Včelařská konference

"Jestli jsi si nevšiml pak jsem napsal, nejde dost dobře a ne že to nejde.
Taky jsme měli budečáky. Zimování v celém úlu nebyl problém , ale to jarní
rozebírání prostavěných rámků již ano. problematické pak bylo vyměňování
plástů za mezistěny atp. To byly důvody proč téměř nikdo tak nezimoval. byla
spousta práce navíc nahuštěná do kratšího období.
Také to nebylo ani nutné. Včelaři si vyráběly úly i s 15 rámky v patře což
odpovídá dnešním 3 nástavkům."

Pravda, my jsme měli po 14 rámcích a mně z hlediska manipulace kleštěmi s plásty vycházelo, že by ty zadováky klidně mohly být i po 16 rámcích.
Jinak zase netrefil.
Reálný včelař v té době v sezóně čistil průběžně škrabkou drážky v úle od propolisu, případně i oškraboval z oušek plástů nadměrné množství propolisu.
Přes zimu, kdy včelstvo bylo slabší, potom byl čas vyházet plásty i se včelami z úlu a vnitřek úlu oškrábat od propolisu kompletně. Kdo chtěl propolis bez léčiva, dělal to v září nebo říjnu před první fumigací, jinak se to mohlo klidně udělat v teplých dnech pozdního podzimu v listopadu nebo i prosince. Z hlediska včelstev a ochranné desinfekční funkce propolisu byla optimální doba v pozdnějším předjaří. Ale klidně se to dalo dělat před zimou, v rámci čištění úlu pro bezproblémové vložení podložky.
Problémy s propolisem tak měli akorát včelaři lenoši anebo končící včelaři, nejdřív po cca 2 letech, kdy se na to vykašlali nebo to už nezvládli.