Včelařská konference

Vážení;
Různé druhy nátěrů medometů jsou z hlediska zdravotního-potravinářského doporučovány jako použitelné, což je zarážející: Text na obalech jednoznačně označuje příslušný nátěr za zdravotně škodlivý již při použití, manipulaci a likvidací zdravotně nebezpečných obalů....
Neškodnost žádný výrobce negarantuje. Po přečtení bezpečnostního listu k příslušnému nátěru a identifikací bezpečnosti jsem na jakýkoliv nátěr medometu v zájmu zdraví konzumentů medu raději "zapomněl".

> Honza (89.176.136.180) --- 5. 4. 2014
Re: Bodavost vÄ?????el (64038)

Letos je třeba pohlídat proč na některá pole
létají a na některá ne pokud nám to neotráví předem postřikem. Standa
---------------------------------------------------------
U nás byly použity pro ošetření proti „Blýskáčku řepkovému“ na začátku květu řepky přípravky „Avaunt 15EC“ a „Plenum“v době od 20 do 23 hod. Jak jsou tyto nové přípravky nebezpečné pro včely a jak dlouho působí? Dříve byla největší snůška z řepky v první polovině kvetení. H. <

CO SE TÝKÁ INDOXAKARB (Avaunt 15EC)
http://scientificbeekeeping.com/tag/varroa/

google translator:

"Chtěl bych vyzvat , abyste se riskovat a dělat investici, která se vyplatí za vaši cennou plodinu . Zvažte použití [ flubendiamid , indoxakarbu , nebo spinosad ] pro škůdce Helicoverpa zea . Pokud máte smrad chyby a jsou v [ dospělý ] rostlinných fázích , možná budete chtít , aby tank-mix jednoho z těchto produktů s pyrethroidů . Nádrž mix z pyrethroidů a acephate jsouvolby , ale bude vystřílet všechny Beneficials [ 13 ] .

Uvedené první tři insekticidy jsou považovány za " snížení rizika " pro včely , pokud jsou zbytky zaschnout po dobu několika hodin , ale nebyla zmíněna na stříkání v noci . Z pěti insekticidy výše doporučených pro postřik na kukuřici v střapec , alespoň čtyři jsou vysoce toxické pro včely při vstříknutí během dne ! Žádný farmář chce zabít včely , ale doporučení , jako je tento od státních agenty rozšíření , dobře míněných pěstitelé mohou být bezděky bolí opylovačů ."

CO SE TÝKÁ PYMETROZINU (Plenum)

http://de.wikipedia.org/wiki/Pymetrozin

google translator:
"Pymetrozin je účinná látka v pesticidech použitých. [1] Používá se jako insekticid použit a nahrazeno organofosfáty . Přesný biochemický způsob účinku v hmyzu není určena, ale to má vliv na interakci neuroregulation nebo nervy svalů. Fyziologicky se zdá, aby se zabránilo hmyz může prorazit na rostlinné tkáně. [2] Pymetrozin je schválen v EU od roku 2001 jako insekticid pro ovoce, zeleninu, brambory, olejniny, chmel, tabák a okrasné rostliny. [3] To bylo založeno v roce 1986 jako první syntetizován, patentovaný v roce 1989, Ciba-Geigy a Syngenta vermarkted. [7]

V Německu, Rakousku a Švýcarsku pesticidy (např. plenární zasedání) jsou povoleny s touto látkou"
.................
_gp_

Řepku u nás nemáme.
Když dnes do včel nemusím zasahovat, tak klidně pracují, ani nebodají. Mezistěny dávám v únoru do úlů, měním podmety atd.
http://www.youtube.com/watch?v=wNL5Fgkgdzk

Sluneční úl.
Ze dne 30. 3.2014
http://leteckaposta.cz/524036148

Mají pěkný předstih. Máme 5. dubna a ještě nevíčkují. Jestli to vydrží? Nejdříve, co jsem kdy vytáčel bylo jednou 4. května.
http://leteckaposta.cz/729867130
B.V.

Letos je třeba pohlídat proč na některá pole
létají a na některá ne pokud nám to neotráví předem postřikem. Standa
---------------------------------------------------------
U nás byly použity pro ošetření proti „Blýskáčku řepkovému“ na začátku květu řepky přípravky „Avaunt 15EC“ a „Plenum“v době od 20 do 23 hod. Jak jsou tyto nové přípravky nebezpečné pro včely a jak dlouho působí? Dříve byla největší snůška z řepky v první polovině kvetení. H.

"Radime Polášku, tak Aleš a další zřejmě podle tebe také šíří nesmysly. V Česku je dost lidí, kteří jsou vzdělaní, a mohli by tento jev vysvětlit. Jsou dvě možnosti, bď nechtějí, nebo prostě z různých jiných důvodů nemůžou, aby neohrozili sami sebe."

Jistě, co neexistuje, tak logicky vysvětlit nelze. To jsou ty "jiné důvody"

Pepane, ta „řepka, která plní medníky“ je také jeden z důvodů proč jsem včelařinu pověsil na hřebík. Je to důvod nejhlavnější. Nebo mi snad chceš namluvit, tak jako jiní, že to neumím. Je to prostě tak, jak to píše Aleš a jiní. Snad bys mi nechtěl namluvit, že tento jev byl zapříčiněn klimatickými podmínkami, když trvá dvacet let. Celou tu dobu jsem neviděl včelu obalenou žlutým pylem a v úlu pylové desky, které by poskytovaly včelám potřebnou bílkovinu až do jara příštího roku. Měl jsem řepku v takové blízkosti, jako Aleš, a sousedka , která má ze včel panickou hrůzu, si všimla, že na řepce neni téměř žádný hmyz. Jako zahradník, bys sám měl vědět, že zemědělec, nebo ti hraboši co to řídí, potřebují na poli plodiny o které se nemusejí starat a přitom jim dají maxi výnos. Několika slovy - dnešní zemědělec včelu, coby opylovače nepotřebuje, protože má na výnos a jiné potřebné vlastnosti vyšlechtěné plodiny. Můžeš mi vysvětlit, proč si nenápadně ti zhora sem tam vyžádají sklenici medu z organizace v jejímž rajonu se pěstuje kukuřice. Jejich požadavek je matoucí a neni uveden přesně důvod. Takže kdo zlehčuje situaci, nebo to zahání do autu nejsem já. Možná by ti k tomu něco řekl pan Opatrný, ale domnívám se, že skutečnou pravdu takticky a diplomaticky zamlčí a opije tě rohlíkem, tak jak ty nás opíjíš klimatickými podmínkami.

Radime Polášku, tak Aleš a další zřejmě podle tebe také šíří nesmysly. V Česku je dost lidí, kteří jsou vzdělaní, a mohli by tento jev vysvětlit. Jsou dvě možnosti, bď nechtějí, nebo prostě z různých jiných důvodů nemůžou, aby neohrozili sami sebe.

Pepo dlouho lsem nic nepsal, ale o té řepce. To že nemedovala není to tím že
ty včelky jsou chytřejší jak my. Nevím kdo to dal do příspěvků , že se u nás
začíná dělat geneticky upravená řepka a ony to poznají. V čelařím na
vysočině a loni taky nic moc , ale za těch 7 až 8 dní v polovině kvetení byl
medník z 10 rámky 39 x 27 téměř plný. To že nemedovala psali včelaři
pověčinou ze zapadních čech. Letos je třeba pohlídat proč na některá pole
létají a na některá ne pokud nám to neotráví předem postřikem. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Komu: vcely/=/v.or.cz

Datum: 4. 4. 2014 12:43:10

Předmět: Re: Bodavost vĂ????el


"Zato já to vysvětlení mám Celé kvetení řepky propršelo. U nás kmín bylo

zima, a rovněž akát ten produkuje nektar jen při teplotách nad 22°C, u lip

napadli plísně kvetenství. Až červencová snůška něco málo dala. Prostě celý

rok stál za prd. po produkci mnektaru je důležitá teplota nad 15°C a vhkost

vzduchu kolem 60%.



Pepan







---------- Původní zpráva ----------

Od: Ale <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 4. 4. 2014 10:43:03

Předmět: Re: Bodavost vĂ????el



"Ale ani já nemám jiné vysvětlení. Loni 30 snůškově silných včelstev, 10 m

před úly začínalo 6 hektarové pole řepky, kvetlo 21 dní a první vytáčení na

přelomu května a června jsem nedělal, neboť v úlech bylo SUCHO! Spravil

jsem se až na druhém točení v červenci.""

Zato já to vysvětlení mám Celé kvetení řepky propršelo. U nás kmín bylo
zima, a rovněž akát ten produkuje nektar jen při teplotách nad 22°C, u lip
napadli plísně kvetenství. Až červencová snůška něco málo dala. Prostě celý
rok stál za prd. po produkci mnektaru je důležitá teplota nad 15°C a vhkost
vzduchu kolem 60%.

Pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: Ale <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 4. 4. 2014 10:43:03
Předmět: Re: Bodavost vĂ????el

"Ale ani já nemám jiné vysvětlení. Loni 30 snůškově silných včelstev, 10 m
před úly začínalo 6 hektarové pole řepky, kvetlo 21 dní a první vytáčení na
přelomu května a června jsem nedělal, neboť v úlech bylo SUCHO! Spravil
jsem se až na druhém točení v červenci."

Ale ani já nemám jiné vysvětlení. Loni 30 snůškově silných včelstev, 10 m před úly začínalo 6 hektarové pole řepky, kvetlo 21 dní a první vytáčení na přelomu května a června jsem nedělal, neboť v úlech bylo SUCHO! Spravil jsem se až na druhém točení v červenci.

Ale taky potkáš pole z kterého se neline nic, po obvodě pole, chcešli lánu, je umístěno několik cedulí, kde se hlásají ptákoviny o phm. Tam si můžeš nos otírat celou kyticí květů a nos ti zůstane čistý. Na desítkách hektarů uvidíš hmyz jen sporadicky. To je řepka coby zlatý důl pro Monsanto"

Vážený anonymní příteli, Šíříš tady žvásty a nesmysly.

Nálet na řepku jsem taky pozoroval. Vyšlo mi, že pokud je v doletu stovky hektarů řepky, prostě ta včelstva ji hustě nepokryjí. Odpovídá to tak 1 včela na metr čtvereční ve snůškový den.

Když někde pak zbývá posledních třeba 5ha později kvetoucí řepky na konci května, je nálet klidně 5 x větší a už to hučí.

Co se týká vůně řepky, tak voní tehdy, pokud má dost vody, tehdy kvete i dlouho. Naopak sucho v řepce a ostré slunce a teplo urychluje kvetení a řepka vůbec nevoní. Rekord mám vypozorovaný za 8 dní odkvetlá řepka namísto průměrných 25dní.

Ale jistě jsou i ,,nevčelařské" řepky, ale taky jsem neviděl

No tak to pole vyfoť i s cedulí ať vím co kde mám hledat. Takto mi takové informace s lupou nic neřeknou. Já nemám času moc nazbyt. Nejlépe sem dej ihned avízo do Konference. Já takové nevoňavé pole ještě nepotkal. _gp_

Gustimiliáne, určitě máš auto a pořád někam jezdíš. Vem si s sebou pinzetu a lupu co zvětšuje aspoň 10×, proveď podrobnou kontrolu květu. Samozřejmě, že ne na jednom poli a v jednom rajoně a různých denních dobách za různých klimatických podmínek. Můžeš potkat řepkové pole z kterého se line těžká vůně a když si řádně přivoníš, máš žlutý nos, tak to je řepka, která je zlatým dolem pro včelaře. Ale taky potkáš pole z kterého se neline nic, po obvodě pole, chcešli lánu, je umístěno několik cedulí, kde se hlásají ptákoviny o phm. Tam si můžeš nos otírat celou kyticí květů a nos ti zůstane čistý. Na desítkách hektarů uvidíš hmyz jen sporadicky. To je řepka coby zlatý důl pro Monsanto.

Já si všiml často že na řepku v první dekádě květu včely nenavštěvují až tak významně. Ale vždy jsem našel odpověď na otázku, když jsem ji hledal, co tedy navštěvují když tak mohutně vyletují a nosí. Takže nemohu s odpovědí sloužit, protože v níže popisovaných oblastech kde je jen řepka, zřejmě nevčelařím.

Jen taková poznámka, jak nemůže mít GM pyl, když to je právě to, čeho se hystericky bojí včelaři antiGMáci a skalní ekologové.

_gp_

.............


() --- 2. 4. 2014
Re: Bodavost vĂ????el

Gustimiliáne, takto můžeš debatovat s někým jiným, třeba s takovým co ti spoustu informací zatají. Nemáš pravdu!! A můžeš mi dokazovat, že ji nemám. Jsem zvědav na tvé argumenty. Můžeš mi nějak vysvětlit, proč v oblastech, kde se pěstuje řepka, na kterou nejde skoro nic, včely trpí nedostatkem pylu, protož jiný zdroj prostě není!!

........

Pepane, nechci tě nějak podceňovat. Jsi zahradník, tak si vem potřebné nástrojové vybavení a běž pitvat květy řepky za různých povětrnostních a denních podmínek.

Pepane, určitě máš pravdu, ale taky se těchto argumentů bohatě zneužívá. A že holky na ni nejdou se omlouvá takovými ptákovinami, jaké jsem ještě neslyšel.

Gustimiliáne, takto můžeš debatovat s někým jiným, třeba s takovým co ti spoustu informací zatají. Nemáš pravdu!! A můžeš mi dokazovat, že ji nemám. Jsem zvědav na tvé argumenty. Můžeš mi nějak vysvětlit, proč v oblastech, kde se pěstuje řepka, na kterou nejde skoro nic, včely trpí nedostatkem pylu, protož jiný zdroj prostě není!!

Dneska jsem viděl řepku. Na všech polích se začínají otevírat květy, některé pole jsou už žluté z jedné třetiny. To není apríl, to je realita. Rozkvétá švestka, třešeň ještě ne. Jistě velmi teplá zima.

Otázka je, z čeho vlastně bude med?

Síla včelstev je sice nadprůměrná, ale není tam nová snůšková generace a teploty kolem 16°C ve dne a v noci a ráno kolem 3°C nejsou nijak pro snůšku dobré.
***************************************************
Plně podporuji,k tomu musím dodat,že poslední včely budou odcházet kolem 20 května a budou nahrazeny novou generací,takže do květu řepky již mnoho nezasáhnou.Chci tím říct,že letos ta řepka bude kvést o týden dříve,ač malá,u nás ve 420m a to vlivem sucha,je kolem 25 cm vysoká.Je to na pováženou,myslím si,že cena řepkového medu půjde nahoru a co se týče ovocného stromoví,letos odkvete bez problémů a to v jednom týdnu a všechny,i pampelišky budou letos pozadu.
Takže takovýto rok já nepamatuji a doufám,že se s tím naše včely vypořádají,vždyť mají nás,včelaře. Hezké jaro...

Ož jsem to psal víckrát. počítej
Době řepky by mohlo mít včelstvo 10 000 a < létavek. To je tak na 1 ha když
tam bude 1 - 2 včely na 1 metr V obci je tak 70 včelstev a v doletu mají tak
500ha řepky
O jakém náletu včel na řepku tady chceme mluvi? Co tam chceme vidět?

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 2. 4. 2014 11:49:23
Předmět: Re: Bodavost vĂ????el

"Kde by se vzala GMO repka,kdyz v EU je povolena ke komercnimu pestovani z
GM pouze kukurice? Neni to spis nejaka latka v postriku,co vcely odpuzuje?
U nas lany repky v kvetu huci,vcely nosi koule repkoveho pylu,a par
snuskovych dnu staci na plny mednik.Pri dobrem pocasi neni zvlastnosti mit
plne 2 medniky.A to je nase puda samy sutr,zaprsi a dalsi den je
sucho.JosPr"

Kde by se vzala GMO repka,kdyz v EU je povolena ke komercnimu pestovani z GM pouze kukurice? Neni to spis nejaka latka v postriku,co vcely odpuzuje? U nas lany repky v kvetu huci,vcely nosi koule repkoveho pylu,a par snuskovych dnu staci na plny mednik.Pri dobrem pocasi neni zvlastnosti mit plne 2 medniky.A to je nase puda samy sutr,zaprsi a dalsi den je sucho.JosPr

Já si myslím, že je to jen optiský klam.
1) Včely hledají pastvu ve svém nejbližším okolí Takže vzdálená řepka přijde
na řadu pozdějí
2) Řepky je tolik, že i když na ni udělají nálet tak je tam neuvidíš. Jen
ten co ji má za plotem je tam bude vidět.
3) Zádná rostlina neprodukuje nektar po celý den a za každáho počasí. takže
zase je důležité kdy se díváš. Včely sice lítaj celý den. avšek během dne na
různé strany.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 2. 4. 2014 5:03:12
Předmět: Re: Bodavost vĂ????el

""Jestli se u vás včely vyhýbají řepce a dávají přednost ovocnému stromoví,
tak je něco špatně. Když to bude ta správná řepka, tak včely půjdou
přednostně na ni. A protože paběrkují na ovstr, tak ta řepka je
partenogenezní GM svinstvo.<"

GMO řepka? V Evropě? V Evropě, kde se polovzdělaným antigmoaktivistům a
fanatikům podařilo úspěšně infiltrovat až do nejvyšších úředníckých míst v
Bruseli a jinde a úspěšně omezovat rozvoj evropského zemědělství a
potravinářství prakticky absolutním sabotováním rozvoje pěstování GMO
plodin a vyháněním firem a vzdělanců pracujících v GMO oboru?"

Mezistěna bude dostavěná, ale zatím prázdná. Nektaru je nedostatek. Mělo by popršet.


http://leteckaposta.cz/893466044

B.V.

"Dneska jsem viděl řepku. Na všech polích se začínají otevírat květy, některé pole jsou už žluté z jedné třetiny. To není apríl, to je realita. Rozkvétá švestka, třešeň ještě ne. Jistě velmi teplá zima. "

Tady na Ostravsku kvete řepka místy už nejméně týden. Ovšem jedná se evidentně o rostliny, jejichž rašení bylo aktivováno již prvními prosincovými mrazy a potom následujícícm prosincovým oteplením. V normální zimě by zimní mrazy tyto rašící rostliny zničily nebo aspoň zničily nadzemní část tolik, že by na jaře rostlina musela rašit znova, letos se to evidentně nestalo.

Většina řepky právě začiná nasazovat na vyhánění květu, je tak odhadem (pohledem z silnice)20 cm vysoká, ale místy je na poli až 1 - 2 rostliny na každém čtverečním metru, co už jsou vysoké takových 50 - 60 centimetrů a už nejméně celý týden kvetou.

Pro okolní včelaře je to nejspíš dobré, taková hustota květoucí řepky už musí stačit na kvalitní nektarovou a pylovou podněcovací snůšku, ale zemědělcům se to určitě nelíbí.

"Jestli se u vás včely vyhýbají řepce a dávají přednost ovocnému stromoví, tak je něco špatně. Když to bude ta správná řepka, tak včely půjdou přednostně na ni. A protože paběrkují na ovstr, tak ta řepka je partenogenezní GM svinstvo.<"

GMO řepka? V Evropě? V Evropě, kde se polovzdělaným antigmoaktivistům a fanatikům podařilo úspěšně infiltrovat až do nejvyšších úředníckých míst v Bruseli a jinde a úspěšně omezovat rozvoj evropského zemědělství a potravinářství prakticky absolutním sabotováním rozvoje pěstování GMO plodin a vyháněním firem a vzdělanců pracujících v GMO oboru?

Včelstvo je monoflorní, neznamená, že když něco nenavštěvuje, je to svinstvo. Včelstvo nosí tolik, kolik může nanosit. Jestli má např hodně úlové činnosti, neuvolní tolik létavek, což v závislosti natom může rychleji nastarovat rojovku kterou může zpříčinit pouze to, žesi někdo myslí, že když bude hodně podněcovat sirupy, nanosí mu včely hodně medu.
............
> (193.179.175.210) --- 1. 4. 2014
Re: Bodavost vĂ????el (64013) (64014) (64015)

Jestli se u vás včely vyhýbají řepce a dávají přednost ovocnému stromoví, tak je něco špatně. Když to bude ta správná řepka, tak včely půjdou přednostně na ni. A protože paběrkují na ovstr, tak ta řepka je partenogenezní GM svinstvo.<

Lokalita Opavsko 235m.

Dneska jsem viděl řepku. Na všech polích se začínají otevírat květy, některé pole jsou už žluté z jedné třetiny. To není apríl, to je realita. Rozkvétá švestka, třešeň ještě ne. Jistě velmi teplá zima.

Otázka je, z čeho vlastně bude med?

Síla včelstev je sice nadprůměrná, ale není tam nová snůšková generace a teploty kolem 16°C ve dne a v noci a ráno kolem 3°C nejsou nijak pro snůšku dobré.

Myslím, že toto nepamatují ani staří včelaři nebo??

Jestli se u vás včely vyhýbají řepce a dávají přednost ovocnému stromoví, tak je něco špatně. Když to bude ta správná řepka, tak včely půjdou přednostně na ni. A protože paběrkují na ovstr, tak ta řepka je partenogenezní GM svinstvo.

Pro mne to neznamena nic,letos to maji vcely z cesna do lanu repky 2 metry.Asi neni strikajici jezevec jako strikajici jezevec...Letos jsme repkou doslova obseti kolem dokola.Spis se z hruzou divam na nakvetajici tresne,tresnovy medik asi letos nebude,priroda je rychlejsi jako rozvoj vcelstev,tresne kvetou u nas o 20 dni driv nez jine roky..JosPr

Myslím že žádnou pohromu.Alespoň u nás,kdy se včely řepce spíš vyhýbají a přednost dávají jednoznačně jabloním,které kvetou paralerně.

Začíná období postřiku řepky, co to pro nás včelaře znamená? H.

Já byl včelami poučen proč nosit kuklu. Bodla mně do víčka a žhadlo se
zalomilo, samozřemě pak z víčka lezlo dovniřní strany. V nemocnici je
nemohli hodinu najít.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Blažena Dvořáková <bl.dvorakova/=/email.cz>
Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 31. 3. 2014 19:07:03
Předmět: RE: Bodavost vÄ???el

"Čtu to jako pohádku o včelach vrazích. Já jdu do včel v kratasích a dostanu

méně žihadel než oblečen. Kuklu někdy použiji jen proto že to někdy je
nepříjemné dostat žihadlo do oka. Když jsou některé bez matky taky to je
jeden důvod k bodavosti dám do kuřačky trochu propolisu a je klid. Je ale
nepříjemné když vám lezou po zádech a jste tam lechtivý. To raději to
políbení žihadlem Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>

Komu: vcely/=/v.or.cz <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 31. 3. 2014 8:11:39

Předmět: RE: Bodavost vÄ???el


"Zuřivost včel, kterou popisujete, znám ještě z doby, kdy jsem měl tmavé
včely, spíše již jejich bastardy v šedesátých letech. Ještě jako dítko
školou povinné jsem chodil do školy pěkně oteklý. Když nás kolega pozval, ať
se jdeme podívat na jeho včely, že už má tu kraňku, nemohli jsme uvěřit, co
to je, že jsou asi nemocné, když na nás tak zuřivě neútočí, jak jsme zvyklí.

Poznámka: včely neútočí na umělou hmotu, proto nosím ke včelám silonový
plášť (navíc se dobře pere) a další věc - při odkládání nástavků je
podkládám silným igelitem (jsou to nepoužité pytle na umělá hnojiva). Včely
na ně prakticky nelezou a většinou není co sklepávat zpět do úlu.

Nejvíce je dráždí např. vlněnný svetr či cokoliv vlněnného, asi z toho cítí
srst. To mne vyškolily ty tmavé včely, které v něm doslova ryly, než nalezly
oko, kterým se dá prolézt pod.

Pepa



-----Original Message-----

From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of R.
Poláek

Sent: Monday, March 31, 2014 5:50 AM

To: Včelařský mailing list

Subject: Re: Bodavost vÄ???el



"Opilý včelař v odpoledních hodinách když přišel z práce rozebral 2
nástavkové úly ve snaze přidat po jednom nástavku tak nešťastně,že včely
nemohly z některých nástavků ven ani dovnitř Propukla ve včelstvu panika on
usnul kousek od úlů a v okolí vypuklo peklo. K tomu ještě přispěl soused
který začal sekačkou kosit svoji zahradu vedle. Já to pak dával dohromady
systémem, že jsem posadil jeden nástavek na místo a zdrhl a tak dokola.

Nepomáhal kouř ani voda.

Pepan"



Tady je vidět, když ten nachmelený včelař usnul kousek u úlů, že včelkám
primárně vůně alkoholu nevadí. Jinak by ho rozzuřené včelky usnout
nenechaly. Včelkám nejspíš vadí až opilecké nešetrné zacházení anebo možná
smrad z cigaret z oděvu, pokud se pije v zakouřeném prostředí. Nebo možná
nějaké přídavné látky spojené s konkrétní lihovinou. Snad fernet, absint atd
mě namátkou napadají anebo naopak levné nekvalitní lihoviny typu denaturáku
rekultivovaného savem. ( nic bych nedal za to, že spousta levných jinak
stoprocentně legálních lihovin má tento původ)



Taky se mně jednou stalo. Za mladých let jsem jednou zapařil přes den a
nějak se stalo, že jsem musel do včel. Asi roj, už si nepamatuji. Měl jsem z
toho zásahu respekt, protože jsem tehdy všude ve včelařské literatuře četl,
že včelky nesnášejí alkohol a opilého zuřivě napadají a já měl nějaká piva i
nějaké štamprlky. Pamatuji si, že jsem měl poněkud problémy s koordinací a
přesností pohybů , ale jinak jsem se snažil se včelkami dělat šetrně a
opatrně. A ono se nic nestalo, včelky v pohodě......



Když už jsou včelky rozzuřené tak, že na pohybující se postavu včelaře útočí
stovky včel jen proto, že se pohybuje, bez žihadel to nejde. Desítky jich
potom sedí na včelaři, lezou, až i přes silné gumičky na rukávech a
nohavicích najdou nějakou škvíru, kterou se dostanou dovnitř nebo i přes 2

- 3 vrstvy silné látky najdou dírku anebo mezírku mezi nitěmi, kudy dostanou
žihadlo na kůži včelaře. Nějaké se vždy usadí na kukle včelaře a z půl
centimetru potom totálně zuřivé bzučí včelaři rovnou do ucha, to taky moc k
pohodě včelaře nepřispívá.

Musel by to být jednodílný oblek typu chemického Atombordelu s integrovanými
botami, rukavicemi a ochranou hlavy, to všechno z více vrstev silnější
látky, aby to ochránilo před žihadly takhle rozzuřených včel.""

Jo, toho vylepšení smradu z kuřáku, lepší by bylo z vykuřovadla, či dýmidla,propolisem, nebo voskem, jsem začal používat před mnoha lety. Ty potvůrky jsou v té parádní vůni mnohem klidější.

Čtu to jako pohádku o včelach vrazích. Já jdu do včel v kratasích a dostanu
méně žihadel než oblečen. Kuklu někdy použiji jen proto že to někdy je
nepříjemné dostat žihadlo do oka. Když jsou některé bez matky taky to je
jeden důvod k bodavosti dám do kuřačky trochu propolisu a je klid. Je ale
nepříjemné když vám lezou po zádech a jste tam lechtivý. To raději to
políbení žihadlem Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>

Komu: vcely/=/v.or.cz <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 31. 3. 2014 8:11:39

Předmět: RE: Bodavost vÄ???el


"Zuřivost včel, kterou popisujete, znám ještě z doby, kdy jsem měl tmavé
včely, spíše již jejich bastardy v šedesátých letech. Ještě jako dítko
školou povinné jsem chodil do školy pěkně oteklý. Když nás kolega pozval, ať
se jdeme podívat na jeho včely, že už má tu kraňku, nemohli jsme uvěřit, co
to je, že jsou asi nemocné, když na nás tak zuřivě neútočí, jak jsme zvyklí.

Poznámka: včely neútočí na umělou hmotu, proto nosím ke včelám silonový
plášť (navíc se dobře pere) a další věc - při odkládání nástavků je
podkládám silným igelitem (jsou to nepoužité pytle na umělá hnojiva). Včely
na ně prakticky nelezou a většinou není co sklepávat zpět do úlu.

Nejvíce je dráždí např. vlněnný svetr či cokoliv vlněnného, asi z toho cítí
srst. To mne vyškolily ty tmavé včely, které v něm doslova ryly, než nalezly
oko, kterým se dá prolézt pod.

Pepa



-----Original Message-----

From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of R.
Poláek

Sent: Monday, March 31, 2014 5:50 AM

To: Včelařský mailing list

Subject: Re: Bodavost vÄ???el



"Opilý včelař v odpoledních hodinách když přišel z práce rozebral 2
nástavkové úly ve snaze přidat po jednom nástavku tak nešťastně,že včely
nemohly z některých nástavků ven ani dovnitř Propukla ve včelstvu panika on
usnul kousek od úlů a v okolí vypuklo peklo. K tomu ještě přispěl soused
který začal sekačkou kosit svoji zahradu vedle. Já to pak dával dohromady
systémem, že jsem posadil jeden nástavek na místo a zdrhl a tak dokola.

Nepomáhal kouř ani voda.

Pepan"



Tady je vidět, když ten nachmelený včelař usnul kousek u úlů, že včelkám
primárně vůně alkoholu nevadí. Jinak by ho rozzuřené včelky usnout
nenechaly. Včelkám nejspíš vadí až opilecké nešetrné zacházení anebo možná
smrad z cigaret z oděvu, pokud se pije v zakouřeném prostředí. Nebo možná
nějaké přídavné látky spojené s konkrétní lihovinou. Snad fernet, absint atd
mě namátkou napadají anebo naopak levné nekvalitní lihoviny typu denaturáku
rekultivovaného savem. ( nic bych nedal za to, že spousta levných jinak
stoprocentně legálních lihovin má tento původ)



Taky se mně jednou stalo. Za mladých let jsem jednou zapařil přes den a
nějak se stalo, že jsem musel do včel. Asi roj, už si nepamatuji. Měl jsem z
toho zásahu respekt, protože jsem tehdy všude ve včelařské literatuře četl,
že včelky nesnášejí alkohol a opilého zuřivě napadají a já měl nějaká piva i
nějaké štamprlky. Pamatuji si, že jsem měl poněkud problémy s koordinací a
přesností pohybů , ale jinak jsem se snažil se včelkami dělat šetrně a
opatrně. A ono se nic nestalo, včelky v pohodě......



Když už jsou včelky rozzuřené tak, že na pohybující se postavu včelaře útočí
stovky včel jen proto, že se pohybuje, bez žihadel to nejde. Desítky jich
potom sedí na včelaři, lezou, až i přes silné gumičky na rukávech a
nohavicích najdou nějakou škvíru, kterou se dostanou dovnitř nebo i přes 2

- 3 vrstvy silné látky najdou dírku anebo mezírku mezi nitěmi, kudy dostanou
žihadlo na kůži včelaře. Nějaké se vždy usadí na kukle včelaře a z půl
centimetru potom totálně zuřivé bzučí včelaři rovnou do ucha, to taky moc k
pohodě včelaře nepřispívá.

Musel by to být jednodílný oblek typu chemického Atombordelu s integrovanými
botami, rukavicemi a ochranou hlavy, to všechno z více vrstev silnější
látky, aby to ochránilo před žihadly takhle rozzuřených včel."

Radime, ti mladší nevědí co se skrývá pod pojmem„atombordel“. V žádném případě se nejedná o podnik provozující sexuální služby, vylepšeného nějakou radiací.

Zuřivost včel, kterou popisujete, znám ještě z doby, kdy jsem měl tmavé včely, spíše již jejich bastardy v šedesátých letech. Ještě jako dítko školou povinné jsem chodil do školy pěkně oteklý. Když nás kolega pozval, ať se jdeme podívat na jeho včely, že už má tu kraňku, nemohli jsme uvěřit, co to je, že jsou asi nemocné, když na nás tak zuřivě neútočí, jak jsme zvyklí.
Poznámka: včely neútočí na umělou hmotu, proto nosím ke včelám silonový plášť (navíc se dobře pere) a další věc - při odkládání nástavků je podkládám silným igelitem (jsou to nepoužité pytle na umělá hnojiva). Včely na ně prakticky nelezou a většinou není co sklepávat zpět do úlu.
Nejvíce je dráždí např. vlněnný svetr či cokoliv vlněnného, asi z toho cítí srst. To mne vyškolily ty tmavé včely, které v něm doslova ryly, než nalezly oko, kterým se dá prolézt pod.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of R. Poláek
Sent: Monday, March 31, 2014 5:50 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Bodavost vÄ???el

"Opilý včelař v odpoledních hodinách když přišel z práce rozebral 2 nástavkové úly ve snaze přidat po jednom nástavku tak nešťastně,že včely nemohly z některých nástavků ven ani dovnitř Propukla ve včelstvu panika on usnul kousek od úlů a v okolí vypuklo peklo. K tomu ještě přispěl soused který začal sekačkou kosit svoji zahradu vedle. Já to pak dával dohromady systémem, že jsem posadil jeden nástavek na místo a zdrhl a tak dokola.
Nepomáhal kouř ani voda.
Pepan"

Tady je vidět, když ten nachmelený včelař usnul kousek u úlů, že včelkám primárně vůně alkoholu nevadí. Jinak by ho rozzuřené včelky usnout nenechaly. Včelkám nejspíš vadí až opilecké nešetrné zacházení anebo možná smrad z cigaret z oděvu, pokud se pije v zakouřeném prostředí. Nebo možná nějaké přídavné látky spojené s konkrétní lihovinou. Snad fernet, absint atd mě namátkou napadají anebo naopak levné nekvalitní lihoviny typu denaturáku rekultivovaného savem. ( nic bych nedal za to, že spousta levných jinak stoprocentně legálních lihovin má tento původ)

Taky se mně jednou stalo. Za mladých let jsem jednou zapařil přes den a nějak se stalo, že jsem musel do včel. Asi roj, už si nepamatuji. Měl jsem z toho zásahu respekt, protože jsem tehdy všude ve včelařské literatuře četl, že včelky nesnášejí alkohol a opilého zuřivě napadají a já měl nějaká piva i nějaké štamprlky. Pamatuji si, že jsem měl poněkud problémy s koordinací a přesností pohybů , ale jinak jsem se snažil se včelkami dělat šetrně a opatrně. A ono se nic nestalo, včelky v pohodě......

Když už jsou včelky rozzuřené tak, že na pohybující se postavu včelaře útočí stovky včel jen proto, že se pohybuje, bez žihadel to nejde. Desítky jich potom sedí na včelaři, lezou, až i přes silné gumičky na rukávech a nohavicích najdou nějakou škvíru, kterou se dostanou dovnitř nebo i přes 2
- 3 vrstvy silné látky najdou dírku anebo mezírku mezi nitěmi, kudy dostanou žihadlo na kůži včelaře. Nějaké se vždy usadí na kukle včelaře a z půl centimetru potom totálně zuřivé bzučí včelaři rovnou do ucha, to taky moc k pohodě včelaře nepřispívá.
Musel by to být jednodílný oblek typu chemického Atombordelu s integrovanými botami, rukavicemi a ochranou hlavy, to všechno z více vrstev silnější látky, aby to ochránilo před žihadly takhle rozzuřených včel.

"Opilý včelař v odpoledních hodinách když přišel z práce rozebral 2
nástavkové úly ve snaze přidat po jednom nástavku tak nešťastně,že včely
nemohly z některých nástavků ven ani dovnitř Propukla ve včelstvu panika on
usnul kousek od úlů a v okolí vypuklo peklo. K tomu ještě přispěl soused
který začal sekačkou kosit svoji zahradu vedle. Já to pak dával dohromady
systémem, že jsem posadil jeden nástavek na místo a zdrhl a tak dokola.
Nepomáhal kouř ani voda.
Pepan"

Tady je vidět, když ten nachmelený včelař usnul kousek u úlů, že včelkám primárně vůně alkoholu nevadí. Jinak by ho rozzuřené včelky usnout nenechaly. Včelkám nejspíš vadí až opilecké nešetrné zacházení anebo možná smrad z cigaret z oděvu, pokud se pije v zakouřeném prostředí. Nebo možná nějaké přídavné látky spojené s konkrétní lihovinou. Snad fernet, absint atd mě namátkou napadají anebo naopak levné nekvalitní lihoviny typu denaturáku rekultivovaného savem. ( nic bych nedal za to, že spousta levných jinak stoprocentně legálních lihovin má tento původ)

Taky se mně jednou stalo. Za mladých let jsem jednou zapařil přes den a nějak se stalo, že jsem musel do včel. Asi roj, už si nepamatuji. Měl jsem z toho zásahu respekt, protože jsem tehdy všude ve včelařské literatuře četl, že včelky nesnášejí alkohol a opilého zuřivě napadají a já měl nějaká piva i nějaké štamprlky. Pamatuji si, že jsem měl poněkud problémy s koordinací a přesností pohybů , ale jinak jsem se snažil se včelkami dělat šetrně a opatrně. A ono se nic nestalo, včelky v pohodě......

Když už jsou včelky rozzuřené tak, že na pohybující se postavu včelaře útočí stovky včel jen proto, že se pohybuje, bez žihadel to nejde. Desítky jich potom sedí na včelaři, lezou, až i přes silné gumičky na rukávech a nohavicích najdou nějakou škvíru, kterou se dostanou dovnitř nebo i přes 2 - 3 vrstvy silné látky najdou dírku anebo mezírku mezi nitěmi, kudy dostanou žihadlo na kůži včelaře. Nějaké se vždy usadí na kukle včelaře a z půl centimetru potom totálně zuřivé bzučí včelaři rovnou do ucha, to taky moc k pohodě včelaře nepřispívá.
Musel by to být jednodílný oblek typu chemického Atombordelu s integrovanými botami, rukavicemi a ochranou hlavy, to všechno z více vrstev silnější látky, aby to ochránilo před žihadly takhle rozzuřených včel.

To už je moc roků, co jsem bodavky vysířil, ale to byla blbost.
Včelám je třeba dát práci a využít jejich stavební pud. Pokud bude počasí přát, tak poslední mezistěnu dostaví a zanesou medem, to může být brzy i bez medníků. Třešně kvetou, durancie začnou.

http://leteckaposta.cz/524036148

B.V.

Právě jsem se vrátil z návštevy afrikanizovaných včel. Byli jsme u nich v
poledne, aby většina létavek byla mimo, stejně to bylo peklo... Nemusel jsem
ani otevírat včely, sice vypadaly slabé , ale na útočení jich bylo dost.
Oblek jsme svlékly až kilometr od včelnice se třemy včelstvy, více než půl
kilometru nás pronásledovaly za pomalu ujíždějícím autem s otevřenými
okny....
Radek

---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 30. 3. 2014 19:00:22
Předmět: Re: Bodavost vĂ??el

"Já zase jednou zažil případ kdy pro mne přišli z jedné včelařovy rodiny
abych jim pomohl
 Co se stalo?
Opilý včelař v odpoledních hodinách když přišel z práce rozebral 2
nástavkové úly ve snaze přidat po jednom nástavku tak nešťastně,že včely
nemohly z některých nástavků ven ani dovnitř  Propukla ve včelstvu panika on
usnul kousek od úlů a v okolí vypuklo peklo. K tomu ještě přispěl soused
který začal sekačkou kosit svoji zahradu vedle. Já to pak dával dohromady
systémem, že jsem posadil jeden nástavek na místo a zdrhl a tak dokola.
Nepomáhal kouř ani voda.

Pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Poláek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 30. 3. 2014 17:45:53
Předmět: Re: Bodavost vĂ??el

"Já jsem párkrát zažil, že rozdivočelé včely útočily na silně kouřící
kuřlák, lezly dovnitř proti unikajícímu kouři a přirozeně v kouři uvnitř
hynuly. Taky jsem zažil, že na rozdíl od nedivokého včelstva, občas odmítly
na přidaném plodu z jiného včelstva vychovat si pro sebe novou matku nebo
rovnou cizí plod zlikvidovaly.
Jinak s tím ale moc zkušeností nemám, protože jsem kvůli divokosti včel
měnil matku jen párkrát kdysi v prvních letech včelaření, potom už nebyla
potřeba.

Divoké včelstvo, pokud je hodně silné, někdy uklidní masívní oslabení o
třetinu až polovinu, vytvoření jednoho nebo i klidně dvou silných oddělků.
Výměna matky se pak provádí mnohem snadněji. V oddělcích potom taky nebývá
problém , když matky z tohoto plodu nejsou vhodné. Matečníky zamáčknout
tehdy, když včelstvo už zaručeně nemůže na vlastním plodu vytvořit nové. Až
potom za půl hodiny nebo tak nějak včely v matečníku začnou brečet
osiřelostí , ochotně přijmou jakýkoliv vhodně starý plod z dobrého chovného
včelstva.""

Já zase jednou zažil případ kdy pro mne přišli z jedné včelařovy rodiny
abych jim pomohl
 Co se stalo?
Opilý včelař v odpoledních hodinách když přišel z práce rozebral 2
nástavkové úly ve snaze přidat po jednom nástavku tak nešťastně,že včely
nemohly z některých nástavků ven ani dovnitř  Propukla ve včelstvu panika on
usnul kousek od úlů a v okolí vypuklo peklo. K tomu ještě přispěl soused
který začal sekačkou kosit svoji zahradu vedle. Já to pak dával dohromady
systémem, že jsem posadil jeden nástavek na místo a zdrhl a tak dokola.
Nepomáhal kouř ani voda.

Pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Poláek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 30. 3. 2014 17:45:53
Předmět: Re: Bodavost vĂ??el

"Já jsem párkrát zažil, že rozdivočelé včely útočily na silně kouřící
kuřlák, lezly dovnitř proti unikajícímu kouři a přirozeně v kouři uvnitř
hynuly. Taky jsem zažil, že na rozdíl od nedivokého včelstva, občas odmítly
na přidaném plodu z jiného včelstva vychovat si pro sebe novou matku nebo
rovnou cizí plod zlikvidovaly.
Jinak s tím ale moc zkušeností nemám, protože jsem kvůli divokosti včel
měnil matku jen párkrát kdysi v prvních letech včelaření, potom už nebyla
potřeba.

Divoké včelstvo, pokud je hodně silné, někdy uklidní masívní oslabení o
třetinu až polovinu, vytvoření jednoho nebo i klidně dvou silných oddělků.
Výměna matky se pak provádí mnohem snadněji. V oddělcích potom taky nebývá
problém , když matky z tohoto plodu nejsou vhodné. Matečníky zamáčknout
tehdy, když včelstvo už zaručeně nemůže na vlastním plodu vytvořit nové. Až
potom za půl hodiny nebo tak nějak včely v matečníku začnou brečet
osiřelostí , ochotně přijmou jakýkoliv vhodně starý plod z dobrého chovného
včelstva."

Já to tak dělal za posledních 20 let jednou a ten můj recept na tozdělení
mám taky od již nežijících včelařů.
proto jej taky uvádím. Jelikož je potřeba velmi vyjímečně, tak snad to někdo
zase upotřebí a předá to dál.

pepan




---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Poláek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 30. 3. 2014 17:45:53
Předmět: Re: Bodavost vĂ??el

"Já jsem párkrát zažil, že rozdivočelé včely útočily na silně kouřící
kuřlák, lezly dovnitř proti unikajícímu kouři a přirozeně v kouři uvnitř
hynuly. Taky jsem zažil, že na rozdíl od nedivokého včelstva, občas odmítly
na přidaném plodu z jiného včelstva vychovat si pro sebe novou matku nebo
rovnou cizí plod zlikvidovaly.
Jinak s tím ale moc zkušeností nemám, protože jsem kvůli divokosti včel
měnil matku jen párkrát kdysi v prvních letech včelaření, potom už nebyla
potřeba.

Divoké včelstvo, pokud je hodně silné, někdy uklidní masívní oslabení o
třetinu až polovinu, vytvoření jednoho nebo i klidně dvou silných oddělků.
Výměna matky se pak provádí mnohem snadněji. V oddělcích potom taky nebývá
problém , když matky z tohoto plodu nejsou vhodné. Matečníky zamáčknout
tehdy, když včelstvo už zaručeně nemůže na vlastním plodu vytvořit nové. Až
potom za půl hodiny nebo tak nějak včely v matečníku začnou brečet
osiřelostí , ochotně přijmou jakýkoliv vhodně starý plod z dobrého chovného
včelstva."

Já jsem párkrát zažil, že rozdivočelé včely útočily na silně kouřící kuřlák, lezly dovnitř proti unikajícímu kouři a přirozeně v kouři uvnitř hynuly. Taky jsem zažil, že na rozdíl od nedivokého včelstva, občas odmítly na přidaném plodu z jiného včelstva vychovat si pro sebe novou matku nebo rovnou cizí plod zlikvidovaly.
Jinak s tím ale moc zkušeností nemám, protože jsem kvůli divokosti včel měnil matku jen párkrát kdysi v prvních letech včelaření, potom už nebyla potřeba.

Divoké včelstvo, pokud je hodně silné, někdy uklidní masívní oslabení o třetinu až polovinu, vytvoření jednoho nebo i klidně dvou silných oddělků. Výměna matky se pak provádí mnohem snadněji. V oddělcích potom taky nebývá problém , když matky z tohoto plodu nejsou vhodné. Matečníky zamáčknout tehdy, když včelstvo už zaručeně nemůže na vlastním plodu vytvořit nové. Až potom za půl hodiny nebo tak nějak včely v matečníku začnou brečet osiřelostí , ochotně přijmou jakýkoliv vhodně starý plod z dobrého chovného včelstva.

v takovém případě postupiji jinak
1) připravím si oddělek z již kladoucí matkou
2) jednotlivě rozestavím nástvky as 5 m od původního místa
3) Na tom místě ponechám jeden ve kterém určitě matka není nebo umístim
oddělek
5) létavky které vlasně útočí se vrátí na původní místo
6) v odnešených nástavcích jsou zbylé včely jako beránci najdu matku,
opalcuji ,
7) a za hodinu to pak složím nzpět.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 29. 3. 2014 23:26:48
Předmět: Re: Bodavost vÄ?el

"Poněkud jiný názor:

Jaro KE (217.119.114.42) --- 15. 4. 2007

Ku agresivite včelstiev som sa už vyjadroval v starších mojich článkoch za
ktorými si stále stojím. Prieči sa to literatúre ale moje poznatky sú také.
Najnervóznejšie včely sú počas kvitutia ovocných stromov a repky,čiže na
jar. Na jeseň mám včely oveľa kľudnejšie-dlhoveké včely sú už kľudnejšie.
Literatúra píše opak-na jar sú včely kľudné a v jeseni nervózne.
Tento rok je u mňa výnimočný, a to práve tým,že včely sú najmiernejšie
odkedy včely mám a to všetky. Matky mám zelené /3.ročné/ a biele
/minuloročné/.
Čo sa týka výmeny matiek agresívnych za menej agresívne mám skúsenosti
také, že vôbec netreba čakať kým odídu staré pôvodné včely ale účinok je
okamžitý. Mohol by som tu písať keď som dvom agresívnym včelstvá vymenil
matky, keď som prehadzoval celé úle, čiže lietavky agresívneho včelstva sa
vrátili ku miernym matkám a opačne menej agresívne ku agresívnym matkám.
Mohol by som písať ako som likvidoval jednu abnormálne pichajúcu rodinu,
ktorá sa nedala zlikvidovať ani zasírením /včely páchali na ohni samovraždu
a tak zahasili sírny knot vložený do úľa/. Likvidoval som ich postupne a to
odobratím vždy len jedného plástu aj so včelami a včely som strepal na
nábeh inej rodiny, pričom som si nevšimol, že na jednom takom pláste bola
aj tá agresívna matka. Aj od iných včelárov som počul, že po prijatí novej
matky včely okamžite zmenili správanie, pričom všetky včely v úli boli od
pôvdne pichavej matky. Moja hypotéza je taká na základe mojich skúseností:
agresivita resp. miernosť včelstiev závisí výlučne od matky a nie od včiel
/od ktorého trúda sa práve liahnu včely/. Myslím si -netvrdím- že agresívne
včely majú matku, ktorá niečo vylučuje povedzme feromony, ktoré dráždia
včely, resp. má to vôňu vylučovanú hmyzom ktorá sa vylučuje pri napadnutí.
A toto je dedivé a ľahko sa to prenáša
A co vy na to?"

Bodavější jsou také před bouří, při kvetení máku, po 16 hodině, nemají rády
pach piva a některých kosmetických přípravků, útočí na některé syntetické
tkaninya bývá pravidelně ostřejší před koncem života matky (po 3 roce jejího
života). Pokud neútočí při každém otevření úlu tak je v pohodě.

---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 30. 3. 2014 9:47:15
Předmět: Re: Bodavost vĂ??el

""To je všechno pravda, psal jsem o umělé inseminaci, že nemáte brát hrubce
z
bodavých včelstev. To si neodporuje tomu, co jsi psal. Mluví
To o tom, že některé malinko ostřejší včelstvo může být pro jiné dobré
vlastnosti použito k chovu matek - odběru laviček na barvení."

JJ, je třeba rozlišovat divokost - bodavost a živost - vitalitu včelstva.

Jinak mám ještě zkušenosti, že včelstvo je víc bodavé a útočné tehdy, když
podmínky, ve kterých včelstvo žije, nějak neodpovídají tomu, co včelstvo
očekává. Typicky je včelstvo bodavější, když je třeba počasí o dost
chladnější nebo teplejší, než je v tomto období zvykem. Nebo když je
včelstvo trochu "přitráveno" nějakou chemikálií."

Nez si doprat trubci ramek,radsi zblajznu plech bucku,pecenou kacenu nebo kus moraka.Pochopitelne vyprodukovano ve vlastnim chlivku a na vlastni zahrade...JosPr.

"To je všechno pravda, psal jsem o umělé inseminaci, že nemáte brát hrubce z
bodavých včelstev. To si neodporuje tomu, co jsi psal. Mluví
To o tom, že některé malinko ostřejší včelstvo může být pro jiné dobré
vlastnosti použito k chovu matek - odběru laviček na barvení."

JJ, je třeba rozlišovat divokost - bodavost a živost - vitalitu včelstva.

Jinak mám ještě zkušenosti, že včelstvo je víc bodavé a útočné tehdy, když podmínky, ve kterých včelstvo žije, nějak neodpovídají tomu, co včelstvo očekává. Typicky je včelstvo bodavější, když je třeba počasí o dost chladnější nebo teplejší, než je v tomto období zvykem. Nebo když je včelstvo trochu "přitráveno" nějakou chemikálií.

To je všechno pravda, psal jsem o umělé inseminaci, že nemáte brát hrubce z
bodavých včelstev. To si neodporuje tomu, co jsi psal. Mluví
To o tom, že některé  malinko ostřejší včelstvo může být pro jiné dobré
vlastnosti použito k chovu matek - odběru laviček na barvení.

Jinak mně nejvíce podají včely v červenci až srpnu, někdy za řepky, ale
nikoliv výrazně.

Radek







---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 29. 3. 2014 15:26:48
Předmět: Re: Bodavost vÄ?el

"Poněkud jiný názor:

Jaro KE (217.119.114.42) --- 15. 4. 2007

Ku agresivite včelstiev som sa už vyjadroval v starších mojich článkoch za
ktorými si stále stojím. Prieči sa to literatúre ale moje poznatky sú také.
Najnervóznejšie včely sú počas kvitutia ovocných stromov a repky,čiže na
jar. Na jeseň mám včely oveľa kľudnejšie-dlhoveké včely sú už kľudnejšie.
Literatúra píše opak-na jar sú včely kľudné a v jeseni nervózne.
Tento rok je u mňa výnimočný, a to práve tým,že včely sú najmiernejšie
odkedy včely mám a to všetky. Matky mám zelené /3.ročné/ a biele
/minuloročné/.
Čo sa týka výmeny matiek agresívnych za menej agresívne mám skúsenosti
také, že vôbec netreba čakať kým odídu staré pôvodné včely ale účinok je
okamžitý. Mohol by som tu písať keď som dvom agresívnym včelstvá vymenil
matky, keď som prehadzoval celé úle, čiže lietavky agresívneho včelstva sa
vrátili ku miernym matkám a opačne menej agresívne ku agresívnym matkám.
Mohol by som písať ako som likvidoval jednu abnormálne pichajúcu rodinu,
ktorá sa nedala zlikvidovať ani zasírením /včely páchali na ohni samovraždu
a tak zahasili sírny knot vložený do úľa/. Likvidoval som ich postupne a to
odobratím vždy len jedného plástu aj so včelami a včely som strepal na
nábeh inej rodiny, pričom som si nevšimol, že na jednom takom pláste bola
aj tá agresívna matka. Aj od iných včelárov som počul, že po prijatí novej
matky včely okamžite zmenili správanie, pričom všetky včely v úli boli od
pôvdne pichavej matky. Moja hypotéza je taká na základe mojich skúseností:
agresivita resp. miernosť včelstiev závisí výlučne od matky a nie od včiel
/od ktorého trúda sa práve liahnu včely/. Myslím si -netvrdím- že agresívne
včely majú matku, ktorá niečo vylučuje povedzme feromony, ktoré dráždia
včely, resp. má to vôňu vylučovanú hmyzom ktorá sa vylučuje pri napadnutí.
A toto je dedivé a ľahko sa to prenáša
A co vy na to?"

Poněkud jiný názor:

Jaro KE (217.119.114.42) --- 15. 4. 2007

Ku agresivite včelstiev som sa už vyjadroval v starších mojich článkoch za ktorými si stále stojím. Prieči sa to literatúre ale moje poznatky sú také. Najnervóznejšie včely sú počas kvitutia ovocných stromov a repky,čiže na jar. Na jeseň mám včely oveľa kľudnejšie-dlhoveké včely sú už kľudnejšie. Literatúra píše opak-na jar sú včely kľudné a v jeseni nervózne.
Tento rok je u mňa výnimočný, a to práve tým,že včely sú najmiernejšie odkedy včely mám a to všetky. Matky mám zelené /3.ročné/ a biele /minuloročné/.
Čo sa týka výmeny matiek agresívnych za menej agresívne mám skúsenosti také, že vôbec netreba čakať kým odídu staré pôvodné včely ale účinok je okamžitý. Mohol by som tu písať keď som dvom agresívnym včelstvá vymenil matky, keď som prehadzoval celé úle, čiže lietavky agresívneho včelstva sa vrátili ku miernym matkám a opačne menej agresívne ku agresívnym matkám. Mohol by som písať ako som likvidoval jednu abnormálne pichajúcu rodinu, ktorá sa nedala zlikvidovať ani zasírením /včely páchali na ohni samovraždu a tak zahasili sírny knot vložený do úľa/. Likvidoval som ich postupne a to odobratím vždy len jedného plástu aj so včelami a včely som strepal na nábeh inej rodiny, pričom som si nevšimol, že na jednom takom pláste bola aj tá agresívna matka. Aj od iných včelárov som počul, že po prijatí novej matky včely okamžite zmenili správanie, pričom všetky včely v úli boli od pôvdne pichavej matky. Moja hypotéza je taká na základe mojich skúseností: agresivita resp. miernosť včelstiev závisí výlučne od matky a nie od včiel /od ktorého trúda sa práve liahnu včely/. Myslím si -netvrdím- že agresívne včely majú matku, ktorá niečo vylučuje povedzme feromony, ktoré dráždia včely, resp. má to vôňu vylučovanú hmyzom ktorá sa vylučuje pri napadnutí. A toto je dedivé a ľahko sa to prenáša
A co vy na to?

29.3.2014


Moje zkušenosti s ochutnáváním trubčího plodu.

Zkušenosti s konzumací trubčího plodu nemám. Jen mi chutná. Je to paradox. Když jsem se díval v televizi na pořady, kde měli za úkol např.přemístit pusou červy, nemusel jsem se na to dívat. Hnusilo se mi to. Avšak u včel je to něco jiného. Moje včelařská zvídavost byla tak silná, že jsem trubčí plod ochutnal. A ejhle. On není zase tak špatný.Tak jednou do pusy, podruhé, potřetí...a co to? Ono mi to docela chutná. Mne to připomíná chuť oslazeného mléka. A slepice, jak se mezi sebou o to perou. Hle. Uvažuji. Přece zvíře ví co je dobré a co mu prospěje. Proč se tedy o ten trubčí plod slepice tak mohutně perou, kdo to bude mít? Proč? Začal jsem se tedy o trubčí plod zajímat. A zjistil jsem, že obsahuje snad veškeré aminokyseliny, které člověk ke svému životu potřebuje. Navíc v cizině se z trubčího plodu připravuje velmi chutné jídlo. Dokonce někteří domorodci dávají konzumaci trubčího, ale i včelího plodu přednost před medem. Jinak chemické složení trubčího plodu obsahuje též velkou část podobných látek, jakou má mateří kašička.Při mém ochutnávání trubčího plodu jsem zjistil, že mladší trubčí plod mi chutná daleko více.A dnes na jaře jsem si na mladém trubčím plodu opět pochutnal.
Vřele doporučuji.

S přátelským pozdravem
Milan Vokráčko

Zkušenosti s konzumací trubčíhoplodu nemám.Jen mi chutná.Je to paradox.Když jsem se díval v televizi na pořady,kde měli za úkol např.přemístit pusou červy,nemusel jsem s e na to dívat.Hnusilo s emi to.Avšak u včel je to něco jiného.Moje včelařská zvídavost byla tak silná,že jsem trubčí plod ochutnal.A ejhle.on nebyl tak špatný.Tak jednou do pusy,podruhé,potřetí...a ono to docela chutná.Mne to připomíná
vhuť oslazeného mléka.A slepice,jak se mezi sebou o to perou.Hle.Uvažuji.Přece zvíře ví co je dobré a co mu prospěje.Proč se tedy o ten trubčí plod slepice tak mohutně perou,kdo to bude mít?Proč?Začal jsem se tedy o trubčí plod zajímat.A zjistil jsem,že obsahuje snad veškeré aminokyseliny.Navíc v cizině se z trubčího plodu připravuje velmi chutné jídlo.Dokonce někteří domorodci dávají konzumaci trubčíhi,ale i včelího plodu přednost před medem.Jinak chemické složení trubčího plodu obsahuje též velkou část podobných látek,jasko msteří kašíčka.Ze svého ochutnáván trubčího plodu jsem zjistil,že mladší trubčí plod mi chutná dalo více.A dnes na jaře jsem si na mladém trubčím plodu opět pochutnal.

Hm, podle mně je bodavost u nás už dávno vyřešena. Století nebo kolik neustálého výběru co nejklidnějších včelstev a rozchovování v podstatě prakticky vyeliminovaly bodavá včelstva. Skutečně bodavé včelstvo by se tady mohlo objevit jen velmi velkou náhodou, kombinací dnes už velice vzácných genů.
To, čemu se dneska říká bodavá včelstva, jsou akorát včelstva včelařů, kteří se neumí ke svým včelám chovat šetrně a tak je chronicky rozrušují. Moje zkušenosti jso takové, že nešetrnými zásahy ve včelstvu, pouhými několika zásahy během 14 dnů až měsíce, se i včelstvo vyšlechtěné z nějakého renomovaného chovu na mírnost dlouhodobě na měsíc, dva měsíce rozruší a stane se divoké a útočné. Obvykle to jsou začátečníci, ale často to mohou být i dlouhodobí včelaři nástavkáři, kteří jsou zvyklí běžné zásahy ve včelstvu odbýt "přehazováním bedniček" co nejrychleji během pár minut. Když potom ve včelstvu potřebují z nějakého důvodu provést skutečný zásah, rozebírat plást po plástu atd, ukáže se, že to neumí udělat šetrně a včely tak rozdivočí.
Pozná se to tak, že kdo se včelami umí pracovat, tak tomu se včelstvo se začátkem rozebírání začíná sice rozrušovat, ale ta úroveň rozrušení po takových 15 - 20 minutách už zůstává stálá a taková, že ve včelách je možné bez problémů a většinou bez žihadel pracovat.
Kdo se včelami pracovat neumí, tomu se postupným rozebíráním včelstva včely čím dál rozdivočují, až na včelaře permanentně útočí desítky až stovky rozzuřených létavek ochotných bodat do všeho, co se hýbe nebo co je podezřele cítit třeba potem. Pod tlakem obdržených žihadel se potom včelař snaží pracovat rychleji a logicky méně šetrně, o to víc se včely rozrušují, o to víc "s tím včelař bouchá". Včelky si to pamatují miimálně 14 dní, klidně i měsíc, takže další zásah takového včelaře je jen pokračováním toho předchozího.
Z toho vyplývá, že je zbytečná ztráta bez rozmyslu měnit matku "divokého" včelstva jen kvůli divokosti, protože pokud se nezmění metody práce se včelstvem včelaře, vždy se nějaká původně mírná včelstva na stanovišti rozdivočí a stanou se útočná. Rozdíl v divokosti daný původní matkou a novou vyměněnou je minimální, případně může být i záporný.

Med nedělá včelař, ten ho jen včelám krade. Med dělá včela, ale jen tam, kde jsou solidní snůškové podmínky!!

Podle autorit se prý bodavost dědí po trubcích.

Tohle byl důvod šíření tzv. afrik. včel - měli velmi dobré trubce co předbíhali domácí.

I když s tou bodavostí to už není po letech tak horké, podle různých zpráv si jihoameričtí včelaři lebedí a prý bez těhle afrických včel by dneska nedokázali dodávat tolik medu.
A prý ani tolik nepotřebují zasahovat proti roztoči.

Naposledy to prý říkali Jihoameričani na Apimondii v Kyjevě. A prý se tato inf. objevuje i v amerických časopisech.

Karel

Položím otázku jinak.
Použiješ  bodavou matku k dalšímu rozchovu?  Pokud ne, tak to nemůžeš ani
posuzovat. Použitím trubců od  mírné nic nepokazíž. Jen se ta útočná
vlastnost více naředí.


---------- Původní zpráva ----------
Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 28. 3. 2014 13:08:19
Předmět: Re: Bodavost včel

"Nejsem autor LBV, ale jako chovatelmatek neberu zasadne trubce z bodavých
včelstev na inseminaci. Materskou linii lze pouzit v určitých pripadech, ale
trubce ne. Dej do bodavzch vcel zakladenou trubcinu z hodnzch, aby se
nesnazily o svoji.

Radek


---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 28. 3. 2014 4:52:46
Předmět: Re: Bodavost včel

"Přišlo se údajně na to s případem afrikanizovaných včel, kdy byly použity
právě matky z Afriky a trubci vlašek Stejný pokus  s křížením se pak dělal
ve Švédsku jen matka byla vlaška a trubci z Afriky . Včely sice nebodaly ale
jinak nic moc. Svého času se o tom dost psalo ale? ?
Bodavost se právě regiluje proto odstraněním takové matky a proto se
označuje jako nevhodná k dalšímu rozchovu.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 28. 3. 2014 12:34:24
Předmět: Bodavost včel

"Nese trubec gen bodavosti? Mohl by se k tomu vyjádřit někdo z autorů
metódy LBV. Předem děkuji a odpověď. H."""

Nejsem autor LBV, ale jako chovatelmatek neberu zasadne trubce z bodavých
včelstev na inseminaci. Materskou linii lze pouzit v určitých pripadech, ale
trubce ne. Dej do bodavzch vcel zakladenou trubcinu z hodnzch, aby se
nesnazily o svoji.

Radek


---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 28. 3. 2014 4:52:46
Předmět: Re: Bodavost včel

"Přišlo se údajně na to s případem afrikanizovaných včel, kdy byly použity
právě matky z Afriky a trubci vlašek Stejný pokus  s křížením se pak dělal
ve Švédsku jen matka byla vlaška a trubci z Afriky . Včely sice nebodaly ale
jinak nic moc. Svého času se o tom dost psalo ale? ?
Bodavost se právě regiluje proto odstraněním takové matky a proto se
označuje jako nevhodná k dalšímu rozchovu.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 28. 3. 2014 12:34:24
Předmět: Bodavost včel

"Nese trubec gen bodavosti? Mohl by se k tomu vyjádřit někdo z autorů
metódy LBV. Předem děkuji a odpověď. H.""

Přišlo se údajně na to s případem afrikanizovaných včel, kdy byly použity
právě matky z Afriky a trubci vlašek Stejný pokus  s křížením se pak dělal
ve Švédsku jen matka byla vlaška a trubci z Afriky . Včely sice nebodaly ale
jinak nic moc. Svého času se o tom dost psalo ale? ?
Bodavost se právě regiluje proto odstraněním takové matky a proto se
označuje jako nevhodná k dalšímu rozchovu.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 28. 3. 2014 12:34:24
Předmět: Bodavost včel

"Nese trubec gen bodavosti? Mohl by se k tomu vyjádřit někdo z autorů
metódy LBV. Předem děkuji a odpověď. H."

Nese trubec gen bodavosti? Mohl by se k tomu vyjádřit někdo z autorů metódy LBV. Předem děkuji a odpověď. H.

1) nedělali se plošná vyšetření z měli na MVP
2) Postižený nákazu hlásil sám tak jako dnes.
3) ochranná pásma se oznamovala prostřednictvím svazu jednotlivým včelařům
písemně, nebo pomocí oběžníků, Dnes to máme demokratiky na úřední desce
Ti zlí soudruzi to pak zaslali ještě zlejšímu obvodnímu veterináři a ten to
přišel po dohodě naprosto nedemokraticky zkontrolovat
Samozřejmě celý proces pak byl naprosto nedemokratický. až do případného
konečného spálení.
Dnes máme demokracii a frfláme zase.

pepan

------

Tak kde vidíš že to bylo lepší? Kromě toho že jsi byl maldý?

Máš plošné vyšetření a včelařům s pozitivním nálezem spor případně dalším ten okresní veterinář doručí rozhodnutí o provedení prohlídky.

Nechápu v čem kdo vidí nějaký problém.
A nově máš v Hradištku evidenci podle parcel - takže skutečně má veterinář přehled o tom kolik má kde stanovišť.
Karel

1) nedělali se plošná vyšetření z měli na MVP
2) Postižený nákazu hlásil sám tak jako dnes.
3) ochranná pásma se oznamovala prostřednictvím svazu jednotlivým včelařům
písemně, nebo pomocí oběžníků,  Dnes to máme demokratiky na úřední desce
Ti zlí soudruzi  to pak zaslali ještě zlejšímu obvodnímu veterináři a ten to
přišel po dohodě naprosto nedemokraticky zkontrolovat
Samozřejmě celý proces pak byl naprosto nedemokratický. až do případného
konečného spálení.
Dnes máme demokracii a frfláme zase.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 27. 3. 2014 22:13:37
Předmět: Re: Monitoring zimních úhynů vÄ?elstev

"Již je to víc jak 20 let co byly takovéto písemná upozornění zrušeny a jsou

zvěřejňovány jen na úředních deskách.
Dříve Vás ti zlí bolševici nezodpovědně varovali a proto se musíte chovat
zodpovědně dnes Vy sami.

pepan
--------

Jen mi není Pepane jasné jak to ti hodní soudruzi zařídili.

Dneska by to ani nakonec nebyl problém - jsem evidován v Hradištku.
Nakonec rozhodnutí o prohlídce musí být vystaveno na moji osobu a písemně,
takže se to snad dneska takto musí dít. Je to normální úřední postup. Bez
toho nemůžou prohlížet.

ALe jak ti soudruzi tehdy znali adresu aby poslali koresponďák? Pokud tedy
nevěděli všechno, jak někdy tvrdili. :-)

Karel"

Říkám to pořád, vyhnat je někam, kde se musí dělat rukama a úkolka je aspoň na sto ks za korunu pade.