Archiv Včelařské konference

Děkuji, užitečné informace. Hlavně ta o aktuální spotřebě.

Jsou to všechno stejná včelstva a úly?

Díky.

Karel

Ať dělám co mohu,svíčky nehoří ikdyž knoty impregnuji roztokem z časopisu Udělej sisám. Mám zato, že mnou použitý borax již není čistý a ptám se, kde bych jej v malém množství mohl sehnat .

Ať dělám co mohu, nedaří se mi vyrobit svíčky, které by hořely. K impregnaci knotů používám roztok dle návodu z časopisu Udělej si sám ale mám zato, že použitý borax není čistý. Prosím o sdělení, kde bych jej mohl v malém množství pro kutila zakoupit.

> Jsou to všechno stejná včelstva a úly?
Nejsou, 7 oddělků - 1 nástavek, 3 kmenová.- 2 nástavky. Úly také ne, ale vše
zateplené (Standard a Břinek). I tak jsou rozdíly ve spotřebě jen velmi
malé, samozřejmě se trochu projevuje síla včelstva a stáří matky. O to více
mě překvapilo to nestažené včelstvo jak jsem psal minule já i JosPr a jeho
malá spotřeba..(v grafu č.3)
Jen pro zajímavost, náhradní matka na 3 rámcích v plemenáči, na bocích a
stropu cca 4cm polystyrenu má spotřebu 1kg za necelé 3 měsíce.
V.

"Ať dělám co mohu, nedaří se mi vyrobit svíčky, které by hořely. K impregnaci knotů používám roztok dle návodu z časopisu Udělej si sám ale mám zato, že použitý borax není čistý. Prosím o sdělení, kde bych jej mohl v malém množství pro kutila zakoupit."

Za prvé je třeba upřesnit pojem " nedaří se mi vyrobit svíčky, které by hořely"
Do svíčky totiž můžeš použít jako knot jakýkoliv uhelnatící materiál bez jakékoliv impregnace. Třeba klidně obyčejný hnědý sisalový špagát, který se dá koupit klubko sto metrů tak za 20 Kč v každém papírnictví. Pokud ovšem použiješ nějakou plastovou šňůrku, která neuhelnatí, ale roztéká se, tak to hořet nemůže. Ten sisal bude hořet v pohodě, ale bude silně kouřit.
Podstatou kvalitních svíček je kvalitní knot, obvykle bavlněný, ale hlavně asymetricky upředený. Takže jak postupně svíčka hoří, plamen postupuje dolů a knot v plameni uhelnatí, v tom plameni se díky tomu asymetrickém upředení kroutí ven z plamene a hoří neboli se sám neustále automaticky zakracuje. Takže plamen tak automaticky nedosahuje té velikostí, při které už se vosk nedokonale spaluje a plamen kouří, plamen je tak menší a díky dokonalejšímu spalování více svítivější. Impregnace boraxem to zakrucování knotu akorát ještě trochu vylepšuje.
.
Předpokládám, že byl použit technický borax anebo borax určený jako tavidlo na tvrdé pájení. Když teda nestačí, je třeba sehnat borax o stupeň čistější - chemicky čistý , v prodejnách chemikálií nebo objednat přes lékárnu. V malém balení, 200 - 400 gramů by to mělo vyjít odhadem do 150 Kč. Shánět čistější borax než chemicky čistý bude zbytečné, taky by byl znatelně dražší.
Anebo je možné technický borax překrystalizovat, tím by se měla většina nečistot odstranit.

JEŠTĚ JE TŘEBA DODAT
 existují i různé průměry knotů. Větší průměr se používá do tlustších svící.
DNES ČASTO VIDÍME SVÍCE CO NESTÍHAJÍ ROZPOUŠTĚT OKRAJE A PLAMEN JE UKRYT.
Její svítivost je pak prakticky v (_!_).

Je to způsobeno právě tenkým knotem. DNEŠNÍM VÝROBCŮM JE TO ALE FUK.




pepan





---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 2. 3. 2014 6:56:53
Předmět: Re: impregnace knotů

""Ať dělám co mohu, nedaří se mi vyrobit svíčky, které by hořely. K
impregnaci knotů používám roztok dle návodu z časopisu Udělej si sám ale
mám zato, že použitý borax není čistý. Prosím o sdělení, kde bych jej mohl
v malém množství pro kutila zakoupit."

Za prvé je třeba upřesnit pojem " nedaří se mi vyrobit svíčky, které by
hořely"
Do svíčky totiž můžeš použít jako knot jakýkoliv uhelnatící materiál bez
jakékoliv impregnace. Třeba klidně obyčejný hnědý sisalový špagát, který se
dá koupit klubko sto metrů tak za 20 Kč v každém papírnictví. Pokud ovšem
použiješ nějakou plastovou šňůrku, která neuhelnatí, ale roztéká se, tak to
hořet nemůže. Ten sisal bude hořet v pohodě, ale bude silně kouřit.
Podstatou kvalitních svíček je kvalitní knot, obvykle bavlněný, ale hlavně
asymetricky upředený. Takže jak postupně svíčka hoří, plamen postupuje dolů
a knot v plameni uhelnatí, v tom plameni se díky tomu asymetrickém upředení
kroutí ven z plamene a hoří neboli se sám neustále automaticky zakracuje.
Takže plamen tak automaticky nedosahuje té velikostí, při které už se vosk
nedokonale spaluje a plamen kouří, plamen je tak menší a díky dokonalejšímu
spalování více svítivější. Impregnace boraxem to zakrucování knotu akorát
ještě trochu vylepšuje."

Omluva vsem,kdo vznesli dotazy na svazenku na muj email,zatim mi stranka seznamu a email odmita pristup a nemuzu odpovidat nebo se i prihlasit.Dle sdeleni operatora,se na problemu pripojeni "intenzivne"pracuje,bohuzel uz 14 dnu...JosPr

Nedalo mi to, podíval jsem se tedy do úlů no a rozvoj je pěkný ale brzký. No uvidíme co bude letos za rok. Vypadá to na sucho._gp_

Taky jsem si zavčelařil. Na dvou stanovištích celkem 2 včelstva ze 30 hlad,
1x úhyn oddělku hladem. Další stanoviště 2 včelstva ¨z 22 zesláblá,
pravděpodobně mix nosemy ceranae a apis. Další 2 stanoviště celekm 30
včelstev bez problémů.

Plodu je cca 2 dm2 nyní je ev. potřeba natírat plod za měsíc, až se veterina
probudí bude moc pozdě... bude plodu moc. Natřel jsem plod na jednom
stanovišti, kde pokud udělají vyšetření měli pořádně průměr cca 4-5 na
včelstvo bude 12 hod po fumigaci spad do 2 roztočů, uvidíme dalších 14 dní,
jestli už se roztoči množili....

Počasí věštit neumím, celkem se bojím, aby se ta velká níže neposunula k nám
jako vloni v květnu, aby nepršelo až moc a nebyla zima. Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: gupa <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 3. 3. 2014 0:41:18

Předmět: Oproti r. 2013 je rozvoj o dva mesice drive?


"Nedalo mi to, podíval jsem se tedy do úlů no a rozvoj je pěkný ale brzký.

No uvidíme co bude letos za rok. Vypadá to na sucho._gp_"

Silná včelstva nemájí problém s plodováním ani zásobami.
Zde je matka nultý ročník.
Vrba fragilis snad bude kvést delší dobu než vloni. Aspoň měsíc jak v roce 2012. Potom je větší šance nektaru a pylu kvůli špatnému počasí.

http://leteckaposta.cz/630052520
B.V.

Tak zatím jsem prohlédl 10 včelstev na 1 stanovišti.

Spodní nástavce jsem neobsednuté vyjmul a staré dílo odtud jde vytavit. Nynější spodní nástavek má již 2 nové stavební rámky s proužkem mezistěnky, ve 2N a 3N jsou na koncích, kde to už včely neobsedají, 2 mezistěny nazebrované, se zásobními soušemi, na první stavbu.

Loni včely stavěly ještě před květem třešně, od poloviny květu jívy.

Včelstva byla spojena s oddělky, ty jsou nyní ve 3N.
Bez spojování by včelstvo studený 3N hůře zvládalo, tak tam 2N stačí.

Spotřeba od zakrmení do 1. března je asi 6kg (včelstva ve 3 nástavcích 39x24). Odělky na 4-5 obsednutých uličkách vzaly tak 3 kila.

Včechna včelstva měla po vyzimovnání 7-12kg zásob. Ta s méně doplněna na 12kg rámkami z oddělků, oddělky spojeny se včelstvy.

Rozvoj bude velmi silný, pylu už stačily včely natahat až až, pokud bude příznivé počasí dále, bude to v dubnu samý roj.

Plodu je asi 3dm zavíčkovaného a 4dm otevřeného celkem na 2-3 rámcích.

Opavsko 235m.

Dobrý den,kvůli snížené účinnosti přípravku Gabon prý VÚVč uvažuje v příštím roce o ukončení jeho výroby.
Nemáte někdo o této skutečnosti více informací?
Na stránkách VÚVč jsem o tom žádnou zmínku nenašel.
J.Chramosta

Jsem zvedavy,jak si kvetena s letosnim teplem poradi,zacala cast lisek a nektere olse,na severnich stranich lisky jeste nekvetou.Tresen ptaci zatim vzdycky rozkvetla okolo 20.dubna,na zahrade kulturni skora tresen o 2,3 dny driv.Tak jsem zvedavy,kolikateho to bude letos?Nicmene zima skoro zadna,snih byl 14 dnu,tak to sucho bude aktualni,navic nejspis nevymrzla spousta skudcu...JosPr

I když to tak nevypadá tak celkový průměr této zimy je stále o několik
desetin  nižší jako jiné roky. Měřeno od začáku topné sezóny.
Hlavně nezapomeň;
 Březen za kamna vlezem, duben ještě tam budem.
 Svatý Josef ledy bourá nebo také staví mosty, 
 Svatý josef nenajde-li led, zrobí ho hned.
Nedej Bože aby tak před sv. Jiřím, přišla bouřka, Po pak bývá ještě tak
dlouho po sv.Jiřím ještě zima.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 3. 3. 2014 21:11:08
Předmět: Re: Oproti r. 2013 je rozvoj o dva mesice drive?

"Jsem zvedavy,jak si kvetena s letosnim teplem poradi,zacala cast lisek a
nektere olse,na severnich stranich lisky jeste nekvetou.Tresen ptaci zatim
vzdycky rozkvetla okolo 20.dubna,na zahrade kulturni skora tresen o 2,3 dny
driv.Tak jsem zvedavy,kolikateho to bude letos?Nicmene zima skoro
zadna,snih byl 14 dnu,tak to sucho bude aktualni,navic nejspis nevymrzla
spousta skudcu...JosPr"

Proto asi se dělala ten laická zkouška aby mohl být zařazen mezi veterinární
léčiva.  :-D Nevěř všemu co slyšíš u piva. To si někdo zase něco špatně
vyložil.  Doposud to tak nebylo, byl to jen doplněk k léčbě.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: J.Chramosta <chramosta.jan/=/tiscali.cz>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 3. 3. 2014 18:22:00
Předmět: Gabon

"Dobrý den,kvůli snížené účinnosti přípravku Gabon prý VÚVč uvažuje v
příštím roce o ukončení jeho výroby.
Nemáte někdo o této skutečnosti více informací?
Na stránkách VÚVč jsem o tom žádnou zmínku nenašel.
J.Chramosta"

Koupím stroj na pastování medu, nevyrábí ho VD Ještěd? S pozdravem: Broukal Jiří

Když jsem používal mlékárenské konve a měl do 10 včelstev tak jsem pastoval
tak, že jsem konve naplnil do 2/3, Ty jsem pak umístil na stojánek na ležato
2 + 1 na ně. pak jsem občas s nimi pootočil cca o 30° když se začali vracet
bylo hotovo. Později jsem je přestal používat, V plastových sudech mi do 30
včelstev bohatě stačila kopisť. Jakmile se mi míchání zdálo namáhavé tak
jsem to stočil do sklenic dnes používám jen vrtačku s nerezovým míchadlem a
klidně míchám v sudech o objemu 40 - 60 l
Máte-li stroj tak musíte manipulovat s celými sudy, pří míchání vrtačkou jen
s ní. Při pastování stačí s tím zamíchat tak 3x za celou dobu tuhnutí.  Na
jednu nádobu tak potřebujete necelou minutu času. Jde jen o to aby pastovaný
med nezůstal po celou dobu tuhnutí v naprostém klidu. Jeho občasný pohyb
způsobí vytváření nových krystalů které jsou pak mnohem menší a nezaklíní se
do sebe. Pastuji celou svou produkci kterou potřebuji pro přímý prodej, i
včetně medovice, cca tak 250kg. Tady je jen nutné dlouho čekat, než proces
tuhnutí započne.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Jiří Broukal <broukal.jiri/=/seznam.cz>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 4. 3. 2014 12:49:50
Předmět: Pastovací stroj

"Koupím stroj na pastování medu, nevyrábí ho VD Ještěd? S pozdravem: Broukal
Jiří"

Více na tomto odkazu:
http://vcelin.specinzerce.cz/pages/podrobnosti.php?id_inz=5710&prodkoup=n

Nabízím 5 rámkové oddělky s volně pářenou matkou buckfast (oplozovací stanice zaměřena na homozygotní buckfast, bez FO) Včelstva se vyznačují mírností, dobrým čistícím pudem,výtečnou starostlivostí o plod a především vysokou produkcí medu.Vše vyšetřeno na MVP + v.d Míry 448x285 - 2.700,-kč/ks 448x185 - 2.600,-kč/ks 42x27,5 - 2.700,-kč/ks Do mailu uvedte plnou adresu + tel. kontakt,objednávku potvrdím (do naplnění kapacity)

Nemlich jako s tim gottingenskym miniprasatkem,vyrazit z lidi prachy a nedivat se napravo,nalevo...JosPr

dalším takovým příkladem byl chov žížal, o produkt se pak nikdo nezajímali,
přesto, že výkup slibovali.
pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 4. 3. 2014 19:05:19
Předmět: Re: buckfast

"Nemlich jako s tim gottingenskym miniprasatkem,vyrazit z lidi prachy a
nedivat se napravo,nalevo...JosPr"

Potom už tu budou jen včely samotářky.
Ověřuji jestli se nějaké najdou a budou mít zájem o hotel v našem ekobordelu.

http://leteckaposta.cz/748341977

B.V.

Dne Tuesday 25 February 2014 08:34:56 JosPr napsal(a):


> Ja nechavam kazdy rok 1/3 svych polnosti "ladem" a osivam ji po pulce
> dubna svazenkou(driv mam obavu,rada vymrza).Odkvete,uschne a aniz bych
> vypadana semena nejak zapravoval,vyrazi znova,vykvete a po odkvetu ji
> posecu a zaoru.Dal seju svazenku po skorych bramborach,kvete sice az v puli
> zari,ale je radost pohlednout na takove pole,plne vcel sbirajicich
> pyl.Zkousel jsem i pohanku,horcici(bez postriku sezere kvetopas) a
> svetlici,ale idealne jednoducha je svazenka,z niz vcely na podzim ulozi pod
> sebe spousty pylu,tedy pokud je vcelar zbytecne neomezi prostorem.JosPr

Dobry den,
1/3 je asi kolik ar (ha) ? Mam take nejaka pole a premyslim, ze bych zasel
svazenku. Idealne jsem si to predstavoval treba u louky, co se musi stejne
sekat, ze bych to postrikal rondupem, prejel diskovacem (je to zavezeny lom a
mala vrstva ornice) s po odkvetu bych to zase diskoval, aby to vyrosto.

Jak si ale opatrujete osivo - kazdy rok znovu, nebo svazenku sklizite (cim) ,
cistite ? Nebo dokonce osivo prodavate do vykupu - kam? Ze bych treba ukecal
nejake zemedelce. Zatim jsem vzdycky skoncil na tom - za kolik a kde je
vykup. Coz u obili a repky problem neni.

Jeste mne napadla komonice bila, asi to zkusim 1/2 na 1/2.


Dekuji.

Cervenka

Dne Tuesday 25 February 2014 19:30:54 JosPr napsal(a):
> Vysev jsem si zjednodusil na obycejne pobranovani do stavu "spousty malych
> hrudek",vysev rozhozem rukou(to chce krapet praxe,aby porost nebyl ridky
> ani rostlina na rostline,takovy stav akorat,aby se svazenka hezky
> rozvetvila,pak ma velka kvetenstvi a silne rostliny) a na zaver zavaleni
> pudy.Misto bran lze pouzit cokoliv,co pudu rozrusi,zadnou vedu bych v tom
> nehledal a hura do toho.Svazenka je nezmar,pred par lety neoseli jezevci
> kvuli mokru pas u psenice,pohazel jsem primo oraniste,lijak svazenku
> zapravil mezi hroudy a porost byl nadherny,vysoky skoro metr.JosPr.

dobry den,

a zkousel jste ji sit do oraniste a potom srovnat kultivatorem ?
Z jake hloubky je schopna vyklicit?


Diky.


Honza

seje se 10 - 20 kg na hektar, tak si to spočítej.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 5. 3. 2014 7:32:34
Předmět: Re: svazenka

"Dne Tuesday 25 February 2014 19:30:54 JosPr napsal(a):
> Vysev jsem si zjednodusil na obycejne pobranovani do stavu "spousty malych
> hrudek",vysev rozhozem rukou(to chce krapet praxe,aby porost nebyl ridky
> ani rostlina na rostline,takovy stav akorat,aby se svazenka hezky
> rozvetvila,pak ma velka kvetenstvi a silne rostliny) a na zaver zavaleni
> pudy.Misto bran lze pouzit cokoliv,co pudu rozrusi,zadnou vedu bych v tom
> nehledal a hura do toho.Svazenka je nezmar,pred par lety neoseli jezevci
> kvuli mokru pas u psenice,pohazel jsem primo oraniste,lijak svazenku
> zapravil mezi hroudy a porost byl nadherny,vysoky skoro metr.JosPr.

dobry den,

a zkousel jste ji sit do oraniste a potom srovnat kultivatorem ?
Z jake hloubky je schopna vyklicit?


Diky.


Honza"

Já tady mám maníka který včelařům trávil včelstva. Asi ti ho tam pošlu.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Vojta <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 4. 3. 2014 21:59:18
Předmět: Re: buckfast

"Potom už tu budou jen včely samotářky.
Ověřuji jestli se nějaké najdou a budou mít zájem o hotel v našem
ekobordelu.

http://leteckaposta.cz/748341977

B.V."

dotore, kovbojku z toho mohou udělat mnozí jiní. Zde máš co potřebuješ. http://www.osevauni.cz/pdf/svazenka_vraticolista.pdf, je to od odborníků.

Dobrý den.
Děkuji za fotky, vždy se rád podívám.
Ale prosbu bych měl - bylo by možné nahrávat menší fotky než o velikosti
4-5MB? Když se chci podívat přes telefon, je to zbytečně velký.
Díky za pochopení.

josef


Dne 3.3.2014 16:07, Vojta napsal(a):
> Silná včelstva nemájí problém s plodováním ani zásobami.
> Zde je matka nultý ročník.
> Vrba fragilis snad bude kvést delší dobu než vloni. Aspoň měsíc jak v roce
> 2012. Potom je větší šance nektaru a pylu kvůli špatnému počasí.
>
> http://leteckaposta.cz/630052520
> B.V.
>



---
Tato zpráva neobsahuje viry ani jiný škodlivý kód - avast! Antivirus je aktivní.
http://www.avast.com

Všeobecně se seje mělce pod povrch osiva nejlík klíčí z takové hloubky jak
jsou samy vysoká.
Z větší hloubky jako 2 cm již klíčí málo co.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 5. 3. 2014 7:32:34
Předmět: Re: svazenka

"Dne Tuesday 25 February 2014 19:30:54 JosPr napsal(a):
> Vysev jsem si zjednodusil na obycejne pobranovani do stavu "spousty malych
> hrudek",vysev rozhozem rukou(to chce krapet praxe,aby porost nebyl ridky
> ani rostlina na rostline,takovy stav akorat,aby se svazenka hezky
> rozvetvila,pak ma velka kvetenstvi a silne rostliny) a na zaver zavaleni
> pudy.Misto bran lze pouzit cokoliv,co pudu rozrusi,zadnou vedu bych v tom
> nehledal a hura do toho.Svazenka je nezmar,pred par lety neoseli jezevci
> kvuli mokru pas u psenice,pohazel jsem primo oraniste,lijak svazenku
> zapravil mezi hroudy a porost byl nadherny,vysoky skoro metr.JosPr.

dobry den,

a zkousel jste ji sit do oraniste a potom srovnat kultivatorem ?
Z jake hloubky je schopna vyklicit?


Diky.


Honza"

Informace o snížené účinnosti Gabonu zazněly na školení zástupců OV v Nasavrkách.
Vypadá to, že v roce 2015 bude pozastavena distribuce Gabonu v celé ČR.

P ánové, čtu ty příspěvky o svazence. Ona má tzv . tvrdky a to vzklíčí v
optimální hloubce. Jinak si počká. Takový nepsaný setí všech semen je 3
výšky semena do země. Tak jsem se to učil ve škole , ale to už je dávno.
Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>

Komu: vcely/=/v.or.cz

Datum: 5. 3. 2014 7:32:34

Předmět: Re: svazenka


"Dne Tuesday 25 February 2014 19:30:54 JosPr napsal(a):

> Vysev jsem si zjednodusil na obycejne pobranovani do stavu "spousty malych

> hrudek",vysev rozhozem rukou(to chce krapet praxe,aby porost nebyl ridky

> ani rostlina na rostline,takovy stav akorat,aby se svazenka hezky

> rozvetvila,pak ma velka kvetenstvi a silne rostliny) a na zaver zavaleni

> pudy.Misto bran lze pouzit cokoliv,co pudu rozrusi,zadnou vedu bych v tom

> nehledal a hura do toho.Svazenka je nezmar,pred par lety neoseli jezevci

> kvuli mokru pas u psenice,pohazel jsem primo oraniste,lijak svazenku

> zapravil mezi hroudy a porost byl nadherny,vysoky skoro metr.JosPr.



dobry den,



a zkousel jste ji sit do oraniste a potom srovnat kultivatorem ?

Z jake hloubky je schopna vyklicit?





Diky.





Honza"

Nikdo neuvádíte o jaký Gabon se jedná. Ony jsou dva a musejí se srřídat.
sice ne oba ale je to lepší
G. Pf 90 po dvou letech a G. PA 92 lze používat déle. U tohoto se právě
jedná o tom zařazení mezi vet. léčiva.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: J.Chramosta <chramosta.jan/=/tiscali.cz>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 5. 3. 2014 11:42:09
Předmět: Re: Gabon

"Informace o snížené účinnosti Gabonu zazněly na školení zástupců OV v
Nasavrkách.
Vypadá to, že v roce 2015 bude pozastavena distribuce Gabonu v celé ČR."

Stando, co je to výška semene? Vysoký může být strom, člověk, či mrakodrap. Semena jsou většinou nějakým způsobem šišatá, kulovitá semena jako vytváří rod Brassica, se vyskytují málo. Semena trav mají délku několikrát větší než průměr. A co např kopr, při délce cca 4,5mm jsou široká cca 2,5mm, ale tloušťku mají jen 0,6mm. A co návody na obalech semen, nebo autor publikace „Rostlinná výroba v tabulkách“ ztratil podle všeho rozum. Osobně vím, že když naseju pukancovku do takové hloubky, jak doporučuješ, tak z ní nic nemám, protože ji dílem při klíčení vytahají vrabci a to co přežije jejich nálety se při výšce porostu cca 1,2m, pří prvním závanu větříku poroučí k zemi. Takovéto rady jste měli doktorovi poskytnout s Pepanem, hned na začátku vlákna a nezpochybňujte co píšou fundovaní odborníci, nebo co vypouštějí semenářské podniky. Jestli se vám to nelíbí, tak to rozmazávejte u semenářů.

Když rtady někdo píše o tom kolik pole nechává ladem tak si myslím, že tomu
rozumí, když věnuje se dvoj nebo troj polnímu hospodaření, Na to je třeba
hodně velkých polí. TAKOVÍ BY I MĚLI VĚDĚT KDE SE OFICIÁLNĚ KUPUJÍ OSIVA.
Zemědělec rozumí výškou semene tu výšku, která vznikne když semeno  volně
položí. Semena kukuřice a hrachu s oblibou vytahují holubi. jako ochrana
před nimi se běžně na zahrádkách používají až 40cm dlouhé větvičky napíchané
do záhonu nebo i volně položené větve s průklestu stromů. Toho se holubi
bojí a nedělají pak škodu. dnes existuje i síť proti ptákům s oky cca10cm
která se umístí nad výsev tak 30cm. tyto osiva tké musí mít dobř připravý
záhon do hlobky a následne dobře zavalit. Ještě pro úplnost existují také
osiva kerá klíčí jen na světle, ta se musí set na povrch. Přeléhání semen
bývá způsobeno právě velkou hloubkou výsevu příkladně to ale neplatí pro
petržel tam špatně klíčí a přeléhá osivo z loňské sklizně.
 

---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 5. 3. 2014 15:26:18
Předmět: Re: svazenka

"Stando, co je to výška semene? Vysoký může být strom, člověk, či mrakodrap.
Semena jsou většinou nějakým způsobem šišatá, kulovitá semena jako vytváří
rod Brassica, se vyskytují málo. Semena trav mají délku několikrát větší
než průměr. A co např kopr, při délce cca 4,5mm jsou široká cca 2,5mm, ale
tloušťku mají jen 0,6mm. A co návody na obalech semen, nebo autor publikace
„Rostlinná výroba v tabulkách“ ztratil podle všeho rozum. Osobně vím, že
když naseju pukancovku do takové hloubky, jak doporučuješ, tak z ní nic
nemám, protože ji dílem při klíčení vytahají vrabci a to co přežije jejich
nálety se při výšce porostu cca 1,2m, pří prvním závanu větříku poroučí k
zemi. Takovéto rady jste měli doktorovi poskytnout s Pepanem, hned na
začátku vlákna a nezpochybňujte co píšou fundovaní odborníci, nebo co
vypouštějí semenářské podniky. Jestli se vám to nelíbí, tak to rozmazávejte
u semenářů."

Nejsem farmar a uz vubec ne fundovany odbornik.Kdyz odectu louku,tak to dela hektar a par metru,takze svazenka je na nejakych 3300 ctvercich,zadny lan.Osivo kupuju,pred mlacenim se svazenka desikuje,pricte li se kombajn..Pro mne urcite levnejsi varianta nakup..Vysev do oraniste a zadiskovani,snad ano,treba zkusit na vzorku,snad hrozi ztrata casti semen kvuli hloubce.Oficialni metodiku seti si jiste stoji za to precist,zapremyslet a zjednodusit pro svoje moznosti a vybaveni.Ale ze bych lital po poli a meril spon nebo pocital semena?Primerene fungovalo vzdycky...JosPr

Co se týká setí, tak většina semen vzchází i když se jen tak" rozhází" po trošku připraveném povrchu. To znamená holé půdy zbavené původního porostu. Je ale třeba počítat až s několikrát větší spotřebou semene, protože ho hodně přijde nazmar. Semeno je vhodné rozhazovat před deštěm, padající voda semena trošku do té půdy zapracuje.
Jinak čím víc se půda připraví, tak tím víc semena vzklíčí. Až nakonec je klasika, dobrá příprava půdy - její rozmělnění branami nebo v malém kovovými hráběmi, setí secím strojem do správné hloubky či rozhození po povrchu a zapracování do půdy opět branami nebo hráběmi a nakonec uválení povrchu válcem nebo v malém třeba nějakou betonovou trubkou vhodných rozměrů a váhy atd. My jsme kdysi na setí doma používali trubku průměr asi 200 a délky asi metrdvacet.
Jinak přesné setí kvalitními secími stroji do přesné hloubky a s přesnou hustotou je jedna ze základních podmínek, kterými dnešní zemědělci dosahují svých vysokých výnosů. Stačí se podívat na strniště řepky či obilí, jak jsou na správném poli ty stvoly všude prakticky rovnoměrně od sebe. Podobně podle velikosti rostlin by se měla odvodit hustota setí i svazenky a dalších.
.
Co se týká nákupu semen, třeba u nás jsme viděl semena svazenky, na odvážení od nějak půl kila, v prodejně, která vznikla z bývalého zemědělského zásobování a nyní prodává produkty pro zahrádkářením, zelinaření, chovatelství atd na rozhraní kutilskví a malého podnikání.
Semena komonice u nás pěstuje a prodává jakýsi semenářský ústav, je třeba pohledat na internetu. Jinak ale komonice u nás roste v dost velkém množství všude kolem cest , železničních náspů a podobně, hodně tam, kde se nedávno dělalo nějaké zemní práce nebo kde je kamenitá hodně suchá půda. Stačí v srpnu, září se tam projít a suchá semena z rostlin si "zdrhnout" , pro malé množství jednotek a desítek metrů čtverečním , tuším 3 gramy semena na metr čtvereční se dává u komonice, to úplně stačí.

Hradečtí vědci vyvíjejí látky proti otravě pesticidy, spolupracují přitom s Američany

zdroj: http://zpravy.hradeckralove.cz (vymazáno?)

Královéhradecká univerzita a její vědci se mohou opět pochlubit zajímavým a přínosným vědeckým počinem. Díky jejich práci přišly na svět protilátky, které mohou pomoci při otravách pesticidy používanými v zemědělství a průmyslu.

Látky, se kterými se každý den dostáváme do styku, by tak mohly přestat ohrožovat zdraví nás i našich zvířat.

Vědci z Univerzity Hradec Králové se pustili do vývoje protijedů, které by měly pomáhat při otravě přípravky používanými v zemědělství k hubení drobných škůdců. Finance na výzkum získali díky grantové soutěži Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy. „V rámci projektu připravujeme nové chemické molekuly, které by mohly v budoucnosti sloužit při otravách takzvanými organofosforovými sloučeninami,“ vysvětlil stěžejní ideu Kamil Musílek, který stojí v čele výzkumného univerzitního týmu.

Docent Musílek zároveň doplnil, že tyto sloučeniny pesticidů se běžně používají k hubení hmyzu v zemědělství, v průmyslu zase jako přísady ke zpomalení hoření anebo jako forma změkčovadla.

Pesticidy ohrožují nejen lidské zdraví, ale i zvířata

Látky, se kterými se každý z nás běžně setkává den co den, mohou mít toxické účinky jak na člověka, tak i na další teplokrevné živočichy. „Vím například, že veterináři na Hradecku řeší problémy se psy otrávenými pesticidy. Tímto směrem se ale zatím neubíráme, protože nemůžeme dělat mnoho témat najednou. Snažíme se dělat to, co umíme a známe, a vymýšlet věci, které fungují,“ upřesnil Kamil Musílek.

Zajímavým postřehem je, že docent Musílek se k celé problematice pesticidů dostal díky studiu bojových látek na Univerzitě obrany a tomuto tématu se intenzivně věnuje už desátým rokem. Hradečtí vědci při svém výzkumu budou také úzce spolupracovat s kolegy z Floridy.

Pepane, ten co nechává pole ležet ladem je diletant a ne odborník!

V puvodnim vyznamu bylo slovo ladem "ladem",protoze je osete kulturou pro vcely.Diletantismus vidim uplne jinde,v neustalem zaboru orne pudy pro vystavbu firemnich komplexu a kamionovych prekladist(staci se podivat na cem se stavi v Olomouci nebo v Brne) nebo solarnich oblud,v pouzivani tun umelych hnojiv a hektolitru pesticidu,bez nichz nasi zemedelci nedokazi uz vypestovat nic.V bezorebnych technologiich,ktere berou pude schopnost vsakovat vodu,v lidech,kteri plni kose v super hyper nahrazkami potravin a pripada jim normalni,ze uvarena klobasa neomasti vodu.Driv i ten nejtupejsi zemedelec vedel,ze zakladem je hnuj a orba,hospodaril v souladu s prirodou.Kdyby videli nasi predci,jak se dnes chovame k pude,jak je krava malem jen v ZOO,dite odpovi,ze prase zije v Polsku a kurata v obchodnaku...asi by se tocili nasi predkove v hrobe jak vrtule...Za 50,100 let budem trhat asfalt nebo dlazbu,bourat haly a "stavet" pole??Nepatrim k zelenym,ale clovek je nejvetsi lempl na teto planete..JosPr

Opěvujete svazenku, ale ono to tak s ní není horké. Aby medovala potřebuje vlhko, jako mělce kořenicí rostlina a teplé noci, pak je to OK. Jinak to většinou tak nebývá. Kvete v zásušku a jen pyluje a to má za následek, že včely ji dávaji přednost. V tu dobu jde i les a ona vyhání včely z lesa. Něco jiného je když je setá jako meziplodina a tady podporuje včelstva v podletí , že včelstva mají trochu přínos a pyl a pak plodují. Jinak pamatujte svazenka vyhání včely z lesa
--------------------------------------------
Felix

Ono to není tak docela ladem, Jeto třebas i jedna metoda odplevelování. JE
TO I DOCELA NÁKLADNÉ A JE TŘEBA O POLE PEČOVAT.a je o i jedna z metod bio
zemědělství.



pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 6. 3. 2014 11:30:40
Předmět: Re: svazenka

"Pepane, ten co nechává pole ležet ladem je diletant a ne odborník!"

>Pepane, ten co nechává pole ležet ladem je diletant a ne odborník!

Diletant je ten odborník, rotože je to bezohlednej parchant kterému stále
vrtá hlavou, jak tu hlinu vyždímat naultimum. A když ji vyždímá a nebo se
mu nechce dělat na jejím zhodnocení, raději ji zastaví baráky které jsou
stejně diletantně postaveny na místech, kde by neměly ani stát.

I Vy chertej. Každému takovému s desátým přikázání stokrát liskat tvář. Co
je každému potem co se svým statkem dělám? Protože každý přístup má svá pro
a proti._gp_


Dne 6. března 2014 11:30 <e-mail/=/nezadan> napsal(a):

> Pepane, ten co nechává pole ležet ladem je diletant a ne odborník!
>

Svazenka
asi před třemi lety jsem vysel asi 3 kg svazenky na paseku vedle mne kdy byly vysázeny řídce smrky . neměla smrkůmkonkurovat byla daleko od sebe.
Jako dědek jsem běhal a rozséval pak jsem běhal s hráběmi pak svazenka vzešla velmi málo a pak kvetla ve výšce asi 10 cm.Myslím že měla málo živin.
Ted vedle mne pod vedením vysokého napěti přijel upravený traktor a asi 6mvysoký porost agátu, vrby břízy rozcupoval.
Asi nejsme v energetické krizi. energetici se nepotřebují ekologicky chovat. Asi zemědělsky mulchují půdu pod vysokým napětím aby jim rostly sloupy.
Přemýšlel jsem že bych do toho ZORANéhoterénu šel s hořticí nebo řepkou (svazenka tam neporoste)Bylo mi řečeno že by to stejně poškodily až zlikvidovali dřebčíci.
Tak už rosévače dělat nebudu, sednu si na lavičku před včely a tak jako dosud budu koukat a říkat holky dělejte já už mám uděláno.
co si o tom myslíte?:
J.B.

Ta činnost, kterou popisujete, je přesně to co se po vás jisté skupiny lidí požadují, ještě bych doplnil, že jste zapomněl strčit hlavu do písku. Čím více lidí s názorem džípí, tím dřív se pozabíjíme.

Felixi, že lípa zameduje jednou za dvacetpět let ti nevadí. Že v té době by mohlo být něco z lesa a včely dávají přednost svazence, ikdyž dává jen pyl, tak určitě pro to mají své důvody. Třeba v dnešní době kdy je geneticky modifikováno téměř vše a pěstují se ve velkém kultivary, které včelám, potažmo včelaři nedávájí nic, si ze svazenky donesou nemalé zásoby dobrého pylu a netahají domů co musejí pracně olizovat, z čeho se tak nanejvýš po..... a přinese jim to smrt. Kdy si uvědomíte, že včely nejsou vašimi otroky, které je třeba bezohledně ždímat.

Překvapuje Mě, že zde není žádný příspěvek na téma převčelení a počet včelstev na stanovišti.

>>> džípí<<<
???

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 8. 3. 2014 7:23:58
Předmět: Re: co na otevřené plochy vysít?

"Ta činnost, kterou popisujete, je přesně to co se po vás jisté skupiny
lidí požadují, ještě bych doplnil, že jste zapomněl strčit hlavu do písku.
Čím více lidí s názorem džípí, tím dřív se pozabíjíme."

Je to zbytečné, někdo na adrese 193.179.175.210, podle google je obyčejný vandal na wikipedii, zabanovaný hráč, ...

Je to mladá nicka či adolescent v plenkách.

PS: _gp_ džípí
........
(e-mailem) --- 8. 3. 2014
Re: co na otevĹ?enĂŠ plochy vysĂ­t?

>>> džípí<<<
???

pepan

O tom neni třeba psát. Nevhodné podmínky vytvořené člověkem jsou silnější než neviditelná ruka trhu nejlepšího ekononoma na světě -V.K.

Dobrý den, pokud jste se snažil osít klasickou paseku, tak jak si ji
představuji, tedy hlavně stará a vysoká, polehlá tráva atd., pak tam
svazenka volně rozhozená nemohla mít šanci:myslím, že jen málo semínek mohlo
propadnout až k půdě a pak ještě měly vyrůst zastíněny tou starou a vysokou
vegetací.

Navíc,pokud jsem se dočetl, svazenka vyžaduje lehčí půdu a také dostatek
závlahy, což asi na lesní pasece moc nebude.Takže jak jsem napsal,šance
minimální, škoda semene.

I.D.


---------- Původní zpráva ----------

Od: J.B. <janburgel/=/volny.cz>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 7. 3. 2014 18:45:53

Předmět: co na otevřené plochy vysít?


"Svazenka

asi před třemi lety jsem vysel asi 3 kg svazenky na paseku vedle mne kdy

byly vysázeny řídce smrky . neměla smrkůmkonkurovat byla daleko od sebe.

Jako dědek jsem běhal a rozséval pak jsem běhal s hráběmi pak svazenka

vzešla velmi málo a pak kvetla ve výšce asi 10 cm.Myslím že měla málo

živin.

Ted vedle mne pod vedením vysokého napěti přijel upravený traktor a asi

6mvysoký porost agátu, vrby břízy rozcupoval.

Asi nejsme v energetické krizi. energetici se nepotřebují ekologicky

chovat. Asi zemědělsky mulchují půdu pod vysokým napětím aby jim rostly

sloupy.

Přemýšlel jsem že bych do toho ZORANéhoterénu šel s hořticí nebo řepkou

(svazenka tam neporoste)Bylo mi řečeno že by to stejně poškodily až

zlikvidovali dřebčíci.

Tak už rosévače dělat nebudu, sednu si na lavičku před včely a tak jako

dosud budu koukat a říkat holky dělejte já už mám uděláno.

co si o tom myslíte?:

J.B."

Hm, svazenka je spíš pionýrská rostlina. Neboli rostlina, která osidluje holé uvolněné a zároveň osluněné plochy půdy a která v konkurenci rostlin běžného porostu rychle mizí. Zároveň požaduje hodně živin v půdě.
Na paseky by se zřejmě hodila jen místy, tam, kde je holá půda, ale zároveň je ta půda pohnojena rozkladem asi spíš listí ze stromů než jehličí. Neboli musela by se nasít hned okamžitě po vykácení listnatého nebo smíšeného lesa a to jen místně na vhodné kousky půdy. A ještě musí být vhodné počasí, i když se svazenka hráběmi zanese do půdy a třeba nějakými šlapadly ta půda ušlape, musí do pár dnů pořádně sprchnout a tak celý další měsíc být pořád vlhko.

Co se jinak týká rozšiřování včelařských rostlin na pasekách či v lese nebo na krajích lesa, je třeba rozšiřovat ty rostliny, co dokáží růst a aspoń pár let se semny množit v konkurenci běžného porostu.

Na pasekách uprostřed lesa bych neviděl problém ve vysazování třeba netýkavky žláznaté. Musí se jen zajistit, aby se od cca srpna semena nedostala do vody, protože se šíří tekoucí vodou. Takže ne v blízkosti u potoků nebo na místech, kde by semen do potoka splavil prudší déšť. Nyní na jaře je sezóna vysazování mladých rostlinek do sponu tak cca půl metru až metr. Druhý rok po vysemenění už by tam mohl být souvislý porost a dostatek pylu ke konci července a v srpnu. Netýkavka jakožto světlomilná rostlina spolehlivě zmizí, až sazenice stromečků na pasece dosáhnou tak dvou metrů a vytvoří zapojený porosta hustě stíněnou půdu. Na okrajích lesa nehnojených splachy hnojiv z polí nebo dokonce vod znečištěných řek při občasných záplavách prvních cca 10 roků netýkavka žláznatá roste intenzívně, potom ale zřejmě jednostranným vyčerpáním živin ustoupí, až nakonec téměř zmizí.
.
Další rostliny vhodné pro včelaře jsou třeba lesní maliny,ostružiny, trnky, polodivoké myrobalány, hlohy - sazenicemi , potom třeba tam, kde mají naději se dožít aspoň 20 let a kvést, tak javory kleny nebo třešně ptačí, semeny potom třeba lopuch nebo komonice, možná taky v méně ceněných oblastech zlatobýl, i když to je invazivní rostlina.
Ovšem všechny tam, kde jsou jejich přirozená stanoviště, na kterých jsou schopny se udržet.

Já bych nad Impatiens glandulifera, také netykavka Royleova, příliš nejásal. Je to sice velmi agresivní druh, neroste všude, protože vyžaduje vlhké humózní půdy. Tam kde bydlím jsem ji ještě neviděl,ale znám místo, kde jsou této rostliny velké porosty. Bohužel bylo na ní hmyzu, asi tolik co na GM řepce, sem tam čmelák, nebo moucha, ale včela ani jedna!!

Jak to vypadá u vás?

Rozkvetly nám první jívy - kočičky. Letos je to o 10 dní dříve než obvykle.

Meruňky mají otevřené květní pupeny. Celkově sucho, sníh ani déšť v zimě téměř nebyl.

Opavsko 235mnm.

Svazovy web: pravidla hromadne distribuce veterinarnich lecivych pripravku...JosPr

Kvetou lisky a olse,do jiv zatim daleko.385 m.n.m.JosPr

Jívy kvetly podél Otavy mezi Sušicí a Horažďovicemi a také v okolí Chomutova již před 14 dny.

"Já bych nad Impatiens glandulifera, také netykavka Royleova, příliš nejásal. Je to sice velmi agresivní druh, neroste všude, protože vyžaduje vlhké humózní půdy. Tam kde bydlím jsem ji ještě neviděl,ale znám místo, kde jsou této rostliny velké porosty. Bohužel bylo na ní hmyzu, asi tolik co na GM řepce, sem tam čmelák, nebo moucha, ale včela ani jedna!!"

Já mám právě s netýkavkou žláznatou dost velké zkušenosti, vysazoval jsem ji na mnoha místech v lese a trvale mně roste na zahradě.
Včely i čmeláci na ni jdou velmi ochotně, hlavně kvůli pylu. Hlavně v srpnu a září, až pořádně rozkvete, protože u nás na běžných stanovištích začíná kvést až tak v srpnu a kvete v podstatě až do prvních mrazíků, které jsou u mně na zahradě pod stromy někdy až v listopadu. Je ale možné, že v červenci a na začátku srpna bývá v přírodě nabídka jiného kvalitnějšího pylu.
Beru ji jako relativně bezpracný zdroj pylu pro včely, protože na zahradě se množí sama, přesazuje se snadno, zas na druhé straně se nemnoží nijak agresivně a přebytečné rostliny se díky velikosti a křehkosti velmi snadno likvidují.
Netýkavka je jinak světlomilná a nitrofilní rostlina. Například na vlhkých a mokrých místech na všelijakých neznečištěných pramenitých místech, kde jsou veškeré volné živiny okamžitě zpracovány rákosím, sítím a podobnými našimi původními rostlinami se netýkavka vůvec nechytá a vysázená hyne. Co se týká lesa a lesní půdy hnojené spadem zejména listí, méně už jehličí, pokud má netýkavka dostatek světla na vykácených místech a trošku vlhkosti, rychle to místo zabere. Ale díky tomu, že je světlomilná, neumí úplně potlačit původní rostlinstvo. Po několika letech je zatlačena buď vysázenými stromky anebo náletovými keři, trním nebo jen vzrostlými kopřivami a podobnými rostlinami. Po několika letech na takovém stanovišti se její velikost a konkurenceschopnost taky zmenšuje, takže postupně ustupuje.
Vydrží i delší sucha na hodně suchých slunci otevřených stanovištích, za předpokladu, že tam je častá rosa, to znamená, že v okolí, do stovek metrů, je otevřená vodní plocha nebo bažina atd.
Trvale roste pouze v korytech hodně znečištěných řek a potoků a na místech pravidelně zaplavovaných znečištěnou vodou, která do půdy přináší nadbytek živin a odplavuje zplodiny růstu netýkavky. A ani tam se nedá říct, že roste agresívně, protože díky své světlomilnosti neumí pod sebou vytvořit takový nedostatek světla, aby konkurenční rostliny pod sebou udusila.

To bych se ani nechlubil, jaký jsem blbec. Taková netykavka dokáže během pár
let zničit veškerou bylinnou vegataci podrostu v celé oblasti.  nemají ani
šanci vyrůst semenáče našich dřevin a netýká se to jen té žláznaté.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 9. 3. 2014 9:55:57
Předmět: Re: co na otevĹ?enĂ plochy vysít?

""Já bych nad Impatiens glandulifera, také netykavka Royleova, příliš
nejásal. Je to sice velmi agresivní druh, neroste všude, protože vyžaduje
vlhké humózní půdy. Tam kde bydlím jsem ji ještě neviděl,ale znám místo,
kde jsou této rostliny velké porosty. Bohužel bylo na ní hmyzu, asi tolik
co na GM řepce, sem tam čmelák, nebo moucha, ale včela ani jedna!!"

Já mám právě s netýkavkou žláznatou dost velké zkušenosti, vysazoval jsem
ji na mnoha místech v lese a trvale mně roste na zahradě.
Včely i čmeláci na ni jdou velmi ochotně, hlavně kvůli pylu. Hlavně v srpnu
a září, až pořádně rozkvete, protože u nás na běžných stanovištích začíná
kvést až tak v srpnu a kvete v podstatě až do prvních mrazíků, které jsou u
mně na zahradě pod stromy někdy až v listopadu. Je ale možné, že v červenci
a na začátku srpna bývá v přírodě nabídka jiného kvalitnějšího pylu.
Beru ji jako relativně bezpracný zdroj pylu pro včely, protože na zahradě
se množí sama, přesazuje se snadno, zas na druhé straně se nemnoží nijak
agresivně a přebytečné rostliny se díky velikosti a křehkosti velmi snadno
likvidují.
Netýkavka je jinak světlomilná a nitrofilní rostlina. Například na vlhkých
a mokrých místech na všelijakých neznečištěných pramenitých místech, kde
jsou veškeré volné živiny okamžitě zpracovány rákosím, sítím a podobnými
našimi původními rostlinami se netýkavka vůvec nechytá a vysázená hyne. Co
se týká lesa a lesní půdy hnojené spadem zejména listí, méně už jehličí,
pokud má netýkavka dostatek světla na vykácených místech a trošku vlhkosti,
rychle to místo zabere. Ale díky tomu, že je světlomilná, neumí úplně
potlačit původní rostlinstvo. Po několika letech je zatlačena buď
vysázenými stromky anebo náletovými keři, trním nebo jen vzrostlými
kopřivami a podobnými rostlinami. Po několika letech na takovém stanovišti
se její velikost a konkurenceschopnost taky zmenšuje, takže postupně
ustupuje.
Vydrží i delší sucha na hodně suchých slunci otevřených stanovištích, za
předpokladu, že tam je častá rosa, to znamená, že v okolí, do stovek metrů,
je otevřená vodní plocha nebo bažina atd.
Trvale roste pouze v korytech hodně znečištěných řek a potoků a na místech
pravidelně zaplavovaných znečištěnou vodou, která do půdy přináší nadbytek
živin a odplavuje zplodiny růstu netýkavky. A ani tam se nedá říct, že
roste agresívně, protože díky své světlomilnosti neumí pod sebou vytvořit
takový nedostatek světla, aby konkurenční rostliny pod sebou udusila."

Asi mám problémy s definicí slova blbec. Jestli má být blbec člověk, který zkouší, pozoruje, vyhodnocuje, uvažuje a nakonec získané výsledky presentuje, tak to asi blbec jsem.
Ovšem je otázka, jestli blbec není člověk, který jen opakuje nesmysly, které přečte na internetu a který neuvažuje, protože ho myšlení bolí, tak to blbec určitě nejsem.

"Taková netykavka dokáže během pár
let zničit veškerou bylinnou vegataci podrostu v celé oblasti. nemají ani
šanci vyrůst semenáče našich dřevin a netýká se to jen té žláznaté.

pepan"
A ještě tu o Červené karkulce, prosím.

tak se běž podívat do těch mokřadních lesů kolem řek a zjistíš, že to není
žádná pohádka. Údajně mají semena netykavek mít dolet i 50 metrů? Sám tomuto
údaji moc nevěřím, avšak 10m bych i uvěřil ale kdo ví?
pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 9. 3. 2014 13:36:32
Předmět: Re: co na otevÄ?enÄ? plochy vysít?

"Asi mám problémy s definicí slova blbec. Jestli má být blbec člověk, který
zkouší, pozoruje, vyhodnocuje, uvažuje a nakonec získané výsledky
presentuje, tak to asi blbec jsem.
Ovšem je otázka, jestli blbec není člověk, který jen opakuje nesmysly,
které přečte na internetu a který neuvažuje, protože ho myšlení bolí, tak
to blbec určitě nejsem.

"Taková netykavka dokáže během pár
let zničit veškerou bylinnou vegataci podrostu v celé oblasti. nemají ani
šanci vyrůst semenáče našich dřevin a netýká se to jen té žláznaté.

pepan"
A ještě tu o Červené karkulce, prosím."

"Údajně mají semena netykavek mít dolet i 50 metrů? Sám tomuto
údaji moc nevěřím, avšak 10m bych i uvěřil ale kdo ví?
pepan"
JJ, to se to šíří bludy, když se lidi ani nenamáhají věci z internetu ověřovat ve skutečnosti.
Člověče, viděl jsi aspoň jednou semeno netýkavky? A ten aparát, kterým netýkavka ty semena vymršťuje?
Semeno je kulička asi 2 milimetry v průměru a ten vymršťovacíé aparát má šanci vymrštit semeno, pokud se trefí na správný úhel, při výšce rostliny 1,5 metru tak do 2 metrů. Při velice optimálních podmínkách tak do tří metrů od rostliny.
Jiná věc je ovšem šíření rostliny. Semena skladují na zimu hlodavci, na jaře je občas vidět až stovky klíčících netýkavek z jednoho místa evidentně z nespotřebované hlodavčí zásobárny, to je ale šíření jen na pár metrů. Na velkou vzdálenost se netýkavka šíří tekoucí vodou, semena plavou na vodě, zřejmě vydrží bez ztráty klíčivosti delší dobu máčení ve vodě. A to dost možná kdykoliv od uzrání v srpnu září po začátek klíčení na jaře. Semeno netýkavky má hodně oleje, kdyby ho šlo sklízet kombajnem jako řepku, byl by to určitě významný zdroj oleje. Ptáci asi semeno nešíří, protože je velice jemné a snadno se mechanicky poškodí. Ale pokud je hodně netýkavek žláznatých ve výběhu slepic, slepice se naučí semena netýkavky sezobávat.

Jinak ty žvásty o šíření netýkavek v lese kolem řek je taky nesmysl. Netýkavka roste výhradně uvnitř říčního koryta na místech zaplavovaných tak dvou - desetiletou vodou. Výš je příliš velká konkurence vytrvalých rostlin a níž už je voda. A to ještě prosperuje jenom ve znečištěných vodách, to znamená tam, kde je nahoře aspoň jedno město nebo velká vesnice s odpady vústěnými přímo do vodního toku. V lesích podél řek nepřežije, protože tam nemá dostatek světla.

Se zářivým úsměvem k ještě větší byrokracii. Před pár lety stačil k žádosti o 1D papír velikosti A5, dnes je to A4 k tomu potvrzení od jiné organizace a ještě navíc papír z namátkových kontrol. A nově stvořené papíry k žádostem o léčivo a použití léčiva tak to je vrchol. A to je teprve rok 2014 a co bude v roce 2020? Nějak mně přechází elán funcionařit. Informační systém dobrý, ale je tam třeba doplnit automaticky vyplňované tisky dotyčných papírů.
P.S.

Ja uz vidim,jak nadseni duvernici obihaji a tahaji z vcelaru predepsane formulare o leceni varroa s vlastnorucnim podpisem a nateseny jednatel to nedockave klepe kamsi do Cisu a predseda to silazuje po leta v archivu...Jeste,ze po nas nikdo nechce jmena babicek za svobodna...Misto,aby funkcionarum prace ubylo,tak ji par dobraku pridelava....JosPr

kombinovane nastavky na čechoslovaku

To máš sice pravdu ale informací na něm bylo stejně a ještě jsi to musel
stříhat. :-D

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 9. 3. 2014 15:52:18
Předmět:

"Se zářivým úsměvem k ještě větší byrokracii. Před pár lety stačil k žádosti
o 1D papír velikosti A5, dnes je to A4 k tomu potvrzení od jiné organizace
a ještě navíc papír z namátkových kontrol. A nově stvořené papíry k
žádostem o léčivo a použití léčiva tak to je vrchol. A to je teprve rok
2014 a co bude v roce 2020? Nějak mně přechází elán funcionařit. Informační
systém dobrý, ale je tam třeba doplnit automaticky vyplňované tisky
dotyčných papírů.
P.S."

Takže kolem řek se nekontrolovaně šíří Netýkavka žláznatá  a v lesích se nám
šíří Netýkavka malokvětá  výška asi 50 cm a nedůtklivá v. 40cm. Všechny tři 
jsou zavlečené od jinud. Tyto dvě poslední mají právě v oblibě zastíněná a
suší místa tedy lesy.ponejvíce se šíří vně okrajů lesů.
Všechny tři jso považovány za invazní rostliny.
Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 9. 3. 2014 15:26:16
Předmět: Re: co na otevĂ??enĂ?? plochy vysít?

""Údajně mají semena netykavek mít dolet i 50 metrů? Sám tomuto
údaji moc nevěřím, avšak 10m bych i uvěřil ale kdo ví?
pepan"
JJ, to se to šíří bludy, když se lidi ani nenamáhají věci z internetu
ověřovat ve skutečnosti.
Člověče, viděl jsi aspoň jednou semeno netýkavky? A ten aparát, kterým
netýkavka ty semena vymršťuje?
Semeno je kulička asi 2 milimetry v průměru a ten vymršťovacíé aparát má
šanci vymrštit semeno, pokud se trefí na správný úhel, při výšce rostliny
1,5 metru tak do 2 metrů. Při velice optimálních podmínkách tak do tří
metrů od rostliny.
Jiná věc je ovšem šíření rostliny. Semena skladují na zimu hlodavci, na
jaře je občas vidět až stovky klíčících netýkavek z jednoho místa evidentně
z nespotřebované hlodavčí zásobárny, to je ale šíření jen na pár metrů. Na
velkou vzdálenost se netýkavka šíří tekoucí vodou, semena plavou na vodě,
zřejmě vydrží bez ztráty klíčivosti delší dobu máčení ve vodě. A to dost
možná kdykoliv od uzrání v srpnu září po začátek klíčení na jaře. Semeno
netýkavky má hodně oleje, kdyby ho šlo sklízet kombajnem jako řepku, byl by
to určitě významný zdroj oleje. Ptáci asi semeno nešíří, protože je velice
jemné a snadno se mechanicky poškodí. Ale pokud je hodně netýkavek
žláznatých ve výběhu slepic, slepice se naučí semena netýkavky sezobávat.

Jinak ty žvásty o šíření netýkavek v lese kolem řek je taky nesmysl.
Netýkavka roste výhradně uvnitř říčního koryta na místech zaplavovaných tak
dvou - desetiletou vodou. Výš je příliš velká konkurence vytrvalých rostlin
a níž už je voda. A to ještě prosperuje jenom ve znečištěných vodách, to
znamená tam, kde je nahoře aspoň jedno město nebo velká vesnice s odpady
vústěnými přímo do vodního toku. V lesích podél řek nepřežije, protože tam
nemá dostatek světla."

Já psal, pokud to nebylo zřejmé, výhradně o netýkavce žláznaté.
Neboli o té, která je nejspíš nejméně nebezpečná, protože její biotop - je nejmenší a takového charakteru, že tam ani přemnožení netýkavky moc škod nenapáchá. Ale která je nejvíc vidět a která je pravděpodobnově jako jediná z těchto netýkavek ničena horlivými idioty vandaly.

Netykavka se je schopna šířit klidně i těch 100m za rok.Ty lusky když vystřelej,semena jsou trošku lepkavá.Projde li zralou netykavkou srnka nebo muj pes lusky střílejí a semena dopadnou i na hřbet procházející zvěře a chvíli se tam udrží.
Netykavka není špatná.Poslouží čmelákum,včelám i vosám.Je to sice invazivní plevel ale vyžaduje specifický biotop.Neokupuje ani les ani orná pole, pouze bažiny.

Dnes první květy na mandloních-jih Moravy.

Už týden kvete u Bořetické benzinky pučí hrušně, mirobalány jsou před rozkvětem._gp_
.......
Emil (90.177.195.233) --- 10. 3. 2014
květ na mandloních

Dnes první květy na mandloních-jih Moravy.

Mám na některých stanovištích tu malokvětou co jsem se tam dostěhoval, neviděl jsem naní včelu. A že jak byl loni vlhký a studený rok, výška 150cm, když je sucho do 80. _gp_
.......
> Profík
Netykavka není špatná.Poslouží čmelákum,včelám i vosám.Je to sice invazivní plevel ale vyžaduje specifický biotop.Neokupuje ani les ani orná pole, pouze bažiny.

Co jsem tak pozoroval je pro hmiz zajímavá velká netykavka žlaznatá s rúžovými a fialovými květy.Taková ta malá netykavka se žlutými květy je pro hmiz nezajímavá a mebývá ji nikde tak mnoho.

využití oček

???


---------- Původní zpráva ----------
Od: Jiří Urban <urban90/=/seznam.cz>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 11. 3. 2014 14:57:24
Předmět: včelaření

"využití oček"

Jak vypadají meruňky na jižní moravě?

Na severní moravě máme již květy venku z pupenů, ale ještě nejsou rozbalené, naštěstí - mrázík při vyjasnění by je spálil. Tak snad ještě pár dní počkají. Odrůda Velkopavlovická, 235mnm.

Jinak Jívy kvetou, včely jen hučí, to bude v dubnu samý roj!

On to o víkendu sníh ochladí, tvrdí předpověď.
Sv, Josef když nenajde led, zrobí ho hned, říká jedno přísloví.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Martin H. <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 11. 3. 2014 20:38:05
Předmět:

"Jak vypadají meruňky na jižní Moravě?

Na severní Moravě máme již květy venku z pupenů, ale ještě nejsou
rozbalené, naštěstí - mrazík při vyjasnění by je spálil. Tak snad ještě pár
dní počkají. Odrůda Velkopavlovická, 235m.n.m.

Jinak Jívy kvetou, včely jen hučí, to bude v dubnu samý roj!"

Když kvetou ovocné stromy v jednom měsíci je chudý rok. Letos pokvetou v dubnu. Březen je ještě zchladí.

Když kvetou ovocné stromy v jednom měsíci je chudý rok. Letos pokvetou v dubnu. Březen je ještě zchladí.Felix

Meruňky spolu s akátem jsou na území JM za posledních 10 let z velké části před kotlem nebo už v kotli a sázet je mladí nebudou, bo si všechno přeci koupí v Hyperbole, v Pennysu nebo Lídě nebo v balšom Tescu. A akát prý v EU podporuje vymítit protože je to cizota jak bolševník a jiné invazní potvory, tak budete muset chystat své zákazníky nato, že místo akátového medu bude k sehnání už jen euromed z pempelišek bo ta je bezpečně určitě v EU původní.

_gp_
.........
Martin H. (90.177.148.94) --- 11. 3. 2014

Jak vypadají meruňky na jižní moravě?

Na severní moravě máme již květy venku z pupenů, ale ještě nejsou rozbalené, naštěstí - mrázík při vyjasnění by je spálil. Tak snad ještě pár dní počkají. Odrůda Velkopavlovická, 235mnm.

Jinak Jívy kvetou, včely jen hučí, to bude v dubnu samý roj!

"Meruňky spolu s akátem jsou na území JM za posledních 10 let z velké části před kotlem nebo už v kotli a sázet je mladí nebudou, bo si všechno přeci koupí v Hyperbole, v Pennysu nebo Lídě nebo v balšom Tescu. A akát prý v EU podporuje vymítit protože je to cizota jak bolševník a jiné invazní potvory, tak budete muset chystat své zákazníky nato, že místo akátového medu bude k sehnání už jen euromed z pempelišek bo ta je bezpečně určitě v EU původní. "

Čemu se tady divíte? Lidi, co na vesnicích pracovali celé dny v přírodě na svých políčkách nebo na jiných svých pozemcích v přírodě, pozorovali tu přírodu, byli s ní doslova spjati a za ty roky se jí naučili rozumět, jsou už pryč anebo maximálně kousek nad hrobem. Jejich potomci, co ty znalosti jen převzali,ale sami už v té přírodě byli podstatně méně, jsou už pomalu v důchodovém věku.
Nyní jsou ekonomicky aktivní a rozhodují o přírodě lidi, co svoje znalosti o přírodě a životním prostředí nabyli pouze ve školách a před obrazovkami počítačů. Pokud se vůbec o přírodu zajímali a studovali ji. Ale spousta lidí se o to ani nezajímala a dneska se nějak dostanou k vlastnictví nějakého lesa, pole nebo zahrady. Tak je logické, že to všechno považují za volný nevyužitý prostor, kde je třeba ty překážjící stromy dříve nebo později vykácet, a je topení na zimu , překážející rostlinstvo zlikvidovat herbicidy, přírodní nerovnosti srovnat, potoky dát do trub a nakonec tu plochu nějak "smysluplně využít" třeba na stavbu baráku nebo tovární haly.
A lidi, kteří to studovali, jsou kolikrát ještě horší, protože nasákli zelenou ideologií a v jejím smyslu se cítí povoláni tu přírodu ( i lidi) za každou cenu srovnat podle jimi nastudovaných zelených teoretických " znalostí" z těch obrazovek počítačů.

"Netykavka se je schopna šířit klidně i těch 100m za rok.Ty lusky když vystřelej,semena jsou trošku lepkavá.Projde li zralou netykavkou srnka nebo muj pes lusky střílejí a semena dopadnou i na hřbet procházející zvěře a chvíli se tam udrží.
Netykavka není špatná.Poslouží čmelákum,včelám i vosám.Je to sice invazivní plevel ale vyžaduje specifický biotop.Neokupuje ani les ani orná pole, pouze bažiny."

To je možné, že se semena šíří krátkodobě přilepena na srsti, ale zase těch zvířat procházejících porosty není tak moc a zase konkrétně netýkavka žláznatá má v běžné krajině velice malý biotop, kde by mohla růst a tudíž tak přenesená semena nejspíš přijdou nazmar. Netýkavka žláznatá totiž je totiž omezena potřebou velkého množství živin a současně potřebou osluněných ploch.
je to v první řadě rostlina člověkem silně znečištěných biotopů, koryt silně znečištěných potoků a řek, vlhčích skládek organického materiálu, prostor s unikající močůvkou z skládek hnoje nebo z chovatelských zařízení nebo prostor s unikající šťávou ze siláže, či prostor, kde ústí odpady z přepadů septiků a horších malých čistíren odpadních vod vesnických baráků atd.
Nebo třeba okolí silně hnojených intenzívně využívaných rybníků, pastvin atd.
Například typické je, že netýkavka žláznaté "odjakživa", co pamatuji, roste trvale a poměrně agresívně třeba v korytu Odry třeba u Studénky, krásně je to vidět i z vlaku. Ale kolem přilehlých rybničních soustav, od Suchdola nad Odrou až po Jistebník a Polanku, dál to neznám, netýkavka žláznatá neroste nebo roste velice omezeně, vzrůstem do půl metru, maximálně metr a rostliny jsou málo zelené, spíš červené, což je u této netýkavky znak nedostatku živin. A přitom se jedná o plochy často přímo s korytem Odry sousedící.
A kolem mého bydliště, v předhůří Beskyd , se netýkavka v bažinách a kolem rybníků už nechytá vůbec. Zvláště když už zemědělci hnojí znatelně méně než za socíku a unikající močůvky třeba z kravínů do potoků jsou dneska citelně trestány. To už se mnohem víc chytá v osluněných místech v lese a na kraji lesa, kde využívá živin z rozkládajících listů.
.
To už je podstatně horší netýkavka malokvětá, ta u nás zabírá hlavně v listnatých lesích poměrně velké plochy. Obvykle spíš rovinkách, kde se shromažduje opadané listí nebo kde lidi do lesa vyváželi nějaký organický nepořádek. Nebo tam třeba hnije zatoulaný balík slámy z pole. Umí se přenášet opravdu daleko, třeba mně se tato netýkavka objevila na kompostu na zahradě, tudíž se přenesla minimálně několik stovek metrů z lesa u místního hřbitova, kde roste na zbytcích z odpadů z hrobů a na listí hlavně z dubů. Kdyby byla jen trochu pro včely, mohla by z ní být i docela snůška, ale myslím, že není. Tuto netýkavku jsem moc nepozoroval.

Prosím,jaká je kvalita pylu z topolu? Včely jej sbírají ve velkém množství.
Díky,Turlík.

Tak jako by to byl pyl. Co by jsi na tom chtěl řešit?



---------- Původní zpráva ----------
Od: J.Turlik <j.turlik/=/seznam.cz>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 12. 3. 2014 13:57:04
Předmět: pyl z topolu

"Prosím,jaká je kvalita pylu z topolu? Včely jej sbírají ve velkém množství.
Díky,Turlík."

U nas Jivy zatim stoji a do ochlazeni kvest nestihnou,kazde rano mraz.Jinak dnes cestou z prace Brno,Vyskov,Prostejov jsem se kochal prirodou v kolone aut a jivy v plnem kvetu.Oproti Prostejovu jsme o cca 160 m.vys a je to znat.Jenom v okruhu 2km od stanoviste mam vyskopis od 270 m po 460 m.Stanoviste presne na vrstevnici 385 m.n.m.JosPr

"Dělal jsem medovinu v demižonech. Chtěl bych použít nerez nádoby na kvašení i na pozdější čiření po přetočení. Nevadí nerez kvasinkám nebo nepřejde kovová chuť do medoviny? "

Používám KEG sudy i demižony. KEG na první kvašení-nebojím se když tam leju teplý roztok, pak přetáčím do demižonu - dobře se sleduje jak je medovina čirá a pak zase do KEGu kvůli tomu, že medovina je ve tmě. Demižon je křehký, ale snadněji se čistí. Nevýhoda KEGu je hlavně v čištění. Po každém použití je čistím pískem a hlavně se musí nechat dokonale a rychle vyschnout - nejlépe to jde elektrickou opalovací pistolí, kterou se fouká vzduch do sudu, až úplně vyschne.

Pokud je to ta, co u nás kvete ne březích potoka od druhé poloviny léta
dlouho do podzimu a je 1/2 až 3/4 m vysoká, pak konečně vím jak se jmenuje.
Díky.I.D.


---------- Původní zpráva ----------

Od: Profík <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 11. 3. 2014 7:12:49

Předmět: Re: co na otevÄ???enÄ??? plochy vysít?


"Co jsem tak pozoroval je pro hmiz zajímavá velká netykavka žlaznatá s

rúžovými a fialovými květy.Taková ta malá netykavka se žlutými květy je pro

hmiz nezajímavá a mebývá ji nikde tak mnoho."

"Dělal jsem medovinu v demižonech. Chtěl bych použít nerez nádoby na kvašení i na pozdější čiření po přetočení. Nevadí nerez kvasinkám nebo nepřejde kovová chuť do medoviny? "

Používám KEG sudy i demižony. KEG na první kvašení-nebojím se když tam leju teplý roztok, pak přetáčím do demižonu - dobře se sleduje jak je medovina čirá a pak zase do KEGu kvůli tomu, že medovina je ve tmě. Demižon je křehký, ale snadněji se čistí. Nevýhoda KEGu je hlavně v čištění. Po každém použití je čistím pískem a hlavně se musí nechat dokonale a rychle vyschnout - nejlépe to jde elektrickou opalovací pistolí, kterou se fouká vzduch do sudu, až úplně vyschne.

-----------------------------------------------------------

Děkuji za názor.

Třešeň je u nás nalitá jak v dubnu, květy meruňky se začínají pomaličku rozbalovat, ještě to pár dní vydrží, ráno jsou mrazy až -3°C, příští týden už mrznout nemá. Dneska odpoledne 17 ve stínu, včely létají velmi intensivně na jívy.

Letos minimum mrtvolek po vyzimování, velká síla a ohromná vitalita - velmi otužilé včely..... začínám si myslet, že je to tím zimování na medu.

Známý 10km je o rovných 200m výše, v 435mnm a tam je zpoždění oproti nám 2 týdny. Vychází to co 100m nadmořské výšky to týden rozdílu (pro danou oblast).

Komise pro zdraví včel upozorňuje





Vážení přátelé!


Letošní mimořádně teplá zima urychlila i rozvoj včelstev. Denní teploty již od konce února dosahují 10, 12 i více stupňů. Už dva až tři týdny pozorujeme téměř ve všech oblastech ČR, že včely nosí pyl a můžeme tedy s velkou pravděpodobností usuzovat, že již plodují. Síla včelstev odpovídá situaci obvyklé na začátku dubna.

Zatím co v loňském roce jsme ještě v první dubnové dekádě odhadovali plochu zavíčkovaného plodu kolem 1 decimetru a ve slabších včelstvech dokonce žádný zavíčkovaný plod ještě nebyl, tak letos již na začátku března zjišťujeme zavíčkovaný plod na 2 i více rámcích. Situace velmi připomíná rok 2007, ve kterém varroáza natropila nejhorší ztráty v dosavadní historii.

Pokud bude teplé počasí nadále pokračovat, tak brzy přesáhne plochu 10 dm uváděnou jako horní hranici pro nátěr veterinárními léčivými přípravky při jarním ošetření proti varoáze. Tato hranice je stanovena zejména s ohledem na snížení rizika reziduí léku ve včelích produktech.

Vzhledem k tomu, že rozmnožování roztoče Varoa destructor probíhá výhradně na plodu v zavíčkovaných buňkách, je jasné, že v letošním roce mají samičky k dispozici o 4 až 6 týdnů více než v roce loňském. Na stanovištích, kde se podzimním ošetřením nepodařilo roztoče ve včelstvech zlikvidovat na přijatelnou mez, můžeme letos na jaře předpokládat zvýšený iniciální počet dospělých samiček. To vzbuzuje vážné obavy z prudkého nárůstu intenzity varroázy již v měsíci červnu a červenci.

Proto je nezbytné, aby se urychleně provedlo předjarní ošetření včelstev v souladu s Metodikou kontroly zdraví a nařízené prevence na rok 2014 (Metodika) vydané Ministerstvem zemědělství ČR.

Vzhledem k tomu, že SVS dosud nevydala Nařízení o mimořádném veterinárním opatření k tlumení varroázy, které má vyjít po vyhodnocení nákazové situace v jednotlivých okresech na základě výsledků laboratorního vyšetření zimní měli, a protože, vzhledem k prudkému rozvoji včelstev hrozí nebezpečí z prodlení, nákazová komise ČSV naléhavě doporučuje OO a ZO ČSV následující postup:


a) Neprodleně provést předjarní ošetření na stanovištích, kde byl laboratorním vyšetřením zimní měli zjištěn pozitivní nález, to je 3 více roztočů na jedno včelstvo,

b) Provést plošné ošetření na území ZO, kde bylo zjištěno méně než 25 až 30% vzorků s nulovým nálezem roztočů,

c) Provést ošetření zimní měli podle vlastního vyhodnocení nákazové situace OO nebo ZO ČSV zejména tam, kde při prohlídkách včelstev byli zjištěni roztoči ve spadu nebo na včelách, nebo kde došlo k vyšším zimním ztrátám včelstev s podezřením na varroázu, nebo kde bylo laboratorním vyšetřením zimní měli zjištěno vyšší procento pozitivních vzorků měli ( 10 % a více).

d) Ošetření provádět v souladu Metodikou. Doporučuje se nátěr zavíčkovaného plodu vodnou suspenzí přípravku M1 AER s následnou fumigací VARIDOLEM podle návodu v příbalovém letáku.

e) Pro případ, že uvedené veterinární léčivé přípravky nejsou k dispozici, respektive nebyly již zajištěny hromadnou objednávkou prostřednictvím OO, upozorňujeme, že oba přípravky jsou na veterinární recept vystavený privátním veterinárním lékařem.

f) Doporučujeme plošné předjarní ošetření provést co nejdříve. Samozřejmě nadále platí jako nejzazší termín pro ošetření výše uvedenými přípravky termín 15. dubna.

g) Ostatní registrované léčivé přípravky, (Formidol 40, případně Formidol 80), je možné v naléhavých případech použít i po tomto termínu. Předpokladem je dosažení denních teplot kolem 20 stupňů.



13. 3. 2014

Felix

Upozornění pro komisi,

i v Podkrkonoší mají včelstva často již nyní víc jak 10dm2 plodu. Někde pldují i v druhém nástavku 24cm.

:-)

Otázka - je preventivní ošetřování nátěrem bez diagnozy v souladu s veterinárními předpisy? Dle veterináře v nesouladu.
Čeho se tím dosáhne - byli snad včelaři lajdáci a v zimě neošetřovali, neúčinkuje metodika nebo jaký je důvod pro 4. ošetření?

Karel

"Otázka - je preventivní ošetřování nátěrem bez diagnozy v souladu s veterinárními předpisy? Dle veterináře v nesouladu.
Čeho se tím dosáhne - byli snad včelaři lajdáci a v zimě neošetřovali, neúčinkuje metodika nebo jaký je důvod pro 4. ošetření? "

Hloupá otázka, někde v oficiálních směrnicích ČSV je rovnou napsáno, že pokud má včelař zájem o jarní ošetření plodu, tak mu to musí důvěrník udělat. A pokud toto ošetření není indikováno počtem roztočů v měli nad 3 na včelstvo, platí včelař za toto ošetřeno poplatek, který stanovuje ZO. Tudíž nevidím problém s nějakými veterinárními předpisy, je nebo aspoň ještě loni to bylo oficiálně. Letos nevím, ještě jsem se nedíval.
Ostatně není problém na podzim schovat roztoče z podložky třeba z prvního vyšetření a potom je v patřičném počtu přidat do měli, ošetření nátěrem plodu na jaře potom dělá ZO automaticky bez jakýchkoliv dohadů.
.
Důvod pro toto ošetření už tady byl mnohokrát diskutován minulé roky. Zkráceně se jedná o to, že pokud po první fumigaci spadne mnoho stovek roztočů až nějaká tisícovka, tak i když jsou všechna tři ošetření správná a s předepsanou účinností 97 - 99 %, už tehdy ze statistického hlediska přežije tak 1 - 2 roztoči na včelstvo. Práve ti nejodolnější na léčivo, ze kterých následující rok vznikne populace o řád odolnější k léčivu než ta předchozí. Takže při velkém množství roztočů na podzim jen tři ošetření akorát vychovávají odolné roztoče. Až to čtvrté ošetření na jaře je hlavně pojistka, srazí počet roztočů k nule a zamezí vzniku odolnější generace.

http://hobby.idnes.cz/jaro-vcely-pocasi-0zr-/hobby-mazlicci.aspx?c=A140313_142247_hobby-mazlicci_bma

Ahoj Karle,

ještě včas jsem natřel 3 stanoviště, abych potvrdil svá trvzení, že roztočů
je v měli letos více, kvůli teplu v lednu. Na 3 stanovištích bylo cca 1-2
roztoči za 24 hod po ošetření, ovšem nevyklepával jsem roztoče ze spodních
nástavků. Stále čekám na světlé roztoče, pokud nějaké samičky byly již na
plodu, ale marně. Na jednom stanovišti budu dnes kontrolovat naposledy 14
dní po nátěru, zatím bylo v pořádku, byl jsem naposledy v úterý. Další 2
stanoviště taky bez světlých roztočů týden po ošetření.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: e-mail/=/nezadan

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 13. 3. 2014 21:41:47

Předmět: Re: Pozor na warroazu v roce 2014


"Upozornění pro komisi,



i v Podkrkonoší mají včelstva často již nyní víc jak 10dm2 plodu. Někde

pldují i v druhém nástavku 24cm.



:-)



Otázka - je preventivní ošetřování nátěrem bez diagnozy v souladu s

veterinárními předpisy? Dle veterináře v nesouladu.

Čeho se tím dosáhne - byli snad včelaři lajdáci a v zimě neošetřovali,

neúčinkuje metodika nebo jaký je důvod pro 4. ošetření?



Karel"

Ahoj Radku,

já to ošetřil v zimě v prosinci. Teploty přáli a předpopkládám, že to bylo bez plodu.

K nátěru mám velmi vlažný vzutah jako k nejlepšímu způsobu kontaminace vosku pyretoidy, ktreré jsou v něm prý rozpustné.


Při návštěvě Itálie minulý týden nikdo z farmářů ani ze včelařů nepřiznal používání čehokoli syntetického - jen organické kyseliny. Snaží s eprý produkovat dobrý med, něktečí s certifikátem BIO aby si udrželi vysokou cenu a pověst medu na trhu.

Naštěstí od loňska je to i u nás na rozhodnutí včelaře.
Já osobně v zimě sázím na vysokou účinnost amitrázu, v létě uvidím podle situace.
Pokud ale včelaři i nadále budou přistupovat k létu tak jak dosud, tak je jedno co uděláš na jaře, v létě když jdou kolapsy krajem, tak se můžeš stavět na uši, ztráty tě postihnou tak jako tak. Jde jen o výši ztrát a nákladů a efektivnost na opatření proti ztrátám.

Karel

RP:
Hloupá otázka, někde v oficiálních směrnicích ČSV je rovnou napsáno, že pokud má včelař zájem o jarní ošetření plodu, tak mu to musí důvěrník udělat.

-----
Samozřejmě, směrnice ČSV jsou i nad Ústavou ČR.

Já na to už zapoměl. :-)


Karel

Karel: Samozřejmě, směrnice ČSV jsou i nad Ústavou ČR.

A nejen to, jsou i nad předpisy k použití "M-1 AER - Nátěrem neošetřujeme nikdy více než 10 dm2 zavíčkovaného plodu v jednom včelstvu"
Když jsem namátkou koukl do par včelstev tak ani jedno se už nedá natírat !!!

Karel: Naštěstí od loňska je to i u nás na rozhodnutí včelaře.

No já nevím současný nejvyšší v http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Dulezite-Otevrena-diskuse-s-predstaviteli-CSV?pid=71160#pid71160
straší takto "Ano, můžete vystoupit ze svazu, a budete tuto anabázi absolvovat sám. Když SVS zjistí, že jste porušil metodiku ošetřování, tak vám šoupnou pokutu. I opakovaně. A pokud přejedete na bio chov, popř. jen na nasazení kyselinou mravenčí, tak tomu předchází vaše žádost na KVS, stanovení podmínek a denní sledování spadu roztočů, vést výkazy a dokládat KSV."

Sice si myslím, že asi nezaregistroval u veterinárních opatřeních proti varróze 2013 posun jelikož zde slůvko NEBO není podmíněno BIO režimem, ale zastrašovací metoda, aby díky byrokracii s plnou mocí nepřešli všichni na organické kyseliny možná zafunguje.

Mně osobně se jeví účinnější a méně pracné použití Formidolu před nasazením
medníků. Zasáhnu zkrátím tak dobu vývoje před podletním ošetření a tím si
zajistím i menší zamoření na konci sezóny medobraní.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: JK <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 14. 3. 2014 8:04:02
Předmět:

"Karel: Samozřejmě, směrnice ČSV jsou i nad Ústavou ČR.

A nejen to, jsou i nad předpisy k použití "M-1 AER - Nátěrem neošetřujeme
nikdy více než 10 dm2 zavíčkovaného plodu v jednom včelstvu"
Když jsem namátkou koukl do par včelstev tak ani jedno se už nedá natírat
!!!

Karel: Naštěstí od loňska je to i u nás na rozhodnutí včelaře.

No já nevím současný nejvyšší v
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Dulezite-Otevrena-diskuse-s-predstaviteli
-CSV?pid=71160#pid71160
straší takto "Ano, můžete vystoupit ze svazu, a budete tuto anabázi
absolvovat sám. Když SVS zjistí, že jste porušil metodiku ošetřování, tak
vám šoupnou pokutu. I opakovaně. A pokud přejedete na bio chov, popř. jen
na nasazení kyselinou mravenčí, tak tomu předchází vaše žádost na KVS,
stanovení podmínek a denní sledování spadu roztočů, vést výkazy a dokládat
KSV."

Sice si myslím, že asi nezaregistroval u veterinárních opatřeních proti
varróze 2013 posun jelikož zde slůvko NEBO není podmíněno BIO režimem, ale
zastrašovací metoda, aby díky byrokracii s plnou mocí nepřešli všichni na
organické kyseliny možná zafunguje."

Od loňska je za ošetření zodpovědný každý sám. Povinnost důvěrníka to již
není a pokud si to včelař chce nechat udělat, tak jen za úplatu, tomu kdo
muto udělá.  Někde se to tak již neoficiálně praktikuje i 20let a je to OK.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 14. 3. 2014 7:12:33
Předmět: Re: Pozor na warroazu v roce 2014

"RP:
Hloupá otázka, někde v oficiálních směrnicích ČSV je rovnou napsáno, že
pokud má včelař zájem o jarní ošetření plodu, tak mu to musí důvěrník
udělat.

-----
Samozřejmě, směrnice ČSV jsou i nad Ústavou ČR.

Já na to už zapoměl. :-)


Karel"

Pouze drobné rýpnutí, kde a v jaké směrnici je napsáno, že důvěrník musí provést nátěr plodu když o to chovatel požádá? Šířit takovouto lidovou tvořivost je docela nezodpovědn.
Za aplikaci léčiv je zodpovědný chovatel a ten je také povinen léčit. Nebo se snad mýlím.

Nemýlíš se!
 Od loňska je to jasně definováno, ale již tak 2 desítky let se to v
některých organizacích praktikovalo a některých doposud přežívá praxe z  let
80 kdy to opravdu prováděli důvěrníci.
 Pokud si ale někoho na to zjednáš a náležitě ho zaplatíš, nic proti tomu.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 14. 3. 2014 13:22:36
Předmět:

"Pouze drobné rýpnutí, kde a v jaké směrnici je napsáno, že důvěrník musí
provést nátěr plodu když o to chovatel požádá? Šířit takovouto lidovou
tvořivost je docela nezodpovědn.
Za aplikaci léčiv je zodpovědný chovatel a ten je také povinen léčit. Nebo
se snad mýlím."

Ahoj
Je lepší zakrmit včelky které mají míň zásob medocukrovým těstem, nebo je lepší dát do rámkového krmítka sirup voda+cukr 1ku1 a tím by by to měly snažší i přínosem vody, když se má teť ochladit.
Díky za odpověď Pepek

Pokud je aspoň 12°C a včely létají, dal bych jim cukerný roztok do krmítka a druhý den se podíval jestli berou. Ta voda v roztoku jich rozjede v plodování, těsto moc ne.

Nejlepší je zásobní rámek z jiného včelstva.

Pouze drobné rýpnutí, kde a v jaké směrnici je napsáno, že důvěrník musí provést nátěr plodu když o to chovatel požádá? Šířit takovouto lidovou tvořivost je docela nezodpovědn.
Za aplikaci léčiv je zodpovědný chovatel a ten je také povinen léčit. Nebo se snad mýlím.

----
V Královehradeckém kraji toto bohužel či naštěstí teprve/už platí od loňska. Do té doby nesměl včelař včely ošetřovat bez komise ČSV.
Ale i tady se natíralo jen na pokyn shora (SVS či ČSV), ne dle svévole včelaře.

Karel

Tohle Radimovi uteklo,duvernik nemusi nic,musi chovatel.V nasi ZO to tak funguje uz hezkych par let.Duvernici maji dost sveho behani.Probuzeni komise pro zdravi vcel ze zimniho spanku melo byt adresovano take chovatelum vcel a ne ZO nebo 00,nejak jim to logicke smerovani odpovednosti nejde pod fousy.Chlapci,budicek,je rok 2014 a vcely svete div se,davno ploduji a natirat se da tak leda opryskana barva na ulech...JosPr.(jeste ze to se neda za ukol duvernikum)...

najlepší je med a to vlastný!

Komisonelně jsme ošetřovali asi 4 roky a poté jsme rozdělili léčivo podle očtu včelstev a chovatelé ošetřovali sami. Dosud jsme neměli problémy s přemnožením roztoče a také problémy s úhyny prakticky neznáme. Konečně je toto naše zločinné chování zlegalizované. Mám z toho radost. Chovatel se musí starat a ne, aby ho někdo stále postrkoval a posluhoval mu a tratil svůj drahocenný čas. A ono i to zděšení z nového některé funkcionáře ZO brzy opadne. Však to znáte.

"Tohle Radimovi uteklo,duvernik nemusi nic,musi chovatel.V nasi ZO to tak funguje uz hezkych par let.Duvernici maji dost sveho behani.Probuzeni komise pro zdravi vcel ze zimniho spanku melo byt adresovano take chovatelum vcel a ne ZO nebo 00,nejak jim to logicke smerovani odpovednosti nejde pod fousy.Chlapci,budicek,je rok 2014 a vcely svete div se,davno ploduji a natirat se da tak leda opryskana barva na ulech...JosPr.(jeste ze to se neda za ukol duvernikum)..."

Podle mně jsou tohle všechno prázdné žvásty. Není žádný rozdíl mezi tím, jestli důvěrník léčí včelaři ty včely osobně nebo mu z pohodlnosti dá na nějaký den to léčivo do ruky, ať si to udělá sám. Včelař stejně musí s léčením počkat, až ZO to léčivo sežene a až mu to důvěrník donese. A "komisionální" papíry o léčení, které musí včelař důvěrníkovi podepisovat, jsou taky stejné.
Pro mě je to úplně jedno. Dokud to nebude tak, že včelař, když musí léčit, si pro to léčivo zajde, koupí a druhý den léčí, do té doby to pro mně bude komisionální léčení provozované ne včelařem, ale ZO. Klidně ať včelař, pokud nemá příslušnou kvalifikaci pro zacházení s takovými látkami, absolvuje nějaké školení a zkoušky a má na to nějakou průkazku, ale kdyby měl mít včelař odpovědnost za léčení svých včelstev, musí mít taky možnost si ty léčiva sám shánět. Jinak to prostě nejde.
Údajná dnešní zodpovědnost včelaře za léčení svých včel to jenom vylepšuje tak, že když zodpovědnost za léčení nebude na ZO, ZO se prostě nebude tolik snažit objednávat ty léčiva pro včelaře včas a spousta včelařů prostě kvůli tomu nebude mít ty včelstva přeléčena a to doslova oficiálně.

"Ahoj
Je lepší zakrmit včelky které mají míň zásob medocukrovým těstem, nebo je lepší dát do rámkového krmítka sirup voda+cukr 1ku1 a tím by by to měly snažší i přínosem vody, když se má teť ochladit. "

To asi nikdo neví úplně přesně, protože nikdo to nedělá pravidelně a tak s tím má maximálně jen náhodné jednorázové zkušenosti.
Já bych se přiklonil ke každodennímu krmení cukerným roztokem v malých dávkách za pěkného počasí, aby byl imitován každodení přínos sladiny při dobré předjarní snůšce. Ovšem já mám maloobjemová krmítka na roztok, ze kterých včely odebírají i za chladu přes noc, pro každý úl. Pokud bych měl jen velkoobjemová, tak bych asi krmil medocukrovým těstem.

"K nátěru mám velmi vlažný vzutah jako k nejlepšímu způsobu kontaminace vosku pyretoidy, ktreré jsou v něm prý rozpustné. "
Žádné prý. Pyrethroidy a jejich rezidua jsou rozpustné v tucích, to je věc známá už od objevení pyrethroidů. Akorát včelaři jsou tak konzervativní, že těmto tvrzením uvěří jen tehdy, když to budou slyšet od starého prošedivělého "strašně zkušeného" nějakého dlouholetého včelaře, ještě ověnčeného spoustaou včelařských medailí. Jenže takoví obvykle neznají chemii anebo jsou zblblí eko a biosměry a tudíž nepřístupní vědeckým poznatkům. Jinak toto bylo před více než čtvrtstoletím, v době, kdy jsem studoval, součástí zkouškových otázek z organické chemie a tudíž každý tehdejší absolvent chemické vysoké školy by toto měl znát. Na rozdíl od dnešních absolventů chemických směrů, vzhledem k dnešní masovosti a následném poklesu kvality vysokého školství.
Ovšem taky Amitraz a jeho rezidua jsou rozpustná v tucích.
Jako v podstatě většina organických látek. Ovšem méně, protože Amitraz obsahuje v cyklickém řetězci místo jednoho astomu uhlíku atom dusíky, který má jinou elektronegativitu než uhlík a který tak zavádí do molekuly Amitrazu určitou polaritu. Na rozdíl od molekul pyrethroidů.
Amitraz proti pyrethroidům je tak rozpustný více v polárních rozpouštědlech, což je hlavně voda,potom alkoholy, ketony, - aceton, tekuté organické kyseliny atd a méně v nepolárních, což jsou třeba alkany - benzíny, aromáty a obecně a laicky vosky.
Ve vosku se tedy rozpuští obojí, akorát Amitraz a jeho rezidua jsou po léčení mnohem rychleji než pyrethroidy absorbovány z kontaminovaného vosku do povrchové vrstvičky vlhkosti vytvořené ve vlhčím prostředí nebo rovnou do ovzduší, kde se rozkládají právě působením vlhkosti a vzdušného kyslíku.

To by mne tedy zajimalo,jake komisionelni papiry se podepisuji?At patram,jak patram,nic...A ono zalezi na tom,jaky postoj ke "svym"vcelarum duvernik zaujme.Jestli jim dela poskoka nebo z nich vytvori skupinu samostatne lecicich vcelaru.Pokud nekde jsou duvernici,kteri v zapalu pro vec leci cely svuj okrsek,veru pak"jejich" vcelari nemaji potrebu se nic ucit nebo konat.A az bude zle,budou v klidu,protoze duvernik nerikal,ze je zle...JosPr

"To by mne tedy zajimalo,jake komisionelni papiry se podepisuji?"
z
No co asi se při komisionálném léčení vypisuje? Jaké údaje asi je třeba napsat do statistik pro ústředí Svazu, aby se mohli chlubit, kolik je v nich včelařů, kolik mají včelstev a aby mohli žvanit o tom, že není dostatek včelstev a proto asi do 5 let to tady všechno kvůli tomu, že se neopylují kytky, vymře. Jaké údaje je asi třeba napsat, aby potom mohli veterináři říct, že bylo ošetřeno tolik a tolik včelstev a že tolik a tolik včelařů má ve spadu na jedno včelstvo tolik a tolik roztočů a že tudíž tolik včelařů má nad tři roztoče a bude muset na jaře natírat plod.
Případně jaké údaje je asi třeba zapsat, aby mohli na ústředí poslat žádost na dotaci D1?
A to všechno musí včelař komisionálně podepsat, aby bylo možné toto všechno v ZO nacpat do Excelu a potom v tabulkách poslat tam, kde to má být.
Jsi vůbec nebo byl jsi vůbec někdy organizovaný včelař, že toto, co se v ČSV dělá nepřetržitě už nejméně 30 let, nevíš?

RP:
Žádné prý.

--------
Nedovolil jsem si to napsat.

Tak pak nechápu to nadšení pro jejich mnohonásobnou aplikaci během roku.

Zvlášť když se člověk vrátí z ciziny a vidí jak na to koukají oni.

Jen tak mimochodem, hádejte kdo mimo jiné byl z ČR na kongresu o ekologickém a bio včelaření.
Na člověka co viděl v pravidelném organizovaném léčení syntet. akaricidy základní pilíř a a s celou ČSV bránil používaní org. kyselin jako regulérní alternativy pro ty co nechtějí syntetiku docela zajímavé.

Karel

"Nedovolil jsem si to napsat.
Tak pak nechápu to nadšení pro jejich mnohonásobnou aplikaci během roku.
Zvlášť když se člověk vrátí z ciziny a vidí jak na to koukají oni.
Jen tak mimochodem, hádejte kdo mimo jiné byl z ČR na kongresu o ekologickém a bio včelaření.
Na člověka co viděl v pravidelném organizovaném léčení syntet. akaricidy základní pilíř a a s celou ČSV bránil používaní org. kyselin jako regulérní alternativy pro ty co nechtějí syntetiku docela zajímavé. "

No, podle mně jsou všelijaké eko a biovýroby v lepším případě jen plýtvání - s vynaložením několikrát víc prostředků se vyrobí stejné množství potravin, anebo rovnou to jsou podvody. Třeba konkrétně u pyrethroidů , průměrný člověk si koupí třeba biomed, aby do sebe nedostal nula celá, nulanula nula trošku miligramu pyrethroidu a zároveň jako průměrný člověk koupí v drogerii nějaký moderní přípravek proti hmyzu, klíšťatům, mouchám, komárům anebo na ochranu dřeva atd a přes něho do sebe dostane klidně třeba i miligramy až gramy pyrethroidů.
Neboli kromě dobrého pocitu toho naivního člověka nemají ty eko či biopotraviny žádný význam, pokud se zároveň ten člověk nezřekne prakticky celého moderního života a nezačne žít kompletně středověkým stylem třeba po vzoru amerických Amishů. Ovšem stejný dobrý pocit zajištění má třeba i člověk, kterého prodejce pojištění zmanipuloval do podpisu smlouvy drahého pojištění, kvůli kterému pomalu nemá ani na nájem a pokud ztratí práci, bude kvůli tomu dobrému pocitu za dva měsíce v dluzích.
Neboli jestli se ten miligram pyrethroidů za jedno léčení nebo za jeden den pověšení Gabonu ve včelách rozpustí a zůstane ve vosku anebo se rozpadne a z vosku zmizí, je v podstatě jedno. Pokud se včelař drží návodu a nenapere kvůli likvidaci roztočů do každého včelstva místo pár kapek třeba rovnou jednu celou lahvičku léčiva.....

ono to jde kupovat sám, ale nesmíš zapomenout, Musíš mít předpis od
veterináře a tomu zaplatit
pak musíš do veteriární lékárny.  Já ji mám 24 km
Bývá to dnes i ve včelařakých prodejnách já vím v okolí o 3. To 25, 35, a 70
km
Tak nechápu co se ti na zavedeném systému nelíbí, když to máš až pod nos.
Vždyť to je právě ten účel proč vznikaly ty různé spoky. Vzdělávání členů,
společné nákupy, a vzájemná pomoc.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 15. 3. 2014 5:21:35
Předmět: Re:

""Tohle Radimovi uteklo,duvernik nemusi nic,musi chovatel.V nasi ZO to tak
funguje uz hezkych par let.Duvernici maji dost sveho behani.Probuzeni
komise pro zdravi vcel ze zimniho spanku melo byt adresovano take
chovatelum vcel a ne ZO nebo 00,nejak jim to logicke smerovani odpovednosti
nejde pod fousy.Chlapci,budicek,je rok 2014 a vcely svete div se,davno
ploduji a natirat se da tak leda opryskana barva na ulech...JosPr.(jeste ze
to se neda za ukol duvernikum)..."

Podle mně jsou tohle všechno prázdné žvásty. Není žádný rozdíl mezi tím,
jestli důvěrník léčí včelaři ty včely osobně nebo mu z pohodlnosti dá na
nějaký den to léčivo do ruky, ať si to udělá sám. Včelař stejně musí s
léčením počkat, až ZO to léčivo sežene a až mu to důvěrník donese. A
"komisionální" papíry o léčení, které musí včelař důvěrníkovi podepisovat,
jsou taky stejné.
Pro mě je to úplně jedno. Dokud to nebude tak, že včelař, když musí léčit,
si pro to léčivo zajde, koupí a druhý den léčí, do té doby to pro mně bude
komisionální léčení provozované ne včelařem, ale ZO. Klidně ať včelař,
pokud nemá příslušnou kvalifikaci pro zacházení s takovými látkami,
absolvuje nějaké školení a zkoušky a má na to nějakou průkazku, ale kdyby
měl mít včelař odpovědnost za léčení svých včelstev, musí mít taky možnost
si ty léčiva sám shánět. Jinak to prostě nejde.
Údajná dnešní zodpovědnost včelaře za léčení svých včel to jenom vylepšuje
tak, že když zodpovědnost za léčení nebude na ZO, ZO se prostě nebude tolik
snažit objednávat ty léčiva pro včelaře včas a spousta včelařů prostě kvůli
tomu nebude mít ty včelstva přeléčena a to doslova oficiálně."

"Tak nechápu co se ti na zavedeném systému nelíbí, když to máš až pod nos.
Vždyť to je právě ten účel proč vznikaly ty různé spoky. Vzdělávání členů,
společné nákupy, a vzájemná pomoc.
pepan"
y
Ale mně ten systém docela až na detaily vyhovuje. Stejně tak jako by mně nevadil ten systém, kdy bych si léčivo kupoval a léčil sám.
Akorát nechápu, proč se tady žvaní o tom, že prý odpovědnost za léčení včelstev má najednou včelař, když se v tom systém nezměnila ani mrť.
Jako před 30 lety tak i dneska léčivo objednává ZO, jako před 30 lety tak i dneska, když v ZO usoudí, že je čas, chodí s ním důvěrník a stejně tak jako před 30 jako dnes se podepisují seznamy včelařů a včelstev o léčení. Takže jakápak zodpovědnost včelaře za léčení, pokud je členem ČSV?
Akorát menší detail nyní je ten, že v ZO se měnil hlavní člověk za léčení, takže léčivo na jarní nátěr až do doby před pár dny nebylo.
Přes pracovní dny to u mně nyní nejde a tak důvěrník se pokusil léčení nacpat na dnes nebo na zítřek , i přes současné počasí. Ten původní to dělal hodně let a tak se naučil dělat v ZO zásoby léčiva na další rok, aby se nemuselo čekat, než se nahoře rozhoupou, ten nový se to zřejmě ještě musí naučit.

Systém se změšnil úplně. Samozřejmě, že si dnes může léčivo objednat sám včelař s receptem od akreditovaného veterináře. Musí samozřejmě dodržet postupy léčení a také administrativu, která se k tomu vede. Členové ZO se mohou dobrovolně dohodnout na tom, že léčeivo nakoupí organizace hromadně, organizace musí neprodleně předat léčivo jednotlivým chovatelům atd. Co je divného na tom, že bude léčit chovatel? Vyrábí si úly, ošetřuje svoje včelstva, chová matky, vytáčí med, zazimovává atd. a léčit samostatně nemůže. Seznamte se s novými předpisy SVS a Úřadu pro kontrolu veterinárních léčiv tam je vše. Ja psal Pr je rok 2014!

Radime,ve vyboru ZO jsem 10 let a stejne dlouho delam duvernika a za celou tu dobu nemusel vcelar nikdy nic komisionelne podepisovat.Agenda ZO je jina vec,aby se nahore meli cim bavit,ale s komisionalitou nema co delat..Odpovednost vcelare za zdravotni stav vcelstev neni zvaneni,ale povinnost v narizenich SVS a kdyz si na svazovem webu najdete Zasady pro hromadnou distribuci vet.leciv,je to tam cerne na bilem.Navic si povedete formular o leceni po novu a podepisete si ho taky sam.(zadna komis).Pouze zpracovanim formularu pribyde ZO papiru.JosPr

Ps: az se tyhle Zasady pro hromadnou distribuci ve.leciv dostanou obeznikem na vedeni ZO,naskace funkcionarum pri cteni toho,co Svaz vymyslel koprivka...Byrokracie narusta a je radost funkcionarit...JosPr

No, mně je vcelku jedno, jestli se na nějaký kus papíru podepisuje nějaká komis nebo jen obyčejný seznam. Prostě se to podepisuje.
Ty zásady kolem léčiv si určitě přečtu a zvážím, co by se mně z toho hodilo. Když nic jiného, vždycky je dobré vědět to, podle čeho mají na ZO pracovat. Kdyby si náhodou vymysleli nějakou kreativnost.

RP:
Ty zásady kolem léčiv si určitě přečtu a zvážím, co by se mně z toho hodilo. Když nic jiného, vždycky je dobré vědět to, podle čeho mají na ZO pracovat. Kdyby si náhodou vymysleli nějakou kreativnost.

-----
Je mi jasné že pro včelaře co včelaří dlouho je to šok, ale jediný kdo nyní upravuje pravidla je SVS a co vím tak v žádné krajské "vyhlášce" není už přenechána rozhodovací pravomoc ČSV.

Takže bych studium zahájil tam. ZO mohou maximálně kolektivně objednat léčivo, nebo pokud bude zájem zorganizovat aerosol.
A pokud by zajistily informovanost o nákazové situaci v létě, bylo by to nové, vynikající ä užitečné pole působnosti. Místo podpisových petic pod komisionální papíry.

Karel

Vždy, když něco nového přichází je k tomu odpor. Nové přichází staré pomalu odejde. Je správné, že je ze svazu přenesena zodpovědnost na SVS a chovatele. Přátelé zvyknete si. K papírům mám odpor, ale je to jednorázově a poté pouze objednávka léčiva, jeho distribuce chovatelům a případně, že budou někteří členové ZO požadovat ošetření komisí, tak ale na dobrovolnosti. Bylo by dobré více pracovat na letním monitoringu a podle toho nasazovat povolené alternativní přípravky. Komise je od slova komisař a ti, víme co byli zač.