Včelařská konference

Vážení přátelé!
> Potřebuju poradit do mého hokus-pokusu na příští (vlastně už pro tuto )
> sezonu.
> Jaké máte zkušenosti s šířkou plástve. Zajímají mě + i - .Co se,podle
> vašich zkušeností,včelám nejvíc líbí a co je podle vás s ohledem na včely
> nejvýhodnější pro včelaře.
> Děkuju.
> STANDA
>
> -----
>
> šířka plástu - na vigorbee.cz v článcích býval odkaz na zahraniční výzkum -
> šířku stavějí podle síly. Slabší spíš blíž k sobě, silnější víc od sebe.
> :-)
>
> Vše ostatní poslední číslo Moderního včelaře - právě jsem dočetl o referátu
> na Apimondii - sledování včelstev v USA v přírodě + pokusy s tím co
> preferují a co s nimi udělá nastěhování do různě velkých úlů.
>
> Super na dlouhé přemýšlení.
>
> Karel
----------------------------------------------
No to je moc fajn.Má to však jeden háček,přesněji řečeno obr hák!Mě,vážení přátelé, zajímají praktické zkušenosti od praktiků,a to tak že od zkušených (zkušenějších než já)
Díky.

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: nasepenze/=/volny.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: ?dost o radu
Datum: 8.11.2013 - 15:34:00

> šířka plástu - na vigorbee.cz v článcích býval odkaz na zahraniční výzkum -
> šířku stavějí podle síly. Slabší spíš blíž k sobě, silnější víc od sebe.
> :-)
>
> Takže slabší = 1,5mm a silnější = 1,5cm ?
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: "KaJi" <e-mail/=/nezadan>
> Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Předmět: Re: ?dost o radu
> Datum: 2.11.2013 - 11:09:38
>
> > Vážení přátelé!
> > Potřebuju poradit do mého hokus-pokusu na příští (vlastně už pro tuto )
> > sezonu.
> > Jaké máte zkušenosti s šířkou plástve. Zajímají mě + i - .Co se,podle
> > vašich zkušeností,včelám nejvíc líbí a co je podle vás s ohledem na včely
> > nejvýhodnější pro včelaře.
> > Děkuju.
> > STANDA
> >
> > -----
> >
> > šířka plástu - na vigorbee.cz v článcích býval odkaz na zahraniční výzkum -
> > šířku stavějí podle síly. Slabší spíš blíž k sobě, silnější víc od sebe.
> > :-)
> >
> > Vše ostatní poslední číslo Moderního včelaře - právě jsem dočetl o referátu
> > na Apimondii - sledování včelstev v USA v přírodě + pokusy s tím co
> > preferují a co s nimi udělá nastěhování do různě velkých úlů.
> >
> > Super na dlouhé přemýšlení.
> >
> > Karel
>

Pravděpodobně máte na mysli desinfekci včelího vosku. Zvýšením teploty se zkracuje nutná doba, někde je však psáno, že nad 117°C se poškozuje samotný vosk.

chtěl bych se zeptat, zda se při desinfekci vosku se zvyšující se teplotou snižuje čas desinfekce.

Pro mě jsou bodavé ty, kvůli kterým bych nemohl vyjít na zahradu a volně se
pohybovat. To když otevřu úl a včely jdou po mě, to nepovažuji za bodavost,
ale moji blbost, protože jsem nepoužil správně kuřák nebo nebyl dostatečně
trpělivý při sundávání folie. A s těmi chybami co udělám já je to u mě počet
žihadel za rok v řádu jednotek.

 

Ondra


---------- Původní zpráva ----------
Od: gupa <e-mail/=/nezadan>
Datum: 9. 11. 2013
Předmět: Re: Cerna,modra nebo zelena

"Co je základní bodavost a co už ne?

Že si brání své teritorium 10m od úlu nebo že tam jen nemůžeš chodit v
trenýrkách?

Karel
........

Viděl jsem šlechtěný materiál který bych na můj vkus prostě už moc hodný.
Včela má být medonosná a ne medobdarující. V učil jsem se, že se tak v
podstatě významu slov v přímém překladu jmenuje, ale česká povaha si
vykládá darování po svém a proto si říkám jako jazykovědci, ať včela med
nosí abych mohl hospodařit. Kdyby včela med darovala bez žihadel, tak to by
nepřežila tak dlouho jak se popisuje a traduje. _gp_"

Co je základní bodavost a co už ne?

Že si brání své teritorium 10m od úlu nebo že tam jen nemůžeš chodit v trenýrkách?

Karel
.........

Viděl jsem šlechtěný materiál který bych na můj vkus prostě už moc hodný. Včela má být medonosná a ne medobdarující. V učil jsem se, že se tak v podstatě významu slov v přímém překladu jmenuje, ale česká povaha si vykládá darování po svém a proto si říkám jako jazykovědci, ať včela med nosí abych mohl hospodařit. Kdyby včela med darovala bez žihadel, tak to by nepřežila tak dlouho jak se popisuje a traduje. _gp_

"Nešiřte tady pohádky pro mladé. Kyselina karbolová byla záležitost tak 100 - 150 let stará, když se včelařilo na nerozběrném díly v klátech a při medobraní bylo nutno plásty vyřezávat."
Nůžete to nazvat pohádkou, ale já ještě dnes cítím ten pach.

Podle mně se tady diskutuje stran nekontrolovaných dovozů o marginálii - divokosti včel.
A nikdo nebere v úvahu zásadní vlastnost , která zajištuje vysoké dlouhodobé výnosy a rentabilitu a sice stejnorodost včelstev.
Ta se dnes bere jako samozdřejmá a přitom to vůbec není. Je to stav dosažený tím, že na celém území ČR funguje jen pár všelijak vzájemně výchozími šlechtitelskými chovy prošlechtěných linií , které jsou vzájemně podobné a včelaři jsou tak na jejich chov navyklí a neznají nic jiného. Komerčním včelařům stačí jednoduchý výběr a brakování ve fázi zhruba prvního vylíhnutého plodu odchovaných matek a všechny zásahy ve včelstvech tak mohou provádět prakticky ve stejnou dobu. Stejně jako všechna včelstva se na jaře rozvinou prakticky stejně a každou snůšku využijí taky prakticky stejně. ( na nemoc či parazita ale zareagují taky stejně )
.
Pokud se ale nekontrolované dovozy rozšíří , může se ta stejnorodost úplně rozbít. Vrátí se tak stav, který tady byl ve včelách před 40 nebo ještě více lety. Například kdy v zimě, kdy se kolem 15 ledna oteplilo a bylo to na rozplodování třeba do 15 února a potom tvrdá zima, třetina včelstev na stanovišti prosperovala a dala vysokou první jarní snůšku, třetina včelstve byla průměrná a poslední třetina byla v kritické fázi, sotva přežila a vzpamatovala se třeba až v polovině května. Druhý rok, když třeba mrzlo od vánoc až do března většina včelstev z první třetiny třeba tak tak přežila, nějaká včelstva byla průměrná a většina včelstev z poslední třetiny třeba potom na jaře prudce prosperovala a dala vysokou jarní snůšku.
Totéž bylo se snůškama, jedny včelstva na stanovišti nějakou snůšku využily hodně, jiná skoro vůbec a potom za měsíc při další snůšce se to třeba přehodilo. Typicky to byl rozdíl mezi medovicovou a květovou snůškou, ale taky byly podobné rozdíly mezi více květovými snůškami nebo více medovicovými snůškami.
Neboli tehdy měl včelař vždy významnou část včelstev na stanovišti pouze do počtu a na rozdíl od dneška nebylo možné jednoduchým brakováním toto nějak rychle spravit. Mohlo se to vylepšit jedině složitým výběrem , který trval desítky let a kdy se každé včelstvo muselo hodnotit podle výsledků mnoha let dozadu s jednou až dvěma předchozími generacemi matek.

"Včelařím samostatně od r. 1965. Když se rozhodlo o zavádění kraňky, měřil jsem loketní indexy mých včel a určitě to nebyla kraňka. A jak vypadalo moje včelaření? Bez hadry napuštěné karbolineem ,kukly a rukavic to nešlo. Řepka sluožila jenom na rozvoj včelstev a musel jsem doufat, že bude něco po ní."
Nešiřte tady pohádky pro mladé. Kyselina karbolová byla záležitost tak 100 - 150 let stará, když se včelařilo na nerozběrném díly v klátech a při medobraní bylo nutno plásty vyřezávat. Při takovém zásahu se rozdivočely jakkoliv klidné včely a bylo je nutno tímto náhradním způsobem usměrnit. V 60 a 70 letech a na rozběrném díle tyto prostředky už dávno nebyly třeba. Moji rodiče v té době pracovali ve včelách - úly zadováky, běžně bez rukavic. Pravda, při třeba celodenní práci při medobraní měl otec, který obvykle kleštěmi vybíral ty plásty z úlu, v rukou nějakou desítku žihadel, jinak ale nic. Pravda, nevím , jak moc v té době brakovali příliš divoká včelstva a třeba před česny včely skutečně napadaly každého, kdo se tam zastavil a bránil včelám ve volném letu, ale jinak to žádná kovbojka nebyla. Já, když jsem v 80 letech včely převzal,jsem asi 10 let pracoval v rukavicích a potom jsem je postupně sundával. Nyní už asi 20 let pracuji ve včelách bez rukavic, včely volně rozmnožuju, takže mám údajně bastardy, ale posledních 20 let jsem prakticky žádné včely kvůli divokosti nevyřadil. A třeba před česny chodím obírat zralé maliny běžně - mám před česny zasázený pás malin k zvednutí letu včel, protože přece jen v tom mém chovu včelky občas útočí plošně neboli otravují.
Podle mně je v dnešní době brakovat víc než zhruba 1 - 2 včelstva za 5 - 10 let na každých 10 - 20 chovaných včelstev pouze známka toho, že včelař neumí se svými včelami zacházet a ošetřovat je tak , aby nezvyšoval jejich přirozenou divokost danou zhruba 100 - 150 letým výběrem minulých generací včelařů.
Můj názor potvrzuje to, že když jsem za tuto dobu tuším dvakrát se dostal dostal ke "klidným vyšlechtěným" včelám, byly ze začátku skutečně klidnější. Ale když jsem si k ním díky jejich klidu dovoloval víc než ke svým kmenovým, na příklad jsme je bral jako poslední při prohlídkách a třeba končil s nimi pomalu za tmy, byly za ten měsíc, dva měsíce se stejnou matkou, úplně stejně divoké jako mé kmenové včely.
Podle mého názoru současnou divokost včel, zvláště u včelařů, co si na divokost včel stěžují, způsobuje z 80 - 90 % včelař svými neobratnými zásahy. Genetika je v tom pouze z zbylých 10 - 20 %.
Jenže to se může nekontrolovaným dovozem jiných všelijak vybraných včelstev změnit.

Co je základní bodavost a co už ne?

Že si brání své teritorium 10m od úlu nebo že tam jen nemůžeš chodit v trenýrkách?

Karel

Ale tehdy jsem si to dokázal spočítat - lepší práce - to bylo hlavní, ale i ten výnos - první rok by ten rozdíl zaplatil. Dcery, oddělky, pohoda atd by byly navíc.

Karel
..........

Já si to dokážu spočítat také, pokud by včelstva co bych choval úplně ztratila základní bodavost, tak jsem vzásadě tak jak včelařím, dovčelařil. _gp_

Promne má matka cenu jen ten rok, nepočítám léta ale jen jeden rok. Dále cena matky nesmí převýšit cenu 3 kil medu, protože nikdo neví, jaký snůškový rok bude a ta odpisová doba co jsem psal je pro mne jen jeden rok._gp_

------
Pro mne tehdy to bylo zajímavé a ekonomické. S pár včelstvy jsem byl závislý na tom co je za směs okolo.
A ty inseminky to převyšovaly, dcery byly mnohdy bodavé atd.
Jako kdyby tady měli černé včely jak se nyní modně straší, nebo to prostě byl výsledek "nechovu".
Tedy to co tady tvrdím, i kraňka když se nechá být a nedělá se nějaká selekce tak je to bodavý bastard jak se nyní traduje o těch "černých" předcích.

Pak se asi projevil dlouhodobý dovoz matečníků sousední ZO kdy si jich pár lidí odsud vzalo taky, a nakonec přeci jen deset let s ins. matkami, v sousedství jeden větší včelař co taky nakupoval inseminované a nebo z chovu a tayk jsme i já trochu rozšířil adneska je na té insemince zajímavá pouze vyrovnanost.

Ale tehdy jsem si to dokázal spočítat - lepší práce - to bylo hlavní, ale i ten výnos - první rok by ten rozdíl zaplatil. Dcery, oddělky, pohoda atd by byly navíc.

Karel

(e-mailem) --- 8. 11. 2013
Re: Cerna,modra nebo zelena

Bajka to není
1) je provedena inseminace za účelem čistoty linie.
2) je provedena za účelem produkce F1
V obou případech je nejlíp použít ji k produkci matek do produkčního chovu.
Její použití jen v produkčním chovu je opravdu nerentabilní. Zvláště v tom
druhém případě, kdy se přednosti projeví až u jejích dcer.

pepan
.........

Nene, mít inseminované matky hlavně pro produkci medu a ne pro rozmnožování materiálu je vyřešené a ověřené.

Jenže.

Jak jsem napsal níže:

"Snadno se ale dá namnožit něco, co se dá rychle zpeněžit.- Vtom je problém u včelstev s "šlechtěným" materiálem."

A votom to je, takový materiál se dá rychle namnožit, ale, jen tak rychle zpeněžit nedá protože je i na mne drahý. Byl jsem osloven kolik bych dal za inseminovaných 100 matek např. zlom duben květen. Bohužel cena takové matky převyšuje promne přijatelnou cenu. Promne má matka cenu jen ten rok, nepočítám léta ale jen jeden rok. Dále cena matky nesmí převýšit cenu 3 kil medu, protože nikdo neví, jaký snůškový rok bude a ta odpisová doba co jsem psal je pro mne jen jeden rok._gp_

Bajka to není
1) je provedena inseminace za účelem čistoty linie.
2) je provedena za účelem produkce F1
V obou případech je nejlíp použít ji k produkci matek do produkčního chovu.
Její použití jen v produkčním chovu je opravdu nerentabilní. Zvláště v tom
druhém případě, kdy se přednosti projeví až u jejích dcer.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 8. 11. 2013
Předmět: Re: Cerna,modra nebo zelena

"1. inseminovaná matka je do produkčního včelstva nevhodná-drahá.


---------------

Další bajka.

Já měl jednu z prvních inseminek a podle ní jsem zvažoval, že bych si do
plánovaného vozu pořídil všechny matky inseminované. Vydržela od červené do
červené - skoro 5 let, každý rok jsem z ní dělal oddělek jak šla do síly. A
nadprůměrný výnos.

Na 5letý věk další matky už neměly, ale měl jsem matky, které bych klidně
koupil do produkčních včelstev.

Ta první tehdy stála cca 500 -800Kč, a med byl tehdy stěží za 80, ale
vyplatila by se.
Hlavně to byla nebodavá Vigor a práce s ní byla radost vůči tý kraňce co
tady byla před ní. :-)


A na ostrově Man měl včely jedině klášter? Co ti chudáci okolní včelaři?
:-)

Karel"

V podstatě je to jedno, jen je třeba dodržet pravidlo o obsahu úlu, včelí
mezeru mezi nástavky. Jinak všechno ostatní je jen otázka volby včelaře ,tak
aby s tím měl co nejméně práce a starostí.

pepan

---------- Původní zpráva ----------
Od: KaJi
Datum: 2. 11. 2013
Předmět: Re: ádost o radu

"Vážení přátelé!
Potřebuju poradit do mého hokus-pokusu na příští (vlastně už pro tuto )
sezonu.
Jaké máte zkušenosti s šířkou plástve. Zajímají mě + i - .Co se,podle
vašich zkušeností,včelám nejvíc líbí a co je podle vás s ohledem na včely
nejvýhodnější pro včelaře.
Děkuju.
STANDA

No to je hezký Pepane,že je to v podstatě jedno!Jenže mi to všechno nějak neštimuje.
Jak mam dodržet pravidlo o obsahu úlu,když o něm vůbec nic netuším.
Přesně řečeno,o obsahu úlu vím ledasco,ale zcela určitě si nevím rady s tím,k jaké
vědomosti mám přiřadit ono "je třeba dodržet pravidlo o obsahu úlu".Je přeci rozdíl jestli je souš široká 28 mm nebo 38 mm.Minimálně kvůli počtu rámků.A to nemluvím o rozdílu
výtěžnosti medu.Takže,kde jsou ty +a-?A co z toho je nejmenší znásilňování těch našich včeliček,etc.

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: ádost o radu
Datum: 3.11.2013 - 9:16:47

> V podstatě je to jedno, jen je třeba dodržet pravidlo o obsahu úlu, včelí
> mezeru mezi nástavky. Jinak všechno ostatní je jen otázka volby včelaře ,tak
> aby s tím měl co nejméně práce a starostí.
>
> pepan
>
>
> ---------- Původní zpráva ----------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Datum: 2. 11. 2013
> Předmět: Re: ádost o radu
>
> "Vážení přátelé!
> Potřebuju poradit do mého hokus-pokusu na příští (vlastně už pro tuto )
> sezonu.
> Jaké máte zkušenosti s šířkou plástve. Zajímají mě + i - .Co se,podle
> vašich zkušeností,včelám nejvíc líbí a co je podle vás s ohledem na včely
> nejvýhodnější pro včelaře.
> Děkuju.
> STANDA
>
> -----
>
> šířka plástu - na vigorbee.cz v článcích býval odkaz na zahraniční výzkum -
> šířku stavějí podle síly. Slabší spíš blíž k sobě, silnější víc od sebe.
> :-)
>
> Vše ostatní poslední číslo Moderního včelaře - právě jsem dočetl o referátu
> na Apimondii - sledování včelstev v USA v přírodě + pokusy s tím co
> preferují a co s nimi udělá nastěhování do různě velkých úlů.
>
> Super na dlouhé přemýšlení.
>
> Karel"

šířka plástu - na vigorbee.cz v článcích býval odkaz na zahraniční výzkum -
šířku stavějí podle síly. Slabší spíš blíž k sobě, silnější víc od sebe.
:-)

Takže slabší = 1,5mm a silnější = 1,5cm ?

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "KaJi" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: ?dost o radu
Datum: 2.11.2013 - 11:09:38

> Vážení přátelé!
> Potřebuju poradit do mého hokus-pokusu na příští (vlastně už pro tuto )
> sezonu.
> Jaké máte zkušenosti s šířkou plástve. Zajímají mě + i - .Co se,podle
> vašich zkušeností,včelám nejvíc líbí a co je podle vás s ohledem na včely
> nejvýhodnější pro včelaře.
> Děkuju.
> STANDA
>
> -----
>
> šířka plástu - na vigorbee.cz v článcích býval odkaz na zahraniční výzkum -
> šířku stavějí podle síly. Slabší spíš blíž k sobě, silnější víc od sebe.
> :-)
>
> Vše ostatní poslední číslo Moderního včelaře - právě jsem dočetl o referátu
> na Apimondii - sledování včelstev v USA v přírodě + pokusy s tím co
> preferují a co s nimi udělá nastěhování do různě velkých úlů.
>
> Super na dlouhé přemýšlení.
>
> Karel

Když si to dovolím shrnout tak tvé původní včely byly bodavější a nanosily
méně medu. A teď je problém jaký po tom dovozu?

S úctou k původnímu genofondu nic už řešit nejde, ten je pryč.

 

Ondra


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 8. 11. 2013
Předmět: Re: Cerna,modra nebo zelena

"To není bajka, ale věc rozdílného vnímání hodnoty peněz. Na mě by chovatelé

matek zkrachovaly. Inseminované jsem měl také v produkci a rozdílu není
poznat ani v užitkovosti, mírnosti nebo životnosti. Matku měním jen když je
důvod.



Ondra

----
U mě to byla věc chladné kalkulace - tedy ohodnocení penězi.

Pokud inseminka měla výkon o 50% než tehdejší místní pouliční směs kraňky,
tak pak to blo právě vnímání hodnoty peněz.
Dneska bych tak možná nepostupoval a penězi možná pohrdnul. :-)
Jiné hodnoty - třeba právě úcta k tomu genofondu co jsme zde potlačili
dovezenými matkami odjinud :-) :-)


Karel"

To není bajka, ale věc rozdílného vnímání hodnoty peněz. Na mě by chovatelé
matek zkrachovaly. Inseminované jsem měl také v produkci a rozdílu není
poznat ani v užitkovosti, mírnosti nebo životnosti. Matku měním jen když je
důvod.



Ondra

----
U mě to byla věc chladné kalkulace - tedy ohodnocení penězi.

Pokud inseminka měla výkon o 50% než tehdejší místní pouliční směs kraňky, tak pak to blo právě vnímání hodnoty peněz.
Dneska bych tak možná nepostupoval a penězi možná pohrdnul. :-)
Jiné hodnoty - třeba právě úcta k tomu genofondu co jsme zde potlačili dovezenými matkami odjinud :-) :-)


Karel

To není bajka, ale věc rozdílného vnímání hodnoty peněz. Na mě by chovatelé
matek zkrachovaly. Inseminované jsem měl také v produkci a rozdílu není
poznat ani v užitkovosti, mírnosti nebo životnosti. Matku měním jen když je
důvod.

 

Ondra


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 8. 11. 2013
Předmět: Re: Cerna,modra nebo zelena

"1. inseminovaná matka je do produkčního včelstva nevhodná-drahá.


---------------

Další bajka.

Já měl jednu z prvních inseminek a podle ní jsem zvažoval, že bych si do
plánovaného vozu pořídil všechny matky inseminované. Vydržela od červené do
červené - skoro 5 let, každý rok jsem z ní dělal oddělek jak šla do síly. A
nadprůměrný výnos.

Na 5letý věk další matky už neměly, ale měl jsem matky, které bych klidně
koupil do produkčních včelstev.

Ta první tehdy stála cca 500 -800Kč, a med byl tehdy stěží za 80, ale
vyplatila by se.
Hlavně to byla nebodavá Vigor a práce s ní byla radost vůči tý kraňce co
tady byla před ní. :-)


A na ostrově Man měl včely jedině klášter? Co ti chudáci okolní včelaři?
:-)

Karel"

To já vím kdo Vám dává školení, proto jsem napsal, aby jste se ho zeptali
kolik let zabere šlechtiteli vyselektovat na mírnost. A také píšu záměrně 
šlechtitel a ne chovatel.   A také by jste ho měli požádat o základní
vysvětlení pojmů stupňů chovů. A dojmy jak najednou píšu " ať s různorodostí
pracují šlechtitelé " si nech do té hospody. Nepíšu nic najednou, už v tom
jak jsem psal o dovozu 80% kraňek  z Rakouska se dočteš jak moc mi vadí ne
100% čistý materiál a o zákazu také jsem neudal ani řádku. A to protože si
uvědomuji jaký je rozdíl mezi stupni chovu a který se čím může a má zabývat.
Pokud mám použít slovo zákaz dovozu jiných plemen včel, tak zákaz pro
rozmnožovací a užitkové chovy, nemají techniku a znalosti na plemenářskou
práci. Včelín kde nejde se přiblížit neznám, ani ve svém okolí. Legendy o
bodavosti Vigor ty jdou od těch co si je pořídily, na fóru se o tom můžeš
dočíst a to jsou zkušenosti a ne pomluvy nebo bajky. Dovozu včel jde
zabránit, na to stačí fungující spolek a aby se většina včelařů dohodla, že
chovat jiná plemena se nebudou a menšina se bude muset podřídit. Pokud by 
někdo měl problém s výnosem nebo jinými vlastnostmi a kvůli tomu si chce
dovézt jiné plemeno, určitě se ve fungujícím spolku najde někdo kdo mu dodá
jiný vlastní ověřený materiál. Tomu se říká vstřícnost a když ani to
nezabere tak jak už jsem psal, na hrubý pytel patří hrubá záplata. I s
takovým si jde poradit, tomu věř. A tam kde to nebude fungovat se včelaři
vytrestají sami. 

O tom, že si ČSV zaregistrovaly sdružení pro černou včelu už jsem slyšel
také, prý v tom má nejvíc iniciativy Cimala i když na jaře u kulatého stolu
mluvil úplně jinak. Ale zatím jsem neviděl nic písemně doloženého a proto
bych tímto chtěl požádat přítomné čtenáře a členy Rep. výboru jestli by se
mohly na blížícím se zasedání na tuto věc otevřeně zeptat a dát potom sem
vědět. Předem děkuji. Ptal jsem se na to dvou členů RV co znám a žádný o
ničem neví.

 

Ondra


 

---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 8. 11. 2013
Předmět: Re: Blog V.Svamberka

"Karle, já chápu, že máte v PSNV a MSVV stejné politické školení a vlastní
názor se neodpouští stejně jako v ČSV. Ale nerespektovat ani zkušenosti, to
je stádium debility. Zeptejte se Čermáka, kolik let mu trvalo než z Vigorky
dostal bodavost po křížení s tmavou. A to je šlechtitel a má k dispozici
inseminaci. U běžného včelaře si to vynásobte min. 5ti, když budou v okolí
selektovat všichni a to je prakticky nemožné. Dnes má Vigor opět kolem 80%
kraňky a je mírnější než na začátku. Stejně tak se zajímejte jak vznikla
Buckfast a zjistíte proč to křížení bral Adam oklikou. Různorodost plemen,
běžnému včelaři na včelnici nepatří, jinak se to zvrtne jako před rokem 60.
S různorodostí ať pracují šlechtitelé.


Ondra

---------


Právě Čermák a další nám dělají ta školení. Pokud považuješ odborný názor
za politické školení.

Ale jak čtu tvoji odpověď, nejak s emi tvá vyjádření nezdají konzistentní -
měl by jsi abslovovat školení ty. Najednou píšeš, že " s různorodostí ať
pracují šlechtitelé".

Pokud nemyslíš že v zahraničí, tak pak nevím jak by s ek takovému materiálu
dostali když to chceš zakázat.

A ty farmy co mají buckfastky a že jich je a pokud vím, tak jsou spíše
členy ČSV atd ty spálíme i s okolím?


Neodpověděl jsi mi jak je možné, že jsou dneska včelíny kam je lepší
zdaleka nechodit - to tam mají ilegálně černou včelu?


Jinak Vigorku znám důvěrně přes deset let a skazky o její bodavosti
zařazuji k těm skazkám o bodavosti současné černé včely.


Jinak já bych si čenou asi nepořídil, ale není mi jasné jak tomu chcete
bránit. Snažil jsme se vás přesvědčit, že ničemu nezabráníte abylo by
lepší se snažit vytvořit pravidla.
Jedineé co se prý podařilo, že si ČSV a DOL zaregistrovali po rčenou včelu
sdružení a blokují dotace pro sotatní ppotenciální příjemce. Takže skazky o
dotacích taky můžete vyřadit.

Karel"

1. inseminovaná matka je do produkčního včelstva nevhodná-drahá.


---------------

Další bajka.

Já měl jednu z prvních inseminek a podle ní jsem zvažoval, že bych si do plánovaného vozu pořídil všechny matky inseminované. Vydržela od červené do červené - skoro 5 let, každý rok jsem z ní dělal oddělek jak šla do síly. A nadprůměrný výnos.

Na 5letý věk další matky už neměly, ale měl jsem matky, které bych klidně koupil do produkčních včelstev.

Ta první tehdy stála cca 500 -800Kč, a med byl tehdy stěží za 80, ale vyplatila by se.
Hlavně to byla nebodavá Vigor a práce s ní byla radost vůči tý kraňce co tady byla před ní. :-)


A na ostrově Man měl včely jedině klášter? Co ti chudáci okolní včelaři?
:-)

Karel

Tak jsem si přečetl tu úrodu názorů a dovolím si reagovat.

1. inseminovaná matka je do produkčního včelstva nevhodná-drahá.
2. přirozeně spářené matky, i když po matce sestry, jsou mnohdy zcela
odlišné.
3. většinu matek si vychovám sám, jsou levné, za jejich kvalitu si mohu
nadávat jen sám sobě.
4. bodavá včelstva napravuji co nejdříve, i za cenu ztráty medu
5. matky (včelstva) dělím na ty na plod a ty na med (dlouhověkost dělnic).
6. časnou jarní snůšku nemám, takže síla vyzimovaného včelstva pro mne není
úplně podstatná
7. "Šumavskou směs" znám detailně od roku 1957, kdy jsem dostal první
pořádný přiděl a jsem doslova nadšený z toho co chovám teď.
8. Z neověřených zdrojů mám info, že v Bavorsku kde je kraňka i buckfast se
zvýšila poptávka po včelařských rukavicích.

Moji "učitelé" byli otec, Q. Sklenar, O. Brenner, ing Veselý a spol. V
současné době také internet, ale tady je potřeba být velmi opatrný, najdou
se tam nejen dezinformace, ale i úplné nesmysly.

Reakce:

==Bratr Adam byl prostě nezodpovědný a arogantní hulvát, když křížil ty
včely.

Nesouhlasím, naopak on šlechtil na ostrově Man a věděl proč. Věděl, že pokud
se mu něco nepodaří nebude z toho světový průšvih. Klobouk dolů před jeho
prací, ale jeho včelu na mém stanovišti chovat nechci.

==Výjimkou jsou jen oplozovací stanice a to by bylo zapotřebí řešit. Včas! a
dohodou, ne diktátem.

a) Každá mladá matka letí na "svoji oplozovací stanici". Rojová, z tiché
výměny i záměrně chovaná.
b) Kde by byly, ty oplozovací stanice? V Alpách? Koupíme ostrov? Bez urážky,
říká se "Kdyby ...", ale já už jsem ostražitý i když slyším jen BY, mělo BY,
chělo BY,...
c) Ale to není vše, i pokud by republika byla rozporcovaná na "oplozovací
stanice", je zde ještě jeden problém - mor.
d) Jak se lze dohodnout v ČR je vidět třeba na dálnici do Hradce Králové

==někteří včelaři asi museli v daném místě skončit a nebo nakupovat všechny
matky na výměnu

Že by záměr?

==Já to slyšel v hospodě od včelařů kteří mají polovinu věku mého.

Kamarádův otec říkal, kterej kluk si nemyslí, že ví víc než táta, není
normální. Tak se probíjíme životem, hltáme novinky. Časem se moderní rozdělí
na praktické a nepoužitelné. A když přijde den, kdy se chceme minulých
generací na něco zeptat, už je mnohdy pozdě.

==Jo v hospodě, tam se člověk dozví věcí. :-)

Svatá pravda, hlavně to, co na reklamním letáku napsáno není. A navíc kdo má
upito, většinou mluví pravdu.

Vašek.

Bodavost je velmi ošemetná věc a musí si to posoudit každý sám.
Je závislá na mnoha faktorech
1) stáří matky - čím starší matka tím je bodavost vyšší
2) čas - hodně záleží na čase kdy se včelstvem pracuje, od rána až tak do 16
hodiny +- jsou mírné a pak se mění v bestie.
3) počasí - některé dny je lepší i mírným včelám se na hony vyhnout a
připravit se na příchod povětrnostní pohromy.
Však včelstvo které na vás pravidelně vystartuje po otevření úlu, bodavé je,
a je dobré marku zrušit. V 90% i její dcery budou mírné a zrušení takové
matky se projeví již v dalších dnech.
Bodavost bývá podmíněna geneticky, stářím matky, nebo jejím fyziologickým
stavem.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: gupa <e-mail/=/nezadan>
Datum: 8. 11. 2013
Předmět: Re: Blog V.Svamberka

"Pavel Holub

Kdyby včelaři chovali plemenný materiál, tak budou mít včelstva vlastnosti
plemenného materiálu.

Váš střípek je jasně zapadajícím do všeobecně zakořeněného, hlavního
kritéria vlastností včely, to je nebodavost.

..........

Všechny jiné vlastnosti se dají okecat, ale bodavost u nakoupeného
materiálu se moc dobře okecat nedají. V tom tkví ten kořen hlavního
kritéria. Protože když je snůška, včely nosí, ale když nějaká drahá matka
plodí potomstvo co žere okolí, taková koupě štve. No a jestli se ta
bodavost ukáže po nějakých vyšlechtěných dcerách? To je normální, to se
stát může a není to vyloučené.

V podstatě mi bodavost vadí až nad určitou úroveň agrese. Bodavé včely do
té úrovně kdy se v nich dá ještě dělat mi nevadí. Odstranit tuto vlastnost
lze a děje se tak dovozem opravdu ověřeného materiálu.

Mým přesvědčením je, že tu v ČR opravdová šlechtitelská práce ve včelařství
nefunguje dobře, protože se taková dobrá práce nedělá úplně snadno. Snadno
se ale dá namnožit něco, co se dá rychle zpeněžit.- Vtom je problém u
včelstev s "šlechtěným" materiálem."

Karle, já chápu, že máte v PSNV a MSVV stejné politické školení a vlastní
názor se neodpouští stejně jako v ČSV. Ale nerespektovat ani zkušenosti, to
je stádium debility. Zeptejte se Čermáka, kolik let mu trvalo než z Vigorky
dostal bodavost po křížení s tmavou. A to je šlechtitel a má k dispozici
inseminaci. U běžného včelaře si to vynásobte min. 5ti, když budou v okolí
selektovat všichni a to je prakticky nemožné. Dnes má Vigor opět kolem 80%
kraňky a je mírnější než na začátku. Stejně tak se zajímejte jak vznikla
Buckfast a zjistíte proč to křížení bral Adam oklikou. Různorodost plemen,
běžnému včelaři na včelnici nepatří, jinak se to zvrtne jako před rokem 60.
S různorodostí ať pracují šlechtitelé.


Ondra

---------


Právě Čermák a další nám dělají ta školení. Pokud považuješ odborný názor za politické školení.

Ale jak čtu tvoji odpověď, nejak s emi tvá vyjádření nezdají konzistentní - měl by jsi abslovovat školení ty. Najednou píšeš, že " s různorodostí ať pracují šlechtitelé".

Pokud nemyslíš že v zahraničí, tak pak nevím jak by s ek takovému materiálu dostali když to chceš zakázat.

A ty farmy co mají buckfastky a že jich je a pokud vím, tak jsou spíše členy ČSV atd ty spálíme i s okolím?


Neodpověděl jsi mi jak je možné, že jsou dneska včelíny kam je lepší zdaleka nechodit - to tam mají ilegálně černou včelu?


Jinak Vigorku znám důvěrně přes deset let a skazky o její bodavosti zařazuji k těm skazkám o bodavosti současné černé včely.


Jinak já bych si čenou asi nepořídil, ale není mi jasné jak tomu chcete bránit. Snažil jsme se vás přesvědčit, že ničemu nezabráníte abylo by lepší se snažit vytvořit pravidla.
Jedineé co se prý podařilo, že si ČSV a DOL zaregistrovali po rčenou včelu sdružení a blokují dotace pro sotatní ppotenciální příjemce. Takže skazky o dotacích taky můžete vyřadit.

Karel

>>>>Myslíte si, že F1 kříženec nebodavých dvou ras je bestie?<<<<
To určitě není, ale u jeho potomstva dochází k rozpadu vlastností všemi
možnými směry. jeho další rozchov pak vyžaduje přísnou selekci k ustálení
požadované vlastnosti.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Pavel Holub <e-mail/=/nezadan>
Datum: 8. 11. 2013
Předmět: Re: Blog V.Svamberka

"Proč tak silná slova? vždyť potvrzujete Karlova slova. Kdyby včelaři
chovali plemenný materiál, tak budou mít včelstva vlastnosti plemenného
materiálu. Nevidím v tom problém.

Myslíte si, že F1 kříženec nebodavých dvou ras je bestie? asi jste to nikdy
nezkusil, tak nevíte, o čem hovoříte.
Váš střípek je jasně zapadajícím do všeobecně zakořeněného, hlavního
kritéria vlastností včely, to je nebodavost. Jinak je vám fuk, jaké ostatní
vlastnosti má. Tak se chovejte slušně a chovejte to, co jsem popsal v
prvním odstavci a nemůžete mít problém."

Josef dnes se celý svět snaží uchovat původní druhy v genetických bankách.
důvodem je dnešní velmi vysoká variabilita kříženců zaměřených jen určitým
směrem. To pak v produkci vyžaduje velké množství ochranných prostředků .
Právě kvůli jejich omezení se zase při křížení používají tu původní druhy k
posílení odolnosti a vznikají noví a odolnější jedinci.
  Dovezení nějaké matky ze zahraničí do prostředí kde je jen kraňka a kde u
včelařů probíhá jen přirozené oplodňování tak to namíchání cizího genu nic
neznamená. To by  se musely  objevit ve velké oblasti celé takové včelnice.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
Datum: 7. 11. 2013
Předmět: Cerna,modra nebo zelena

"Celkem nechapu,jak v dnesni dobe si muze nekdo pripnout metal za zakaz
dovozu neceho.Dovezt vceli matku pres hranice je snazsi nez dovezt slonici
a taky to tak nebije do oci..Spis je rec zase o dotacich a pripadnem
odstrizeni od dotaci..Sveho casu jsem tusim na webu OO Opava nasel
srovnani,kolika ze procentni dotovanou kranku mezi vcelare chrli chovatele
matek,cisla veru zajimava.Spis nez snaha o produkci matek tak
kvalitnich,ktere by se prodavaly samy,jenom mnozeni..Nemuzu si pomoct,kdyby
byl kazdy vcelar sam sobe chovatelem vlastnich matek,dusledne brakoval
vsechno co se nepovedlo,protoze to dela sam pro sebe a ne pro prachy za
pocet prodanych kusu,nebude zadny humbuk skrze vcelu cernou nebo jinou.U
nas byla puvodni kranka,pak nejspis riznuta vlaskou(dodnes se vyskytne
matka zluta jak kanarek),ale stejne jsou jen dva druhy matek,dobra a
spatna,zadna jina..Cele to snazeni o zakaz cehosi je jenom hra o tahani
financi.PS:kolik ze to je dotace na matku inseminovanou???JosPr"

Pavel Holub:
"Kdyby včelaři chovali plemenný materiál, tak budou mít včelstva vlastnosti plemenného materiálu."
Platí to i pro případ, že já budu chovat kraňku a soused včelu tmavou?
Včelařím samostatně od r. 1965. Když se rozhodlo o zavádění kraňky, měřil jsem loketní indexy mých včel a určitě to nebyla kraňka. A jak vypadalo moje včelaření? Bez hadry napuštěné karbolineem ,kukly a rukavic to nešlo. Řepka sluožila jenom na rozvoj včelstev a musel jsem doufat, že bude něco po ní.
V současnosti chováme Vigorku a nevím o nikom z okolí, že by si stěžoval. Lidovi výzkumníci a dovozci nekontrolovaného materiálu by si měli uvědomit, že ohrožují sousední včelaře nejenom změnou vlastností vzniklých kříženců, ale i chorobami. Včela není kráva, kterou můžeme držet v uzavřené místnosti.

Pavel Holub

Kdyby včelaři chovali plemenný materiál, tak budou mít včelstva vlastnosti plemenného materiálu.

Váš střípek je jasně zapadajícím do všeobecně zakořeněného, hlavního kritéria vlastností včely, to je nebodavost.

...........

Všechny jiné vlastnosti se dají okecat, ale bodavost u nakoupeného materiálu se moc dobře okecat nedají. V tom tkví ten kořen hlavního kritéria. Protože když je snůška, včely nosí, ale když nějaká drahá matka plodí potomstvo co žere okolí, taková koupě štve. No a jestli se ta bodavost ukáže po nějakých vyšlechtěných dcerách? To je normální, to se stát může a není to vyloučené.

V podstatě mi bodavost vadí až nad určitou úroveň agrese. Bodavé včely do té úrovně kdy se v nich dá ještě dělat mi nevadí. Odstranit tuto vlastnost lze a děje se tak dovozem opravdu ověřeného materiálu.

Mým přesvědčením je, že tu v ČR opravdová šlechtitelská práce ve včelařství nefunguje dobře, protože se taková dobrá práce nedělá úplně snadno. Snadno se ale dá namnožit něco, co se dá rychle zpeněžit.- Vtom je problém u včelstev s "šlechtěným" materiálem.

Proč tak silná slova? vždyť potvrzujete Karlova slova. Kdyby včelaři chovali plemenný materiál, tak budou mít včelstva vlastnosti plemenného materiálu. Nevidím v tom problém.

Myslíte si, že F1 kříženec nebodavých dvou ras je bestie? asi jste to nikdy nezkusil, tak nevíte, o čem hovoříte.
Váš střípek je jasně zapadajícím do všeobecně zakořeněného, hlavního kritéria vlastností včely, to je nebodavost. Jinak je vám fuk, jaké ostatní vlastnosti má. Tak se chovejte slušně a chovejte to, co jsem popsal v prvním odstavci a nemůžete mít problém.

Karle, já chápu, že máte v PSNV a MSVV stejné politické školení a vlastní
názor se neodpouští stejně jako v ČSV. Ale nerespektovat ani zkušenosti, to
je stádium debility. Zeptejte se Čermáka, kolik let mu trvalo než z Vigorky
dostal bodavost po křížení s tmavou. A to je šlechtitel a má k dispozici
inseminaci. U běžného včelaře si to vynásobte min. 5ti, když budou v okolí
selektovat všichni a to je prakticky nemožné. Dnes má Vigor opět kolem 80% 
kraňky a je mírnější než na začátku. Stejně tak se zajímejte jak vznikla
Buckfast a zjistíte proč to křížení bral Adam oklikou. Různorodost plemen,
běžnému včelaři na včelnici nepatří, jinak se to zvrtne jako před rokem 60.
S různorodostí ať pracují šlechtitelé.

 

Ondra


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 7. 11. 2013
Předmět: Re: Blog V.Svamberka

"KJ:
Plně souhlasím s panem Srollem. Včelařil jsem také ve svém
mládí s kříženci včely tmavé. V té době bývaly na vesnici sousedské vztahy
podstatně lepší než dnes a přesto jsem určité problémy se sousedy s
agresivitou mých včel měl.
Ke včelám jsem mohl pouze dokonale chráněný. Srovnávat mírnost dnešních
včel a včel ze šedesátých let minulého století se nedá, na to asi nestačí
žádná stupnice.Stačilo
pět včelstev na zahradě, rozebrání a složení včelstev a nikdo kolem
neprošel do večera.

------

Taky jsem začínal s pouliční směsí a poučen tehdejšími knihami věřil že je
to "nigra". Bodavé bestie, hlídaly už deset metrů od úlu.

Dneska si jen myslím, že to prostě byly včely kde se neudržovala
"nebodavost" a prostě byly ponechány svému osudu a vyvíjely se samy.

Proč? Protože jsem od té doby viděl co udělá i s kraňkou, když se nechá
svému osudu a nemění se bodavé atd.



Ono ani dnes nevypadá se schopností běžného průměru chovat matky moc dobře
a před takovými 100 lety to asi taky nebylo lepší.

A vy jste nebyli nikdy na nějakém takovém stanovišti kd eje lepší nebýt?

Zajímavé, že stejnou zkušenost s "pozůstalostí" jako já tehdy dělají
leckteří začínající stále.
Přivezou si pěkné bodavé a rojivé bestie a to tu žádnou černou včelu
nemáme.

Takže taková argumentace u mě ztrácí váhu, spíš svědčí o stavu a vyspělosti
včelařů. Tehdy i dnes.

Vždyť současná stejně jako Kraňka šlechtěná černá včela, nebo buckfast a
další plemena jsou bodavá?

Karel"

KJ:
Plně souhlasím s panem Srollem. Včelařil jsem také ve svém
mládí s kříženci včely tmavé. V té době bývaly na vesnici sousedské vztahy podstatně lepší než dnes a přesto jsem určité problémy se sousedy s agresivitou mých včel měl.
Ke včelám jsem mohl pouze dokonale chráněný. Srovnávat mírnost dnešních včel a včel ze šedesátých let minulého století se nedá, na to asi nestačí žádná stupnice.Stačilo
pět včelstev na zahradě, rozebrání a složení včelstev a nikdo kolem neprošel do večera.

------

Taky jsem začínal s pouliční směsí a poučen tehdejšími knihami věřil že je to "nigra". Bodavé bestie, hlídaly už deset metrů od úlu.

Dneska si jen myslím, že to prostě byly včely kde se neudržovala "nebodavost" a prostě byly ponechány svému osudu a vyvíjely se samy.

Proč? Protože jsem od té doby viděl co udělá i s kraňkou, když se nechá svému osudu a nemění se bodavé atd.



Ono ani dnes nevypadá se schopností běžného průměru chovat matky moc dobře a před takovými 100 lety to asi taky nebylo lepší.

A vy jste nebyli nikdy na nějakém takovém stanovišti kd eje lepší nebýt?

Zajímavé, že stejnou zkušenost s "pozůstalostí" jako já tehdy dělají leckteří začínající stále.
Přivezou si pěkné bodavé a rojivé bestie a to tu žádnou černou včelu nemáme.

Takže taková argumentace u mě ztrácí váhu, spíš svědčí o stavu a vyspělosti včelařů. Tehdy i dnes.

Vždyť současná stejně jako Kraňka šlechtěná černá včela, nebo buckfast a další plemena jsou bodavá?

Karel

V tomhle se nase info Karle rozchazeji.Http:oocsv-opava.webnode.cz-zajimavosti z RV-proc ponechat RCH v slechtitelskem programu...JosPr

:kolik ze to je dotace na matku inseminovanou???JosPr

-----

Stejná jako za tu z rozmnožovacího chuvu - dříve 200, za rok snad 300.

Karel

Plně souhlasím s panem Srollem. Včelařil jsem také ve svém
mládí s kříženci včely tmavé. V té době bývaly na vesnici sousedské vztahy podstatně lepší než dnes a přesto jsem určité problémy se sousedy s agresivitou mých včel měl.
Ke včelám jsem mohl pouze dokonale chráněný. Srovnávat mírnost dnešních včel a včel ze šedesátých let minulého století se nedá, na to asi nestačí žádná stupnice.Stačilo
pět včelstev na zahradě, rozebrání a složení včelstev a nikdo kolem neprošel do večera.
Neznal jsem nikoho z blízkého i vzdálenějšího okolí, kdo
by na tom byl s mírností lépe. Proto si myslím,že Ti, co se snaží o návrat kříženců včely tmavé neví o co usilují. Výnosy jsou také nesrovnatelné.
Pokud by skutečně k pokřížení v mém okolí došlo (mě se to asi už netýká),pak by někteří včelaři asi museli v daném místě skončit a nebo nakupovat všechny matky na výměnu. Nevěřím,že by kříženci včely tmavé byli mírní. Jarda

Celkem nechapu,jak v dnesni dobe si muze nekdo pripnout metal za zakaz dovozu neceho.Dovezt vceli matku pres hranice je snazsi nez dovezt slonici a taky to tak nebije do oci..Spis je rec zase o dotacich a pripadnem odstrizeni od dotaci..Sveho casu jsem tusim na webu OO Opava nasel srovnani,kolika ze procentni dotovanou kranku mezi vcelare chrli chovatele matek,cisla veru zajimava.Spis nez snaha o produkci matek tak kvalitnich,ktere by se prodavaly samy,jenom mnozeni..Nemuzu si pomoct,kdyby byl kazdy vcelar sam sobe chovatelem vlastnich matek,dusledne brakoval vsechno co se nepovedlo,protoze to dela sam pro sebe a ne pro prachy za pocet prodanych kusu,nebude zadny humbuk skrze vcelu cernou nebo jinou.U nas byla puvodni kranka,pak nejspis riznuta vlaskou(dodnes se vyskytne matka zluta jak kanarek),ale stejne jsou jen dva druhy matek,dobra a spatna,zadna jina..Cele to snazeni o zakaz cehosi je jenom hra o tahani financi.PS:kolik ze to je dotace na matku inseminovanou???JosPr

Pepan:
Ti dědci v hospodě sice vědí o tom chovu ale netuší proč a nač se to tak a
tak dělá.

------
Tak ti ví opravdu kulový.

Já to slyšel v hospodě od včelařů kteří mají polovinu věku mého.
Ale znalostí mnohdy násobek mých.

Holt hospoda - lidová univerita.

Karel

Ono to jinak nejde pokud se něco najde musí se zavést v odlehlém území chov
který bude provádět zpětné šlechtění a odcov matek nepředržitě a stále
dokola třebas i stovky let.
Ti dědci v hospodě sice vědí o tom chovu ale netuší proč a nač se to tak a
tak dělá.
U rostlin je to jednodušší tam se semena uloží do ledovce aje 1000 let pokoj

Již vzácné druhy zvířat se chovají v ZOO.
U včel to zatím jinak nejde. Komerční je to ale jen pro toho kdo tento
udržovací chov provozuje a výhodou je, že se nemusí pachtit za výnosy. Své
má jisté.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 7. 11. 2013
Předmět: Re: Blog V.Svamberka

"Zapoměl jse dodat, že jeho smyslem je pokusit se o záchranu jejího
genofondu. Prozatím je to bez úspěchu.

pepan

------

To první - to to dělalo ze zájmu o věc a něco našli a zkoušejí to uchovat,
ale je prý další ryze komerčního - chov matek a registrace atd. A o tom
jsem slyšel v hospodě. :-)¨


A taky jsme slyšel o jednom horském údolí kde je včelař který si dovezl
černou a je velmi spokejne i s výnosy a nechápe starosti lidí co neví o čem
mluví.

Jo v hospodě, tam se člověk dozví věcí. :-)
Karel"

Zapoměl jse dodat, že jeho smyslem je pokusit se o záchranu jejího
genofondu. Prozatím je to bez úspěchu.

pepan

------

To první - to to dělalo ze zájmu o věc a něco našli a zkoušejí to uchovat, ale je prý další ryze komerčního - chov matek a registrace atd. A o tom jsem slyšel v hospodě. :-)¨


A taky jsme slyšel o jednom horském údolí kde je včelař který si dovezl černou a je velmi spokejne i s výnosy a nechápe starosti lidí co neví o čem mluví.

Jo v hospodě, tam se člověk dozví věcí. :-)
Karel

>>>Takže kdyby se nějaký chovatel a šlechtitel matek chtěl dopracovat k
nějakému stabilnímu "kříženci" s rozhodl se přidat do chovu 20-50% nějakého
jiného materiálu tak co?<<<
  Křížení potrvá několik roků.
  Ustálení takového křížence je pak záležitostí několika desítek let pomocí
příbuzenské plemenitby. Pak se musí odzkoušet v praxi nejméně po 3 generace.

  U včel je věk 1 matky 3 - 5 let kdy se sledují vlastnosti včelstva Tak to
dá další cca 15 let. Budeš pak rád když se zastavíš při padesáti letech.
 Proto máme ty výzkumné ústavy kde se takové práce zůčastní i několik
generací šlechtitelů. Běžný včelař si ale myslí, že tam nic nedělají. Pro
něj je to přece záležitost jednoho odpoledne.

Pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 7. 11. 2013
Předmět: Re: Blog V.Svamberka

"Z Rakouska se vozí kraňka cca 80%, ale je to naprosto jedno, protože je to
ustálený kříženec a tomu odpovídají i vlastnosti. A vo tom to je, že není
kříženec jako kříženec a v tom také hledej kouzlo ...
Ondra
-------

Takže kdyby se nějaký chovatel a šlechtitel matek chtěl dopracovat k
nějakému stabilnímu "kříženci" s rozhodl se přidat do chovu 20-50% nějakého
jiného materiálu tak co?


Bratr Adam byl prostě nezodpovědný a arogantní hulvát, když křížil ty
včely. :-)

Srovnej si jak nastavíš pravidla, ale prověř si je pak jak by fungovala.

Naštstí je doba, kdy taková direktivní nápady již neprojdou do legislativy,
takže se místo hledání nějakých zákazových řešení můžete dobrat k tomu jak
to řešit do budoucna.


Protože to bude o dohodě nebo o boji. A jak tak koukám bojovníků je dost.
Užijte si to.

Karel"

>>>>A trvalo hodně pětiletetek a to i ještě za totality kdy se prostě
rozhodlo<<<<
Pokud tím myslíš C.K. mocnářství tak je to tak. ale to nebyly ještě
pětiletky.
>>>>A to už vynechám, že tady prý bylo založeno chovatelské sdružení včely
tmavé pod patronací ČSV a VUD jak jsem slyšel v hospodě.<<<<
Zapoměl jse dodat, že jeho smyslem je pokusit se o záchranu jejího
genofondu. Prozatím je to bez úspěchu.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 6. 11. 2013
Předmět: Re: Blog V.Svamberka

"Ondra:
Karle, zeptám se z praktického úhlu pohledu, proč sem vozit další plemena,
když to co tu je, je minimálně vyhovující.
.....

Za prvé to co se sem dováží třeba z Rakouska není 100% čistá kraňka a
nikomu to nevadí - říká to tam sám vlastník slavného chovu.
Za druhé je zbytečné debatovat o nějakém dovozu když vám jej předseda
zakázal jak tady čtu.

A to povídání o bodavosti kříženců atd, atd.

Je to pro mě povídání, to by na hranici styku včely černé a dalších snad
nikdo nevčelařil a bylo by tam radikálně ofenzívně odvčelené nárazníkové
pásmo.

Osobně mi stačí kraňka ale pokud bych měl hodnoti argumenty a podloženost
argumentace zastánců původní "kraňky" tak tam mi snad jako
nejprokazatelnější vychází ten že tady byli chovatelé kraňky dřív.


V tom Polsku jak píšeš, tam to na hranici si kraňkou musí být hrozný peklo,
ne?

A trvalo hodně pětiletetek a to i ještě za totality kdy se prostě rozhodlo
a bylo než se tady orgasnizovanými chovy prosadila popualce trochu plná
kraňky.
Takže mi není jansé, jaké nebezpeší může pro majoritu hrozit když pár
dobrovolníků na své náklady to zkusí. Jak píšeš, když nebudou inseminovat
tak za pár let jsou bez trvalých dovozů zase s kraňkama.

A to už vynechám, že tady prý bylo založeno chovatelské sdružení včely
tmavé pod patronací ČSV a VUD jak jsem slyšel v hospodě.
Takže pro mě je ta situace poněkud nepřehledná.
Ale jako divák hodnotím uznale pěknou zápletku.
:-)
Hlavně je prý dobré se podívat na legislativu EU - prý podle ní ani
předseda ČSV nemůže zakázet chov jiných plemen.

Karel"

Karavana tu chce šířit nějakého původně rozšířeného bastarda? To jsme se vrátily o 150 let zpátky, ale s se zvrácenou touhou tu toho kripla zase množit? Já ho také stihnul, ať si ho chová někdo někde, ale ne v mém okolí.

Podle mne to množení nějaké domněle původní včely není zadarmo, bude to tunel na prachy pro nějaké pionýry a chamtivé výzkumníky co si vezmou myšlenku, popíšou pár papírů a tak si lehce nabodnou nějaký ten míč ze státního rozpočtu.

Úplní Cyrilometodějci.

A proto se pracně pokoušejí tyto včelstva, pokud ještě existují nalést v
odlehlých částech Šumavy a Krušných hor, z důvodu zachování jejich
genetického potenciálu.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: zdenek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 6. 11. 2013
Předmět: Re: Blog V.Svamberka

"Možná přátelé, že by bylo lepší chovat se k sobě trochu tolerantněji.
Určitě bychom si neměli brát za vzor pana VŠ a jeho nekompromisní postoje,
které zapadají do dob vlády jedné strany. (Doufejme, že jsou to poslední
záchvěvy.)
Stojí za to, sehnat si více informací.
To, že někdo prohlásí, že zabránil importu a šíření a že věc je tím
vyřešena ještě neznamená, že to tak skutečně je. Je všeobecně známo, že u
nás se chová už přes 1 tisíc buckfastských včelstev. A komu to vadí?
Pozorujete nějaké změny? U nás tedy nic.
Podobné je to s tmavou včelou. Tmavá včela je na většině našeho území
původní, domácí. Přesto, že se socialističtí včelařští výzkumníci snažili
ji ze všech sil, také nekompromisně zlikvidovat, stejně se jim to
nepodařilo. Tmavá včela tady je a ti co ji chovají, pokračují v chovu toho
co zbylo, a co jim vyhovuje.
A vo tom to je. Je to o svobodném rozhodnutí. V celé EU se bez problémů
chovají jak původní včely, tak buckfastky. Myslíte, že tenhle VŠ, který má
z ostudy kabát, má tu moc zavádět v naší zemi jiné zákony než platí v celé
EU? Komu vadí jiné včely? Je tu někdo komu škodí a jak?
zdenek"

To, co popisujete, jako včelu tmavou, bestii zlou, byla opravdu čistokrevná včela tmavá? ve staré literatuře popsaná jako "včela domácí", přívětivá,...? Asi už ne.
Od počátku minulého století sem byly zahájeny dovozy, to za prvé. Za druhé, začaly se míchat kmeny včely tmavé rasy - za účelem vyšších výnosů. Z toho pak plynuly ty potíže.
Rozdíly mezi kmeny kraňky jsou značné a jejich křížení a neselektování přinese stejně nepříjemné výsledky. Rozdíly v kmenech u včely tmavé jsou ještě markantnější.
Chovatelé včely kraňské dosud nebyli schopni standardizovat tuto včelu, nejsou schopni vydat ročenky, nikdo neví, co si kupuje, jaký je původ, jak předcházet imbreedingu.
A k těm kšeftům s dotacemi - to je trefa do černého. To je to hlavní, o co svazu jde a je schopno jít přes mrtvoly.
Jsme moc malý státeček, abychom tu moli mít izolovanou populaci něčeho imaginárního, bez popisu. Je to jen politický a hlavně zištný tlak.
Čistou populaci správně vedenou nemůže nic ohrozit. To jsou babské řeči, že se tu něco pokazí. Výjimkou jsou jen oplozovací stanice a to by bylo zapotřebí řešit. Včas!
a dohodou, ne diktátem. Jsme v Evropě a je a bude normální, že si koupím matky od kolegy 30 km v Bavorsku a ne 300 km na Moravě.
Dovézt včelu tmavou bude nyní jednodušší, protože již je uznán chov včely tmavé a z toho plynoucí zákonné závazky a povinnosti. Chcete-li znát podrobnosti, zeptejte se pana VŠ.

>>>
Já bych to prostě přiznal. Byly jsme tu první s kraňkou a proto je to naše.
Jakmile se připustí nějaké vědecké argumenty, pak se to může vždycky
otočit. Historická fakta jsou jasná - první kraňka, má to zde zabrané.
Proč o tom pořád debatovat.<<<
1) Ta kraňka tu byla dřív než my, pokud ovšem nepocházíš z České kotliny.
Ovšem, že záleží na tom odkud pocházíš protože v čecké kotlině  a dále na
západ  v příhraničních horách, žila Včela černá.
2) Rozchov kraňky byl zvolen ještě v době C.K. Rakouska a tehdy kraňka
obývala převážnou část území celého mocnářství až na území právě České
kotliny (včela černá) a v okolí terstu (to byla včela vlašská).
3) rozdíl je v různém způsobu v jarním rozvoji včelstev
3a) V. vlaška ploduje celou zimu a má pomalejší jarní rozvoj
3b) V. černá má větší sklon k rojivosti a bodavosti lépe využívá pozdní
medovicové snůšky. Má i pomalejší jarní rozvoj.
3c) V. karpatská má bouřlivý jarní rozvo,j v září ukončuje plodování, má
nejnišší spotřebu zásob v zimě a velmi dobře využívá nejrannější snůšky.
3d) V. přímořská je zase lépe přizpůsobena právě přímořskému prostředí a
kraňka zase kontinentálnímu.
Území kraňky je ohraničeno; Karpatským obloukem, Českomoravskou vysočinou a
Alpami.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 6. 11. 2013
Předmět: Re: Blog V.Svamberka

"Tyto snahy o chov i jiných plemen tu byly již před cca150 lety. výsledek
ovšem byl velmi tristní. Na začátku 20 století byl rozhodnuto o návratu
původního plemene Včely karpatské a to i pro území Čech kde původně žila
Včela černá.

Zároveň se přistoupilo i na šlechtění snížení bodavosti. Původně tato
včela
vůbec mírná nebyla.

-------------------------


Aha, takže kdyby se šlechtila takto ta původní, tak by taky mohla mít
sníženou bodavost?

A jaký by byl rozdíl, mezi importem kraňky z Jugoslávie a Rakouska před 50
lety a dovozem a plošným rozšířením něčeho jiného po 50 letech? V každém
případě by se jednalo o převálcování toho původního.

Mně ta argumentace přijde prázdná a je to jen stokrát opakované tvrzení
autorů myšlenky importu, pokaždé se jedná o likvidaci toho původního. Jak
si můžeš být jistý, že import jiných včel bv dopadl špatně?


Já bych to prostě přiznal. Byly jsme tu první s kraňkou a proto je to naše.
Jakmile se připustí nějaké vědecké argumenty, pak se to může vždycky
otočit. Historická fakta jsou jasná - první kraňka, má to zde zabrané.
Proč o tom pořád debatovat.

Nakonec pak bude někdo zkoumat jestli ti hybridi budou bodaví a zjistí že
ne a že by to šlo jako třeba ve Švédsku, kde mají kkraňku, černou a
bukfast. A toho se snad dožít nechcete!

Karel"

Já jsem začal včelařit v r.1960, v té době zde byla pouze včela tmavá a její kříženci. Práce se včelami nebyla příjemná pro velikou útočnost včel a výnosy byly malé. Tmavá je sice zde původní, ale z doby, kdy tuto českou kotlinu pokrývaly pouze hluboké lesy. Což už několik století neplatí.
Dovoz plemene kraňky byl přínosem ve všech směrech, neboť se do současné zdejší přírody lépe hodí a proto byla odborníky vybrána.
Vracení původní tmavé včely sem považuji za čistou zlomyslnost & tunel na nějaké dotace.
Říkal jsem to už na zasedání RV ČSV, říkám to teď a budu říkat stále, neboť jsem si s tmavou včelou už zažil své a nerad bych si to zopakoval.
Pepa

P.S. Nemělo by se toto vlákno už přejmenovat?

Z Rakouska se vozí kraňka cca 80%, ale je to naprosto jedno, protože je to
ustálený kříženec a tomu odpovídají i vlastnosti. A vo tom to je, že není
kříženec jako kříženec a v tom také hledej kouzlo ...
Ondra
-------

Takže kdyby se nějaký chovatel a šlechtitel matek chtěl dopracovat k nějakému stabilnímu "kříženci" s rozhodl se přidat do chovu 20-50% nějakého jiného materiálu tak co?


Bratr Adam byl prostě nezodpovědný a arogantní hulvát, když křížil ty včely. :-)

Srovnej si jak nastavíš pravidla, ale prověř si je pak jak by fungovala.

Naštstí je doba, kdy taková direktivní nápady již neprojdou do legislativy, takže se místo hledání nějakých zákazových řešení můžete dobrat k tomu jak to řešit do budoucna.


Protože to bude o dohodě nebo o boji. A jak tak koukám bojovníků je dost. Užijte si to.

Karel

Zdeňku, vyzíváš k toleranci, ale vyjadřuješ se jako ignorant a zřejmě se tak
i chováš. Ptal jsem se na něco jiného a nedokázal jsi odpovědět.

Jinak to, že se tomu včelaři nezadařilo křížit mi bylo jedno, není z mého
okolí, ale asi si neuvědomuješ hodnotu zkušenosti, tak místo toho jen hloupě
tlacháš.

 

Ondra


---------- Původní zpráva ----------
Od: zdenek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 6. 11. 2013
Předmět: Re: Blog V.Svamberka

"No, v tom je právě ten náš malý český problém. Někdo vybočil ze řady. Tobě
to sice nijak neublížilo, ale „co on si to vlastně dovolil, mít jiné včely
než všichni ostatní?“ Zjevně tě potěšilo, že se mu nezadařilo, ale co
kdyby, že.
V tomhle ti nikdo neporadí. Možná by bylo dobře zamyslet se sám nad sebou a
zjistit, jak to dělají ti včelaři v okolních zemích. Třeba jsou lepší
včelaři nebo lepší lidé. Já nevím, ale oni žádné problémy nemají.
zdenek



Vysvětli mi Zdeňku, jak může být někdo tak netolerantní a nasadí si
Buckfast i když ví, že většina včelařů v okolí nechce chovat křížence. Na
hrubý pytel to chce vždy hrubou záplatu. Říkám dopředu, že nejsem profi
chovatel matek a
co vím tak ti co měli Buckfast tak je použíly jen na inseminaci. A výsledek
šel nakonec do síry, protože ti kříženci nestáli za nic."

Z Rakouska se vozí kraňka cca 80%, ale je to naprosto jedno, protože je to
ustálený kříženec a tomu odpovídají i vlastnosti. A vo tom to je, že není
kříženec jako kříženec a v tom také hledej kouzlo ustálených kříženců z
oblastí přechodu mezi tmavou a kraňkou. Jinak rozdíl mezi naší původní
tmavou a kraňkou hledej v četbě staré literatury a najdeš několik rozdílů v
popisu vlastností včel u tehdejších včelařů. Naše původní tmavá už tehdy
nebyla hodnocena dobře ve srovnání s tehdejší původní kraňkou. A jinak to co
se v 60 letech vyřazovalo z chovů a nahrazovalo kraňkou, to už nemělo nic
společného ani s naší původní tmavou, tak tam vedlo to neškodné křížení
plemen, poptej se starších, jsou tací co si to ještě pamatují.

 

Ondra


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 6. 11. 2013
Předmět: Re: Blog V.Svamberka

"Ondra:
Karle, zeptám se z praktického úhlu pohledu, proč sem vozit další plemena,
když to co tu je, je minimálně vyhovující.
.....

Za prvé to co se sem dováží třeba z Rakouska není 100% čistá kraňka a
nikomu to nevadí - říká to tam sám vlastník slavného chovu.
Za druhé je zbytečné debatovat o nějakém dovozu když vám jej předseda
zakázal jak tady čtu.

A to povídání o bodavosti kříženců atd, atd.

Je to pro mě povídání, to by na hranici styku včely černé a dalších snad
nikdo nevčelařil a bylo by tam radikálně ofenzívně odvčelené nárazníkové
pásmo.

Osobně mi stačí kraňka ale pokud bych měl hodnoti argumenty a podloženost
argumentace zastánců původní "kraňky" tak tam mi snad jako
nejprokazatelnější vychází ten že tady byli chovatelé kraňky dřív.


V tom Polsku jak píšeš, tam to na hranici si kraňkou musí být hrozný peklo,
ne?

A trvalo hodně pětiletetek a to i ještě za totality kdy se prostě rozhodlo
a bylo než se tady orgasnizovanými chovy prosadila popualce trochu plná
kraňky.
Takže mi není jansé, jaké nebezpeší může pro majoritu hrozit když pár
dobrovolníků na své náklady to zkusí. Jak píšeš, když nebudou inseminovat
tak za pár let jsou bez trvalých dovozů zase s kraňkama.

A to už vynechám, že tady prý bylo založeno chovatelské sdružení včely
tmavé pod patronací ČSV a VUD jak jsem slyšel v hospodě.
Takže pro mě je ta situace poněkud nepřehledná.
Ale jako divák hodnotím uznale pěknou zápletku.
:-)
Hlavně je prý dobré se podívat na legislativu EU - prý podle ní ani
předseda ČSV nemůže zakázet chov jiných plemen.

Karel"

No, v tom je právě ten náš malý český problém. Někdo vybočil ze řady. Tobě to sice nijak neublížilo, ale „co on si to vlastně dovolil, mít jiné včely než všichni ostatní?“ Zjevně tě potěšilo, že se mu nezadařilo, ale co kdyby, že.
V tomhle ti nikdo neporadí. Možná by bylo dobře zamyslet se sám nad sebou a zjistit, jak to dělají ti včelaři v okolních zemích. Třeba jsou lepší včelaři nebo lepší lidé. Já nevím, ale oni žádné problémy nemají.
zdenek



Vysvětli mi Zdeňku, jak může být někdo tak netolerantní a nasadí si Buckfast i když ví, že většina včelařů v okolí nechce chovat křížence. Na hrubý pytel to chce vždy hrubou záplatu. Říkám dopředu, že nejsem profi chovatel matek a
co vím tak ti co měli Buckfast tak je použíly jen na inseminaci. A výsledek šel nakonec do síry, protože ti kříženci nestáli za nic.

Ondra:
Karle, zeptám se z praktického úhlu pohledu, proč sem vozit další plemena,
když to co tu je, je minimálně vyhovující.
......

Za prvé to co se sem dováží třeba z Rakouska není 100% čistá kraňka a nikomu to nevadí - říká to tam sám vlastník slavného chovu.
Za druhé je zbytečné debatovat o nějakém dovozu když vám jej předseda zakázal jak tady čtu.

A to povídání o bodavosti kříženců atd, atd.

Je to pro mě povídání, to by na hranici styku včely černé a dalších snad nikdo nevčelařil a bylo by tam radikálně ofenzívně odvčelené nárazníkové pásmo.

Osobně mi stačí kraňka ale pokud bych měl hodnoti argumenty a podloženost argumentace zastánců původní "kraňky" tak tam mi snad jako nejprokazatelnější vychází ten že tady byli chovatelé kraňky dřív.


V tom Polsku jak píšeš, tam to na hranici si kraňkou musí být hrozný peklo, ne?

A trvalo hodně pětiletetek a to i ještě za totality kdy se prostě rozhodlo a bylo než se tady orgasnizovanými chovy prosadila popualce trochu plná kraňky.
Takže mi není jansé, jaké nebezpeší může pro majoritu hrozit když pár dobrovolníků na své náklady to zkusí. Jak píšeš, když nebudou inseminovat tak za pár let jsou bez trvalých dovozů zase s kraňkama.

A to už vynechám, že tady prý bylo založeno chovatelské sdružení včely tmavé pod patronací ČSV a VUD jak jsem slyšel v hospodě.
Takže pro mě je ta situace poněkud nepřehledná.
Ale jako divák hodnotím uznale pěknou zápletku.
:-)
Hlavně je prý dobré se podívat na legislativu EU - prý podle ní ani předseda ČSV nemůže zakázet chov jiných plemen.

Karel

Vysvětli mi Zdeňku, jak může být někdo tak netolerantní a nasadí si Buckfast
i když ví, že většina včelařů v okolí nechce chovat křížence. Na hrubý pytel
to chce vždy hrubou záplatu. Říkám dopředu, že nejsem profi chovatel matek a
co vím tak ti co měli Buckfast tak je použíly jen na inseminaci. A výsledek
šel nakonec do síry, protože ti kříženci nestáli za nic.

 

Ondra


---------- Původní zpráva ----------
Od: zdenek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 6. 11. 2013
Předmět: Re: Blog V.Svamberka

"Možná přátelé, že by bylo lepší chovat se k sobě trochu tolerantněji.
Určitě bychom si neměli brát za vzor pana VŠ a jeho nekompromisní postoje,
které zapadají do dob vlády jedné strany. (Doufejme, že jsou to poslední
záchvěvy.)
Stojí za to, sehnat si více informací.
To, že někdo prohlásí, že zabránil importu a šíření a že věc je tím
vyřešena ještě neznamená, že to tak skutečně je. Je všeobecně známo, že u
nás se chová už přes 1 tisíc buckfastských včelstev. A komu to vadí?
Pozorujete nějaké změny? U nás tedy nic.
Podobné je to s tmavou včelou. Tmavá včela je na většině našeho území
původní, domácí. Přesto, že se socialističtí včelařští výzkumníci snažili
ji ze všech sil, také nekompromisně zlikvidovat, stejně se jim to
nepodařilo. Tmavá včela tady je a ti co ji chovají, pokračují v chovu toho
co zbylo, a co jim vyhovuje.
A vo tom to je. Je to o svobodném rozhodnutí. V celé EU se bez problémů
chovají jak původní včely, tak buckfastky. Myslíte, že tenhle VŠ, který má
z ostudy kabát, má tu moc zavádět v naší zemi jiné zákony než platí v celé
EU? Komu vadí jiné včely? Je tu někdo komu škodí a jak?
zdenek"

Možná přátelé, že by bylo lepší chovat se k sobě trochu tolerantněji. Určitě bychom si neměli brát za vzor pana VŠ a jeho nekompromisní postoje, které zapadají do dob vlády jedné strany. (Doufejme, že jsou to poslední záchvěvy.)
Stojí za to, sehnat si více informací.
To, že někdo prohlásí, že zabránil importu a šíření a že věc je tím vyřešena ještě neznamená, že to tak skutečně je. Je všeobecně známo, že u nás se chová už přes 1 tisíc buckfastských včelstev. A komu to vadí? Pozorujete nějaké změny? U nás tedy nic.
Podobné je to s tmavou včelou. Tmavá včela je na většině našeho území původní, domácí. Přesto, že se socialističtí včelařští výzkumníci snažili ji ze všech sil, také nekompromisně zlikvidovat, stejně se jim to nepodařilo. Tmavá včela tady je a ti co ji chovají, pokračují v chovu toho co zbylo, a co jim vyhovuje.
A vo tom to je. Je to o svobodném rozhodnutí. V celé EU se bez problémů chovají jak původní včely, tak buckfastky. Myslíte, že tenhle VŠ, který má z ostudy kabát, má tu moc zavádět v naší zemi jiné zákony než platí v celé EU? Komu vadí jiné včely? Je tu někdo komu škodí a jak?
zdenek

Karle, zeptám se z praktického úhlu pohledu, proč sem vozit další plemena,
když to co tu je, je minimálně vyhovující. Jde mi jen o to, že pokud se
začnou sem importovat jiná plemena, tak  jak dopadne výsledek křížení je ve
hvězdách. Žádné plemeno není odolné proti nemocem tak, že by vynikalo nad
jinými a o zdravotní stav jde především. Řeči o tom, že včela tmavá je
odolnější proti kleštíku jsou pomluvy, na severozápadě Polska, kde tmavé
plemeno se vyskytuje včely na kleštíka normálně hynou jako tady kraňky.
Nevidím žádnou výraznou výhodu jiných plemen, tak proč to měnit.

 

Ondra


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 6. 11. 2013
Předmět: Re: Blog V.Svamberka

"Tyto snahy o chov i jiných plemen tu byly již před cca150 lety. výsledek
ovšem byl velmi tristní. Na začátku 20 století byl rozhodnuto o návratu
původního plemene Včely karpatské a to i pro území Čech kde původně žila
Včela černá.

Zároveň se přistoupilo i na šlechtění snížení bodavosti. Původně tato
včela
vůbec mírná nebyla.

-------------------------


Aha, takže kdyby se šlechtila takto ta původní, tak by taky mohla mít
sníženou bodavost?

A jaký by byl rozdíl, mezi importem kraňky z Jugoslávie a Rakouska před 50
lety a dovozem a plošným rozšířením něčeho jiného po 50 letech? V každém
případě by se jednalo o převálcování toho původního.

Mně ta argumentace přijde prázdná a je to jen stokrát opakované tvrzení
autorů myšlenky importu, pokaždé se jedná o likvidaci toho původního. Jak
si můžeš být jistý, že import jiných včel bv dopadl špatně?


Já bych to prostě přiznal. Byly jsme tu první s kraňkou a proto je to naše.
Jakmile se připustí nějaké vědecké argumenty, pak se to může vždycky
otočit. Historická fakta jsou jasná - první kraňka, má to zde zabrané.
Proč o tom pořád debatovat.

Nakonec pak bude někdo zkoumat jestli ti hybridi budou bodaví a zjistí že
ne a že by to šlo jako třeba ve Švédsku, kde mají kkraňku, černou a
bukfast. A toho se snad dožít nechcete!

Karel"

Tyto snahy o chov i jiných plemen tu byly již před cca150 lety. výsledek
ovšem byl velmi tristní. Na začátku 20 století byl rozhodnuto o návratu
původního plemene Včely karpatské a to i pro území Čech kde původně žila
Včela černá.

Zároveň se přistoupilo i na šlechtění snížení bodavosti. Původně tato včela
vůbec mírná nebyla.

-------------------------


Aha, takže kdyby se šlechtila takto ta původní, tak by taky mohla mít sníženou bodavost?

A jaký by byl rozdíl, mezi importem kraňky z Jugoslávie a Rakouska před 50 lety a dovozem a plošným rozšířením něčeho jiného po 50 letech? V každém případě by se jednalo o převálcování toho původního.

Mně ta argumentace přijde prázdná a je to jen stokrát opakované tvrzení autorů myšlenky importu, pokaždé se jedná o likvidaci toho původního. Jak si můžeš být jistý, že import jiných včel bv dopadl špatně?


Já bych to prostě přiznal. Byly jsme tu první s kraňkou a proto je to naše.
Jakmile se připustí nějaké vědecké argumenty, pak se to může vždycky otočit. Historická fakta jsou jasná - první kraňka, má to zde zabrané. Proč o tom pořád debatovat.

Nakonec pak bude někdo zkoumat jestli ti hybridi budou bodaví a zjistí že ne a že by to šlo jako třeba ve Švédsku, kde mají kkraňku, černou a bukfast. A toho se snad dožít nechcete!

Karel

Tyto snahy o chov i jiných plemen tu byly již před cca150 lety. výsledek
ovšem byl velmi tristní. Na začátku 20 století byl rozhodnuto o návratu
původního plemene Včely karpatské a to i pro území Čech kde původně žila
Včela černá.
Zároveň se přistoupilo i na  šlechtění snížení bodavosti. Původně tato včela
vůbec mírná nebyla. Toto novošlechtění trvalo bratru více jak 50 roků.
Výsledky po takovém neuváženém dovozu by se zřejmě do pár let rozpadly a o
výnosech až 1q ze včelstva, nízké rojivosti a mírnosti bychom si mohli jen
nechat zdát. To snadno pochopí každý kdo ví i ty nejzákladnější věci o
genetice.
Jak se mi nelíbí jednání svazu pod vedením Švamberka, tak tohle je asi
jediná skvělá věc co udělal.
Dovoz jiných plemen by na pár roků opravdu zvýšil výnos. Ale co bude pak to
již podnikatelé neřeší, již budou za vodou a další stav mu bude putna

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: vcelka1978/=/centrum.cz
Datum: 6. 11. 2013
Předmět: Re: Blog V.Svamberka

"3. Aktivně jsem jednal a zabránil v letošním roce importu a
nekontrolovanému šíření včely tmavé a buckfastské řadou jednání na
ministerstvu, v parlamentu i vlastním písemným zpracováním odborné
argumentace. Věc je nyní vyřešena.

Více zde: http://vaclav-svamberk.webnode.cz/blog/ <http://vaclav-svamberk.
webnode.cz/blog/?utm_source=copy&utm_medium=paste&utm_campaign=copypaste&utm
_content=http%3A%2F%2Fvaclav-svamberk.webnode.cz%2Fblog%2F>
Vytvořte si vlastní stránky zdarma: http://www.webnode.cz <http://www.
webnode.cz/?utm_source=copy&utm_medium=paste&utm_campaign=copypaste&utm_
content=http%3A%2F%2Fvaclav-svamberk.webnode.cz%2Fblog%2F>
 -----------------------------------------
 
 
Pan Švamberk předseda českého svazu včelařů se pasuje do role Pána Boha.
Tento autokrat nejedná za své zájmové včelaře on jedná za všechny bez
vyjímky a bez toho  
aby se k tomu vyjádřilo celé včelařské spektrum, přičemž zašlapává 
demokratické principy  !!
 
  Co je to za včelaře odborníka, který bucfast nikdy nechoval ale pro státní
správu je schopen vypracovat odbornou argumentaci, už to je zarážející 
 
 Před léty honily strašáka jménem kyselina štavelová tet tmavou a buckfast,
co to bude následovat příště..
 
Drobným včelařům včelařícím hobby nepřeji nic špatného, ale autokratům
řídící svaz od revoluce ze srdce přeji, aby jim stát napařil takovou pokutu
aby tento úpadkový
 
podnik museli rozpustit !!
 
Omlouvám se za nízkou úroven příspěvku ale odsud podsud
 
Nashledanou v lepších časechT:P


 




 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 "

3. Aktivně jsem jednal a zabránil v letošním roce importu a nekontrolovanému šíření včely tmavé a buckfastské řadou jednání na ministerstvu, v parlamentu i vlastním písemným zpracováním odborné argumentace. Věc je nyní vyřešena.

Více zde: http://vaclav-svamberk.webnode.cz/blog/ <http://vaclav-svamberk.webnode.cz/blog/?utm_source=copy&utm_medium=paste&utm_campaign=copypaste&utm_content=http%3A%2F%2Fvaclav-svamberk.webnode.cz%2Fblog%2F>
Vytvořte si vlastní stránky zdarma: http://www.webnode.cz <http://www.webnode.cz/?utm_source=copy&utm_medium=paste&utm_campaign=copypaste&utm_content=http%3A%2F%2Fvaclav-svamberk.webnode.cz%2Fblog%2F>
 -----------------------------------------
 
 
Pan Švamberk předseda českého svazu včelařů se pasuje do role Pána Boha. Tento autokrat nejedná za své zájmové včelaře on jedná za všechny bez vyjímky a bez toho  
aby se k tomu vyjádřilo celé včelařské spektrum, přičemž zašlapává demokratické principy  !!
 
  Co je to za včelaře odborníka, který bucfast nikdy nechoval ale pro státní správu je schopen vypracovat odbornou argumentaci, už to je zarážející 
 
 Před léty honily strašáka jménem kyselina štavelová tet tmavou a buckfast, co to bude následovat příště..
 
Drobným včelařům včelařícím hobby nepřeji nic špatného, ale autokratům řídící svaz od revoluce ze srdce přeji, aby jim stát napařil takovou pokutu aby tento úpadkový
 
podnik museli rozpustit !!
 
Omlouvám se za nízkou úroven příspěvku ale odsud podsud
 
Nashledanou v lepších časechT:P


 




 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Švamberk je velký lhář a manipulátor. Akce na zvýšení propagace medu
proběhla v každém okrese ???????? Ale je pravdou, že se dostala do podvědomí
všech včelařů, ale to je nošení dříví do lesa, pro zneužití a naplnění
vlastních kapes se dostala do podvědomí. Jinak k zákazníkům se dostalo
akorát kuloví. Snížení penále o 75%, kolik to snížení stálo na úplatcích a
kde a kdo jsou viníci. Předseda málo prezentuje svoji práci? Podle fotek
pracuje sám na sobě, práce by na stránkách časopisu vypadala jinak. Fotky by
byly k tématu a podpis autora dole. Zahryznutí komunisti, nic jiného.

 

Ondra


---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
Datum: 5. 11. 2013
Předmět: Blog V.Svamberka

"Opet rozdilne videni situace v zavislosti na vysi funkce.Nehodlam
polemizovat,zda to,ze nas nejaka evropska komise za neco pochvali,ma byt
duvod pro obycejne vcelare k hrdosti na nas obor,byt si myslim,ze
normalnimu vcelari je cela evropska komis ukradena,ale co mne silne
udivuje,je obhajoba neinformovanosti clenstva v "dobre vire",ze je to tak
spravne...Kdo nevi,nepovi..JosPr"

Opet rozdilne videni situace v zavislosti na vysi funkce.Nehodlam polemizovat,zda to,ze nas nejaka evropska komise za neco pochvali,ma byt duvod pro obycejne vcelare k hrdosti na nas obor,byt si myslim,ze normalnimu vcelari je cela evropska komis ukradena,ale co mne silne udivuje,je obhajoba neinformovanosti clenstva v "dobre vire",ze je to tak spravne...Kdo nevi,nepovi..JosPr

V podstatě je to jedno, jen je třeba dodržet pravidlo o obsahu úlu, včelí
mezeru mezi nástavky. Jinak všechno ostatní je jen otázka volby včelaře ,tak
aby s tím měl co nejméně práce a starostí.

pepan
-------
Jedno to je, včely vydrží všechno, ale kolega chtěl asi zkoušet co jim vyhovuje.
A v MV je popsaný referát z Kijeva kde prof. Seeley popisuje asi 30 letý pozorování volně žijících včel v USA a taky jejich preference když jim dával vybrat dutiny k usídlení.

A nejenom tenhle referát byl pecka, je jich tam víc.

Karel

Díky všem za vysvětlení a reakce
Pepe

V podstatě je to jedno, jen je třeba dodržet pravidlo o obsahu úlu, včelí
mezeru mezi nástavky. Jinak všechno ostatní je jen otázka volby včelaře ,tak
aby s tím měl co nejméně práce a starostí.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
Datum: 2. 11. 2013
Předmět: Re: ádost o radu

"Vážení přátelé!
Potřebuju poradit do mého hokus-pokusu na příští (vlastně už pro tuto )
sezonu.
Jaké máte zkušenosti s šířkou plástve. Zajímají mě + i - .Co se,podle
vašich zkušeností,včelám nejvíc líbí a co je podle vás s ohledem na včely
nejvýhodnější pro včelaře.
Děkuju.
STANDA

-----

šířka plástu - na vigorbee.cz v článcích býval odkaz na zahraniční výzkum -
šířku stavějí podle síly. Slabší spíš blíž k sobě, silnější víc od sebe.
:-)

Vše ostatní poslední číslo Moderního včelaře - právě jsem dočetl o referátu
na Apimondii - sledování včelstev v USA v přírodě + pokusy s tím co
preferují a co s nimi udělá nastěhování do různě velkých úlů.

Super na dlouhé přemýšlení.

Karel"

Kromě příbalového letáku je letos v balení i malý lístek s upozorněním, že
zákal není na závadu, a dá se nakonec i odstranit šetrným zahřátím.
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: KaJi
Sent: Saturday, November 02, 2013 11:11 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Přemzlý varidol

Takže pokud je varidol vizuálně změněný, zakalený nebo rozdělený do dvou
složek, bude zničený.

-----

Vizuálně zakalený se i fasuje bez přemrznutí - amitráz je pevná látka,
takže se třepáním pravděpdobně opět rozpustí.

Karel