Včelařská konference

Hm, podle mně je bodavost u nás už dávno vyřešena. Století nebo kolik neustálého výběru co nejklidnějších včelstev a rozchovování v podstatě prakticky vyeliminovaly bodavá včelstva. Skutečně bodavé včelstvo by se tady mohlo objevit jen velmi velkou náhodou, kombinací dnes už velice vzácných genů.
To, čemu se dneska říká bodavá včelstva, jsou akorát včelstva včelařů, kteří se neumí ke svým včelám chovat šetrně a tak je chronicky rozrušují. Moje zkušenosti jso takové, že nešetrnými zásahy ve včelstvu, pouhými několika zásahy během 14 dnů až měsíce, se i včelstvo vyšlechtěné z nějakého renomovaného chovu na mírnost dlouhodobě na měsíc, dva měsíce rozruší a stane se divoké a útočné. Obvykle to jsou začátečníci, ale často to mohou být i dlouhodobí včelaři nástavkáři, kteří jsou zvyklí běžné zásahy ve včelstvu odbýt "přehazováním bedniček" co nejrychleji během pár minut. Když potom ve včelstvu potřebují z nějakého důvodu provést skutečný zásah, rozebírat plást po plástu atd, ukáže se, že to neumí udělat šetrně a včely tak rozdivočí.
Pozná se to tak, že kdo se včelami umí pracovat, tak tomu se včelstvo se začátkem rozebírání začíná sice rozrušovat, ale ta úroveň rozrušení po takových 15 - 20 minutách už zůstává stálá a taková, že ve včelách je možné bez problémů a většinou bez žihadel pracovat.
Kdo se včelami pracovat neumí, tomu se postupným rozebíráním včelstva včely čím dál rozdivočují, až na včelaře permanentně útočí desítky až stovky rozzuřených létavek ochotných bodat do všeho, co se hýbe nebo co je podezřele cítit třeba potem. Pod tlakem obdržených žihadel se potom včelař snaží pracovat rychleji a logicky méně šetrně, o to víc se včely rozrušují, o to víc "s tím včelař bouchá". Včelky si to pamatují miimálně 14 dní, klidně i měsíc, takže další zásah takového včelaře je jen pokračováním toho předchozího.
Z toho vyplývá, že je zbytečná ztráta bez rozmyslu měnit matku "divokého" včelstva jen kvůli divokosti, protože pokud se nezmění metody práce se včelstvem včelaře, vždy se nějaká původně mírná včelstva na stanovišti rozdivočí a stanou se útočná. Rozdíl v divokosti daný původní matkou a novou vyměněnou je minimální, případně může být i záporný.