Včelařská konference

Ps: az se tyhle Zasady pro hromadnou distribuci ve.leciv dostanou obeznikem na vedeni ZO,naskace funkcionarum pri cteni toho,co Svaz vymyslel koprivka...Byrokracie narusta a je radost funkcionarit...JosPr

Radime,ve vyboru ZO jsem 10 let a stejne dlouho delam duvernika a za celou tu dobu nemusel vcelar nikdy nic komisionelne podepisovat.Agenda ZO je jina vec,aby se nahore meli cim bavit,ale s komisionalitou nema co delat..Odpovednost vcelare za zdravotni stav vcelstev neni zvaneni,ale povinnost v narizenich SVS a kdyz si na svazovem webu najdete Zasady pro hromadnou distribuci vet.leciv,je to tam cerne na bilem.Navic si povedete formular o leceni po novu a podepisete si ho taky sam.(zadna komis).Pouze zpracovanim formularu pribyde ZO papiru.JosPr

Systém se změšnil úplně. Samozřejmě, že si dnes může léčivo objednat sám včelař s receptem od akreditovaného veterináře. Musí samozřejmě dodržet postupy léčení a také administrativu, která se k tomu vede. Členové ZO se mohou dobrovolně dohodnout na tom, že léčeivo nakoupí organizace hromadně, organizace musí neprodleně předat léčivo jednotlivým chovatelům atd. Co je divného na tom, že bude léčit chovatel? Vyrábí si úly, ošetřuje svoje včelstva, chová matky, vytáčí med, zazimovává atd. a léčit samostatně nemůže. Seznamte se s novými předpisy SVS a Úřadu pro kontrolu veterinárních léčiv tam je vše. Ja psal Pr je rok 2014!

"Tak nechápu co se ti na zavedeném systému nelíbí, když to máš až pod nos.
Vždyť to je právě ten účel proč vznikaly ty různé spoky. Vzdělávání členů,
společné nákupy, a vzájemná pomoc.
pepan"
y
Ale mně ten systém docela až na detaily vyhovuje. Stejně tak jako by mně nevadil ten systém, kdy bych si léčivo kupoval a léčil sám.
Akorát nechápu, proč se tady žvaní o tom, že prý odpovědnost za léčení včelstev má najednou včelař, když se v tom systém nezměnila ani mrť.
Jako před 30 lety tak i dneska léčivo objednává ZO, jako před 30 lety tak i dneska, když v ZO usoudí, že je čas, chodí s ním důvěrník a stejně tak jako před 30 jako dnes se podepisují seznamy včelařů a včelstev o léčení. Takže jakápak zodpovědnost včelaře za léčení, pokud je členem ČSV?
Akorát menší detail nyní je ten, že v ZO se měnil hlavní člověk za léčení, takže léčivo na jarní nátěr až do doby před pár dny nebylo.
Přes pracovní dny to u mně nyní nejde a tak důvěrník se pokusil léčení nacpat na dnes nebo na zítřek , i přes současné počasí. Ten původní to dělal hodně let a tak se naučil dělat v ZO zásoby léčiva na další rok, aby se nemuselo čekat, než se nahoře rozhoupou, ten nový se to zřejmě ještě musí naučit.

ono to jde kupovat sám, ale nesmíš zapomenout, Musíš mít předpis od
veterináře a tomu zaplatit
pak musíš do veteriární lékárny.  Já ji mám 24 km
Bývá to dnes i ve včelařakých prodejnách já vím v okolí o 3. To 25, 35, a 70
km
Tak nechápu co se ti na zavedeném systému nelíbí, když to máš až pod nos.
Vždyť to je právě ten účel proč vznikaly ty různé spoky. Vzdělávání členů,
společné nákupy, a vzájemná pomoc.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 15. 3. 2014 5:21:35
Předmět: Re:

""Tohle Radimovi uteklo,duvernik nemusi nic,musi chovatel.V nasi ZO to tak
funguje uz hezkych par let.Duvernici maji dost sveho behani.Probuzeni
komise pro zdravi vcel ze zimniho spanku melo byt adresovano take
chovatelum vcel a ne ZO nebo 00,nejak jim to logicke smerovani odpovednosti
nejde pod fousy.Chlapci,budicek,je rok 2014 a vcely svete div se,davno
ploduji a natirat se da tak leda opryskana barva na ulech...JosPr.(jeste ze
to se neda za ukol duvernikum)..."

Podle mně jsou tohle všechno prázdné žvásty. Není žádný rozdíl mezi tím,
jestli důvěrník léčí včelaři ty včely osobně nebo mu z pohodlnosti dá na
nějaký den to léčivo do ruky, ať si to udělá sám. Včelař stejně musí s
léčením počkat, až ZO to léčivo sežene a až mu to důvěrník donese. A
"komisionální" papíry o léčení, které musí včelař důvěrníkovi podepisovat,
jsou taky stejné.
Pro mě je to úplně jedno. Dokud to nebude tak, že včelař, když musí léčit,
si pro to léčivo zajde, koupí a druhý den léčí, do té doby to pro mně bude
komisionální léčení provozované ne včelařem, ale ZO. Klidně ať včelař,
pokud nemá příslušnou kvalifikaci pro zacházení s takovými látkami,
absolvuje nějaké školení a zkoušky a má na to nějakou průkazku, ale kdyby
měl mít včelař odpovědnost za léčení svých včelstev, musí mít taky možnost
si ty léčiva sám shánět. Jinak to prostě nejde.
Údajná dnešní zodpovědnost včelaře za léčení svých včel to jenom vylepšuje
tak, že když zodpovědnost za léčení nebude na ZO, ZO se prostě nebude tolik
snažit objednávat ty léčiva pro včelaře včas a spousta včelařů prostě kvůli
tomu nebude mít ty včelstva přeléčena a to doslova oficiálně."

"Nedovolil jsem si to napsat.
Tak pak nechápu to nadšení pro jejich mnohonásobnou aplikaci během roku.
Zvlášť když se člověk vrátí z ciziny a vidí jak na to koukají oni.
Jen tak mimochodem, hádejte kdo mimo jiné byl z ČR na kongresu o ekologickém a bio včelaření.
Na člověka co viděl v pravidelném organizovaném léčení syntet. akaricidy základní pilíř a a s celou ČSV bránil používaní org. kyselin jako regulérní alternativy pro ty co nechtějí syntetiku docela zajímavé. "

No, podle mně jsou všelijaké eko a biovýroby v lepším případě jen plýtvání - s vynaložením několikrát víc prostředků se vyrobí stejné množství potravin, anebo rovnou to jsou podvody. Třeba konkrétně u pyrethroidů , průměrný člověk si koupí třeba biomed, aby do sebe nedostal nula celá, nulanula nula trošku miligramu pyrethroidu a zároveň jako průměrný člověk koupí v drogerii nějaký moderní přípravek proti hmyzu, klíšťatům, mouchám, komárům anebo na ochranu dřeva atd a přes něho do sebe dostane klidně třeba i miligramy až gramy pyrethroidů.
Neboli kromě dobrého pocitu toho naivního člověka nemají ty eko či biopotraviny žádný význam, pokud se zároveň ten člověk nezřekne prakticky celého moderního života a nezačne žít kompletně středověkým stylem třeba po vzoru amerických Amishů. Ovšem stejný dobrý pocit zajištění má třeba i člověk, kterého prodejce pojištění zmanipuloval do podpisu smlouvy drahého pojištění, kvůli kterému pomalu nemá ani na nájem a pokud ztratí práci, bude kvůli tomu dobrému pocitu za dva měsíce v dluzích.
Neboli jestli se ten miligram pyrethroidů za jedno léčení nebo za jeden den pověšení Gabonu ve včelách rozpustí a zůstane ve vosku anebo se rozpadne a z vosku zmizí, je v podstatě jedno. Pokud se včelař drží návodu a nenapere kvůli likvidaci roztočů do každého včelstva místo pár kapek třeba rovnou jednu celou lahvičku léčiva.....

RP:
Žádné prý.

--------
Nedovolil jsem si to napsat.

Tak pak nechápu to nadšení pro jejich mnohonásobnou aplikaci během roku.

Zvlášť když se člověk vrátí z ciziny a vidí jak na to koukají oni.

Jen tak mimochodem, hádejte kdo mimo jiné byl z ČR na kongresu o ekologickém a bio včelaření.
Na člověka co viděl v pravidelném organizovaném léčení syntet. akaricidy základní pilíř a a s celou ČSV bránil používaní org. kyselin jako regulérní alternativy pro ty co nechtějí syntetiku docela zajímavé.

Karel

"To by mne tedy zajimalo,jake komisionelni papiry se podepisuji?"
z
No co asi se při komisionálném léčení vypisuje? Jaké údaje asi je třeba napsat do statistik pro ústředí Svazu, aby se mohli chlubit, kolik je v nich včelařů, kolik mají včelstev a aby mohli žvanit o tom, že není dostatek včelstev a proto asi do 5 let to tady všechno kvůli tomu, že se neopylují kytky, vymře. Jaké údaje je asi třeba napsat, aby potom mohli veterináři říct, že bylo ošetřeno tolik a tolik včelstev a že tolik a tolik včelařů má ve spadu na jedno včelstvo tolik a tolik roztočů a že tudíž tolik včelařů má nad tři roztoče a bude muset na jaře natírat plod.
Případně jaké údaje je asi třeba zapsat, aby mohli na ústředí poslat žádost na dotaci D1?
A to všechno musí včelař komisionálně podepsat, aby bylo možné toto všechno v ZO nacpat do Excelu a potom v tabulkách poslat tam, kde to má být.
Jsi vůbec nebo byl jsi vůbec někdy organizovaný včelař, že toto, co se v ČSV dělá nepřetržitě už nejméně 30 let, nevíš?

To by mne tedy zajimalo,jake komisionelni papiry se podepisuji?At patram,jak patram,nic...A ono zalezi na tom,jaky postoj ke "svym"vcelarum duvernik zaujme.Jestli jim dela poskoka nebo z nich vytvori skupinu samostatne lecicich vcelaru.Pokud nekde jsou duvernici,kteri v zapalu pro vec leci cely svuj okrsek,veru pak"jejich" vcelari nemaji potrebu se nic ucit nebo konat.A az bude zle,budou v klidu,protoze duvernik nerikal,ze je zle...JosPr

"K nátěru mám velmi vlažný vzutah jako k nejlepšímu způsobu kontaminace vosku pyretoidy, ktreré jsou v něm prý rozpustné. "
Žádné prý. Pyrethroidy a jejich rezidua jsou rozpustné v tucích, to je věc známá už od objevení pyrethroidů. Akorát včelaři jsou tak konzervativní, že těmto tvrzením uvěří jen tehdy, když to budou slyšet od starého prošedivělého "strašně zkušeného" nějakého dlouholetého včelaře, ještě ověnčeného spoustaou včelařských medailí. Jenže takoví obvykle neznají chemii anebo jsou zblblí eko a biosměry a tudíž nepřístupní vědeckým poznatkům. Jinak toto bylo před více než čtvrtstoletím, v době, kdy jsem studoval, součástí zkouškových otázek z organické chemie a tudíž každý tehdejší absolvent chemické vysoké školy by toto měl znát. Na rozdíl od dnešních absolventů chemických směrů, vzhledem k dnešní masovosti a následném poklesu kvality vysokého školství.
Ovšem taky Amitraz a jeho rezidua jsou rozpustná v tucích.
Jako v podstatě většina organických látek. Ovšem méně, protože Amitraz obsahuje v cyklickém řetězci místo jednoho astomu uhlíku atom dusíky, který má jinou elektronegativitu než uhlík a který tak zavádí do molekuly Amitrazu určitou polaritu. Na rozdíl od molekul pyrethroidů.
Amitraz proti pyrethroidům je tak rozpustný více v polárních rozpouštědlech, což je hlavně voda,potom alkoholy, ketony, - aceton, tekuté organické kyseliny atd a méně v nepolárních, což jsou třeba alkany - benzíny, aromáty a obecně a laicky vosky.
Ve vosku se tedy rozpuští obojí, akorát Amitraz a jeho rezidua jsou po léčení mnohem rychleji než pyrethroidy absorbovány z kontaminovaného vosku do povrchové vrstvičky vlhkosti vytvořené ve vlhčím prostředí nebo rovnou do ovzduší, kde se rozkládají právě působením vlhkosti a vzdušného kyslíku.

"Ahoj
Je lepší zakrmit včelky které mají míň zásob medocukrovým těstem, nebo je lepší dát do rámkového krmítka sirup voda+cukr 1ku1 a tím by by to měly snažší i přínosem vody, když se má teť ochladit. "

To asi nikdo neví úplně přesně, protože nikdo to nedělá pravidelně a tak s tím má maximálně jen náhodné jednorázové zkušenosti.
Já bych se přiklonil ke každodennímu krmení cukerným roztokem v malých dávkách za pěkného počasí, aby byl imitován každodení přínos sladiny při dobré předjarní snůšce. Ovšem já mám maloobjemová krmítka na roztok, ze kterých včely odebírají i za chladu přes noc, pro každý úl. Pokud bych měl jen velkoobjemová, tak bych asi krmil medocukrovým těstem.

"Tohle Radimovi uteklo,duvernik nemusi nic,musi chovatel.V nasi ZO to tak funguje uz hezkych par let.Duvernici maji dost sveho behani.Probuzeni komise pro zdravi vcel ze zimniho spanku melo byt adresovano take chovatelum vcel a ne ZO nebo 00,nejak jim to logicke smerovani odpovednosti nejde pod fousy.Chlapci,budicek,je rok 2014 a vcely svete div se,davno ploduji a natirat se da tak leda opryskana barva na ulech...JosPr.(jeste ze to se neda za ukol duvernikum)..."

Podle mně jsou tohle všechno prázdné žvásty. Není žádný rozdíl mezi tím, jestli důvěrník léčí včelaři ty včely osobně nebo mu z pohodlnosti dá na nějaký den to léčivo do ruky, ať si to udělá sám. Včelař stejně musí s léčením počkat, až ZO to léčivo sežene a až mu to důvěrník donese. A "komisionální" papíry o léčení, které musí včelař důvěrníkovi podepisovat, jsou taky stejné.
Pro mě je to úplně jedno. Dokud to nebude tak, že včelař, když musí léčit, si pro to léčivo zajde, koupí a druhý den léčí, do té doby to pro mně bude komisionální léčení provozované ne včelařem, ale ZO. Klidně ať včelař, pokud nemá příslušnou kvalifikaci pro zacházení s takovými látkami, absolvuje nějaké školení a zkoušky a má na to nějakou průkazku, ale kdyby měl mít včelař odpovědnost za léčení svých včelstev, musí mít taky možnost si ty léčiva sám shánět. Jinak to prostě nejde.
Údajná dnešní zodpovědnost včelaře za léčení svých včel to jenom vylepšuje tak, že když zodpovědnost za léčení nebude na ZO, ZO se prostě nebude tolik snažit objednávat ty léčiva pro včelaře včas a spousta včelařů prostě kvůli tomu nebude mít ty včelstva přeléčena a to doslova oficiálně.

Komisonelně jsme ošetřovali asi 4 roky a poté jsme rozdělili léčivo podle očtu včelstev a chovatelé ošetřovali sami. Dosud jsme neměli problémy s přemnožením roztoče a také problémy s úhyny prakticky neznáme. Konečně je toto naše zločinné chování zlegalizované. Mám z toho radost. Chovatel se musí starat a ne, aby ho někdo stále postrkoval a posluhoval mu a tratil svůj drahocenný čas. A ono i to zděšení z nového některé funkcionáře ZO brzy opadne. Však to znáte.

najlepší je med a to vlastný!

Tohle Radimovi uteklo,duvernik nemusi nic,musi chovatel.V nasi ZO to tak funguje uz hezkych par let.Duvernici maji dost sveho behani.Probuzeni komise pro zdravi vcel ze zimniho spanku melo byt adresovano take chovatelum vcel a ne ZO nebo 00,nejak jim to logicke smerovani odpovednosti nejde pod fousy.Chlapci,budicek,je rok 2014 a vcely svete div se,davno ploduji a natirat se da tak leda opryskana barva na ulech...JosPr.(jeste ze to se neda za ukol duvernikum)...

Pouze drobné rýpnutí, kde a v jaké směrnici je napsáno, že důvěrník musí provést nátěr plodu když o to chovatel požádá? Šířit takovouto lidovou tvořivost je docela nezodpovědn.
Za aplikaci léčiv je zodpovědný chovatel a ten je také povinen léčit. Nebo se snad mýlím.

----
V Královehradeckém kraji toto bohužel či naštěstí teprve/už platí od loňska. Do té doby nesměl včelař včely ošetřovat bez komise ČSV.
Ale i tady se natíralo jen na pokyn shora (SVS či ČSV), ne dle svévole včelaře.

Karel

Pokud je aspoň 12°C a včely létají, dal bych jim cukerný roztok do krmítka a druhý den se podíval jestli berou. Ta voda v roztoku jich rozjede v plodování, těsto moc ne.

Nejlepší je zásobní rámek z jiného včelstva.

Ahoj
Je lepší zakrmit včelky které mají míň zásob medocukrovým těstem, nebo je lepší dát do rámkového krmítka sirup voda+cukr 1ku1 a tím by by to měly snažší i přínosem vody, když se má teť ochladit.
Díky za odpověď Pepek

Nemýlíš se!
 Od loňska je to jasně definováno, ale již tak 2 desítky let se to v
některých organizacích praktikovalo a některých doposud přežívá praxe z  let
80 kdy to opravdu prováděli důvěrníci.
 Pokud si ale někoho na to zjednáš a náležitě ho zaplatíš, nic proti tomu.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 14. 3. 2014 13:22:36
Předmět:

"Pouze drobné rýpnutí, kde a v jaké směrnici je napsáno, že důvěrník musí
provést nátěr plodu když o to chovatel požádá? Šířit takovouto lidovou
tvořivost je docela nezodpovědn.
Za aplikaci léčiv je zodpovědný chovatel a ten je také povinen léčit. Nebo
se snad mýlím."

Pouze drobné rýpnutí, kde a v jaké směrnici je napsáno, že důvěrník musí provést nátěr plodu když o to chovatel požádá? Šířit takovouto lidovou tvořivost je docela nezodpovědn.
Za aplikaci léčiv je zodpovědný chovatel a ten je také povinen léčit. Nebo se snad mýlím.

Od loňska je za ošetření zodpovědný každý sám. Povinnost důvěrníka to již
není a pokud si to včelař chce nechat udělat, tak jen za úplatu, tomu kdo
muto udělá.  Někde se to tak již neoficiálně praktikuje i 20let a je to OK.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 14. 3. 2014 7:12:33
Předmět: Re: Pozor na warroazu v roce 2014

"RP:
Hloupá otázka, někde v oficiálních směrnicích ČSV je rovnou napsáno, že
pokud má včelař zájem o jarní ošetření plodu, tak mu to musí důvěrník
udělat.

-----
Samozřejmě, směrnice ČSV jsou i nad Ústavou ČR.

Já na to už zapoměl. :-)


Karel"

Mně osobně se jeví účinnější a méně pracné použití Formidolu před nasazením
medníků. Zasáhnu zkrátím tak dobu vývoje před podletním ošetření a tím si
zajistím i menší zamoření na konci sezóny medobraní.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: JK <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 14. 3. 2014 8:04:02
Předmět:

"Karel: Samozřejmě, směrnice ČSV jsou i nad Ústavou ČR.

A nejen to, jsou i nad předpisy k použití "M-1 AER - Nátěrem neošetřujeme
nikdy více než 10 dm2 zavíčkovaného plodu v jednom včelstvu"
Když jsem namátkou koukl do par včelstev tak ani jedno se už nedá natírat
!!!

Karel: Naštěstí od loňska je to i u nás na rozhodnutí včelaře.

No já nevím současný nejvyšší v
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Dulezite-Otevrena-diskuse-s-predstaviteli
-CSV?pid=71160#pid71160
straší takto "Ano, můžete vystoupit ze svazu, a budete tuto anabázi
absolvovat sám. Když SVS zjistí, že jste porušil metodiku ošetřování, tak
vám šoupnou pokutu. I opakovaně. A pokud přejedete na bio chov, popř. jen
na nasazení kyselinou mravenčí, tak tomu předchází vaše žádost na KVS,
stanovení podmínek a denní sledování spadu roztočů, vést výkazy a dokládat
KSV."

Sice si myslím, že asi nezaregistroval u veterinárních opatřeních proti
varróze 2013 posun jelikož zde slůvko NEBO není podmíněno BIO režimem, ale
zastrašovací metoda, aby díky byrokracii s plnou mocí nepřešli všichni na
organické kyseliny možná zafunguje."

Karel: Samozřejmě, směrnice ČSV jsou i nad Ústavou ČR.

A nejen to, jsou i nad předpisy k použití "M-1 AER - Nátěrem neošetřujeme nikdy více než 10 dm2 zavíčkovaného plodu v jednom včelstvu"
Když jsem namátkou koukl do par včelstev tak ani jedno se už nedá natírat !!!

Karel: Naštěstí od loňska je to i u nás na rozhodnutí včelaře.

No já nevím současný nejvyšší v http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Dulezite-Otevrena-diskuse-s-predstaviteli-CSV?pid=71160#pid71160
straší takto "Ano, můžete vystoupit ze svazu, a budete tuto anabázi absolvovat sám. Když SVS zjistí, že jste porušil metodiku ošetřování, tak vám šoupnou pokutu. I opakovaně. A pokud přejedete na bio chov, popř. jen na nasazení kyselinou mravenčí, tak tomu předchází vaše žádost na KVS, stanovení podmínek a denní sledování spadu roztočů, vést výkazy a dokládat KSV."

Sice si myslím, že asi nezaregistroval u veterinárních opatřeních proti varróze 2013 posun jelikož zde slůvko NEBO není podmíněno BIO režimem, ale zastrašovací metoda, aby díky byrokracii s plnou mocí nepřešli všichni na organické kyseliny možná zafunguje.

RP:
Hloupá otázka, někde v oficiálních směrnicích ČSV je rovnou napsáno, že pokud má včelař zájem o jarní ošetření plodu, tak mu to musí důvěrník udělat.

-----
Samozřejmě, směrnice ČSV jsou i nad Ústavou ČR.

Já na to už zapoměl. :-)


Karel

Ahoj Radku,

já to ošetřil v zimě v prosinci. Teploty přáli a předpopkládám, že to bylo bez plodu.

K nátěru mám velmi vlažný vzutah jako k nejlepšímu způsobu kontaminace vosku pyretoidy, ktreré jsou v něm prý rozpustné.


Při návštěvě Itálie minulý týden nikdo z farmářů ani ze včelařů nepřiznal používání čehokoli syntetického - jen organické kyseliny. Snaží s eprý produkovat dobrý med, něktečí s certifikátem BIO aby si udrželi vysokou cenu a pověst medu na trhu.

Naštěstí od loňska je to i u nás na rozhodnutí včelaře.
Já osobně v zimě sázím na vysokou účinnost amitrázu, v létě uvidím podle situace.
Pokud ale včelaři i nadále budou přistupovat k létu tak jak dosud, tak je jedno co uděláš na jaře, v létě když jdou kolapsy krajem, tak se můžeš stavět na uši, ztráty tě postihnou tak jako tak. Jde jen o výši ztrát a nákladů a efektivnost na opatření proti ztrátám.

Karel

Ahoj Karle,

ještě včas jsem natřel 3 stanoviště, abych potvrdil svá trvzení, že roztočů
je v měli letos více, kvůli teplu v lednu. Na 3 stanovištích bylo cca 1-2
roztoči za 24 hod po ošetření, ovšem nevyklepával jsem roztoče ze spodních
nástavků. Stále čekám na světlé roztoče, pokud nějaké samičky byly již na
plodu, ale marně. Na jednom stanovišti budu dnes kontrolovat naposledy 14
dní po nátěru, zatím bylo v pořádku, byl jsem naposledy v úterý. Další 2
stanoviště taky bez světlých roztočů týden po ošetření.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: e-mail/=/nezadan

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 13. 3. 2014 21:41:47

Předmět: Re: Pozor na warroazu v roce 2014


"Upozornění pro komisi,



i v Podkrkonoší mají včelstva často již nyní víc jak 10dm2 plodu. Někde

pldují i v druhém nástavku 24cm.



:-)



Otázka - je preventivní ošetřování nátěrem bez diagnozy v souladu s

veterinárními předpisy? Dle veterináře v nesouladu.

Čeho se tím dosáhne - byli snad včelaři lajdáci a v zimě neošetřovali,

neúčinkuje metodika nebo jaký je důvod pro 4. ošetření?



Karel"

http://hobby.idnes.cz/jaro-vcely-pocasi-0zr-/hobby-mazlicci.aspx?c=A140313_142247_hobby-mazlicci_bma

"Otázka - je preventivní ošetřování nátěrem bez diagnozy v souladu s veterinárními předpisy? Dle veterináře v nesouladu.
Čeho se tím dosáhne - byli snad včelaři lajdáci a v zimě neošetřovali, neúčinkuje metodika nebo jaký je důvod pro 4. ošetření? "

Hloupá otázka, někde v oficiálních směrnicích ČSV je rovnou napsáno, že pokud má včelař zájem o jarní ošetření plodu, tak mu to musí důvěrník udělat. A pokud toto ošetření není indikováno počtem roztočů v měli nad 3 na včelstvo, platí včelař za toto ošetřeno poplatek, který stanovuje ZO. Tudíž nevidím problém s nějakými veterinárními předpisy, je nebo aspoň ještě loni to bylo oficiálně. Letos nevím, ještě jsem se nedíval.
Ostatně není problém na podzim schovat roztoče z podložky třeba z prvního vyšetření a potom je v patřičném počtu přidat do měli, ošetření nátěrem plodu na jaře potom dělá ZO automaticky bez jakýchkoliv dohadů.
.
Důvod pro toto ošetření už tady byl mnohokrát diskutován minulé roky. Zkráceně se jedná o to, že pokud po první fumigaci spadne mnoho stovek roztočů až nějaká tisícovka, tak i když jsou všechna tři ošetření správná a s předepsanou účinností 97 - 99 %, už tehdy ze statistického hlediska přežije tak 1 - 2 roztoči na včelstvo. Práve ti nejodolnější na léčivo, ze kterých následující rok vznikne populace o řád odolnější k léčivu než ta předchozí. Takže při velkém množství roztočů na podzim jen tři ošetření akorát vychovávají odolné roztoče. Až to čtvrté ošetření na jaře je hlavně pojistka, srazí počet roztočů k nule a zamezí vzniku odolnější generace.

Upozornění pro komisi,

i v Podkrkonoší mají včelstva často již nyní víc jak 10dm2 plodu. Někde pldují i v druhém nástavku 24cm.

:-)

Otázka - je preventivní ošetřování nátěrem bez diagnozy v souladu s veterinárními předpisy? Dle veterináře v nesouladu.
Čeho se tím dosáhne - byli snad včelaři lajdáci a v zimě neošetřovali, neúčinkuje metodika nebo jaký je důvod pro 4. ošetření?

Karel

Komise pro zdraví včel upozorňuje





Vážení přátelé!


Letošní mimořádně teplá zima urychlila i rozvoj včelstev. Denní teploty již od konce února dosahují 10, 12 i více stupňů. Už dva až tři týdny pozorujeme téměř ve všech oblastech ČR, že včely nosí pyl a můžeme tedy s velkou pravděpodobností usuzovat, že již plodují. Síla včelstev odpovídá situaci obvyklé na začátku dubna.

Zatím co v loňském roce jsme ještě v první dubnové dekádě odhadovali plochu zavíčkovaného plodu kolem 1 decimetru a ve slabších včelstvech dokonce žádný zavíčkovaný plod ještě nebyl, tak letos již na začátku března zjišťujeme zavíčkovaný plod na 2 i více rámcích. Situace velmi připomíná rok 2007, ve kterém varroáza natropila nejhorší ztráty v dosavadní historii.

Pokud bude teplé počasí nadále pokračovat, tak brzy přesáhne plochu 10 dm uváděnou jako horní hranici pro nátěr veterinárními léčivými přípravky při jarním ošetření proti varoáze. Tato hranice je stanovena zejména s ohledem na snížení rizika reziduí léku ve včelích produktech.

Vzhledem k tomu, že rozmnožování roztoče Varoa destructor probíhá výhradně na plodu v zavíčkovaných buňkách, je jasné, že v letošním roce mají samičky k dispozici o 4 až 6 týdnů více než v roce loňském. Na stanovištích, kde se podzimním ošetřením nepodařilo roztoče ve včelstvech zlikvidovat na přijatelnou mez, můžeme letos na jaře předpokládat zvýšený iniciální počet dospělých samiček. To vzbuzuje vážné obavy z prudkého nárůstu intenzity varroázy již v měsíci červnu a červenci.

Proto je nezbytné, aby se urychleně provedlo předjarní ošetření včelstev v souladu s Metodikou kontroly zdraví a nařízené prevence na rok 2014 (Metodika) vydané Ministerstvem zemědělství ČR.

Vzhledem k tomu, že SVS dosud nevydala Nařízení o mimořádném veterinárním opatření k tlumení varroázy, které má vyjít po vyhodnocení nákazové situace v jednotlivých okresech na základě výsledků laboratorního vyšetření zimní měli, a protože, vzhledem k prudkému rozvoji včelstev hrozí nebezpečí z prodlení, nákazová komise ČSV naléhavě doporučuje OO a ZO ČSV následující postup:


a) Neprodleně provést předjarní ošetření na stanovištích, kde byl laboratorním vyšetřením zimní měli zjištěn pozitivní nález, to je 3 více roztočů na jedno včelstvo,

b) Provést plošné ošetření na území ZO, kde bylo zjištěno méně než 25 až 30% vzorků s nulovým nálezem roztočů,

c) Provést ošetření zimní měli podle vlastního vyhodnocení nákazové situace OO nebo ZO ČSV zejména tam, kde při prohlídkách včelstev byli zjištěni roztoči ve spadu nebo na včelách, nebo kde došlo k vyšším zimním ztrátám včelstev s podezřením na varroázu, nebo kde bylo laboratorním vyšetřením zimní měli zjištěno vyšší procento pozitivních vzorků měli ( 10 % a více).

d) Ošetření provádět v souladu Metodikou. Doporučuje se nátěr zavíčkovaného plodu vodnou suspenzí přípravku M1 AER s následnou fumigací VARIDOLEM podle návodu v příbalovém letáku.

e) Pro případ, že uvedené veterinární léčivé přípravky nejsou k dispozici, respektive nebyly již zajištěny hromadnou objednávkou prostřednictvím OO, upozorňujeme, že oba přípravky jsou na veterinární recept vystavený privátním veterinárním lékařem.

f) Doporučujeme plošné předjarní ošetření provést co nejdříve. Samozřejmě nadále platí jako nejzazší termín pro ošetření výše uvedenými přípravky termín 15. dubna.

g) Ostatní registrované léčivé přípravky, (Formidol 40, případně Formidol 80), je možné v naléhavých případech použít i po tomto termínu. Předpokladem je dosažení denních teplot kolem 20 stupňů.



13. 3. 2014

Felix

Třešeň je u nás nalitá jak v dubnu, květy meruňky se začínají pomaličku rozbalovat, ještě to pár dní vydrží, ráno jsou mrazy až -3°C, příští týden už mrznout nemá. Dneska odpoledne 17 ve stínu, včely létají velmi intensivně na jívy.

Letos minimum mrtvolek po vyzimování, velká síla a ohromná vitalita - velmi otužilé včely..... začínám si myslet, že je to tím zimování na medu.

Známý 10km je o rovných 200m výše, v 435mnm a tam je zpoždění oproti nám 2 týdny. Vychází to co 100m nadmořské výšky to týden rozdílu (pro danou oblast).

"Dělal jsem medovinu v demižonech. Chtěl bych použít nerez nádoby na kvašení i na pozdější čiření po přetočení. Nevadí nerez kvasinkám nebo nepřejde kovová chuť do medoviny? "

Používám KEG sudy i demižony. KEG na první kvašení-nebojím se když tam leju teplý roztok, pak přetáčím do demižonu - dobře se sleduje jak je medovina čirá a pak zase do KEGu kvůli tomu, že medovina je ve tmě. Demižon je křehký, ale snadněji se čistí. Nevýhoda KEGu je hlavně v čištění. Po každém použití je čistím pískem a hlavně se musí nechat dokonale a rychle vyschnout - nejlépe to jde elektrickou opalovací pistolí, kterou se fouká vzduch do sudu, až úplně vyschne.

-----------------------------------------------------------

Děkuji za názor.

Pokud je to ta, co u nás kvete ne březích potoka od druhé poloviny léta
dlouho do podzimu a je 1/2 až 3/4 m vysoká, pak konečně vím jak se jmenuje.
Díky.I.D.


---------- Původní zpráva ----------

Od: Profík <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 11. 3. 2014 7:12:49

Předmět: Re: co na otevÄ???enÄ??? plochy vysít?


"Co jsem tak pozoroval je pro hmiz zajímavá velká netykavka žlaznatá s

rúžovými a fialovými květy.Taková ta malá netykavka se žlutými květy je pro

hmiz nezajímavá a mebývá ji nikde tak mnoho."

"Dělal jsem medovinu v demižonech. Chtěl bych použít nerez nádoby na kvašení i na pozdější čiření po přetočení. Nevadí nerez kvasinkám nebo nepřejde kovová chuť do medoviny? "

Používám KEG sudy i demižony. KEG na první kvašení-nebojím se když tam leju teplý roztok, pak přetáčím do demižonu - dobře se sleduje jak je medovina čirá a pak zase do KEGu kvůli tomu, že medovina je ve tmě. Demižon je křehký, ale snadněji se čistí. Nevýhoda KEGu je hlavně v čištění. Po každém použití je čistím pískem a hlavně se musí nechat dokonale a rychle vyschnout - nejlépe to jde elektrickou opalovací pistolí, kterou se fouká vzduch do sudu, až úplně vyschne.

U nas Jivy zatim stoji a do ochlazeni kvest nestihnou,kazde rano mraz.Jinak dnes cestou z prace Brno,Vyskov,Prostejov jsem se kochal prirodou v kolone aut a jivy v plnem kvetu.Oproti Prostejovu jsme o cca 160 m.vys a je to znat.Jenom v okruhu 2km od stanoviste mam vyskopis od 270 m po 460 m.Stanoviste presne na vrstevnici 385 m.n.m.JosPr

Tak jako by to byl pyl. Co by jsi na tom chtěl řešit?



---------- Původní zpráva ----------
Od: J.Turlik <j.turlik/=/seznam.cz>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 12. 3. 2014 13:57:04
Předmět: pyl z topolu

"Prosím,jaká je kvalita pylu z topolu? Včely jej sbírají ve velkém množství.
Díky,Turlík."

Prosím,jaká je kvalita pylu z topolu? Včely jej sbírají ve velkém množství.
Díky,Turlík.

"Netykavka se je schopna šířit klidně i těch 100m za rok.Ty lusky když vystřelej,semena jsou trošku lepkavá.Projde li zralou netykavkou srnka nebo muj pes lusky střílejí a semena dopadnou i na hřbet procházející zvěře a chvíli se tam udrží.
Netykavka není špatná.Poslouží čmelákum,včelám i vosám.Je to sice invazivní plevel ale vyžaduje specifický biotop.Neokupuje ani les ani orná pole, pouze bažiny."

To je možné, že se semena šíří krátkodobě přilepena na srsti, ale zase těch zvířat procházejících porosty není tak moc a zase konkrétně netýkavka žláznatá má v běžné krajině velice malý biotop, kde by mohla růst a tudíž tak přenesená semena nejspíš přijdou nazmar. Netýkavka žláznatá totiž je totiž omezena potřebou velkého množství živin a současně potřebou osluněných ploch.
je to v první řadě rostlina člověkem silně znečištěných biotopů, koryt silně znečištěných potoků a řek, vlhčích skládek organického materiálu, prostor s unikající močůvkou z skládek hnoje nebo z chovatelských zařízení nebo prostor s unikající šťávou ze siláže, či prostor, kde ústí odpady z přepadů septiků a horších malých čistíren odpadních vod vesnických baráků atd.
Nebo třeba okolí silně hnojených intenzívně využívaných rybníků, pastvin atd.
Například typické je, že netýkavka žláznaté "odjakživa", co pamatuji, roste trvale a poměrně agresívně třeba v korytu Odry třeba u Studénky, krásně je to vidět i z vlaku. Ale kolem přilehlých rybničních soustav, od Suchdola nad Odrou až po Jistebník a Polanku, dál to neznám, netýkavka žláznatá neroste nebo roste velice omezeně, vzrůstem do půl metru, maximálně metr a rostliny jsou málo zelené, spíš červené, což je u této netýkavky znak nedostatku živin. A přitom se jedná o plochy často přímo s korytem Odry sousedící.
A kolem mého bydliště, v předhůří Beskyd , se netýkavka v bažinách a kolem rybníků už nechytá vůbec. Zvláště když už zemědělci hnojí znatelně méně než za socíku a unikající močůvky třeba z kravínů do potoků jsou dneska citelně trestány. To už se mnohem víc chytá v osluněných místech v lese a na kraji lesa, kde využívá živin z rozkládajících listů.
.
To už je podstatně horší netýkavka malokvětá, ta u nás zabírá hlavně v listnatých lesích poměrně velké plochy. Obvykle spíš rovinkách, kde se shromažduje opadané listí nebo kde lidi do lesa vyváželi nějaký organický nepořádek. Nebo tam třeba hnije zatoulaný balík slámy z pole. Umí se přenášet opravdu daleko, třeba mně se tato netýkavka objevila na kompostu na zahradě, tudíž se přenesla minimálně několik stovek metrů z lesa u místního hřbitova, kde roste na zbytcích z odpadů z hrobů a na listí hlavně z dubů. Kdyby byla jen trochu pro včely, mohla by z ní být i docela snůška, ale myslím, že není. Tuto netýkavku jsem moc nepozoroval.

"Meruňky spolu s akátem jsou na území JM za posledních 10 let z velké části před kotlem nebo už v kotli a sázet je mladí nebudou, bo si všechno přeci koupí v Hyperbole, v Pennysu nebo Lídě nebo v balšom Tescu. A akát prý v EU podporuje vymítit protože je to cizota jak bolševník a jiné invazní potvory, tak budete muset chystat své zákazníky nato, že místo akátového medu bude k sehnání už jen euromed z pempelišek bo ta je bezpečně určitě v EU původní. "

Čemu se tady divíte? Lidi, co na vesnicích pracovali celé dny v přírodě na svých políčkách nebo na jiných svých pozemcích v přírodě, pozorovali tu přírodu, byli s ní doslova spjati a za ty roky se jí naučili rozumět, jsou už pryč anebo maximálně kousek nad hrobem. Jejich potomci, co ty znalosti jen převzali,ale sami už v té přírodě byli podstatně méně, jsou už pomalu v důchodovém věku.
Nyní jsou ekonomicky aktivní a rozhodují o přírodě lidi, co svoje znalosti o přírodě a životním prostředí nabyli pouze ve školách a před obrazovkami počítačů. Pokud se vůbec o přírodu zajímali a studovali ji. Ale spousta lidí se o to ani nezajímala a dneska se nějak dostanou k vlastnictví nějakého lesa, pole nebo zahrady. Tak je logické, že to všechno považují za volný nevyužitý prostor, kde je třeba ty překážjící stromy dříve nebo později vykácet, a je topení na zimu , překážející rostlinstvo zlikvidovat herbicidy, přírodní nerovnosti srovnat, potoky dát do trub a nakonec tu plochu nějak "smysluplně využít" třeba na stavbu baráku nebo tovární haly.
A lidi, kteří to studovali, jsou kolikrát ještě horší, protože nasákli zelenou ideologií a v jejím smyslu se cítí povoláni tu přírodu ( i lidi) za každou cenu srovnat podle jimi nastudovaných zelených teoretických " znalostí" z těch obrazovek počítačů.

Meruňky spolu s akátem jsou na území JM za posledních 10 let z velké části před kotlem nebo už v kotli a sázet je mladí nebudou, bo si všechno přeci koupí v Hyperbole, v Pennysu nebo Lídě nebo v balšom Tescu. A akát prý v EU podporuje vymítit protože je to cizota jak bolševník a jiné invazní potvory, tak budete muset chystat své zákazníky nato, že místo akátového medu bude k sehnání už jen euromed z pempelišek bo ta je bezpečně určitě v EU původní.

_gp_
.........
Martin H. (90.177.148.94) --- 11. 3. 2014

Jak vypadají meruňky na jižní moravě?

Na severní moravě máme již květy venku z pupenů, ale ještě nejsou rozbalené, naštěstí - mrázík při vyjasnění by je spálil. Tak snad ještě pár dní počkají. Odrůda Velkopavlovická, 235mnm.

Jinak Jívy kvetou, včely jen hučí, to bude v dubnu samý roj!

Když kvetou ovocné stromy v jednom měsíci je chudý rok. Letos pokvetou v dubnu. Březen je ještě zchladí.Felix

Když kvetou ovocné stromy v jednom měsíci je chudý rok. Letos pokvetou v dubnu. Březen je ještě zchladí.

On to o víkendu sníh ochladí, tvrdí předpověď.
Sv, Josef když nenajde led, zrobí ho hned, říká jedno přísloví.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Martin H. <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 11. 3. 2014 20:38:05
Předmět:

"Jak vypadají meruňky na jižní Moravě?

Na severní Moravě máme již květy venku z pupenů, ale ještě nejsou
rozbalené, naštěstí - mrazík při vyjasnění by je spálil. Tak snad ještě pár
dní počkají. Odrůda Velkopavlovická, 235m.n.m.

Jinak Jívy kvetou, včely jen hučí, to bude v dubnu samý roj!"

Jak vypadají meruňky na jižní moravě?

Na severní moravě máme již květy venku z pupenů, ale ještě nejsou rozbalené, naštěstí - mrázík při vyjasnění by je spálil. Tak snad ještě pár dní počkají. Odrůda Velkopavlovická, 235mnm.

Jinak Jívy kvetou, včely jen hučí, to bude v dubnu samý roj!

???


---------- Původní zpráva ----------
Od: Jiří Urban <urban90/=/seznam.cz>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 11. 3. 2014 14:57:24
Předmět: včelaření

"využití oček"

využití oček

Co jsem tak pozoroval je pro hmiz zajímavá velká netykavka žlaznatá s rúžovými a fialovými květy.Taková ta malá netykavka se žlutými květy je pro hmiz nezajímavá a mebývá ji nikde tak mnoho.

Mám na některých stanovištích tu malokvětou co jsem se tam dostěhoval, neviděl jsem naní včelu. A že jak byl loni vlhký a studený rok, výška 150cm, když je sucho do 80. _gp_
.......
> Profík
Netykavka není špatná.Poslouží čmelákum,včelám i vosám.Je to sice invazivní plevel ale vyžaduje specifický biotop.Neokupuje ani les ani orná pole, pouze bažiny.

Už týden kvete u Bořetické benzinky pučí hrušně, mirobalány jsou před rozkvětem._gp_
.......
Emil (90.177.195.233) --- 10. 3. 2014
květ na mandloních

Dnes první květy na mandloních-jih Moravy.

Dnes první květy na mandloních-jih Moravy.

Netykavka se je schopna šířit klidně i těch 100m za rok.Ty lusky když vystřelej,semena jsou trošku lepkavá.Projde li zralou netykavkou srnka nebo muj pes lusky střílejí a semena dopadnou i na hřbet procházející zvěře a chvíli se tam udrží.
Netykavka není špatná.Poslouží čmelákum,včelám i vosám.Je to sice invazivní plevel ale vyžaduje specifický biotop.Neokupuje ani les ani orná pole, pouze bažiny.

Já psal, pokud to nebylo zřejmé, výhradně o netýkavce žláznaté.
Neboli o té, která je nejspíš nejméně nebezpečná, protože její biotop - je nejmenší a takového charakteru, že tam ani přemnožení netýkavky moc škod nenapáchá. Ale která je nejvíc vidět a která je pravděpodobnově jako jediná z těchto netýkavek ničena horlivými idioty vandaly.

Takže kolem řek se nekontrolovaně šíří Netýkavka žláznatá  a v lesích se nám
šíří Netýkavka malokvětá  výška asi 50 cm a nedůtklivá v. 40cm. Všechny tři 
jsou zavlečené od jinud. Tyto dvě poslední mají právě v oblibě zastíněná a
suší místa tedy lesy.ponejvíce se šíří vně okrajů lesů.
Všechny tři jso považovány za invazní rostliny.
Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 9. 3. 2014 15:26:16
Předmět: Re: co na otevĂ??enĂ?? plochy vysít?

""Údajně mají semena netykavek mít dolet i 50 metrů? Sám tomuto
údaji moc nevěřím, avšak 10m bych i uvěřil ale kdo ví?
pepan"
JJ, to se to šíří bludy, když se lidi ani nenamáhají věci z internetu
ověřovat ve skutečnosti.
Člověče, viděl jsi aspoň jednou semeno netýkavky? A ten aparát, kterým
netýkavka ty semena vymršťuje?
Semeno je kulička asi 2 milimetry v průměru a ten vymršťovacíé aparát má
šanci vymrštit semeno, pokud se trefí na správný úhel, při výšce rostliny
1,5 metru tak do 2 metrů. Při velice optimálních podmínkách tak do tří
metrů od rostliny.
Jiná věc je ovšem šíření rostliny. Semena skladují na zimu hlodavci, na
jaře je občas vidět až stovky klíčících netýkavek z jednoho místa evidentně
z nespotřebované hlodavčí zásobárny, to je ale šíření jen na pár metrů. Na
velkou vzdálenost se netýkavka šíří tekoucí vodou, semena plavou na vodě,
zřejmě vydrží bez ztráty klíčivosti delší dobu máčení ve vodě. A to dost
možná kdykoliv od uzrání v srpnu září po začátek klíčení na jaře. Semeno
netýkavky má hodně oleje, kdyby ho šlo sklízet kombajnem jako řepku, byl by
to určitě významný zdroj oleje. Ptáci asi semeno nešíří, protože je velice
jemné a snadno se mechanicky poškodí. Ale pokud je hodně netýkavek
žláznatých ve výběhu slepic, slepice se naučí semena netýkavky sezobávat.

Jinak ty žvásty o šíření netýkavek v lese kolem řek je taky nesmysl.
Netýkavka roste výhradně uvnitř říčního koryta na místech zaplavovaných tak
dvou - desetiletou vodou. Výš je příliš velká konkurence vytrvalých rostlin
a níž už je voda. A to ještě prosperuje jenom ve znečištěných vodách, to
znamená tam, kde je nahoře aspoň jedno město nebo velká vesnice s odpady
vústěnými přímo do vodního toku. V lesích podél řek nepřežije, protože tam
nemá dostatek světla."

To máš sice pravdu ale informací na něm bylo stejně a ještě jsi to musel
stříhat. :-D

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 9. 3. 2014 15:52:18
Předmět:

"Se zářivým úsměvem k ještě větší byrokracii. Před pár lety stačil k žádosti
o 1D papír velikosti A5, dnes je to A4 k tomu potvrzení od jiné organizace
a ještě navíc papír z namátkových kontrol. A nově stvořené papíry k
žádostem o léčivo a použití léčiva tak to je vrchol. A to je teprve rok
2014 a co bude v roce 2020? Nějak mně přechází elán funcionařit. Informační
systém dobrý, ale je tam třeba doplnit automaticky vyplňované tisky
dotyčných papírů.
P.S."

kombinovane nastavky na čechoslovaku

Ja uz vidim,jak nadseni duvernici obihaji a tahaji z vcelaru predepsane formulare o leceni varroa s vlastnorucnim podpisem a nateseny jednatel to nedockave klepe kamsi do Cisu a predseda to silazuje po leta v archivu...Jeste,ze po nas nikdo nechce jmena babicek za svobodna...Misto,aby funkcionarum prace ubylo,tak ji par dobraku pridelava....JosPr

Se zářivým úsměvem k ještě větší byrokracii. Před pár lety stačil k žádosti o 1D papír velikosti A5, dnes je to A4 k tomu potvrzení od jiné organizace a ještě navíc papír z namátkových kontrol. A nově stvořené papíry k žádostem o léčivo a použití léčiva tak to je vrchol. A to je teprve rok 2014 a co bude v roce 2020? Nějak mně přechází elán funcionařit. Informační systém dobrý, ale je tam třeba doplnit automaticky vyplňované tisky dotyčných papírů.
P.S.

"Údajně mají semena netykavek mít dolet i 50 metrů? Sám tomuto
údaji moc nevěřím, avšak 10m bych i uvěřil ale kdo ví?
pepan"
JJ, to se to šíří bludy, když se lidi ani nenamáhají věci z internetu ověřovat ve skutečnosti.
Člověče, viděl jsi aspoň jednou semeno netýkavky? A ten aparát, kterým netýkavka ty semena vymršťuje?
Semeno je kulička asi 2 milimetry v průměru a ten vymršťovacíé aparát má šanci vymrštit semeno, pokud se trefí na správný úhel, při výšce rostliny 1,5 metru tak do 2 metrů. Při velice optimálních podmínkách tak do tří metrů od rostliny.
Jiná věc je ovšem šíření rostliny. Semena skladují na zimu hlodavci, na jaře je občas vidět až stovky klíčících netýkavek z jednoho místa evidentně z nespotřebované hlodavčí zásobárny, to je ale šíření jen na pár metrů. Na velkou vzdálenost se netýkavka šíří tekoucí vodou, semena plavou na vodě, zřejmě vydrží bez ztráty klíčivosti delší dobu máčení ve vodě. A to dost možná kdykoliv od uzrání v srpnu září po začátek klíčení na jaře. Semeno netýkavky má hodně oleje, kdyby ho šlo sklízet kombajnem jako řepku, byl by to určitě významný zdroj oleje. Ptáci asi semeno nešíří, protože je velice jemné a snadno se mechanicky poškodí. Ale pokud je hodně netýkavek žláznatých ve výběhu slepic, slepice se naučí semena netýkavky sezobávat.

Jinak ty žvásty o šíření netýkavek v lese kolem řek je taky nesmysl. Netýkavka roste výhradně uvnitř říčního koryta na místech zaplavovaných tak dvou - desetiletou vodou. Výš je příliš velká konkurence vytrvalých rostlin a níž už je voda. A to ještě prosperuje jenom ve znečištěných vodách, to znamená tam, kde je nahoře aspoň jedno město nebo velká vesnice s odpady vústěnými přímo do vodního toku. V lesích podél řek nepřežije, protože tam nemá dostatek světla.

tak se běž podívat do těch mokřadních lesů kolem řek a zjistíš, že to není
žádná pohádka. Údajně mají semena netykavek mít dolet i 50 metrů? Sám tomuto
údaji moc nevěřím, avšak 10m bych i uvěřil ale kdo ví?
pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 9. 3. 2014 13:36:32
Předmět: Re: co na otevÄ?enÄ? plochy vysít?

"Asi mám problémy s definicí slova blbec. Jestli má být blbec člověk, který
zkouší, pozoruje, vyhodnocuje, uvažuje a nakonec získané výsledky
presentuje, tak to asi blbec jsem.
Ovšem je otázka, jestli blbec není člověk, který jen opakuje nesmysly,
které přečte na internetu a který neuvažuje, protože ho myšlení bolí, tak
to blbec určitě nejsem.

"Taková netykavka dokáže během pár
let zničit veškerou bylinnou vegataci podrostu v celé oblasti. nemají ani
šanci vyrůst semenáče našich dřevin a netýká se to jen té žláznaté.

pepan"
A ještě tu o Červené karkulce, prosím."

Asi mám problémy s definicí slova blbec. Jestli má být blbec člověk, který zkouší, pozoruje, vyhodnocuje, uvažuje a nakonec získané výsledky presentuje, tak to asi blbec jsem.
Ovšem je otázka, jestli blbec není člověk, který jen opakuje nesmysly, které přečte na internetu a který neuvažuje, protože ho myšlení bolí, tak to blbec určitě nejsem.

"Taková netykavka dokáže během pár
let zničit veškerou bylinnou vegataci podrostu v celé oblasti. nemají ani
šanci vyrůst semenáče našich dřevin a netýká se to jen té žláznaté.

pepan"
A ještě tu o Červené karkulce, prosím.

To bych se ani nechlubil, jaký jsem blbec. Taková netykavka dokáže během pár
let zničit veškerou bylinnou vegataci podrostu v celé oblasti.  nemají ani
šanci vyrůst semenáče našich dřevin a netýká se to jen té žláznaté.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 9. 3. 2014 9:55:57
Předmět: Re: co na otevĹ?enĂ plochy vysít?

""Já bych nad Impatiens glandulifera, také netykavka Royleova, příliš
nejásal. Je to sice velmi agresivní druh, neroste všude, protože vyžaduje
vlhké humózní půdy. Tam kde bydlím jsem ji ještě neviděl,ale znám místo,
kde jsou této rostliny velké porosty. Bohužel bylo na ní hmyzu, asi tolik
co na GM řepce, sem tam čmelák, nebo moucha, ale včela ani jedna!!"

Já mám právě s netýkavkou žláznatou dost velké zkušenosti, vysazoval jsem
ji na mnoha místech v lese a trvale mně roste na zahradě.
Včely i čmeláci na ni jdou velmi ochotně, hlavně kvůli pylu. Hlavně v srpnu
a září, až pořádně rozkvete, protože u nás na běžných stanovištích začíná
kvést až tak v srpnu a kvete v podstatě až do prvních mrazíků, které jsou u
mně na zahradě pod stromy někdy až v listopadu. Je ale možné, že v červenci
a na začátku srpna bývá v přírodě nabídka jiného kvalitnějšího pylu.
Beru ji jako relativně bezpracný zdroj pylu pro včely, protože na zahradě
se množí sama, přesazuje se snadno, zas na druhé straně se nemnoží nijak
agresivně a přebytečné rostliny se díky velikosti a křehkosti velmi snadno
likvidují.
Netýkavka je jinak světlomilná a nitrofilní rostlina. Například na vlhkých
a mokrých místech na všelijakých neznečištěných pramenitých místech, kde
jsou veškeré volné živiny okamžitě zpracovány rákosím, sítím a podobnými
našimi původními rostlinami se netýkavka vůvec nechytá a vysázená hyne. Co
se týká lesa a lesní půdy hnojené spadem zejména listí, méně už jehličí,
pokud má netýkavka dostatek světla na vykácených místech a trošku vlhkosti,
rychle to místo zabere. Ale díky tomu, že je světlomilná, neumí úplně
potlačit původní rostlinstvo. Po několika letech je zatlačena buď
vysázenými stromky anebo náletovými keři, trním nebo jen vzrostlými
kopřivami a podobnými rostlinami. Po několika letech na takovém stanovišti
se její velikost a konkurenceschopnost taky zmenšuje, takže postupně
ustupuje.
Vydrží i delší sucha na hodně suchých slunci otevřených stanovištích, za
předpokladu, že tam je častá rosa, to znamená, že v okolí, do stovek metrů,
je otevřená vodní plocha nebo bažina atd.
Trvale roste pouze v korytech hodně znečištěných řek a potoků a na místech
pravidelně zaplavovaných znečištěnou vodou, která do půdy přináší nadbytek
živin a odplavuje zplodiny růstu netýkavky. A ani tam se nedá říct, že
roste agresívně, protože díky své světlomilnosti neumí pod sebou vytvořit
takový nedostatek světla, aby konkurenční rostliny pod sebou udusila."