Včelařská konference

Pane Polášek, Vaše příspěvky  čtu již několik let, mají hlavu a patu !
Souhlasím s Vámi, že problém není ve včelách,ale, úplně jinde, jak
popisujete,a toť vše! Já mém takové přísloví !  Bav se s někým o
sobotě.......když jde v pátek na ..........! 
Zdravím: Václav Holec

---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 7. 8. 2014 20:15:53
Předmět: Re: včely mi ničí úrodu ovoce

"Podle mně není úplně nepravda, že včely nepoškozují ovoce. Včelí kusadla
jsou sice tupá, takže neumí povrch ovoce prostřihnout nebo propíchnout, ale
díry v načatém ovoci dokáží do určité míry prohloubit. Podle mně by včely
dokázaly udělat díry do velmi měkkého přezrálého ovoce.
Jenže podle mně to obvykle nemají zapotřebí, protože zrovna v posledních
letech, aspoń u nás dochází k obrovkému přemnožení špačků a dalších ptáků
živících se nebo se přiživujících na zrajícím ovoci. Není to ještě tak
dávno, kdy jakékoliv ovoce, rybíz, angrešt, třešně, višně, myrobalán bylo
na stromech nebo keřích, dokud to nezhnilo anebo samo neopadlo a třeba na
zemi se to posbíralo, když se to neobralo už na stromech. Nyní většinu toho
ovoce sklidí ptáci ještě dřív, než to pořádně dozraje. A taky jablka,
švestky, všechno je naklované ptáky. Tady vidím problém, ne ve včelách. Na
jeden strom broskve stačí 2 - 4 špačci a za dvě hodiny jsou všechny broskve
naklované. Majitel broskvoně ty ptáky ani nemusí spatřit, dokáží se
schovávat za listím a včas před člověkem utéct.
Pokud to tak bude pokračovat, tak jestli mám mít ovoce, nezbude mi nic
jiného než každý strom se zrajícím ovocem pečlivě obalit sítí."

Co to stále melete za nesmysly, VČELY OVOCE NENABODÁVAJÍ Í!!!!!!!!


---------- Původní zpráva ----------

Od: Petr <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 8. 8. 2014 19:03:51

Předmět: Re: včely mi ničí úrodu ovoce


"Já bych to "aby se včely krmily podstatně dříve" nahradil "aby se nakrmily

ihned po odběru medu" alespoň čtyřmi čtyřlitrovými sklenicemi

roztoku.Nevidím nic nabodaného."

V podstatě melete pí...,neb záleží na snůškových podmínkách dané lokality,
co se týče Vaší poznámky,že do půl září, ať se včely postarají, to ano, ale
nesmíte je vyrabovat, tak aby jste již začátkem měsíce července musel krmit.
Včelařím pouhých 10 let, ale ani jednou jsem nezaznamenal, že ba včely
ničily ovoce, nebo že bych musel krmit, protože si vezmu pouze nadbytek, mám
totiž moje včely rád,  když to zní divně. I pro člověka zpracovávat čistou
sacharozu(rozuměj cukr) je zatěžující proces, protože si z těla musí brát:
vitamíny,vápník a další minerální látky!
 Tak proč bych to dával včelám, které jsou tu o pár miliónu dřív než Homo
Sapiens, dává to smysl?

 S pozdravem,  Václav Holec, klidně mi můžete oponovat: 777041122

---------- Původní zpráva ----------
Od: Sokol <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 7. 8. 2014 16:26:38
Předmět: Re: včely mi ničí úrodu ovoce

"Ano rada by byla,není to všelék.Donutit možná lépe přesvětčit včelaře aby
včely krmily podstatně dříve než to dělají.Jo jo,ale to je nadlidský
úkol.Mám ve svém okolí borce,kteří mají zaběhlý stereotip.Do půl září se
včely musí postarat sami a pak jim něco málo dám.Rozuměj 5kg.Já mám pro
letošek téměř nakrmeno.Začal jsem okolo 10.7. a mohu říci chtělo to o týden
dřív.Dávám cca 22 kg cukru na včelstvo.
Tak a teď jsem zvědav na reakce jak to děláte vy a je to
nějlepší(pochpitelně)"

Já bych to "aby se včely krmily podstatně dříve" nahradil "aby se nakrmily ihned po odběru medu" alespoň čtyřmi čtyřlitrovými sklenicemi roztoku.Nevidím nic nabodaného.

Co se týká odrazování včel od slídění či sbírání sladké šťávy na ovoci, podle mně jediný spolehlivý způsob, jak od toho včely odradit , je vysazovat včelařské rostliny. Které v tuto dobu kvetou a na jejichž kvalitní nektar se včely soustředí spíš než na z hlediska obsahu cukrů podřadnou šťávu z ovoce nebo z hlediska úmrtnosti včel rizikové pronikání zlodějek do cizích včelstev.
Podle mně stačí na snížení slídilství i obyčejné netýkavky žláznaté udržované kolem včelstev na zahradě.

Podle mně není úplně nepravda, že včely nepoškozují ovoce. Včelí kusadla jsou sice tupá, takže neumí povrch ovoce prostřihnout nebo propíchnout, ale díry v načatém ovoci dokáží do určité míry prohloubit. Podle mně by včely dokázaly udělat díry do velmi měkkého přezrálého ovoce.
Jenže podle mně to obvykle nemají zapotřebí, protože zrovna v posledních letech, aspoń u nás dochází k obrovkému přemnožení špačků a dalších ptáků živících se nebo se přiživujících na zrajícím ovoci. Není to ještě tak dávno, kdy jakékoliv ovoce, rybíz, angrešt, třešně, višně, myrobalán bylo na stromech nebo keřích, dokud to nezhnilo anebo samo neopadlo a třeba na zemi se to posbíralo, když se to neobralo už na stromech. Nyní většinu toho ovoce sklidí ptáci ještě dřív, než to pořádně dozraje. A taky jablka, švestky, všechno je naklované ptáky. Tady vidím problém, ne ve včelách. Na jeden strom broskve stačí 2 - 4 špačci a za dvě hodiny jsou všechny broskve naklované. Majitel broskvoně ty ptáky ani nemusí spatřit, dokáží se schovávat za listím a včas před člověkem utéct.
Pokud to tak bude pokračovat, tak jestli mám mít ovoce, nezbude mi nic jiného než každý strom se zrajícím ovocem pečlivě obalit sítí.

Myslet si, že včela přestane vyhledávat zdroje potravy, notabene když jde o vůní nasycenou, je jen si myslet.

Skutečnost je taková, že včela pokud jde o vůně a podávání zásob, ještě aktivnější a ještě důkladnější ve vyhledávání.

Dále neopatrné podávání zásob zaregistrují všechny včelstva v okolí do průměru až 3km, reakce je tradiční - slídivost, hlavně u úlů a česen a sít odkud se line vůně, protože si zase někdo myslí, že česno a dna mají být otevřeny dokořán.

Včela reaguje na zdroje svých smyslů, ne někoho, co si něco mylného myslí.

Závěrem lze tady říci, že jeli včelstvo tzv. hladné nebo s dostatkem zásob, reagovat slídivostí budou při podávání zásob stejně, tj vyhledáváním zdrojů včetně voňavé broskve. Tudíž sdělení včelaře včelaři, že má včelstva hladné, a proto mu konzumují ovoce, je sdělení zprominutím najivní.

_gp_
.........
Sokol (78.136.174.89) --- 7. 8. 2014
Re: včely mi ničí úrodu ovoce (64620)

Ano rada by byla,není to všelék.Donutit možná lépe přesvětčit včelaře aby včely krmily podstatně dříve než to dělají.

Ano rada by byla,není to všelék.Donutit možná lépe přesvětčit včelaře aby včely krmily podstatně dříve než to dělají.Jo jo,ale to je nadlidský úkol.Mám ve svém okolí borce,kteří mají zaběhlý stereotip.Do půl září se včely musí postarat sami a pak jim něco málo dám.Rozuměj 5kg.Já mám pro letošek téměř nakrmeno.Začal jsem okolo 10.7. a mohu říci chtělo to o týden dřív.Dávám cca 22 kg cukru na včelstvo.
Tak a teď jsem zvědav na reakce jak to děláte vy a je to nějlepší(pochpitelně)

Je to marný, určitě jde o očkovance. Čím voňavější, tím více hledají slabé místo - někde od dřeva nebo poškozené od krup, a jedou jak na sirupu dokud ji nespořádají, dokud je co. Vosy nejsou - nula. Ptáci nejsou.

Oproti jiné broskvoni co mám v sadu, z pecky, zelená s červenou peckou a mírně červeným líčkem, po dozrání nažloutlé, peckové chuti slabé vůni je to rozdíl. Jsou i červené z pecky, tzv krvavky, unich nevím, jsou hodně podobné těm zeleným, ale jak se zdá, na broskvu z pecky nejdou.

Včely na broskev jdou podle vůně. Nic mne nenapadá krom zabalení plodu což je blbost, nebo nějaký repelent což je také blbost, ovoce ztratí kvalitu..._gp_
........
Martin Ondruš (213.192.39.32) --- 6. 8. 2014
včely mi ničí úrodu ovoce

Takže nebyla by nějaká jiná rada?

Pěstuji broskvoně. Chovám včely. Broskve nabodávají a vyžírají vosy a sršní.
Včely nikdy.



-------- Původní zpráva ----------
Od: Martin Ondru <martin.ondrus/=/email.cz>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 6. 8. 2014 10:27:12
Předmět: včely mi ničí úrodu ovoce

"Samozřejmě že včely ničí úrodu broskví. A nemohou za to žádné vosy, ani
jiný hmyz, které plody "nabodnou". Vosa občas na broskev zabloudí, ale to
je ojedinělé. Pěstuji broskve už mnoho let a mohu potvrdit, že včely začnou
žrát úplně zdravý plod, a to mnohdy ještě dříve, než dosáhne konzumní
zralosti. Pokud nejzralejší plody sklidíte, druhý den najdete desítky včel
na dalších plodech. Takto každý rok padne 10-20% úrody. Včela totiž
kupodivu není žádná svatá a ke konání pouze dobra naprogramovaná bytost,
ale normální živočich, kterému prostě voní víc zrající broskve, než srpnové
kvítí. A zdejší včelaři místo aby poradili, tak ve své zabedněnosti označí
zahrádkáře za hlupáka. Jediná užitečná rada, která zazněla, je sklidit
včas, ale broskev dozrálá na sluníčku je chuťově lepší. Takže nebyla by
nějaká jiná rada?"

Včely nám také likvidují broskve, všechny odrůdy, krom toho nám je nabodávají i ptáci.

Včera vložena do včelstev kyselina mravenčí 3 desky mitegone 65%KM, včely ve 3N 39x24. Po 24 hodinách jsou spady od stovek do tisíců, jakobych posypal podložku mákem. Je to hrůza, kterou jsem už očekával od jara. Formidol jsem z nouze vložil po řepce, spadly tehda jednotky až desítky roztočů, teď je účinnost formidolu taky velmi nízká obzvláště ve vícenástavkovém úlu, nepomáhá ani jednodenní šokové ošetření rozbaleným formidolem - tj. naostro - odzkoušeno!

Včelstva jsou taky skrze roztoče silně napadena virózami, nezbyde než doufat, že vyzimují a pak spojovat.

----- Original Message ----- Takže nebyla by nějaká jiná rada?

Mohu sledovat broskvoň, vosy i včely.
1. včely se živí pylem a nektarem.
2. vosy se mimo jiné živí i jiným hmyzem, jsou tedy vybaveny silnějšími
kusadly
3. v plodu je často vidět vykousaná hluboká rána, tuto hmotu včela neumí ani
nosit ani spotřebovat

Včely na ovoci sají jen pokud
a) šťáva obsahuje dostatečné množství cukrů
b) slupka je poškozená.

Takže pochybuji že Vašich 20 procent způsobují včely. U mne bych problémy
seřadil takto
1. monilióza
2. mráz a kroupy
3. jiné poškození (vítr, sousední větev, další houbovité choroby)
4. vosy

A takto načaté plody pak logicky dorazí včely. Dejte příští rok pet-lahve s
trochou piva jako lapače vos a dejte vědět zda se stav změnil. V každém
případě Vám stoupne stav komárů, které vosy loví. Je to vždy "něco za něco".
vp

Samozřejmě že včely ničí úrodu broskví. A nemohou za to žádné vosy, ani jiný hmyz, které plody "nabodnou". Vosa občas na broskev zabloudí, ale to je ojedinělé. Pěstuji broskve už mnoho let a mohu potvrdit, že včely začnou žrát úplně zdravý plod, a to mnohdy ještě dříve, než dosáhne konzumní zralosti. Pokud nejzralejší plody sklidíte, druhý den najdete desítky včel na dalších plodech. Takto každý rok padne 10-20% úrody. Včela totiž kupodivu není žádná svatá a ke konání pouze dobra naprogramovaná bytost, ale normální živočich, kterému prostě voní víc zrající broskve, než srpnové kvítí. A zdejší včelaři místo aby poradili, tak ve své zabedněnosti označí zahrádkáře za hlupáka. Jediná užitečná rada, která zazněla, je sklidit včas, ale broskev dozrálá na sluníčku je chuťově lepší. Takže nebyla by nějaká jiná rada?

Zdravím. 30.7. jsem dal do úlů Formidol. Průměrný spad 100ks na včelstvo. PO dokrmení koncem srpna dám kyselinu znovu.

Včera jsem vytáčel melicozní med- za 4 dny snůška 8 Kg/včelstvo. Po
zkušenostech musím točit každý 3 den, jinak nelze vytočit. Med je sice
řídký- voda 25% ale letos jiný mít nebudu- zákazníci si musí zvyknout.
Obávám se, že zákazníci, kterým Váš med zkvasí, si zvyknou na jiného
dodavatele ... :-).
S pozdravem
Petr.

Žádné obavy. Do medu přidat zralého medu, občas zamíchat, jak dozraje stočit do láhví.
B.V.

Na podzim včely obsedají právě ty nejspodnější nástavky a případně i divočinu ve vysokém podmetu. Já divočinu z podmetu vyřezávám na jařespolečně s odstraněním prvního nástavku nad dnem (obměna díla). Jinak včelařím s NN bez mřížky s více než 200 včelstvy a žádný problém v tom není. Zkoušel jsem i DS 42x36 + 42x17, ale matka kladla běžně i v NN.

Včelařím v NN (10 včelstev) a včelstva na vrcholu rozvoje mám v 6-7 nástavcích.Z důvodů úspor rámečků a mezistěn uvažuji ,že nejspodnější nástavek nevybavím rámečky s mezistěnami a nechám ho prázdný.Udělám včelám velmi vysoký podmet,který za příznivých podmínek vystaví, a na podzim,kdy včelstva již budou obsedat nejvyšší nástavky,jednoduše dílo v tomto podmetu vylámu.
Díky za názor.P.

Ha, ha, ha! /smích/V literatuře dost frekventovaný názor, který v praxi funguje nic moc. Zkoušel několikráte u většího počtu včelstev. Funguje asi u 1/3. Zatím nic spolehlivějšího, než je v DS, jsem kromě mřížky neobjevil. Tam je nespolehlivost asi 1/7 a jsou postupy, aby to nevadilo. Zdraví R. S.

Sezona končí.
Tak letos z letní snůšky není vůbec nic. Řepka dala slušných 27kg/včelstvo. Les v doletu nemáme, jen lípa bez spádku a luční květy 0kg. Spíše ještě přes letní sůšku včely vybraly 5kg/ včelstvo, v podobě ponechaných řepkových zásob (celkem nechávám asi 10kg).

Dokrmuji v průměru 10kg cukru / včelstvo na celkových 16kg zásob.

Myslím, že se jedná o běžný průměrný výnos. Takže spokojenost.

Opavsko 235m.

Nepříjemnou vůni má med z pohanky, kmínu a fenyklu. já znám ten z kmínu.
když se u nás objevil jeden pěstitel tak se z úlů linul neuvěřitelný smrad.
To  jsem i  volal veterináře z obavy že mám mor.  On mi jen řekl ať jsi du
čichnout k jeho úlům.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: Inu i já <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 4. 8. 2014 9:19:46
Předmět: alespoň něco...

"Zdravím,u nás 430m při sundávání medníků vytáčíme takový med,který jako
neznáme.Není vůně vábné,při vytáčení,spíš někomu i smrdí.Tento med je
jakoby zakalený,velmi tekutý,vodu nemá a to po dlouhou dobu vůbec
nekristalizuje.Ač včelařím již drahnou dobu,neznám to.Může někdo říct,z
čeho by to asi bylo?"

Zdravím,u nás 430m při sundávání medníků vytáčíme takový med,který jako neznáme.Není vůně vábné,při vytáčení,spíš někomu i smrdí.Tento med je jakoby zakalený,velmi tekutý,vodu nemá a to po dlouhou dobu vůbec nekristalizuje.Ač včelařím již drahnou dobu,neznám to.Může někdo říct,z čeho by to asi bylo?

Obávám se, že zákazníci, kterým Váš med zkvasí, si zvyknou na jiného
dodavatele ... :-).
S pozdravem
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: e-mail/=/nezadan
Sent: Sunday, August 03, 2014 12:14 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: začíná medovat melicitoza- alespoň něco

Včera jsem vytáčel melicozní med- za 4 dny snůška 8 Kg/včelstvo. Po
zkušenostech musím točit každý 3 den, jinak nelze vytočit. Med je sice
řídký- voda 25% ale letos jiný mít nebudu- zákazníci si musí zvyknout.

Jsem na tom podobne.Vytocil jsem vraceny namoceny cement(nadherny tmavy husty med),v mednicich nechal polovinu ramku na vymeteni a bac! Vcely dostavuji mezery mezi ramky divocinou a plni sladinou...Po lijacich je to az k neuvereni,proudy vcel do lesa..Zdroj snusky neznam,kvete hadinec,starceky,sadec konopac,ale tahle kvetena to byt nemuze,meduje neco jineho.Dobre tem,kteri uz v klidu krmi...JosPr

melecitoza??? a kde se objevila?? Vašek Náchod

---------- Původní zpráva ----------
Od: ježek obecný <jezek.obecny/=/gmail.com>
Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 2. 8. 2014 23:00:58
Předmět: RE: Vypuzeni matky z hornich NN

"Ja mam pocit ze se to dela obracene, ramky se daji vice k sobe a bunky jsou
pak mene hluboke = nevhodne pro plod :-)

ale ja resim kraktodobou vec, abych oddelal mrizku, neco provedl a nastavek
pod mrizkou byl bez matky :-)

petr j.
Dne 2.8.2014 20:49 "Martin Olsak" <martin/=/olsak.net> napsal(a):

> Jeste je jeden trik, ktery jsem ale zatim nezkousel. Dat nahoru o ramek
min
> a rozvolnit mezery. Udajne vcely povytahnou bunky, takze jsou hlubsi,
> na uskladneni medu porad OK, ale pro matku moc hluboky na kladeni, coz ji
> presvedci o tom, ze se ma pohybovat o patro niz.
>
> Zkousel to nekdo? Provozuje to nekdo?
>
> Martin
>
>
>
> -----Original Message-----
> Dobry vecer,
>
> existuje nejaky spolehlivy zpusob jak "vyhnat" matku z horniho nizkeho
> nastavku do spodnejsich?
> Zkousel sem to silnym zadymenim z kuraku, ale to nefunguje....
>
> petr j.
>
>"

Včera jsem vytáčel melicozní med- za 4 dny snůška 8 Kg/včelstvo. Po zkušenostech musím točit každý 3 den, jinak nelze vytočit. Med je sice řídký- voda 25% ale letos jiný mít nebudu- zákazníci si musí zvyknout.

este je jeden trik, ktery jsem ale zatim nezkousel. Dat nahoru o ramek min
a rozvolnit mezery. Udajne vcely povytahnou bunky, takze jsou hlubsi,
na uskladneni medu porad OK, ale pro matku moc hluboky na kladeni, coz ji
presvedci o tom, ze se ma pohybovat o patro niz.

Zkousel to nekdo? Provozuje to nekdo?

Martin

------

Jo, lecos, nic není spolehlivého, včely to buď upraví(sníží) a matka klade i do mělkých buněk. Rozteč místně snížená o 3mm, normální souvislý plod.

Karel

Nezbývá nic jiného než manipulovat s částmi úlu tak jakoby v nich - na nich byla matka._gp_
..........
jeĹžek obecnĂ˝ (e-mailem) --- 31. 7. 2014
Re: Vypuzeni matky z hornich NN (64589) (64593)

Pouze na chvili, abych mohl s nastavkem manipulovat s "jistotou" ze v nem
neni matka...

Ja mam pocit ze se to dela obracene, ramky se daji vice k sobe a bunky jsou
pak mene hluboke = nevhodne pro plod :-)

ale ja resim kraktodobou vec, abych oddelal mrizku, neco provedl a nastavek
pod mrizkou byl bez matky :-)

petr j.
Dne 2.8.2014 20:49 "Martin Olsak" <martin/=/olsak.net> napsal(a):

> Jeste je jeden trik, ktery jsem ale zatim nezkousel. Dat nahoru o ramek min
> a rozvolnit mezery. Udajne vcely povytahnou bunky, takze jsou hlubsi,
> na uskladneni medu porad OK, ale pro matku moc hluboky na kladeni, coz ji
> presvedci o tom, ze se ma pohybovat o patro niz.
>
> Zkousel to nekdo? Provozuje to nekdo?
>
> Martin
>
>
>
> -----Original Message-----
> Dobry vecer,
>
> existuje nejaky spolehlivy zpusob jak "vyhnat" matku z horniho nizkeho
> nastavku do spodnejsich?
> Zkousel sem to silnym zadymenim z kuraku, ale to nefunguje....
>
> petr j.
>
>

Jeste je jeden trik, ktery jsem ale zatim nezkousel. Dat nahoru o ramek min
a rozvolnit mezery. Udajne vcely povytahnou bunky, takze jsou hlubsi,
na uskladneni medu porad OK, ale pro matku moc hluboky na kladeni, coz ji
presvedci o tom, ze se ma pohybovat o patro niz.

Zkousel to nekdo? Provozuje to nekdo?

Martin



-----Original Message-----
Dobry vecer,

existuje nejaky spolehlivy zpusob jak "vyhnat" matku z horniho nizkeho
nastavku do spodnejsich?
Zkousel sem to silnym zadymenim z kuraku, ale to nefunguje....

petr j.

Ježek:
No ale ja ziji v predstave ze u NN vcelareni nebudu muset pracovat s
jednotlivymi ramky..... Tak jak se to vsude moderne propaguje :-)

----
Tak žij dál, je to poměrně neškodná představa :-)

Karel

Jasny, ja uz premyslim nad pristim rokem :-)
Dne 31.7.2014 11:46 "KaJi" <e-mail/=/nezadan> napsal(a):

> V tuto roční dobu mřížku?
>
> Jestli chceš vytočit pár rámků pod mřížkou, tak na tom co je jen plný zásob
> obvykle matka nebývá.
>
> Teď je zbytečné tam mít mřížku, narovnat rámky, aby nahoře uprostřed nebyly
> panenské a krmit.
> A hlídat roztoče, jejich prý letos víc jak medu :-)
>
> Karel
>

V tuto roční dobu mřížku?

Jestli chceš vytočit pár rámků pod mřížkou, tak na tom co je jen plný zásob obvykle matka nebývá.

Teď je zbytečné tam mít mřížku, narovnat rámky, aby nahoře uprostřed nebyly panenské a krmit.
A hlídat roztoče, jejich prý letos víc jak medu :-)

Karel

No ale ja ziji v predstave ze u NN vcelareni nebudu muset pracovat s
jednotlivymi ramky..... Tak jak se to vsude moderne propaguje :-)
Dne 31.7.2014 11:21 <Josef.Mensik/=/seznam.cz> napsal(a):

> Pak ji jednoduše setřes na ty mezistěny. a polož mřížku.
>
> Pepan
>
>
> ---------- Původní zpráva ----------
> Od: ježek obecný <jezek.obecny/=/gmail.com>
> Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
> Datum: 31. 7. 2014 11:14:51
> Předmět: Re: Vypuzeni matky z hornich NN
>
> "Ja se na to ptam hlavne proto abych mohl mrizku posunout o nastavek nize a
> do plodiste pridat nastavek s mezistenami....
> Trochu me to komplikuje kontrola nejvyssiho plodistoveho nastavku na
> pritomnost matky :)
>
> petr j.
> Dne 31.7.2014 10:51 <Josef.Mensik/=/seznam.cz> napsal(a):
>
> > Celé je to příklad Hospodaření bez mřížky,Potíže nastávají právě v době
> > nízkých snůšek kdy se musí probírat nástavek po nástavku. Ušetří se pár
> > korun za mřížku ale přibude spousta práce a dřiny navíc. Nelze pak
> používat
> > ani výkluzy které až neuvěřitelně zrychlují práci při medobraní.
> > Další potíže pak vznikají při stahování včelstva na zimu kdy je spousta
> > pylu
> > ve starých plástech který by měl v úlu zůstat na zimu. Plásty je ale
> třeba
> > vyřadit. pak vzniká dilema vyhodit pyl a znevážit tak práci včel nebo
> > staré
> > dílo jako zdroj nákaz v úlu ponechat. rozhodně ale takováto úspora nikam
> > nevede.
> >
> > pepan
> >
> >
> > ---------- Původní zpráva ----------
> > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
> > Datum: 31. 7. 2014 10:27:13
> > Předmět: Re: Vypuzeni matky z hornich NN
> >
> > "Povídá se, že stačí zakouřit pod víko a nechat chvilku být a ona sejde
> > dolů
> > pokud je tam taky plod, ale nic není jisté.
> >
> > Karel""

Pak ji jednoduše setřes na ty mezistěny. a polož mřížku.

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: ježek obecný <jezek.obecny/=/gmail.com>
Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 31. 7. 2014 11:14:51
Předmět: Re: Vypuzeni matky z hornich NN

"Ja se na to ptam hlavne proto abych mohl mrizku posunout o nastavek nize a
do plodiste pridat nastavek s mezistenami....
Trochu me to komplikuje kontrola nejvyssiho plodistoveho nastavku na
pritomnost matky :)

petr j.
Dne 31.7.2014 10:51 <Josef.Mensik/=/seznam.cz> napsal(a):

> Celé je to příklad Hospodaření bez mřížky,Potíže nastávají právě v době
> nízkých snůšek kdy se musí probírat nástavek po nástavku. Ušetří se pár
> korun za mřížku ale přibude spousta práce a dřiny navíc. Nelze pak
používat
> ani výkluzy které až neuvěřitelně zrychlují práci při medobraní.
> Další potíže pak vznikají při stahování včelstva na zimu kdy je spousta
> pylu
> ve starých plástech který by měl v úlu zůstat na zimu. Plásty je ale třeba
> vyřadit. pak vzniká dilema vyhodit pyl a znevážit tak práci včel nebo
> staré
> dílo jako zdroj nákaz v úlu ponechat. rozhodně ale takováto úspora nikam
> nevede.
>
> pepan
>
>
> ---------- Původní zpráva ----------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
> Datum: 31. 7. 2014 10:27:13
> Předmět: Re: Vypuzeni matky z hornich NN
>
> "Povídá se, že stačí zakouřit pod víko a nechat chvilku být a ona sejde
> dolů
> pokud je tam taky plod, ale nic není jisté.
>
> Karel""

Ja se na to ptam hlavne proto abych mohl mrizku posunout o nastavek nize a
do plodiste pridat nastavek s mezistenami....
Trochu me to komplikuje kontrola nejvyssiho plodistoveho nastavku na
pritomnost matky :)

petr j.
Dne 31.7.2014 10:51 <Josef.Mensik/=/seznam.cz> napsal(a):

> Celé je to příklad Hospodaření bez mřížky,Potíže nastávají právě v době
> nízkých snůšek kdy se musí probírat nástavek po nástavku. Ušetří se pár
> korun za mřížku ale přibude spousta práce a dřiny navíc. Nelze pak používat
> ani výkluzy které až neuvěřitelně zrychlují práci při medobraní.
> Další potíže pak vznikají při stahování včelstva na zimu kdy je spousta
> pylu
> ve starých plástech který by měl v úlu zůstat na zimu. Plásty je ale třeba
> vyřadit. pak vzniká dilema vyhodit pyl a znevážit tak práci včel nebo
> staré
> dílo jako zdroj nákaz v úlu ponechat. rozhodně ale takováto úspora nikam
> nevede.
>
> pepan
>
>
> ---------- Původní zpráva ----------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
> Datum: 31. 7. 2014 10:27:13
> Předmět: Re: Vypuzeni matky z hornich NN
>
> "Povídá se, že stačí zakouřit pod víko a nechat chvilku být a ona sejde
> dolů
> pokud je tam taky plod, ale nic není jisté.
>
> Karel"

Celé je to příklad Hospodaření bez mřížky,Potíže nastávají právě v době
nízkých snůšek kdy se musí probírat nástavek po nástavku. Ušetří se pár
korun za mřížku ale přibude spousta práce a dřiny navíc. Nelze pak používat
ani výkluzy které až neuvěřitelně zrychlují práci při medobraní.
Další potíže pak vznikají při stahování včelstva na zimu kdy je spousta pylu
ve starých plástech který by měl v úlu zůstat na zimu. Plásty je ale třeba
vyřadit.  pak vzniká dilema vyhodit pyl a znevážit tak práci včel nebo staré
dílo jako zdroj nákaz v úlu ponechat.  rozhodně ale takováto úspora nikam
nevede.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 31. 7. 2014 10:27:13
Předmět: Re: Vypuzeni matky z hornich NN

"Povídá se, že stačí zakouřit pod víko a nechat chvilku být a ona sejde dolů
pokud je tam taky plod, ale nic není jisté.

Karel"

Povídá se, že stačí zakouřit pod víko a nechat chvilku být a ona sejde dolů pokud je tam taky plod, ale nic není jisté.

Karel

Pouze na chvili, abych mohl s nastavkem manipulovat s "jistotou" ze v nem
neni matka...

petr j.
Dne 31.7.2014 8:19 "KaJi" <e-mail/=/nezadan> napsal(a):

> Dobry vecer,
>
> existuje nejaky spolehlivy zpusob jak "vyhnat" matku z horniho nizkeho
> nastavku do spodnejsich?
> Zkousel sem to silnym zadymenim z kuraku, ale to nefunguje....
>
> petr j.
> -----------------
>
> Na chvilku, nebo aby tam nekladla a dalo se točit?
>
> Karel
>

Dobry vecer,

existuje nejaky spolehlivy zpusob jak "vyhnat" matku z horniho nizkeho
nastavku do spodnejsich?
Zkousel sem to silnym zadymenim z kuraku, ale to nefunguje....

petr j.
-----------------

Na chvilku, nebo aby tam nekladla a dalo se točit?

Karel

Dne Wednesday 30 July 2014 21:54:59 Martin Olsak napsal(a):

> Jiny vhodny zpusob je Dadant system, kde se matka nalaka na vysoke ramky v
> plodisti
> a nizke ramky v medniku vynechava. Zadna materi mrizka se nepouziva.
> Testoval jsem to, jsem si tim spokojenej, pomalu prechazim na tenhle
> kombinovany system.

Dobry den,

je to sice lepsi, nez NN system, ale ne vsechny matky tuto poucku o VN
znaji :) . No a kladou i v medniku. Vetsinou se jedna o vcelstva, co v
podmetu nestavi trubcinu.

Honza

Jojo, chtelo by to nejaky "materi repelent", splichnout ho na horni loucky
nastavku, chvili pockat a pak s jistotou ze v nastavku neni matka pod nej
vlozit mrizku nebou pouzit na oddelek, apod.
Dne 30.7.2014 21:55 "Martin Olsak" <martin/=/olsak.net> napsal(a):

>
> To je presne zalezitost, se kterou v nizkych nastavkach imr vere zapasim.
> Obecnemu principu, ze matku dolu dotlaci velky prinos nektaru / sladiny,
> samozrejme rozumime. Ovsem na to je treba mit vhodne stanoviste.
> Takze cvicim s materi mrizkou. Pokud najdu po 3 dnech vajicka nahore,
> cele patro prohodim s tim pod mrizkou. Pak vim spolehlive, ze je matka
> dole.
>
>
> Jiny vhodny zpusob je Dadant system, kde se matka nalaka na vysoke ramky v
> plodisti
> a nizke ramky v medniku vynechava. Zadna materi mrizka se nepouziva.
> Testoval jsem to, jsem si tim spokojenej, pomalu prechazim na tenhle
> kombinovany system.
>
> Martin
>
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> ježek obecný
> Sent: Wednesday, July 30, 2014 9:39 PM
> To: Včelařská konference
> Subject: Vypuzeni matky z hornich NN
>
> Dobry vecer,
>
> existuje nejaky spolehlivy zpusob jak "vyhnat" matku z horniho nizkeho
> nastavku do spodnejsich?
> Zkousel sem to silnym zadymenim z kuraku, ale to nefunguje....
>
> petr j.
>
>

To je presne zalezitost, se kterou v nizkych nastavkach imr vere zapasim.
Obecnemu principu, ze matku dolu dotlaci velky prinos nektaru / sladiny,
samozrejme rozumime. Ovsem na to je treba mit vhodne stanoviste.
Takze cvicim s materi mrizkou. Pokud najdu po 3 dnech vajicka nahore,
cele patro prohodim s tim pod mrizkou. Pak vim spolehlive, ze je matka dole.


Jiny vhodny zpusob je Dadant system, kde se matka nalaka na vysoke ramky v
plodisti
a nizke ramky v medniku vynechava. Zadna materi mrizka se nepouziva.
Testoval jsem to, jsem si tim spokojenej, pomalu prechazim na tenhle
kombinovany system.

Martin


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
ježek obecný
Sent: Wednesday, July 30, 2014 9:39 PM
To: Včelařská konference
Subject: Vypuzeni matky z hornich NN

Dobry vecer,

existuje nejaky spolehlivy zpusob jak "vyhnat" matku z horniho nizkeho
nastavku do spodnejsich?
Zkousel sem to silnym zadymenim z kuraku, ale to nefunguje....

petr j.

Dobry vecer,

existuje nejaky spolehlivy zpusob jak "vyhnat" matku z horniho nizkeho
nastavku do spodnejsich?
Zkousel sem to silnym zadymenim z kuraku, ale to nefunguje....

petr j.

Ještě mám několik oddělků na prodej, jsou na 5 plástech na 3 plástech plod, matky Singer letošní značené, r.m. 39x24, cena 1000,-Kč. Východočeský kraj, okres Náchod.
tel 737351877. Vašek Ducháč.

pepan: (e-mailem) --- 25. 7. 2014
Re: ZajĂ­mavost k moru vÄ?elĂ­ho plodu

Já se na to dívám zase jinak

1. prví problém je v tom, že doposud neznáme 100% mechanismus přenosu

-------------

Pochybuji že u všech nemocí které již dnes nejsou problémem jsme znali mechanismus přenosu na 100%.

V případě moru není skoro nic neznámého, nepočítaje ty tvé trubce o kterých mluvíš pouze ty a u kterých nikomu není jasné jak by mohly přenést nákazu na plod tak aby propuklo onemocnění. :-)

Karel

"2. dalším problémem je vyšší koncentrace včelstev na stanovištích Když
dříve mě někdo tucet úlů na řádku, tak to byl Pan včelař."

To je pravda.
za socíku 60 - 80 včelstev, pokud byly v trochu dobrých snůškových podmínkách, daly výnos srovnatelný s běžným ročním výdělkem trochu lépe vydělávajícího. 20 včelstev někde ve včelíně svým výnosem významně pomohlo rodinným příjmům a tudíž spousta včelařů s 10 - 30 včelstvy třebas jen na své zahradě blízko lesa s dobrou snůškou nebo jiným zdrojem pastvy včelařilo čistě kvůli výdělkům a nijak nechtěli počty včelstev navyšovat. A v pohodě zvládali se o ty včely starat jen o víkendech, i když to byly zadováky.
Dneska, pokud chce včelař včelařit čistě kvůli výdělkům či přivýdělkům, musí mít počet včelstev několikrát vyšší. Pro přivýdělek tak 30 - 60 , možná i 100 včelstev a pro uživení tak 700 včelstev, viz posldní Včelřství 8/2014
Přirozeně první přišlo na řadu, když hodnota koruny začala klesat, zatímco výkupní a prodejní ceny medu zůstávaly stejné, zvyšování počtu včelstev na stanovišti. U nástavkových úlů umístěných na podstatvcích venku to nebyl problém, prostě se přidaly podstavce a úly.....
Takže podle mně je na nyní na mnoha stanovištích velký stresový faktor právě vysoké množství včelstev na stanovišti.

Ale omezování moru není jen o mechanice, jde i o chemii. Lépeřečeno o fyzikální chemii. Jenže to v Dole ví, Titěra také protože otom přednáší že něco terminuje ale jen sleduje, a proto že jen přednáší o sledování jiných prací a výzkum se prakticky neprovádí, Češi nikdy nemohou vlastní silou mor vyřešit. Mechanikou bez chemie se může dle dosavadních zkušeností mor plodu jen zhoršit. Česko je toho důkazem. Moru je rok od roku více._gp_
.........
pepan: (e-mailem) --- 25. 7. 2014
Re: ZajĂ­mavost k moru vÄ?elĂ­ho plodu

Já se na to dívám zase jinak

1. prví problém je v tom, že doposud neznáme 100% mechanismus přenosu

Ano, dobrý nápad.
_gp_
..........
Marie (77.95.197.6) --- 20. 1. 2014
Zajímavost k moru včelího plodu

Zdravím, mám jeden dobrý nápad ohledně k infekční nemoci včel - k včelímu moru. Vím že když se nakazí včelstvo v úle tak jse musí i hned po zjištění zlikvidovat. Dozvěděla jsem se ze včelařské literatury, že selen ovlivňuje délku života včel.

Já se na to dívám zase jinak

1. prví problém je v tom, že doposud neznáme 100% mechanismus přenosu
2. dalším problémem je vyšší koncentrace včelstev na stanovištích Když
dříve mě někdo tucet úlů na řádku, tak to byl Pan včelař.
3. Ptám se vás,  Kolik znáte zvířat která jsou-li postižena vážným
onemocnění mají chuť se rozmnožovat. Manželka také jde do ložnice
rozbolet hlavu, aby od vás pánové měla pokoj.
4. S těmi morovými roji je to také pofidérní.  Vždyť umělým zrojením, 
což je vlastně přesypáním na mezistěny, lze raná stádia moru léčit
5. další nepřínivý jev je délka kterou roj úl obývá. Přirozeně to bývá
tak 5 let kdy se včelstvo zrojí a svůj prostor opustí a nastupují pak
čety molic, myší a jiné havěti které ho přpravý pro nové obyvatele. Co
však dělá uvědomělý včelař,  20 let ve stejném úlu mění matky aby nedej,
Pán Bůh nepřišel o nejaké to kilo medu.
6. Jsou li pravdivé ty výzkumy které se nedaří  potvdit a ani vyvrátit,
že hlavními přenašeči jsou trubci. tak nám jsou veškeré ochrané pásma k
ničemu, při jejich zalétávání do cizích úlů v deítkách kilometrů daleko.
Při těchto vzdálenostech to snad ani nelze vyzkoumat
7. Zrovna to samo to je s tím vyloupením uhynulého včelstva.  Ten ro j
vlastně umírá hladem pro nedostatek létavek..





pepan




------

---- Původní zpráva ----------
Od: Lenka <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 25. 7. 2014 19:24:12
Předmět: Re: Zajímavost k moru včelího plodu

"Myslím, že paní se tolik nemýlí. Již jsem o tom četla nejeden článek a
dokonce ve včelaři.Např:http://www.osel.cz/index.php?clanek=4397,
či http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/clanek1/,
zde si můžete přečíst.
Všechny ty teze tkví v tom, že včela divoce žijící opouští stará díla a
nejen mor,ale i motýlice/molice jde po starém díle, přednostně nikoli po
novém. To, že se mor šíří , je jasné, pokud uletí roj a je nemocný, šíří
nemoc dál.Ale že jsou divoce žijící včely daleko zdravější, o tom není
pochyb z nejednoho výzkumu...

------------------------------------------------------
divoka vcelstva netrpi morem vceliho plodu" kdepak jste na toto tvrzeni
prisla????? Kdyby to byla pravda,neplacame se 10 let v ochrannych pasmech
MVP v huste zalesnenem a na snusku bohatem regionu.Nejspis nam pri novych
ulech,novem dile a novych pomuckach kazdorocne pada z nebe?Uz 10 let?JosPr"

Myslím, že paní se tolik nemýlí. Již jsem o tom četla nejeden článek a dokonce ve včelaři.Např:http://www.osel.cz/index.php?clanek=4397,
či http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/clanek1/,
zde si můžete přečíst.
Všechny ty teze tkví v tom, že včela divoce žijící opouští stará díla a nejen mor,ale i motýlice/molice jde po starém díle, přednostně nikoli po novém. To, že se mor šíří , je jasné, pokud uletí roj a je nemocný, šíří nemoc dál.Ale že jsou divoce žijící včely daleko zdravější, o tom není pochyb z nejednoho výzkumu...
------------------------------------------------------
divoka vcelstva netrpi morem vceliho plodu" kdepak jste na toto tvrzeni prisla?????..... Kdyby to byla pravda,neplacame se 10 let v ochrannych pasmech.... MVP JosPr

Myslím, že paní se tolik nemýlí. Již jsem o tom četla nejeden článek a dokonce ve včelaři.Např:http://www.osel.cz/index.php?clanek=4397,
či http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/clanek1/,
zde si můžete přečíst.
Všechny ty teze tkví v tom, že včela divoce žijící opouští stará díla a nejen mor,ale i motýlice/molice jde po starém díle, přednostně nikoli po novém. To, že se mor šíří , je jasné, pokud uletí roj a je nemocný, šíří nemoc dál.Ale že jsou divoce žijící včely daleko zdravější, o tom není pochyb z nejednoho výzkumu...

------------------------------------------------------
divoka vcelstva netrpi morem vceliho plodu" kdepak jste na toto tvrzeni prisla????? Kdyby to byla pravda,neplacame se 10 let v ochrannych pasmech MVP v huste zalesnenem a na snusku bohatem regionu.Nejspis nam pri novych ulech,novem dile a novych pomuckach kazdorocne pada z nebe?Uz 10 let?JosPr

Myslím, že paní se tolik nemýlí. Již jsem o tom četla nejeden článek a dokonce ve včelaři.Např:http://www.osel.cz/index.php?clanek=4397,
či http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/clanek1/,
zde si můžete přečíst.
Všechny ty teze tkví v tom, že včela divoce žijící opouští stará díla a nejen mor,ale i motýlice/molice jde po starém díle, přednostně nikoli po novém. To, že se mor šíří , je jasné, pokud uletí roj a je nemocný, šíří nemoc dál.Ale že jsou divoce žijící včely daleko zdravější, o tom není pochyb z nejednoho výzkumu...

------------------------------------------------------
divoka vcelstva netrpi morem vceliho plodu" kdepak jste na toto tvrzeni prisla????? Kdyby to byla pravda,neplacame se 10 let v ochrannych pasmech MVP v huste zalesnenem a na snusku bohatem regionu.Nejspis nam pri novych ulech,novem dile a novych pomuckach kazdorocne pada z nebe?Uz 10 let?JosPr

Plánicko, pošumaví, 600 mnm.

minulý rok - 2013 zima téměř bez mrazů a bez sněhu
rok 2014 - vyzimování dobré, včelstva v dobré síle
jíva 22.3. - 31.3 jen podněcovací snůška
ovocné stromy 19.4. - 8.5. průměr 0,75 kg/den
letový byl pouze tak každý druhý den
potom ochlazení, sucho, východní vítr
maliny, ostružiny - přibližně nula, NEPAMATUJI
OD 8.5 do 20.7. ÚBYTEK 2kg (průměr)
(a něco z toho mála dostaly oddělky)
vyrojilo se jedno včelstvo z devíti

A ostatní v okolí - většinou jsou níž asi 400 mnm:
kdo měl řepku v doletu točil z ní i 30 kg
ale někteří jsou na tom i hůř 4-5 kg průměr
vp

Jihlavsko. Hlavní snůška 20 červen až 20 červenec. 510 - 610 mn.Letos med z
řepky 16 kg. Začal les a deště, silné ochlazení . Ve vzdálenosti asi 2 - 3
km padesat ha svazenky a tato směs dala 10 - 12 kg. Toje vše a dík za to. Za
46 let včelaření pamatuji i rok kdy jsem neblízl ani lžičku a předloni u 50
procent včelstev 100 kg průměr . Ještě že má včela žihadlo a včelaří lidi co
je máme rádi.Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Ale <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 24. 7. 2014 13:13:55

Předmět: Zhodnocení sezony


"Liberecko - 380 m/m. Sezona začala slibně, ale když jsem šel poprvé na

přelomu května a června vytáčet, tak se silně ochladilo a včely přestali

víčkovat. Tak jsem vytahal jen cca 250 kg a cca 200 kg jsem tam nechal na

druhé točení. A to mne zachránilo. Minulý týden jsem to prohlédl a kde nic

tu nic, polovina včelstev zcela na suchu a již poněkud zesláblá. Kvůli cca

40 - 50 kg se mi nevyplácí mazat medomet a tak jsem to jen přerovnal na

zimu začal okamžitě krmit. Včelařím od roku 2000, ale takhle špatné to

ještě nebylo abych vytočil 250 kg a zkrmil 750 kg cukru.

Stále se mi potvrzuje - čím tužší zima, tím lepší výsledky.

Ale mám to jako koníčka, takže mne to zase tak nebere (jen to potěší, když

točíte a točíte a ze sít stále teče).

Tak stejně jako loni (také to nebyl u mne žádný slavný rok) - snad za rok

bude lépe. Jo, ale chov se letos zase dařil - z 20 oddělků se jich 18

chytlo.

Všem hezký podzim."

Liberecko - 380 m/m. Sezona začala slibně, ale když jsem šel poprvé na přelomu května a června vytáčet, tak se silně ochladilo a včely přestali víčkovat. Tak jsem vytahal jen cca 250 kg a cca 200 kg jsem tam nechal na druhé točení. A to mne zachránilo. Minulý týden jsem to prohlédl a kde nic tu nic, polovina včelstev zcela na suchu a již poněkud zesláblá. Kvůli cca 40 - 50 kg se mi nevyplácí mazat medomet a tak jsem to jen přerovnal na zimu začal okamžitě krmit. Včelařím od roku 2000, ale takhle špatné to ještě nebylo abych vytočil 250 kg a zkrmil 750 kg cukru.
Stále se mi potvrzuje - čím tužší zima, tím lepší výsledky.
Ale mám to jako koníčka, takže mne to zase tak nebere (jen to potěší, když točíte a točíte a ze sít stále teče).
Tak stejně jako loni (také to nebyl u mne žádný slavný rok) - snad za rok bude lépe. Jo, ale chov se letos zase dařil - z 20 oddělků se jich 18 chytlo.
Všem hezký podzim.

Mám už pár let obyč plast. Extol 750W kalové.

Dole T - na přímou stranu tryska asi 1/2" a na boční hadice na konci ventil.

Tím tam mám tlak a dá se tím napouštět roztok do kanystrů. Ventil je buď zavřený, nebo otevřený a voda cirkuluje do sudu a nebo slouží k napouštění. Sud můžu mít tím pádem na zemi a nemusím pytle moc zdvihat.

Jen zkušenost. Používám též studenou vodu z vodovodu. Když jsem dával teplou z bojleru (50 - 60 celsia), tak se mi čerpadlo neuchladilo (kvalitní kovové za cca 6.000,-) a pořád mi vypínala tepelná pojistka.
Jinak funguje OK - na každé krmení připravuji cca 400 litrů, stáčím do 10 litrových kanystrů (od saponátů)a na vozíku vozím na stanoviště, kde liji do přepravek (z IKEA cca 12 litrů, 27,-, se slámou).Před krmením a po krmení ošetřeno kyselinou.

Já používám:

http://www.cerpacitechnika.eu/cs/cerpadla/ponorna-kalova-cerpadla

typ UNIQUA CESSPIT J14

Míchám to v 500l sudu - 250l vody, 250kg cukru, za hodinu to mám komplet nachystané, rozpuštěné absolutně dokonale. Používám studenou vodu. Na stanoviště dovezu centrálu a čerpám do 25m dlouhé hadice, se kterou oběhnu úly. V prázdném nástavku mám 14l krmítka. Posunu víko, odchlípnu roh fólie a za 30 minut mám nakrmeno. Už bych to nedělal jinak. Jediný co tahám, jsou 50kg pytle s cukrem k sudu. Jinak je to bez dřiny. Napiš mail a můžu Ti poslat fotky.

Pavel

Nabízím k prodeji 3,5 - 4 kg smetence.
JM-kraj
prodamsmetenec/=/centrum.cz

Do upraveného barelu 200litrů, s ventilem 2", napouštím předehřátou vodu na cca 50°C, roztočím přes klacek položené míchadlo na maltu s vřetenem 16mm,(větší verze míchadla na stavební směsy) a nasypu současně s napoštěním vody 100kg cukru. Někde okolo 15cm od okraje barela zatavím vodu a asi 5-10 minut míchám podle teploty vody. No a celé to leží na dvou nástavkách, takže vypouštění je do lehce přenosných bandasek s pomocným otvorem s kterýma nalévám rovnou na stanovišti po převozu dávky do rámková kmítka. Mám předchystaných asi 16 bandasek po cca 2Olitrech protože si nechci strhat auto. Může se prakticky takto rozpouštět podle dostupné teplé vody kontinuálně. (nepřetržitě)

Krmím málo. Ale když krmím, tak denně a trvale dokud nejsou včelstva v normě. Celé to rozpoštění mám ověřené jako výhodné a jako málo náročné, ročně tz. jaro plus podletí takto rozpouštím cca 1-2t/rok podle situace někdy o něco více. Takže celkově moc nekrmím na můj počet včelstev v řádu několika stovek protože to krmení leze do peněz a to by se promítlo i do koncové ceny medu.

_gp_
........
Döme Roman (193.17.251.25) --- 23. 7. 2014
Kalové čerpadlo

Prosím o radu jaký typ kalového čerpadla je vhodný na
rozpouštění cukru na krmení,pokud s tím má někdo zkušenosti.
děkuji