Včelařská konference

>>Existují včelstva která kladou jako o závod a jsou slabší jako jiná která
>>mají plodu méně a přesto jsou silnější. Toho je třeba si všímat a využívat
>>v chovu matek.

Pane Menšík, podle mne je toto základem (úspěšného?) včelaření v
oblastech, kde není řepka, hlavně ve vyšších oblastech, zhruba nad 500 mnm.
Ještě bych to malinko poupravil. Ta včelstva nemusejí být ani silnější.
Množství včel odhadnuté podle hustoty obsednutí a počtu rámků bude značně
nižší, provoz na česně srovnatelný a denní přínos násobně vyšší. Není to nic
nového, stačí vzít např. knihu Moje včelí matička od Q. Sklenara. Já v
podhůří Šumavy nemohu včelařit ani podle technologie ani s genetickým
materiálem například ze Sicílie.
Ještě k zásobám a spotřebě. Třicet let vážím všechna včelstva pomocí
pojízné váhy. Pravda, zabere to nějaký čas, ale nahradí to mnohé otevírání
včelstev. Někdy, například v říjnu a listopadu, je vážení velmi nepřesné,
protože absorbce vlhkosti do uteplívek a nezavíčkovaných zásob je vyšší než
spotřeba včelstva.
Jak píšu výše, mám včelstva podle dnešních měřítek slabá, některá zimují
v jednom nástavku 39x24. Letošní rok byl na mém stanovišti zcela mimořádný.
Velmi teplé předjaří, velmi studené jaro, krátké období květu malin a asi
stoletá medovicová snůška z jedle do poloviny srpna. Doplnění zásob začátek
září. Spotřeba za 4 měsíce je 9 až 6 (až 3,5 některé květnové oddělky) kg,
rozdíl je způsoben hlavně množstvím odchovaného plodu v tomto období.
Takže pokud dotazovaných 10 kg je za období od zakrmení někdy v polovině
srpna, jedná se normální, spíše nižší hodnotu.
PF 2014, hlavně pevné zdraví včelám i včelařkám a včelařům přeje Vašek