Archiv Včelařské konference

"Hej, hej, pán Polašek. Miernite sa. Treba si to odskúšať a nie trápiť sa s Budečakmi. "
Aha, takže se budou "léčit" prázdné rámky, co kdyby na nich náhodou nějaký roztoč byl!
A potom se bude brečet, že v zimní měli byli roztoči.

Chce to trochu s těmi úly a včelami pracovat a ne tak, jak to po nakrmení a zmenšení včelstva na zimní velikost zůstane, se na to vykašlat a přijít k tomu až na jaře.

Aha ho. Takže pán Polašek v novembri a decembri ide vytáčať med, nuž čo iné sa v týchto mesiacoch so včelami, samozrejme, dá robiť.

kapky na obsazený nástavek se píše v návodu.

Kterym smerem se pohybuje zimni chumac ve vicenastavkovem ulu? Neni to zespoda nahoru? Pak by osetreni odspodu bylo lepsi.

OndrejV

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 20. 10. 2013
Re: LĂŠÄ?enĂ­ (62641) (62642) (62648) (62649)

Hlavně pokud se fumigace dělá knotem zespoda a o aerosolu ani nemluvím, tam se to spodním česnem dělá vždy.
Mohlo by se to i považovat za jeden ze zdrojů vzniku odolnosti roztoče na léčivo.
A to jen kvůli jakési teoretické blbosti, kdy kdysi kdosi řekl, že čím větší úly přes zimu, tím větší vyzimovaná včelstva.

ale není tam napsáno obsednutý!


---------- Původní zpráva ----------
Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>
Datum: 20. 10. 2013
Předmět: Re: LĂÄ?enĂ­

"kapky na obsazený nástavek se píše v návodu."

RP:
Mohlo by se to i považovat za jeden ze zdrojů vzniku odolnosti roztoče na léčivo.
A to jen kvůli jakési teoretické blbosti, kdy kdysi kdosi řekl, že čím větší úly přes zimu, tím větší vyzimovaná včelstva.

-------
Má to pár drobných vad:

1. Zatím je rezistence na dlouhdobě působící přípravky - u nás na Gabon, ne na vARIIDOL.
2. Přípravek se dávkuje vzhledem k obsednutým nástavkům, ale max 4k = 2 nástavky, takže je skoro jedno do kolika vosku se vstřebá pokud se vstřebá. Ale zní to divně v kontextu zde vyjádřeným názorem že je třeba hubit i 6x do úplného vyhubení - tam nedojde ke kontaminaci vosku?
3. To není teorie když se včelstvo do jednoho N nevejde, tak je prostě velké.

Cituji z návodu na http://www.beedol.cz/wp-content/uploads/2013/09/PI_Varidol.pdf: bod 8 dávkování:
"Na jeden nástavek se použijí 2 kapky, obsedá-li včelstvo 2 nástavky, na proužek se nakapou max. 4 kapky."

K tomu lze ještě podotknou že nepočítají s nápady včelařů zimovat v komínech
s <X počtem nástavků.
Lze však ale z toho vyvodit, že základní počet kapek se násobí počtem
nástavků.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>
Datum: 21. 10. 2013
Předmět: Re: LÄ?Ă??enÄ?­

"Cituji z návodu na
http://www.beedol.cz/wp-content/uploads/2013/09/PI_Varidol.pdf: bod 8
dávkování:
"Na jeden nástavek se použijí 2 kapky, obsedá-li včelstvo 2 nástavky, na
proužek se nakapou max. 4 kapky.""

No už to tady bylo. Pře 6 lety jsem na toto téma učinil dotaz do VUVČ a i obdržel odpověď. Když jsem ji před měsícem zvěřejnil byl jsem dost nevybíravě označen za plagiátora. A nenašel se za tu dobu nikdo, kdo by dotaz třena zopakoval, jen si každý prosazje svá moudra. Ale z vyjádření ing. Veselého mně vyplynulo, že obsazený nástavek je ten, ve kterém včely skutečně sedí. Je ale pravda, že to ovliňuje venkovní teplota, respektive faktor času. Takže otázka do diskuze by měla být tato: v jakém okažmžiku se posuzuje zda včelstvo sedí v jednom či ve dvou nástavcích v závislosti na teplotě. V okamžiku léčení??

Pokud máte někdo zájem o přeposlání vyjádření ing. Veselého k tématu, tak mohu přeposlat z archivu.

www.vcelarstvi.cz-otevreny dopis bla bla bla.Zajimava nazorova shoda vedoucich vcelarskych krouzku.JosPr.Ps:koho chleba jis,toho pisen zpivej.

"Pokud máte někdo zájem o přeposlání vyjádření ing. Veselého k tématu, tak mohu přeposlat z archivu."
Není to ten ing Veselý z VUVČ, co před pár lety před včelaři na nějaké přednášce prohlásil, že léčivo proti varaóze z VUVČ je pro člověka zhruba stejně toxické jako kuchyňská sůl?

Není snad možné. Jak názorný a krásný příklad jednoty. Ale aspoň jsou tam
podepsaní a doufám, že až přijde na osobní setkání s někým, kdo má jiný
názor budou si to ti podepsaní umět i obhájit.

Nikdo se neozval, ale myslím že by to tak být nemělo! Takové léčivo bych vyhodil.

Jimak k tematu léční. Do včel(medu..) se rok od roku dává víc léčiva. Jak to tady čtu někdo by to ještě rád vylepšil. Nehledí se na nákazu na stnovišti, ale dělají se léčení na základě plošných výsledků, pak se nařizuje - nikoliv doporučuje!!!!!(Podle vlastní zkušenosti s několika stanovišti vím, že je to naprostá hloupost) Přesto se mi zdá, že tady je většina pro to, do včel narvat co nejvíc léčiva, doporučuji několik kapek léčiva hodinu před spaním na chleba smáslem. Luboš Holý

PS.Taky vám to letos z těch lahviček teče jako z okapu? Chtěl jsem spočítat kolik kapek se udělalo z lahvičky loni a kolik letos, zkoušel to někdo? (Pak se dohadujte o počtu kapek na včelstvo)

Záleží taká na tom jak se otázka položí. Na chybně položenou otázku je pak
správná odpovědˇ chybná.
Celá tato pravda však byla definovaná v době kdy se běžně zimovalo jen v
plodišti  dvouprostorových úlů. Je také pak na zváženou počty rámků v
takových úlech.
Lesan - 9 rámků 39 * 24
Budečský - 10 - 13 rámků 39 * 24. Zimovalo se na7 - 10 rámcích
Moravský  un. - 14 rámků 39 * 24
Univerzál -14 rámků 39 * 24
Tachovský- 9 r. v nástavku C
Langstrot - 9 r. v nástavku 48,2 * 23,2
čtvercový profil - 11 rámků v nástavku 39 * 24
tenkostěný - 10rámků 39 * 24
Jak mně někdo vysvětlí že bude ve všech stejná koncentrace par působit na
varroázu když tam dám jen 2 kapky.
Ale zdá se že to funguje a nebude to asi důležité? Nebo tam je ten problém
některých zimních úhynů!

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>
Datum: 21. 10. 2013
Předmět: Re: LĂ??Ä???enĂ??Ă?­

"No už to tady bylo. Pře 6 lety jsem na toto téma učinil dotaz do VUVČ a i
obdržel odpověď. Když jsem ji před měsícem zvěřejnil byl jsem dost
nevybíravě označen za plagiátora. A nenašel se za tu dobu nikdo, kdo by
dotaz třena zopakoval, jen si každý prosazje svá moudra. Ale z vyjádření
ing. Veselého mně vyplynulo, že obsazený nástavek je ten, ve kterém včely
skutečně sedí. Je ale pravda, že to ovliňuje venkovní teplota, respektive
faktor času. Takže otázka do diskuze by měla být tato: v jakém okažmžiku se
posuzuje zda včelstvo sedí v jednom či ve dvou nástavcích v závislosti na
teplotě. V okamžiku léčení??"

Něco podobného jsem napsal na ústředí

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
Datum: 21. 10. 2013
Předmět: Otevreny dopis

"www.vcelarstvi.cz-otevreny dopis bla bla bla.Zajimava nazorova shoda
vedoucich vcelarskych krouzku.JosPr.Ps:koho chleba jis,toho pisen zpivej."

Zkuste si to dohledat v archivu. Před měsícem jsem sem vložil jak otázku, tak odpověď. Navíc jsem nabídl, že když mi napíšete, tak Vám oboje přepošlu.

Jinak byla otázka položena takto:
Před časem ve včelařském diskusním fóru proběhla diskuse k problematice dávkování Varidolu FUM při fumigaci v případě, že zimování probíhá ve více nástavcích, ale včelstvo skutečně obsedá pouze 1 nástavek. Např. včelstvo zimuje v úlové sestavě dno+1NN 39x15 se zásobami+1VN39x30+ případně další NN 39x15, ale v době fumigace včelstvo obsedá pouze VN.Ve vašem návodu je uvedeno cit.:"Těsně před ošetřením se nakape z výše 3cm na horní polovinu proužku (blíže k otvoru) Varidol FUM. Na jeden nástavek se použijí 2 kapky, obsedá-li včelstvo 2 nástavky, na proužek se nakapou 4 kapky."
vac> Prosím o Vaše vyjádření ke způsobu dávkování v těcto případech.

A toto je také odpověď i na Vaši otázku:

Dávkování Varidolu záleží na množství včel, nikoliv na prostoru. Živá aktivní těla včel s velikým povrchem naváží na sebe většinu účinné látky. Návod je proto správný, dávka se zvyšuje jen pokud včelstvo další nástavek skutečně obsedá.

Pak by to ale i takhle mělo být uvedeno v návodu.
S toho je vidno že ti co tvoří tyhle texty, neumí aní používat vlastní
jazyk, tak aby byl srozumitelný všem a nevznikaly pochybnosti.


---------- Původní zpráva ----------
Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>
Datum: 22. 10. 2013
Předmět: Re: LÄ???Ă????enÄ???Ä??Ă?­

"A toto je také odpověď i na Vaši otázku:

Dávkování Varidolu záleží na množství včel, nikoliv na prostoru. Živá
aktivní těla včel s velikým povrchem naváží na sebe většinu účinné látky.
Návod je proto správný, dávka se zvyšuje jen pokud včelstvo další nástavek
skutečně obsedá."

Já bych řekl že to tam tak nějak je:-, ale asi málo výrazně:
"Na jeden nástavek se použijí 2 kapky, OBSEDÁ-LI včelstvo 2 nástavky, na proužek se nakapou max. 4 kapky."

A co Vám příteli z ústředí odpověděli ? 

 

Ondra


---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Datum: 22. 10. 2013
Předmět: Re: Otevreny dopis

"Něco podobného jsem napsal na ústředí

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
Datum: 21. 10. 2013
Předmět: Otevreny dopis

"www.vcelarstvi.cz-otevreny dopis bla bla bla.Zajimava nazorova shoda
vedoucich vcelarskych krouzku.JosPr.Ps:koho chleba jis,toho pisen zpivej.""

 
Podepsativší se ovečky pravděpodobně nevědí o co jde, jsou zamilovaní do včel a dál než na česno nedohlédnou. Podle mě byla většina k podpisu
 
zmanipulována a zneužita aniž by přitom věděli proč podepisují a k jaké hře své podpisy propujčují 
 
 
 Tito odborníci jsou pro ně idolem,  jejich pravdu berou za svou - nejsou tak schopni uvažovat reálně jako by v reálném životě
 
uvažovaly, ale to není jen problem vedoucích kroužku ale problém 97% celkově na to spoléhají a toho zneužívají
 
K artikulaci slov v otevřen. dopise snad jen to, že bolševikovi v ČSV ještě neodzvonilo
 
T:P
 
 
 
 
 

No Pepane,

kdyz jsem ca pred 2 mozna 3 lety napsal prispevek o povinnem pouzivani leciva amitraz v CR v jednom vcelarskem foru, kde se diskutuje mezi vcelari z Rakouska, Nemecka a Svycarska. Tak reakce byla, ze treba v Rakousku by bylo absolutne nepripustne, aby nekdo z veterinarni zpravy dal povinne valit amitraz do vcelstev, bez moznosti aby si vcelar vybral, jak chce sva vcelstva lecit. Nastesti, ze se u nas ledy pohly a ja uz nemusim platit KEZU kazdy rok tri litry jen proto, abych nemusel pouzivat amitraz.
To co napsal Pavel Holub by si mel ulozit do pameti kazdy veterinar i vcelar a sice, ze veterina by mela chranit konzumenty medu , jakozto zivocisneho produktu pred rezidui leciv, kterych se u nas leje do vcel rok co rok vice.
P.

Ale zdá se že to funguje a nebude to asi důležité? Nebo tam je ten problém
některých zimních úhynů!

pepan

------

Jak řekl autor metodiky - museli jsme vytvořit spolehlivou metodu (dávkování) která bude fungovat ve všech úlech.

Asi věděl že jsou i velké i děravé.
Navíc velikost kapiček.
Takže ta dávka bude asi stanovena s velkou rezervou ještě z dob, kdy se neošetřovalo 3x a ještě po 4. pro jistotu na jaře.

V podstatě je to nervový kontaktní jed, takže VD se prý stává reprodukce neschopným při jakémkoli kontaktu s ním.

Takže nejde o počet kapek, ale o to jak je v úlu rozptýlit.

A tak jsou mezi námi ti co dávají v zimě max. celkem 2-4 kapky a stavy včelstev se jim zvyšují. (Třeba já)

Takže podle stavu napadení stačí i jednou 2 kapky do mnoha nástavkového úlu.

A těm co to nestačí nepomůže ani automatická brokovnice - prostě se netrefí a můžou střílet jak o Svatém tělu.

Karel

"Záleží taká na tom jak se otázka položí. Na chybně položenou otázku je pak
správná odpovědˇ chybná.
Celá tato pravda však byla definovaná v době kdy se běžně zimovalo jen v
plodišti dvouprostorových úlů. Je také pak na zváženou počty rámků v
takových úlech.
Lesan - 9 rámků 39 * 24
Budečský - 10 - 13 rámků 39 * 24. Zimovalo se na7 - 10 rámcích
Moravský un. - 14 rámků 39 * 24
Univerzál -14 rámků 39 * 24
Tachovský- 9 r. v nástavku C
Langstrot - 9 r. v nástavku 48,2 * 23,2
čtvercový profil - 11 rámků v nástavku 39 * 24
tenkostěný - 10rámků 39 * 24
Jak mně někdo vysvětlí že bude ve všech stejná koncentrace par působit na
varroázu když tam dám jen 2 kapky."

Zimovat produkční včelstva jen plodišti na pár rámcích se přestalo někdy mezi lety 1970- 1980. Od této doby všichni včelaři, kteří sledovali vývoj včelaření, v těchto úlech zimovali produkční včelstva v plodišti i medníku na 14 až 24 (teoreticky i 28) plástech, obvykle 39x24. Podle konkrétní síly včelstva, protože v úlech se zadních přístupech se množství plástů dalo přesně přizpůsobit . Jenom v plodišti, v jednom nástavku se v době vzniku metodiky léčení varaózy už dávno zimovaly pouze oddělky respektive hodně slabá včelstva.

Nebudeš mít pravdu. Stačí se podívat na kočovné vozy. tam se běžně používají
dvouprostorové úly a v těch kvůli jejich konstrukci nejde dost dobře zimovat
ve dvou patrech kvůli velké mezeře mezi nimi,  zkus se poptat mezi včelaři
jakým množstvím cukru krmí a budeš se divit kolikati z nich stačí 7 -10 kg.
Obvykle to odpovídá i počtu rámků. Mezi  těmi lety se teprv začínají ty více
prostorové úly prosazovat u teprve začínajících včelařů. I dnes vidíš v
novinách a Tv záběry z pálení moru úly těchto starých konstrukcí a to dost
ve významném poměru. Nějak mě nesedí to tvrzení že ta účinná látka je
přitahována tělesem zimující koule aniž by docházelo k její kondenzaci v
ostatních prostorách úlu. Možné je, ale všechno.  Já zimuji na 1,5 nástavku
a ta kapka asi nebude na závadu.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 23. 10. 2013
Předmět: Re: LÄ???Ă????enÄ???Ä??Ă?­

""Záleží taká na tom jak se otázka položí. Na chybně položenou otázku je pak
správná odpovědˇ chybná.
Celá tato pravda však byla definovaná v době kdy se běžně zimovalo jen v
plodišti dvouprostorových úlů. Je také pak na zváženou počty rámků v
takových úlech.
Lesan - 9 rámků 39 * 24
Budečský - 10 - 13 rámků 39 * 24. Zimovalo se na7 - 10 rámcích
Moravský un. - 14 rámků 39 * 24
Univerzál -14 rámků 39 * 24
Tachovský- 9 r. v nástavku C
Langstrot - 9 r. v nástavku 48,2 * 23,2
čtvercový profil - 11 rámků v nástavku 39 * 24
tenkostěný - 10rámků 39 * 24
Jak mně někdo vysvětlí že bude ve všech stejná koncentrace par působit na
varroázu když tam dám jen 2 kapky."

Zimovat produkční včelstva jen plodišti na pár rámcích se přestalo někdy
mezi lety 1970- 1980. Od této doby všichni včelaři, kteří sledovali vývoj
včelaření, v těchto úlech zimovali produkční včelstva v plodišti i medníku
na 14 až 24 (teoreticky i 28) plástech, obvykle 39x24. Podle konkrétní
síly včelstva, protože v úlech se zadních přístupech se množství plástů
dalo přesně přizpůsobit . Jenom v plodišti, v jednom nástavku se v době
vzniku metodiky léčení varaózy už dávno zimovaly pouze oddělky respektive
hodně slabá včelstva."

Na ty zbytky léčiv se dívám z jiného pohledu. Uvádí se, že jsou nerospustná
ve vosku ale nebezpečí vidím vkošilkách starých plástů tam by se to mohlo
koncentrovat. Proto možná čím méně platů zůstane na zimu v úlu a čím více se
jich obnění   tím bude méně rezudií i v medu.
A prosímtě vysvětli za co jsi a komu musel platit?? Bio alternativa je tu
již řadu let. Jen je malinko pracnější. 13 let již dělám důvěrníka a to již
tady byla a včelaři si podle svého uvážení objednávali léčiva, každý podle
svého uvážení a potřeby.

pepan

---------- Původní zpráva ----------
Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 22. 10. 2013
Předmět: Re: LĂ??Ä???enĂ??Ă?­

"No Pepane,

kdyz jsem ca pred 2 mozna 3 lety napsal prispevek o povinnem pouzivani
leciva amitraz v CR v jednom vcelarskem foru, kde se diskutuje mezi vcelari
z Rakouska, Nemecka a Svycarska. Tak reakce byla, ze treba v Rakousku by
bylo absolutne nepripustne, aby nekdo z veterinarni zpravy dal povinne
valit amitraz do vcelstev, bez moznosti aby si vcelar vybral, jak chce sva
vcelstva lecit. Nastesti, ze se u nas ledy pohly a ja uz nemusim platit
KEZU kazdy rok tri litry jen proto, abych nemusel pouzivat amitraz.
To co napsal Pavel Holub by si mel ulozit do pameti kazdy veterinar i
vcelar a sice, ze veterina by mela chranit konzumenty medu , jakozto
zivocisneho produktu pred rezidui leciv, kterych se u nas leje do vcel rok
co rok vice.
P."

Já jsem jim na UV napsal, 6e takovéto otevřené dopisy se psaly za Gottwalda
a Husáka a dnes je to pasé a ostuda.
Chyběla tam však zpráva o čem užitečném jednali.
Tady to přetřásat je však mlácení prázdné slámy  pište však rovnou tam.
Vyjádření zatím žádné!
pepan

Přikládám i kopii toho textu;


Josef.Mensik/=/seznam.cz

(bez předmětu)

21. 10. 2013, 13:03:13

Komu: info/=/vcelarstvi.cz

g(https://email.seznam.cz//#)

Vůbec se nedivím, že někteří protestují proti stávajícímu vedení. Ten
zveřejněný otevřený dopis jen ukazuje jaké podřízenecké vztahy ve svazu
existují. Takové petice na podporu vlastního vedení se organizovali za
GOTTWALDA a HUSÁKA. Takový seminář vedoucích kroužků by se měl zabývat něčím
jiným než takovouto peticí. NEMYSLÍTE? O jiném výsledku jejich aktivu však
ani slovo!! Natož návrhy jaké tam ve prospěch mladých vymysleli.

Menšík J


---------- Původní zpráva ----------
Od: vcelka1978/=/centrum.cz
Datum: 22. 10. 2013
Předmět: Otevřený dopis

" 
Podepsativší se ovečky pravděpodobně nevědí o co jde, jsou zamilovaní do
včel a dál než na česno nedohlédnou. Podle mě byla většina k podpisu
 
zmanipulována a zneužita aniž by přitom věděli proč podepisují a k jaké hře
své podpisy propujčují 
 
 
 Tito odborníci jsou pro ně idolem,  jejich pravdu berou za svou - nejsou
tak schopni uvažovat reálně jako by v reálném životě
 
uvažovaly, ale to není jen problem vedoucích kroužku ale problém 97% celkově
na to spoléhají a toho zneužívají
 
K artikulaci slov v otevřen. dopise snad jen to, že bolševikovi v ČSV ještě
neodzvonilo
 
T:P
 
 
 
 
 "

 Již tu petici ze stránek smázli, bez jediného slova vysvětlení.
Je pěkně ticho po pěšině!!!!!
Žádné sypání popela na hlavu, se nekoná.
Chovají se jako hlavy pomazané a neuvědomují si ,že je to ale MÁSLEM.

PEPAN


---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Datum: 23. 10. 2013
Předmět: Re: Otevřený dopis

"Já jsem jim na UV napsal, 6e takovéto otevřené dopisy se psaly za Gottwalda

a Husáka a dnes je to pasé a ostuda.
Chyběla tam však zpráva o čem užitečném jednali.
Tady to přetřásat je však mlácení prázdné slámy  pište však rovnou tam.
Vyjádření zatím žádné!
pepan

Přikládám i kopii toho textu;


Josef.Mensik/=/seznam.cz

(bez předmětu)

21. 10. 2013, 13:03:13

Komu: info/=/vcelarstvi.cz

g(https://email.seznam.cz//#)

Vůbec se nedivím, že někteří protestují proti stávajícímu vedení. Ten
zveřejněný otevřený dopis jen ukazuje jaké podřízenecké vztahy ve svazu
existují. Takové petice na podporu vlastního vedení se organizovali za
GOTTWALDA a HUSÁKA. Takový seminář vedoucích kroužků by se měl zabývat něčím
jiným než takovouto peticí. NEMYSLÍTE? O jiném výsledku jejich aktivu však
ani slovo!! Natož návrhy jaké tam ve prospěch mladých vymysleli.

Menšík J


---------- Původní zpráva ----------
Od: vcelka1978/=/centrum.cz
Datum: 22. 10. 2013
Předmět: Otevřený dopis

" 
Podepsativší se ovečky pravděpodobně nevědí o co jde, jsou zamilovaní do
včel a dál než na česno nedohlédnou. Podle mě byla většina k podpisu
 
zmanipulována a zneužita aniž by přitom věděli proč podepisují a k jaké hře
své podpisy propujčují 
 
 
 Tito odborníci jsou pro ně idolem,  jejich pravdu berou za svou - nejsou
tak schopni uvažovat reálně jako by v reálném životě
 
uvažovaly, ale to není jen problem vedoucích kroužku ale problém 97% celkově
na to spoléhají a toho zneužívají
 
K artikulaci slov v otevřen. dopise snad jen to, že bolševikovi v ČSV ještě
neodzvonilo
 
T:P
 
 
 
 
 ""

Teda Pepane, smekám.

Jak čtu na VF vystoupila jedna celá ZO.

To asi na webu taky nebude. :-)

Karel

http://www.novinky.cz/zena/zdravi/317045-jednoduche-cukry-skodi-srdci-mnohem-vic-nez-zivocisne-tuky.html


Bez sádla to nejde.

Žádné vysvětlení nebude, co by měli vysvětlovat, že jsou trapní. Mě na tom
vyděsilo nejvíce to, že pod něco takového jsou schopni se podepsat lidé co
mají vychovávat včelařskou mládež, že to jsou vlastně lidé bez vlastního
názoru. Já myslím, že pokud má někdo z podepsaných charakter a odvahu, tak
dovede vysvětlit své jednání sám bez ČSV. Ale pochybuji, když jsou to tak
poslušní ovčané. To že to smázly z webu nic neznamená, bylo to ke stažení,
takže určitě je to u někoho dohledatelné.

 

Ondra


---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Datum: 23. 10. 2013
Předmět: Re: Otevřený dopis

" Již tu petici ze stránek smázli, bez jediného slova vysvětlení.
Je pěkně ticho po pěšině!!!!!
Žádné sypání popela na hlavu, se nekoná.
Chovají se jako hlavy pomazané a neuvědomují si ,že je to ale MÁSLEM.

PEPAN


---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Datum: 23. 10. 2013
Předmět: Re: Otevřený dopis

"Já jsem jim na UV napsal, 6e takovéto otevřené dopisy se psaly za Gottwalda

a Husáka a dnes je to pasé a ostuda.
Chyběla tam však zpráva o čem užitečném jednali.
Tady to přetřásat je však mlácení prázdné slámy  pište však rovnou tam.
Vyjádření zatím žádné!
pepan

Přikládám i kopii toho textu;


Josef.Mensik/=/seznam.cz

(bez předmětu)

21. 10. 2013, 13:03:13

Komu: info/=/vcelarstvi.cz

g(https://email.seznam.cz//#)

Vůbec se nedivím, že někteří protestují proti stávajícímu vedení. Ten
zveřejněný otevřený dopis jen ukazuje jaké podřízenecké vztahy ve svazu
existují. Takové petice na podporu vlastního vedení se organizovali za
GOTTWALDA a HUSÁKA. Takový seminář vedoucích kroužků by se měl zabývat něčím
jiným než takovouto peticí. NEMYSLÍTE? O jiném výsledku jejich aktivu však
ani slovo!! Natož návrhy jaké tam ve prospěch mladých vymysleli.

Menšík J


---------- Původní zpráva ----------
Od: vcelka1978/=/centrum.cz
Datum: 22. 10. 2013
Předmět: Otevřený dopis

" 
Podepsativší se ovečky pravděpodobně nevědí o co jde, jsou zamilovaní do
včel a dál než na česno nedohlédnou. Podle mě byla většina k podpisu
 
zmanipulována a zneužita aniž by přitom věděli proč podepisují a k jaké hře
své podpisy propujčují 
 
 
 Tito odborníci jsou pro ně idolem,  jejich pravdu berou za svou - nejsou
tak schopni uvažovat reálně jako by v reálném životě
 
uvažovaly, ale to není jen problem vedoucích kroužku ale problém 97% celkově
na to spoléhají a toho zneužívají
 
K artikulaci slov v otevřen. dopise snad jen to, že bolševikovi v ČSV ještě
neodzvonilo
 
T:P
 
 
 
 
 """

Ba,dopis je fuc z webu.Treba jej nahradi info o odchodu ZO Mlada Boleslav,info jak to vypada s penale za nevyuctovane dotace,proc za pripadny financni neuspech DVD nesou odpovednost clenove PRV,kteri pro DVD zvedli ruku...Tisic dalsich temat muze rozebirat web CSV,misto ostudneho pamfletu ala zdravice sjezdu a dalsim ritolezeckym akcim.Jinak na svem blogu si nas pan predseda nepochybne vychutna,ac nas rozvracece necte.Tesim se na jeho rozbor,treba se podrobne dozvime,kdo ze soustavne dava navrhy na vysloveni neduvery nebo jine bodiky ze zapisu z jednani RV.JosPr

"Nebudeš mít pravdu. Stačí se podívat na kočovné vozy. tam se běžně používají
dvouprostorové úly a v těch kvůli jejich konstrukci nejde dost dobře zimovat
ve dvou patrech kvůli velké mezeře mezi nimi, zkus se poptat mezi včelaři
jakým množstvím cukru krmí a budeš se divit kolikati z nich stačí 7 -10 kg.
Obvykle to odpovídá i počtu rámků. Mezi těmi lety se teprv začínají ty více
prostorové úly prosazovat u teprve začínajících včelařů. I dnes vidíš v
novinách a Tv záběry z pálení moru úly těchto starých konstrukcí a to dost
ve významném poměru. "

Mně připadá, že jsem o 40 let zpátky, kdy mně bylo tak kolem deseti a poslouchal jsem ty diskuze o zimování..
Prostě někdy mezi lety 1970 - 1980, přesně si to už nepamatuji, proběhla mezi včelaři diskuze o zimování v jednom nebo v dvou prostorech a od té doby ti pokrokoví včelaři prostě zimovali v obou prostorech.
Źvásty o velké mezeře jsou jen výmluvy neumětelů, kteří hledají, proč by to nemělo jít.
My sami v rodině jsme měli tehdy staré zadováky někdy z 50 let po 2x12 plástech 39 x 24 a s mezerou mezi plodištěm a medníkem tak 3 centimetry, možná i 4 centimetry a potom v kočovném včelíně baterie zadováků po 2x 14 plástů 39x24 s mezerou mezi plodištěm a medníkem tak 2 - 2,5 cm. V počtu tehdy 30 - 40 včelstev jsme od té doby zimovaliprodukční včelstva vždy ve dvou prostorech a vždy bez problémů.

Jestli jsi si nevšiml pak jsem napsal, nejde dost dobře a ne že to nejde.
Taky jsme měli budečáky. Zimování v celém úlu nebyl problém , ale to jarní
rozebírání prostavěných rámků již ano. problematické pak bylo vyměňování
plástů za mezistěny atp. To byly důvody proč téměř nikdo tak nezimoval. byla
spousta práce navíc nahuštěná do kratšího období.
Také to nebylo ani nutné. Včelaři si vyráběly úly i s 15 rámky v patře což
odpovídá dnešním 3 nástavkům.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 24. 10. 2013
Předmět: Re: LĂ????Ä?????enĂ????Ă???Ä??Ă?­

""Nebudeš mít pravdu. Stačí se podívat na kočovné vozy. tam se běžně
používají
dvouprostorové úly a v těch kvůli jejich konstrukci nejde dost dobře
zimovat
ve dvou patrech kvůli velké mezeře mezi nimi, zkus se poptat mezi včelaři
jakým množstvím cukru krmí a budeš se divit kolikati z nich stačí 7 -10 kg.
Obvykle to odpovídá i počtu rámků. Mezi těmi lety se teprv začínají ty
více
prostorové úly prosazovat u teprve začínajících včelařů. I dnes vidíš v
novinách a Tv záběry z pálení moru úly těchto starých konstrukcí a to dost
ve významném poměru. "

Mně připadá, že jsem o 40 let zpátky, kdy mně bylo tak kolem deseti a
poslouchal jsem ty diskuze o zimování..
Prostě někdy mezi lety 1970 - 1980, přesně si to už nepamatuji, proběhla
mezi včelaři diskuze o zimování v jednom nebo v dvou prostorech a od té
doby ti pokrokoví včelaři prostě zimovali v obou prostorech.
Źvásty o velké mezeře jsou jen výmluvy neumětelů, kteří hledají, proč by to
nemělo jít.
My sami v rodině jsme měli tehdy staré zadováky někdy z 50 let po 2x12
plástech 39 x 24 a s mezerou mezi plodištěm a medníkem tak 3 centimetry,
možná i 4 centimetry a potom v kočovném včelíně baterie zadováků po 2x 14
plástů 39x24 s mezerou mezi plodištěm a medníkem tak 2 - 2,5 cm. V počtu
tehdy 30 - 40 včelstev jsme od té doby zimovaliprodukční včelstva vždy ve
dvou prostorech a vždy bez problémů."

To byl zřejmě logistickyčasový problém, protože úkony jako vkládání mřížek při květu jabloně byl běžný úkon trvající dodnes u mřížkařů. Nějaké prostavování je stálý problém a jen jde vidět, že pepane mřížku nepoužíváš. Takže nic tak zvláštního rozdílného u tohoto úkonu jestli se koná u nástavkovýho úlu nebo MUniverzálu nevidím. V Budečáku zimovat ve dvou prostorech šlo, ale ten úl byl zkonstruován a v technologii ošetřování popsán jen pro zimování v jednom prostoru pro jedno včelstvo. Zdokonalením se došlo k úlu zásuvkovém, což obdobně na lištách u Budečáku šlo také, ale musí se ty výsuvné lišty mazat lanolinem aby to včely nezalepily. Prostě včelařit v Budečáku není až takový problém do 20 včelstev. Spíš naopak, lze snadněji získávát jednodruhový med a úly jsou takové skladné a těžké._gp_
.............

(e-mailem) --- 24. 10. 2013
Re: LÄ?????Ă??????enÄ?????Ä????Ă???Ä??Ă?­

Jestli jsi si nevšiml pak jsem napsal, nejde dost dobře a ne že to nejde.
Taky jsme měli budečáky. Zimování v celém úlu nebyl problém , ale to jarní
rozebírání prostavěných rámků již ano. problematické pak bylo vyměňování
plástů za mezistěny atp. To byly důvody proč téměř nikdo tak nezimoval. byla
spousta práce navíc nahuštěná do kratšího období.
Také to nebylo ani nutné. Včelaři si vyráběly úly i s 15 rámky v patře což
odpovídá dnešním 3 nástavkům.

pepan

My sami v rodině jsme měli tehdy staré zadováky někdy z 50 let po 2x12 plástech 39 x 24 a s mezerou mezi plodištěm a medníkem tak 3 centimetry, možná i 4 centimetry a potom v kočovném včelíně baterie zadováků po 2x 14 plástů 39x24 s mezerou mezi plodištěm a medníkem tak 2 - 2,5 cm. V počtu tehdy 30 - 40 včelstev jsme od té doby zimovali produkční včelstva vždy ve dvou prostorech a vždy bez problémů.
----------------------------------------------------------
V tomto případě jste dávali pásek při léčení Varidolem do spodního, nebo horního nástavku a kolik kapek?

Opravuji: Ne do horního nebo spodního nástavku, ale nahoru nebo dolů. H.

Tapety na mobil

zde

http://www.mobil-wallpaper.eu/

Vážení účastníci Včelařské konference,
na webu a v tiskárně je nové podzimní číslo Moderního včelaře. Pro naše čtenáře jsme připravili mimo jiné sedm stran našich postřehů z kyjevské Apimondie, reakci z pera Jana Kolomého na článek o Zelené Bohdanči, zkušenosti Jana Havelky s polským velkokapacitním slunečním tavidlem, komentovaný překlad Iva Kovaříka o tlumení varroózy na Novém Zélandu nebo třeba jednu zbrusu novou rubriku.

Přejeme vám podnětné čtení a těšíme se na vaše ohlasy!

Pánové v redakci moderniho včelaře by se měli zamyslet! Časopis dostáváme neustále pozdě. Např. srpnové číslo přišlo 12.září. , říjnové vychází údajně 25.10. což je v pátek. Do distribuce přijde nejdříve 28.10. v pondělí, než příjde k odběratelům je opět měsíc listopad. Představuji si, žě pokud je to např. říjnové číslo mělo by být u odběratele nejpozději do 10.10. a ne o měsíc později. O dalším ani nemluvím. Zvažuji zda neukončit další odběr.

Je zde sice nějaká tabulka s datumy a měla by se dodržovat.

Ale vzhledem k obsahu který není u většiny čísel vázán na nějaký zootechnický termín (to by jsme museli mít vydání pro Jižní Moravu a pro severní Tatry) jsem spokojen, že to jsou nejaktuálnější informace co se ke mně dostanou - třeba z Apidomie. Už je někde jinde reportáž? K čemu by mi bylo "řijnové" číslo v říjnu, když bych se o výstvaě dozvěděl třeba jen složení delegace a zbytek někdy jindy, nebo vůbec.
Takže já jsem spíše pro kvalitnější obsah než pro honění termínů.

Karel

Vážený pane M:H:,
děkuji za Vaši zpětnou vazbu, ale pravděpodobně jste si nás spletl s konkurenčním časopisem. Moderní včelař nemá žádné srpnové ani říjnové číslo. Vychází každé dva měsíce a čísla se jmenují předjaří-jaro-léto-podletí-podzim-zima a jejich distribuce nesouvisí s konci kalendářních měsíců.

S pozdravem
Jan Vondrák

Karle,
tabulka s daty distribuce je tady - http://www.modernivcelar.eu/pristi-cisla/
a jak se nyní opět můžete přesvědčit, dodržujeme jí.

JV

Vážení přátelé!
Potřebuju poradit do mého hokus-pokusu na příští (vlastně už pro tuto ) sezonu.
Jaké máte zkušenosti s šířkou plástve. Zajímají mě + i - .Co se,podle vašich zkušeností,včelám nejvíc líbí a co je podle vás s ohledem na včely nejvýhodnější pro včelaře.
Děkuju.
STANDA

Karle,
tabulka s daty distribuce je tady - http://www.modernivcelar.eu/pristi-cisla/
a jak se nyní opět můžete přesvědčit, dodržujeme jí.

JV
-----
Honzo, já na ní nekoukám, to je jako kdyby ti řekli kdy přesně se ti narodí dítě. ANi bych to nechtěl, život podle plánu musí být hrozně nudný. :-)

Takže já se nechávám rád překvaopit, pak to vypadne ze schránky a manželce je jasné, že na mě nemá do veřera mluvit. Kdyby věděla dopředu to datum :-)

....
Ale pak jsem zvědavý jak M.H. bude ukončovat odběr zřejmě Včelařství. :-)

Karel

"Jestli jsi si nevšiml pak jsem napsal, nejde dost dobře a ne že to nejde.
Taky jsme měli budečáky. Zimování v celém úlu nebyl problém , ale to jarní
rozebírání prostavěných rámků již ano. problematické pak bylo vyměňování
plástů za mezistěny atp. To byly důvody proč téměř nikdo tak nezimoval. byla
spousta práce navíc nahuštěná do kratšího období.
Také to nebylo ani nutné. Včelaři si vyráběly úly i s 15 rámky v patře což
odpovídá dnešním 3 nástavkům."

Pravda, my jsme měli po 14 rámcích a mně z hlediska manipulace kleštěmi s plásty vycházelo, že by ty zadováky klidně mohly být i po 16 rámcích.
Jinak zase netrefil.
Reálný včelař v té době v sezóně čistil průběžně škrabkou drážky v úle od propolisu, případně i oškraboval z oušek plástů nadměrné množství propolisu.
Přes zimu, kdy včelstvo bylo slabší, potom byl čas vyházet plásty i se včelami z úlu a vnitřek úlu oškrábat od propolisu kompletně. Kdo chtěl propolis bez léčiva, dělal to v září nebo říjnu před první fumigací, jinak se to mohlo klidně udělat v teplých dnech pozdního podzimu v listopadu nebo i prosince. Z hlediska včelstev a ochranné desinfekční funkce propolisu byla optimální doba v pozdnějším předjaří. Ale klidně se to dalo dělat před zimou, v rámci čištění úlu pro bezproblémové vložení podložky.
Problémy s propolisem tak měli akorát včelaři lenoši anebo končící včelaři, nejdřív po cca 2 letech, kdy se na to vykašlali nebo to už nezvládli.

"V tomto případě jste dávali pásek při léčení Varidolem do spodního, nebo horního nástavku a kolik kapek? "

Přirozeně do horního, protože tak zněla metodika. Kapky se dávaly podle aktuálního návodu.

Problémy s propolisem tak měli akorát včelaři lenoši anebo končící včelaři, nejdřív po cca 2 letech, kdy se na to vykašlali nebo to už nezvládli.
-----------------------------------------------------------
Pokud tomu dobře rozumím, tak včelaři u Burčáků prováděli začátkem října rozbírku úlu. Přitom očistili stěny, dno , strop úlu a drážky pro rámky. Zároveň očistili vrch rámků popřípadě i boky rámků. To vše aby mohli získat propolis. Tím však, možná i mimoděk, provedli zprůchodnění cesty kouře par Varidolu pro účinnou fumigací a tím léčení VD. Navíc dřevěný strop Budečáku nepodporoval velké srážení těchto par. Při fumigaci teplé páry stoupaly vzhůru a pak proudily snadno nad rámky. Rozrušené včely si tyto páry Varidolu rozproudily samy mezi sebe.
Tak co z toho pro nás vyplývá? Vracet se k Burčákům kvůli tomu asi nebudem.

K burčákům je velmi dobré se vracet, toho se má vypít nejméně 5 litrů za
sezónu

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
Datum: 25. 10. 2013
Předmět: Re: LĂ????Ä?????enĂ????Ă???Ä??Ă?­

"Problémy s propolisem tak měli akorát včelaři lenoši anebo končící včelaři,
nejdřív po cca 2 letech, kdy se na to vykašlali nebo to už nezvládli.
-----------------------------------------------------------
Pokud tomu dobře rozumím, tak včelaři u Burčáků prováděli začátkem října
rozbírku úlu. Přitom očistili stěny, dno , strop úlu a drážky pro rámky.
Zároveň očistili vrch rámků popřípadě i boky rámků. To vše aby mohli
získat propolis. Tím však, možná i mimoděk, provedli zprůchodnění cesty
kouře par Varidolu pro účinnou fumigací a tím léčení VD. Navíc dřevěný
strop Budečáku nepodporoval velké srážení těchto par. Při fumigaci teplé
páry stoupaly vzhůru a pak proudily snadno nad rámky. Rozrušené včely si
tyto páry Varidolu rozproudily samy mezi sebe.
Tak co z toho pro nás vyplývá? Vracet se k Burčákům kvůli tomu asi nebudem."

Ach ta automatická oprava slov. Jinak Burčák je dobrá věc :-).

automat mám v PC vypnut od doby kdy jsem přepisoval do latinky texty za
švabachu v org podobě pravopisu
Když jsem byl v polovině padesáti stránek tak mě to automat opravil. To byla
radost:-((.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
Datum: 26. 10. 2013
Předmět: Re: LÄ?????Ă??????enÄ?????Ä????Ă???Ä??Ă?­

"Ach ta automatická oprava slov. Jinak Burčák je dobrá věc :-)."

"Pokud tomu dobře rozumím, tak včelaři u Burčáků prováděli začátkem října rozbírku úlu. Přitom očistili stěny, dno , strop úlu a drážky pro rámky. Zároveň očistili vrch rámků popřípadě i boky rámků. To vše aby mohli získat propolis. Tím však, možná i mimoděk, provedli zprůchodnění cesty kouře par Varidolu pro účinnou fumigací a tím léčení VD. Navíc dřevěný strop Budečáku nepodporoval velké srážení těchto par. Při fumigaci teplé páry stoupaly vzhůru a pak proudily snadno nad rámky. Rozrušené včely si tyto páry Varidolu rozproudily samy mezi sebe.
Tak co z toho pro nás vyplývá? Vracet se k Burčákům kvůli tomu asi nebudem. "

To by ten propolis asi vyšel pěkně draho, kdyby se to čištění dělalo jen kvůli získávání propolisu.
Burčák by se hodil, i když u nás by byl jen z jablek, maximálně s příměsí hrušek.
Já jsem chtěl jen říct, že u zadováku prostě nebyl problém čistit tak, aby propolis nebránil v manipulaci, když se čistit chtělo. To vyčištění celého úlu se občas muselo provádět taky proto, že starší úl z méně kvalitního dřeva časem udělal praskliny a vystouply nerovnosti. U nástavků se to nezachytí, protože se to prostě očistí při výměně nebo se nástavek vyřadí, ale u zadováků jak ty praskliny vlivem rozdílných teplot a vlhkostí v létě a zimě pracovaly, po nějakých letech kolem těch prasklin včelky vytvářely val propolisu až několik milimetrů vysoký. Ty propolisové "výrůstky" dovnitř úlu by dosahovaly až na loučky plástů a tak způsobovaly jejich zalepení v úlu. Nemluvě o to, že včelky často na podzim udělaly na nízkém dnu úlu, my jsme měli 1 - 3 cm vysoké dno, všelijaké propolisové výrůstky a propojky, takže tam byl problém zasunovat podložku.
Jinak si myslím, že zadováky potká podobný vývoj jako třeba ležany. Na produkční včelaření už nikdy nebudou, ale časem možná někdo udělá zadovák odpovídající dnešním potřebám, velikosti úlu a dalším a bude ho používat a propagovat pro zájmové malovčelaření.
Zadovák by se třeba hodil do měst pro včelaření v místnostech s výletem ven přes stěnu, protože pár úlů zabere mnohem menší prostor než nástavkové úly.

Ddo je kdo- irgl vezsuz irglová

https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-vypis?subjektId=isor%3a234588&typ=full&klic=97ev2a

Odkaz ti nefunguje. A to jako myslíš redaktorku Včelařství a jejího manžela
co by vydavatele Včelařství. No to je známá věc, že na Křemencárně se jen
hrabe a ze včelařů se dělají blbci. Když si to ale nechají líbit, tak je to
jejich věc. Mě se to netýká, takhle bych si kydat na hlavu nenechal.

 

Ondra


---------- Původní zpráva ----------
Od: pepan <e-mail/=/nezadan>
Datum: 27. 10. 2013
Předmět: ruka ruku myje- Irgl versus Irgl

"Ddo je kdo- irgl vezsuz irglová

https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-vypis?subjektId=isor%3a234588&typ=full&k
lic=97ev2a"

Já tady čtu: Odpovědná redaktorka: Radka Ingrová.

Myslím, že ti neporadí nikdo. Nikdo totiž neví co se líbí včelám. A protože jsou všely velmi přizpůsbivé, tak žijí a pracují v umělých dutinách, jejichž velikost si včelař přizpůsobil tak, aby vyhovovaly jeho požadavkům. Nesmíš zapomenout na to, že každý včelař amatér je výzkumník.

J.P.

No shodou okolností, jsem došel na takový indikátor potřeby šíře plástu. Řešil zavěšení rámku v mém nástavku a nemá takový prostor ještě zavedený odborný název, ale plácnu "mezera mezi nástavkem a rámkem pod ouškem". Podle této mezery, pokud je dostatečně široká, já ji mám cca 15mm, se pozná podle zastavování, jak je natom které včelstvo s potřebnou šíří rámku. Jestli včely mají velké tendence zastavovat tento podouškový prostor, hlavně od horních nástavků, přirozeně se tak děje, protože je pro včelstvo plást malý. Když se tento prostor nezastavuje tak často, u mne je to asi u každého 30 včelstva a to při silné snůšce, tak je šíře díla asi OK.

Takže taková rada ode mne jak nato.

Nezaměňovat lepení propolisu s voskovými

No,jestli jsem ňouma,tak to nemohu posoudit.
Rozhodně se však za svoje názory ani v nejmenším nestydím!
To bych je nezveřejňoval.
A už vůbec nepoužívám pseudonim Standa.
Už moje matička věděla,že Stanislav je velmi pěkné jméno a proto si přála,abych jej měl
v křestním listu.A tak se i stalo!
Prosím tímto o prominutí vás všechny přátele,že můj příspvěvek není o včelách.
Šlo mi jen o klidné spaní.
Standa
P.S. Hlavně ať nám bzučí.

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Blažena Dvořáková" <bl.dvorakova/=/email.cz>
Komu: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Sn?en? Optimal n?stavku
Datum: 20.9.2013 - 14:12:32

> Proč se nějakej nouma stydí za svoje názory a použivá moje pseudon . Standa
>
>
> ---------- Původní zpráva ----------
>
> Od: nasepenze/=/volny.cz
>
> Datum: 19. 9. 2013
>
> Předmět: Re: Sn?en? Optimal n?stavku
>
>
> "Zdravím!
>
> Já na svých "bedýnkách" mám včelí mezeru jen dole.To znamená,že horní loučka
> je ve stejné výši jako horní okraj nástavku.Tím pádem mají holky svoji
> mezeru jen mezi spodní loučkou rámku a horním horizontem níže položené části
> úlu.Pro mě to má tu výhodu,že mezi stropní folií a rámky v nejhořejším
> nástavku je minimum vosku( divoké stavby).A včelám těch 7-10 mm vyhovuje.
> Tedy abych byl přesný.Nenadávají mi a jen vyjímečně tuto mezeru prostaví.
>
> Standa
>
>
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
>
> Od: "Petr Zbránek" <e-mail/=/nezadan>
>
> Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
>
> Předmět: Sn?en? Optimal n?stavku
>
> Datum: 7.3.2013 - 18:39:14
>
>
>
> > Výška Optimal nástavku je 180mm, výška rámku je 170mm. Mezera nad rámkem
> je
>
> > 6mmm a pod 4mm. Mezera mezi rámky dvou nástavků je proto 10mm.
>
> >
>
> > Ve skutečnosti je mezera ještě o několik milimetrů větší díky tomu, že
>
> > horní a dolní hrany nástavku se vlhkostí kroutí a to při jejich šířce 25mm
>
> > způsobí že nástavek má reálně o 2 až 4 mm víc.
>
> >
>
> > To se mi zdá příliš mnoho a může to bránit matce ve vertikálnímu pohybu
>
> > mezi rámky a způsobovat zastavování prostoru mezi rámky dílem (což
>
> > nechceme, ale asi to naopak usnadňuje přechod matky mezi nástavky).
>
> >
>
> > Rád bych omezil zastavování mezery dílem a následné mačkání včel které se
>
> > nahrnou na roztržené buňky s medem.
>
> >
>
> > Proto uvažuju ubrat z výšku nástavku 4mm.
>
> >
>
> > Zajímal by mne názor zkušenějších."

Tapety na mobil

zde

http://mobil-wallpaper.eu/

Ahoj
nechal jsem vridol venku a bylo ta -5 je pořád stále učinný ?
Díky za odpověď
Pepek

oprava varidol

Není, nesmí zmrznout.

Měl by být stále účinný, aspoň u mě i po přejití mrazem fungoval, ale
vyzkoušej a uvidíš jestli padají.

 

Ondra


---------- Původní zpráva ----------
Od: Pepek 1 <e-mail/=/nezadan>
Datum: 31. 10. 2013
Předmět: Přemzlý varidol

"Ahoj
nechal jsem vridol venku a bylo ta -5 je pořád stále učinný ?
Díky za odpověď
Pepek"

"nechal jsem vridol venku a bylo ta -5 je pořád stále učinný ? "

otázka je, jestli při těch - 5 st C se jednalo o přemrzlý varidol.
Z chemického hlediska totiž nízká teplota nevadí, vadí pouze z fyzikálního hlediska. například u emulzí , jako je mléko nebo vodouředitelná barva dojde k rozbití emulze a tím k zničení té látky.
U roztoků, což pravděpodobně varidol je, dojde k rozdělení složek. Kdy jedna složka buď zamrzne a vymrzne a druhá zůstane tekutá, tím se místně zvýší koncentrace té nezmrzlé složky a dojde k rozdělení roztoku. Nebo když rozpuštěná složka se z roztoku vysráží či oddělí jako krystaly nebo kapalina. A při ohřátí na původní teplotu se to už nevrátí zpátky.

Takže pokud je varidol vizuálně změněný, zakalený nebo rozdělený do dvou složek, bude zničený. Minimálně pro fumigaci, kdy se kapají kapky. Pro aerosol s acetonem, kde je možné rozmíchat celou lahvičku, by i tak mohl být účinný, protože v acetonu jakožto dobrém rozpouštědle by se i takhle oddělené léčivo v lahvičce nejspíš rozpustilo. Pro aerosolování s vodou by už nemuselo, protože tam by takové poškozené léčivo nemuselo vytvořit stejnoměrnou emulzi ve vodě.


Nevidím ale problém, i kdyby byl varidol vizuálně v pořádku, pro klid duše třeba i v takovém případě půlku včelstev udělat tím přemrzlým varidolem, půlku jiným a porovnat spady.

Vážení přátelé!
Potřebuju poradit do mého hokus-pokusu na příští (vlastně už pro tuto ) sezonu.
Jaké máte zkušenosti s šířkou plástve. Zajímají mě + i - .Co se,podle vašich zkušeností,včelám nejvíc líbí a co je podle vás s ohledem na včely nejvýhodnější pro včelaře.
Děkuju.
STANDA

-----

šířka plástu - na vigorbee.cz v článcích býval odkaz na zahraniční výzkum - šířku stavějí podle síly. Slabší spíš blíž k sobě, silnější víc od sebe. :-)

Vše ostatní poslední číslo Moderního včelaře - právě jsem dočetl o referátu na Apimondii - sledování včelstev v USA v přírodě + pokusy s tím co preferují a co s nimi udělá nastěhování do různě velkých úlů.

Super na dlouhé přemýšlení.

Karel

Takže pokud je varidol vizuálně změněný, zakalený nebo rozdělený do dvou složek, bude zničený.

-----

Vizuálně zakalený se i fasuje bez přemrznutí - amitráz je pevná látka, takže se třepáním pravděpdobně opět rozpustí.

Karel

Kromě příbalového letáku je letos v balení i malý lístek s upozorněním, že
zákal není na závadu, a dá se nakonec i odstranit šetrným zahřátím.
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: KaJi
Sent: Saturday, November 02, 2013 11:11 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Přemzlý varidol

Takže pokud je varidol vizuálně změněný, zakalený nebo rozdělený do dvou
složek, bude zničený.

-----

Vizuálně zakalený se i fasuje bez přemrznutí - amitráz je pevná látka,
takže se třepáním pravděpdobně opět rozpustí.

Karel

V podstatě je to jedno, jen je třeba dodržet pravidlo o obsahu úlu, včelí
mezeru mezi nástavky. Jinak všechno ostatní je jen otázka volby včelaře ,tak
aby s tím měl co nejméně práce a starostí.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
Datum: 2. 11. 2013
Předmět: Re: ádost o radu

"Vážení přátelé!
Potřebuju poradit do mého hokus-pokusu na příští (vlastně už pro tuto )
sezonu.
Jaké máte zkušenosti s šířkou plástve. Zajímají mě + i - .Co se,podle
vašich zkušeností,včelám nejvíc líbí a co je podle vás s ohledem na včely
nejvýhodnější pro včelaře.
Děkuju.
STANDA

-----

šířka plástu - na vigorbee.cz v článcích býval odkaz na zahraniční výzkum -
šířku stavějí podle síly. Slabší spíš blíž k sobě, silnější víc od sebe.
:-)

Vše ostatní poslední číslo Moderního včelaře - právě jsem dočetl o referátu
na Apimondii - sledování včelstev v USA v přírodě + pokusy s tím co
preferují a co s nimi udělá nastěhování do různě velkých úlů.

Super na dlouhé přemýšlení.

Karel"

Díky všem za vysvětlení a reakce
Pepe

V podstatě je to jedno, jen je třeba dodržet pravidlo o obsahu úlu, včelí
mezeru mezi nástavky. Jinak všechno ostatní je jen otázka volby včelaře ,tak
aby s tím měl co nejméně práce a starostí.

pepan
-------
Jedno to je, včely vydrží všechno, ale kolega chtěl asi zkoušet co jim vyhovuje.
A v MV je popsaný referát z Kijeva kde prof. Seeley popisuje asi 30 letý pozorování volně žijících včel v USA a taky jejich preference když jim dával vybrat dutiny k usídlení.

A nejenom tenhle referát byl pecka, je jich tam víc.

Karel

Opet rozdilne videni situace v zavislosti na vysi funkce.Nehodlam polemizovat,zda to,ze nas nejaka evropska komise za neco pochvali,ma byt duvod pro obycejne vcelare k hrdosti na nas obor,byt si myslim,ze normalnimu vcelari je cela evropska komis ukradena,ale co mne silne udivuje,je obhajoba neinformovanosti clenstva v "dobre vire",ze je to tak spravne...Kdo nevi,nepovi..JosPr

Švamberk je velký lhář a manipulátor. Akce na zvýšení propagace medu
proběhla v každém okrese ???????? Ale je pravdou, že se dostala do podvědomí
všech včelařů, ale to je nošení dříví do lesa, pro zneužití a naplnění
vlastních kapes se dostala do podvědomí. Jinak k zákazníkům se dostalo
akorát kuloví. Snížení penále o 75%, kolik to snížení stálo na úplatcích a
kde a kdo jsou viníci. Předseda málo prezentuje svoji práci? Podle fotek
pracuje sám na sobě, práce by na stránkách časopisu vypadala jinak. Fotky by
byly k tématu a podpis autora dole. Zahryznutí komunisti, nic jiného.

 

Ondra


---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
Datum: 5. 11. 2013
Předmět: Blog V.Svamberka

"Opet rozdilne videni situace v zavislosti na vysi funkce.Nehodlam
polemizovat,zda to,ze nas nejaka evropska komise za neco pochvali,ma byt
duvod pro obycejne vcelare k hrdosti na nas obor,byt si myslim,ze
normalnimu vcelari je cela evropska komis ukradena,ale co mne silne
udivuje,je obhajoba neinformovanosti clenstva v "dobre vire",ze je to tak
spravne...Kdo nevi,nepovi..JosPr"

3. Aktivně jsem jednal a zabránil v letošním roce importu a nekontrolovanému šíření včely tmavé a buckfastské řadou jednání na ministerstvu, v parlamentu i vlastním písemným zpracováním odborné argumentace. Věc je nyní vyřešena.

Více zde: http://vaclav-svamberk.webnode.cz/blog/ <http://vaclav-svamberk.webnode.cz/blog/?utm_source=copy&utm_medium=paste&utm_campaign=copypaste&utm_content=http%3A%2F%2Fvaclav-svamberk.webnode.cz%2Fblog%2F>
Vytvořte si vlastní stránky zdarma: http://www.webnode.cz <http://www.webnode.cz/?utm_source=copy&utm_medium=paste&utm_campaign=copypaste&utm_content=http%3A%2F%2Fvaclav-svamberk.webnode.cz%2Fblog%2F>
 -----------------------------------------
 
 
Pan Švamberk předseda českého svazu včelařů se pasuje do role Pána Boha. Tento autokrat nejedná za své zájmové včelaře on jedná za všechny bez vyjímky a bez toho  
aby se k tomu vyjádřilo celé včelařské spektrum, přičemž zašlapává demokratické principy  !!
 
  Co je to za včelaře odborníka, který bucfast nikdy nechoval ale pro státní správu je schopen vypracovat odbornou argumentaci, už to je zarážející 
 
 Před léty honily strašáka jménem kyselina štavelová tet tmavou a buckfast, co to bude následovat příště..
 
Drobným včelařům včelařícím hobby nepřeji nic špatného, ale autokratům řídící svaz od revoluce ze srdce přeji, aby jim stát napařil takovou pokutu aby tento úpadkový
 
podnik museli rozpustit !!
 
Omlouvám se za nízkou úroven příspěvku ale odsud podsud
 
Nashledanou v lepších časechT:P


 




 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Tyto snahy o chov i jiných plemen tu byly již před cca150 lety. výsledek
ovšem byl velmi tristní. Na začátku 20 století byl rozhodnuto o návratu
původního plemene Včely karpatské a to i pro území Čech kde původně žila
Včela černá.
Zároveň se přistoupilo i na  šlechtění snížení bodavosti. Původně tato včela
vůbec mírná nebyla. Toto novošlechtění trvalo bratru více jak 50 roků.
Výsledky po takovém neuváženém dovozu by se zřejmě do pár let rozpadly a o
výnosech až 1q ze včelstva, nízké rojivosti a mírnosti bychom si mohli jen
nechat zdát. To snadno pochopí každý kdo ví i ty nejzákladnější věci o
genetice.
Jak se mi nelíbí jednání svazu pod vedením Švamberka, tak tohle je asi
jediná skvělá věc co udělal.
Dovoz jiných plemen by na pár roků opravdu zvýšil výnos. Ale co bude pak to
již podnikatelé neřeší, již budou za vodou a další stav mu bude putna

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: vcelka1978/=/centrum.cz
Datum: 6. 11. 2013
Předmět: Re: Blog V.Svamberka

"3. Aktivně jsem jednal a zabránil v letošním roce importu a
nekontrolovanému šíření včely tmavé a buckfastské řadou jednání na
ministerstvu, v parlamentu i vlastním písemným zpracováním odborné
argumentace. Věc je nyní vyřešena.

Více zde: http://vaclav-svamberk.webnode.cz/blog/ <http://vaclav-svamberk.
webnode.cz/blog/?utm_source=copy&utm_medium=paste&utm_campaign=copypaste&utm
_content=http%3A%2F%2Fvaclav-svamberk.webnode.cz%2Fblog%2F>
Vytvořte si vlastní stránky zdarma: http://www.webnode.cz <http://www.
webnode.cz/?utm_source=copy&utm_medium=paste&utm_campaign=copypaste&utm_
content=http%3A%2F%2Fvaclav-svamberk.webnode.cz%2Fblog%2F>
 -----------------------------------------
 
 
Pan Švamberk předseda českého svazu včelařů se pasuje do role Pána Boha.
Tento autokrat nejedná za své zájmové včelaře on jedná za všechny bez
vyjímky a bez toho  
aby se k tomu vyjádřilo celé včelařské spektrum, přičemž zašlapává 
demokratické principy  !!
 
  Co je to za včelaře odborníka, který bucfast nikdy nechoval ale pro státní
správu je schopen vypracovat odbornou argumentaci, už to je zarážející 
 
 Před léty honily strašáka jménem kyselina štavelová tet tmavou a buckfast,
co to bude následovat příště..
 
Drobným včelařům včelařícím hobby nepřeji nic špatného, ale autokratům
řídící svaz od revoluce ze srdce přeji, aby jim stát napařil takovou pokutu
aby tento úpadkový
 
podnik museli rozpustit !!
 
Omlouvám se za nízkou úroven příspěvku ale odsud podsud
 
Nashledanou v lepších časechT:P


 




 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 "

Tyto snahy o chov i jiných plemen tu byly již před cca150 lety. výsledek
ovšem byl velmi tristní. Na začátku 20 století byl rozhodnuto o návratu
původního plemene Včely karpatské a to i pro území Čech kde původně žila
Včela černá.

Zároveň se přistoupilo i na šlechtění snížení bodavosti. Původně tato včela
vůbec mírná nebyla.

-------------------------


Aha, takže kdyby se šlechtila takto ta původní, tak by taky mohla mít sníženou bodavost?

A jaký by byl rozdíl, mezi importem kraňky z Jugoslávie a Rakouska před 50 lety a dovozem a plošným rozšířením něčeho jiného po 50 letech? V každém případě by se jednalo o převálcování toho původního.

Mně ta argumentace přijde prázdná a je to jen stokrát opakované tvrzení autorů myšlenky importu, pokaždé se jedná o likvidaci toho původního. Jak si můžeš být jistý, že import jiných včel bv dopadl špatně?


Já bych to prostě přiznal. Byly jsme tu první s kraňkou a proto je to naše.
Jakmile se připustí nějaké vědecké argumenty, pak se to může vždycky otočit. Historická fakta jsou jasná - první kraňka, má to zde zabrané. Proč o tom pořád debatovat.

Nakonec pak bude někdo zkoumat jestli ti hybridi budou bodaví a zjistí že ne a že by to šlo jako třeba ve Švédsku, kde mají kkraňku, černou a bukfast. A toho se snad dožít nechcete!

Karel

Karle, zeptám se z praktického úhlu pohledu, proč sem vozit další plemena,
když to co tu je, je minimálně vyhovující. Jde mi jen o to, že pokud se
začnou sem importovat jiná plemena, tak  jak dopadne výsledek křížení je ve
hvězdách. Žádné plemeno není odolné proti nemocem tak, že by vynikalo nad
jinými a o zdravotní stav jde především. Řeči o tom, že včela tmavá je
odolnější proti kleštíku jsou pomluvy, na severozápadě Polska, kde tmavé
plemeno se vyskytuje včely na kleštíka normálně hynou jako tady kraňky.
Nevidím žádnou výraznou výhodu jiných plemen, tak proč to měnit.

 

Ondra


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 6. 11. 2013
Předmět: Re: Blog V.Svamberka

"Tyto snahy o chov i jiných plemen tu byly již před cca150 lety. výsledek
ovšem byl velmi tristní. Na začátku 20 století byl rozhodnuto o návratu
původního plemene Včely karpatské a to i pro území Čech kde původně žila
Včela černá.

Zároveň se přistoupilo i na šlechtění snížení bodavosti. Původně tato
včela
vůbec mírná nebyla.

-------------------------


Aha, takže kdyby se šlechtila takto ta původní, tak by taky mohla mít
sníženou bodavost?

A jaký by byl rozdíl, mezi importem kraňky z Jugoslávie a Rakouska před 50
lety a dovozem a plošným rozšířením něčeho jiného po 50 letech? V každém
případě by se jednalo o převálcování toho původního.

Mně ta argumentace přijde prázdná a je to jen stokrát opakované tvrzení
autorů myšlenky importu, pokaždé se jedná o likvidaci toho původního. Jak
si můžeš být jistý, že import jiných včel bv dopadl špatně?


Já bych to prostě přiznal. Byly jsme tu první s kraňkou a proto je to naše.
Jakmile se připustí nějaké vědecké argumenty, pak se to může vždycky
otočit. Historická fakta jsou jasná - první kraňka, má to zde zabrané.
Proč o tom pořád debatovat.

Nakonec pak bude někdo zkoumat jestli ti hybridi budou bodaví a zjistí že
ne a že by to šlo jako třeba ve Švédsku, kde mají kkraňku, černou a
bukfast. A toho se snad dožít nechcete!

Karel"

Možná přátelé, že by bylo lepší chovat se k sobě trochu tolerantněji. Určitě bychom si neměli brát za vzor pana VŠ a jeho nekompromisní postoje, které zapadají do dob vlády jedné strany. (Doufejme, že jsou to poslední záchvěvy.)
Stojí za to, sehnat si více informací.
To, že někdo prohlásí, že zabránil importu a šíření a že věc je tím vyřešena ještě neznamená, že to tak skutečně je. Je všeobecně známo, že u nás se chová už přes 1 tisíc buckfastských včelstev. A komu to vadí? Pozorujete nějaké změny? U nás tedy nic.
Podobné je to s tmavou včelou. Tmavá včela je na většině našeho území původní, domácí. Přesto, že se socialističtí včelařští výzkumníci snažili ji ze všech sil, také nekompromisně zlikvidovat, stejně se jim to nepodařilo. Tmavá včela tady je a ti co ji chovají, pokračují v chovu toho co zbylo, a co jim vyhovuje.
A vo tom to je. Je to o svobodném rozhodnutí. V celé EU se bez problémů chovají jak původní včely, tak buckfastky. Myslíte, že tenhle VŠ, který má z ostudy kabát, má tu moc zavádět v naší zemi jiné zákony než platí v celé EU? Komu vadí jiné včely? Je tu někdo komu škodí a jak?
zdenek

Vysvětli mi Zdeňku, jak může být někdo tak netolerantní a nasadí si Buckfast
i když ví, že většina včelařů v okolí nechce chovat křížence. Na hrubý pytel
to chce vždy hrubou záplatu. Říkám dopředu, že nejsem profi chovatel matek a
co vím tak ti co měli Buckfast tak je použíly jen na inseminaci. A výsledek
šel nakonec do síry, protože ti kříženci nestáli za nic.

 

Ondra


---------- Původní zpráva ----------
Od: zdenek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 6. 11. 2013
Předmět: Re: Blog V.Svamberka

"Možná přátelé, že by bylo lepší chovat se k sobě trochu tolerantněji.
Určitě bychom si neměli brát za vzor pana VŠ a jeho nekompromisní postoje,
které zapadají do dob vlády jedné strany. (Doufejme, že jsou to poslední
záchvěvy.)
Stojí za to, sehnat si více informací.
To, že někdo prohlásí, že zabránil importu a šíření a že věc je tím
vyřešena ještě neznamená, že to tak skutečně je. Je všeobecně známo, že u
nás se chová už přes 1 tisíc buckfastských včelstev. A komu to vadí?
Pozorujete nějaké změny? U nás tedy nic.
Podobné je to s tmavou včelou. Tmavá včela je na většině našeho území
původní, domácí. Přesto, že se socialističtí včelařští výzkumníci snažili
ji ze všech sil, také nekompromisně zlikvidovat, stejně se jim to
nepodařilo. Tmavá včela tady je a ti co ji chovají, pokračují v chovu toho
co zbylo, a co jim vyhovuje.
A vo tom to je. Je to o svobodném rozhodnutí. V celé EU se bez problémů
chovají jak původní včely, tak buckfastky. Myslíte, že tenhle VŠ, který má
z ostudy kabát, má tu moc zavádět v naší zemi jiné zákony než platí v celé
EU? Komu vadí jiné včely? Je tu někdo komu škodí a jak?
zdenek"

Ondra:
Karle, zeptám se z praktického úhlu pohledu, proč sem vozit další plemena,
když to co tu je, je minimálně vyhovující.
......

Za prvé to co se sem dováží třeba z Rakouska není 100% čistá kraňka a nikomu to nevadí - říká to tam sám vlastník slavného chovu.
Za druhé je zbytečné debatovat o nějakém dovozu když vám jej předseda zakázal jak tady čtu.

A to povídání o bodavosti kříženců atd, atd.

Je to pro mě povídání, to by na hranici styku včely černé a dalších snad nikdo nevčelařil a bylo by tam radikálně ofenzívně odvčelené nárazníkové pásmo.

Osobně mi stačí kraňka ale pokud bych měl hodnoti argumenty a podloženost argumentace zastánců původní "kraňky" tak tam mi snad jako nejprokazatelnější vychází ten že tady byli chovatelé kraňky dřív.


V tom Polsku jak píšeš, tam to na hranici si kraňkou musí být hrozný peklo, ne?

A trvalo hodně pětiletetek a to i ještě za totality kdy se prostě rozhodlo a bylo než se tady orgasnizovanými chovy prosadila popualce trochu plná kraňky.
Takže mi není jansé, jaké nebezpeší může pro majoritu hrozit když pár dobrovolníků na své náklady to zkusí. Jak píšeš, když nebudou inseminovat tak za pár let jsou bez trvalých dovozů zase s kraňkama.

A to už vynechám, že tady prý bylo založeno chovatelské sdružení včely tmavé pod patronací ČSV a VUD jak jsem slyšel v hospodě.
Takže pro mě je ta situace poněkud nepřehledná.
Ale jako divák hodnotím uznale pěknou zápletku.
:-)
Hlavně je prý dobré se podívat na legislativu EU - prý podle ní ani předseda ČSV nemůže zakázet chov jiných plemen.

Karel

No, v tom je právě ten náš malý český problém. Někdo vybočil ze řady. Tobě to sice nijak neublížilo, ale „co on si to vlastně dovolil, mít jiné včely než všichni ostatní?“ Zjevně tě potěšilo, že se mu nezadařilo, ale co kdyby, že.
V tomhle ti nikdo neporadí. Možná by bylo dobře zamyslet se sám nad sebou a zjistit, jak to dělají ti včelaři v okolních zemích. Třeba jsou lepší včelaři nebo lepší lidé. Já nevím, ale oni žádné problémy nemají.
zdenek



Vysvětli mi Zdeňku, jak může být někdo tak netolerantní a nasadí si Buckfast i když ví, že většina včelařů v okolí nechce chovat křížence. Na hrubý pytel to chce vždy hrubou záplatu. Říkám dopředu, že nejsem profi chovatel matek a
co vím tak ti co měli Buckfast tak je použíly jen na inseminaci. A výsledek šel nakonec do síry, protože ti kříženci nestáli za nic.

Z Rakouska se vozí kraňka cca 80%, ale je to naprosto jedno, protože je to
ustálený kříženec a tomu odpovídají i vlastnosti. A vo tom to je, že není
kříženec jako kříženec a v tom také hledej kouzlo ustálených kříženců z
oblastí přechodu mezi tmavou a kraňkou. Jinak rozdíl mezi naší původní
tmavou a kraňkou hledej v četbě staré literatury a najdeš několik rozdílů v
popisu vlastností včel u tehdejších včelařů. Naše původní tmavá už tehdy
nebyla hodnocena dobře ve srovnání s tehdejší původní kraňkou. A jinak to co
se v 60 letech vyřazovalo z chovů a nahrazovalo kraňkou, to už nemělo nic
společného ani s naší původní tmavou, tak tam vedlo to neškodné křížení
plemen, poptej se starších, jsou tací co si to ještě pamatují.

 

Ondra


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 6. 11. 2013
Předmět: Re: Blog V.Svamberka

"Ondra:
Karle, zeptám se z praktického úhlu pohledu, proč sem vozit další plemena,
když to co tu je, je minimálně vyhovující.
.....

Za prvé to co se sem dováží třeba z Rakouska není 100% čistá kraňka a
nikomu to nevadí - říká to tam sám vlastník slavného chovu.
Za druhé je zbytečné debatovat o nějakém dovozu když vám jej předseda
zakázal jak tady čtu.

A to povídání o bodavosti kříženců atd, atd.

Je to pro mě povídání, to by na hranici styku včely černé a dalších snad
nikdo nevčelařil a bylo by tam radikálně ofenzívně odvčelené nárazníkové
pásmo.

Osobně mi stačí kraňka ale pokud bych měl hodnoti argumenty a podloženost
argumentace zastánců původní "kraňky" tak tam mi snad jako
nejprokazatelnější vychází ten že tady byli chovatelé kraňky dřív.


V tom Polsku jak píšeš, tam to na hranici si kraňkou musí být hrozný peklo,
ne?

A trvalo hodně pětiletetek a to i ještě za totality kdy se prostě rozhodlo
a bylo než se tady orgasnizovanými chovy prosadila popualce trochu plná
kraňky.
Takže mi není jansé, jaké nebezpeší může pro majoritu hrozit když pár
dobrovolníků na své náklady to zkusí. Jak píšeš, když nebudou inseminovat
tak za pár let jsou bez trvalých dovozů zase s kraňkama.

A to už vynechám, že tady prý bylo založeno chovatelské sdružení včely
tmavé pod patronací ČSV a VUD jak jsem slyšel v hospodě.
Takže pro mě je ta situace poněkud nepřehledná.
Ale jako divák hodnotím uznale pěknou zápletku.
:-)
Hlavně je prý dobré se podívat na legislativu EU - prý podle ní ani
předseda ČSV nemůže zakázet chov jiných plemen.

Karel"

Zdeňku, vyzíváš k toleranci, ale vyjadřuješ se jako ignorant a zřejmě se tak
i chováš. Ptal jsem se na něco jiného a nedokázal jsi odpovědět.

Jinak to, že se tomu včelaři nezadařilo křížit mi bylo jedno, není z mého
okolí, ale asi si neuvědomuješ hodnotu zkušenosti, tak místo toho jen hloupě
tlacháš.

 

Ondra


---------- Původní zpráva ----------
Od: zdenek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 6. 11. 2013
Předmět: Re: Blog V.Svamberka

"No, v tom je právě ten náš malý český problém. Někdo vybočil ze řady. Tobě
to sice nijak neublížilo, ale „co on si to vlastně dovolil, mít jiné včely
než všichni ostatní?“ Zjevně tě potěšilo, že se mu nezadařilo, ale co
kdyby, že.
V tomhle ti nikdo neporadí. Možná by bylo dobře zamyslet se sám nad sebou a
zjistit, jak to dělají ti včelaři v okolních zemích. Třeba jsou lepší
včelaři nebo lepší lidé. Já nevím, ale oni žádné problémy nemají.
zdenek



Vysvětli mi Zdeňku, jak může být někdo tak netolerantní a nasadí si
Buckfast i když ví, že většina včelařů v okolí nechce chovat křížence. Na
hrubý pytel to chce vždy hrubou záplatu. Říkám dopředu, že nejsem profi
chovatel matek a
co vím tak ti co měli Buckfast tak je použíly jen na inseminaci. A výsledek
šel nakonec do síry, protože ti kříženci nestáli za nic."

Z Rakouska se vozí kraňka cca 80%, ale je to naprosto jedno, protože je to
ustálený kříženec a tomu odpovídají i vlastnosti. A vo tom to je, že není
kříženec jako kříženec a v tom také hledej kouzlo ...
Ondra
-------

Takže kdyby se nějaký chovatel a šlechtitel matek chtěl dopracovat k nějakému stabilnímu "kříženci" s rozhodl se přidat do chovu 20-50% nějakého jiného materiálu tak co?


Bratr Adam byl prostě nezodpovědný a arogantní hulvát, když křížil ty včely. :-)

Srovnej si jak nastavíš pravidla, ale prověř si je pak jak by fungovala.

Naštstí je doba, kdy taková direktivní nápady již neprojdou do legislativy, takže se místo hledání nějakých zákazových řešení můžete dobrat k tomu jak to řešit do budoucna.


Protože to bude o dohodě nebo o boji. A jak tak koukám bojovníků je dost. Užijte si to.

Karel

Já jsem začal včelařit v r.1960, v té době zde byla pouze včela tmavá a její kříženci. Práce se včelami nebyla příjemná pro velikou útočnost včel a výnosy byly malé. Tmavá je sice zde původní, ale z doby, kdy tuto českou kotlinu pokrývaly pouze hluboké lesy. Což už několik století neplatí.
Dovoz plemene kraňky byl přínosem ve všech směrech, neboť se do současné zdejší přírody lépe hodí a proto byla odborníky vybrána.
Vracení původní tmavé včely sem považuji za čistou zlomyslnost & tunel na nějaké dotace.
Říkal jsem to už na zasedání RV ČSV, říkám to teď a budu říkat stále, neboť jsem si s tmavou včelou už zažil své a nerad bych si to zopakoval.
Pepa

P.S. Nemělo by se toto vlákno už přejmenovat?

>>>
Já bych to prostě přiznal. Byly jsme tu první s kraňkou a proto je to naše.
Jakmile se připustí nějaké vědecké argumenty, pak se to může vždycky
otočit. Historická fakta jsou jasná - první kraňka, má to zde zabrané.
Proč o tom pořád debatovat.<<<
1) Ta kraňka tu byla dřív než my, pokud ovšem nepocházíš z České kotliny.
Ovšem, že záleží na tom odkud pocházíš protože v čecké kotlině  a dále na
západ  v příhraničních horách, žila Včela černá.
2) Rozchov kraňky byl zvolen ještě v době C.K. Rakouska a tehdy kraňka
obývala převážnou část území celého mocnářství až na území právě České
kotliny (včela černá) a v okolí terstu (to byla včela vlašská).
3) rozdíl je v různém způsobu v jarním rozvoji včelstev
3a) V. vlaška ploduje celou zimu a má pomalejší jarní rozvoj
3b) V. černá má větší sklon k rojivosti a bodavosti lépe využívá pozdní
medovicové snůšky. Má i pomalejší jarní rozvoj.
3c) V. karpatská má bouřlivý jarní rozvo,j v září ukončuje plodování, má
nejnišší spotřebu zásob v zimě a velmi dobře využívá nejrannější snůšky.
3d) V. přímořská je zase lépe přizpůsobena právě přímořskému prostředí a
kraňka zase kontinentálnímu.
Území kraňky je ohraničeno; Karpatským obloukem, Českomoravskou vysočinou a
Alpami.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 6. 11. 2013
Předmět: Re: Blog V.Svamberka

"Tyto snahy o chov i jiných plemen tu byly již před cca150 lety. výsledek
ovšem byl velmi tristní. Na začátku 20 století byl rozhodnuto o návratu
původního plemene Včely karpatské a to i pro území Čech kde původně žila
Včela černá.

Zároveň se přistoupilo i na šlechtění snížení bodavosti. Původně tato
včela
vůbec mírná nebyla.

-------------------------


Aha, takže kdyby se šlechtila takto ta původní, tak by taky mohla mít
sníženou bodavost?

A jaký by byl rozdíl, mezi importem kraňky z Jugoslávie a Rakouska před 50
lety a dovozem a plošným rozšířením něčeho jiného po 50 letech? V každém
případě by se jednalo o převálcování toho původního.

Mně ta argumentace přijde prázdná a je to jen stokrát opakované tvrzení
autorů myšlenky importu, pokaždé se jedná o likvidaci toho původního. Jak
si můžeš být jistý, že import jiných včel bv dopadl špatně?


Já bych to prostě přiznal. Byly jsme tu první s kraňkou a proto je to naše.
Jakmile se připustí nějaké vědecké argumenty, pak se to může vždycky
otočit. Historická fakta jsou jasná - první kraňka, má to zde zabrané.
Proč o tom pořád debatovat.

Nakonec pak bude někdo zkoumat jestli ti hybridi budou bodaví a zjistí že
ne a že by to šlo jako třeba ve Švédsku, kde mají kkraňku, černou a
bukfast. A toho se snad dožít nechcete!

Karel"

To, co popisujete, jako včelu tmavou, bestii zlou, byla opravdu čistokrevná včela tmavá? ve staré literatuře popsaná jako "včela domácí", přívětivá,...? Asi už ne.
Od počátku minulého století sem byly zahájeny dovozy, to za prvé. Za druhé, začaly se míchat kmeny včely tmavé rasy - za účelem vyšších výnosů. Z toho pak plynuly ty potíže.
Rozdíly mezi kmeny kraňky jsou značné a jejich křížení a neselektování přinese stejně nepříjemné výsledky. Rozdíly v kmenech u včely tmavé jsou ještě markantnější.
Chovatelé včely kraňské dosud nebyli schopni standardizovat tuto včelu, nejsou schopni vydat ročenky, nikdo neví, co si kupuje, jaký je původ, jak předcházet imbreedingu.
A k těm kšeftům s dotacemi - to je trefa do černého. To je to hlavní, o co svazu jde a je schopno jít přes mrtvoly.
Jsme moc malý státeček, abychom tu moli mít izolovanou populaci něčeho imaginárního, bez popisu. Je to jen politický a hlavně zištný tlak.
Čistou populaci správně vedenou nemůže nic ohrozit. To jsou babské řeči, že se tu něco pokazí. Výjimkou jsou jen oplozovací stanice a to by bylo zapotřebí řešit. Včas!
a dohodou, ne diktátem. Jsme v Evropě a je a bude normální, že si koupím matky od kolegy 30 km v Bavorsku a ne 300 km na Moravě.
Dovézt včelu tmavou bude nyní jednodušší, protože již je uznán chov včely tmavé a z toho plynoucí zákonné závazky a povinnosti. Chcete-li znát podrobnosti, zeptejte se pana VŠ.

A proto se pracně pokoušejí tyto včelstva, pokud ještě existují nalést v
odlehlých částech Šumavy a Krušných hor, z důvodu zachování jejich
genetického potenciálu.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: zdenek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 6. 11. 2013
Předmět: Re: Blog V.Svamberka

"Možná přátelé, že by bylo lepší chovat se k sobě trochu tolerantněji.
Určitě bychom si neměli brát za vzor pana VŠ a jeho nekompromisní postoje,
které zapadají do dob vlády jedné strany. (Doufejme, že jsou to poslední
záchvěvy.)
Stojí za to, sehnat si více informací.
To, že někdo prohlásí, že zabránil importu a šíření a že věc je tím
vyřešena ještě neznamená, že to tak skutečně je. Je všeobecně známo, že u
nás se chová už přes 1 tisíc buckfastských včelstev. A komu to vadí?
Pozorujete nějaké změny? U nás tedy nic.
Podobné je to s tmavou včelou. Tmavá včela je na většině našeho území
původní, domácí. Přesto, že se socialističtí včelařští výzkumníci snažili
ji ze všech sil, také nekompromisně zlikvidovat, stejně se jim to
nepodařilo. Tmavá včela tady je a ti co ji chovají, pokračují v chovu toho
co zbylo, a co jim vyhovuje.
A vo tom to je. Je to o svobodném rozhodnutí. V celé EU se bez problémů
chovají jak původní včely, tak buckfastky. Myslíte, že tenhle VŠ, který má
z ostudy kabát, má tu moc zavádět v naší zemi jiné zákony než platí v celé
EU? Komu vadí jiné včely? Je tu někdo komu škodí a jak?
zdenek"

Karavana tu chce šířit nějakého původně rozšířeného bastarda? To jsme se vrátily o 150 let zpátky, ale s se zvrácenou touhou tu toho kripla zase množit? Já ho také stihnul, ať si ho chová někdo někde, ale ne v mém okolí.

Podle mne to množení nějaké domněle původní včely není zadarmo, bude to tunel na prachy pro nějaké pionýry a chamtivé výzkumníky co si vezmou myšlenku, popíšou pár papírů a tak si lehce nabodnou nějaký ten míč ze státního rozpočtu.

Úplní Cyrilometodějci.

>>>>A trvalo hodně pětiletetek a to i ještě za totality kdy se prostě
rozhodlo<<<<
Pokud tím myslíš C.K. mocnářství tak je to tak. ale to nebyly ještě
pětiletky.
>>>>A to už vynechám, že tady prý bylo založeno chovatelské sdružení včely
tmavé pod patronací ČSV a VUD jak jsem slyšel v hospodě.<<<<
Zapoměl jse dodat, že jeho smyslem je pokusit se o záchranu jejího
genofondu. Prozatím je to bez úspěchu.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 6. 11. 2013
Předmět: Re: Blog V.Svamberka

"Ondra:
Karle, zeptám se z praktického úhlu pohledu, proč sem vozit další plemena,
když to co tu je, je minimálně vyhovující.
.....

Za prvé to co se sem dováží třeba z Rakouska není 100% čistá kraňka a
nikomu to nevadí - říká to tam sám vlastník slavného chovu.
Za druhé je zbytečné debatovat o nějakém dovozu když vám jej předseda
zakázal jak tady čtu.

A to povídání o bodavosti kříženců atd, atd.

Je to pro mě povídání, to by na hranici styku včely černé a dalších snad
nikdo nevčelařil a bylo by tam radikálně ofenzívně odvčelené nárazníkové
pásmo.

Osobně mi stačí kraňka ale pokud bych měl hodnoti argumenty a podloženost
argumentace zastánců původní "kraňky" tak tam mi snad jako
nejprokazatelnější vychází ten že tady byli chovatelé kraňky dřív.


V tom Polsku jak píšeš, tam to na hranici si kraňkou musí být hrozný peklo,
ne?

A trvalo hodně pětiletetek a to i ještě za totality kdy se prostě rozhodlo
a bylo než se tady orgasnizovanými chovy prosadila popualce trochu plná
kraňky.
Takže mi není jansé, jaké nebezpeší může pro majoritu hrozit když pár
dobrovolníků na své náklady to zkusí. Jak píšeš, když nebudou inseminovat
tak za pár let jsou bez trvalých dovozů zase s kraňkama.

A to už vynechám, že tady prý bylo založeno chovatelské sdružení včely
tmavé pod patronací ČSV a VUD jak jsem slyšel v hospodě.
Takže pro mě je ta situace poněkud nepřehledná.
Ale jako divák hodnotím uznale pěknou zápletku.
:-)
Hlavně je prý dobré se podívat na legislativu EU - prý podle ní ani
předseda ČSV nemůže zakázet chov jiných plemen.

Karel"

>>>Takže kdyby se nějaký chovatel a šlechtitel matek chtěl dopracovat k
nějakému stabilnímu "kříženci" s rozhodl se přidat do chovu 20-50% nějakého
jiného materiálu tak co?<<<
  Křížení potrvá několik roků.
  Ustálení takového křížence je pak záležitostí několika desítek let pomocí
příbuzenské plemenitby. Pak se musí odzkoušet v praxi nejméně po 3 generace.

  U včel je věk 1 matky 3 - 5 let kdy se sledují vlastnosti včelstva Tak to
dá další cca 15 let. Budeš pak rád když se zastavíš při padesáti letech.
 Proto máme ty výzkumné ústavy kde se takové práce zůčastní i několik
generací šlechtitelů. Běžný včelař si ale myslí, že tam nic nedělají. Pro
něj je to přece záležitost jednoho odpoledne.

Pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 7. 11. 2013
Předmět: Re: Blog V.Svamberka

"Z Rakouska se vozí kraňka cca 80%, ale je to naprosto jedno, protože je to
ustálený kříženec a tomu odpovídají i vlastnosti. A vo tom to je, že není
kříženec jako kříženec a v tom také hledej kouzlo ...
Ondra
-------

Takže kdyby se nějaký chovatel a šlechtitel matek chtěl dopracovat k
nějakému stabilnímu "kříženci" s rozhodl se přidat do chovu 20-50% nějakého
jiného materiálu tak co?


Bratr Adam byl prostě nezodpovědný a arogantní hulvát, když křížil ty
včely. :-)

Srovnej si jak nastavíš pravidla, ale prověř si je pak jak by fungovala.

Naštstí je doba, kdy taková direktivní nápady již neprojdou do legislativy,
takže se místo hledání nějakých zákazových řešení můžete dobrat k tomu jak
to řešit do budoucna.


Protože to bude o dohodě nebo o boji. A jak tak koukám bojovníků je dost.
Užijte si to.

Karel"

Zapoměl jse dodat, že jeho smyslem je pokusit se o záchranu jejího
genofondu. Prozatím je to bez úspěchu.

pepan

------

To první - to to dělalo ze zájmu o věc a něco našli a zkoušejí to uchovat, ale je prý další ryze komerčního - chov matek a registrace atd. A o tom jsem slyšel v hospodě. :-)¨


A taky jsme slyšel o jednom horském údolí kde je včelař který si dovezl černou a je velmi spokejne i s výnosy a nechápe starosti lidí co neví o čem mluví.

Jo v hospodě, tam se člověk dozví věcí. :-)
Karel

Ono to jinak nejde pokud se něco najde musí se zavést v odlehlém území chov
který bude provádět zpětné šlechtění a odcov matek nepředržitě a stále
dokola třebas i stovky let.
Ti dědci v hospodě sice vědí o tom chovu ale netuší proč a nač se to tak a
tak dělá.
U rostlin je to jednodušší tam se semena uloží do ledovce aje 1000 let pokoj

Již vzácné druhy zvířat se chovají v ZOO.
U včel to zatím jinak nejde. Komerční je to ale jen pro toho kdo tento
udržovací chov provozuje a výhodou je, že se nemusí pachtit za výnosy. Své
má jisté.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 7. 11. 2013
Předmět: Re: Blog V.Svamberka

"Zapoměl jse dodat, že jeho smyslem je pokusit se o záchranu jejího
genofondu. Prozatím je to bez úspěchu.

pepan

------

To první - to to dělalo ze zájmu o věc a něco našli a zkoušejí to uchovat,
ale je prý další ryze komerčního - chov matek a registrace atd. A o tom
jsem slyšel v hospodě. :-)¨


A taky jsme slyšel o jednom horském údolí kde je včelař který si dovezl
černou a je velmi spokejne i s výnosy a nechápe starosti lidí co neví o čem
mluví.

Jo v hospodě, tam se člověk dozví věcí. :-)
Karel"

Pepan:
Ti dědci v hospodě sice vědí o tom chovu ale netuší proč a nač se to tak a
tak dělá.

------
Tak ti ví opravdu kulový.

Já to slyšel v hospodě od včelařů kteří mají polovinu věku mého.
Ale znalostí mnohdy násobek mých.

Holt hospoda - lidová univerita.

Karel

Celkem nechapu,jak v dnesni dobe si muze nekdo pripnout metal za zakaz dovozu neceho.Dovezt vceli matku pres hranice je snazsi nez dovezt slonici a taky to tak nebije do oci..Spis je rec zase o dotacich a pripadnem odstrizeni od dotaci..Sveho casu jsem tusim na webu OO Opava nasel srovnani,kolika ze procentni dotovanou kranku mezi vcelare chrli chovatele matek,cisla veru zajimava.Spis nez snaha o produkci matek tak kvalitnich,ktere by se prodavaly samy,jenom mnozeni..Nemuzu si pomoct,kdyby byl kazdy vcelar sam sobe chovatelem vlastnich matek,dusledne brakoval vsechno co se nepovedlo,protoze to dela sam pro sebe a ne pro prachy za pocet prodanych kusu,nebude zadny humbuk skrze vcelu cernou nebo jinou.U nas byla puvodni kranka,pak nejspis riznuta vlaskou(dodnes se vyskytne matka zluta jak kanarek),ale stejne jsou jen dva druhy matek,dobra a spatna,zadna jina..Cele to snazeni o zakaz cehosi je jenom hra o tahani financi.PS:kolik ze to je dotace na matku inseminovanou???JosPr

Plně souhlasím s panem Srollem. Včelařil jsem také ve svém
mládí s kříženci včely tmavé. V té době bývaly na vesnici sousedské vztahy podstatně lepší než dnes a přesto jsem určité problémy se sousedy s agresivitou mých včel měl.
Ke včelám jsem mohl pouze dokonale chráněný. Srovnávat mírnost dnešních včel a včel ze šedesátých let minulého století se nedá, na to asi nestačí žádná stupnice.Stačilo
pět včelstev na zahradě, rozebrání a složení včelstev a nikdo kolem neprošel do večera.
Neznal jsem nikoho z blízkého i vzdálenějšího okolí, kdo
by na tom byl s mírností lépe. Proto si myslím,že Ti, co se snaží o návrat kříženců včely tmavé neví o co usilují. Výnosy jsou také nesrovnatelné.
Pokud by skutečně k pokřížení v mém okolí došlo (mě se to asi už netýká),pak by někteří včelaři asi museli v daném místě skončit a nebo nakupovat všechny matky na výměnu. Nevěřím,že by kříženci včely tmavé byli mírní. Jarda

:kolik ze to je dotace na matku inseminovanou???JosPr

-----

Stejná jako za tu z rozmnožovacího chuvu - dříve 200, za rok snad 300.

Karel

V tomhle se nase info Karle rozchazeji.Http:oocsv-opava.webnode.cz-zajimavosti z RV-proc ponechat RCH v slechtitelskem programu...JosPr

KJ:
Plně souhlasím s panem Srollem. Včelařil jsem také ve svém
mládí s kříženci včely tmavé. V té době bývaly na vesnici sousedské vztahy podstatně lepší než dnes a přesto jsem určité problémy se sousedy s agresivitou mých včel měl.
Ke včelám jsem mohl pouze dokonale chráněný. Srovnávat mírnost dnešních včel a včel ze šedesátých let minulého století se nedá, na to asi nestačí žádná stupnice.Stačilo
pět včelstev na zahradě, rozebrání a složení včelstev a nikdo kolem neprošel do večera.

------

Taky jsem začínal s pouliční směsí a poučen tehdejšími knihami věřil že je to "nigra". Bodavé bestie, hlídaly už deset metrů od úlu.

Dneska si jen myslím, že to prostě byly včely kde se neudržovala "nebodavost" a prostě byly ponechány svému osudu a vyvíjely se samy.

Proč? Protože jsem od té doby viděl co udělá i s kraňkou, když se nechá svému osudu a nemění se bodavé atd.



Ono ani dnes nevypadá se schopností běžného průměru chovat matky moc dobře a před takovými 100 lety to asi taky nebylo lepší.

A vy jste nebyli nikdy na nějakém takovém stanovišti kd eje lepší nebýt?

Zajímavé, že stejnou zkušenost s "pozůstalostí" jako já tehdy dělají leckteří začínající stále.
Přivezou si pěkné bodavé a rojivé bestie a to tu žádnou černou včelu nemáme.

Takže taková argumentace u mě ztrácí váhu, spíš svědčí o stavu a vyspělosti včelařů. Tehdy i dnes.

Vždyť současná stejně jako Kraňka šlechtěná černá včela, nebo buckfast a další plemena jsou bodavá?

Karel

Karle, já chápu, že máte v PSNV a MSVV stejné politické školení a vlastní
názor se neodpouští stejně jako v ČSV. Ale nerespektovat ani zkušenosti, to
je stádium debility. Zeptejte se Čermáka, kolik let mu trvalo než z Vigorky
dostal bodavost po křížení s tmavou. A to je šlechtitel a má k dispozici
inseminaci. U běžného včelaře si to vynásobte min. 5ti, když budou v okolí
selektovat všichni a to je prakticky nemožné. Dnes má Vigor opět kolem 80% 
kraňky a je mírnější než na začátku. Stejně tak se zajímejte jak vznikla
Buckfast a zjistíte proč to křížení bral Adam oklikou. Různorodost plemen,
běžnému včelaři na včelnici nepatří, jinak se to zvrtne jako před rokem 60.
S různorodostí ať pracují šlechtitelé.

 

Ondra


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 7. 11. 2013
Předmět: Re: Blog V.Svamberka

"KJ:
Plně souhlasím s panem Srollem. Včelařil jsem také ve svém
mládí s kříženci včely tmavé. V té době bývaly na vesnici sousedské vztahy
podstatně lepší než dnes a přesto jsem určité problémy se sousedy s
agresivitou mých včel měl.
Ke včelám jsem mohl pouze dokonale chráněný. Srovnávat mírnost dnešních
včel a včel ze šedesátých let minulého století se nedá, na to asi nestačí
žádná stupnice.Stačilo
pět včelstev na zahradě, rozebrání a složení včelstev a nikdo kolem
neprošel do večera.

------

Taky jsem začínal s pouliční směsí a poučen tehdejšími knihami věřil že je
to "nigra". Bodavé bestie, hlídaly už deset metrů od úlu.

Dneska si jen myslím, že to prostě byly včely kde se neudržovala
"nebodavost" a prostě byly ponechány svému osudu a vyvíjely se samy.

Proč? Protože jsem od té doby viděl co udělá i s kraňkou, když se nechá
svému osudu a nemění se bodavé atd.



Ono ani dnes nevypadá se schopností běžného průměru chovat matky moc dobře
a před takovými 100 lety to asi taky nebylo lepší.

A vy jste nebyli nikdy na nějakém takovém stanovišti kd eje lepší nebýt?

Zajímavé, že stejnou zkušenost s "pozůstalostí" jako já tehdy dělají
leckteří začínající stále.
Přivezou si pěkné bodavé a rojivé bestie a to tu žádnou černou včelu
nemáme.

Takže taková argumentace u mě ztrácí váhu, spíš svědčí o stavu a vyspělosti
včelařů. Tehdy i dnes.

Vždyť současná stejně jako Kraňka šlechtěná černá včela, nebo buckfast a
další plemena jsou bodavá?

Karel"

Proč tak silná slova? vždyť potvrzujete Karlova slova. Kdyby včelaři chovali plemenný materiál, tak budou mít včelstva vlastnosti plemenného materiálu. Nevidím v tom problém.

Myslíte si, že F1 kříženec nebodavých dvou ras je bestie? asi jste to nikdy nezkusil, tak nevíte, o čem hovoříte.
Váš střípek je jasně zapadajícím do všeobecně zakořeněného, hlavního kritéria vlastností včely, to je nebodavost. Jinak je vám fuk, jaké ostatní vlastnosti má. Tak se chovejte slušně a chovejte to, co jsem popsal v prvním odstavci a nemůžete mít problém.

Pavel Holub

Kdyby včelaři chovali plemenný materiál, tak budou mít včelstva vlastnosti plemenného materiálu.

Váš střípek je jasně zapadajícím do všeobecně zakořeněného, hlavního kritéria vlastností včely, to je nebodavost.

...........

Všechny jiné vlastnosti se dají okecat, ale bodavost u nakoupeného materiálu se moc dobře okecat nedají. V tom tkví ten kořen hlavního kritéria. Protože když je snůška, včely nosí, ale když nějaká drahá matka plodí potomstvo co žere okolí, taková koupě štve. No a jestli se ta bodavost ukáže po nějakých vyšlechtěných dcerách? To je normální, to se stát může a není to vyloučené.

V podstatě mi bodavost vadí až nad určitou úroveň agrese. Bodavé včely do té úrovně kdy se v nich dá ještě dělat mi nevadí. Odstranit tuto vlastnost lze a děje se tak dovozem opravdu ověřeného materiálu.

Mým přesvědčením je, že tu v ČR opravdová šlechtitelská práce ve včelařství nefunguje dobře, protože se taková dobrá práce nedělá úplně snadno. Snadno se ale dá namnožit něco, co se dá rychle zpeněžit.- Vtom je problém u včelstev s "šlechtěným" materiálem.

Pavel Holub:
"Kdyby včelaři chovali plemenný materiál, tak budou mít včelstva vlastnosti plemenného materiálu."
Platí to i pro případ, že já budu chovat kraňku a soused včelu tmavou?
Včelařím samostatně od r. 1965. Když se rozhodlo o zavádění kraňky, měřil jsem loketní indexy mých včel a určitě to nebyla kraňka. A jak vypadalo moje včelaření? Bez hadry napuštěné karbolineem ,kukly a rukavic to nešlo. Řepka sluožila jenom na rozvoj včelstev a musel jsem doufat, že bude něco po ní.
V současnosti chováme Vigorku a nevím o nikom z okolí, že by si stěžoval. Lidovi výzkumníci a dovozci nekontrolovaného materiálu by si měli uvědomit, že ohrožují sousední včelaře nejenom změnou vlastností vzniklých kříženců, ale i chorobami. Včela není kráva, kterou můžeme držet v uzavřené místnosti.

Josef dnes se celý svět snaží uchovat původní druhy v genetických bankách.
důvodem je dnešní velmi vysoká variabilita kříženců zaměřených jen určitým
směrem. To pak v produkci vyžaduje velké množství ochranných prostředků .
Právě kvůli jejich omezení se zase při křížení používají tu původní druhy k
posílení odolnosti a vznikají noví a odolnější jedinci.
  Dovezení nějaké matky ze zahraničí do prostředí kde je jen kraňka a kde u
včelařů probíhá jen přirozené oplodňování tak to namíchání cizího genu nic
neznamená. To by  se musely  objevit ve velké oblasti celé takové včelnice.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
Datum: 7. 11. 2013
Předmět: Cerna,modra nebo zelena

"Celkem nechapu,jak v dnesni dobe si muze nekdo pripnout metal za zakaz
dovozu neceho.Dovezt vceli matku pres hranice je snazsi nez dovezt slonici
a taky to tak nebije do oci..Spis je rec zase o dotacich a pripadnem
odstrizeni od dotaci..Sveho casu jsem tusim na webu OO Opava nasel
srovnani,kolika ze procentni dotovanou kranku mezi vcelare chrli chovatele
matek,cisla veru zajimava.Spis nez snaha o produkci matek tak
kvalitnich,ktere by se prodavaly samy,jenom mnozeni..Nemuzu si pomoct,kdyby
byl kazdy vcelar sam sobe chovatelem vlastnich matek,dusledne brakoval
vsechno co se nepovedlo,protoze to dela sam pro sebe a ne pro prachy za
pocet prodanych kusu,nebude zadny humbuk skrze vcelu cernou nebo jinou.U
nas byla puvodni kranka,pak nejspis riznuta vlaskou(dodnes se vyskytne
matka zluta jak kanarek),ale stejne jsou jen dva druhy matek,dobra a
spatna,zadna jina..Cele to snazeni o zakaz cehosi je jenom hra o tahani
financi.PS:kolik ze to je dotace na matku inseminovanou???JosPr"

>>>>Myslíte si, že F1 kříženec nebodavých dvou ras je bestie?<<<<
To určitě není, ale u jeho potomstva dochází k rozpadu vlastností všemi
možnými směry. jeho další rozchov pak vyžaduje přísnou selekci k ustálení
požadované vlastnosti.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Pavel Holub <e-mail/=/nezadan>
Datum: 8. 11. 2013
Předmět: Re: Blog V.Svamberka

"Proč tak silná slova? vždyť potvrzujete Karlova slova. Kdyby včelaři
chovali plemenný materiál, tak budou mít včelstva vlastnosti plemenného
materiálu. Nevidím v tom problém.

Myslíte si, že F1 kříženec nebodavých dvou ras je bestie? asi jste to nikdy
nezkusil, tak nevíte, o čem hovoříte.
Váš střípek je jasně zapadajícím do všeobecně zakořeněného, hlavního
kritéria vlastností včely, to je nebodavost. Jinak je vám fuk, jaké ostatní
vlastnosti má. Tak se chovejte slušně a chovejte to, co jsem popsal v
prvním odstavci a nemůžete mít problém."

Karle, já chápu, že máte v PSNV a MSVV stejné politické školení a vlastní
názor se neodpouští stejně jako v ČSV. Ale nerespektovat ani zkušenosti, to
je stádium debility. Zeptejte se Čermáka, kolik let mu trvalo než z Vigorky
dostal bodavost po křížení s tmavou. A to je šlechtitel a má k dispozici
inseminaci. U běžného včelaře si to vynásobte min. 5ti, když budou v okolí
selektovat všichni a to je prakticky nemožné. Dnes má Vigor opět kolem 80%
kraňky a je mírnější než na začátku. Stejně tak se zajímejte jak vznikla
Buckfast a zjistíte proč to křížení bral Adam oklikou. Různorodost plemen,
běžnému včelaři na včelnici nepatří, jinak se to zvrtne jako před rokem 60.
S různorodostí ať pracují šlechtitelé.


Ondra

---------


Právě Čermák a další nám dělají ta školení. Pokud považuješ odborný názor za politické školení.

Ale jak čtu tvoji odpověď, nejak s emi tvá vyjádření nezdají konzistentní - měl by jsi abslovovat školení ty. Najednou píšeš, že " s různorodostí ať pracují šlechtitelé".

Pokud nemyslíš že v zahraničí, tak pak nevím jak by s ek takovému materiálu dostali když to chceš zakázat.

A ty farmy co mají buckfastky a že jich je a pokud vím, tak jsou spíše členy ČSV atd ty spálíme i s okolím?


Neodpověděl jsi mi jak je možné, že jsou dneska včelíny kam je lepší zdaleka nechodit - to tam mají ilegálně černou včelu?


Jinak Vigorku znám důvěrně přes deset let a skazky o její bodavosti zařazuji k těm skazkám o bodavosti současné černé včely.


Jinak já bych si čenou asi nepořídil, ale není mi jasné jak tomu chcete bránit. Snažil jsme se vás přesvědčit, že ničemu nezabráníte abylo by lepší se snažit vytvořit pravidla.
Jedineé co se prý podařilo, že si ČSV a DOL zaregistrovali po rčenou včelu sdružení a blokují dotace pro sotatní ppotenciální příjemce. Takže skazky o dotacích taky můžete vyřadit.

Karel

Bodavost je velmi ošemetná věc a musí si to posoudit každý sám.
Je závislá na mnoha faktorech
1) stáří matky - čím starší matka tím je bodavost vyšší
2) čas - hodně záleží na čase kdy se včelstvem pracuje, od rána až tak do 16
hodiny +- jsou mírné a pak se mění v bestie.
3) počasí - některé dny je lepší i mírným včelám se na hony vyhnout a
připravit se na příchod povětrnostní pohromy.
Však včelstvo které na vás pravidelně vystartuje po otevření úlu, bodavé je,
a je dobré marku zrušit. V 90% i její dcery budou mírné a zrušení takové
matky se projeví již v dalších dnech.
Bodavost bývá podmíněna geneticky, stářím matky, nebo jejím fyziologickým
stavem.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: gupa <e-mail/=/nezadan>
Datum: 8. 11. 2013
Předmět: Re: Blog V.Svamberka

"Pavel Holub

Kdyby včelaři chovali plemenný materiál, tak budou mít včelstva vlastnosti
plemenného materiálu.

Váš střípek je jasně zapadajícím do všeobecně zakořeněného, hlavního
kritéria vlastností včely, to je nebodavost.

..........

Všechny jiné vlastnosti se dají okecat, ale bodavost u nakoupeného
materiálu se moc dobře okecat nedají. V tom tkví ten kořen hlavního
kritéria. Protože když je snůška, včely nosí, ale když nějaká drahá matka
plodí potomstvo co žere okolí, taková koupě štve. No a jestli se ta
bodavost ukáže po nějakých vyšlechtěných dcerách? To je normální, to se
stát může a není to vyloučené.

V podstatě mi bodavost vadí až nad určitou úroveň agrese. Bodavé včely do
té úrovně kdy se v nich dá ještě dělat mi nevadí. Odstranit tuto vlastnost
lze a děje se tak dovozem opravdu ověřeného materiálu.

Mým přesvědčením je, že tu v ČR opravdová šlechtitelská práce ve včelařství
nefunguje dobře, protože se taková dobrá práce nedělá úplně snadno. Snadno
se ale dá namnožit něco, co se dá rychle zpeněžit.- Vtom je problém u
včelstev s "šlechtěným" materiálem."

Tak jsem si přečetl tu úrodu názorů a dovolím si reagovat.

1. inseminovaná matka je do produkčního včelstva nevhodná-drahá.
2. přirozeně spářené matky, i když po matce sestry, jsou mnohdy zcela
odlišné.
3. většinu matek si vychovám sám, jsou levné, za jejich kvalitu si mohu
nadávat jen sám sobě.
4. bodavá včelstva napravuji co nejdříve, i za cenu ztráty medu
5. matky (včelstva) dělím na ty na plod a ty na med (dlouhověkost dělnic).
6. časnou jarní snůšku nemám, takže síla vyzimovaného včelstva pro mne není
úplně podstatná
7. "Šumavskou směs" znám detailně od roku 1957, kdy jsem dostal první
pořádný přiděl a jsem doslova nadšený z toho co chovám teď.
8. Z neověřených zdrojů mám info, že v Bavorsku kde je kraňka i buckfast se
zvýšila poptávka po včelařských rukavicích.

Moji "učitelé" byli otec, Q. Sklenar, O. Brenner, ing Veselý a spol. V
současné době také internet, ale tady je potřeba být velmi opatrný, najdou
se tam nejen dezinformace, ale i úplné nesmysly.

Reakce:

==Bratr Adam byl prostě nezodpovědný a arogantní hulvát, když křížil ty
včely.

Nesouhlasím, naopak on šlechtil na ostrově Man a věděl proč. Věděl, že pokud
se mu něco nepodaří nebude z toho světový průšvih. Klobouk dolů před jeho
prací, ale jeho včelu na mém stanovišti chovat nechci.

==Výjimkou jsou jen oplozovací stanice a to by bylo zapotřebí řešit. Včas! a
dohodou, ne diktátem.

a) Každá mladá matka letí na "svoji oplozovací stanici". Rojová, z tiché
výměny i záměrně chovaná.
b) Kde by byly, ty oplozovací stanice? V Alpách? Koupíme ostrov? Bez urážky,
říká se "Kdyby ...", ale já už jsem ostražitý i když slyším jen BY, mělo BY,
chělo BY,...
c) Ale to není vše, i pokud by republika byla rozporcovaná na "oplozovací
stanice", je zde ještě jeden problém - mor.
d) Jak se lze dohodnout v ČR je vidět třeba na dálnici do Hradce Králové

==někteří včelaři asi museli v daném místě skončit a nebo nakupovat všechny
matky na výměnu

Že by záměr?

==Já to slyšel v hospodě od včelařů kteří mají polovinu věku mého.

Kamarádův otec říkal, kterej kluk si nemyslí, že ví víc než táta, není
normální. Tak se probíjíme životem, hltáme novinky. Časem se moderní rozdělí
na praktické a nepoužitelné. A když přijde den, kdy se chceme minulých
generací na něco zeptat, už je mnohdy pozdě.

==Jo v hospodě, tam se člověk dozví věcí. :-)

Svatá pravda, hlavně to, co na reklamním letáku napsáno není. A navíc kdo má
upito, většinou mluví pravdu.

Vašek.

1. inseminovaná matka je do produkčního včelstva nevhodná-drahá.


---------------

Další bajka.

Já měl jednu z prvních inseminek a podle ní jsem zvažoval, že bych si do plánovaného vozu pořídil všechny matky inseminované. Vydržela od červené do červené - skoro 5 let, každý rok jsem z ní dělal oddělek jak šla do síly. A nadprůměrný výnos.

Na 5letý věk další matky už neměly, ale měl jsem matky, které bych klidně koupil do produkčních včelstev.

Ta první tehdy stála cca 500 -800Kč, a med byl tehdy stěží za 80, ale vyplatila by se.
Hlavně to byla nebodavá Vigor a práce s ní byla radost vůči tý kraňce co tady byla před ní. :-)


A na ostrově Man měl včely jedině klášter? Co ti chudáci okolní včelaři?
:-)

Karel

To já vím kdo Vám dává školení, proto jsem napsal, aby jste se ho zeptali
kolik let zabere šlechtiteli vyselektovat na mírnost. A také píšu záměrně 
šlechtitel a ne chovatel.   A také by jste ho měli požádat o základní
vysvětlení pojmů stupňů chovů. A dojmy jak najednou píšu " ať s různorodostí
pracují šlechtitelé " si nech do té hospody. Nepíšu nic najednou, už v tom
jak jsem psal o dovozu 80% kraňek  z Rakouska se dočteš jak moc mi vadí ne
100% čistý materiál a o zákazu také jsem neudal ani řádku. A to protože si
uvědomuji jaký je rozdíl mezi stupni chovu a který se čím může a má zabývat.
Pokud mám použít slovo zákaz dovozu jiných plemen včel, tak zákaz pro
rozmnožovací a užitkové chovy, nemají techniku a znalosti na plemenářskou
práci. Včelín kde nejde se přiblížit neznám, ani ve svém okolí. Legendy o
bodavosti Vigor ty jdou od těch co si je pořídily, na fóru se o tom můžeš
dočíst a to jsou zkušenosti a ne pomluvy nebo bajky. Dovozu včel jde
zabránit, na to stačí fungující spolek a aby se většina včelařů dohodla, že
chovat jiná plemena se nebudou a menšina se bude muset podřídit. Pokud by 
někdo měl problém s výnosem nebo jinými vlastnostmi a kvůli tomu si chce
dovézt jiné plemeno, určitě se ve fungujícím spolku najde někdo kdo mu dodá
jiný vlastní ověřený materiál. Tomu se říká vstřícnost a když ani to
nezabere tak jak už jsem psal, na hrubý pytel patří hrubá záplata. I s
takovým si jde poradit, tomu věř. A tam kde to nebude fungovat se včelaři
vytrestají sami. 

O tom, že si ČSV zaregistrovaly sdružení pro černou včelu už jsem slyšel
také, prý v tom má nejvíc iniciativy Cimala i když na jaře u kulatého stolu
mluvil úplně jinak. Ale zatím jsem neviděl nic písemně doloženého a proto
bych tímto chtěl požádat přítomné čtenáře a členy Rep. výboru jestli by se
mohly na blížícím se zasedání na tuto věc otevřeně zeptat a dát potom sem
vědět. Předem děkuji. Ptal jsem se na to dvou členů RV co znám a žádný o
ničem neví.

 

Ondra


 

---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 8. 11. 2013
Předmět: Re: Blog V.Svamberka

"Karle, já chápu, že máte v PSNV a MSVV stejné politické školení a vlastní
názor se neodpouští stejně jako v ČSV. Ale nerespektovat ani zkušenosti, to
je stádium debility. Zeptejte se Čermáka, kolik let mu trvalo než z Vigorky
dostal bodavost po křížení s tmavou. A to je šlechtitel a má k dispozici
inseminaci. U běžného včelaře si to vynásobte min. 5ti, když budou v okolí
selektovat všichni a to je prakticky nemožné. Dnes má Vigor opět kolem 80%
kraňky a je mírnější než na začátku. Stejně tak se zajímejte jak vznikla
Buckfast a zjistíte proč to křížení bral Adam oklikou. Různorodost plemen,
běžnému včelaři na včelnici nepatří, jinak se to zvrtne jako před rokem 60.
S různorodostí ať pracují šlechtitelé.


Ondra

---------


Právě Čermák a další nám dělají ta školení. Pokud považuješ odborný názor
za politické školení.

Ale jak čtu tvoji odpověď, nejak s emi tvá vyjádření nezdají konzistentní -
měl by jsi abslovovat školení ty. Najednou píšeš, že " s různorodostí ať
pracují šlechtitelé".

Pokud nemyslíš že v zahraničí, tak pak nevím jak by s ek takovému materiálu
dostali když to chceš zakázat.

A ty farmy co mají buckfastky a že jich je a pokud vím, tak jsou spíše
členy ČSV atd ty spálíme i s okolím?


Neodpověděl jsi mi jak je možné, že jsou dneska včelíny kam je lepší
zdaleka nechodit - to tam mají ilegálně černou včelu?


Jinak Vigorku znám důvěrně přes deset let a skazky o její bodavosti
zařazuji k těm skazkám o bodavosti současné černé včely.


Jinak já bych si čenou asi nepořídil, ale není mi jasné jak tomu chcete
bránit. Snažil jsme se vás přesvědčit, že ničemu nezabráníte abylo by
lepší se snažit vytvořit pravidla.
Jedineé co se prý podařilo, že si ČSV a DOL zaregistrovali po rčenou včelu
sdružení a blokují dotace pro sotatní ppotenciální příjemce. Takže skazky o
dotacích taky můžete vyřadit.

Karel"

To není bajka, ale věc rozdílného vnímání hodnoty peněz. Na mě by chovatelé
matek zkrachovaly. Inseminované jsem měl také v produkci a rozdílu není
poznat ani v užitkovosti, mírnosti nebo životnosti. Matku měním jen když je
důvod.

 

Ondra


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 8. 11. 2013
Předmět: Re: Cerna,modra nebo zelena

"1. inseminovaná matka je do produkčního včelstva nevhodná-drahá.


---------------

Další bajka.

Já měl jednu z prvních inseminek a podle ní jsem zvažoval, že bych si do
plánovaného vozu pořídil všechny matky inseminované. Vydržela od červené do
červené - skoro 5 let, každý rok jsem z ní dělal oddělek jak šla do síly. A
nadprůměrný výnos.

Na 5letý věk další matky už neměly, ale měl jsem matky, které bych klidně
koupil do produkčních včelstev.

Ta první tehdy stála cca 500 -800Kč, a med byl tehdy stěží za 80, ale
vyplatila by se.
Hlavně to byla nebodavá Vigor a práce s ní byla radost vůči tý kraňce co
tady byla před ní. :-)


A na ostrově Man měl včely jedině klášter? Co ti chudáci okolní včelaři?
:-)

Karel"

To není bajka, ale věc rozdílného vnímání hodnoty peněz. Na mě by chovatelé
matek zkrachovaly. Inseminované jsem měl také v produkci a rozdílu není
poznat ani v užitkovosti, mírnosti nebo životnosti. Matku měním jen když je
důvod.



Ondra

----
U mě to byla věc chladné kalkulace - tedy ohodnocení penězi.

Pokud inseminka měla výkon o 50% než tehdejší místní pouliční směs kraňky, tak pak to blo právě vnímání hodnoty peněz.
Dneska bych tak možná nepostupoval a penězi možná pohrdnul. :-)
Jiné hodnoty - třeba právě úcta k tomu genofondu co jsme zde potlačili dovezenými matkami odjinud :-) :-)


Karel

Když si to dovolím shrnout tak tvé původní včely byly bodavější a nanosily
méně medu. A teď je problém jaký po tom dovozu?

S úctou k původnímu genofondu nic už řešit nejde, ten je pryč.

 

Ondra


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 8. 11. 2013
Předmět: Re: Cerna,modra nebo zelena

"To není bajka, ale věc rozdílného vnímání hodnoty peněz. Na mě by chovatelé

matek zkrachovaly. Inseminované jsem měl také v produkci a rozdílu není
poznat ani v užitkovosti, mírnosti nebo životnosti. Matku měním jen když je
důvod.



Ondra

----
U mě to byla věc chladné kalkulace - tedy ohodnocení penězi.

Pokud inseminka měla výkon o 50% než tehdejší místní pouliční směs kraňky,
tak pak to blo právě vnímání hodnoty peněz.
Dneska bych tak možná nepostupoval a penězi možná pohrdnul. :-)
Jiné hodnoty - třeba právě úcta k tomu genofondu co jsme zde potlačili
dovezenými matkami odjinud :-) :-)


Karel"

šířka plástu - na vigorbee.cz v článcích býval odkaz na zahraniční výzkum -
šířku stavějí podle síly. Slabší spíš blíž k sobě, silnější víc od sebe.
:-)

Takže slabší = 1,5mm a silnější = 1,5cm ?

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "KaJi" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: ?dost o radu
Datum: 2.11.2013 - 11:09:38

> Vážení přátelé!
> Potřebuju poradit do mého hokus-pokusu na příští (vlastně už pro tuto )
> sezonu.
> Jaké máte zkušenosti s šířkou plástve. Zajímají mě + i - .Co se,podle
> vašich zkušeností,včelám nejvíc líbí a co je podle vás s ohledem na včely
> nejvýhodnější pro včelaře.
> Děkuju.
> STANDA
>
> -----
>
> šířka plástu - na vigorbee.cz v článcích býval odkaz na zahraniční výzkum -
> šířku stavějí podle síly. Slabší spíš blíž k sobě, silnější víc od sebe.
> :-)
>
> Vše ostatní poslední číslo Moderního včelaře - právě jsem dočetl o referátu
> na Apimondii - sledování včelstev v USA v přírodě + pokusy s tím co
> preferují a co s nimi udělá nastěhování do různě velkých úlů.
>
> Super na dlouhé přemýšlení.
>
> Karel

V podstatě je to jedno, jen je třeba dodržet pravidlo o obsahu úlu, včelí
mezeru mezi nástavky. Jinak všechno ostatní je jen otázka volby včelaře ,tak
aby s tím měl co nejméně práce a starostí.

pepan

---------- Původní zpráva ----------
Od: KaJi
Datum: 2. 11. 2013
Předmět: Re: ádost o radu

"Vážení přátelé!
Potřebuju poradit do mého hokus-pokusu na příští (vlastně už pro tuto )
sezonu.
Jaké máte zkušenosti s šířkou plástve. Zajímají mě + i - .Co se,podle
vašich zkušeností,včelám nejvíc líbí a co je podle vás s ohledem na včely
nejvýhodnější pro včelaře.
Děkuju.
STANDA

No to je hezký Pepane,že je to v podstatě jedno!Jenže mi to všechno nějak neštimuje.
Jak mam dodržet pravidlo o obsahu úlu,když o něm vůbec nic netuším.
Přesně řečeno,o obsahu úlu vím ledasco,ale zcela určitě si nevím rady s tím,k jaké
vědomosti mám přiřadit ono "je třeba dodržet pravidlo o obsahu úlu".Je přeci rozdíl jestli je souš široká 28 mm nebo 38 mm.Minimálně kvůli počtu rámků.A to nemluvím o rozdílu
výtěžnosti medu.Takže,kde jsou ty +a-?A co z toho je nejmenší znásilňování těch našich včeliček,etc.

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: ádost o radu
Datum: 3.11.2013 - 9:16:47

> V podstatě je to jedno, jen je třeba dodržet pravidlo o obsahu úlu, včelí
> mezeru mezi nástavky. Jinak všechno ostatní je jen otázka volby včelaře ,tak
> aby s tím měl co nejméně práce a starostí.
>
> pepan
>
>
> ---------- Původní zpráva ----------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Datum: 2. 11. 2013
> Předmět: Re: ádost o radu
>
> "Vážení přátelé!
> Potřebuju poradit do mého hokus-pokusu na příští (vlastně už pro tuto )
> sezonu.
> Jaké máte zkušenosti s šířkou plástve. Zajímají mě + i - .Co se,podle
> vašich zkušeností,včelám nejvíc líbí a co je podle vás s ohledem na včely
> nejvýhodnější pro včelaře.
> Děkuju.
> STANDA
>
> -----
>
> šířka plástu - na vigorbee.cz v článcích býval odkaz na zahraniční výzkum -
> šířku stavějí podle síly. Slabší spíš blíž k sobě, silnější víc od sebe.
> :-)
>
> Vše ostatní poslední číslo Moderního včelaře - právě jsem dočetl o referátu
> na Apimondii - sledování včelstev v USA v přírodě + pokusy s tím co
> preferují a co s nimi udělá nastěhování do různě velkých úlů.
>
> Super na dlouhé přemýšlení.
>
> Karel"

Bajka to není
1) je provedena inseminace za účelem čistoty linie.
2) je provedena za účelem produkce F1
V obou případech je nejlíp použít ji k produkci matek do produkčního chovu.
Její použití jen v produkčním chovu je opravdu nerentabilní. Zvláště v tom
druhém případě, kdy se přednosti projeví až u jejích dcer.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 8. 11. 2013
Předmět: Re: Cerna,modra nebo zelena

"1. inseminovaná matka je do produkčního včelstva nevhodná-drahá.


---------------

Další bajka.

Já měl jednu z prvních inseminek a podle ní jsem zvažoval, že bych si do
plánovaného vozu pořídil všechny matky inseminované. Vydržela od červené do
červené - skoro 5 let, každý rok jsem z ní dělal oddělek jak šla do síly. A
nadprůměrný výnos.

Na 5letý věk další matky už neměly, ale měl jsem matky, které bych klidně
koupil do produkčních včelstev.

Ta první tehdy stála cca 500 -800Kč, a med byl tehdy stěží za 80, ale
vyplatila by se.
Hlavně to byla nebodavá Vigor a práce s ní byla radost vůči tý kraňce co
tady byla před ní. :-)


A na ostrově Man měl včely jedině klášter? Co ti chudáci okolní včelaři?
:-)

Karel"

(e-mailem) --- 8. 11. 2013
Re: Cerna,modra nebo zelena

Bajka to není
1) je provedena inseminace za účelem čistoty linie.
2) je provedena za účelem produkce F1
V obou případech je nejlíp použít ji k produkci matek do produkčního chovu.
Její použití jen v produkčním chovu je opravdu nerentabilní. Zvláště v tom
druhém případě, kdy se přednosti projeví až u jejích dcer.

pepan
.........

Nene, mít inseminované matky hlavně pro produkci medu a ne pro rozmnožování materiálu je vyřešené a ověřené.

Jenže.

Jak jsem napsal níže:

"Snadno se ale dá namnožit něco, co se dá rychle zpeněžit.- Vtom je problém u včelstev s "šlechtěným" materiálem."

A votom to je, takový materiál se dá rychle namnožit, ale, jen tak rychle zpeněžit nedá protože je i na mne drahý. Byl jsem osloven kolik bych dal za inseminovaných 100 matek např. zlom duben květen. Bohužel cena takové matky převyšuje promne přijatelnou cenu. Promne má matka cenu jen ten rok, nepočítám léta ale jen jeden rok. Dále cena matky nesmí převýšit cenu 3 kil medu, protože nikdo neví, jaký snůškový rok bude a ta odpisová doba co jsem psal je pro mne jen jeden rok._gp_

Promne má matka cenu jen ten rok, nepočítám léta ale jen jeden rok. Dále cena matky nesmí převýšit cenu 3 kil medu, protože nikdo neví, jaký snůškový rok bude a ta odpisová doba co jsem psal je pro mne jen jeden rok._gp_

------
Pro mne tehdy to bylo zajímavé a ekonomické. S pár včelstvy jsem byl závislý na tom co je za směs okolo.
A ty inseminky to převyšovaly, dcery byly mnohdy bodavé atd.
Jako kdyby tady měli černé včely jak se nyní modně straší, nebo to prostě byl výsledek "nechovu".
Tedy to co tady tvrdím, i kraňka když se nechá být a nedělá se nějaká selekce tak je to bodavý bastard jak se nyní traduje o těch "černých" předcích.

Pak se asi projevil dlouhodobý dovoz matečníků sousední ZO kdy si jich pár lidí odsud vzalo taky, a nakonec přeci jen deset let s ins. matkami, v sousedství jeden větší včelař co taky nakupoval inseminované a nebo z chovu a tayk jsme i já trochu rozšířil adneska je na té insemince zajímavá pouze vyrovnanost.

Ale tehdy jsem si to dokázal spočítat - lepší práce - to bylo hlavní, ale i ten výnos - první rok by ten rozdíl zaplatil. Dcery, oddělky, pohoda atd by byly navíc.

Karel

Ale tehdy jsem si to dokázal spočítat - lepší práce - to bylo hlavní, ale i ten výnos - první rok by ten rozdíl zaplatil. Dcery, oddělky, pohoda atd by byly navíc.

Karel
..........

Já si to dokážu spočítat také, pokud by včelstva co bych choval úplně ztratila základní bodavost, tak jsem vzásadě tak jak včelařím, dovčelařil. _gp_

Co je základní bodavost a co už ne?

Že si brání své teritorium 10m od úlu nebo že tam jen nemůžeš chodit v trenýrkách?

Karel