Včelařská konference

"Pokud by to byla pravda, tak by nemělo vadit když se pásek zapaluje ve sklenici na okurky nasazené na krmný otvor.
Nevidím rozdílu mezi takovým prostorem a prostorem neobsednutých nástavků. Povídání o kondenzaci na skle je pro ty co si na něj po zapálení pásku šáhli a porovnali s teplotou hmotnějších rámků z leckdy zaizolovaných a promrzlých prostor nade dnem úsměvné. Přesto je tento zůsob aplikace oficiálně zatracován a zároveň tvrzeno, že to vše skončí na povrchu včel. Zapáleno v krajní prochladlé uličce zatímco sklenice je nad chomáčem. "
Tam se jedná o kvalitě povrchu, respektive o prostupu tepla z povrchu do plynné fáze těsně u povrchu. Sklo jakožto celistvý materiál má proti dřevu, které je teplý materiál s vzduchovými dutinami, ten prostup mnohem větší. Proto tam je taky větší množství zkondenzované vlhkosti i léčiva. Podobně to má i proti vosku a propolisu, ten má zase jako materiál menší prostup tepla než sklo.
Otázka je potom , o jak moc je ta kondenzace větší.
Ale oficiální postup je, pokud si pamatuji, zapalovat knot pouze namístě vyjmutého plástu v nejhořejším nástavku. Léčivo potomm stoupá nahoru a pod víkem úlu se rozšiřuje až ke včelám ,které tak chytí to léčivo z "první ruky".
Ostatní možnosti, zapalování knotu v podmetu znamená delší cestu léčiva ke včelám a tím větší kondenzaci. U té sklenice toje ještě horší, protože obvykle ta sklenice je mimo zimní chumáč. A kouř tak kondenzuje v sklenici, potom na plástech a až teprve poto mse dostane ke včelám.