78692
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- vsusicky (82.117.130.25) --- 23. 1. 2014
Re: Zajímavost k moru vĂ??elÄ?Âho plodu (63534) (63538) (63543) (63544)
Uvažuji o rozboru na vlastná náklady, s tím, že bych případně někam zkusil s částí včel zakočovat. Stoupá tedy obecně význam obnovy díla, nejlépe 100% v plodišti v jedné sezoně?? ?? Po snůšce tzv. norské zimování nebo obnova ve stylu Sedláčka z Bučovic ve snůšce?? U norského zimování může být problém s pylovými zásobami a se stresem včelstva?? U kombinovaných nástavků kdy nechci použít plodištní nástavky jako medník je zase problém obměna ve snůšce. I když něco se dá zvládnout tvorbou oddělků. A něco obměnou při krmení. Vaše názory??
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63545
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (194.12.35.199) --- 23. 1. 2014
Re: Zajímavost k moru vĂ??elÄ?Âho plodu (63534) (63538) (63543)
Nás tady vyhnali taky.Lepší v nevědomížítinež krutoupravdu znáti,čijaktoje. :-)
Alepodmíněnoby tomělobýt znalostízůčastěnných corozhodují.
A ty přepapdovékontroly? Nemyslím.
Osobněsimyslím, že by stačilasíť dobrovolníkůapakanalyzovat výsledky. Povídá se (bohužel taková je realita -nikdonikdynicnezanalyzova:-) )že tak do kilometru odzdroje se to projevuje v měli.
Podlemě,není důvod spěchat. Prootžekdyby se vyšetření tohototypu nedělalo tak tam ten zdroj dál bude pětiletky existovat a vegetit.
Prostě bych tov případěpozitivních nálezů bez nějakého humbuku hledal osvědčenou metodou jako hledalo třeba Gestapo vysílačky.
Ty výsledky senemusíani zveřeňovat. Prostěsevýborusnese avybraná část kelímků se zimní mělí jde na analýzu spor.
Pokud je výsledekne gativní, tak se v tom zase za rok protočí čtvrtina kelímků amůžeotomvědět nákazový a předseda. A když bude positivní, tak bohuželdotoho vstupuje veterina a záleží natomjaksetosnípředjednalo.Bez předjednání s veterinou bych dotoho nešel.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63544
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- vsusicky (82.117.130.25) --- 23. 1. 2014
Re: Zajímavost k moru vĂ??elÄ?Âho plodu (63534) (63538)
Takže plošné vyšetření měli na mor a přepadové kontroly pro nalezení ložiska?? Pro včelaře je mor zaklínadlo. Asi před 5 lety se v naší ZO vedla diskuse o tom, že kraj nabízí pro včelaře dotaci a zvažovalo se na co ji využít. Můj návrh na využití na plošné vyšetření na MVP z měli, což byla tehdy novinka, měl nulovou odezvu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63543
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (194.12.35.199) --- 22. 1. 2014
Re: Zajímavost k moru vĂ??elÄ?Âho plodu (63534) (63538)
Pepa:
Tyhle pokusy se už samozřejmě dělaly. Na nakažení nestačí jediná spora. Pro jednodenní larvičku to je snad nějak 10 spor,
---
Dokonce se dělaly pokusy kde se prokázala odlnost larviček různých linií.
Jenže i když ta larvička uhyne, taks eni neděje, protže ji včely normálně vynesou a hned jak uhyne.
Proto se prý nachází příškvary na jaře, když je málo včel na ošetřování plodu.
A i když s edo včel daly celé plodové plásty s morem, tak byla včelstva co je vyklidila a klinika nepropukla.
Je to stejná statitika jako u rakoviny plic a kouření.
Prostě jsou některé věci pravděpodobnější když si o ně koledujeme.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63540
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (194.12.35.199) --- 22. 1. 2014
Re: Mor (63532)
Nemas Radku
zadne zpravy,jak se letos postavi SVS k vysledkum na varroa zkreslenym
prolety a vyhazovanim roztocu zapadanych do bunek po lonskem leceni?JosPr"
------
Tak jako každý rok - nijak. :-)
To by se museli zabývat i tím, zda to vyšetření je kněčemu.
Je třeba odevszdat hodně kelímků ze stanoviště, protože tím víc bude nul a tím víc budou šťastnější a laborka si víc vydělá. A o to tady jde.
Nejlépe co včelstvo to kelímek.
:-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63539
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Sroll Josef (e-mailem) --- 22. 1. 2014
RE: Zajímavost k moru vĂ??elÄ?Âho plodu (63534)
Tyhle pokusy se už samozřejmě dělaly. Na nakažení nestačí jediná spora. Pro jednodenní larvičku to je snad nějak 10 spor, dvoudenní 100 atd, ta čísla nejsou přesná. Před zakuklením se již larva nenakazí. Jenže jeden příškvar má miliony spor, které jsou navíc extrémě odolné. Přežívají mnoho desítek let na čemkoliv, var ani mráz je nepoškodí. Proto se vosk musí sterilizovat v autoklávu, což je v principu přerostlý papiňák, aby se dosáhlo vyšší teploty než 100°C, která teprve mor ničí. Asi by se dalo změřit, kolik spor se přenese včelí nožkou šlápnutím na příškvar, šlápnutím a dřevo, kde tato nožka šlápla předtím... Dříve se při jakémkoliv napadení pálilo úplně všechno a stejně se mor nevymýtil. Pokud se povolí otěže, je samozřejmě moru víc, to je zákonitost a vše ostatní jsou už jen řeči. Pepa
-----Original Message----- From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Radek Hubač Sent: Wednesday, January 22, 2014 8:05 AM To: vcely/=/v.or.cz Subject: Re: Zajímavost k moru vĂ??elÄ?Âho plodu
záleží na infekční dávce, tedy česky na tom, kolik těch spór si včelstvo přinese.
Radek
---------- Původní zpráva ----------
Datum: 21. 1. 2014
Předmět: Re: Zajímavost k moru vĂ??elÄ?Âho plodu
"Jen tak pro zajímavost,jak rychle se nakazí vylupující včelstvo z
nakaženého morem.Před několika lety jsem zjistil,že od začínajícího včelaře
látají nasáté včely k sousedovi včelařícího asi 100m od něho.Po zjištění
příčiny/mor/jsem udělal za měsíc prohlídku u vylupujících včel a už několik
buněk bylo napadeno potvzeným od vet.morem!!"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63538
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 22. 1. 2014
Ăşvaha
uvažujte o tom. >>>Pri malem tlaku nakazy mozna ucinne,ale pri rabovani zimnich zasob k nicemu.JosPr<<< Tato věta mne přivádí k myšlence, že si vlastně za to rabování cizích a zamoření morem včelstev, může dotyčný včelař sám. 1) včelstva mají málo zásob a proto shánšjí kde je. 2) Příliš velký prostor pro zásoby a včelstva mají pořebu jej naplnit. Z toho pak plyne; 1) Rychleji krmit a většími dávkami 2) Na zimu jim nechat jen takový prostor aby byl zaplněn zásobami. To pak ale znamená na jaře rychlejší reakci při rozšiřování a případné podněcování.
pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz> Datum: 22. 1. 2014 Předmět: Re: Mor
"Radime,tenhle "zvlastni"rezim obnasi predevsim promenu snusky ve stavbu mezisten,i krmeni na zimu jde na podporu stavby,ale i tak davaji vcelstva kolem 50 kilo.A opravdu zalezi,kolik spor si dokazi natahat.Tehdy jsem nasel mor na zaplodovanych mezistenach,zadna hneda sous v ulech nebyla,100 % obmena dila rocne byla malo a kolik vcelaru vyradi rocne 100 %?Pri malem tlaku nakazy mozna ucinne,ale pri rabovani zimnich zasob k nicemu.JosPr"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63537
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.49) --- 22. 1. 2014
Re: Mor (63530) (63533)
Radime,tenhle "zvlastni"rezim obnasi predevsim promenu snusky ve stavbu mezisten,i krmeni na zimu jde na podporu stavby,ale i tak davaji vcelstva kolem 50 kilo.A opravdu zalezi,kolik spor si dokazi natahat.Tehdy jsem nasel mor na zaplodovanych mezistenach,zadna hneda sous v ulech nebyla,100 % obmena dila rocne byla malo a kolik vcelaru vyradi rocne 100 %?Pri malem tlaku nakazy mozna ucinne,ale pri rabovani zimnich zasob k nicemu.JosPr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63535
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 22. 1. 2014
Re: ZajĂmavost k moru vÄ???elĂ??Ă?Âho plodu
záleží na infekční dávce, tedy česky na tom, kolik těch spór si včelstvo přinese.
Radek
---------- Původní zpráva ----------
Datum: 21. 1. 2014
Předmět: Re: Zajímavost k moru vĂ??elÄ?Âho plodu
"Jen tak pro zajímavost,jak rychle se nakazí vylupující včelstvo z
nakaženého morem.Před několika lety jsem zjistil,že od začínajícího včelaře
látají nasáté včely k sousedovi včelařícího asi 100m od něho.Po zjištění
příčiny/mor/jsem udělal za měsíc prohlídku u vylupujících včel a už několik
buněk bylo napadeno potvzeným od vet.morem!!"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63534
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 22. 1. 2014
Re: Mor (63530)
Podle mně včelaři neumí výměnou za část medné snůšky odchovávat odolnější včelstva.
Všichni to "rvou" aby měli co nejvíc medu, včetně těch, kteří jsou v ochranném pásmu moru. Včelstva, která tak včelaři přinesou 50 - 100 kilo medu za rok jsou potom logicky oslabená a mnohem náchylnější k onemocnění. A pokud jsou vystavena nějakému infekčnímu tlaku, tak mu kvůli tomu ioslabení podlehnou.
Podle mně , pokud se na stanovišti najdou spory moru či se dokonce část včelstev zničí kvůli klinice, se musí zbylá včelstva chovat ve zvláštním režimu, který podporuje jejich odolnost.
Ne v "masařském" režimu, ve kterém se z včelstev ždímá všechno, co jenom jde. A v podletí pere do nich cukru, co to jen jde, aby byla přes zimu nejsilnější, co to jen jde a další rok bylo možno zase ždímat.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63533
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 21. 1. 2014
Re: Mor
Ahoj, je to složité, hlavně ten ústav pro kontrolu veterinárních léčiv nás nutí objednávat přes veterináře a pakárna největší. Psal jsem k tomu návrh se zdůvodněním. S Kamlerem jsem mluvil o tom, co se ptáš, upozornil na to, myslí si, že by bylo lepší odložit sběr měli a i kdyby se odebíralo jen 14 dní tak vynásobit 2. Ví o tom, ž ebudou vycházet hausnumera. S Veterináři snad budu mluvit zítra, neměl jsem čas.
S pozdravem a díky za upřesnění
Radek
---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
Datum: 21. 1. 2014
Předmět: Re: Mor
"Spravny udaj za rok 2013 by mnel byt 3 ohniska(Strazisko,Pencin a Niva)
pro okres.Pokud Radku vychazis z narizeni KVS,zbyla ohniska jsou v ramci
kraje,ne okresu.Loni vyslo pouze jedno narizeni ohledne MVP.Nemas Radku
zadne zpravy,jak se letos postavi SVS k vysledkum na varroa zkreslenym
prolety a vyhazovanim roztocu zapadanych do bunek po lonskem leceni?JosPr"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63532
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.33) --- 21. 1. 2014
Re: Mor (63530)
Spravny udaj za rok 2013 by mnel byt 3 ohniska(Strazisko,Pencin a Niva) pro okres.Pokud Radku vychazis z narizeni KVS,zbyla ohniska jsou v ramci kraje,ne okresu.Loni vyslo pouze jedno narizeni ohledne MVP.Nemas Radku zadne zpravy,jak se letos postavi SVS k vysledkum na varroa zkreslenym prolety a vyhazovanim roztocu zapadanych do bunek po lonskem leceni?JosPr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63531
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 21. 1. 2014
Re: Mor
Díky za zajímavý odkaz. Čím si vysvětlujete zase zvýšení počtu ohnisek ze 2 v 2012 na 11 ohnisek v roce 2013?Díky Radek
---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
Datum: 21. 1. 2014
Předmět: Re: Mor
"Za okres ta cisla mame(www.csv-prostejov.webnode.cz),ukazuji krasne,jak
nas paleni pri 50% dostalo do hrozive situace a jak se stav menil po
nastupu ostrejsich opatreni az do soucasnosti.Na zaklade techto cisel
zastavam svoje stanovisko.A pokud tahle cisla ma OO,musi je mit i vys,musi
je mit i SVS a na zaklade nahrad je musi mit i MZE(byt ne presne podle
kalendarniho roku).Ale je pravdou,ze jsem celostatni sumar nikde
nevidel,top secret to nejspis nebude..JosPr."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63530
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (88.101.45.181) --- 21. 1. 2014
Re: ZajĂmavost k moru vĂ??elÄ?Âho plodu (63525) (63528)
Jen tak pro zajímavost,jak rychle se nakazí vylupující včelstvo z nakaženého morem. Před několika lety jsem zjistil,že od začínajícího včelaře látají nasáté včely k sousedovi včelařícího asi 100m od něho.Po zjištění příčiny/mor/jsem udělal za měsíc prohlídku u vylupujících včel a už několik buněk bylo napadeno potvzeným od vet.morem!!
---
Byly dělány ve světě různé pokusy - hoidně toho přeložil Ing. Čermák. Z jednoho vyplynulo, že určitou dávku nepřežije žádné. To byl asi příklad vyloupeného kolabujícího včelstva. Ale při menším tlaku byly právě významné rozdíly.
Ale z uvedeného příkladu je opět vidět že by to plošně chtělo zlikvidovat stará ohniska. A nedělat z toho okresní kalamitu.
Protože v jiných pokusech se právě zkoušelo za jak dlouhjo se to roznese z nemocných včelstev po včelnici a co se stane když se nemocná odstraní. Sledovaly spory - Víceméně to pak dopadlo dobře. Myslím že klinika propukla jen u pár včelstev.
Problém moru je u nás asi hlavně v negramotnosti včelařů.
A současná praxe tomu napomáhá. Když někdo rozumný pozná mor, tak spálí včelstvo a najde si stanoviště o kus dál. A dál tam je to ohnisko. Nikdo nemá zájem aby jej ještě po dvaceti letech označovali za toho kdo udělal ten průser.
Že to třeba nahlásil.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63529
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M�raH. (94.127.128.127) --- 21. 1. 2014
Re: ZajĂmavost k moru vĂ??elÄ?Âho plodu (63525)
Jen tak pro zajímavost,jak rychle se nakazí vylupující včelstvo z nakaženého morem.Před několika lety jsem zjistil,že od začínajícího včelaře látají nasáté včely k sousedovi včelařícího asi 100m od něho.Po zjištění příčiny/mor/jsem udělal za měsíc prohlídku u vylupujících včel a už několik buněk bylo napadeno potvzeným od vet.morem!!
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63528
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.101.45.181) --- 21. 1. 2014
Re: ZajĂmavost k moru vĂ??elÄ?Âho plodu (63525)
Děda prý tam
včelařil auž mu to moc nešlo. Asi mor. 27 let asi, tam nic nebylo jen staré
ůly. Děti tam měli letní chatu . Po této době se tam usadil roj. Okamžitě
spory moru . Tři roky se to tam likvidovalo , vždy to někdo odnes na svých
včelách . Spory likviduje snad jen ohen. Standa
-----
Já psal o přírodě což včelín není. Mně ochránil předpokládám les (a to že se za ním začala likvidovat ohniska = zdroje nákazy. V podstatě tam byl mor neropoznán asi taky poměrně dlouho).
Ale ten včelín - právě takových příběhů jsem zachytil dost - takže MVP není nějaká EBOLA - desítky let tam byl- to by musel být mor na desítky kilometrů od něj za tu dobu. A nebyl podle toho co čtu zde a slyšel jsem i odjinud.
Takže to není záležitost jednoho roku a téměř jistoty.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63527
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vojta (93.99.97.17) --- 21. 1. 2014
Re: Máme ve včelaření nějaké světové prvenství ? (63493) (63509) (63510) (63511) (63517) (63519)
Měl prý celoskleněné úly.
Já o prvenstvích nepřemýšlel, tak jsem se moc neptal.
A preferoval prý zateplené úly. To překvapilo každého :-)
Možná jen na ukázku. Sklo bylo drahé.Také postupem vývoje preferuji skleněné, uteplené.
Spotřeboval jsem skla ze tří baráků. Kolik tun skla skončilo v kontejnerech.
Za sklo jsem nedal ani korunu. Na vývoji těchto úlů pořád pracuji.
Sklo vodu nezadržuje v úlech jako dřevo. Pokud včely vodu nevyberou tak odteče. Ušetřený propolis, který by dávaly do dřeva, dávají do vosku. Tyto faktory a další ovlivňují zdravotní stav včelstev.
http://leteckaposta.cz/618950505
Petr Kovář napsal:
,,A koho by případně zaujal i skleněný úl, dejte vědět, vyrábím je na zakázku se svolením vynálezce“.
Ale nevím jestli sleduje vývoj těchto úlů. Cílem je aby výhody skla i jiných materiálů převažovaly nad dřevem.
http://youtu.be/_lANF2oh3OI
B.V.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63526
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 21. 1. 2014
Re: ZajĂmavost k moru vĂ??elÄ?Âho plodu
Příteli nerad ti oponuji ale nemáš uplně pravdu. Je pravda že v ůle nebo dutině nezůstane nic. Na okrese jsme měli starý včelín . Děda prý tam včelařil auž mu to moc nešlo. Asi mor. 27 let asi, tam nic nebylo jen staré ůly. Děti tam měli letní chatu . Po této době se tam usadil roj. Okamžitě spory moru . Tři roky se to tam likvidovalo , vždy to někdo odnes na svých včelách . Spory likviduje snad jen ohen. Standa
---------- Původní zpráva ----------
Datum: 20. 1. 2014
Předmět: Re: Zajímavost k moru vÄ?elĂho plodu
"Roj sice dutinu opustí,ale zůstává plod a matečníky z kerých se
vylíhne nová pokračovatelka rodu,samozřejmě po zdárném oplození.potom
včelstvo pokračuje!
já myslím, že příčina je jinde. V přírodě roj žije na jednom místě cca 5
roků pak se zrojí a prostor opustí . na řadu pak přichází očistný proces
pomocí myší, molice, bakterií atd."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63525
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.46) --- 21. 1. 2014
Re: Mor (63503) (63504) (63505) (63507) (63512) (63514) (63515) (63518) (63520) (63522)
Nemyslim,ze 100% nefungovalo,150% nejde,50% bylo k nicemu a 15% ukaze cas,ale za predpokladu,ze bude SVS dusledne kontrolovat narizena ozdravna opatreni,ale taky chodit po ostatnich stanovistich a kontrolovat zootechniku chovu vcel a narizovat opatreni k naprave.To musi byt zakladni clanek pristupu SVS!.JosPr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63524
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.46) --- 21. 1. 2014
Re: Mor (63503) (63504) (63505) (63507) (63512) (63514) (63515) (63518) (63521)
To stanoviste tehdy byl ilegalni presun vozu z nove vyhlaseneho OP(vcelar "nevedel") a vysetrene bylo,az jsme ho cirou nahodou nasli,slo o 50 vcelstev,z nichz se klinika podarila prokazat tusim u 7 vcelstev!! Nikdo nevi u kolika by to bylo za 2,3 mesice.Malem z toho byl lync,zvazovala se zaloba,resila to SVS vysokou pokutou,doslo k funkcionarskemu zemetreseni po snahach onoho "zmetka" ignorujiciho predpisy kryt..Snaha neprijit o ekonomicky profit a tupost a arogance "vcelare" nas stala tehdy 13 stanovist ve 3 obcich komplet bez vcel..Proto to vidim takhle,na rozdil od propagatoru odolnych vcelstev,kteri si mor prohledli jenom na obrazku a otevreli pandorinu skrinku..JosPr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63523
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.101.45.181) --- 21. 1. 2014
Re: Mor (63503) (63504) (63505) (63507) (63512) (63514) (63515) (63518) (63520)
Navic dodam,ze kazdorocne vysetrujem na pritomnost spor a kazdy rok se najde stanoviste pozitivni,loni ciste.A nedari se prokazat pricinu.(pouziti nespalenych pomucek,ilegalni dovoz vcelstva nebo jina zjevna pricina)a tohle rozum nebere.
----
Napsal jsi to sám. Ani 100% pálení nefunguje.
ALe budeme si dál říkat že je vše výborný?
Jakmile třeba stát zastaví výplatu za spálená včelstva atd tak co?
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63522
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.101.45.181) --- 21. 1. 2014
Re: Mor (63503) (63504) (63505) (63507) (63512) (63514) (63515) (63518)
To za 1 jediny rok!! Tak moc si toho vcely z ponechanych vcelstev natahaly.Tak pohadkam o tom,jak to trva roky nez mor propukne proste neverim.JosPr
---
To je podle mě věc statitiky.
Jednak i v současné úpravě byl problém prosadit nějakou prevenci, co s tím zbytkem atd.
V té staré vyhlášce nebylo vůbec nic a pokud se to stanoviště nechalo jet po starém tak je to i možné.
Vnucuje se otázka jak probíhalo pálení. Jsou tragické skazky, že veterina nahlásila příjezd,m včelaři to otrávili ještě z rána dokud byly včely doma a pak se čekalo až v poledne přijedou aby to zdokumentovali a mezitím tam vypuklo rodeo a další smutné historky ze života.
ˇCistě hypoteticky - to likvidované ohnisko tam vzniklo hned a vzápětí bylo likvidováno (to by musel abýt náhoda, nebo se včelař sám přihlůásil, když něco viuděl), nebop tam bylo již pár let předtím - pak je divné, že si to ty včelky z tvého okrsku nenathaly už o rok dřív.
Slyšel jsem o nálezech kde se našlo stanoviště kde to bylo evidentně dlouho a okolo kliniku nenašly.
Jenže to je to že se vše tutlá. Protože včelařům nmelze říci pravdu.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63521
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.46) --- 21. 1. 2014
Re: Mor (63503) (63504) (63505) (63507) (63512) (63514) (63515) (63518)
Navic dodam,ze kazdorocne vysetrujem na pritomnost spor a kazdy rok se najde stanoviste pozitivni,loni ciste.A nedari se prokazat pricinu.(pouziti nespalenych pomucek,ilegalni dovoz vcelstva nebo jina zjevna pricina)a tohle rozum nebere.A nevim o pripadu z dob pravidla 50%,ktery by neshorel o rok pozdeji.Soucasne pravidlo 15 % je nastaveno strasne vysoko,vubec neprihlizi k situaci okolo stanoviste(ciste nebo dalsi podezrela stanoviste) a neverim,ze povede k odhaleni odolnych vcelstev.Howg.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63520
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.46) --- 21. 1. 2014
Re: Mor (63503) (63504) (63505) (63507) (63512) (63514) (63515)
Castecne narust souvisi s vysetrovanim v OP,ale treba zrovna muj duvernicky okrsek byl v 1.roce v OP po vysetreni meli cisty,v doletu ale bylo stanoviste,kde se palilo podle pravidla 50%.2.rok vysetreni,loni cista vcelstva od 10 na 3 po 10 na 5 a klinika na vsech stanovistich v okoli ohniska z minuleho roku.To za 1 jediny rok!! Tak moc si toho vcely z ponechanych vcelstev natahaly.Tak pohadkam o tom,jak to trva roky nez mor propukne proste neverim.JosPr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63518
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vojta (93.99.97.17) --- 21. 1. 2014
Re: Máme ve včelaření nějaké světové prvenství ? (63493) (63509) (63510) (63511)
Vojto, víš kdo prvně včelařil ve skleněných úlech? Co tedy vím tak Langstroth.
Karle,
myslíš to sklo, aby bylo vidět na poslední rámek?
Myslíš, že měl vypracovaný systém včelaření ve skleněných úlech? Nic jsem takového nenašel.
http://youtu.be/_lANF2oh3OI
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63517
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.101.45.181) --- 21. 1. 2014
Re: Mor (63503) (63504) (63505) (63507) (63512) (63514) (63515)
A ještě aby toho nebylo v tom vlákně moc najendou.
Tohle není analýza jak bych si ji představoval - pokud to není v mapě a není zřejmé co to je "ohnisko".
To že tam najdu mor není v mém pojetí ohnisko. Ohnisko je když najdu místo odkud se to zřejmě šíří. Tedy vidím, rozdíl od stanoviště kde najdu 1 příškvar po té co sklepu včely z 200 plodových plástů a pak je podle mě ohnisko, kde je to cítit skoro v každém úle a je to možné najít i v neobsazených úlech atd. Tam je to podle mě nejen na pálení ale trestní postih a náhradu škody. Škoda že to nikdo v ČR nepoužil.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63516
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.101.45.181) --- 21. 1. 2014
Re: Mor (63503) (63504) (63505) (63507) (63512) (63514)
Jestli je to toto:
http://csv-prostejov.webnode.cz/veterinarni-narizeni/
Ta čísla jsou vlastně jen ze současné praxe.
Moje teorie vzniklá v té době u nás když se objevila možnost vyšetření měli na spory MVP - než fananatici SVS pálili jen na základě vyšetření měli - že by stačilo průběžně prošetřovat měl na spory a dohledat kliniku. Jsou lokality kde je to velmi čisté, nebo kde se při plošném vyšetření našlo "pět" ohnisek na okrese a která tam zřejmě vegetila roky a takové lokality by se jen zlomkem vzorků ročně projížděli a při případném nalezení by se propálila klinika, ve zbytku by se vyšetřovalo hustěji a zase pálila klinika. Podle mě je problém ohnisko kde to včelař úspěšně udržuje po celé pětiletky a ještě se bojí aby mu to tam nikdo nepřinesl.
Takže - nezačali jste náhodou v 2005-2006 používat plošné vyšetření měli na spory MVP? A předtím?
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63515
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.49) --- 21. 1. 2014
Re: Mor (63503) (63504) (63505) (63507)
Za okres ta cisla mame(www.csv-prostejov.webnode.cz),ukazuji krasne,jak nas paleni pri 50% dostalo do hrozive situace a jak se stav menil po nastupu ostrejsich opatreni az do soucasnosti.Na zaklade techto cisel zastavam svoje stanovisko.A pokud tahle cisla ma OO,musi je mit i vys,musi je mit i SVS a na zaklade nahrad je musi mit i MZE(byt ne presne podle kalendarniho roku).Ale je pravdou,ze jsem celostatni sumar nikde nevidel,top secret to nejspis nebude..JosPr.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63512
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vojta (93.99.97.17) --- 21. 1. 2014
Máme ve včelaření nějaké světové prvenství ? (63493) (63509)
Moje moto:“ Kdekoliv jsou neprůhledná místa je zaděláno na nějakou špínu“. Známe to také z politiky. Příroda to řeší pomocí různých druhů bakterií, které tato místa vyčistí. Včely jsou milovníci slunce, tak proč je chovat jako zajíce v pytli, když můžeme mít pořád přehled o jejich chování, aniž včely rušíme rozebíráním. Potom po vyrušení mají stres a dlouho se vrací do klidu.. V době zhoršování životního prostředí, které se projevuje také oslabováním odolnosti včelstev, je třeba zjednodušit včelaření a vytvořit nový fungující způsob, odpovídající dnešní době. Bez ověřování nových způsobů se nikam nedostaneme. Méně chémie, bez ohrožování ptáky a omezením zlodějek atd.
http://youtu.be/_lANF2oh3OI
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63510
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 21. 1. 2014
Re: VÄ?????elaĂ????skĂ???? stĂ????Ă???Ä???Ă????Ă????Ă???Ä??Ă? Re: (63493)
"to bychom pak nenacházeli včelstva i n nepoměrně větších prostorech než je
úl zničí je obvykle až v zimě ptáci. Včely chrání vždy jen chomáč a
prostor kolem něj. "
Za prvé v tomto prostoru se už předtím mohly roje usadit mnohokrát a mnohokrát mohly být loupeží zničeny. Roj, kterému se v takové dutině povede zesílit ve včelstvo a vícekrát přežít zimu známky těchto předchozích pokusů zničí.
Za druhé roj bez zásahu člověka postaví i ve volném prostoru takové dílo, ve kterém jsou medné zásoby před zlodějkami uzavřeny dílem, přístup je jen přes menší průchozí otvory s parametry česna. Takže tam před zlodějkami nechrání včely, ale včelí dílo. Nástavkový úl je něco úplně jiného, zvláště zespodu je včelí dílo pro zlodějky úplně otevřeno a včelstvo tak musí v obraně před zlodějkami nasazovat vlastní včely.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63509
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.101.45.181) --- 20. 1. 2014
Re: Mor (63503) (63504) (63505) (63506)
JosPro:
Ps:proc si nikdo z predkladatelu navrhu nenasypal do vcelstev 1000 spor/gram a nezkoumal,jak to po 1,2,3 letech bude vypadat?Snad budou za par let presna data k dispozici a u pomeru vcelstva s nalezem spor/vcelstva ozdravena a nespalena za lomitkem alespon 10 %..JosPr
-----
Zajímavé, že ani SVS a ani ČSV (přes existenci nákazových komisí referentů atd) nemá data za posledních dvacet a víc let a nebo jsou data nepříznivá?
Jak se říká - Čísla mluví. A dokud je nedají kritici na stůl - je to hlavně od ČSV a to snad má evidence - tak to je debata o ničem.
A podle mě jsou dvě možnosti
- buď ta čísla nemluví ve prospěch končící praxe.
- a nebo ještě horší - ta čísla nejsou.A to je dle mého názoru jemně řečeno víc než trapné. A pak bje otázka zda je třeba se zabývat nějakým názorem na věc, protože to je jen názor.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63508
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.101.45.181) --- 20. 1. 2014
Re: Mor (63503) (63504) (63505)
Nehodlám debatovat na téma změny zákona - mimochodem - to že s morem zápasíte nesvědčí o úspěchu současné legislativy či praxe - od roku 2006 do dneška by přeci měla prokázat výrazné zlepšení oproti stavu v 2006 do kdy se pálilo vše jen při klinice nad 50%.
Jen mi není jasné proč si myslíž, že všechna včelstva s zúčastnila loupeže?
Když jsem vytáčel a neměl ještě velkou stáčecí nádobu, tak bylo zajímavé pozorovat jak každé včelstvo mělo jinou barvu medu.
Nebo to vyloupené včelstvo bylo 100m od tvoji včelnice?
Tady poblíž se vehementně pálilo a stejně se tam i po 8 letech stále dopaluje. Logicky.
Zajímavé, že právě přes lesní komplex (pruh cca 7km) kde by teoreticky mělo být hodně volně žijících včelstev se to nešířilo. Osobně si myslím, že tam je důležitá právě vzdálenost od jiných včelstev. Ta způsobí, že včelstvo zanikne bez nějaké hromadné loupeže z okolí.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63507
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.45) --- 20. 1. 2014
Re: Mor (63503) (63504)
Na ojedinela vcelstva neverim,pokud se nekde najde lakavy zdroj zpracovanych zasob s morem,poleti si nabrat ojedinela vcelstva nebo cela vcelnice??Hodte babam tac zakusku a spolehejte,ze ho slupnou jen ojedinele?Sezerou to vsechny..Nova metodika je zalozena na likvidaci prokazaneho ohniska a ozdraveni zbytku,ale nikdo z navrhovatelu-mudrlantu si asi neuvedomuje,ze puvodni zdroj nakazy mohl byt davno zlikvidovan(vcelstvo mohlo padnout na roztoce,vyloupenim odrojeneho zbytku,prestehovanim vcelstev nebo mohl nejaky vcelar idiot nechat ramky na hromade k vylizani).Zitra muzou byt spory o kus dal,do zadneho ulu neprijdou samy,nekdo je musi donest!!! Nebudu hodnotit novy pristup k likvidaci moru,byt jsem presvedceny,ze je to nezodpovedny hazard.Vyhodnoti se sam za par let.Jenom dik,ze jsme s morem valcili po staru,protoze zadne utopicky odolne vcelstvo nestoji za riziko rozneseni moru.Howg,na tohle nazor nezmenim(na zaklade zkusenosti z vlastni vcelnice).JosPr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63505
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.101.45.181) --- 20. 1. 2014
Re: Mor (63503)
Pěknou radu dal na Včelařském foru PH - obětujte ročně nástavek souší. Odchovaá se tam spousta zavíječů a ty si svoji kořist najdou - pokud je někde slabé včelstvo nebo opuštěné dílo, tak jej cítí na dálku. A zlikvidují.
Něco na tom je.
Jen taková otázka - dobrá, rok co rok se mi objeví někde včelstvo co onemocní na tu bakteriální nákazu. Tak je spálím a jedu dál. Jsou lidi co zrovna tak likvidují včelstva se zvápenatěním, slabochy atd. A dokonce nedostanou ani od státu náhradu.
To bakteriální onemocnění když vystrčí růžky - tak jak - zachvátí celou včelnici nebo jen ojedinělá včelstva?
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63504
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- profík (87.249.131.173) --- 20. 1. 2014
mor plodu
Muj názor je takový že včelstvo žilo v dutině třeba 50let a občas vyslalo veliký roj.Žilo na 50 let starých plástech a šlo to taky. Nebyl kdo by mu furt obmněnoval dílo.Tento životní koloběh se přerušil pouze tehdy když se mladá matka nevrátila nebo neoplodnila.Na včelařských farmách v americe dílo nemnění vubec.Namítnete - proto tam mají mor. Ale ono kdyby se to přepočítalo na počet včelstev nebo km.čtvereční tak by se zjistilo že toho moru je u nás více než tam.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63502
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M�raH. (94.127.128.127) --- 20. 1. 2014
Re: ZajĂmavost k moru vÄ?elĂho plodu (63495) (63496)
Roj sice dutinu opustí,ale zůstává plod a matečníky z kerých se vylíhne nová pokračovatelka rodu,samozřejmě po zdárném oplození.potom včelstvo pokračuje!
já myslím, že příčina je jinde. V přírodě roj žije na jednom místě cca 5
roků pak se zrojí a prostor opustí . na řadu pak přichází očistný proces
pomocí myší, molice, bakterií atd.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63501
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.45) --- 20. 1. 2014
Re: Zajímavost k moru včelího plodu (63495) (63497) (63498) (63499)
Jestli mor vystrkuje rohy kazdy rok,jeden rok pred kopcem,o rok pozdeji za kopcem,tak se clovek musi ptat,jak je to mozne?Z nejhorsiho jsme po letech asi venku,ale ta obava je tady porad,uz jsou to jen ojedinela ohniska,ale prece...Z paleni strach nemam,trocha prace a nove uly mam udelane,dost matek jsem rozdal pri znovuzavcelovani regionu(diky vyjimce SVS jsem zacal o 2 roky driv nez okoli),tak mam kam sahnout.Obavu mam jenom jednu,ze ac se snazim nic nepodcenit,stejne to muze ve vzorcich znova byt,i kdybych se rozkrajel..JosPr.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63500
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.49) --- 20. 1. 2014
Re: Zajímavost k moru včelího plodu (63495) (63497)
Ps: a kazdemu teoretikovi,ktery nevcelari v podobnych podminkach a podobnem regionu,bych pral,aby si to zkusil na vlastni kuzi,zvlast ve svetle nynejsiho "pristupu" k likvidaci MVP...Zvlast to mrazeni v zadech,nez prijdou jarni vysledky na spory MVP,byt si clovek muze rikat,ze udelal vse,co udelat mohl...JosPr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63498
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.49) --- 20. 1. 2014
Re: Zajímavost k moru včelího plodu (63495)
"divoka vcelstva netrpi morem vceliho plodu" kdepak jste na toto tvrzeni prisla????? Kdyby to byla pravda,neplacame se 10 let v ochrannych pasmech MVP v huste zalesnenem a na snusku bohatem regionu.Nejspis nam pri novych ulech,novem dile a novych pomuckach kazdorocne pada z nebe?Uz 10 let?JosPr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63497
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 20. 1. 2014
Re: ZajĂmavost k moru vÄ?elĂho plodu (63495)
já myslím, že příčina je jinde. V přírodě roj žije na jednom místě cca 5 roků pak se zrojí a prostor opustí . na řadu pak přichází očistný proces pomocí myší, molice, bakterií atd. Kdežto u včelaře je ten úl v plné permanenci 20 a více let. Není pak divu, že i přes všemožnou péči o něj se to stane V přírodě také včelstva nežijí pár decimetrů od sebe, takže zásadní roli tu hraje vzdálenostní bariéra.
pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: Marie <hruska.trag/=/email.cz> Datum: 20. 1. 2014 Předmět: Zajímavost k moru včelího plodu
"Zdravím, mám jeden dobrý nápad ohledně k infekční nemoci včel - k včelímu moru. Vím že když se nakazí včelstvo v úle tak jse musí i hned po zjištění zlikvidovat. Dozvěděla jsem se ze včelařské literatury, že selen ovlivňuje délku života včel. Divoce žijíci včelstva netrpí žádným morem včelího plodu, a mám takový pocit že právě selen by mohl vést k léku pro včely. Myslím že všichni včelaři kteří nechcou přihlížet a čekat až se příjde na lék na včelí mor a přihlížet jak včely umírají jen k vůli moru. Tak nemyslet jen na škůdce a parazity které už známe ale víc jse zaměřit na genetiku rostlin. To je jen nápad."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63496
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Marie (77.95.197.6) --- 20. 1. 2014
Zajímavost k moru včelího plodu
Zdravím, mám jeden dobrý nápad ohledně k infekční nemoci včel - k včelímu moru. Vím že když se nakazí včelstvo v úle tak jse musí i hned po zjištění zlikvidovat. Dozvěděla jsem se ze včelařské literatury, že selen ovlivňuje délku života včel. Divoce žijíci včelstva netrpí žádným morem včelího plodu, a mám takový pocit že právě selen by mohl vést k léku pro včely. Myslím že všichni včelaři kteří nechcou přihlížet a čekat až se příjde na lék na včelí mor a přihlížet jak včely umírají jen k vůli moru. Tak nemyslet jen na škůdce a parazity které už známe ale víc jse zaměřit na genetiku rostlin. To je jen nápad.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63495
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 20. 1. 2014
Re: VÄ?????elaĂ????skĂ???? stĂ????Ă???Ä???Ă????Ă????Ă???Ä??Ă? Re:
>>>To je líbivá teorie, ale v praxi to tak nefunguje. <<<; to bychom pak nenacházeli včelstva i n nepoměrně větších prostorech než je úl zničí je obvykle až v zimě ptáci. Včely chrání vždy jen chomáč a prostor kolem něj. To však není důležité. Důležité je však to co využijeme při dalším rozvoji vlastností včelstva. I to, že se včelstvo dokáže ataku z venčí bránit o něco déle než ty ostatní, je pozitivní přínos. Ten však neumí ocenit klasický rabovač medu. Zkušený a vnímavý včelař to umí využít. Není to však nic pro klasické dobyvatele medu.
Přírodní děje nás velmi často udivují, je to však proto, že je vnímáme z našeho lidského pojetí. Pak býváme hodně překvapení nebo jej ani z téhož důvodu ani nechápeme.
pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> Datum: 20. 1. 2014 Předmět: Re: VĂ????elaÄ???skÄ??? stÄ???Ä??Ă??Ä???Ä???Ä??Ă? Re:
""Podle mých zkušeností i poměrně malá včelstva i ve velkém úlu vyloupena nejsou Včelstvo si podle svého uvážení vytvoří dostatečné zásoby k přezimování a to vždy jen takové které je schopno ubránit. K vyloupení vede však vždy špatný stav matky a jejích feromonů. a jsme zase u toho nejlepšího přirozeného výběru. Nová včelstva pak odchováváme až s toho co přežije zimu. "
To je líbivá teorie, ale v praxi to tak nefunguje. Včelstvo se ubrání vyloupení tehdy, pokud má kontakt s česnem a ovládá ho. V nástavkovém úlu s otevřeným česnem ve dnu to potom znamená, že to nemůže být jiné než velmi silné včelstvo. Ve slabším pronikají zlodějky přes málo chráněné spodní česno do úlu a potom napadají to včelstvo na celém průřezu nástavku. A to nemůže vydržet žádné včelstvo. "Přirozený výběr" v takovém případě tedy není prováděn podle nějakých vlastností včelstva, ale podle jeho prachobyčejné síly v době, kdy je nebezpečí vzniku loupeže, například v podletí."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63493
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 20. 1. 2014
Re: VĂ????elaÄ???skÄ??? stÄ???Ä??Ă??Ä???Ä???Ä??Ă? Re: (63491)
"Podle mých zkušeností i poměrně malá včelstva i ve velkém úlu vyloupena
nejsou Včelstvo si podle svého uvážení vytvoří dostatečné zásoby k
přezimování a to vždy jen takové které je schopno ubránit. K vyloupení vede
však vždy špatný stav matky a jejích feromonů. a jsme zase u toho
nejlepšího přirozeného výběru. Nová včelstva pak odchováváme až s toho co
přežije zimu. "
To je líbivá teorie, ale v praxi to tak nefunguje.
Včelstvo se ubrání vyloupení tehdy, pokud má kontakt s česnem a ovládá ho. V nástavkovém úlu s otevřeným česnem ve dnu to potom znamená, že to nemůže být jiné než velmi silné včelstvo. Ve slabším pronikají zlodějky přes málo chráněné spodní česno do úlu a potom napadají to včelstvo na celém průřezu nástavku. A to nemůže vydržet žádné včelstvo.
"Přirozený výběr" v takovém případě tedy není prováděn podle nějakých vlastností včelstva, ale podle jeho prachobyčejné síly v době, kdy je nebezpečí vzniku loupeže, například v podletí.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63492
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 19. 1. 2014
Re: VĂ????elaÄ???skÄ??? stÄ???Ä??Ă??Ä???Ä???Ä??Ă? Re:
Podle mých zkušeností i poměrně malá včelstva i ve velkém úlu vyloupena nejsou Včelstvo si podle svého uvážení vytvoří dostatečné zásoby k přezimování a to vždy jen takové které je schopno ubránit. K vyloupení vede však vždy špatný stav matky a jejích feromonů. a jsme zase u toho nejlepšího přirozeného výběru. Nová včelstva pak odchováváme až s toho co přežije zimu. Rozhodně to lépe posoudí matka příroda jak včelař sám. Což nám dokazuje neustále, proti našemu vševědoucímu snažení.
pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> Datum: 19. 1. 2014 Předmět: Re: VÄ???elaĂ??skĂ?? stĂ??Ă?Ë?Ă??Ă??Ă? Re:
""Všechno se odvíjí o matky. Sklon k rojení roste s jejím věkem. Matka se dožívá i 5 let a to je také hranice obvyklá pro stáří včelstva. S toho také musíte odvodit, že vlastně po genetické stránce s každou výměnou matky jste vlastně vyměnily včelstvo. Měníte-li matku ob rok kvůli zabránění rojení tak vlastně jen střídáte včelstva a sklon k rojení nemůžete ani poznat. rozmnožovací pud i kvalitních nerojivých matek se začíná projevovat ve 3 "
V malém prostoru dvouprostorových úlů, cca maximálně 2x12 plástů 39x24, se dnešní včelstva rojí téměř každý rok. A zvláště ty nejsilnější se obvykle vyrojí doslova až do hrstky posledních včel. Nerojí se jedině letošní matky a i ty se dají zůžením prostoru třeba jen na 10 plástů 39x24, pokud se v květnu až cca poloviny července dosáhne v takovém prostoru potřebné hustoty včel, přivést k rojení. A jak už jsem napsal níže, pokud končicí včelař úly rozšíří na prostor odpovídající plnému prostoru dnešních nástavkových úlů, aby rojení skončilo 1 - 2 roji a v úlu zůstal dostatek včel, zase nedokáže většinu včelstev dovést do potřebné síly. Potom taková včelstva končí buď i během léta s částí neobsazených plástů napůl sežraných zavíječi nebo rovnou včelstva v tak velkém úlu neuchrání česna a jsou na rozdíl od včelstev stejné síly v malých dvouprostorových úlech zničena loupeží."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63491
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 19. 1. 2014
Re: VÄ???elaĂ??skĂ?? stĂ??Ă?Ë?Ă??Ă??Ă? Re: (63488)
"Zachraňovat mrzáka v běžném provozu je opravdu ztrátou času a nemá smysl.
Něco jiného je však použít dlouho odolávající chorobám a negativním vlivům i
když slabé včelstvo, pro zušlechtění svého produkčního chovu a využít jeho
genetického potenciálu. Je to proces který by mohl pomoci i s bojem proti V.
D."
Podle mně je odolnost takových včelstev proti varaóze daná hlavně tím, že takhle "ošetřovaná" včelstva mívají ve snůškových přestávkách pravidelné plodové přestávky, ve kterých roztoči jen "sedí" na dělnicích, stárnou a padají. A když je snůška, mají z ní mnohem méně medu než šlechtěné včelstvo, protože už mají většinu plástů zanesených z předchozí snůšky. Neboli neupracovávají tolik své včely a ty jsou tak v průměru vitálnější.
Vzhledem k tomu to to není nic pro komerční včelaře - masaře. Ti naopak potřebují z včelstev vyždímat co nejvíc medu, respektive peněz bez ohledu na včelstva.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63490
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 19. 1. 2014
Re: VÄ???elaĂ??skĂ?? stĂ??Ă?Ë?Ă??Ă??Ă? Re: (63486)
"Všechno se odvíjí o matky. Sklon k rojení roste s jejím věkem. Matka se
dožívá i 5 let a to je také hranice obvyklá pro stáří včelstva. S toho také
musíte odvodit, že vlastně po genetické stránce s každou výměnou matky jste
vlastně vyměnily včelstvo. Měníte-li matku ob rok kvůli zabránění rojení
tak vlastně jen střídáte včelstva a sklon k rojení nemůžete ani poznat.
rozmnožovací pud i kvalitních nerojivých matek se začíná projevovat ve 3 "
V malém prostoru dvouprostorových úlů, cca maximálně 2x12 plástů 39x24, se dnešní včelstva rojí téměř každý rok. A zvláště ty nejsilnější se obvykle vyrojí doslova až do hrstky posledních včel.
Nerojí se jedině letošní matky a i ty se dají zůžením prostoru třeba jen na 10 plástů 39x24, pokud se v květnu až cca poloviny července dosáhne v takovém prostoru potřebné hustoty včel, přivést k rojení.
A jak už jsem napsal níže, pokud končicí včelař úly rozšíří na prostor odpovídající plnému prostoru dnešních nástavkových úlů, aby rojení skončilo 1 - 2 roji a v úlu zůstal dostatek včel, zase nedokáže většinu včelstev dovést do potřebné síly. Potom taková včelstva končí buď i během léta s částí neobsazených plástů napůl sežraných zavíječi nebo rovnou včelstva v tak velkém úlu neuchrání česna a jsou na rozdíl od včelstev stejné síly v malých dvouprostorových úlech zničena loupeží.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63489
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 19. 1. 2014
Re: VÄ???elaĂ??skĂ?? stĂ??Ă?Ë?Ă??Ă??Ă? Re:
Máš pravdu Zachraňovat mrzáka v běžném provozu je opravdu ztrátou času a nemá smysl. Něco jiného je však použít dlouho odolávající chorobám a negativním vlivům i když slabé včelstvo, pro zušlechtění svého produkčního chovu a využít jeho genetického potenciálu. Je to proces který by mohl pomoci i s bojem proti V. D.
pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: e-mail/=/nezadan Datum: 19. 1. 2014 Předmět: Re: VĂ??elaÄ?skÄ? stÄ?Ä˝Ä?Ä? Re:
"Radim Polášek: To tvrzení o tom, že u starých nemohoucích včelařů zbudou nejlepší včelstva by v případě neošetřovaných včelstev platilo pro pokles počtu včelstev tak z 20 - 40 a víc na takových 5 - 10 . V žádném případě ne méně. Jedině potom platí, že mezi těmi zbylými jsou ty nejlepší.
................ Záleží natom, proč uhynuly ty včelstva. VD většinou smete vše na stanovišti a zbydou jen mrzáci pokud je její vlna. Vylupování a hlad je povinná ztráta, mám zkušenosti že není dobré zachraňovat taková včelstva, ALE úly musí být bez sít, česno po celý rok nízko do strany na max 20cm. Mor řešit nejde, hodně špatné je zvápenatění a velmi napomáhá nosema ke ztrátám. Takže ta nemohoucnost včelaře tj. pokud není pomoci při nejhorším ani rady, je špatně a nastává špatná situace která má vliv na zdraví včel v okolí...
_gp_"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63488
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 19. 1. 2014
RE: VÄ???elaĂ??skĂ?? stĂ??Ă?Ë?Ă??Ă??Ă? Re:
Je to přirozené. Máš-li v 30 100 úlů v 65 to nebudeš sám zvládat nebudeš-li mít následníka. Pak máš dvě možnosti 1) část prodat, 2) snížit počet spojováním. to je ale proces dost pomalý ale lépe vyhovující stárnoucímu chovateli. A neboj se, také tě to těžké rozhodování čeká.
pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz> Datum: 19. 1. 2014 Předmět: RE: VĂ??elaÄ?skÄ? stÄ?Ä˝Ä?Ä? Re:
"Včelařit jsem začal v r.1960 (ve svých 12 letech) a měl jsem možnost sledovat včelařskou dráhu svých starších přátel. Samozřejmě jejich pečlivost práce byla různá. Pokud ve starším věku přišla na jejich včelstva jakákoliv choroba, byl s jejich včelařskou činností konec, chov již nedokázali obnovit. Zbyl včelín potomky používaný už jen jako kůlna nebo garáž. V jiném případě včelstev postupně ubývalo rojením - starý včelař již nestačil zvládat rojové nálady ani sbírat roje vysoko na stromech. Odrojené mateřáky, někdy bez matky, slabé, neodolaly v podletí loupežím či nepřezimovaly. Tak se postupně snižoval jejich počet, starý včelař se již nesnažil jejich počet obnovit, protože věděl, že na jejich ošetřování už nemá sílu. To jsou mé postřehy za desítky let v organizaci. Pepa ________________________________________ Od: vcely-bounces/=/v.or.cz [vcely-bounces/=/v.or.cz] za uživatele e-mail/=/ nezadan [e-mail/=/nezadan] Odesláno: 19. ledna 2014 7:05 Komu: Včelařský mailing list Předmět: Re: VĂ??elaÄ?skÄ? stÄ?Ä˝Ä?Ä? Re:
Radim Polášek: To tvrzení o tom, že u starých nemohoucích včelařů zbudou nejlepší včelstva by v případě neošetřovaných včelstev platilo pro pokles počtu včelstev tak z 20 - 40 a víc na takových 5 - 10 . V žádném případě ne méně. Jedině potom platí, že mezi těmi zbylými jsou ty nejlepší.
................ Záleží natom, proč uhynuly ty včelstva. VD většinou smete vše na stanovišti a zbydou jen mrzáci pokud je její vlna. Vylupování a hlad je povinná ztráta, mám zkušenosti že není dobré zachraňovat taková včelstva, ALE úly musí být bez sít, česno po celý rok nízko do strany na max 20cm. Mor řešit nejde, hodně špatné je zvápenatění a velmi napomáhá nosema ke ztrátám. Takže ta nemohoucnost včelaře tj. pokud není pomoci při nejhorším ani rady, je špatně a nastává špatná situace která má vliv na zdraví včel v okolí...
_gp_"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63487
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 19. 1. 2014
Re: VÄ???elaĂ??skĂ?? stĂ??Ă?Ë?Ă??Ă??Ă? Re:
Podněty k rojení jsou trochu jiné. Všechno se odvíjí o matky. Sklon k rojení roste s jejím věkem. Matka se dožívá i 5 let a to je také hranice obvyklá pro stáří včelstva. S toho také musíte odvodit, že vlastně po genetické stránce s každou výměnou matky jste vlastně vyměnily včelstvo. Měníte-li matku ob rok kvůli zabránění rojení tak vlastně jen střídáte včelstva a sklon k rojení nemůžete ani poznat. rozmnožovací pud i kvalitních nerojivých matek se začíná projevovat ve 3 roce života. nejpozději v 5 roce pak dojde k zániku včelstva úplným zrojením. Včelstvo pak zaniká a v opuštěném prostoru počne přírodní proces jeho vyčištění. Nastupují myši, zavíječi, bakterie a ostatní vlivy které my včelaři považujeme mylně za nepřítele. Po několika letech jej zase pak osídlí zalétlý roj a proces se opakuje. Pokud však je nepříznivé jaro a rojové období, včelstvo provede tichou výměnu matky a tím oddálí jeho zánik v daném prostoru. bude to geneticky, ale již je to zase úplně jiné včelstvo. Dejte matce doživši se potřebného věku, třebas 10 nástavků tak k tomuto procesu stejně dojde. Včely jsou takto přírodou naprogramovány a tím nic podstatného nenaděláte. Něco jiného, je ale chovatelská praxe a někteří již ani netuší jak to v přírodním procesu probíhá. Také není nic špatného, když někdo včelstva obhospodařuje pomocí tohoto přírodního děje t. zv. Bio.
pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> Datum: 19. 1. 2014 Předmět: Re: VĂ??elaÄ?skÄ? stÄ?Ä˝Ä?Ä? Re:
"" V jiném případě včelstev postupně ubývalo rojením - starý včelař již nestačil zvládat rojové nálady ani sbírat roje vysoko na stromech. Odrojené mateřáky, někdy bez matky, slabé, neodolaly v podletí loupežím či nepřezimovaly." To je právě ono, z maloprostorového úlu se během asi 3 týdnů vyrojilo takových 5 - 10 rojů, až nakonec ze silného včelstva s množstvím zásob zbyla v úlu hrstka včel s trochou zásob a s poslední neoplozenou matkou. Která se o to častěji na oplozovacím proletu ztratila, protože v jejím úlu ta zbylá hrstka včel vydávala příliš slabou vůni. Takže matka o to snadněji sedla na česno cizího včelstva vedle, kde ji včely logicky zabily. A kdyby takový včelař tomu chtěl předejít a včelstvu dopřát velkoprostorový úl, kde by vyletěl 1 - 2 roje a potom rojení skončilo, velice často by v něm nezvládl odchov silného včelstva, včely by byly slabé, část plástů neobsadily a ty by byly nakonec napadeny zavíječem a vyžrány."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63486
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 19. 1. 2014
Re: VĂ??elaÄ?skÄ? stÄ?Ä˝Ä?Ä? Re: (63478) (63480) (63483) (63484)
" V jiném případě včelstev postupně ubývalo rojením - starý včelař již nestačil zvládat rojové nálady ani sbírat roje vysoko na stromech. Odrojené mateřáky, někdy bez matky, slabé, neodolaly v podletí loupežím či nepřezimovaly."
To je právě ono, z maloprostorového úlu se během asi 3 týdnů vyrojilo takových 5 - 10 rojů, až nakonec ze silného včelstva s množstvím zásob zbyla v úlu hrstka včel s trochou zásob a s poslední neoplozenou matkou. Která se o to častěji na oplozovacím proletu ztratila, protože v jejím úlu ta zbylá hrstka včel vydávala příliš slabou vůni. Takže matka o to snadněji sedla na česno cizího včelstva vedle, kde ji včely logicky zabily.
A kdyby takový včelař tomu chtěl předejít a včelstvu dopřát velkoprostorový úl, kde by vyletěl 1 - 2 roje a potom rojení skončilo, velice často by v něm nezvládl odchov silného včelstva, včely by byly slabé, část plástů neobsadily a ty by byly nakonec napadeny zavíječem a vyžrány.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 63485
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78692 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 63485 do č. 63545)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu