Včelařská konference

"dobry den, nevčelařím moc dlouho a nemám tolik zkušeností chtěl bych se zeptat kdy se převěšuje plod"
Převěšuje se tehdy, když se úl rozšíří o nějaký prostor.
Účelem převěšování je v úlu i s tím novým prostorem vytvarovat takové sezení včeltev - zásoby, plod , pyl, mezi tím a kolem toho prázdné přidané plásty určené pro rozšiřování a dole prázdné voští, které včely považují za přirozené, kdy nic nemusí přenášet, matka nemusí přecházet přes plásty a přitom mají nově přidané plásty na nový plod a nové přinášené zásoby hned vedle k dispozici a hned po odeznění šoku z takového zásadního zásahu - druhý den mohou naplno pracovat.
Je to ale hodně náročné na znalosti, protože hlavně na jaře pokud se to provede v době, kdy je příliš chladné počasí či slabé včelstvo, včely nestačí obsednout a zahřát až většinu plodu. Dojde až k úhynu podstané části plodu a k šoku a podstatnému podtržení vývoje včelstva, klidně i o měsíc.
Zatímco i při pouhém necitlivém přidání jednoho nástavku s prázdnými plásty nebo mezistěnami zůstává sezení včelstva kompaktní, bez prázdných nových přidaných plástů a tudíž pokud se přidá brzo, udělá se tím mnohem méně škody. Včely pouze utěsní uličky kolem plástů s plodem směrem do nového nástavku a tak dokáží to teplo udržet mnohem účinněji. Na druhé straně pokud se převěšování udělá správně, urychlí vývoj včelstva minimálně o týden. Na větších rámcích ještě o víc, ne nízkých méně.
Převěšování potom taky sjednocuje stav včelstev. Při přidávání pouhých nástavků s prázdnými plásty se vždy musí přidávat v optimální dobu, proto včelstva musí být vždy v jednotné síle, aby ta práce byla rentabilní. Slabší včelstva než průměr jsou potom ve vývoji podtržena, silnější včelstva než průměr jsou rozšířena pozdě a nasadí rojovou náladu. Při převěšování se může do určité míry přizpůsobit síle a připravenosti včelstva, takže včelstva nestejné síly je možné rozšířit v jednu dobu. Silnější se potom převěsí víc, aby hned využily plný prostor, ( a mohly třeba hned na začátu snůšky nosit), dá se do nic víc mezistěn na stavění, slabší se převěsí méně, aby to pro ně nebyla taková zátěž, zabraly jen kousek přidaného prostoru a do zbytku časem , do týdne až nejpozději dvou týdnů dorostly. ( a využily spíš druhou polovinu až konec snůšky)

Dále potom převěšování byla metoda, kterou se v máloprostorových starších úlech, zadovácích, univerzálech i nástavkových v produčním období udržovala v mezích rojová nálada.
Co se týká plodování, rojení a vůbec životního prostoru včel, je o plásty zanešené medem v podstatě zmenšený. U nástavků není problém prostě o ty nástavky dát víc a potom vytáčet třeba i jen jednou za rok. pokud to stanoviště a krystalizace medu v plástech dovolí.
V máloprostorových úlech se musí k plodování a jako životní prostor využívat i podstatnou část medníku. A co se týká zásob, neustále balancovat mezi minimálními zásobami 5 - 10 kg a plným medníkem víc než 20 kg.
A k tomu se používá právě převěšování. Co 2 - 3 týdny je v máloprostorovém úlu třeba vybrat z plodiště určitou dávku plástů zaplodovaných hlavně mladým plodem a nahradit je práznými plásty a mezistěnami na vystavění. V medníku je třeba vybrat buď plásty se zásobami a ty vytočit nebo pokud není snůška, prázdné plásty. A ty nahradit plásty s plodem a někdy taky i mezistěnami k vystavění.
A to všechno v plodišti i medníku uspořádávat tak, aby to všechno bylo pro včely co nejvíc přirozené a ony se tak s ničím nezdržovaly a hned druhý den po odeznění zásahu nerušeně pracovaly. A taky pokud se to uspořádá tak, aby to bylo pro včelky přirozené, včelky jsou potom klidnější. Dělá se to individuálně na stav a sílu včelstva, hodně silné včelstvo se nechá zdržet třeba přidáním více mezistěn a ve snůšce krátkodobě přidáním spíš prázdných plástů do medníku nebo plástů s vybíhajícím plodem, než plástů s mladým plodem, aby měly o to víc prostor na med. Slabší včelstvo se třeba upraví tak, aby plodový prostor v plodišti a medníku nad sebou zabíral jen třeba první polovinu plodiště a medníku, zbytek třeba mohou být prázdné plásty jako rezerva pro rozšíření včelstva nebo v zadováku o nějaký plást mít prostě méně.

Trvá to odhadem takových pár let práce s aspoň 10 včeltvy v máloprostorových úlech, než se to člověk naučí a zautomatizuje si to. Je to podstatně složitější než jen přehazovat bedničky v nástavcích.
A pro spoustu nástavkářů, jako všechno, co se týká zadováků a jiných máloprostorových úlů, věc doslova nemravná a hodná zapomenutí a odsouzení.