Včelařská konference

Polopaticky to V postav nohama nahoru.JosPr

Nejak nemam tu spravnou predstavivost. Pokud je to V, tak kde je to svisle?
Prosim pokud mozno o polopatisticky navod/nakres.

diky predem

Ondrej

Pořád patí zásada , že to musí být svislé. Kapky jsou v přehybu a nezapoměň
na kovovou podložku

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Ondrej <vacha/=/vju.cz>
Datum: 25. 9. 2013
Předmět: Re: Fumigace

"Dobry den,

je nekde ta slovenska oficiální metoda z podmetu popsana?
Nasel jsem jenom, ze se pasek prehne do V, ale lezi nebo stoji jako A? A
zapali se na jednom nebo obou koncich?

Dekuji Ondrej"

Dobry den,

je nekde ta slovenska oficiální metoda z podmetu popsana?
Nasel jsem jenom, ze se pasek prehne do V, ale lezi nebo stoji jako A? A zapali se na jednom nebo obou koncich?

Dekuji Ondrej

Používám samozapisující váhu už mnoho let. Navlhání medu vlivem počasí jsem nikdy nepozoroval. Měl jsem mnoho jiných zajímavých příhod, které ale vždy měly jiný původ. Skokové zvýšení hmotnosti úlu počátkem noci a skokové odlehčení za rozbřesku nebylo způsobeno výletem několikakilového množství létavek na pastvu a jejich pozdním návratem, ale tím, že do včelína chodil chrápat velký černý kocour právě na úl stojící na váze. Další jev byl, když jsem místo kovového táhla do zapisovacího mechanizmu místo ztraceného drátu dal provázek z nějakých přírodních vláken, který reagoval na navlhnutí rosou a jeho opětovné vysušení. Bylo by toho na román. Ale navlhání zásob počasím ne.
http://www.hrnek.cz/vaha/index.php
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Potužník Václav
Sent: Wednesday, September 25, 2013 12:02 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Váha

Zdravím, měl bych dotaz na včelaře, kteří váží včelstva.
Pokud je období chladného a vlhkého počasí, projeví se to na váze?
Myšlena je voda která se absorbuje do nezavíčkovaných zásob, dřeva, uteplívek apod.
Zaznamenal jsem týdení navýšení váhy o asi čtvrt kilogramu. Když odhadnu, že spotřeba včelstva bude také asi čtvrt kilogramu, nevidím jiné vysvětlení, než že pokračuje medovicová snůška z jedle. Nebo loupež.
V okolí jsou kromě lesa jen pastviny, tam už nekvete skoro nic, jen trochu vřes.
Vašek

Zdravím, měl bych dotaz na včelaře, kteří váží včelstva.
Pokud je období chladného a vlhkého počasí, projeví se to na váze?
Myšlena je voda která se absorbuje do nezavíčkovaných zásob, dřeva,
uteplívek apod.
Zaznamenal jsem týdení navýšení váhy o asi čtvrt kilogramu. Když odhadnu,
že spotřeba včelstva bude také asi čtvrt kilogramu, nevidím jiné vysvětlení,
než že pokračuje medovicová snůška z jedle. Nebo loupež.
V okolí jsou kromě lesa jen pastviny, tam už nekvete skoro nic, jen
trochu vřes.
Vašek

Koukám, že se všichni doučují češtinu.

Inu, požadavky na úroveň konference jsou opravdu vysoké.


A oprávněně.


Karel

Prvopis není ani tak moc důležitý. Taky tam občas nadělám kraviny. Ovšem
lépe by bylo cizí slova nepoužívat a myslet si jak jsem IN (skvělý), Raději
používat češtinu a být na ni hrdý.

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef <e-mail/=/nezadan>
Datum: 24. 9. 2013
Předmět: Re: cech profesionálních včelařů odeel ze svazu čsv

"Sice Angličtinu neovládá ale s 50 včelstvy to umí. A právě tato konference
je o tom. A najdou se tací, kterým tato podstata unika.
Vím , že je spousta vynikajících včelařů a o jejích zkušenosti bych stál i
když s řadou pravopisných chyb.
Chtěl bych vyzvat tyto kritiky pravopisu o jejích příspěvek jenž obohatí
naše včelařské vědění ."

Sice Angličtinu neovládá ale s 50 včelstvy to umí. A právě tato konference je o tom. A najdou se tací, kterým tato podstata unika.
Vím , že je spousta vynikajících včelařů a o jejích zkušenosti bych stál i když s řadou pravopisných chyb.
Chtěl bych vyzvat tyto kritiky pravopisu o jejích příspěvek jenž obohatí naše včelařské vědění .

To už byla opravdu síla.

>člověče, než odešleš příspěvěk, nech si zkontrolovat pravopis od dětí nebo vnoučat. A do angličtiny se nemontuj. Jedno slovíčko a je také blbě. Nejsem žádný jazykovědec, ale tohle už je moc. Ivan

Kolik stojí, vejde se do něj 42x17
janburgel/=/volny.cz

Člověče, než odešleš příspěvěk, nech si zkontrolovat pravopis od dětí nebo vnoučat. A do angličtiny se nemontuj. Jedno slovíčko a je také blbě. Nejsem žádný jazykovědec, ale tohle už je moc. Ivan

"To je o kritériích. Mám ze zvědavosti všechny výšky, neživí mě to. U mě to vychází jako nejméně pracné. Dokonce snad i ta komplikace s 12r plodišti místo 10r.
12r je snad nejmíň pracný. Rámky 45*30.
Ale jen trochu méně jak ty ostatní - ono je to o tom nedělat věci zbytečně složité a nečíst a nepslouchat většinu rad Ja včelařit komplikovaně. K takové otrlosti se ale člověk dopracuje bohužel až časem.
Karel"

Ono to tak obvykle dopadne. Člověk toho spousty vyzkouší, zjistí, jak lépe či hůře z toho získat co nejvíc, ale nakonec vybere spíš to jednoduché a pohodové. I když to neslibuje ty nejvyšší výtěžky.

 
(213.192.26.250) --- 23. 9. 2013
cech profesionálních včelařů odešel ze svazu čsvCech odešel- a sním jediný lidé, kteří chtěly jít dopředu. Svaz nechtěl jit spíš šel zpět. Co bude dál? Já profesionály chápu, živí je to, nemůžou dělat věci jako mi. Je to jiný lewel. mám sice okolo 50 včelstev, tudíž neživí mě to. ale mám slušný přivídělek. Ted je jen otázka, jak svaz bude nás drobné podporovat nebo zda se staneme jen klabásovým združením pojídající klobásy na výročce a nic víc- dnešní podoba zahrádkářů.
 
-------------------------------
 
Pokud je mě známo tak členy svazu zůstávají členové CPV i nadále, změní se jenom to že budou sami za sebe vyjednávat se státní správou  potažmo lobovat za své zájmy, tedy pořád jsou pod tou střechou chcete-li nebo ocelovou konstrukcí  jedné včelí královny zastřešující 97 % dělnic at chtějí nebo ne mandát jim k tomu dávají i nadále.
  T:P
 
 

Taky jsem tento dadant systém zkoušel a je to snad pracnější ještě jak
budečáky. dejte s tím pokoj.

pepan
-------

To je o kritériích. Mám ze zvědavosti všechny výšky, neživí mě to. U mě to vychází jako nejméně pracné. Dokonce snad i ta komplikace s 12r plodišti místo 10r.
12r je snad nejmíň pracný. Rámky 45*30.
Ale jen trochu méně jak ty ostatní - ono je to o tom nedělat věci zbytečně složité a nečíst a nepslouchat většinu rad Ja včelařit komplikovaně. K takové otrlosti se ale člověk dopracuje bohužel až časem.

Karel

Je to jiný lewel. mám sice okolo 50 včelstev, tudíž neživí mě to. ale mám slušný přivídělek. Ted je jen otázka, jak svaz bude nás drobné podporovat nebo

------

Průměrný člen má do deseti včelstev. Takže na velkovčelaře s padesáti včelstvy nebude asi nikdo koukat - nezajímavý volič.
:-)
Karel

Zdravím měl bych zájem udejte bližší informaci,cenu a rozměr koše. František
Čihák


---------- Původní zpráva ----------

Od: Jaroslav Malý <jarda.maly/=/seznam.cz>

Datum: 22. 9. 2013

Předmět: Prodej medometu


"Nabízím starší ale v dobrém stavu 4 rámkový medomet s motorkem na 220V a

pochopitelně i s původní klikou

pro ruční pohon. Praha."

Zdravím měl bych zájem udejte bližší informaci,cenu a rozměr koše. František
Čihák


---------- Původní zpráva ----------

Od: Jaroslav Malý <jarda.maly/=/seznam.cz>

Datum: 22. 9. 2013

Předmět: Prodej medometu


"Nabízím starší ale v dobrém stavu 4 rámkový medomet s motorkem na 220V a

pochopitelně i s původní klikou

pro ruční pohon. Praha."

Cech odešel- a sním jediný lidé, kteří chtěly jít dopředu. Svaz nechtěl jit spíš šel zpět. Co bude dál? Já profesionály chápu, živí je to, nemůžou dělat věci jako mi. Je to jiný lewel. mám sice okolo 50 včelstev, tudíž neživí mě to. ale mám slušný přivídělek. Ted je jen otázka, jak svaz bude nás drobné podporovat nebo zda se staneme jen klabásovým združením pojídající klobásy na výročce a nic víc- dnešní podoba zahrádkářů.

Pokud se nedělají oddělky, tak je trochu problém s obměnou díla v plodišti. No a vlastně i ty oddělky, pokud nemáte značené matky. Ale dá se to slušně zvládnout. S budečáky srovnávat nemohu, nikdy jsem v něm nevčalařil, vždy jsme měli úly přístupné shora (standart I a II, popř. i gerstung)

Také je dobré ho použít V situaci jako letos Kdy po zimě zůstalo neúměrně
moc zásob
které nebylo záhodno dostat do medníku.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
Datum: 23. 9. 2013
Předmět: Re: převěování plodu

"Převěšování, jak popsal Pepan je dobré znát při včelaření v moderních
úlech,
kde obvykle převěšování není součástí technologie. Přěvěšování plodu může
být výhodné např. u oddělků, kdy chceme získat více medu, nebo druhový med,
tak např. před slunečnicí dáme mřížky, matku dolů, kam vložíme pár mezistěn,
matka bude plodovat dole a něco slunečnicového medu bude možné vytočit. Dále
při tvorbě oddělků, kdy převěsíme plod na 9 dní nad mřížku, což nám zajistí,
že přidané matečníky nám včely z takto utvořených oddělků nezruší. Oddělky
nám je nemusí zrušit ani když je uděláme i s otevřeným plodem, ale vždy si
dělají co chtějí případně co mohou (když nemají jinou šanci, přijmou námi
nabízené řešení. Pár dalších situací, kdy převěsit bychom ještě asi našli.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Radim <Radimkup98/=/seznam.cz>

Datum: 21. 9. 2013

Předmět: převěování plodu


"dobry den, nevčelařím moc dlouho a nemám tolik zkušeností chtěl bych se

zeptat kdy se převěšuje plod""

Taky jsem tento dadant systém zkoušel a je to snad pracnější ještě jak
budečáky. dejte s tím pokoj.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>
Datum: 23. 9. 2013
Předmět: Re: převěování plodu

"A v plodišti máte co?? Jám mám plodište 39x30 a medníky 39x15. Takže
přeěšovat moc nelze :)."

A v plodišti máte co?? Jám mám plodište 39x30 a medníky 39x15. Takže přeěšovat moc nelze :).

Převěšování, jak popsal Pepan je dobré znát při včelaření v moderních úlech,
kde obvykle převěšování není součástí technologie. Přěvěšování plodu může
být výhodné např. u oddělků, kdy chceme získat více medu, nebo druhový med,
tak např. před slunečnicí dáme mřížky, matku dolů, kam vložíme pár mezistěn,
matka bude plodovat dole a něco slunečnicového medu bude možné vytočit. Dále
při tvorbě oddělků, kdy převěsíme plod na 9 dní nad mřížku, což nám zajistí,
že přidané matečníky nám včely z takto utvořených oddělků nezruší. Oddělky
nám je nemusí zrušit ani když je uděláme i s otevřeným plodem, ale vždy si
dělají co chtějí případně co mohou (když nemají jinou šanci, přijmou námi
nabízené řešení. Pár dalších situací, kdy převěsit bychom ještě asi našli.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Radim <Radimkup98/=/seznam.cz>

Datum: 21. 9. 2013

Předmět: převěování plodu


"dobry den, nevčelařím moc dlouho a nemám tolik zkušeností chtěl bych se

zeptat kdy se převěšuje plod"

V konečném důsledku ale v N systému to zvládne i začátečník.

Já začal hned 1. sezonu v univerzálu co jsem koupil se včelama. A byla snůška a kdybych měl takový průměr jako tehdy, tak bych se tím snad živil.

Udělal jsem to stejně jako v druhéím úlu co jsem koupil - almárce.

Prostě jsem přerovnával plodové plásty nad sebe a když byly nejmíň dva nad sebou tak pak snesou úplně bez problému každé včely nad sebou ještě jeden nástavek.

Naopak, to že mají plod nad sebou a zásoby vedle sebe v plné výšce je pro ně daleko lepší jak někde pod nějakým byť utepleným strůpken v jednom patře kde je jen plod a kojičky musí chodit přes plásty skoro celého plodiště na pylovou desku dopředu.

Ale máme demokracii, každý ať si včelaří v čem chce a jak chce.

Vyzkoušel jsem oboje a dokud budu moci na ruce a na nohy, tak nástavky. Zatím jsem šel s medníky na 14,5cm nástavek, rámek 13,7cm. To je naprostá pohoda.
: -)
Karel

No, částečně napsal, částečně ne. Viz:
"V nástavkách i bez převšení může získávat v pohodě zkušenosti a pak když na to bude mít chutě, tak převěšovat. "

Jinak ale myslím, že z textů těch příspěvků je to jasné.
R.P.

Nabízím starší ale v dobrém stavu 4 rámkový medomet s motorkem na 220V a
pochopitelně i s původní klikou
pro ruční pohon. Praha.

A napsal jsem zas já někde, že se nemá v nástavkovém úle převěšovat?
:-)

Karel

"Proti gustu žádný dišputát.
V zadováku máloprostorném má zařátečník každý rok rojovku nebo roj než se to za deset let naučí. "

Napsal jsem někde, že by se mělo začínat včelařit speciálně v máloprostorovém úlu? Nepamatuji si nějak. Tyhlety úly patří minulosti, to je jasné.
Na druhé straně je hloupost tvrdit začátečníkům, že jediná technologie rozšíření včelstev na jaře je přidání prázdného nástavku s rámky nad nebo pod úl bez převěšování. To bych přenechal těm spíš zkušenějším nebo těm, co z nějakých důvodů potřebují za málo času obhospodařit množství úlů. Ať už proto, že jsou někde zaměstnáni a na svých pár úlů vyšetří sotva pár minut anebo proto, že musí ošetřit x stovek včelstev, aby se uživili a to se složitějším převěšováním dneska nejde.
Začátečník ať do svých včelstev šťourá a převěšuje, aspoň se naučí těm včelám rozumět podstatně dříve než když jen nahazuje a shazuje bedničky.

RP:
Trvá to odhadem takových pár let práce s aspoň 10 včeltvy v máloprostorových úlech, než se to člověk naučí a zautomatizuje si to. Je to podstatně složitější než jen přehazovat bedničky v nástavcích.
A pro spoustu nástavkářů, jako všechno, co se týká zadováků a jiných máloprostorových úlů, věc doslova nemravná a hodná zapomenutí a odsouzení.

-----------
Proti gustu žádný dišputát.
V zadováku máloprostorném má zařátečník každý rok rojovku nebo roj než se to za deset let naučí.

V nástavkách i bez převšení může získávat v pohodě zkušenosti a pak když na to bude mít chutě, tak převěšovat.
Podle mě v mých podmínkách je to bez křišťálové koule na nic. Nastartuji včely na rannou snůšku a je zima až do června, nechám to být a je jarní snůška, takže z mého pohledu je polovina včelstev připravená na jarní snůšku a pak z nich množím když nepřijde, ta druhá dozraje jako letos na tu cementovou.

Karel

"dobry den, nevčelařím moc dlouho a nemám tolik zkušeností chtěl bych se zeptat kdy se převěšuje plod"
Převěšuje se tehdy, když se úl rozšíří o nějaký prostor.
Účelem převěšování je v úlu i s tím novým prostorem vytvarovat takové sezení včeltev - zásoby, plod , pyl, mezi tím a kolem toho prázdné přidané plásty určené pro rozšiřování a dole prázdné voští, které včely považují za přirozené, kdy nic nemusí přenášet, matka nemusí přecházet přes plásty a přitom mají nově přidané plásty na nový plod a nové přinášené zásoby hned vedle k dispozici a hned po odeznění šoku z takového zásadního zásahu - druhý den mohou naplno pracovat.
Je to ale hodně náročné na znalosti, protože hlavně na jaře pokud se to provede v době, kdy je příliš chladné počasí či slabé včelstvo, včely nestačí obsednout a zahřát až většinu plodu. Dojde až k úhynu podstané části plodu a k šoku a podstatnému podtržení vývoje včelstva, klidně i o měsíc.
Zatímco i při pouhém necitlivém přidání jednoho nástavku s prázdnými plásty nebo mezistěnami zůstává sezení včelstva kompaktní, bez prázdných nových přidaných plástů a tudíž pokud se přidá brzo, udělá se tím mnohem méně škody. Včely pouze utěsní uličky kolem plástů s plodem směrem do nového nástavku a tak dokáží to teplo udržet mnohem účinněji. Na druhé straně pokud se převěšování udělá správně, urychlí vývoj včelstva minimálně o týden. Na větších rámcích ještě o víc, ne nízkých méně.
Převěšování potom taky sjednocuje stav včelstev. Při přidávání pouhých nástavků s prázdnými plásty se vždy musí přidávat v optimální dobu, proto včelstva musí být vždy v jednotné síle, aby ta práce byla rentabilní. Slabší včelstva než průměr jsou potom ve vývoji podtržena, silnější včelstva než průměr jsou rozšířena pozdě a nasadí rojovou náladu. Při převěšování se může do určité míry přizpůsobit síle a připravenosti včelstva, takže včelstva nestejné síly je možné rozšířit v jednu dobu. Silnější se potom převěsí víc, aby hned využily plný prostor, ( a mohly třeba hned na začátu snůšky nosit), dá se do nic víc mezistěn na stavění, slabší se převěsí méně, aby to pro ně nebyla taková zátěž, zabraly jen kousek přidaného prostoru a do zbytku časem , do týdne až nejpozději dvou týdnů dorostly. ( a využily spíš druhou polovinu až konec snůšky)

Dále potom převěšování byla metoda, kterou se v máloprostorových starších úlech, zadovácích, univerzálech i nástavkových v produčním období udržovala v mezích rojová nálada.
Co se týká plodování, rojení a vůbec životního prostoru včel, je o plásty zanešené medem v podstatě zmenšený. U nástavků není problém prostě o ty nástavky dát víc a potom vytáčet třeba i jen jednou za rok. pokud to stanoviště a krystalizace medu v plástech dovolí.
V máloprostorových úlech se musí k plodování a jako životní prostor využívat i podstatnou část medníku. A co se týká zásob, neustále balancovat mezi minimálními zásobami 5 - 10 kg a plným medníkem víc než 20 kg.
A k tomu se používá právě převěšování. Co 2 - 3 týdny je v máloprostorovém úlu třeba vybrat z plodiště určitou dávku plástů zaplodovaných hlavně mladým plodem a nahradit je práznými plásty a mezistěnami na vystavění. V medníku je třeba vybrat buď plásty se zásobami a ty vytočit nebo pokud není snůška, prázdné plásty. A ty nahradit plásty s plodem a někdy taky i mezistěnami k vystavění.
A to všechno v plodišti i medníku uspořádávat tak, aby to všechno bylo pro včely co nejvíc přirozené a ony se tak s ničím nezdržovaly a hned druhý den po odeznění zásahu nerušeně pracovaly. A taky pokud se to uspořádá tak, aby to bylo pro včelky přirozené, včelky jsou potom klidnější. Dělá se to individuálně na stav a sílu včelstva, hodně silné včelstvo se nechá zdržet třeba přidáním více mezistěn a ve snůšce krátkodobě přidáním spíš prázdných plástů do medníku nebo plástů s vybíhajícím plodem, než plástů s mladým plodem, aby měly o to víc prostor na med. Slabší včelstvo se třeba upraví tak, aby plodový prostor v plodišti a medníku nad sebou zabíral jen třeba první polovinu plodiště a medníku, zbytek třeba mohou být prázdné plásty jako rezerva pro rozšíření včelstva nebo v zadováku o nějaký plást mít prostě méně.

Trvá to odhadem takových pár let práce s aspoň 10 včeltvy v máloprostorových úlech, než se to člověk naučí a zautomatizuje si to. Je to podstatně složitější než jen přehazovat bedničky v nástavcích.
A pro spoustu nástavkářů, jako všechno, co se týká zadováků a jiných máloprostorových úlů, věc doslova nemravná a hodná zapomenutí a odsouzení.

Bez zkušeností je každá odpověď marná. Jde o vyšší stupínek včelaření. Všeobecně plod se převěšuje tak, jako přesun sil v taktickém tahu posilování včelstva. To, jaký plod kam je právě otom, že když nejsou zkušenosti každá rada bude na dvě strany a výsledek bez poznání pokus omyl - nula. Jde totiž i o zralos k dělení nebo posílení, jaký plod, kolik co s ním převěsit navíc ...

_gp_
........
Radim (46.167.208.226) --- 21. 9. 2013
převěšování plodu

dobry den, nevčelařím moc dlouho a nemám tolik zkušeností chtěl bych se zeptat kdy se převěšuje plod

Schválně to dnes zvážím, když si tak uvědomuji že nevím :-)

Karel
-------

Lansgtroth 1/2m tedy 145mm vysoký 3,4 kg. 23mm dřevo a hmatové lišty. 10 rámků s mezistěnami 2kg.
Takže po vystavení a zestárnutí asi tak 6kg.

A medu teoreticky 1,2dmx4*0,25=1,25dm3 takže teoreticky jeden průměrný plný přes kilo. Pokud jich tam bude deset.

Já dávám míň, tak 8 a teď vyndavám nástavky s melecitozou a je jich tam někdy i jen 6. Radost pohledět.

Karel

Převěšování je budečáková technologie a nebo úlů s neoddělitelným dnem. Při
rozšiřování do medníků se pak dává zavíčkovaný plod a v plodišti se rámky
nahrazují mezistěnami. To samé se pak dělá při vytáčení a dole se dávají pak
rámky vytočené.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Radim <Radimkup98/=/seznam.cz>
Datum: 21. 9. 2013
Předmět: převěování plodu

"dobry den, nevčelařím moc dlouho a nemám tolik zkušeností chtěl bych se
zeptat kdy se převěšuje plod"

dobry den, nevčelařím moc dlouho a nemám tolik zkušeností chtěl bych se zeptat kdy se převěšuje plod

Úplně natřískaný nízký nástavek má kolem 30kg a
vysoké nástavky ty byly tak 40-50kg. Bavím se o váze celého nástavku i s
rámky dílem a medem.


-----
Asi není nízký jako nízký.

Já si to kdysi vážil a z 24mm dřeva 24cm vážil 35kg když byl hodně plný.

U nových NN Lang.1/2 to odhaduji že s emusí vejít v průměru do 15kg.
Otázka je jak těžký je vlastní NN s rámky a MS.

Schválně to dnes zvážím, když si tak uvědomuji že nevím :-)

Karel

O úřední razítko mi nejde, tak aspoň jednu tu publikaci ,z těch mnoha, kde
to v ní najdu? Mě to zajímá, protože 39x24 jsem opustil kvůli váze medníku a
podle té statistiky by to vycházelo celková váha na velký nástavek přibližně
20kg. Ale tolik váží nízký nástavek i s těmi ne úplně zanesenými rámky při
kraji na konci snůšky. Úplně natřískaný nízký nástavek má kolem 30kg a
vysoké nástavky ty byly tak 40-50kg. Bavím se o váze celého nástavku i s
rámky dílem a medem.

---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Datum: 21. 9. 2013
Předmět: Re: Radim spravne Ä?Ä?

"To ti musí všechno být podáno i s úředním razítkem? jinak jeto uvedeno v
mnoha publikacích u včelách. Stačí si však spočítat třeba počet rámků (ne
však jen odebraných)  v odebraných nástavcích a podělit jimi ten den
množství vytočeného medu. Dovíš se tak skutečný průměr svého stanoviště. K
čemu je to dobré vědět? Třebas aby ti někdo nevěsil bulíky na nos, nebo aby
jsi si mohl připravit dostatek pomůcek a nádob k práci. To pak tu práci
hodně zefektivní.

pepan

---------- Původní zpráva ----------
Od: frantaboys/=/seznam.cz
Datum: 21. 9. 2013
Předmět: Re: Radim spravne Ä?Ä?

"A kde si tu statistiku přečtu, kdo ji dělal a proč?   

---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Datum: 20. 9. 2013
Předmět: Re: Radim spravne Ä?Ä?

"jÁ TO VÍM ŽE TAM DOKÁŽÍ NARVAT I SKORO 3 KG ale jsou i rámky krajové nebo
slabší včelstva. To co uvádím je statistický průměr obvyklý na celé
včelnici. Používá-li se výkluz, tak se to třídí až u medometu, neb se odváží
celé nástavky.

pepan


"""

To ti musí všechno být podáno i s úředním razítkem? jinak jeto uvedeno v
mnoha publikacích u včelách. Stačí si však spočítat třeba počet rámků (ne
však jen odebraných)  v odebraných nástavcích a podělit jimi ten den
množství vytočeného medu. Dovíš se tak skutečný průměr svého stanoviště. K
čemu je to dobré vědět? Třebas aby ti někdo nevěsil bulíky na nos, nebo aby
jsi si mohl připravit dostatek pomůcek a nádob k práci. To pak tu práci
hodně zefektivní.

pepan

---------- Původní zpráva ----------
Od: frantaboys/=/seznam.cz
Datum: 21. 9. 2013
Předmět: Re: Radim spravne Ä?Ä?

"A kde si tu statistiku přečtu, kdo ji dělal a proč?   

---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Datum: 20. 9. 2013
Předmět: Re: Radim spravne Ä?Ä?

"jÁ TO VÍM ŽE TAM DOKÁŽÍ NARVAT I SKORO 3 KG ale jsou i rámky krajové nebo
slabší včelstva. To co uvádím je statistický průměr obvyklý na celé
včelnici. Používá-li se výkluz, tak se to třídí až u medometu, neb se odváží
celé nástavky.

pepan


""

A kde si tu statistiku přečtu, kdo ji dělal a proč?   

---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Datum: 20. 9. 2013
Předmět: Re: Radim spravne Ä?Ä?

"jÁ TO VÍM ŽE TAM DOKÁŽÍ NARVAT I SKORO 3 KG ale jsou i rámky krajové nebo
slabší včelstva. To co uvádím je statistický průměr obvyklý na celé
včelnici. Používá-li se výkluz, tak se to třídí až u medometu, neb se odváží
celé nástavky.

pepan


"

jÁ TO VÍM ŽE TAM DOKÁŽÍ NARVAT I SKORO 3 KG ale jsou i rámky krajové nebo
slabší včelstva. To co uvádím je statistický průměr obvyklý na celé
včelnici. Používá-li se výkluz, tak se to třídí až u medometu, neb se odváží
celé nástavky.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: frantaboys/=/seznam.cz
Datum: 20. 9. 2013
Předmět: Re: Radim spravne Ä?Ä?

"To přidej, do 39x24 se vejde 2-3kg, ale 2 tuny za den, to máš pravdu, to by

musel být úderník a nebo dobrá technika. S rámky optimal odvíčkování nožem
sám do 500 Kg a den včetně dovozu ze včelnice při použití výkluzů, ale
nestíhám úklid a vrátit nástavky, to až na druhý den.

 

Franta


---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Datum: 20. 9. 2013
Předmět: Re: Radim spravne Ä?Ä?

"2t medu = 2000 kg což se = přibližně rovná 2000 rámků  v. 24= to je cca 200

nástavků. V 17 cm v. to bude cca 300 nástavků
 Na zpracování jedno nástavku jednou osobou od jeho sundání až po vrácení 1/
4 hodiny to by ten PRCOVNÍ DEN  musel mít alespoň 50 hodin?
 Nebo je vynikající ÚDERNÍK . :-P

PEPAN


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 20. 9. 2013
Předmět: Re: Radim spravne Ä?Ä?

""Rady tohoto typu jsou těžké. Například tato níže uvedená informace
postrádá např. celkový počet pracovníků. Pokud je jen o jedny ruce navíc,
celý souhrn hodnocení mezi 24 a 17 je jinde. Pochybuji, žeby p. Volejník
zvládl až 2t v terénu práci sám v jedné osobě. 2t za den bych viděl tak pro
3 lidi, což nějakou výhodu mezi 17 a 24 nevytváří. Vlastně vůbec bych ani
souvislost mezi výškou rámku a denním výkonem při medobraní neviděl. To je
otázkou spíše technologického postupu k té dané výšce ku počtu pracovníků.
Něco jiného jsou počty v desítkách, něco jiného ve stovkách včelstev, neco
jiného v tisících. 24 není špatná výška."

Přesně tak. Podstatná nebude výška, ale zvolená technologie obecně.
Se stejnými rámky se při jedné technologii sotva zvládne pár stovek kilo a
s jinou technologií možná i pár tun.
V kočovném včelíně se zadováky jsme ve dvou za den, od rána do večera,
zvládali tak 400 kilo medu. Klasickým starým způsobem, kdy se plásty
vybraly, vedle v medárně odvíčovaly běžnou vidličkou a vytočily v
šestirámkovém medometu a potom vracely do dalšího včelstva náhradou za plné
plásty. Kdy pomocník odvíčkovával a točil furt a já jsem půl na půl vybíral
a pomáhal odvíčkovávat a točit.
Představuji si, že v nástavcích, například při využití výkluzů a při
zmechanizování odvíčkování ( to zdržuje víc než vytáčení) by to mohlo být
ve dvou klidně i pár tun . A klidně může být medomet na ruční točení, ne na
motor, stejně by se to muselo zvládnout."""

To přidej, do 39x24 se vejde 2-3kg, ale 2 tuny za den, to máš pravdu, to by
musel být úderník a nebo dobrá technika. S rámky optimal odvíčkování nožem
sám do 500 Kg a den včetně dovozu ze včelnice při použití výkluzů, ale
nestíhám úklid a vrátit nástavky, to až na druhý den.

 

Franta


---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Datum: 20. 9. 2013
Předmět: Re: Radim spravne Ä?Ä?

"2t medu = 2000 kg což se = přibližně rovná 2000 rámků  v. 24= to je cca 200

nástavků. V 17 cm v. to bude cca 300 nástavků
 Na zpracování jedno nástavku jednou osobou od jeho sundání až po vrácení 1/
4 hodiny to by ten PRCOVNÍ DEN  musel mít alespoň 50 hodin?
 Nebo je vynikající ÚDERNÍK . :-P

PEPAN


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 20. 9. 2013
Předmět: Re: Radim spravne Ä?Ä?

""Rady tohoto typu jsou těžké. Například tato níže uvedená informace
postrádá např. celkový počet pracovníků. Pokud je jen o jedny ruce navíc,
celý souhrn hodnocení mezi 24 a 17 je jinde. Pochybuji, žeby p. Volejník
zvládl až 2t v terénu práci sám v jedné osobě. 2t za den bych viděl tak pro
3 lidi, což nějakou výhodu mezi 17 a 24 nevytváří. Vlastně vůbec bych ani
souvislost mezi výškou rámku a denním výkonem při medobraní neviděl. To je
otázkou spíše technologického postupu k té dané výšce ku počtu pracovníků.
Něco jiného jsou počty v desítkách, něco jiného ve stovkách včelstev, neco
jiného v tisících. 24 není špatná výška."

Přesně tak. Podstatná nebude výška, ale zvolená technologie obecně.
Se stejnými rámky se při jedné technologii sotva zvládne pár stovek kilo a
s jinou technologií možná i pár tun.
V kočovném včelíně se zadováky jsme ve dvou za den, od rána do večera,
zvládali tak 400 kilo medu. Klasickým starým způsobem, kdy se plásty
vybraly, vedle v medárně odvíčovaly běžnou vidličkou a vytočily v
šestirámkovém medometu a potom vracely do dalšího včelstva náhradou za plné
plásty. Kdy pomocník odvíčkovával a točil furt a já jsem půl na půl vybíral
a pomáhal odvíčkovávat a točit.
Představuji si, že v nástavcích, například při využití výkluzů a při
zmechanizování odvíčkování ( to zdržuje víc než vytáčení) by to mohlo být
ve dvou klidně i pár tun . A klidně může být medomet na ruční točení, ne na
motor, stejně by se to muselo zvládnout.""

2t medu = 2000 kg což se = přibližně rovná 2000 rámků  v. 24= to je cca 200
nástavků. V 17 cm v. to bude cca 300 nástavků
 Na zpracování jedno nástavku jednou osobou od jeho sundání až po vrácení 1/
4 hodiny to by ten PRCOVNÍ DEN  musel mít alespoň 50 hodin?
 Nebo je vynikající ÚDERNÍK . :-P

PEPAN


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 20. 9. 2013
Předmět: Re: Radim spravne Ä?Ä?

""Rady tohoto typu jsou těžké. Například tato níže uvedená informace
postrádá např. celkový počet pracovníků. Pokud je jen o jedny ruce navíc,
celý souhrn hodnocení mezi 24 a 17 je jinde. Pochybuji, žeby p. Volejník
zvládl až 2t v terénu práci sám v jedné osobě. 2t za den bych viděl tak pro
3 lidi, což nějakou výhodu mezi 17 a 24 nevytváří. Vlastně vůbec bych ani
souvislost mezi výškou rámku a denním výkonem při medobraní neviděl. To je
otázkou spíše technologického postupu k té dané výšce ku počtu pracovníků.
Něco jiného jsou počty v desítkách, něco jiného ve stovkách včelstev, neco
jiného v tisících. 24 není špatná výška."

Přesně tak. Podstatná nebude výška, ale zvolená technologie obecně.
Se stejnými rámky se při jedné technologii sotva zvládne pár stovek kilo a
s jinou technologií možná i pár tun.
V kočovném včelíně se zadováky jsme ve dvou za den, od rána do večera,
zvládali tak 400 kilo medu. Klasickým starým způsobem, kdy se plásty
vybraly, vedle v medárně odvíčovaly běžnou vidličkou a vytočily v
šestirámkovém medometu a potom vracely do dalšího včelstva náhradou za plné
plásty. Kdy pomocník odvíčkovával a točil furt a já jsem půl na půl vybíral
a pomáhal odvíčkovávat a točit.
Představuji si, že v nástavcích, například při využití výkluzů a při
zmechanizování odvíčkování ( to zdržuje víc než vytáčení) by to mohlo být
ve dvou klidně i pár tun . A klidně může být medomet na ruční točení, ne na
motor, stejně by se to muselo zvládnout."

"Jako vlastní příklad uvedu to, že mám v provozu troje nástavky: staré od
univerzálů, vlasní výroby a 2 roky staré koupené od "profesionálního
výrobce". Ani jedny nejsou ideální, ale které jsou nejhorší asi každý
uhodne.
Vše sestříleno hřebíky a lepidlo (klih) neviděly."

S malými "profesionálními" výrobci nástavků je dneska problém.
Řemeslníci si všimli, že takový nástavkový úl je relativně jednoduchý výrobek, jehož plány se dají zadarmiko najít na internetu a tak dneska v ČR tak několik desítek všech možných truhlářů a stolařů vyrábí a inzeruje nástavkové úly. Nemluvě o tech, co to neinzerují a dělají úly jen na místní poptávku.
Ovšem když je jich tolik, je mezi nimi cenová válka a tak se snaží dělat ty nástavky co nejlevněji. A pokud nemají znalosti ze včelaření a nemají svoje úly dlouhodobě odzkoušené provozem, snadno to přetáhnou, ušetří víc než je zdrávo a vyprodukují málo použitelné zmetky.

Zdravím!
Již v minulosti jsem zde tvrdil,že cena jednoho kg medu se rovná ceně jednoho kg másla.Přesně tak jak to tvrdil už můj děda.To znamená někde kolem 160,-(viz eko zemědělci či sedláci,jak kdo chce)Pak ovšem záleží na tom,jaká je cena v okolí,kolik ke mě chodí zákazníků,jsem-li v časové tísni,mám-li již plné sklady,případně nemám do čeho plnit etc.Zde si každý doplň co je ti libo a máš cenu 1 kg medu od Tebou opečovávaných včel.
Standa

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: Re:
Datum: 1.4.2013 - 12:33:10

> Právě ten poslední odstavec to vyjadřuje nejlépe a je to volba každého
> chovatele .Je mu pak úplně jedno jestli se to jiným líbí nebo ne.
>
> pepan
>
>
> ---------- Původní zpráva ----------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Datum: 1. 4. 2013
> Předmět: Re:
>
> "No, čistě výdělečné přestalo včelaření být tím, jak výkupní ceny medu
> jakožto hlavního včelího produktu stouply od dob socíku na zhruba
> trojnásobek, zatímco náklady stouply na minimálně desetinásobek.
> Dneska se včelaření vyplatí jen těm, co mají po ruce vhodné podmínky. A
> obvykle jen jako doplněk k jinému základnímu hospodaření. Například jsou
> zemědělci, kteři hospodaří na mnoha desítkách hektarů takovým způsobem, že
> na spoustě plochy mají včelí pastvu. Nebo majitelé mnoha hektarů lesa, kde
> ta pastva je. Nebo majitelé rozsáhlého dvora se zahradou, kde se dá při
> kočování dobře přijet a snadno ty včely přezimovat a kde se taky ty včely
> na ten týden, měsíc v sezóně uživí. A v dosahu kočování mají dobré zdroje
> snůšky atd.
>
> Ostatní včelaři většinou musí počítat s tím, že kdyby stejný čas a náklady
> věnovali nějaké jiné mimopracovní činnosti, vydělali by mnohem víc než na
> včelách. Takže se takové včelaření musí brát spíš jako nevýdělečný koníček.
> Neboli nemaximalizovat, nenadstavovat to včelaření na maximální výdělek,
> ale na výdělek optimální. Kdy to včelaření baví, kdy to jde víceméně samo,
> kdy peníze na investice do včelaření či do souběžné samovýroby včelařských
> potřeb není problém sehnat a použít, i když se třeba nevrátí.
>
> Potom záleží hodně, co koho baví. Někoho baví vyrábět včečlařské pomůcky,
> tak si všechno levně vyrábí , někomu nevadí prodávat med jednotlivcům, tak
> ho prodává, pro jiného to je otravná činnost a tak dává med do výkupu......"

pro Karel
děkuji za reakci, asi mohu podepsat vše,
jen k neobsednutému prostoru bych doplnil:
pod odmínkou,
a) že neobsednutý prostor je pod včelstvem a
b) že prostoru odpovídají očka a česno(česna) v pozdním podzimu
Důvody: srážení vlhkosti nad hroznem podporuje plísně a
například vosy mohou přenášet choroby a parazity,
i když se až na zásobní plásty silného včelstva nedostanou.
Vašek

Já bych ale k VP kritériím dal jiná, ne třeba obecně přijímaná: - uvozuji =

Kritérium na "mít něco vpořádku" asi neplatí jen pro včelstva. Jako
příklad lze uvést to, kdy firma má reklamu přes půl zdi, ale z okapu jí
roste metr vysoká bříza a kopřivy za domem nebyly posekány ani loni.
=== ještě horší je ale varinat analeštěného sloganu a nekvalitní a drahá práce uvnitř - moc častý případ


A u těch včelstev například včasné doplnění zásob a odstranění
neobsazeného prostoru na zimu,
=== zásoby - nepochybně, ale neobsazený prostor? Naopak zižování a zmenšování protoru pordle mě je na škodu, pokud chci silná a vitální včelstva.

včasné rozšíření na jaře,
=== nepotřebuji, ponechávám dost místa na zimu a hlavně v podletí

vytočení medu dřív
než v plástech zkystalizuje,
=== čemu to vadí?

léčení a prohlídky v optimálním termínu
(datumově i teplotně) a hlavně zajištění úlů proti vodě (střechou i zatákání
mezi nástavky).
=== na ty zásahy asi bude nyní dost rozdílných názorů, myslím, že by mělo stačit - uchránit před úhynem


Jako vlastní příklad uvedu to, že mám v provozu troje nástavky: staré od
univerzálů, vlasní výroby a 2 roky staré koupené od "profesionálního
výrobce". Ani jedny nejsou ideální, ale které jsou nejhorší asi každý
uhodne.
Vše sestříleno hřebíky a lepidlo (klih) neviděly.
===
===Mám nástavky skutečně prodesionální které ale vyhovují včelám možná míň jak mé prodyšné z prkýnek. Včely kupodivu spáry nezatmelují, takže jim asi nevadí.
Profesinální a často používamná plechová víka u mě způsobí smáčení stěn úlů zatímco jentak stlučená krabicová s přesahem vyhovují z tohoto pohledu víc.

A to kdyby jsme se začali bavit o tom jak mají být vystavěné plásty - což někdo považuje za včelařovo vizitku, to by bylo diskuzí, zvlášť když se nyní rozšiřuje volná stavba, která je pro včely asi lepší jak na deseletí recyklovaném vosku z výměny v obchodě.

Karel

Proč se nějakej nouma stydí za svoje názory a použivá moje pseudon . Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: nasepenze/=/volny.cz

Datum: 19. 9. 2013

Předmět: Re: Sn?en? Optimal n?stavku


"Zdravím!

Já na svých "bedýnkách" mám včelí mezeru jen dole.To znamená,že horní loučka
je ve stejné výši jako horní okraj nástavku.Tím pádem mají holky svoji
mezeru jen mezi spodní loučkou rámku a horním horizontem níže položené části
úlu.Pro mě to má tu výhodu,že mezi stropní folií a rámky v nejhořejším
nástavku je minimum vosku( divoké stavby).A včelám těch 7-10 mm vyhovuje.
Tedy abych byl přesný.Nenadávají mi a jen vyjímečně tuto mezeru prostaví.

Standa



----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----

Od: "Petr Zbránek" <e-mail/=/nezadan>

Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>

Předmět: Sn?en? Optimal n?stavku

Datum: 7.3.2013 - 18:39:14



> Výška Optimal nástavku je 180mm, výška rámku je 170mm. Mezera nad rámkem
je

> 6mmm a pod 4mm. Mezera mezi rámky dvou nástavků je proto 10mm.

>

> Ve skutečnosti je mezera ještě o několik milimetrů větší díky tomu, že

> horní a dolní hrany nástavku se vlhkostí kroutí a to při jejich šířce 25mm

> způsobí že nástavek má reálně o 2 až 4 mm víc.

>

> To se mi zdá příliš mnoho a může to bránit matce ve vertikálnímu pohybu

> mezi rámky a způsobovat zastavování prostoru mezi rámky dílem (což

> nechceme, ale asi to naopak usnadňuje přechod matky mezi nástavky).

>

> Rád bych omezil zastavování mezery dílem a následné mačkání včel které se

> nahrnou na roztržené buňky s medem.

>

> Proto uvažuju ubrat z výšku nástavku 4mm.

>

> Zajímal by mne názor zkušenějších."

Kritérium na "mít něco vpořádku" asi neplatí jen pro včelstva. Jako
příklad lze uvést to, kdy firma má reklamu přes půl zdi, ale z okapu jí
roste metr vysoká bříza a kopřivy za domem nebyly posekány ani loni.
A u těch včelstev například včasné doplnění zásob a odstranění
neobsazeného prostoru na zimu, včasné rozšíření na jaře, vytočení medu dřív
než v plástech zkystalizuje, léčení a prohlídky v optimálním termínu
(datumově i teplotně) a hlavně zajištění úlů proti vodě (střechou i zatákání
mezi nástavky).
Jako vlastní příklad uvedu to, že mám v provozu troje nástavky: staré od
univerzálů, vlasní výroby a 2 roky staré koupené od "profesionálního
výrobce". Ani jedny nejsou ideální, ale které jsou nejhorší asi každý
uhodne.
Vše sestříleno hřebíky a lepidlo (klih) neviděly.
Vašek.
----- Original Message -----
> Tedy nemylsím subjektivní pocit, ale jak stanovit nějaká kritéria podle
> kterých by se to dalo posuzovat.

"Moje poslední setkání se starým včelařem přes 80 let ze kterého mám osobní
zkušenost, když jsem po panu řídícím převzal jeho včely letos v zimě. Včelky
přežily zimu, pozdě vloni na podzim je po úmrtí pana řídícího na penzi
zachránil kamarád velkovčelař... Včelky na jaře slabé, bodavé, dílo úplně
černé, léta se s rámky nepracovalo a po rozpáčení dna od nástavku se
nástavek rozlomil vejpůl, držel pouze díky protmelení propolisem. Prostě ve
všech skupinách se najdou nějaké ty nedostatky. Dnes jdu s radostí vyměnit
poslední bodavou matku za Singrovku od pana Strnada. "

Málokterý včelař dokáže jako končící redukovat počet svých včelstev tak, aby je zároveň stíhal ještě dostatečně ošetřovat. Obvykle nejdřív nestíhá nebo nedělá běžné prohlídky, údržbu a výměnu starých a poškozených věcí za nové a počet včelstev potom snižuje až právě pasivně "přirozeným" úbytkem těch včelstev, která na něco měla smůlu a nepřežila.
Dovolím si poznamenat k předchozímu příspěvku, že včel byly s dost velkou pravděpodobností divoké právě proto, že se plásty zanesené propolisem musely násilím páčit či že se ten nástavek sám začal rozpadat atd. Či případně proto , že rozpadající se úl měl netěsnosti a otvory, kterým na včelky dlouhodobě foukalo a šla zima nebo možná zápach a výtrusy hub z toho rozkladu dřeva.. Že to nejspíš z velké části nebylo genetikou. Být ty včely v novém úlu a s dostatkem zásob, staly by se dozajista "z divokých" včel včely docela mírné.

Já jsem

přesvědčen o tom, že on má ta svoje tři včelstva většinou v lepším stavu,

než lecktrerý mladý, který těch svých X při práci naprosto nestíhá. Ale to

jsem odbočil od tématu už moc daleko, omlouvám se.

Vašek."

-----------

Tak jak nějak déle včelařím a vyrostl sjme z počátečného nadšení kdy jsme věřil tomu že včely dám do pořádku častými návštěvami mám stále míň jasno v tom co je to mít včely v pořádku. Jaké je na to kritérium.
Ve střední Evropě je to světlé dílo.
A co dalšího, jak se to pozná?

Tedy nemylsím subjektivní pocit, ale jak stanovit nějaká kritéria podle kterých by se to dalo posuzovat.

Karel

Moje poslední setkání se starým včelařem přes 80 let ze kterého mám osobní
zkušenost, když jsem po panu řídícím převzal jeho včely letos v zimě. Včelky
přežily zimu, pozdě vloni na podzim je po úmrtí pana řídícího na penzi
zachránil kamarád velkovčelař... Včelky na jaře slabé, bodavé, dílo úplně
černé, léta se s rámky nepracovalo a po rozpáčení dna od nástavku se
nástavek rozlomil vejpůl, držel pouze díky protmelení propolisem. Prostě ve
všech skupinách se najdou nějaké ty nedostatky. Dnes jdu s radostí vyměnit
poslední bodavou matku za Singrovku od pana Strnada.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>

Datum: 20. 9. 2013

Předmět: Re: Radim spravne Ä?Ä?


"Ještě jedno hledisko bych do diskuze přidal. Každému roky přibývají a

pokud není včelaření uvažováno jako přivýdělek "dokud jsem mladý a mám

sílu", ale jako celoživotní koníček, dovolím si citovat jednoho starého

pána, který včelaří dlouhá léta: "Já jsem rád, že unesu prázdný nástavek.

Včelařím po jednom rámku." Tím chci říci, že i polonástavek plných plástů je


od nějakého věku moc těžký.

Mnohokrát tady čtu o tom, že starý včelař je špatný včelař. Já jsem

přesvědčen o tom, že on má ta svoje tři včelstva většinou v lepším stavu,

než lecktrerý mladý, který těch svých X při práci naprosto nestíhá. Ale to

jsem odbočil od tématu už moc daleko, omlouvám se.

Vašek."

Jo a plásty 39x24. Stejně tehdy jako teď.

"Rady tohoto typu jsou těžké. Například tato níže uvedená informace postrádá např. celkový počet pracovníků. Pokud je jen o jedny ruce navíc, celý souhrn hodnocení mezi 24 a 17 je jinde. Pochybuji, žeby p. Volejník zvládl až 2t v terénu práci sám v jedné osobě. 2t za den bych viděl tak pro 3 lidi, což nějakou výhodu mezi 17 a 24 nevytváří. Vlastně vůbec bych ani souvislost mezi výškou rámku a denním výkonem při medobraní neviděl. To je otázkou spíše technologického postupu k té dané výšce ku počtu pracovníků. Něco jiného jsou počty v desítkách, něco jiného ve stovkách včelstev, neco jiného v tisících. 24 není špatná výška."

Přesně tak. Podstatná nebude výška, ale zvolená technologie obecně.
Se stejnými rámky se při jedné technologii sotva zvládne pár stovek kilo a s jinou technologií možná i pár tun.
V kočovném včelíně se zadováky jsme ve dvou za den, od rána do večera, zvládali tak 400 kilo medu. Klasickým starým způsobem, kdy se plásty vybraly, vedle v medárně odvíčovaly běžnou vidličkou a vytočily v šestirámkovém medometu a potom vracely do dalšího včelstva náhradou za plné plásty. Kdy pomocník odvíčkovával a točil furt a já jsem půl na půl vybíral a pomáhal odvíčkovávat a točit.
Představuji si, že v nástavcích, například při využití výkluzů a při zmechanizování odvíčkování ( to zdržuje víc než vytáčení) by to mohlo být ve dvou klidně i pár tun . A klidně může být medomet na ruční točení, ne na motor, stejně by se to muselo zvládnout.

Po vojně jsem zrušil všechny staré uly a začal ve velkém včelařit moderně v optimalech 42x17.Včelařím na horách 600mnm v chladné oblasti.Krmil jsem i 30kg a výsledky byli žalostné.
V chladných oblastech je nízkonástavkové plodiště koncentrák pro včely.To už je fakt lepší plodiště 2nástavky 39x24 i lanstroth a dadant. Nízké nástavky jsou výborné jako medníky ale tím to končí.Když někomu na zahradě zrajou meruňky a broskve tak někdy funguje i nízkonástavkový úl. Já nedoporučuji nízkonástavkové plodiště. O úspoře práce bych po třiceti letech praxe a obhospodarování 250 včelstev mněl něco vědět.

Ještě jedno hledisko bych do diskuze přidal. Každému roky přibývají a
pokud není včelaření uvažováno jako přivýdělek "dokud jsem mladý a mám
sílu", ale jako celoživotní koníček, dovolím si citovat jednoho starého
pána, který včelaří dlouhá léta: "Já jsem rád, že unesu prázdný nástavek.
Včelařím po jednom rámku." Tím chci říci, že i polonástavek plných plástů je
od nějakého věku moc těžký.
Mnohokrát tady čtu o tom, že starý včelař je špatný včelař. Já jsem
přesvědčen o tom, že on má ta svoje tři včelstva většinou v lepším stavu,
než lecktrerý mladý, který těch svých X při práci naprosto nestíhá. Ale to
jsem odbočil od tématu už moc daleko, omlouvám se.
Vašek.

Rady tohoto typu jsou těžké. Například tato níže uvedená informace postrádá např. celkový počet pracovníků. Pokud je jen o jedny ruce navíc, celý souhrn hodnocení mezi 24 a 17 je jinde. Pochybuji, žeby p. Volejník zvládl až 2t v terénu práci sám v jedné osobě. 2t za den bych viděl tak pro 3 lidi, což nějakou výhodu mezi 17 a 24 nevytváří. Vlastně vůbec bych ani souvislost mezi výškou rámku a denním výkonem při medobraní neviděl. To je otázkou spíše technologického postupu k té dané výšce ku počtu pracovníků. Něco jiného jsou počty v desítkách, něco jiného ve stovkách včelstev, neco jiného v tisících. 24 není špatná výška. Podle mého mínění denně se dá ve 4 lidech zvládnout mnohem více medu než 2t.
_gp_
........
Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 20. 9. 2013
Re: Radim spravne Ä?Ä?
pan Volejník má např. 2 medomety po 24
rámcích 39x17 a z plovoucího síta teče med 120 nerezovou trubkou přímo do
sudů, které pouze odváží traktorem.

pán bůh potrestal všechny špatné, namyšlené a jinak omezené včelaře tím, že
nechal zavést 24 a drátky. Nevím v čem může být víc práce s nízkými
nástavky... a proč to někomu trvá déle vytočit. Pokud někdo má 4 včelstva
jako kamarád pana Kremličky, je to úplně jedno, pokud jich chce víc, pořídí
zvratný medomet na víc nízkých rámků, pan Volejník má např. 2 medomety po 24
rámcích 39x17 a z plovoucího síta teče med 120 nerezovou trubkou přímo do
sudů, které pouze odváží traktorem. Za den vytočí i 2 tuny. Neumím si ani
představit, že by stejné množství bez velmi drahého, násobně dražšího
vybavení dokázal někdo vytočit ze 24. 39x24 jsem s radostí opustil jako
špatnou pro včely, na jaře matky mimo nejsilnější včelstva nechtějí
přecházet do dalších nástavků, já zimuji ve 3-5 NN 39x17 a díky hřebenům
mají včely plásty nepřerušované skoro metr vysoké. Píšu to samozřejmě ne
jako gesto Pepanovi, ale jako názor pro lepší zorientování začátečníka. Mám
skoro 90 včelstev při zaměstnání, stíhám to v pohodě, než jsem dříve
rozebral 1 včelstvo kvůli mezerníkům, ale i s Hoffmany (zvláště na jaře je
od sebe dostat) to jde velmi pomalu, vysoké rámky se špatně zasunují do úlu,
tak dnes mám hotových 10 včelstev. V zimě příprava na sezónu je peklo s 24,
drátkování zabere strašně času a popíchané prstty taky nic moc. Skoro
polovinu rámků dělám na volnou stavbu, další dobro pro včely, staví si co
potřebují, pro mě žádná práce v zimě.Protože jsem po přechodu na 39x17
najednou měl mnohem víc času, naučil jsem se inseminovat a snažím se věnovat
šlechtitelské práci.

Vždy začátečníkovi doporučuji , aby navštívil pár včelařů a podle reálného
stavu jejich včelaření se teprve rozhodl, protože hodně dělají i místní
podmínky, jinak na horách,jinak v nížině. Hodně radosti se včelami přeje
Radek Hubač


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Datum: 18. 9. 2013

Předmět: Re: Radim spravne ĄĄ


"Nemyslete že ale vís rámků je víc medu. Je to mnohem víc práce a delší doba


vytáčení. Taky jsem s tím začal a tyto rámky již nechávám je dosluhovat

nové úly na 17 již nedělám.



pepan





---------- Původní zpráva ----------

Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>

Datum: 17. 9. 2013

Předmět: Re: Radim spravne ĄĄ



"A pokud se mu nevejdou domedometu , tak 39x17 Radek





---------- Původní zpráva ----------



Od: vladimir <vl.kremlicka/=/seznam.cz>



Datum: 17. 9. 2013



Předmět: Radim spravne ĄĄ





"Pritel zacina vcelarit. Kopil si 4 vcelstva na ramkove mire 39 x 24. Na



jare je prelozi do novych ulu.Doporucil jsem mu,aby pokracoval ve vcelarine



v uzmenilech typu OPTIMAL s tim ze zmeni ramkovou miru za vyhodnejsi 42x17



cm."""

Nepsal jsem o moru.

 

Franta


---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Datum: 19. 9. 2013
Předmět: Re: Tri pilire -ztrata kontaktu s realitou

" No stejně dospějeme tam, kam naši sousedi Němci. Znovu pálí celá
stanoviště.
 Vím to od příbuzné která tam dělá veterinární praxi s manželem.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: frantaboys/=/seznam.cz
Datum: 19. 9. 2013
Předmět: Re: Tri pilire -ztrata kontaktu s realitou

"Přesně tak má pravdu, jak by to mohlo být jednoduché, kdyby blbci neměli
funkce. To by jsme dnes ani nebyly celosvětová rarita a neměly několik
desetiletí mimořádná veterinární opatření na něco, na co si všude už zvykli.

 

Franta 


---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Datum: 19. 9. 2013
Předmět: Re: Tri pilire -ztrata kontaktu s realitou

"mám také ten dojem.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>
Datum: 19. 9. 2013
Předmět: Re: Tri pilire -ztrata kontaktu s realitou

"To neví, mně prolink fungoval. Mně článek nepřipadne špatný. Myslím, že je
rekací zejména na dění kolem přípravy vyhlášky SVS k moru včelího plodu.O
vlastní spolkové činnosti se v něm moc nemluví, o váznamu a postavení svazu
ve vztahu k orgánům státní sporávy si myslím, že má pravdu.""""

 No stejně dospějeme tam, kam naši sousedi Němci. Znovu pálí celá
stanoviště.
 Vím to od příbuzné která tam dělá veterinární praxi s manželem.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: frantaboys/=/seznam.cz
Datum: 19. 9. 2013
Předmět: Re: Tri pilire -ztrata kontaktu s realitou

"Přesně tak má pravdu, jak by to mohlo být jednoduché, kdyby blbci neměli
funkce. To by jsme dnes ani nebyly celosvětová rarita a neměly několik
desetiletí mimořádná veterinární opatření na něco, na co si všude už zvykli.

 

Franta 


---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Datum: 19. 9. 2013
Předmět: Re: Tri pilire -ztrata kontaktu s realitou

"mám také ten dojem.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>
Datum: 19. 9. 2013
Předmět: Re: Tri pilire -ztrata kontaktu s realitou

"To neví, mně prolink fungoval. Mně článek nepřipadne špatný. Myslím, že je
rekací zejména na dění kolem přípravy vyhlášky SVS k moru včelího plodu.O
vlastní spolkové činnosti se v něm moc nemluví, o váznamu a postavení svazu
ve vztahu k orgánům státní sporávy si myslím, že má pravdu."""

Již před 150 roky pan Langstroth stanovil včelí mezeru 8mm
Tu včely snadno překonávají a neprostavují.  proto není nutné nic vymýšlet
stačí používat poznatky již dávno ověřené.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: nasepenze/=/volny.cz
Datum: 19. 9. 2013
Předmět: Re: Sn?en? Optimal n?stavku

"Zdravím!
Já na svých "bedýnkách" mám včelí mezeru jen dole.To znamená,že horní loučka
je ve stejné výši jako horní okraj nástavku.Tím pádem mají holky svoji
mezeru jen mezi spodní loučkou rámku a horním horizontem níže položené části
úlu.Pro mě to má tu výhodu,že mezi stropní folií a rámky v nejhořejším
nástavku je minimum vosku( divoké stavby).A včelám těch 7-10 mm vyhovuje.
Tedy abych byl přesný.Nenadávají mi a jen vyjímečně tuto mezeru prostaví.
Standa

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Petr Zbránek" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Sn?en? Optimal n?stavku
Datum: 7.3.2013 - 18:39:14

> Výška Optimal nástavku je 180mm, výška rámku je 170mm. Mezera nad rámkem
je
> 6mmm a pod 4mm. Mezera mezi rámky dvou nástavků je proto 10mm.
>
> Ve skutečnosti je mezera ještě o několik milimetrů větší díky tomu, že
> horní a dolní hrany nástavku se vlhkostí kroutí a to při jejich šířce 25mm
> způsobí že nástavek má reálně o 2 až 4 mm víc.
>
> To se mi zdá příliš mnoho a může to bránit matce ve vertikálnímu pohybu
> mezi rámky a způsobovat zastavování prostoru mezi rámky dílem (což
> nechceme, ale asi to naopak usnadňuje přechod matky mezi nástavky).
>
> Rád bych omezil zastavování mezery dílem a následné mačkání včel které se
> nahrnou na roztržené buňky s medem.
>
> Proto uvažuju ubrat z výšku nástavku 4mm.
>
> Zajímal by mne názor zkušenějších."

Zdravím!
Já na svých "bedýnkách" mám včelí mezeru jen dole.To znamená,že horní loučka je ve stejné výši jako horní okraj nástavku.Tím pádem mají holky svoji mezeru jen mezi spodní loučkou rámku a horním horizontem níže položené části úlu.Pro mě to má tu výhodu,že mezi stropní folií a rámky v nejhořejším nástavku je minimum vosku( divoké stavby).A včelám těch 7-10 mm vyhovuje.Tedy abych byl přesný.Nenadávají mi a jen vyjímečně tuto mezeru prostaví.
Standa

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Petr Zbránek" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Sn?en? Optimal n?stavku
Datum: 7.3.2013 - 18:39:14

> Výška Optimal nástavku je 180mm, výška rámku je 170mm. Mezera nad rámkem je
> 6mmm a pod 4mm. Mezera mezi rámky dvou nástavků je proto 10mm.
>
> Ve skutečnosti je mezera ještě o několik milimetrů větší díky tomu, že
> horní a dolní hrany nástavku se vlhkostí kroutí a to při jejich šířce 25mm
> způsobí že nástavek má reálně o 2 až 4 mm víc.
>
> To se mi zdá příliš mnoho a může to bránit matce ve vertikálnímu pohybu
> mezi rámky a způsobovat zastavování prostoru mezi rámky dílem (což
> nechceme, ale asi to naopak usnadňuje přechod matky mezi nástavky).
>
> Rád bych omezil zastavování mezery dílem a následné mačkání včel které se
> nahrnou na roztržené buňky s medem.
>
> Proto uvažuju ubrat z výšku nástavku 4mm.
>
> Zajímal by mne názor zkušenějších.