Včelařská konference

Karel napsal:
"Zakázané je dávat Varidol do včel když je tam plod. Je to v návodu. A stejně jej tam lidi dávají."

V návodu je: "...ošetření včelstev napadnutých nebo podezřelých z napadení ektoparezitickým roztočem Varroa destructor v době, kdy jsou včelstva bez plodu nebo manjí jen malou plochu zavíčkovaného plodu."
Nešiřte bludy. Není tam ani slovo zákaz ani že by nemusely včely mít plod. Kritizovat můžete akorát "malou plochu". Byl byste pro konkrétní číslo?
Ke komisím, kontrolám. Pokud by chováním některých včelařů nebyly ohroženi včely jiných, ať si každý dělá jak uzná za vhodné. Kdo se chová a jedná podle doporučení, či nařízení, komise a kontroly ho nemohou rozčílit. Nejsou v nich všichni blbci. Nebewzpečím jsou různí vynalézavci.

Udělal jsem zálohu z Pandory Optimal Klubu

http://ulozto.cz/xpiP6bt7/vcely-konference-optimal-klub-archivpandora-2013-10-18-zip

Moje poznámky:

- Možno naimportovat do Scrapbook - vněm je to vytvořeno, není podmínkou
- stahování 1 minuta
- rozbalování zip archivu 4 minuty
- Otevřít přes index.html
- Nefungují java navigační tlačítka, procházet šipkama prohlížeče "Vpřed", "Zpět" a nebo přes navigaci nabídky Pandory "Hlavní menu - Zpět do konference"
- Nevím jak dopadly přílohy jako obrázky, dokumenty, atp.

_gp_

Něco pro všechny. - příloha zápisu z aktivu - Aktiv2013_DopisPlsek.pdf (43,8 kB)

Více zde: http://oocsv-opava.webnode.cz/zapisy-ze-schuzi-ov-a-z-aktivu/
Vytvořte si vlastní stránky zdarma: http://www.webnode.cz

No, vzniká stav, kdy jako je všechno v pořádku a všechno se děje podle přepisů,, ale všichni vědí, že se to ve skutečbnosti skoro všude dělá úplně jinak.
Nevím, jak to je aktuální, ale pokud se k rozhodování dostanou pilní blbové nebo třeba pomstychtivci, je to potom nebezpečná věc v tom směru, že komukoliv mohou upřít benefity se zdůvodněním, že neléčil či něco jiného nedělal podle předpisů a směrnic.
Může to být třeba náhrada za uhynulá včelstva nebo dotace D1 atd, blbové si určitě najdou spousty možností, jak kryti těmi předpisy a bez nebezpečí pro sebe si došlápnout na řadového včelaře, který se jim znelíbí.
Je jen otázka, jak moc by si mohli došlápnout, pokud by někdo nebyl členem ČSV a nechtěl žádné dotace.

Mohou chtít záznamy o spadu a ošetřování a hlášení do Hradišťka. To vše mám. Vždy byla a bude agenda to nejdůležitější.

V tomto období může kontrola tak akorát ověřit že máte k dispozici Varidol, knoty a vložené podložky. A možná ještě teoreticky očouzený hřebík v posledním plástu. A už vůbec nemá šanci jestli jsem něčím léčil v podletí. Leda by ještě mohli chtít doklad o tom, že jsem nakoupil příslušné léčivo??

no jo ale dokážeš při kontrole OV ustát např nasenheider nebo kš já ne a o to mě prvořadě jde proto zase ja až tak spokojen nejsem i když ke změně v MVO zaplat panbuh

došlo tudíž vyhrála se sice bitva ale ne válka

Nicméně použití KM je povoleno jen ve formě formidolu (na to VO školí mimochodem i v Nasavrkách)

Nejsem natolik ekonomicky silný abych při uřední kontrole z krabice vytáhl jiné nosiče než jsou registrovány na uvksbl nebo případně touto buzerací byl nucen strávit 3 dny

jejich odstranováním z ulového prostoru jelikož nevíš kam se uředník bude chtít podívat to je to proč nejsem spokojen. I když jsou registrováný v jiných zemích u nás bez

ryzika sankce je nemůžeš použít prakticky ani v eko chovu a pokud ano jde o benevolentní postoj OV SVS

Takže odvykládat to co chtějí slyšet a ukázat to co chtějí vidět. Nic mezi tím nevčelařící uředník nechce vidět ani slyšet pojkud má dojík k oboustrané spokojenosti
T:P


------

U nás chodí veterina jen na udání - teď jde třeba k jednomu z mála co dodržoval nařízení a pravidelně monitoroval, protže byl podezřelý a byl zřejmě oznámen.

A přijde kontrola a uvidí v úlech odpařovače.
A co?
Není třeba na ně zbrojní pas a můžu je schovávat kde chci.

SVS mi může vytknout, že jsem nedla něco do včel když to naříidili. nemůže mi vytknout, že tam dávám něco co není zakázané.
Zakázané je dávat Varidol do včel když je tam plod. Je to v návodu. A stejně jej tam lidi dávají.
Takže proti tomu je hubení zavíječe v úle se včelama jen lehký džentlmenský delikt, ale není mi známo co by na mě mohli vytáhnout.

Nehledě na to, že ty včely nemám zamčený a někdo mi to tam kurňa mohl podstrčit.

Karel

Karlovi plně stačí když státní správa pochopila že její partner kterého pověřovala u nás v kraji organizováním, monitorováním, vyhodnocováním nákazové sitauce a hlavně sestavováním komisí bez kterých žádný včelař nesměl aplikovat legální přípravky - je, jemně řečeno, nezpůsobilý. 

Takže jakmile zmizely z MVO komise, tak je to v normálu. 


Pojem nelegální a zakázané léčení nepoužívá SVS, ale jeden výrobce na všechno co neprodává, ale to je jen marketing. 

Není mi jasné proč by měl někdo schvalovat třeba krmítka atd. 
Není to tak dávno co včelařům odborná literatura doporučovala dávat do včel kvasnicová těsta a jiné náhražky. Vynechám určitou pochybnost nad neškodností takového konání, ale jistě na to nemusleo být povolení SVS. 
Dost včelařů spaluje v kuřácích nať, listí, bylinky a další jim dávají do krmení bylinky, kyselinu citronovou a další vylepšení - to je taky nelegální? 
Takže pokud si bude včelař ošetřovat plásty proti zavíječi a desinfikovat úl třeba kyselinou mravenčí, asi to nemůže být nelegální. Ne? A pokud nějaký přípravek to umožní i za přítomnosti včel tak jako racionalizační opatření to nespadá do kompetnece SVS. 
Ta má nakonec zájem jediný - mít od včelařů co nejvíc pokoj a co nejvíc zdravé včely. 

Takže pokud se nic nezmění k horšímu, já jsem velmi spokojený a už vůbec nikdo přede mnou nemusí sedat na zadek, pokud mě zase nezakáže oštřovat včely bez důvěrníka a komise. 

Karel
 
------------------
 
no jo ale dokážeš při kontrole OV ustát např nasenheider nebo kš já ne a o to mě prvořadě jde proto zase ja až tak spokojen nejsem i když ke změně v MVO zaplat panbuh
 
došlo tudíž vyhrála se sice bitva ale ne válka
 
 Nicméně použití KM je povoleno jen ve formě formidolu (na to VO školí mimochodem i v Nasavrkách)
 
Nejsem natolik ekonomicky silný abych při uřední kontrole z krabice vytáhl jiné nosiče než jsou registrovány na uvksbl nebo případně touto buzerací byl nucen strávit 3 dny
 
jejich odstranováním z ulového prostoru jelikož nevíš kam se uředník bude chtít podívat to je to proč nejsem spokojen. I když jsou registrováný v jiných zemích u nás bez
 
ryzika sankce je nemůžeš použít prakticky ani v eko chovu a pokud ano jde o benevolentní postoj OV SVS
 
Takže odvykládat to co chtějí slyšet a ukázat to co chtějí vidět. Nic mezi tím nevčelařící uředník nechce vidět ani slyšet pojkud má dojík k oboustrané spokojenosti 
                                                                                                                                                                                                                                                           T:P
 
 
 
 


 
 

a státní správa si před tím Karle sedne na prdel :-) ten litr za tu provokaci velerád obětuji

Mezitím české a moravské spolky hromadně nakupují různorodé nelegální nosiče, vykuřováky a sublimátory a pak se v časopise dovíme, he jak si farizeové

z Prahy a potokem třou ruce jak varroazu drží na uzdě :-)
--------------------

Karlovi plně stačí když státní správa pochopila že její partner kterého pověřovala u nás v kraji organizováním, monitorováním, vyhodnocováním nákazové sitauce a hlavně sestavováním komisí bez kterých žádný včelař nesměl aplikovat legální přípravky - je, jemně řečeno, nezpůsobilý.

Takže jakmile zmizely z MVO komise, tak je to v normálu.


Pojem nelegální a zakázané léčení nepoužívá SVS, ale jeden výrobce na všechno co neprodává, ale to je jen marketing.

Není mi jasné proč by měl někdo schvalovat třeba krmítka atd.
Není to tak dávno co včelařům odborná literatura doporučovala dávat do včel kvasnicová těsta a jiné náhražky. Vynechám určitou pochybnost nad neškodností takového konání, ale jistě na to nemusleo být povolení SVS.
Dost včelařů spaluje v kuřácích nať, listí, bylinky a další jim dávají do krmení bylinky, kyselinu citronovou a další vylepšení - to je taky nelegální?
Takže pokud si bude včelař ošetřovat plásty proti zavíječi a desinfikovat úl třeba kyselinou mravenčí, asi to nemůže být nelegální. Ne? A pokud nějaký přípravek to umožní i za přítomnosti včel tak jako racionalizační opatření to nespadá do kompetnece SVS.
Ta má nakonec zájem jediný - mít od včelařů co nejvíc pokoj a co nejvíc zdravé včely.

Takže pokud se nic nezmění k horšímu, já jsem velmi spokojený a už vůbec nikdo přede mnou nemusí sedat na zadek, pokud mě zase nezakáže oštřovat včely bez důvěrníka a komise.

Karel

Jak vypadá u vás letos varroáza?

U mě letos varroáza celkem v pohodě. Letos jen jedno ošetření Formidolem, spíš takový test, na přelomu července a srpna a nakonec nemělo smysl ani vytahovat dlouhodobé odpařovače s KM. Teď 48h po aerosolu, orientační spady: třetina včelstev do 20 varroa, necelé dvě třetiny do 300ks a ten zbytek asi 10% včelstev ujel až na tisícovku.

Síla včelstev v tuto dobu trochu menší než loni, stále nosí pyl - žlutý a tmavěčervený, vosy letos rabují velmi slabě.

 


Ještě to potrvám než se dočtem jednoduchou větu - organickými kyselinami nejlépe s dloudobým účinkem. 

Karel
-------------------------------------
 
 potrvá potrvá. Soukromníci za potokem na tom zájem nemají byli by sami proti sobě a až na pár vyjímek papaláši s ČSV taky ne nebo alespon nic proto
 
aby se to posunulo/ uvolnilo ze svých pozic nedělají, drží hubu a krok tak jak je to minulý režim naučil. Podíl v Dole mají, soukromníci za potokem sedí
 
ve funkcích, co šlo ovlivnit již ovlivnily a hotovo. Co zkoumají nevím ale výzkumný ustav včelařský si dám taky do svého firemního loga. Dobře to vypadá
 
a státní správa si před tím Karle sedne na prdel :-)  ten litr za tu provokaci velerád obětuji
 
Mezitím české a moravské spolky hromadně nakupují různorodé nelegální nosiče, vykuřováky a sublimátory a pak se v časopise dovíme, he jak si farizeové
 
z Prahy a potokem třou ruce jak varroazu drží na uzdě :-) 
 

A právě proto jsou doporučeny i alternativy pro případ a oblasti kde
probíhají pozdní snůšky.

pepan

-------------

Od letoška je jich víc.
Dřív byl jen formidol 40 a to moc alternativa nebyla.

Ještě to potrvám než se dočtem jednoduchou větu - organickými kyselinami nejlépe s dloudobým účinkem.

Karel

 karel napsal
>>>>A to nám pěkně omezí počet včelařů protože to žádná komise a důvěrník za
včelaře nevyřeší. To si musí každý zmáknout sám a není na to jednoznačný
návod. A když nám ubydou včelaři, ubyde problém se šířením nákazy. Takže se
to pak nějak samo zreguluje.<<<<
Samo nikdy!

>>>>Nehledě na to, že jsou oblasti se snůškou do poloviny srpna a ještě
později
a tam byl Gabon stejně legálně k ničemu, vzhledem k větě že spoužívá když
ve včelstvu není med. Což je věta jako když je jinde napsáno že boty nejsou
určeny do deště. Ve včelstvu je snad med pořád?<<<<
A právě proto jsou doporučeny i alternativy pro případ a oblasti kde
probíhají pozdní snůšky.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 17. 10. 2013
Předmět: Re: Léčení

"P.V.:

Pokud je mě známo, jednalo se o destičky které se vkládaly do česna, přes
které vřely musely chodit.


------

Smutný osud všech přípravků na trávení roztoče je posán a přeložil to
Fascinovaný včelař - je to možné si to tam dogooglit.

Pokud si vzpomínám - je to asi 5let starý text - tak jakmile se začla látka
používat v dlouhodobém nosiči tak vznikla rezsitence.

Tady u nás Dr.Kašpar tvrdí že i když je tauFluv. v Gabnu neúčinný tak při
fumigaci zabírá - tak nějak jsem to někde četl.

Takže pokud jsou zde oblasti kde Gabon již nefunguje a včelaři jsou nuceni
to pře léto řešit, tak je to jen otázka času, kdy budeme odkázáni všichni v
létě jen na kyseliny, pokud budemem muset přes léto tlumit nákazu.


A to nám pěkně omezí počet včelařů protože to žádná komise a důvěrník za
včelaře nevyřeší. To si musí každý zmáknout sám a není na to jednoznačný
návod. A když nám ubydou včelaři, ubyde problém se šířením nákazy. Takže se
to pak nějak samo zreguluje.

Nehledě na to, že jsou oblasti se snůškou do poloviny srpna a ještě později
a tam byl Gabon stejně legálně k ničemu, vzhledem k větě že spoužívá když
ve včelstvu není med. Což je věta jako když je jinde napsáno že boty nejsou
určeny do deště. Ve včelstvu je snad med pořád?

Karel"

>>>>>Ke každé aplikaci Gabonu se musí vyplnit někde na OV tabulky se spady a
je
to vedeno jako testování, jinak by se prý nesměl používat neboť nemá platné
papíry. Tak to bylo prý alespoň oficiálně vysvětlováno. Takže to není na
prodej do EU, ale aby se to dalo prodávat alespoň v ČR.<<<<

Je to jen nepřesně interpretováno.
Bez těch papírů je to jen léčebný doplněk a smí se prodávat jen u nás. Aby
byl uznán jako léčivo musí projít těmito zkouškami.
Ty testy musel vyplňovat každý chovatel který jej použil. Naše ZO se svými
více jak 100 členy raději požila po tu dobu devadesátku, protože by jsme to
asi nedokázali dát dohromady. Raději jsme to využili na to doporučované
střídání gabonů.
Ono třebas to nasazení gabonů v září "jak to tu někteří popisují" je již jen
vyhazování peněz z vlastní kapsy, jeho doba účinného použití již dávno
minula a poslední zimní včely se již líhnou poškozené. To se pak jisto jistě
jeví jako rezistence.

pepan




---------- Původní zpráva ----------
Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
Datum: 16. 10. 2013
Předmět: Re: LĂ??Ä???enĂ??Ă?­

"A myslíš , že kdyby byla na ně resistence, že by se konaly přípravy a testy

na zařazení gabonu do léčiv?

pepan
-----

Ta rezistenjce je lokální (tedy jak kde) a přednáší o ní i ředitel Dolu
p.Kramler. Takjže to není ždáná pomluva a navíc se neytýká jen Gabonů ale
prý i dalších kontaktních přípravků se stejnou účinou látkou. Pochybuji že
by třeba porf. Fries řešil ve Švédsku rezsitenci na Gabon, takže je to asi
větší záležitost.

Ty testy se dělají "jako" aby se to vůbec mohlo distribuovat, nebo to
alespoň tak do loňska bylo.

Ke každé aplikaci Gabonu se musí vyplnit někde na OV tabulky se spady a je
to vedeno jako testování, jinak by se prý nesměl používat neboť nemá platné
papíry. Tak to bylo prý alespoň oficiálně vysvětlováno. Takže to není na
prodej do EU, ale aby se to dalo prodávat alespoň v ČR.


A divím se, že o snižující se účinnosti Gabonů nevíš? To je snad už tři
roky oficiálně přijímano a i přednášeno, předtím to jen tvrdila "opozice"
na základě svých pokusů a měření.


A Dr.Kramlůer již před lety na otázku jestli je nějaká mapka jak de je
rezsitence odpověděl, že si to každý musí zjistit sám monitorováním spadu
po nasazení a předtím. Lysá nad Labem, nejmíň tak dva roky zpět. Naposledy
letos na jaře ve Vysoké Libni.
Karel"

P.V.:

Pokud je mě známo, jednalo se o destičky které se vkládaly do česna, přes
které vřely musely chodit.


------

Smutný osud všech přípravků na trávení roztoče je posán a přeložil to Fascinovaný včelař - je to možné si to tam dogooglit.

Pokud si vzpomínám - je to asi 5let starý text - tak jakmile se začla látka používat v dlouhodobém nosiči tak vznikla rezsitence.

Tady u nás Dr.Kašpar tvrdí že i když je tauFluv. v Gabnu neúčinný tak při fumigaci zabírá - tak nějak jsem to někde četl.

Takže pokud jsou zde oblasti kde Gabon již nefunguje a včelaři jsou nuceni to pře léto řešit, tak je to jen otázka času, kdy budeme odkázáni všichni v létě jen na kyseliny, pokud budemem muset přes léto tlumit nákazu.


A to nám pěkně omezí počet včelařů protože to žádná komise a důvěrník za včelaře nevyřeší. To si musí každý zmáknout sám a není na to jednoznačný návod. A když nám ubydou včelaři, ubyde problém se šířením nákazy. Takže se to pak nějak samo zreguluje.

Nehledě na to, že jsou oblasti se snůškou do poloviny srpna a ještě později a tam byl Gabon stejně legálně k ničemu, vzhledem k větě že spoužívá když ve včelstvu není med. Což je věta jako když je jinde napsáno že boty nejsou určeny do deště. Ve včelstvu je snad med pořád?

Karel

PZ: rezistenci roztoce na amitraz. Byt byl aplikovan jinak nez fumigaci.

Pokud je mě známo, jednalo se o destičky které se vkládaly do česna, přes
které vřely musely chodit. Rychlé a jednoduché na aplikaci. Ale stejně jako
u gabonu to předpokládá také odstranění v době, kdy množství účinné látky
klesne pod určitou úroveň (a zároveň také logicky trochu stoupne odolnost
roztočů). Pokud včelař řekne, působí to už málo, ale je lepší něco než nic a
kontaktní nosič neodstraní, je zaděláno na problém.

A ke gabonu napíšu to, co jsem slyšel z neověřitelných zdrojů. Problém
účinnosti prý způsobuje proces nadměrného vyschnutí v době skladování (nízká
vlhkost a vysoká teplota ve skladovacím prostoru). Zda se může jednat o
nějakou degradaci chemikálie, nebo kaučukového nosiče já posoudit neumím.
Píšu to sem proto, že jsou tu i profesionální chemici, kteří to mohou
vyvrátit, nebo uznat za možné.
Vašek

RP:
Protože největší nebezpečí vzniku rezistence vidím u takzvaných včelařů masařů. To jsou včelaři, kteří preferují okamžité výnosy medu neboli zisk ze včelstev nad dlouhodobým udržováním kvality populace včelstev. A v jeho zájmu jsou ochotní oproti doporučenému či přikázanému postupu navyšovat počet léčení a léčit i v době, kdy to není povoleno.
-----

Nevím kdo tady propagoval 6 ošetření zazimu plis dobrovolný nátěr plodu.

Jen tak mimochodem, nyní v MVO není nelogičnost, že si včelař může na jaře natírat plod když bude jen chtít a nebude to podloženo nálezem.

A povídá se, že to byly poslední Mimořádné Veterinární Opatření - protože na varoáze není nic mimořádného, nákazu se nepodařilo zdolat a je všude a bude pořád, takže to bude jako každé jiné parazitální onemocnění. Jako třeba kokcidioza atd.

Karel

"ale nebude v praxi asi az tak presne podle toho popisu, ponevadz pri tak dobre rozpustnosti ve vode a vodnich parach a naopak nerozpustnosti v tucich, by ted asi kolegove v jinych zemich, kde se rovnez pouzival amitraz k hubeni roztoce neresili rezistenci roztoce na amitraz. Byt byl aplikovan jinak nez fumigaci."

Já neznám přesné hodnoty rozpustnosti. Uvedený proces ale může v pohodě fungovat, pokud rozpustnost Amitrazu ve včelím vosku bude třeba 10 - 20 gramů Amitrazu ve 100 gramech vosku a rozpustnost ve vodě bude třeba o dva řády menší, 0,1 - 0,2 gramů ve 100 gramech vody.
Rozpustnosti bych jinak odhadl, podle toho, co si pamatuji o vzorci Amitrazu ( nechce se mi ho hledat) na cca 1 gram ve 100 gramech vody a na jednotky až desítky gramů ve 100 gramech vosku nebo odpovídajícího organického rozpouštědla.
U pyrethroidů to bude tak asi tisícina gramu ve 100 gramech vody a v podstatě neomezená mísitelnost v tucích a odpovídajících rozpouštědlech.

Co se týká rezistence, podle mně vliv rezidují ve vosku je až sekundární. Pokud se mluví o rezistenci vzniklé jinde než u nás, je třeba se ptát za prvé, jestli tam bylo to léčivo volně dostupné nebo ne a za druhé jestli bylo někým jako u nás veterinou strikně předespána doba a počet léčení jako u nás a regulovány nějakým podobným dozorem jakým jsou u nás ZO včelařů anebo ne. A to v posledních 5 - 15 letech před vznikem rezistence roztoče.

Protože největší nebezpečí vzniku rezistence vidím u takzvaných včelařů masařů. To jsou včelaři, kteří preferují okamžité výnosy medu neboli zisk ze včelstev nad dlouhodobým udržováním kvality populace včelstev. A v jeho zájmu jsou ochotní oproti doporučenému či přikázanému postupu navyšovat počet léčení a léčit i v době, kdy to není povoleno. Populace včelstev v určité oblasti je totiž propojená i rezistencí roztočů. Pokud tito masaři budou léčit vždy o trošku víc než ostatní včelaři, budou mít vždycky zdravější včelstva, ze kterých bude víc medu a na jejich ošetřování spotřebují zároveń méně času. Zatímco jejich sousedi, kteří budou léčit méně neboli podle předpisů veteriny, budou mít potíže a vyšší pracnost, protože tu postupující rezistenci za masaře odnesou právě oni. Včelstva náchylnější k varaóze jim zeslábnou a nepřinesou nic nebo přímo vyhyne část jejich chovu nebo i celý chov. Přitom pokud budou to nadužívání dělat v rozumné míře, nejspíš to nepůjde ani ničím prokázat.
Jinak snaha získat z chovu co nejvíc a za co nejmenší spotřeby času a prostředků je logická , u profesionálů dokonce je potřebou jejich ekonomického přežití, ale pokud se to děje nadužíváním léčiv, je to prostě chyba.

Radim se nam trochu rozepsal,

ale nebude v praxi asi az tak presne podle toho popisu, ponevadz pri tak dobre rozpustnosti ve vode a vodnich parach a naopak nerozpustnosti v tucich, by ted asi kolegove v jinych zemich, kde se rovnez pouzival amitraz k hubeni roztoce neresili rezistenci roztoce na amitraz. Byt byl aplikovan jinak nez fumigaci.
P.

A myslíš , že kdyby byla na ně resistence, že by se konaly přípravy a testy
na zařazení gabonu do léčiv?

pepan
-----

Ta rezistenjce je lokální (tedy jak kde) a přednáší o ní i ředitel Dolu p.Kramler. Takjže to není ždáná pomluva a navíc se neytýká jen Gabonů ale prý i dalších kontaktních přípravků se stejnou účinou látkou. Pochybuji že by třeba porf. Fries řešil ve Švédsku rezsitenci na Gabon, takže je to asi větší záležitost.

Ty testy se dělají "jako" aby se to vůbec mohlo distribuovat, nebo to alespoň tak do loňska bylo.

Ke každé aplikaci Gabonu se musí vyplnit někde na OV tabulky se spady a je to vedeno jako testování, jinak by se prý nesměl používat neboť nemá platné papíry. Tak to bylo prý alespoň oficiálně vysvětlováno. Takže to není na prodej do EU, ale aby se to dalo prodávat alespoň v ČR.


A divím se, že o snižující se účinnosti Gabonů nevíš? To je snad už tři roky oficiálně přijímano a i přednášeno, předtím to jen tvrdila "opozice" na základě svých pokusů a měření.


A Dr.Kramlůer již před lety na otázku jestli je nějaká mapka jak de je rezsitence odpověděl, že si to každý musí zjistit sám monitorováním spadu po nasazení a předtím. Lysá nad Labem, nejmíň tak dva roky zpět. Naposledy letos na jaře ve Vysoké Libni.
Karel

A myslíš , že kdyby byla na ně resistence, že by se konaly přípravy a testy
na zařazení gabonu do léčiv?

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 16. 10. 2013
Předmět: Re: LÄ?Ă??enÄ?­

"Ono je i otázkou;

1. co od něj očekáváš
2. co ve skutečnosti dělá
3. co vlastně vidíš
4. a kdy to posuzuješ

K bodu 4 je možné se vyjádřit až někdy v březnu. nejdřív to uvidíš na
podložce při odběru zimní měli podle množství mrtvolek.
podzimní fumigace toho moc neřeknou.

pepan

-------

co bych od něj očekával?

Předpokládám, že rezistence na oba dva gabony, tesp. pyretroidy je fakt
potvrzený i našimi kapacitami.


Já jen pododotýkám, že ještě nedávnos e věřilo že jejich střídáním
rezsiotence nevznikne, bylo to v návodech, metodikách a i se tak
přednášelo.

Takže jen víra že někdo někde napsal do návodu je jen víra, a používat to k
arguemntaci není úplně neprůstřelné.

Karel"

Ono je i otázkou;

1. co od něj očekáváš
2. co ve skutečnosti dělá
3. co vlastně vidíš
4. a kdy to posuzuješ

K bodu 4 je možné se vyjádřit až někdy v březnu. nejdřív to uvidíš na
podložce při odběru zimní měli podle množství mrtvolek.
podzimní fumigace toho moc neřeknou.

pepan

-------

co bych od něj očekával?

Předpokládám, že rezistence na oba dva gabony, tesp. pyretroidy je fakt potvrzený i našimi kapacitami.


Já jen pododotýkám, že ještě nedávnos e věřilo že jejich střídáním rezsiotence nevznikne, bylo to v návodech, metodikách a i se tak přednášelo.

Takže jen víra že někdo někde napsal do návodu je jen víra, a používat to k arguemntaci není úplně neprůstřelné.

Karel

Příteli děkuji!
Konečně fundovaný a věcně podložený příspěvek. Ale mičurinci stejně budou vykádat to své "co píšou je blbost já to udělám podle svého, příbalový leták je k ničemu, Ing Veselý ničemu nerozuměl atd.". Tak ještě jednou dík.

Ono je i otázkou;

1.  co od něj očekáváš
2. co ve skutečnosti dělá
3. co vlastně vidíš
4. a kdy to posuzuješ

K bodu 4 je možné se vyjádřit až někdy v březnu. nejdřív to uvidíš na
podložce při odběru zimní měli podle množství mrtvolek.
podzimní fumigace toho moc neřeknou.

pepan

---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 16. 10. 2013
Předmět: Re: LĂÄ?enĂ­

">>>Nemohu sloužit přesnou citací - ale kde se vzala ta víra že střídání
Gabonu
PA a PF zabrání rezistenci.<<<
Střídání účinných látek je základní poučka proti vzniku resistencí, pro
všechny kteří pracují s léčivy a ohrannými prostředky, jak v ochraně
rostlin, tak i v humální, či veterinární medicíně.
Pepan

-----
No vidíš a u Gabonu ani ty základy nezafungovaly - rezistence je na celou
skupinu. Takže žádné AP a PF střídání po letech

Takže citace návodu nění moc silná argumentace.
Bylo to v něm, že to má zabránit.

Karel"

>>>Nemohu sloužit přesnou citací - ale kde se vzala ta víra že střídání
Gabonu
PA a PF zabrání rezistenci.<<<
Střídání účinných látek je základní poučka proti vzniku resistencí, pro
všechny kteří pracují s léčivy a ohrannými prostředky, jak v ochraně
rostlin, tak i v humální, či veterinární medicíně.
Pepan

-----
No vidíš a u Gabonu ani ty základy nezafungovaly - rezistence je na celou skupinu. Takže žádné AP a PF střídání po letech

Takže citace návodu nění moc silná argumentace.
Bylo to v něm, že to má zabránit.

Karel

Díky za fundované doplnění. Máme podobný osud. Nejen u léčení včelstev to chce dvě věci: znalosti a selský rozum.

>>>Nemohu sloužit přesnou citací - ale kde se vzala ta víra že střídání
Gabonu
PA a PF zabrání rezistenci.<<<
Střídání účinných látek  je základní poučka proti vzniku resistencí, pro
všechny kteří pracují s léčivy a ohrannými prostředky, jak v ochraně
rostlin, tak i v humální, či veterinární medicíně.
Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
Datum: 15. 10. 2013
Předmět: Re: Léčení

"Omlouvám se, měl jsem napsat: "amitráz v roztoku (voda, aceton, olej apod.)
je silně nestabilní látka. Je tedy nestabilní ve vosku, propolisu apod. Za
krátkou dobu expozice při fumigaci nebo při aplikaci aerosolem se do vosku
nebo propolisu dostat skutečně nemůže. Stačí si přečíst návod na Varidolu -
použití roztoku do 8 hodin po naředění. Mnohokrát o tom psal či přednášel
Ing. Veselý.
-----
A v čem je rozpuštěn ten amitráz v lahvičce?

Při vší úctě k Ing.Veselému - jak říkával Felix: Důvěřuj a prověřuj - víme
odkud tu inf. čerpal.
Že je to na návodu a že to přenášel?
Nemohu sloužit přesnou citací - ale kde se vzala ta víra že střídání Gabonu
PA a PF zabrání rezistenci. Nebylo to nakonec i v metodice SVS, návodecha
přednáškách těchže odborníků.
Nikdo není neomylný, bylo by zajímavé vědět jak se moc rozpadá amitráz

a HLAVNĚ PŘÁTELÉ - co se sním děje na tom pásku když k němu jde ten plamen?

Karel"

Včera jsem se začetl do Knihy prof. Tautze - Fenomenální včely. Doufám, že to nekomolím.

A je tam pškná kapitola. tak nějak "Plásty - největší orgán včelstva" kde popisuje velké množství funkcí které plást plní ve včelstvu. Od té kolébky včel po komunikační.

Takže jsem při tom přemýšlel, co vlastně těm včelám vadí, když nyní vydrží podstatně méně.

Osobně nevyměňuji vosk za mezistěny - mám je převážně ze svého, a hlavně v poslední době mají od 1/3 do 1/2 plást plochy v plodišti z vlastného vosku bez reckylace - volná stavba. A budu to zvyšovat jak budu obměňovat.

Takže za pár let uvidím, zda je ten stávající recyklovaný vosk opravdu dak dobrý na rozdíl od toho Švýcerskýho, jak mě kdysi přesvědčoval jeden výrobce mezistěn.
:-)

Karel

"Po aplikaci se tedy malé kapénky díky oleji a acetonu snadno vstřebávají do lipofilních látek, které jsou na všech površích úlového prostředí přítomny. Jak sám distributor uvádí, amitraz je lipofilní látkou a v tomto prostředí také významně stabilnější. "

Ono je třeba tu chemii nastudovat trochu víc do hloubky, ne jenom povrchně, jinak se člověk vystavuje nebezpečí trapasu.
Jasně že je Amitraz lipofilní látkou, ono jsou totiž lipofilními látkami většina organických látek, už ze své podstaty. Amitraz je ale taky polární látkou, protože ve svém cyklu obsahuje jeden nebo dva atomy dusíku, přesně to už nevím, které díky odlišné elektronegativitě k uhlíku zavádějí do molekuly Amitrazu polarizaci náboje. Tudíž je taky nezanedbatelně rozpustný ve vodě.
Mluvit tedy na základě toho, že látka je lipofilní, o tom, že se vstřebá do vosku a propolisu a tam zůstane netknutá je nesmysl.
Za prvé je třeba znát obojí rozpustnost látky, , v tom tuku i ve vodě. Na základě těchto hodnot vznikne číslo, takzvaný rozdělovací koeficient, který říká, jaké množství amitrazu se vstřebá do vosku a jaké množství zůstane na povrchu rozpuštěno ve vrstvičce vlhkosti uvnitř úlu. Ale ani to ještě není konec. Prostředí ve vodě na rozdíl od tuků je velice reaktivní a tak amitraz rozpuštěný v té vzdušné vlhkosti se začne rozkládat. A protože chemické děje v prostředí jsou dynamické, pokud tedy začne ve vrstvičce vlhkosti Amitrazu ubývat rozkladem, z rovnováhy dané rozdělovacím koeficientem se stane nerovnováha a Amitraz nadifundovaný do vosku začne difundovat zpátky do vrstvičky vlhkosti ve snaze obnovit rovnováhu. Ten děj trvá tak dlouho, dokud prakticky všechen Amitraz z vosku neprodifunduje zpátky do vrstvičky vzdušné vlhkosti, kde se rozloží. To trvá tak od hodin po týdny v závislosti na tom, jakou koncentraci určíme jako limitní.
U pyrethroidů to trvá podstatně pomaleji, snad nejméně roky nebo prakticky vůbec, protože pyrethroidy jsou obecně mnohem víc rozpustné ve tucích a mnohem méně ve vodě a taky jejich reaktivita - rozklad ve vodě bude podstatně pomalejší.

A nechápu, proč se tady o tom furt mlží. Tohleto, jen v trochu jednodušší podobě, jsem říkal "dědkům" na schůzi výboru ZO už někdy v letech 1987 - 89, jak se objevilo první léčivo s tau Fluvalinatem. Nevím jak dnes, ale tehdy když to člověk na škole nevěděl a vyfasoval tu příslušnou otázku, tak z zkoušky prostě vyletěl. Byl jsem tehdy čerstvě ze školy.
Dědkové tu informaci tehdy přešli mlčením, asi jsem pro ně nebyl ve včelaření dostatečně zkušený a dostatečně dlouholetý včelař. A prakticky do roka a do dne kterýsi z nich přišel na schůzi výboru celý excitovaný, že prý jakýsi "strašně starý, strašně zkušený a strašně prošedivělý" učitel včelařství objevil veledůležitou věc kolem varaózy a to že tau Fluvalinát je rozpustný v tucích a prakticky nerozpustný ve vodě a že tak zůstává ve vosku jako reziduum. Všeci dědkové ve výboru z toho tehdy byli strašně nadšení a snad se šli po schůzi z radosti i ožrat nebo co. Že tím varaóze zasadili tvrdý úder nebo co.
A pro mě to byl jeden z důvodů, proč jsem začal uvažovat o tom, co vlastně ve výboru ZO dělám. Což za nějaký rok vyvrcholilo mým přerodem z člena výboru ZO v řadového člena , za poněkud nestandartních okolností.

"""Omlouvám se, měl jsem napsat: "amitráz v roztoku (voda, aceton, olej apod.) je silně nestabilní látka. Je tedy nestabilní ve vosku, propolisu apod. Za krátkou dobu expozice při fumigaci nebo při aplikaci aerosolem se do vosku nebo propolisu dostat skutečně nemůže. Stačí si přečíst návod na Varidolu - použití roztoku do 8 hodin po naředění. Mnohokrát o tom psal či přednášel Ing. Veselý.""""
Amitraz je pevná krystalická látka a pod obchodním názvem Varidol je dodáván již v rozpuštěném stavu v oleji. Pro vlastní aplikaci tedy aerosolování je pak tento roztok dále rozředěn v acetonu. Ani aceton, který se stejně velmi rychle po aplikaci odpaří a odvětrá z úlu (rychleji, než bývá doba setrvání v roztoku před aplikací) a olej nejsou látkami, ve kterých amitraz tak rychle degraduje. Po aplikaci se tedy malé kapénky díky oleji a acetonu snadno vstřebávají do lipofilních látek, které jsou na všech površích úlového prostředí přítomny. Jak sám distributor uvádí, amitraz je lipofilní látkou a v tomto prostředí také významně stabilnější.

Omlouvám se, měl jsem napsat: "amitráz v roztoku (voda, aceton, olej apod.) je silně nestabilní látka. Je tedy nestabilní ve vosku, propolisu apod. Za krátkou dobu expozice při fumigaci nebo při aplikaci aerosolem se do vosku nebo propolisu dostat skutečně nemůže. Stačí si přečíst návod na Varidolu - použití roztoku do 8 hodin po naředění. Mnohokrát o tom psal či přednášel Ing. Veselý.
-----
A v čem je rozpuštěn ten amitráz v lahvičce?

Při vší úctě k Ing.Veselému - jak říkával Felix: Důvěřuj a prověřuj - víme odkud tu inf. čerpal.
Že je to na návodu a že to přenášel?
Nemohu sloužit přesnou citací - ale kde se vzala ta víra že střídání Gabonu PA a PF zabrání rezistenci. Nebylo to nakonec i v metodice SVS, návodecha přednáškách těchže odborníků.
Nikdo není neomylný, bylo by zajímavé vědět jak se moc rozpadá amitráz

a HLAVNĚ PŘÁTELÉ - co se sním děje na tom pásku když k němu jde ten plamen?

Karel

Vsusicky:
Už jste se o tom myslím zmínil. Na přežití má vliv především ošetření v podletí, protože na podzim taky nemusí být co ošetřovat. Podzimní ošteření ovlivňuje spíše vývoj zamoření v příštím roce.
-----

U nás byly ale Gabony do loňska filtrovány - blokovány ČSV - přes to vlak nejel.

Takže až letos to bylo teoreticky na včelaři.

Ale jinak souhas.

Na druhou stranu - mám pocit že to Gabony neřeší - když lidi flákají fumigaci v říjnu aby marně spoléhaly na nějaký aerosol s 60% účinností co jim přijde někdo udělat a věří v jeho všeomocnou účinnost.
A nic jiného neznají než komprsor a zimní vyšetření měli.
Zase není problém s odbytem medu. :-)

Karel

Omlouvám se, měl jsem napsat: "amitráz v roztoku (voda, aceton, olej apod.) je silně nestabilní látka. Je tedy nestabilní ve vosku, propolisu apod. Za krátkou dobu expozice při fumigaci nebo při aplikaci aerosolem se do vosku nebo propolisu dostat skutečně nemůže. Stačí si přečíst návod na Varidolu - použití roztoku do 8 hodin po naředění. Mnohokrát o tom psal či přednášel Ing. Veselý.

Proč se tedy v lahvičce nerozpadá do pár dnů, ani za pár roků?
Úl je komplet potažen směsí vosku a propolisu. Amitraz je aplikován v roztoku oleje a acetonu (ideální nosič). Pokud vím, to jsou homolipidy, tedy ideální prostředí pro uchování amitrazu. Pokud dojde k rozložení amitrazu, je třeba to rozvinout, na co se amitraz rozkládá. Je to ještě horší.

""Aerosol je morbidní impregnací úlu amitrazem. V létě si tam dovolíme dát pár namočených dřívek a za tři týdny vyndáme, aby nebyl problém. Aerosolem impregnujeme vše, dílo, včely, rámky a nástavky, a to tam zůstane pěkně dlouho.""

Amitráz je velmi nestabilní látka, která se velice rychle rozkládá a žádná rezidua tudíž v úle nezanechává. Na rozdíl od syntetických pyretoidů - acrinatrin a tau-fluvalinát (Gabony, Mavrik,...), které jsou rozpusté v tucích a tudíž mohou kontaminovat i vosk na stěnách nástavků. To amitráz skutečně neumí a i proto na něj neexistuje rezistence - tedy kromě včelařů hypochondrů.

 
177406754.261607349.1368463365.1381528322.1381650853.18; __utmz (83.208.196.187) --- 14. 10. 2013
Re: VÄ?elaĹ?skĂĄ organizace (62596)
Letos nepadaji, protže bylo období několikrát bez plodu a pak roztoč nesnáší nadměrné teploty co byly v červenci. Už to bylo pře několika lety, kdy byly vysoké letní tepolty taky bylo minimum roztočů. Jaký je na to váš názor. Poprvní fumigaci varidolem v některých včelstvech nespadl žádný roztoč jinde a to byla vyjíka tak dva až tři.(do 15% včelstev na stanovišti)
----------
 
vnímam to podobně jako Vy
 
Je zajímavé pozorovat spady
 
Např u mě po první fum taktikem na stanovišti se 70 včelstvy u kranky spad 50 ku 50 (loni byli tyto včelstva ošetřovány jen Km a Kš)
 
50% spad do 20 a 50 % spad kolem dvouset dvě včelstva nad 1000 jakoby výrazně nic mezi tím
 
jiné stanoviště s oddělky a smetenci se spady po první fum do 20
 
At se daří a budiž našim včelstvům at je brouk milosrdný
 T:P
 
 

"""""""Jasně, že když je v prosinci nad 10°C dá se fumigovat, ale je to celkem nejisté i když některé zimy to tak bylo. K pronikání aerosolu do chomáče včel. Byly dělány exaktní srovnávací zkoušky obou způsobů a aerosol se prokázal jako účinnější. Oba způsoby mají své klady a zápory. Ale moje zkušenost je, když se aerosol použije v prosinci je po roztočích, protože ve včelstvech již není zavíčkovaný plod."""""
Jasně, že je aerosol účinnější, než fumigace. O to se nikdo nepře. KaJi psal, že se neprokázalo, že aerosol lépe proniká do chumáče. To je o něčem jiném.
Aerosol je morbidní impregnací úlu amitrazem. V létě si tam dovolíme dát pár namočených dřívek a za tři týdny vyndáme, aby nebyl problém. Aerosolem impregnujeme vše, dílo, včely, rámky a nástavky, a to tam zůstane pěkně dlouho. Proto je ta účinnost tak dobrá, ale za jakou cenu. V tom jsme světoví.

No a o to jde. Jít s vyzimovaným včelstvem do sezony bez roztoče nebo pouze s minimálním množstvím to je přece účel podzimního a zimního ošetření. Nevhodně provedené ošetření může být i příčinou až expiozivního rozšíření varroa. Potom samozřejmě včelař začne s kyselinou a pokud nezná perfekně zásady její použití spláče tak řekne ono to nefunguje. Ona aplikace kyseliny je značně náročnější než jiné přípravky na znalosti. A nemusí to fungovat zrovna tak jako jiné přípravky.

Je to docela zajímavé. Samozřejmě prvotní náklady jsou vyšší, ale ošetřování bez otvírání včelstev v prosinci se mně jeví rychlejší a komfrtnější. V naší organizaci ošetřujeme aerosolem ca 1200 včelstev ročně, vyjímečně je v zimní měli více než 3 roztoči v průměru. Vlivů na kvalitní ošetření s dobrým výsledkem je asi více. Nejčastěji jsou to neometené podložky po třetím ošetření atd. Je dobré, že SVS konečně povolila alternativní přípravky. Domnívám se, že jsou ale pro chovatele, kteří mají hluboké znalosti o životě včel a také velmi hluboké znalosti o roztočovi varroa.

Už jste se o tom myslím zmínil. Na přežití má vliv především ošetření v podletí, protože na podzim taky nemusí být co ošetřovat. Podzimní ošteření ovlivňuje spíše vývoj zamoření v příštím roce.

Jake jsou dalsi nevyhody aerosolu krom pracnosti?

-----

Je nějaká výhoda?

O žádné nevím.

Na nzákladě všeobecné propagandy jsem si vyvíječ v 2005 koupil a třikrát aerosoloval 2x voda, 1x aceton v domění že je to daleko lepší.
Naposledy na podzim 2007 - to byly úhyny jak prase a nebyl rozdíl mezi těmi co fumigpvali a aeroslovali.

Tehdy samozřejmě zařval varovný informační systém - tedy žádný nebyl tak jako dnes, Gabon byl vyjímečně rozdáván, ale až v srpnu atd.

Ale pokud by byl VAt nejak účinný tak na izolovaném stanovišti by nemohlo dojít k úhynům. Ne?

A od 2008 aerosol nepoužívám a stavy včelstev mi stoupají, i když samozřejmě kopírují trendy v okolí.

Karel

řekl bych, je to nákladné díky kompresoru a vyvíječi.
Výhodou je menší závislost na počasí.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: OndrejV <vacha/=/vju.cz>
Datum: 15. 10. 2013
Předmět: Re: Léčení

"Jake jsou dalsi nevyhody aerosolu krom pracnosti? Mam mensi pocet vcelstev
a uvazuji, ze pokud nebude spravne pocasi, udelam misto fumigace aerosol
vodou + samozrejme v prosinci aerosol acetonem.

Ondrej


__
P.S. (217.117.209.5) --- 15. 10. 2013
Re: Léčení (62598) (62599) (62604)
Jasně, že když je v prosinci nad 10°C dá se fumigovat, ale je to celkem
nejisté i když některé zimy to tak bylo. K pronikání aerosolu do chomáče
včel. Byly dělány exaktní srovnávací zkoušky obou způsobů a aerosol se
prokázal jako účinnější. Oba způsoby mají své klady a zápory. Ale moje
zkušenost je, když se aerosol použije v prosinci je po roztočích, protože
ve včelstvech již není zavíčkovaný plod."

Jake jsou dalsi nevyhody aerosolu krom pracnosti? Mam mensi pocet vcelstev a uvazuji, ze pokud nebude spravne pocasi, udelam misto fumigace aerosol vodou + samozrejme v prosinci aerosol acetonem.

Ondrej


__
P.S. (217.117.209.5) --- 15. 10. 2013
Re: Léčení (62598) (62599) (62604)
Jasně, že když je v prosinci nad 10°C dá se fumigovat, ale je to celkem nejisté i když některé zimy to tak bylo. K pronikání aerosolu do chomáče včel. Byly dělány exaktní srovnávací zkoušky obou způsobů a aerosol se prokázal jako účinnější. Oba způsoby mají své klady a zápory. Ale moje zkušenost je, když se aerosol použije v prosinci je po roztočích, protože ve včelstvech již není zavíčkovaný plod.

Jasně, že když je v prosinci nad 10°C dá se fumigovat, ale je to celkem nejisté i když některé zimy to tak bylo. K pronikání aerosolu do chomáče včel. Byly dělány exaktní srovnávací zkoušky obou způsobů a aerosol se prokázal jako účinnější. Oba způsoby mají své klady a zápory. Ale moje zkušenost je, když se aerosol použije v prosinci je po roztočích, protože ve včelstvech již není zavíčkovaný plod.

PS:
CHybí Vám u oštření bod c. A samozřejmě tam není konkretizován aerosol, ale když budete ošetřovat po 21 dnech tak kolem 20.listopadu bývá vhodná teplota k fumigaci již vyjímečně a nezbývá než aerosol.

------

Jak mně ty včely mohly přežít období bez aerosolu?

A proč si myslíte, že aerosl vniká do chomáče že může být i při nižší teplotě účinný? To je někde průkazně dokázáno nebo jen reklama výrobce?

A jak je možné, že se mi o Vánocích nebo po Vánocích dařilo fumigovat, hlavně když jsou prolety a včely jsou rozvolněny v úle a stahují zásoby?

Karel

http://www.ceskapozice.cz/domov/ekologie/vcely-kvuli-zplodinam-z-dieselovych
-motoru-nenachazeji-kvetiny?showcomments=1#comments

Každá SVS vyhodnocuje stev ve svém kraji,

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Kapoun <e-mail/=/nezadan>
Datum: 14. 10. 2013
Předmět: Re: VĂ??????elaÄ?????skÄ?????Ä????Ă???? organizace

"Mnoho těchto diskusí a nedorozumění je způsobeno tím, že KVS si nařizují v
jednotlivých krajích některé věci různě."

Šak ano, ale to musela celá ZO vyplňovat formulář u Každého včelstva a
počítet a počítat. Téměř nikdo do toho nectěl jít. všechny organizace  to
hned vzdaly a nasadily 90. My taky.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: vcelka1978/=/centrum.cz
Datum: 14. 10. 2013
Předmět: Včelařská organizace

"Mě se líbí jak to mají klůcí z dolu vymakaný a podmíněný formulkou o
podkladech po ošetření  PA92
 
To je komerce zabít dvě mouchy jednou ranou :-)
 
"Pepo když jsou takové tlačky tak by to členum na revandž mohli za podklady
rozdávat i zadarmo ne" :-)
 T:P
 
----------------------------------------

Klinické zkoušky se dělají proto aby gabon byl uznán jako léčivo a mohl do 
celé EU, dodeť to byl jen doplněk. 

pepan"

Objevil jsem inzerát, možná kdo je z Prahy toho využije.

http://vcelarskenoviny.cz/inzerce/2-nabidka/21-fumigator.html

_gp_

CHybí Vám u oštření bod c. A samozřejmě tam není konkretizován aerosol, ale když budete ošetřovat po 21 dnech tak kolem 20.listopadu bývá vhodná teplota k fumigaci již vyjímečně a nezbývá než aerosol. Ale ten kdo spěchá a ošetřuje po týdnech, tak má sice odpracováno, ale s velkou pravděpodobností také nezlikvidované roztoče. Podmínkou pro kvalitní ošetření fumigací je přece teplota nad 10°C. Při nižších teplotách klesá účinnost ošetření. Těch 10°C je bezpečnostní hranice pro opravdovou kvalitu.

KVS Plzeňský kraj


Čl.2

Podzimní ošetření
(1)
Chovatelům včel se stanovišti včelstev na území
Plzeňského kraje se nařizuje:
a)do 30. září 2013 vložit na dna úlů vyjímatelné a čistitelné podložky tak, aby pokryly celou plochu dna úlu.

b)v období od 10. října 2013 do 31. prosince 2013 v
intervalech 14 –21 dnů mezi jednotlivými ošetřeními zajistit

a)trojí ošetření všech včelstev na stanovišti přípravkem
Varidol 125 mg/ml roztok k léčebnému ošetření včel podle přílohy tohoto nařízení v souladu s příbalovou informací
k jeho použití

d) provést odstranění zavíčkovaného plodu vyřezáním nebo rozdrásáním před druhým nebo třetím ošetřením podle
písm. b)
/podstatné odstavce/


není tam aerosolové ošetření v prosinci a bezplodé první ošetření,jak asi máte nařízeno jinde.

Letos nepadaji, protže bylo období několikrát bez plodu a pak roztoč nesnáší nadměrné teploty co byly v červenci. Už to bylo pře několika lety, kdy byly vysoké letní tepolty taky bylo minimum roztočů. Jaký je na to váš názor. Po první fumigaci varidolem v některých včelstvech nespadl žádný roztoč jinde a to byla vyjíka tak dva až tři.(do 15% včelstev na stanovišti)

 
Potu?ník Václav (e-mailem) --- 14. 10. 2013
Re: VÄ?????elaĂ????skĂ????Ă???Ä??? organizace (62564) (62565)Na ÚSKVBL jsem nic nenašel, možná jsem hledal špatně. Proč mě to 
zajímá? Chtěl bych vědět co je v oboru nového. My, (Plzeň) v příloze 
například nemáme gabony, ale máme například tau-fluvalinát - MP 10 FUM 24 
mg/ml roztok. Ne že by se mě po gabonech stýskalo, dával jsem je jen jednou, 
někdy před 20-ti léty.
Nikde jsem ale neviděl něco ke střídání fumigantů. Střídání v jednom 
roce, například 2x amitraz a 1x tau-fluvalinát, nebo jednom roce jedna 
chemie a v druhém jiná. Opět bych chtěl jen informaci. Sám jsem přesvědčen, 
že když už musím, tak amitraz (VariDol) je o trochu menší "svinstvo".
S kyselinou mravenčí (FormiDol) mám divné skušenosti. Loni nepadali 
roztoči (do 15 ks) a po fumigaci tisíce a i včelstva. Letos opět do 10 ks a 
po první fumigaci jsem nenalezl roztoče ani jednoho. Vím, že jsem něco musel 
udělat špatně, ale co nevím.
Jak dopadnou včelstva po letošní jedlové medovici je ve hvězdách.
Vašek
------------------------------------------------------
 
Vytvořte si vlastní antirezistentní plán. Je z čeho čerpat, nejenom z MVO, ti chlapy nejsou neomylní a popadané včelstva vám po zimě neuhradí bacha na to.
 T:P

Tak nařizuje nebo neařizuje?

Mě se líbí jak to mají klůcí z dolu vymakaný a podmíněný formulkou o podkladech po ošetření  PA92
 
To je komerce zabít dvě mouchy jednou ranou :-)
 
"Pepo když jsou takové tlačky tak by to členum na revandž mohli za podklady rozdávat i zadarmo ne" :-)
 T:P
 
----------------------------------------

Klinické zkoušky se dělají proto aby gabon byl uznán jako léčivo a mohl do 
celé EU, dodeť to byl jen doplněk. 

pepan

Mnoho těchto diskusí a nedorozumění je způsobeno tím, že KVS si nařizují v jednotlivých krajích některé věci různě.

Kontrola na 1D se může provádět do výplaty 1D. Je pravda, že v půlce února příštího roku je již pozdě. Myslel jsem to spíše jako zjištění případného úbytku včelstev a důvodů, proč tomu tak bylo - nemoci, loupež, rejsek a pod.

Příteli já to napsal jak to někde vypadá . Ted su starej dědek ale takový
čurbes co ted někde je jsme si nedovolili. To jestli má být ta svoboda tak
amen snámi. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: P.S. <stanislavpe/=/atlas.cz>

Datum: 14. 10. 2013

Předmět: Re: VÄ?????elaĂ????skĂ????Ă???Ä??? organizace


"Přátelé já žasnu. Máme spolkový časopis, máme přednášky a stále někteří

nemají ani ponětí, jak léčiva používat a jak působí. V nařízení SVS je

toto: v době od 10.10.2013 do konce roku 2013 provést 3 x ošetření

Varidolem. Varidol má příbalový leták tak, jako každé jiné léčivo stačí

pečlivě číst a nevymýšlet si. Jasně je 2 kapky na nástavek 39x24 normálního

včelatva, v případě 2 nástavků 4 kapky a je to. Vše navíc je zbytečné

zanášení reziduí do vosku. Ale máme svobodu a on se vždy nějaký mičurinec

najde"

Rozhodující bude vyšetření zimní měli, ale dle mně tam je jeden čertík. Směsný vzorek je průměrem. Může být, že na stanovišti jsou ve spadu roztoči pouze z několika včelstev, ale celé stanoviště je poté pozitivní. Ideální by bylo vyšetření jednotlivzch vzorků, ale nějakých 450 000 vzorků v republice je nereálné. Tak budeme nadále průměrní.

------

Bylo opakovaně prokázáno že vyšetření propívá jen laboratořím k ziskům v zimním období kdy chcípl kšeft.

Z hlediska nákazy je to neprůkazné - hlavně u nástavkových úlů.

Rozhodující je napadení v létě.

Karel

No ve vyhlášce Ústecké KVS je nařízeno i letní ošetření do 31.7. s tím že, před posledním vytočením lze použít pouze KM. To bych rád viděl, kolik včelařů ho skutečně udělalo.

vosy v úlu