Včelařská konference

Já to vidím jako kombinaci statistiky a ekonomiky provozu.
Chov včel je přírodní proces a z tohoto principu se vždy určité procento chovaných včelstev v něčem odliší od ostatního průměru. A určité procento včelstev udělá takové odlišnosti, že prostě tu zimu nepřežije. (nebo včelař chybu, třeba zamáčknutí matky při prohlídce)
U hóódně špatného včelaře je to třeba každé druhé. U dobrého včelaře třeba jedno z 50 nebo 100.
Ekonomika je do toho zamíchána tak, že včelař může opticky tu pravděpodobnost, neboli ukazatel, jak umí včelařit, vylepšit drakonickým brakováním. Neboli v podletí likvidací každého jen trochu z nějakého důvodu slabšího včelstva. Potom procento úhynův zimě výrazně poklesne, i když nikdy nebude nulové.
Rozumné brakování ekonomiku vylepšuje. Likvidují se včelstva, která se velkou prací a náklady vypiplají , ale ty náklady výnosem v žádném případě nesplatí.
Drakonické brakování pak znamená , že se likvidují i včelstva, která by se mohla napravit relativně malou prací a náklady a následně by svými výnosy ty náklady včetně nákladů na vytvoření včelstva víc než splatila.
Včelař si tím zhoršuje ekonomiku svého provozu, ale v zimě má procentuálně mnohem menší úhyny.
A může machrovat mezi přáteli včelaři, že on umí velice dobře včelařit, když má tak malé zimní úhyny.