78692
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- (e-mailem) --- 1. 2. 2014
Re: WinLoss
to je tady jen mlácení prázdné slámy
pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: KaJi <e-mail/=/nezadan> Datum: 1. 2. 2014 Předmět: Re: WinLoss
"Jenom mi neni jasne,v cem tomu ma sledovani zimnich uhynu pomoct,protoze musi byt prokazana zjevna pricina uhynu a vetsinou za to muze lidsky faktor(nesledovani spadu a odflaknuta varroa,mor,malo zasob,slabe vcelstvo,ptaci,mysi,nevhodne zasoby,zazimovani kde ceho a dalsi mozne veci,ktere jdou na vrub vcelarovym schopnostem a znalostem).Tak bych se rad dopatral,v cem nam statistika zimnich uhynu ma byt uzitecna???JosPr"""""""
------
Pokud si vzpomínám na přednášku tak ta statitika byla docela zajímavá a vyvracela mnohá tvrzení (i u nich):
Z jejich mapy je zřejmé, že jim to "jde z ČR" jak mi interpretujeme to že Břeclavsko je na našich mapách zimní měli hnědé. :-) Největší % ztráty mají menší včelaři než velcí. Kočující mají menší ztráty než stabilní. Přihraniční oblasti (bez ohledu na stát jsou na tom hůře). Dále je tam možné vyhodnocovat vliv zimního krmení, atd atd atd a hlavně statistickou průkaznost rozdílů. Bez toho je statitika jen zapnuté dělení na kalkulačce.
K těm hranicím. Na další přednášce byly postřehy z Apimondie z Kyjeva a tam byly mapy skoro celé Evropy - a kupodivu třeba ty hranice jsou z nějakého důvodu tmavší u více států.
A zajímavé je, že pokud odhadujeme naše ztráty tak se asi moc nelišíme od okolních.
A ty ztráty se posouvají ve velkém "Fleku" ze střední a západní Evropy na sever a to včentně Scandinavie a Britsk. ostrovů - tedy nějaké šíření Vd přes moře je asi vyloučené, ale přesto jsou ty vlny "synchronyzovány".
Ta evidence nemá řešit jestli je v ČR víc CCD jak jinde. :-)
Můj odhad je, že se dojde k tomu, že se nelišíme nijak od sosuedů a ne jak je předkládáno k věření, že jsme špička /úspěšná/. Karel"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63593
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 1. 2. 2014
Re: WinLoss
přesněji řečeno matka? a sem tam larva. NEŽ TO POSTŘEHNEŠ TAK JEN PRÁZDNÉ PLÁSTY.
pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: Kapoun <e-mail/=/nezadan> Datum: 1. 2. 2014 Předmět: Re: WinLoss
"V http://naschov.cz/hodnoceni-zimnich-ztrat-vcelstev-bude-take-v-cr/ se píše: Jev byl nazván CCD (Colony Colaps Disorder) neboli česky syndrom náhlého zhroucení včelstev. Projevuje se především tím, že ze včelstva zmizí všechny dělnice a v úlu zůstane pouze matka a plod."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63592
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.101.45.181) --- 1. 2. 2014
Re: WinLoss (63581) (63587) (63589)
Jenom mi neni jasne,v cem tomu ma sledovani zimnich uhynu pomoct,protoze musi byt prokazana zjevna pricina uhynu a vetsinou za to muze lidsky faktor(nesledovani spadu a odflaknuta varroa,mor,malo zasob,slabe vcelstvo,ptaci,mysi,nevhodne zasoby,zazimovani kde ceho a dalsi mozne veci,ktere jdou na vrub vcelarovym schopnostem a znalostem).Tak bych se rad dopatral,v cem nam statistika zimnich uhynu ma byt uzitecna???JosPr"""""""
------
Pokud si vzpomínám na přednášku tak ta statitika byla docela zajímavá a vyvracela mnohá tvrzení (i u nich):
Z jejich mapy je zřejmé, že jim to "jde z ČR" jak mi interpretujeme to že Břeclavsko je na našich mapách zimní měli hnědé. :-)
Největší % ztráty mají menší včelaři než velcí.
Kočující mají menší ztráty než stabilní.
Přihraniční oblasti (bez ohledu na stát jsou na tom hůře).
Dále je tam možné vyhodnocovat vliv zimního krmení, atd atd atd a hlavně statistickou průkaznost rozdílů. Bez toho je statitika jen zapnuté dělení na kalkulačce.
K těm hranicím. Na další přednášce byly postřehy z Apimondie z Kyjeva a tam byly mapy skoro celé Evropy - a kupodivu třeba ty hranice jsou z nějakého důvodu tmavší u více států.
A zajímavé je, že pokud odhadujeme naše ztráty tak se asi moc nelišíme od okolních.
A ty ztráty se posouvají ve velkém "Fleku" ze střední a západní Evropy na sever a to včentně Scandinavie a Britsk. ostrovů - tedy nějaké šíření Vd přes moře je asi vyloučené, ale přesto jsou ty vlny "synchronyzovány".
Ta evidence nemá řešit jestli je v ČR víc CCD jak jinde. :-)
Můj odhad je, že se dojde k tomu, že se nelišíme nijak od sosuedů a ne jak je předkládáno k věření, že jsme špička /úspěšná/.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63591
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Holub (178.248.56.32) --- 1. 2. 2014
Re: WinLoss (63581) (63587)
JosPr"""""""""""""S tim Pepane souhlasim,vysvetlit jev CCD je ukol pro vedu,pokud se ji podari prokazat pricinu nebo souhrn pricin,ktere jev ve vcelstvech zpousti.Jenom mi neni jasne,v cem tomu ma sledovani zimnich uhynu pomoct,protoze musi byt prokazana zjevna pricina uhynu a vetsinou za to muze lidsky faktor(nesledovani spadu a odflaknuta varroa,mor,malo zasob,slabe vcelstvo,ptaci,mysi,nevhodne zasoby,zazimovani kde ceho a dalsi mozne veci,ktere jdou na vrub vcelarovym schopnostem a znalostem).Tak bych se rad dopatral,v cem nam statistika zimnich uhynu ma byt uzitecna???JosPr"""""""
Tyto (nesledovani spadu a odflaknuta varroa,mor,malo zasob,slabe vcelstvo,ptaci,mysi,nevhodne zasoby,zazimovani kde ceho a dalsi mozne veci,ktere jdou na vrub vcelarovym schopnostem a znalostem) příčiny jsou průměrně každoročně stejné. Ty hodnoty, které vyčnívají nahoru, či dolu mají nějaké další souvislosti, a ty jsou v hledáčku vědeckých pracovníků. Bez terénních statistických údajů se věda neobejde.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63589
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 1. 2. 2014
Re: WinLoss (63581) (63587)
mě by zajímalo, jak chcete sledovat příčiny zimních uhynů bez podrobné metodiky.
Která bude specifikovat odběr vzorků z uhynulých včelstev, specifikovat jejich laboratorní vyšetření, určovat, kdo bude těch x stovek za každý vzorek platit. A nakonec jak přinutíte včelaře z některých ZO, kterému akorát důvěrník dá do ruky knoty s nakapaným léčivem, před zimou donese peníze z dotace a jinak ty úly ani včelaře po celý rok neuvidí, aby nějaké úhyny, se kterými budou mít jen problémy a výdaje, vůbec nahlásili.
.
Případně co se bude dít, když včelař stav včelstev bude sledovat a pokud budou slabá, tak je prostě spojí. Takže počet včelstev se sníží, ale uhynulá včelstva nebudou žádná a vzorek nebude možné získat.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63588
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.49) --- 1. 2. 2014
Re: WinLoss (63581)
S tim Pepane souhlasim,vysvetlit jev CCD je ukol pro vedu,pokud se ji podari prokazat pricinu nebo souhrn pricin,ktere jev ve vcelstvech zpousti.Jenom mi neni jasne,v cem tomu ma sledovani zimnich uhynu pomoct,protoze musi byt prokazana zjevna pricina uhynu a vetsinou za to muze lidsky faktor(nesledovani spadu a odflaknuta varroa,mor,malo zasob,slabe vcelstvo,ptaci,mysi,nevhodne zasoby,zazimovani kde ceho a dalsi mozne veci,ktere jdou na vrub vcelarovym schopnostem a znalostem).Tak bych se rad dopatral,v cem nam statistika zimnich uhynu ma byt uzitecna???JosPr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63587
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Zdeněk Brentner (90.176.206.3) --- 1. 2. 2014
Re: WinLoss (63564) (63567) (63568) (63569) (63572) (63573) (63575) (63580) (63582)
Když už neřešíme podstatu, ale zabředáváme do prkotin.
Kritéria pro splnění dotací, musí vykazovat i evidenci v Hradišťku. Tak jak může ČSV vykazovat víc včelstev.
Podstatou však bylo, že je předčasné dělat závěry pro
WinLoss, když teprve mgr.Danihlík bude dojednávat podmínky, ale zde už se zpochybňují způsoby aplikace a sběr dat.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63586
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.101.45.181) --- 1. 2. 2014
Re: WinLoss (63564) (63567) (63568) (63569) (63572) (63573) (63575) (63580) (63582)
Statistika Hradišťka a ČSV jsou dvě věci: Hradišťku se hlásí všechny včelstva, ČSV jenom ta která splňují kritérium pro získání dotací.
-----
Proto je docela průser že bylo vyplaceno o hodně víc dotací D1 jak je evidovaných v Hradištku i když registrace je nutnou podmínkou.
A na podzim při výplatě zase nikdo nechtěl vidět výpis z Hradištka.
Takže je tam ta evidence taková jaká je.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63585
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.101.45.181) --- 1. 2. 2014
Re: WinLoss (63564) (63567) (63568) (63569) (63572) (63573) (63575)
Kapoun:
Statistika chovu včel: http://www.vcelarstvi.cz/statistika.html
Jsem zvědav jak si se získáváním údajů poradí....
----
Tam je evidence včel. Bohužel ne úhynů.
Statistika je vždycky statistikou. Záleží jaká data sbírá a jak je prezentuje a kdo je če.
Tak třeba tyto údaje by mě zajímaly - tedy věrohodnost a způsob šetření:
Neorganizovaní včelaři 15 903 včelstev - ta trojka mě tam mate. To vypadá na vysokou přesnost :-) a průměrný výnos na dvě desetinná místa. To si nedovedou přepnout kalkulačku na víc desetiných míst. Hned by to vypadalo důvěryhodněji. :-)
U statistik bývá uvedena předpokládaná chyba.
------------------
A bez ironie a smutné srandy - ten výzkum je zajímavý právě proto že se snaží získávat srovnatelné údaje z různých zemí. Tedy i ty metody šetření musí být nějak srovnatelné a znám jejich vliv.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63584
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 1. 2. 2014
Re: WinLoss
Nejde vůbec o statistiku úhynu, ale o fakt ,že je neznámý původce přenos atd. Postupuje to nezadržitelně světem. K vyšetření nejsou mrtvolky ani plod. Jen prázdný úl na který jen valíš oči. Tady tě budou veškeré statistiky na nic. Na souseda to taky svalit nejde, když nevíš co se děje. Dnes se pro změnu podezřelým stává virus přenesený z rostlin na včely. A teď se ukaž, když na to světové kapacity již vyslovily X teorií a to je tak vše.
pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz> Datum: 1. 2. 2014 Předmět: Re: WinLoss
"K cemu bude Pepane mit v kolonce pricinu uhynu CCD? Vyresi to uhyn?Maximalne bude znamo,kolik vcelstev uhynulo v Evrope na CCD,jake procento.Co mi to ukaze?Ukaze mi to,co delat jinak,lip?Jak CCD predchazet? I prd velebnosti,pouha cisla,statistika,jenom procentualni udaj,nic vic.JosPr"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63581
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Zdeněk Brentner (90.176.206.3) --- 1. 2. 2014
Re: WinLoss (63564) (63567) (63568) (63569) (63572) (63573) (63575)
Statistika je souhrn nepřesných údajů. A od ČSV vůbec je irelevantní.Kauza ČSV a Hradišťko je známa.
Zrovna tak statistiky ČSV. Co se přes léto urodí, přes zimu zase odejde. Nikdy se mě nikdo na jaře nezeptal na početní stav mých včelstev. A zjišťovat stav dle nároků na dotaci? Tam jde především o peníze.
A co se týká mgr. Danihlíka a jeho studie? Co si raději počkat o co vlastně jde? Než už teď vědět, že to zase nepůjde a bude to bez vypovídající hodnoty.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63580
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 1. 2. 2014
Re: WinLoss
Nevím jak budeš mluvit až k tobě dorazí CCD. Zdá se, že již přichází i k nám.
pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz> Datum: 1. 2. 2014 Předmět: Re: WinLoss
"Nase statistika chovu vcel je na kocku,a nejinak to bude s tou Karlovou.Porad tady budou chovatele,kteri ztrati vcelstvo vyjimecne v radu desitek let a bridilove,kterym popada polovina zimu co zimu.Prumer neukazuje nic,vysledky jedne skupiny se nedaji pouzit pro druhou.Studie jsou hezka vec,ale unika mi jeji smysl a hlavne prinos pro prakticke vcelarstvi...JosPr"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63578
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Kapoun (212.96.187.90) --- 1. 2. 2014
Re: WinLoss (63564) (63567) (63568) (63569) (63572) (63573) (63575) (63576)
Proto mne zajímal způsob získávání těchto dat v zahraniči a také to, jak to bude organizovat PSNV u nás. Statistika je jedna věc, její využití však chybí. Proto jsem ¨na záčátku tohoto vlákna navrhoval, aby se zjišťovaly příčiny úhynů, k čemuž by byl vhodný dotazník s uvedením všech známých důvodů úhynu i s jejich příznaky.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63577
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.45) --- 1. 2. 2014
Re: WinLoss (63564) (63567) (63568) (63569) (63572) (63573) (63575)
Nase statistika chovu vcel je na kocku,a nejinak to bude s tou Karlovou.Porad tady budou chovatele,kteri ztrati vcelstvo vyjimecne v radu desitek let a bridilove,kterym popada polovina zimu co zimu.Prumer neukazuje nic,vysledky jedne skupiny se nedaji pouzit pro druhou.Studie jsou hezka vec,ale unika mi jeji smysl a hlavne prinos pro prakticke vcelarstvi...JosPr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63576
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Kapoun (212.96.187.90) --- 1. 2. 2014
Re: WinLoss (63564) (63567) (63568) (63569) (63572) (63573)
Statistika chovu včel: http://www.vcelarstvi.cz/statistika.html
Jsem zvědav jak si se získáváním údajů poradí pan Mgr. Danihlík. Podle http://www.psnv.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=422:winloss-ziskal-grantovou-podporu&catid=48:vceli-nemoci&Itemid=68 : "Na přelomu února a března bude studie připravena ke spuštění. Aktuální novinky se dozvíte mimo jiné i na stránkách PSNV-CZ a e-Věstníku."
Studie je jedna věc a její aplikace druhá.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63575
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.45) --- 1. 2. 2014
Re: WinLoss (63564) (63567) (63568) (63569) (63572) (63573)
Sice si nedovedu predstavit zimni ztratu vcelstva,ne tak vetsiho mnozstvi,ale ona cisla,pokud budou a pokud budou ukazovat na prime a dolozene priciny uhynu,budou pro mne zajimava z uplne jineho hlediska.A to kolik vznika rocne mladych vcelstev,protoze to je pro mne daleko zajimavejsi udaj,nez % zimnich ztrat.Do zimnich ztrat bych mohl napsat akorat tak velkou 0,letosek zrejme nebude vyjimka,podle radku dnes sbirane mneli zimuji vcelky v pohode a sile..JosPr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63574
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.101.45.181) --- 1. 2. 2014
Re: WinLoss (63564) (63567) (63568) (63569) (63572)
Chtělo by to ale znát konkrétní údaje.
------
Určitě budou známy. Jednou i u nás.
Spíš je mi divné, že u nás zatím nejsou i když nám svět u naši organizovanost závidí. (ale víceméně jsem nepotkal nikoho, kdo by to slyšel na vlastní uši).
Tedy "divné", to jsem použil jemné slovo. Mé názory na současný stav a jeho příčiny jsou všeobecně známé. :-)
Ale naštěstí už ta jednota není co bývala.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63573
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Kapoun (212.96.187.90) --- 31. 1. 2014
Re: WinLoss (63564) (63567) (63568) (63569)
Bylo by zajímavé vědět, jak byly údaje o zimním úhynu v příslušných zemích zjišťovány a nakolik jsou přesné. Je divné, že ve vyspělé zemi není zjištěn důvod úhynu 80 % včelstev Davidu Hackenbergovi z jím chovaných tří tisíc (tedy v jednu dobu 2400 včelstev), která měl jistě na více stanovištích. Příčinu by měl znát především vyspělý včelař, který ví, co udělal jiného proti předchozímu období. To, že na úhynu se podílí stanoviště, snůškové poměry, počasí, kočování, není překvapivé zjištění. Chtělo by to ale znát konkrétní údaje.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63572
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (194.12.35.199) --- 31. 1. 2014
Re: WinLoss (63564) (63567) (63568)
Nevím jestli jste se proklikal až sem
http://naschov.cz/hodnoceni-zimnich-ztrat-vcelstev-bude-take-v-cr/
Zd eje to trochu na videu slyšet.
Metodika byla sjednocená pro celý rpojekt - tehdy ještě bez účasti ČR, takže to co oni sldují je minimum.
Další údaje možná nebudou na škodu, ale to je na zodpvědného - J.Danihlík a tým.
Je tam myslím odkaz.
Minimálně mezi lektory.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63569
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Kapoun (212.96.187.90) --- 31. 1. 2014
Re: (63564)
Sledování zimních úhynů je velmi užitečná činnost. Hlášení stavu včelstev k 1.5. běžného roku je sice prováděno v rámci Výkazu o včelsřství v ČR, ale podle mne není přesné.
Aby mělo smysl, mělo by zahrnovat jednotlivé včelaře a hlavně zjišťovat příčiny úhynu. Přimlouval bych se proto, aby v příslušné metodice byly uvedeny všechny známé příčiny zimních ztrát a hlavně jejich příznaky, kde by včelař zaškrtl příslušnou příčinu. Ne všichni včelaři je musíme znát. Hlavní úskalí vidím v tom, že neradi přiznáváme úhyny včelstev a kontrolu také nemilujeme.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63567
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.101.45.181) --- 30. 1. 2014
Re: (63556) (63557) (63561)
Můžete přiblížit jak?? Děláte hodně oddělků, nebo postupně odebíráte krycí plásty s medem?? Nebo používáte 45x30 jako medník, třeba jen na části včelstev??
-----
Osobně nepovažuji takovou výměnu za rozumnou ale 100% se dá udělat v 10rámkovém plodišti "jednoduše".
Na jaře když začíná být nabouchné plodiště, nad ním NN komora už je o dřív, tak z něj vezmu 3 plásty a dám
do VN nad plodiště mezi mezistěny. Dá se modifikovat, že to jsou již před nějakou chvílí přidané MS.
Výhoda je, že v té době jsou VN nejlehčí - rozdělené, pokud se v dolním NN udělá pořádek + dno, tak je to jediné zvednutí VN v sezoně. Pokud se NN komora nedává na podzim dolů.
Za nějaký čas jsou nahoře a spodek se dá zrušit - ale je plný pylu, nebo z něj nadělat oddělky - je tam starý plod.
A u 12 r plodiště to není zas tak problém - na jaře přepážky podle Řeháčka = nejméně 4 rámky pryč, ale prakticky víc. takže je to v pohodě >50% výměny při tvorbě 3rámkového oddělku.
Já to začínám mít trochu jednodušší tam kde mám volnou stavbu - tam chci jen odřezávat. ALe na téměř 100% volnou stavbu mi to ještě tak 2 roky potrvá.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63565
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vojta (93.99.97.17) --- 30. 1. 2014
Re: Konečně mrzne. (63556) (63557) (63561)
Konečně mrzne, tak můžeme včely nachystat na jaro. Je to v klidu, bez rušení a bodání, protože do vytáčení nemusím do včel zasahovat. Teď už záleží na počasí, jestli včelám pomůže, pokud ne, také se nic nestane. V případě pohody mají na stavění 11 rámků, práce dostatek, a už je malá pravděpodobnost vyrojení. To už by se muselo moc dařit. Nyní zasahují chomáčem do druhého/spodního/nástavku.
http://leteckaposta.cz/453574799
B.V.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63562
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 28. 1. 2014
Re: odvickovanie
1) Nejúčinnější je reinstalace 2) Pomáhá vyčistit plochu od zbytečností 3) spousta uživatelů má věci uloženy na ploše což je nejčastější chyba. dokumenty se uloží na disk a na plocu se umísťuje jen zástupce. 4) Nejlepší je disk rozdělit na 2 .Na jednom mít uloženy systémové položky a na druhém dokumenty atd. Pak lze beze ztrát provést formátování jednotlivých částí disku. 5) V počítači je také nabídka údržba disku, počítač tam sám nabídne co lze beze ztrát funkčnosti odstranit.
Pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: lulzim <zharku/=/centrum.cz> Datum: 28. 1. 2014 Předmět: Re: odvickovanie
"chtel bych jsem zvysit vykon na muj pocitacu domaci internet sice je 3.4 a ale je strasne pomali jak mam mit 3.7 nebo do tech 4 vykonu dik za pomoc."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63560
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 27. 1. 2014
Re: odvickovanie (63551)
Mám koupené všechno mimo odvíčkovacího automatu, střídají se u mě brigádníci na odvíčkování a všichni zatím ve finále skončili u žehličky nebo hoblíku, jak kdo nazývá vyhřívaný nástroj tvaru vidličky, číře pracovní plochy kolem 10cm. Odvíčkovací nůž vyhřívaný by mohl být použitelný na nízké rámky na 39x 24 bych ho nedoporučil, plásty nejsou rovné, zůstalo by mnoho zavíčkovaného.
RAdek
---------- Původní zpráva ----------
Od: stano <pachnik.stano/=/centrum.skkgcxjxs>
Datum: 25. 1. 2014
Předmět: odvickovanie
"pekny den uvazujem o kupe elektrickeho odvickovacieho noza -pracuje niekto
s uvedenym vyrobkom???potrebujem kontakt pripadne skusenosti Stano"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63558
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.101.45.181) --- 26. 1. 2014
Re: (63556)
Právě proto jsem systém dadant opustil. Proč si komplikovat život.
pepan
---------- Původní zpráva ----------
Od: vsusicky
Datum: 25. 1. 2014
Předmět: Re:
"U dadantu je to přece jenom v plodišti trochu problém.V mednících je to v
pohodě."
--------------
Asi záleží na včelaři a na snůškových podmínkách.
Kdybych na tom nějak bazíroval, tak 50-100% v jedné sezoně není problém.
Vlloni za cemenentozy vystavěly i 4-5rámků 45*30 bez mezistěn - volná stavba a k tomu nějakou mezistěnu vytáhly.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63557
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 25. 1. 2014
Re: (63548)
"100% obměna díla je pro mnohé problematická. Pokud mají včelaři jen řepku pak nic a trochu lípy, dobré včelstvo obmění až třetinu díla. "
Na takovém stanovišti, pokud včelstva jsou geneticky kvalitní a přesto snůška po řepce je mizivá, by měl včelař zvážit, jestli by neměl snížit zavčelení krajiny snížením počtu svých včelstev. Jednotky včelstev, 2 - 5 atd na kilometr čtvereční se totiž uživí i tam, kde není žádná snůška ve smyslu výskytu včelařských rostlin s vysokou mednatostí, nad takových 400 kg sladiny na hektar monokultury. Jednotkám včelstev na kilometr čtvereční totiž stačí na dostatečný přínos medu i porůznu roztroušené nevčelařské kvetoucí rostliny s mednatostí od takových 50 kg na hektar monokultury. Včelstva v takové málo zavčelené krajině potom mají aspoň mírnou snůšku průběžně od začátku května po červenec až srpen, udržují se tak v dobrém zdravotním stavu a včelař má s nimi mnohem méně práce než když musí pravidelně hlídat zásoby a podněcovat.
Je tak i vyšší odolnost proti nemocem i lepší průběžná stavba plástů.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63550
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vojta (93.99.97.17) --- 25. 1. 2014
Re: (63548)
Obměna díla nemusí být zrovna najednou, ale pokračuje na videu v dalším roce. Využijeme včasné zakrmení a tím ještě pylové snúšky.Včelařím od roku 1975 a jsem asi jediný na světě včelařící jen ve skleněných úlech.Mám k tomu vážné důvody a plno nových poznatků. Včely uměly žít také ve skále atd.
Používání metod panenského díla není nic nového. Dělal jsem to kvůli kvalitě medu. Je pravdou, že jsme neměli videa, tak jsem to nemohl prezentovat jinak, než ve Včelařství už minulém století.
Strategie pochybování samozřejmě není bez rizika. Když začnete zpochybňovat všeobecně přijímané pravdy, riskujete nejenom to, že budete ignorovat konvenční moudrost, ale i to, že budete muset čelit pohrdání nebo dokonce fyzickým útokům..
Na videu jsou názory, které tam zatím nechávám. Když něco kritizuji, tak je dobré předvést lepší řešení a podepsat se, ale musí to být jednoduché. Složité popisování je i pro vědu k ničemu.
http://www.youtube.com/watch?v=pLfe2XEgoQk
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63549
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Martin H. (90.177.148.94) --- 24. 1. 2014
100% obměna díla je pro mnohé problematická. Pokud mají včelaři jen řepku pak nic a trochu lípy, dobré včelstvo obmění až třetinu díla. Už ke konci řepky nedostaví některé mezistěny.
Jenže, mám celkem odhad kolik díla se u nás v organizaci obmění. Je to průměrně 5 rámků za rok a ty staré rámky jsou znova vydrátované a použité tak u 80% včelařů.
A víte kolik mezistěn postaví silné včelsvo mezistěn když vypadne jediná jarní snůška? Přesně tolik, kolik jim včelař vecpe mezi plod, a srdíčko trubčiny k tomu..... tuž tak
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63548
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.33) --- 24. 1. 2014
Re: Zajímavost k moru vĂ??elÄ?Âho plodu (63534) (63538) (63543) (63544) (63545)
Muj nazor je,ze 100% vymena dila rocne,by mnel byt standart,ciste norske zimovani nebo Rasovskou metodu jsem nezkousel,ale snazim se kombinovat vsechny postupy podle momentalni situace.Jak vypada plodovy plast po roce v plodisti vi kazdy.Tvrzeni,ze vcelstva nedokazi postavit 2 nastavky mezisten neberu,nekdy dokazi i vic.Prilezitosti,jak vyradit dilo behem sezony je spousta,ale podle toho,co vozi vcelari souse na vymenu,je v tomhle ohledu obrovska rezerva.JosPr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63546
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- vsusicky (82.117.130.25) --- 23. 1. 2014
Re: Zajímavost k moru vĂ??elÄ?Âho plodu (63534) (63538) (63543) (63544)
Uvažuji o rozboru na vlastná náklady, s tím, že bych případně někam zkusil s částí včel zakočovat. Stoupá tedy obecně význam obnovy díla, nejlépe 100% v plodišti v jedné sezoně?? ?? Po snůšce tzv. norské zimování nebo obnova ve stylu Sedláčka z Bučovic ve snůšce?? U norského zimování může být problém s pylovými zásobami a se stresem včelstva?? U kombinovaných nástavků kdy nechci použít plodištní nástavky jako medník je zase problém obměna ve snůšce. I když něco se dá zvládnout tvorbou oddělků. A něco obměnou při krmení. Vaše názory??
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63545
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (194.12.35.199) --- 23. 1. 2014
Re: Zajímavost k moru vĂ??elÄ?Âho plodu (63534) (63538) (63543)
Nás tady vyhnali taky.Lepší v nevědomížítinež krutoupravdu znáti,čijaktoje. :-)
Alepodmíněnoby tomělobýt znalostízůčastěnných corozhodují.
A ty přepapdovékontroly? Nemyslím.
Osobněsimyslím, že by stačilasíť dobrovolníkůapakanalyzovat výsledky. Povídá se (bohužel taková je realita -nikdonikdynicnezanalyzova:-) )že tak do kilometru odzdroje se to projevuje v měli.
Podlemě,není důvod spěchat. Prootžekdyby se vyšetření tohototypu nedělalo tak tam ten zdroj dál bude pětiletky existovat a vegetit.
Prostě bych tov případěpozitivních nálezů bez nějakého humbuku hledal osvědčenou metodou jako hledalo třeba Gestapo vysílačky.
Ty výsledky senemusíani zveřeňovat. Prostěsevýborusnese avybraná část kelímků se zimní mělí jde na analýzu spor.
Pokud je výsledekne gativní, tak se v tom zase za rok protočí čtvrtina kelímků amůžeotomvědět nákazový a předseda. A když bude positivní, tak bohuželdotoho vstupuje veterina a záleží natomjaksetosnípředjednalo.Bez předjednání s veterinou bych dotoho nešel.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63544
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- vsusicky (82.117.130.25) --- 23. 1. 2014
Re: Zajímavost k moru vĂ??elÄ?Âho plodu (63534) (63538)
Takže plošné vyšetření měli na mor a přepadové kontroly pro nalezení ložiska?? Pro včelaře je mor zaklínadlo. Asi před 5 lety se v naší ZO vedla diskuse o tom, že kraj nabízí pro včelaře dotaci a zvažovalo se na co ji využít. Můj návrh na využití na plošné vyšetření na MVP z měli, což byla tehdy novinka, měl nulovou odezvu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63543
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (194.12.35.199) --- 22. 1. 2014
Re: Zajímavost k moru vĂ??elÄ?Âho plodu (63534) (63538)
Pepa:
Tyhle pokusy se už samozřejmě dělaly. Na nakažení nestačí jediná spora. Pro jednodenní larvičku to je snad nějak 10 spor,
---
Dokonce se dělaly pokusy kde se prokázala odlnost larviček různých linií.
Jenže i když ta larvička uhyne, taks eni neděje, protže ji včely normálně vynesou a hned jak uhyne.
Proto se prý nachází příškvary na jaře, když je málo včel na ošetřování plodu.
A i když s edo včel daly celé plodové plásty s morem, tak byla včelstva co je vyklidila a klinika nepropukla.
Je to stejná statitika jako u rakoviny plic a kouření.
Prostě jsou některé věci pravděpodobnější když si o ně koledujeme.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63540
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (194.12.35.199) --- 22. 1. 2014
Re: Mor (63532)
Nemas Radku
zadne zpravy,jak se letos postavi SVS k vysledkum na varroa zkreslenym
prolety a vyhazovanim roztocu zapadanych do bunek po lonskem leceni?JosPr"
------
Tak jako každý rok - nijak. :-)
To by se museli zabývat i tím, zda to vyšetření je kněčemu.
Je třeba odevszdat hodně kelímků ze stanoviště, protože tím víc bude nul a tím víc budou šťastnější a laborka si víc vydělá. A o to tady jde.
Nejlépe co včelstvo to kelímek.
:-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63539
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Sroll Josef (e-mailem) --- 22. 1. 2014
RE: Zajímavost k moru vĂ??elÄ?Âho plodu (63534)
Tyhle pokusy se už samozřejmě dělaly. Na nakažení nestačí jediná spora. Pro jednodenní larvičku to je snad nějak 10 spor, dvoudenní 100 atd, ta čísla nejsou přesná. Před zakuklením se již larva nenakazí. Jenže jeden příškvar má miliony spor, které jsou navíc extrémě odolné. Přežívají mnoho desítek let na čemkoliv, var ani mráz je nepoškodí. Proto se vosk musí sterilizovat v autoklávu, což je v principu přerostlý papiňák, aby se dosáhlo vyšší teploty než 100°C, která teprve mor ničí. Asi by se dalo změřit, kolik spor se přenese včelí nožkou šlápnutím na příškvar, šlápnutím a dřevo, kde tato nožka šlápla předtím... Dříve se při jakémkoliv napadení pálilo úplně všechno a stejně se mor nevymýtil. Pokud se povolí otěže, je samozřejmě moru víc, to je zákonitost a vše ostatní jsou už jen řeči. Pepa
-----Original Message----- From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Radek Hubač Sent: Wednesday, January 22, 2014 8:05 AM To: vcely/=/v.or.cz Subject: Re: Zajímavost k moru vĂ??elÄ?Âho plodu
záleží na infekční dávce, tedy česky na tom, kolik těch spór si včelstvo přinese.
Radek
---------- Původní zpráva ----------
Datum: 21. 1. 2014
Předmět: Re: Zajímavost k moru vĂ??elÄ?Âho plodu
"Jen tak pro zajímavost,jak rychle se nakazí vylupující včelstvo z
nakaženého morem.Před několika lety jsem zjistil,že od začínajícího včelaře
látají nasáté včely k sousedovi včelařícího asi 100m od něho.Po zjištění
příčiny/mor/jsem udělal za měsíc prohlídku u vylupujících včel a už několik
buněk bylo napadeno potvzeným od vet.morem!!"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63538
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 22. 1. 2014
Ăşvaha
uvažujte o tom. >>>Pri malem tlaku nakazy mozna ucinne,ale pri rabovani zimnich zasob k nicemu.JosPr<<< Tato věta mne přivádí k myšlence, že si vlastně za to rabování cizích a zamoření morem včelstev, může dotyčný včelař sám. 1) včelstva mají málo zásob a proto shánšjí kde je. 2) Příliš velký prostor pro zásoby a včelstva mají pořebu jej naplnit. Z toho pak plyne; 1) Rychleji krmit a většími dávkami 2) Na zimu jim nechat jen takový prostor aby byl zaplněn zásobami. To pak ale znamená na jaře rychlejší reakci při rozšiřování a případné podněcování.
pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz> Datum: 22. 1. 2014 Předmět: Re: Mor
"Radime,tenhle "zvlastni"rezim obnasi predevsim promenu snusky ve stavbu mezisten,i krmeni na zimu jde na podporu stavby,ale i tak davaji vcelstva kolem 50 kilo.A opravdu zalezi,kolik spor si dokazi natahat.Tehdy jsem nasel mor na zaplodovanych mezistenach,zadna hneda sous v ulech nebyla,100 % obmena dila rocne byla malo a kolik vcelaru vyradi rocne 100 %?Pri malem tlaku nakazy mozna ucinne,ale pri rabovani zimnich zasob k nicemu.JosPr"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63537
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.49) --- 22. 1. 2014
Re: Mor (63530) (63533)
Radime,tenhle "zvlastni"rezim obnasi predevsim promenu snusky ve stavbu mezisten,i krmeni na zimu jde na podporu stavby,ale i tak davaji vcelstva kolem 50 kilo.A opravdu zalezi,kolik spor si dokazi natahat.Tehdy jsem nasel mor na zaplodovanych mezistenach,zadna hneda sous v ulech nebyla,100 % obmena dila rocne byla malo a kolik vcelaru vyradi rocne 100 %?Pri malem tlaku nakazy mozna ucinne,ale pri rabovani zimnich zasob k nicemu.JosPr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63535
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 22. 1. 2014
Re: ZajĂmavost k moru vÄ???elĂ??Ă?Âho plodu
záleží na infekční dávce, tedy česky na tom, kolik těch spór si včelstvo přinese.
Radek
---------- Původní zpráva ----------
Datum: 21. 1. 2014
Předmět: Re: Zajímavost k moru vĂ??elÄ?Âho plodu
"Jen tak pro zajímavost,jak rychle se nakazí vylupující včelstvo z
nakaženého morem.Před několika lety jsem zjistil,že od začínajícího včelaře
látají nasáté včely k sousedovi včelařícího asi 100m od něho.Po zjištění
příčiny/mor/jsem udělal za měsíc prohlídku u vylupujících včel a už několik
buněk bylo napadeno potvzeným od vet.morem!!"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63534
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 22. 1. 2014
Re: Mor (63530)
Podle mně včelaři neumí výměnou za část medné snůšky odchovávat odolnější včelstva.
Všichni to "rvou" aby měli co nejvíc medu, včetně těch, kteří jsou v ochranném pásmu moru. Včelstva, která tak včelaři přinesou 50 - 100 kilo medu za rok jsou potom logicky oslabená a mnohem náchylnější k onemocnění. A pokud jsou vystavena nějakému infekčnímu tlaku, tak mu kvůli tomu ioslabení podlehnou.
Podle mně , pokud se na stanovišti najdou spory moru či se dokonce část včelstev zničí kvůli klinice, se musí zbylá včelstva chovat ve zvláštním režimu, který podporuje jejich odolnost.
Ne v "masařském" režimu, ve kterém se z včelstev ždímá všechno, co jenom jde. A v podletí pere do nich cukru, co to jen jde, aby byla přes zimu nejsilnější, co to jen jde a další rok bylo možno zase ždímat.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63533
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78692 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 63533 do č. 63593)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu