Včelařská konference

Můj synek před čtyřmi lety dostal ľihadlo a do půl hodiny byl celý rozsvěděný a tělo měl osypané vyráľkou. (®ihadlo občas dostal i předtím, ale bez následků.)
Tak jsme zaąli za alergologem, ten mu předepsal na zimní období navykací vakcíny na včelí jed. Bere se to v kapkách, je předepsaný termínovník (kape se ráno před snídaní jednou za dva aľ tři dny) a postupně se zvyąuje počet kapek. Na konci léčby prý odpovídá dávka kapek ľihadlu. Léčba se po dvou letech opakuje a dá se říct, ľe to zabírá - letos po ľihadlu uľ jen otekl. JInak má mít u sebe pohotovostní kapky (zyrtec) a práąky (prednison), kdyby měl po ľihadle nějaké problémy.
Takľe doporučuju konzultaci na alergologii. Nevybavuju si momentálně, jak se jmenují ty kapky, ale to oni budou vědět. Pokud bys to potřeboval, mohl bych to zjistit.
Zdraví Pavel

> Ale teď se mě uľ 2x stalo, ľe do půl hodiny po pichnutí celý
> zrudnu a svědí mě celé tělo

> Ale teď se mě už 2x stalo, že do půl hodiny po pichnutí celý
> zrudnu a svědí
> mě celé tělo, jako by se mi včelí jed rozléval do celého

Je to další fáze reakce na vč. jed. Taky jsem tím prošel.
Teď už mě to jen krátce nepříjemně zabolí a někdy se udělá malý stroupek. Kdybys to přivykání chtěl urychlit, dám ti na to vhodné včely :-) - medují dobře, ale nechtějí se podělit.
Eman

Dobrý den,
zjistil jsem že mám ve včelstvu trubčici. Co mám udělat aby přijaly novou matku?

> V zimě a v předjaří nejsou v ľádném úlu lepąí včely neľ v leľanu. Postupem
> času se výhoda leľanu pro včely postupně vytrácí.

Nemám leľany, ale na tohle jsem narazil v literatuře mnohokrát. Mám dojem,
ľe právě o vyuľití výhod obojích úlů (leľanu i stojanu) se snaľí př. Reháček
se svým 13-plástovým Dadantem - od prvního proletu do nasazení prvního
medníku funguje jako leľan, dál jako NN stojan ..

Honza

Leľany neznám, ale řekl bych, ľe při slabé snůące zůstane med v rámcích nad
plodem a nepůjde vytočit. Snad jedině, kdyby se matka omezila nějakou
svislou mateří mříľkou.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, June 20, 2004 11:35 PM
Subject: Re: př. Sedláček - včel. v leanech.


> 39x 24 ( a letos prvně v Optimálech ). V snůąkově opravdu mizerných letech
> je v leľanu med i na vytočení, v nástavkách skoro nic ( bylo nutno i
> přikrmovat ). Ale taková situace nastala za dobu mého včelaření asi 2x.

Co píąe Ruda podepisuji a dovolím si doplnit.
Souběľně včelařím v leľanech ( konkrétně Čejkův úl ) a nástavkách 11 rámků
39x 24 ( a letos prvně v Optimálech ). V snůąkově opravdu mizerných letech
je v leľanu med i na vytočení, v nástavkách skoro nic ( bylo nutno i
přikrmovat ). Ale taková situace nastala za dobu mého včelaření asi 2x.
Jinak vľdy ve výnosu vítězily nástakové. To podtrhuji!!. Vyuľít dobře např.
mohutnou snůąku z řepky ( u mne ) jde bez zvýąení pracnosti pro včelaře jen
v nástavkách, kde je výnos asi 2x aľ 3x vyąąí proti leľanům na stejném
stanoviąti a s matkami stejné linie.

V zimě a v předjaří nejsou v ľádném úlu lepąí včely neľ v leľanu. Postupem
času se výhoda leľanu pro včely postupně vytrácí. Aby se nevytratila by
vyľadovalo spoustu sice jednoduchých, ale častých, nezbytných a odborně
předvídavých zásahů včelaře. Jinak jsou včely v rojové ( nebo chovné !!! )
náladě stále. Výnos cca kolem 30 kg medu je vąak zhruba max., co se mi kdy v
Čejkově úlu podařilo dosáhnout.

Posuzovat pracnost je věc dosti oąidná - velmi záleľí na typu leľanu. Např u
Čejkova leľanu si troufám říci, ľe pracnost není nijak výrazně vyąąí proti
nástavkům. Tomuto úlu se dlouhodobě věnuji - hlavně proto, ľe se mi zdá
včelaření v tomto úlu pohodlné a vhodné např. pro včelaře vozíčkáře, nebo s
jednou rukou a pod. Věřím totiľ, ľe mé zkuąenosti mohou doplnit a
aktualizovat původní informace z téměř 100 let starých pokusů p. Jindřicha
Čejky - to by mohlo pomoci lidem např. po úrazu, aby nemuseli přestat
včelařit. ( viz: http://gw.dup.cz/vcelam/index.php ).

Např. se domnívám, ľe:
1. V leľanu dosáhnou optima ( vąech postačujících podmínek pro ľivot včelího
společenství ) včely samy, ve stojanu jim včelař vytváří podmínky tak, aby
na dosaľení optima dosáhly maximálním vyuľitím vąech vloh ). Obě optima
jsou vąak v absolutním vyčíslení měřitelných hodnot jiná.
2. Asi budou existovat i linie včel, které mají geneticky zakódováno lepąí
přizpůsobení leľanu. Ale v naąich podmínkách se uľ mnoho desítek let pro
rozchov vybírají matky, které se osvědčily ve stojanech ( med do hlav, ne za
záda ). Proto si myslím, ľe např. dobrá maďarská zkuąenost s leľany nemusí
být jen lepąím zvládnutím obsluhy a pod.
3. Mnohými pokusy jsem znovu ověřil, ľe rámková míra menąí neľ cca 40x 35 cm
je pro leľan nevhodná. Zkouąel jsem mnohé typy leľanů, ale ľádný se ve
výnosu v dlouhodobém sledování nemohl srovnat se stojany ( z nich naprosto
jednoznačně vítězily úly nástavkové ). Na vąech mých třech klimaticky i
snůąkově odliąných stanoviąích.
Bylo by to na opravdu dlouhé vyprávění.
Hezký večer.
pepa.kala/=/volny.cz




----- Original Message -----
From: Stonjek <e-mail/=/nezadan.volny.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 19, 2004 10:17 AM
Subject: př. Sedláček - včel. v leanech.


> Leženy jsem 3 roky zkoušel ovlivněn čl img Hájka a ještě jednoho včelaře
ve
> Včelařství. Před jejich použitím v komerčním a větším včelařství dost
> varuji. Je pravdou, že při troše štěstí a zvládnuté technologii se medu dá
> získat téměř stejně jako u moder. nástavkových úlů. Pracnost je daleko
> větší a dřiny rovněž. Rovněž v žádném úle se tak včely rády nerojí jako v
> leženu. S trochou nadsázky lze říct, že včely v ležanech májí rojovou
> náladu celou sezonu. Musí se používat vysoké plásty nad 30 cm a výrazně
> lépe drátkovat. Na druhou stranu v ležanech se včelám téměř bezkonkurenčně
> dobře daří. Ležanů jsem se po 3 letech velmi rád zbavil. Nechal jsem si
> pouze dva, neboť neexistuje lepší úl pro inseminovanou nebo plemenou
matku,
> pro odchov matek, pro výrobu mateří kašičky a pro pohodlné ovčelování
> nápojů. Takže ležan ano, ale jen pro chovatelské účely, jinak je to krám.
> Chceš li to podrobněji tak brnkni 604246110. Přeji hodně úspěchů. Ruda.
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.698 / Virová báze: 455 - datum vydání: 2.6.2004

Skutečně rozdráľděné včely se neuklidní hned. Myslím, ľe jim to trvá aspoň
týden, 14 dní. To jsou ty včely, co se vyhrnou na včelaře, hned, jak
přistoupí k úlu a otevře ho.

Nemyslím, ľe včely nějak moc rozdraľďuje tmavé oblečení. Včely nejvíce
dráľdí pohyb s úly i rámky, hlavně kdyľ ty pohyby jsou s otřesy. Patří sem i
nárazové otřesy přenáąené půdou, třeba sekání kosou před úly. V druhé řadě
pach, a» uľ z oděvu, nebo z úst, kdyľ se na ně foukne. Velká část komunikace
včel v úlu totiľ probíhá pomocí pachů - feromonů.
Pouze, kdyľ uľ jsou rozdráľděné, tak útočí přednostně na tmavé předměty.
Pravděpodobně medvěd a případně daląí zvířata, co kdy dostala chu» na včelí
med, nikdy neměla bílou srst.
Myslím si, ľe kdyľ má včelař na sobě bílou kombinézu, včela uhne a bodne
spíąe do pokoľky, nebo se bude snaľit zalézt pod kombinézu. Kdyľ má na sobě
tmavý oděv, včela bodne do oděvu a ne do včelaře.

R. Poláąek

Já chodím k úlům je v šortkách a tílku ponožky nenosím jak na ne z boty nebo
kůže přelezou hned pchají Nemají rády pach piva, potu, parfémy. Piji je
obyčejnou vodu pohybuji se přiměřeně pomalu, ale jsou i chvíle kdy jdu domů
najít i bílou kombinézu neboť zničeno nic všechny tyto zásady přestanou
platit.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Anton?n Podh?jeck?" <a.podhajecky/=/.seznam.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 18, 2004 12:17 PM
Subject: Re: prosba


> To je příprava do boje a ne na činnost ze záliby.
> Tonda.
>
> >Kotníky jsem ochránil velice jednoduąe. Koupil jsem si modráky jen na
> včelaření, nohavice o 10cm deląí neľ potřebuju. A kdyľ se obouvám, tak i s
> nohavicemi. Předtím jsem občas chodil k úlu v gumákách.
> Krk chráním tím, ľe si navlíknu obyčejnou silonovou větrovku v pase s
> gumou, sí»ovinu z klobouku zastrkám pod límec, zatáhnu vepředu zip a jeątě
> stáhnu ąňůru od kapuce.
>

Na takové je lepąí voda

Pepan

----- Original Message -----
From: "Kristl Pavel" <Kristl/=/oez.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 18, 2004 1:27 PM
Subject: RE: prosba


Taky jsem zjistil, ľe někdy kouř včely umravní a někdy naopak je to
vydráľdí, div neprobodnou kuřák a vąechno co je s ním spojené.
Pavel

> Jsou vąak taková, které kouř jeątě více rozdráľdí.

Je to možné.Západní okraj Prahy s pouze průměrnými podmínkami není Maďarsko. Napsat, že Maďarské včelaření je postaveno na ležanech je jako psát, že české včelaření je postaveno na Budečácích. Obojí bylo téměř pravdou asi před 50 lety. Dnes bych zvl. když nemáme po ruce přesné statistiky volil opatrnější formulace. V celém světě a i v konzervativnější Evropě vedou s jasnou převahou nástavkové úly. Známý pábitel na téma Ležany ing Hájek z Nových Zámků, jehož imaginární přítel v nich dosehuje 3 x vyšší výnosy než ostatní a jehož články , které vyšly asi před 10 lety ve Včelařství mě ovlivnily natolik, že jsem si několik ležanů vyrobil, zřejmě již nevčelaří. Poslední článek ing. Hájka který nedávno asi ve Včelárovi vyšel opět hýří vysokými výnosy, ale světe div se v nástavkových úlech. O příteli a Ležanech ani zmínka. Takže kde je pravda? Nezbývá než to vyzkoušet nebo se spolehnout na statistiku a Leženům se vyhnout, jednoá ji se nám pouze o med. Pro chovatelské účely je ležan bezkonkurenční, viz např velkochov. firma Piave v Italii.Zdraví Ruda

Takmer cele Madarsko je postavene na vcelareni v lezanoch , nejde
potom nahodou o zle zvladnutelnu technologiu ???, alebo su ine znaskove a
klimaticke podmienky ?

S pozdravom
Laco Sebosik


----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 19, 2004 10:17 AM
Subject: př. Sedláček - včel. v leanech.


> Leľeny jsem 3 roky zkouąel ovlivněn čl img Hájka a jeątě jednoho včelaře
ve
> Včelařství. Před jejich pouľitím v komerčním a větąím včelařství dost
> varuji. Je pravdou, ľe při troąe ątěstí a zvládnuté technologii se medu dá
> získat téměř stejně jako u moder. nástavkových úlů. Pracnost je daleko
> větąí a dřiny rovněľ. Rovněľ v ľádném úle se tak včely rády nerojí jako v
> leľenu. S trochou nadsázky lze říct, ľe včely v leľanech májí rojovou
> náladu celou sezonu. Musí se pouľívat vysoké plásty nad 30 cm a výrazně
> lépe drátkovat. Na druhou stranu v leľanech se včelám téměř bezkonkurenčně
> dobře daří. Leľanů jsem se po 3 letech velmi rád zbavil. Nechal jsem si
> pouze dva, nebo» neexistuje lepąí úl pro inseminovanou nebo plemenou
matku,
> pro odchov matek, pro výrobu mateří kaąičky a pro pohodlné ovčelování
> nápojů. Takľe leľan ano, ale jen pro chovatelské účely, jinak je to krám.
> Chceą li to podrobněji tak brnkni 604246110. Přeji hodně úspěchů. Ruda.


-=x=-
Skontrolované antivírovým programom NOD32

Osobní zkuąenosti s tím nemám, myslím si ale, ľe to alergie je. Není radno
si s tím zahrávat, měl bys asi zajít za odborným lékařem alergologem.
Odhaduji, ľe asi dostaneą nějaký lék k tlumení alergické reakce, pokud se
objeví.

R Poláąek

----- Original Message -----
From: "Pavel Andrys" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 19, 2004 12:09 PM
Subject: Re: prosba


> Mohu se zeptat, jak vypadá alergická reakce?
> Včelařím uľ 3 roky a vľdy kdyľ mě píchla včela, tak jsem docela hodně
> natekl a tak za 3 dny se to ztratilo.
> Ale teď se mě uľ 2x stalo, ľe do půl hodiny po pichnutí celý zrudnu a
svědí
> mě celé tělo, jako by se mi včelí jed rozléval do celého těla. Jak rychle
> to přiąlo, tak rychle to sice odejde a otok uľ je potom minimální a na
> druhý den se ztrací. Je to docela nepříjemné a chtěl bych se zeptat jestli
> se někdo z vás setkal s něčím podobným.
>
> Děkuji za odpověď
> Pavel

Mohu se zeptat, jak vypadá alergická reakce?
Včelařím už 3 roky a vždy když mě píchla včela, tak jsem docela hodně natekl a tak za 3 dny se to ztratilo.
Ale teď se mě už 2x stalo, že do půl hodiny po pichnutí celý zrudnu a svědí mě celé tělo, jako by se mi včelí jed rozléval do celého těla. Jak rychle to přišlo, tak rychle to sice odejde a otok už je potom minimální a na druhý den se ztrací. Je to docela nepříjemné a chtěl bych se zeptat jestli se někdo z vás setkal s něčím podobným.

Děkuji za odpověď
Pavel

Leženy jsem 3 roky zkoušel ovlivněn čl img Hájka a ještě jednoho včelaře ve Včelařství. Před jejich použitím v komerčním a větším včelařství dost varuji. Je pravdou, že při troše štěstí a zvládnuté technologii se medu dá získat téměř stejně jako u moder. nástavkových úlů. Pracnost je daleko větší a dřiny rovněž. Rovněž v žádném úle se tak včely rády nerojí jako v leženu. S trochou nadsázky lze říct, že včely v ležanech májí rojovou náladu celou sezonu. Musí se používat vysoké plásty nad 30 cm a výrazně lépe drátkovat. Na druhou stranu v ležanech se včelám téměř bezkonkurenčně dobře daří. Ležanů jsem se po 3 letech velmi rád zbavil. Nechal jsem si pouze dva, neboť neexistuje lepší úl pro inseminovanou nebo plemenou matku, pro odchov matek, pro výrobu mateří kašičky a pro pohodlné ovčelování nápojů. Takže ležan ano, ale jen pro chovatelské účely, jinak je to krám. Chceš li to podrobněji tak brnkni 604246110. Přeji hodně úspěchů. Ruda.

pánové v době máku jedna ľihadlo do ľaludsu, to mě z huby vypocodovala celá
E55 to se nedalo poticu ani strávit dnes dokonce dvě i do vnitř do úst Tam
se mi vľdycky utvoří malý aft.

Pepan

----- Original Message -----
From: "V.H?jek" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 17, 2004 10:38 AM
Subject: Re: prosba


> Je sice pravda, ľe si tělo časem zvykne, ale velikost otoku a bolestivpost
> záleľí také na tom, kam ľihadlo dostaneą. Pokud ho dostaneą do čela, nebo
> nad oko, zpravidla cca na 1-2 dni otečeą tak, ľe na oko nevidíą. Je tedy
> dobré pouľívat kuklu nebo klobouk se sí»kou. ®ihadlo v oku mľe znamenmat i
> ztrátu zraku. V případě kontníku také dochází k otokům a je to i dosti
> bolestivé. Lahůdkou pak je ľihadlo ve ąpičce nosu, uąním laůčku, v
podpaľní
> jamce a úľ vůběc nemluvím o nejcitlivějąích místech. Pak je lepčí ji včas
> zabít. Rovněľ ve vlasech je to problém. /činné bývá včelu ve vlasech
sevřít
> do ruky a nepřimáčknout na hlavu. Lepąí ľihadlo v ruce neľ v hlavě.
>

zalej mraveniska vriacou vodou a postav nohy stojanu do plechoviek z
vyjetym olejom.

Matej




sedlacek.milo
s/=/post.cz An: vcely/=/v.or.cz
Kopie:
18.06.2004 Thema:
15:06
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Dobry den,
muze mi nekdo poradit ucinnou obranu pred mravenci?Vykousavaji mi
zatepleni v ulu a maji tendence stavet si hnizdo na strupku.

Take bych uvital, pokud nekdo ma zkusenosti se vcelarenim v
lezanech??

Dekuji

Milos Sedlacek

--
SPLÁTKY BEZ NAVÝ©ENÍ!
www.MALL.cz - nakupujte s úrokem 0%!
Mimořádná akce platí do 1. července.

Dobry den,
muze mi nekdo poradit ucinnou obranu pred mravenci?Vykousavaji mi
zatepleni v ulu a maji tendence stavet si hnizdo na strupku.

Take bych uvital, pokud nekdo ma zkusenosti se vcelarenim v
lezanech??

Dekuji

Milos Sedlacek

--
SPLÁTKY BEZ NAVÝ©ENÍ!
www.MALL.cz - nakupujte s úrokem 0%!
Mimořádná akce platí do 1. července.

Do česen zbytečně nekouřím. Po nadzvednutí víka fouknu do nástavku vrchem a trochu pokouřím. Potom pokouřím z vrchu každý další nástavek po sejmutí nástavku. Ještě by šlo vyměnit matku až budou létavky z vajíček oplozených lepšími trubci. Tím, že je matka oplozena více trubcy, nejsou včely pořád stejné. Až otevře další komůrku :-), mohou být včely mírnější.
Tonda.

>Možná je to maličkost, ale zdá se mi, že pomáhá uklidnění, když se lehce foukne kouř preventivně do česna nebo do oček. Pak kolem víka než se otevřou a včely se chovají lépe. Jsou však taková, které kouř ještě více rozdráždí. Z 20 mám takové 1 a nevím jak jsem k němu přišel. Nevím ani jak u takových šílenců měnit matku.

       rozdráľdí. Z 20 mám takové 1 a nevím jak jsem k němu přiąel. Nevím
ani        jak
       u takových ąílenců měnit matku.

Měl jsem stejný problém, kdyľ jsem před 4 roky začal a zdědil tak neúprosná
Včelstva, ľe se dalo jen v brnění a kdyľ mi kapal pot do očí a rosily se
brýle tak byla matka k nenalezení. Takľe na radu souseda - sklepat rámky do
rojáčku a vysypat nad mříľku do prázdného nástavku - a potvůrka tam za
chvilku běhala skoro sama - bylo zajímavé, jak rychle se včely uklidnily po
usazení matky z mírné linie.

mirek

Taky jsem zjistil, ľe někdy kouř včely umravní a někdy naopak je to vydráľdí, div neprobodnou kuřák a vąechno co je s ním spojené.
Pavel

> Jsou vąak taková, které kouř jeątě více rozdráľdí.

Možná je to maličkost, ale zdá se mi, že pomáhá uklidnění, když se lehce foukne kouř preventivně do česna nebo do oček. Pak kolem víka než se otevřou a včely se chovají lépe. Jsou však taková, které kouř ještě více rozdráždí. Z 20 mám takové 1 a nevím jak jsem k němu přišel. Nevím ani jak u takových šílenců měnit matku.
Eman

Souhlasím, ale neľ ji vyměníą, tak jich jeątě dost přilétne zadečkem napřed :-)
Pavel

> Pokud by včely útočily, byla by to známka, ľe mám měnit matku.

Upozorňuji, ľe jsou okamľiky, kdy je potřeba do včel sáhnout bez ohledu na počasí a jejich náladu. Nebo kdyľ je to jedno včelstvo natolik nervózní, ľe je lepąí se obrnit a zbytečně nesbírat včelí jed.
Jinak je běľné, ľe chodím ke včelám bez klobouku (a dá se říci bos), kdyľ je k tomu vhodná doba a potřebuju třeba jen zjistit, zda matka klade, jestli je něco v medníku, co stavební rámek,...
To pak stačí lehce zakouřit kuřákem, zvednout víko ev. odstavit nástavek, vytáhnou rámeček, pochválit včelky, pusu matičce :-) vrátit vąe zpátky a jít k daląímu úlu.

Pavel

> To je příprava do boje a ne na činnost ze záliby.
> Tonda.

Dělal jsem si trochu legraci. Ochranné pomůcky taky používám. Jak jsem viděl na kazetě, používají je i profíci v Americe. Je to i z důvodu urychlení práce. Závoj ale zastrčím jen pod košili a ne se kuklit až moc. Pokud by včely útočily, byla by to známka, že mám měnit matku.
Tonda.

>Já taky do včel chodím tak, jak je na obrázku ve Včelařských novinách v
posledním článku a nějak ľádný boj nepoci»uji. Naopak, jsem rád, ľe mám
chráněna určitá místa, která jsou velice choulostivá.
Pro začátky se včelami je to ideální řeąení. Rozhodně lepąí, neľ
začátečníkovi říct, ľe si můľe jít do včel "jen tak". To pak uľ včelařit
nebude. Pokud si ale pak dodá sebedůvěru a svým způsobem i odvahu, začne
chovat mírná včelstva, pak prosím - a» chodí třeba v plavkách.

Jeątě troąku k této diskuzi. Dělám v naąí ZO jednatele uľ nějaký pátek a musím říct, ľe to u nás funguje tak, jak to tady zaznělo:

> Já od ZO nepotřebuju nic, neľ zajiątění
> léků, kontrolu vzorku měli, výplatu dotací a případné
> potvrzení ľádosti do svépomocného fondu. Kdyľ je něco navíc (přednáąka,
> schůze..), tak jsem
> rád.

Tak jednou za dva roky uspořádáme výlet, ale posledně uľ jme ani nenaplnili autobus. Tak jsme nabídli volná místa včelařům ze sousední vesnice. (Taky byli rádi za něco navíc.)
Co se týče schůzí, bývají větąinou jen dvě - jedna v listopadu kvůli rozdělení dotací, druhá výroční koncem února. Na tyto schůze si vľdy připravím nějaký příspěvek, nějaké zajímavosti, co se dozvím tady v konferenci a pak výcuc z posledních včelařských překladů. A musím říct, ľe díky tomu se vľdycky rozproudí nějaká zajímavá diskuze. A pro některé členy je to jediná moľnost proti názoru:
> Kdyľ se budu chtít podělit o zkuąenosti, tak vím s kým a ZO na to mít nemusím.

Asi i díky těm mým přednáąkám (nadnesené slovo) jsem zaregistroval na poslední schůzi lidi, které jsem tam předtím jeątě neviděl.

Ale jinak jsou členové rádi, ľe to papírování a vyřizování věcí kolem včel dělá někdo za ně, počínaje ohláąením stanovią» na městský úřad a konče vyřízením a oběháním ľádostí kolem dotací.

Pavel

Ano. A také se časem naučí zacházet se včelami při práci tak, aby je
zbytečně nedráľdil. (Coľ je podle mě to, co vede mnohé včelaře k mylnému
přesvědčení, ľe jsou na ně jejich "miluąky" tak hodné proto, ľe ho poznají
:-) ).

----- Original Message -----
From: <Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 18, 2004 12:23 PM
Subject: RE: prosba


Já taky do včel chodím tak, jak je na obrázku ve Včelařských novinách v
posledním článku a nějak ľádný boj nepoci»uji. Naopak, jsem rád, ľe mám
chráněna určitá místa, která jsou velice choulostivá.
Pro začátky se včelami je to ideální řeąení. Rozhodně lepąí, neľ
začátečníkovi říct, ľe si můľe jít do včel "jen tak". To pak uľ včelařit
nebude. Pokud si ale pak dodá sebedůvěru a svým způsobem i odvahu, začne
chovat mírná včelstva, pak prosím - a» chodí třeba v plavkách.

Zdeněk Čejka
ICQ: 64648026

> To je příprava do boje a ne na činnost ze záliby.

Dne pá 18. června 2004 10:46 Havel/=/pds.pce.cd.cz napsal(a):
>        teplakach a mikine - to hlavne ty agresivnejsi primo milujou. Ted me

Dobry den,

to bylo mysleno tak, alespon dle me zkusenosti, ze vcely , i kdyz jsou
mirnejsi, nemaji rady tmave a hlavne "chlupate" obleceni. Takova rada, ktera
se da jiste i nastudovat, ale treba to puvodnimu autoru pomuze - nepsal co
mel na sobe.

Honza

Já taky do včel chodím tak, jak je na obrázku ve Včelařských novinách v
posledním článku a nějak ľádný boj nepoci»uji. Naopak, jsem rád, ľe mám
chráněna určitá místa, která jsou velice choulostivá.
Pro začátky se včelami je to ideální řeąení. Rozhodně lepąí, neľ
začátečníkovi říct, ľe si můľe jít do včel "jen tak". To pak uľ včelařit
nebude. Pokud si ale pak dodá sebedůvěru a svým způsobem i odvahu, začne
chovat mírná včelstva, pak prosím - a» chodí třeba v plavkách.

Zdeněk Čejka
ICQ: 64648026

> To je příprava do boje a ne na činnost ze záliby.

To je příprava do boje a ne na činnost ze záliby.
Tonda.

>Kotníky jsem ochránil velice jednoduąe. Koupil jsem si modráky jen na včelaření, nohavice o 10cm deląí neľ potřebuju. A kdyľ se obouvám, tak i s nohavicemi. Předtím jsem občas chodil k úlu v gumákách.
Krk chráním tím, ľe si navlíknu obyčejnou silonovou větrovku v pase s gumou, sí»ovinu z klobouku zastrkám pod límec, zatáhnu vepředu zip a jeątě stáhnu ąňůru od kapuce.

Kotníky jsem ochránil velice jednoduąe. Koupil jsem si modráky jen na včelaření, nohavice o 10cm deląí neľ potřebuju. A kdyľ se obouvám, tak i s nohavicemi. Předtím jsem občas chodil k úlu v gumákách.
Krk chráním tím, ľe si navlíknu obyčejnou silonovou větrovku v pase s gumou, sí»ovinu z klobouku zastrkám pod límec, zatáhnu vepředu zip a jeątě stáhnu ąňůru od kapuce.

Zdraví Pavel


> Ted me jiz
> stipou bud do kotniku (mam polobotky a ta kombineza konci
> presne u kotniku -
> skoda ze neobsahuje i nejakou ponozku - chranic) a pak za
> krkem, kam mi obcas
> vlezou z pod zavoje.

Koukám, že u tebe dělaj včelky i noční??

ked budem mat mierne vcely kto mi bude strazit kolesa na maringotke pred
zlodejmi. :-)

Matej




AntonĂ­n
Podhájecký An: Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
<a.podhajecky/=/. Kopie:
seznam.cz> Thema: Re: prosba

18.06.2004
11:04
Bitte antworten
an "Vcelarska
konference"






To je přesné. Chce to matky max. F1. Trubci jsou pak ještě po inseminované
matce. Pak vytáčím třeba za chladného počasí, kdy včely vůbec nelétají,
nebo za deště (když to potřebuju nutně dodělat). Vytáčel jsem ze 40
včelstev a dostal jsem jedno žihadlo, protože jsem poprvé zkusil montérky s
laclem a zmačknul jsem včelu na zádech kšandou. Jinak už nosí medovici.
Tonda.

>Myslím, ľe nejlepąí je výměna matky za mírnou linii a mohu
chodit do včel jen s kloboukem, krátký rukáv a kra»asy.
Ty ľihadla co dostanu jsou z mé blbosti, ľe včelku přimáčknu.

Mirek

To je přesné. Chce to matky max. F1. Trubci jsou pak ještě po inseminované matce. Pak vytáčím třeba za chladného počasí, kdy včely vůbec nelétají, nebo za deště (když to potřebuju nutně dodělat). Vytáčel jsem ze 40 včelstev a dostal jsem jedno žihadlo, protože jsem poprvé zkusil montérky s laclem a zmačknul jsem včelu na zádech kšandou. Jinak už nosí medovici.
Tonda.

>Myslím, ľe nejlepąí je výměna matky za mírnou linii a mohu
chodit do včel jen s kloboukem, krátký rukáv a kra»asy.
Ty ľihadla co dostanu jsou z mé blbosti, ľe včelku přimáčknu.

Mirek

       teplakach a mikine - to hlavne ty agresivnejsi primo milujou. Ted me
jiz
       stipou bud do kotniku (mam polobotky a ta kombineza konci presne u
kotniku -


Myslím, ľe nejlepąí je výměna matky za mírnou linii a mohu
chodit do včel jen s kloboukem, krátký rukáv a kra»asy.
Ty ľihadla co dostanu jsou z mé blbosti, ľe včelku přimáčknu.

Mirek

Dne pá 18. června 2004 10:15 V.Hájek napsal(a):
> Taky se doporučovalo potřít místo vpichu čpavkovou vodu. Asi jako u vąeho
> je lepąí prevence-vhodné oblečení + ochranné pomůcky. Pokud uľ k tomu dojde

Dobry den,

to je naprosta pravda, utocnost mych vcel se rapidne snizila po zakoupeni
kombinezy bile barvy, puvodne jsem k nim chodil v tmavych mirne chlupatych
teplakach a mikine - to hlavne ty agresivnejsi primo milujou. Ted me jiz
stipou bud do kotniku (mam polobotky a ta kombineza konci presne u kotniku -
skoda ze neobsahuje i nejakou ponozku - chranic) a pak za krkem, kam mi obcas
vlezou z pod zavoje. Jinak ja jsem opuchal stejne jako puvodni tazatel, mozna
i vic,, vse se ale spravilo pote, co me jedine (prvni) vcely mely pekne
ostrou matku a vsechny byly po ni, coz se neslucovalo s mistem umistneni - na
navsi u hlavni cesty. Vzhledem k tomu, ze muj puvodni ul petiletka nebyl
konstruhovan na kocovani, pri jeho presunu do lesa jsem obdrzel cca 40-60
zihadel a z alergie - nebo otekani jsem byl zcela vylecen.


Honza

Taky se doporučovalo potřít místo vpichu čpavkovou vodu. Asi jako u všeho je lepší prevence-vhodné oblečení + ochranné pomůcky. Pokud už k tomu dojde , nechávm tomu volný průchod. U alergiků ale jde většinou o život.

Mnozí včelaři tvrdí, ľe nejspolehlivějąí a nejlepąí je potřít místo vpichu
troąkou medu.
S pozdravem
Petr Lokvenc

Tady je vidět, jak na kaľdého zabere něco jiného. Já si dát ątamprle po ľihadlu, tak i kdyľ normálně neopuchám, byl bych jak bumbrlíček.
Pavel

> Cigareta pre nefajciara je zabijak. Lepsie im zaucinkuje
> poharik alkoholu.

ked som bol maly a deda dostipal roj ked ho striasal z jablone (tiez bol
vcelar) tak sme ho natierali stavou z cibule resp. rozmackanou cibulou a
vobec neopuchol
Cigareta pre nefajciara je zabijak. Lepsie im zaucinkuje poharik alkoholu.
To tiez pomaha a ten ma vo vceline asi kazdy nachystany pre nejaku navstevu.

Pista



----- Original Message -----
From: Radim Poláąek <polasek/=/e-dnes.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 18, 2004 3:18 AM
Subject: Re: prosba


> Dokud jsem jeątě nevčelařil, coby dítě a mladistvý, bodnutí znamenalo
otok
> o velikosti aľ těch dvou dlaní, nejen plochou, často i tlouą»kou. Otok
> splaskl třetí den. Teď oteču po bodnutí málokdy, otok je mnohem menąí ,
> zmizí tak do půl dne a mírná bolestivost místa po otoku daląího půl dne.
> Ustálilo se to po 5 - 10 letech včelaření.
>
> Prostředky proti otoku dávané na místo vpichu mohou snad účinkovat, pokud
se
> přiloľí na místo bodnutí jednotky sekund po bodnutí. Později uľ je asi jed
> daleko v krevním řečiąti a přes ránu po bodnutí na něho ty prostředky
> nedosáhnou.
>
> Přiąel jsem na to, ľe za určitých podmínek zmenąuje otok obyčejná
cigareta.
> Mám takovou teorii, ľe nikotin, jak známo silně zuľuje cévy. Včelí jed se
> tedy rozptýlí do daleko menąí plochy, neľ začne krev na jed reagovat a
> zasaľená plocha otékat. Musí se zapálit tak do cca 2 - 3 minut do bodnutí.
> Asi to funguje ale jen u nekuřáků. Cévy kuřáka jsou na nikotin zvyklé a
> nezuľují se. Je to přirozeně silně kontroverzní metoda, pouľitelná díky
> návyku na nikotin přísně jednorázově, snad jen, kdyľ je někdo bodnut
včelou
> před nějakou důleľitou společenskou akcí. Já to uľ jednak nepotřebuji a
> jednak moje kuřácké období je uľ pryč.
>
> R. Poláąek
>
>

Myslím, ľe ne. Já mám na jedné straně od úlů lísku. A dva krajní úly ji mají před česnama taky asi metr. A i tato včelstva v porovnání s ostatními se chovají úplně normálně. Snad jen ráno mají pozdějąí budíček, protoľe jsou ve stínu, kdyľ ty ostatní uľ mají sluníčko na česnech.
Aspoň včely donutíą okamľitě zvednout letovou dráhu.
Zdraví Pavel

> Lavička z kuláčů nám vyąla na jednom konci aľ za hustej keř,
> takľe poslední
> úl by ho měl před česnem necelej metr - vadilo by to hodně?

Lavička z kuláčů nám vyąla na jednom konci aľ za hustej keř, takľe poslední
úl by ho měl před česnem necelej metr - vadilo by to hodně?

Honza

a ještě si zapláčeš dojetím. Já to zažil skrz kuklu a super, bylo po rýmě.

Dokud jsem jeątě nevčelařil, coby dítě a mladistvý, bodnutí znamenalo otok
o velikosti aľ těch dvou dlaní, nejen plochou, často i tlouą»kou. Otok
splaskl třetí den. Teď oteču po bodnutí málokdy, otok je mnohem menąí ,
zmizí tak do půl dne a mírná bolestivost místa po otoku daląího půl dne.
Ustálilo se to po 5 - 10 letech včelaření.

Prostředky proti otoku dávané na místo vpichu mohou snad účinkovat, pokud se
přiloľí na místo bodnutí jednotky sekund po bodnutí. Později uľ je asi jed
daleko v krevním řečiąti a přes ránu po bodnutí na něho ty prostředky
nedosáhnou.

Přiąel jsem na to, ľe za určitých podmínek zmenąuje otok obyčejná cigareta.
Mám takovou teorii, ľe nikotin, jak známo silně zuľuje cévy. Včelí jed se
tedy rozptýlí do daleko menąí plochy, neľ začne krev na jed reagovat a
zasaľená plocha otékat. Musí se zapálit tak do cca 2 - 3 minut do bodnutí.
Asi to funguje ale jen u nekuřáků. Cévy kuřáka jsou na nikotin zvyklé a
nezuľují se. Je to přirozeně silně kontroverzní metoda, pouľitelná díky
návyku na nikotin přísně jednorázově, snad jen, kdyľ je někdo bodnut včelou
před nějakou důleľitou společenskou akcí. Já to uľ jednak nepotřebuji a
jednak moje kuřácké období je uľ pryč.

R. Poláąek

A já se zase plně podepisuji pod Emanův příspěvek. Můj vztah k ZO je úplně
stejný.

Radim.

----- Original Message -----
From: "Emanuel Vesely" <eman.v/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 17, 2004 8:05 AM
Subject: Re: čínnost ZO


> > Já od ZO ľádné větąí změny neočekávám. Je sice pravda, ľe v čele ZO by
> měla
> > stát nějaká vůdčí osobnost, aby byly nějaké výsledky. Já to ale vidím,
> ľe..............
>
> Podepisuju se pod Radkův příspěvek.
> A s kritikou ZO buďme opatrní. Funkce dělají dobrovolníci, větąinou za to
> nic nemají. Necitlivá kritika můľe od práce odradit i ten zbytek obětavců.
> Vaľme si jich, dělají co stihnou. Já od ZO nepotřebuju nic, neľ zajiątění
> léků, kontrolu vzorku měli, výplatu dotací a případné potvrzení ľádosti do
> svépomocného fondu. Kdyľ je něco navíc (přednáąka, schůze..), tak jsem
rád.
> Kdyľ se budu chtít podělit o zkuąenosti, tak vím s kým a ZO na to mít
> nemusím.
> Eman

zase na druhej strane ked dostanes zihadlo do nosa tak ihned mas po upchanom
nose. pouzivanie kukly je normalna vec. Do ruky pokial to nie je pod nehet
alebo do kosti tak pohoda. Pokial pouzivas na ruky ocot tak je zihadlo len
od primacknutej alebo totalne nazurenej vcely len vynimkou.
Jeden kamarad zacinajuci vcelar mal tiez probleby s opuchmi ruky ale
puchli mu len prvy rok dnes uz chodi nateseny ako mu to preslo

Pista


----- Original Message -----
From: V.Hájek <e-mail/=/nezadan>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 17, 2004 10:38 AM
Subject: Re: prosba


> Je sice pravda, ľe si tělo časem zvykne, ale velikost otoku a bolestivpost
> záleľí také na tom, kam ľihadlo dostaneą. Pokud ho dostaneą do čela, nebo
> nad oko, zpravidla cca na 1-2 dni otečeą tak, ľe na oko nevidíą. Je tedy
> dobré pouľívat kuklu nebo klobouk se sí»kou. ®ihadlo v oku mľe znamenmat i
> ztrátu zraku. V případě kontníku také dochází k otokům a je to i dosti
> bolestivé. Lahůdkou pak je ľihadlo ve ąpičce nosu, uąním laůčku, v
podpaľní
> jamce a úľ vůběc nemluvím o nejcitlivějąích místech. Pak je lepčí ji včas
> zabít. Rovněľ ve vlasech je to problém. /činné bývá včelu ve vlasech
sevřít
> do ruky a nepřimáčknout na hlavu. Lepąí ľihadlo v ruce neľ v hlavě.
>

casom si zvyknes, niekto nemal problemy vobec, niekto si zvykal na zihadlo
aj 2 - 3 roky. Prvy rok som mal po zihadle opuchnutu nohu ze som nevedel
obut poltopanku. Dnes - po 15 rokoch - mam len stopu ako po komarovi ktora
na druhy den zmizne.

Matej




Roman
<zeleziarstvo.LC/=/st An: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
online.sk> Kopie:
Thema: Re: prosba
17.06.2004 00:47
Bitte antworten an
"Vcelarska
konference"






Dnes ma ustipli 3 vcely. Nad prave uho tam nic nemam , na pravu nohu nad
clenkom pod lytkom tam tiez nic nemam ale na lavej nohe na clenku presne
vedla clenkovej kosti do vaziva a noha mi tak napuchla. Som zacinajuci
vcelar. Chcem sa spytat mam sa obavat vcelieho jedu.Je to alergicka
reakcia?

Je sice pravda, že si tělo časem zvykne, ale velikost otoku a bolestivpost záleží také na tom, kam žihadlo dostaneš. Pokud ho dostaneš do čela, nebo nad oko, zpravidla cca na 1-2 dni otečeš tak, že na oko nevidíš. Je tedy dobré používat kuklu nebo klobouk se síťkou. Žihadlo v oku mže znamenmat i ztrátu zraku. V případě kontníku také dochází k otokům a je to i dosti bolestivé. Lahůdkou pak je žihadlo ve špičce nosu, ušním laůčku, v podpažní jamce a úž vůběc nemluvím o nejcitlivějších místech. Pak je lepčí ji včas zabít. Rovněž ve vlasech je to problém. /činné bývá včelu ve vlasech sevřít do ruky a nepřimáčknout na hlavu. Lepší žihadlo v ruce než v hlavě.

Tvůj otok není alergie, ale normální reakce organismu.To mě se boule vytvoří až druhý den.Důležité je žihadlo co nejdříve odstranit a případně reakci zmírnit například potřením octem a nebo co jsem teď viděl na zájezdu přiložením pampeliškového listu.Ale včely jdou hlavně po hlavě a tam by reakce mohla být fatálnější.

Z jedné přednáąky si pamatuju, ľe za normální reakci na včelí jed se povaľuje opuchnutí na velikost dvou muľských dlaní.
       Libor Jarolím
       Stará Bělá

> Já od ZO žádné větší změny neočekávám. Je sice pravda, že v čele ZO by měla
> stát nějaká vůdčí osobnost, aby byly nějaké výsledky. Já to ale vidím, že..............

Podepisuju se pod Radkův příspěvek.
A s kritikou ZO buďme opatrní. Funkce dělají dobrovolníci, většinou za to nic nemají. Necitlivá kritika může od práce odradit i ten zbytek obětavců. Važme si jich, dělají co stihnou. Já od ZO nepotřebuju nic, než zajištění léků, kontrolu vzorku měli, výplatu dotací a případné potvrzení žádosti do svépomocného fondu. Když je něco navíc (přednáška, schůze..), tak jsem rád.
Když se budu chtít podělit o zkušenosti, tak vím s kým a ZO na to mít nemusím.
Eman

Alergicka reakcia ma uplne iny priebeh a z1 vcely su u alergikov uplne ine
reakcie. Videl som to na vlastne oci. Ten opuch zmizne nic si z toho nerob.
Casom nebudes puchnut vobec. Organizmus si na vceli jed zvykne.



Pista


----- Original Message -----
From: Roman <zeleziarstvo.LC/=/stonline.sk>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 17, 2004 12:47 AM
Subject: Re: prosba


> Dnes ma ustipli 3 vcely. Nad prave uho tam nic nemam , na pravu nohu nad
> clenkom pod lytkom tam tiez nic nemam ale na lavej nohe na clenku presne
> vedla clenkovej kosti do vaziva a noha mi tak napuchla. Som zacinajuci
> vcelar. Chcem sa spytat mam sa obavat vcelieho jedu.Je to alergicka
> reakcia?
>

V časopise Včelařství.

>měl jsem takový záblesk v hlavě... Neví náhodou někdo, jak je to přesně s použitím nápisu "Včelí med"? Mám neurčitý pocit, že se to nesmí uvádět, protože MED je vždycky včelí, pokud ne, tak to není MED.... Kde bych mohl najít popsanou tuto problematiku? Mnohokrát díky.

Dnes ma ustipli 3 vcely. Nad prave uho tam nic nemam , na pravu nohu nad clenkom pod lytkom tam tiez nic nemam ale na lavej nohe na clenku presne vedla clenkovej kosti do vaziva a noha mi tak napuchla. Som zacinajuci vcelar. Chcem sa spytat mam sa obavat vcelieho jedu.Je to alergicka reakcia?

Prohledej včelařství za poslední rok je to tam

Pepan

----- Original Message -----
From: "Bullet" <bullet/=/email.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 16, 2004 2:23 PM
Subject: Etikety


> Dobrý den,
>
> měl jsem takový záblesk v hlavě... Neví náhodou někdo, jak je to přesně s
> pouľitím nápisu "Včelí med"? Mám neurčitý pocit, ľe se to nesmí uvádět,
> protoľe MED je vľdycky včelí, pokud ne, tak to není MED.... Kde bych mohl
> najít popsanou tuto problematiku? Mnohokrát díky.
>

protoľe známky jsou "drahé".

Právě jsem přepočítal cenu oątovného nahodinu práce zahradníka dnes a v ąedesátých letech Tahta si za hodinu práce bylo moľné koupit 7 kusů dopisních známek a dnes je to 7,6 kusů

pepan

Buďme realisté a nesněme z otevřenýma očima.Chci li dodat med do jakéhokoliv obchodního zařízení, musím med prohnat přes schválené zpracovatelské zařízení. Schvalování provádí veterinární správa a schvalovací podmínky jsou na hraně splnitelnosti a rok od roku je to horší. Mám li schválenou medárnu jako jednotlivec, žádné družstvo nepotřebuji, protože pro mě představuje další zátěž a příživníky. U jednotlivce včelaří li s menším počtem včelstev např. podle § 10 jsou podmínky pro získání koncese o něco mírnější a občas se někomu podaří je splnit.ˇČím je medu a včelařů víc tak jsou schvalovací podmínky horší a horší. Dnes by taková družstevní medárna postavená na zelené louce stála řádově sedmi místné obnosy a tak buďme realisté. Navíc veterinární vyhláška je nepovedený nic přesně neříkající paskvil a zde vidím velký prostor pro pomoc ze strany našeho svazu. Ale to zase sním s otevřenýma očima já. Tak se pojďme bavit o spojování větších včelařů, o svazových medárnách a pod. Článek v Moder. včelaři napsal kolega žijící v cizině a je nahony vzdálen české realitě. Zdraví Ruda.

Já od ZO ľádné větąí změny neočekávám. Je sice pravda, ľe v čele ZO by měla
stát nějaká vůdčí osobnost, aby byly nějaké výsledky. Já to ale vidím, ľe
nejspíą nestane. Za totáče existovalo mnoho vůdčích osobností, které se z
nějakých důvodů nemohly realizovat. Ti se třeba uplatňovali v těch výborech.
Nyní, kdo je vůdčí osobnost, tak uľ něco vede v zaměstnání, popřípadně svou
vlastní firmu. A spousta lidí oproti dřívějąku napracuje jen 8 hodin, ale
mnohem více a na nějaké neplacené funkce prostě nemá čas. Zbývají nakonec
jen ti důchodci. A ti tam uľ jsou a vypadá to tak, jak to vypadá. Moľná
teprve, aľ někdo, kdo maká víc neľ těch 8 hodin od 25, si po 20 letech
uvědomí, ľe si uľ vydělal dost a ľe by mohl zvolnit a dělat něco v ČSV
zadarmo pro radost, pak teprve.
Podle mne některé věci ke zkostnatělosti Svazu dost přispívají. Třeba to,
ľe část přispěvků na včely je vázána na členství. Svaz defakto nic nenutí
zlepąovat svou činnost, protoľe tím má automaticky zajiątěno členství
převáľné větąiny včelařů. Nebo povinnost člena Svazu odebírat Včelařství.
Tím pádem Včelařství taky nic nenutí se zlepąovat, má zaručený odbyt. Moľná
to je taky strach z určité medializace. Třeba takový článek v Blesku, ľe z
prostředků poplatníků si včelaři platí časopis. Není to úplně jednoznačné a
dalo by se o tom diskutovat, jestli je to dobře, nebo ąpatně. Výsledkem by
ale mohlo být rozhodnutí nevyplácet tyto příspěvky přes Svaz, ale
individuálně. Taky léčení proti varaóze je velká zátěľ Svazu. Z hlediska
mne, jakoľto řadového člena svazu je to ale dobré, léčení mne přijde
několikanásobně levněji, neľ kdyby léčili profesionálové. Z hlediska
důvěrníka, který léčení provádí, je to ale ąpatně. Jednak náhrady za léčení
nepokryjí náklady léčitele a jsou dost směąné. Jednak je tím odčerpávána
energie, kterou by jinak tito lidé mohli vyuľít k zlepąení práce ZO.
Jak to dopadne, nedokáľu odhadnout. Třeba nakonec Svaz skončí jako formální
organizace opatrující seznam včelařů a společenské a popřípadě hospodářské
funkce převezmou různá druľstva a podobná společenství, které vzniknou, nebo
právě vznikají. Anebo se svaz vzchopí a nedopadne to tak.
Musím ale napsat, ľe se nepovaľuji za nezaujatého. Po ąkole jsem několik
roků dělal v naąí ZO důvěrníka a léčil jsem včelstva. Poté jsem se za
určitých okolností v roce tuąím 1992 stal řadovým členem a jsem jím doteď.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "Ing. Arnoąt Hrdina" <arnost.hrdina/=/ais.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 16, 2004 11:23 AM
Subject: Re: čínnost ZO


> Vlastně jsem neřekl to hlavní proč jsem se dal do hovoru.
> Osobně mám představu takovou, ľe by oproti tomu jak je to asi běľně zvykem
> neměl být výbor ten,kdo vąecko odedře jak asi větąina funkcionářu svoji
> práci vidí, ale měl by být víc organizátor a spíą lidi vést k něčemu. Asi
to
> tu za totáče nebylo.
> Ale je to skutečně na výboru, zda pro nějakou činnost lidi nadchne nebo
nebo
> budou členové chodit na schůze z povinnosti.
> Asi to není tak jednoduché takového člověka najít, protoľe tohle chce
> "osobnost" a tím myslím pozitívní osobnost lídra a nikoli aurititatívního
> ředitele :o)!
> A kde ji naąli, tak tam asi formalizmus není.
> Vést lidi určitě není ľádná sranda.Proto je těch skutečných vůdíčích
> osobností, za kterýma lidi půjdou a budou dělat s láskou a zadarmo tak
málo.
>
> HOWGH a hezký den :o)!
> Arnoąt

http://www.mvcr.cz/sbirka/2003/sb032-03.pdf

Frantiąek Rousek



Dobrý den,

měl jsem takový záblesk v hlavě... Neví náhodou někdo, jak je to přesně s
pouľitím nápisu "Včelí med"? Mám neurčitý pocit, ľe se to nesmí uvádět,
protoľe MED je vľdycky včelí, pokud ne, tak to není MED.... Kde bych mohl
najít popsanou tuto problematiku? Mnohokrát díky.

Kaľdopádně vypadne jeden mezičlánek, který se na nás přiľivuje
a bohatne, i kdyby konečný odběratel nakonec byl řetezec.
Obchodní řetězec určitě nebude plnit do obalů a to je to o čem mluvím.

Naątěstí mám zkuąenost s jinou formou prodeje, neľ jsou hyper supermarkety.
A naątěstí tam jde o kvalitu zboľí, neľ o hromady lidí dychtících strľit
nějakou tu iluzorní slevu a utratí potom daleko víc na v restauraci a na
benzínu a nakonec přijdou k vykradenému autu, kdyľ ho po moľná na tom
parkoviąti i najdou. Řetězce mě neohromují a svět je dávno dál. To jen u nás
to zatím lidi fascinuje.

Historie zná nekonečně případů, kdyľ někdo na vědeckém podkladě logicky a za
doloľení nezvratných důkazů prokazovaly kvanta namakaných chytrých lidí, ľe
něco nejde a přiąel někdo ne tak chytrý a prostě to udělal.

Dost bylo řečí :o. HOWGH
Arnoąt

----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 16, 2004 2:02 PM
Subject: Re: čínnost ZO - odbytová druľstva


Ing. Arnoąt Hrdina napsal(a):

> NO jo no! A takhle vlastně končí kaľdý nápad :o)! Uľ vlastně není co
> diskutovat.
> Jak s nimi vyjednával pan Straka a Löffelmannem a jiní, kdyľ začínali?
>
> Je jediná ąance uplatnit výrobky prodávat řetězcům?
> Upřímně řečeno neprodávají nic kvalitního a já svůj med za kvalitní
> povaľuji!
Ja taky.

> Nemyslím si, ľe je terno mít na regálu náą kvalitní med za 130 Kč vedle
> humusu z třetího světa a tropických oblastí s příměsí bůhvíčeho, nebo i
> dejme tomu zdejąí med desetkrát přepálený za stejnou cenu!

Michas hrusky s jabkama, jinak se prodava 10, 100, 1000 atd. kilo, ale o
tom se snad obecne vi.
Uprimne receno, nemyslim, ze by zadrzovani dodavek v dnesni
globalizovane dobe melo nejaky efekt, kdyz nebude domaci, doveze se
humus odkudkoliv...

Sdruzovani se za ucelem lepsiho zpenezovani produktu se prosazuje od
vzniku republiky, mozna driv. A opet si nemyslim, ze by to v dnesni dobe
nejak vyrazne zvedlo vykupni ceny.

JAK by to cele melo probehnout s tim zvysenim ceny?

10 vcelaru se sdruzi a rekne: "mame 1000 kg medu na prodej" - a co dal ?
Nastoupi neviditelna ruka a je po zizalkach.


Zdravi PP.




> přísná
>
>>pravidla podloľená společenskou smlouvou.
>>Uľ jsem to tu psal asi před měsíce, ľe by to byla podle mě dobrá forma
>>existence za současného stavu výkupních cen a členství v EU.
>>A asi si to nemyslím sám. V Moderním včelaři píąe paj Jiří Přeslička
>
> článek
>
>>"Včelaři, zaloľte odbytové druľstvo, prodávejte med výhodněji" !
>>Je reálné zaloľit takové druľstvo? Funguje někde něco, co se takto dá
>>nazvat?
>
>
> To jsou jen takove teoreticke kydy, s odpustenim. Postavte pana
> Preslicku do primeho jednani s nejakym retezcem a uvidime, co pak bude
psat.
>
>
> Zdravi PP.
>


--
Pavel Prchal
DUP - druľstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
-------------------------

Dobrý den,

měl jsem takový záblesk v hlavě... Neví náhodou někdo, jak je to přesně s použitím nápisu "Včelí med"? Mám neurčitý pocit, že se to nesmí uvádět, protože MED je vždycky včelí, pokud ne, tak to není MED.... Kde bych mohl najít popsanou tuto problematiku? Mnohokrát díky.

Ing. Arnoąt Hrdina napsal(a):

> NO jo no! A takhle vlastně končí kaľdý nápad :o)! Uľ vlastně není co
> diskutovat.
> Jak s nimi vyjednával pan Straka a Löffelmannem a jiní, kdyľ začínali?
>
> Je jediná ąance uplatnit výrobky prodávat řetězcům?
> Upřímně řečeno neprodávají nic kvalitního a já svůj med za kvalitní
> povaľuji!
Ja taky.

> Nemyslím si, ľe je terno mít na regálu náą kvalitní med za 130 Kč vedle
> humusu z třetího světa a tropických oblastí s příměsí bůhvíčeho, nebo i
> dejme tomu zdejąí med desetkrát přepálený za stejnou cenu!

Michas hrusky s jabkama, jinak se prodava 10, 100, 1000 atd. kilo, ale o
tom se snad obecne vi.
Uprimne receno, nemyslim, ze by zadrzovani dodavek v dnesni
globalizovane dobe melo nejaky efekt, kdyz nebude domaci, doveze se
humus odkudkoliv...

Sdruzovani se za ucelem lepsiho zpenezovani produktu se prosazuje od
vzniku republiky, mozna driv. A opet si nemyslim, ze by to v dnesni dobe
nejak vyrazne zvedlo vykupni ceny.

JAK by to cele melo probehnout s tim zvysenim ceny?

10 vcelaru se sdruzi a rekne: "mame 1000 kg medu na prodej" - a co dal ?
Nastoupi neviditelna ruka a je po zizalkach.


Zdravi PP.




> přísná
>
>>pravidla podloľená společenskou smlouvou.
>>Uľ jsem to tu psal asi před měsíce, ľe by to byla podle mě dobrá forma
>>existence za současného stavu výkupních cen a členství v EU.
>>A asi si to nemyslím sám. V Moderním včelaři píąe paj Jiří Přeslička
>
> článek
>
>>"Včelaři, zaloľte odbytové druľstvo, prodávejte med výhodněji" !
>>Je reálné zaloľit takové druľstvo? Funguje někde něco, co se takto dá
>>nazvat?
>
>
> To jsou jen takove teoreticke kydy, s odpustenim. Postavte pana
> Preslicku do primeho jednani s nejakym retezcem a uvidime, co pak bude psat.
>
>
> Zdravi PP.
>


--
Pavel Prchal
DUP - druľstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
-------------------------