Včelařská konference

Peroutka a jemu podobní jen nechtějí přiznat, že většina falšovaného medu
tuzemské produkce pochází od drobnochovatelů, kteří jsou ve většině a víc
medu dodávají do výkupu. Stačí se podívat na zaběhlé chovatelské metody s
převěšováním plástů z plodiště do medníku i se zbytky cukerných zimních  
zásob. Jsem pro spravedlnost a provádění kontrol u všech a stačí, aby se z
veterinární správy postavil k výkupu a odebral si vzorky od každého
prodávajícího.

 

Franta


---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Datum: 16. 9. 2013
Předmět: Re: Zajímavý Ä?lĂĽnek ?

"On přítel Peroutka se asi jen nevhodně vyjádřil. O no jim to totiž
neumožňuje nejspíše vybavení a kvůli pár kilo jim to ani nestojí za to. On
však velký pěstitel má i velkou balicí linku a tam se spíše vyplatí nahrsdit
nebo dobarvit ty tuny medu. U malých včelařů ale zase hrozí poškozování
teplem jejich jednoduché a zastaralé vybavení to často spůsobuje. A pak
bychom měli spíše rozlišit úmysl od nedbalosti. I to však neomlouvá.

pepan
 

---------- Původní zpráva ----------
Od: gupa <e-mail/=/nezadan>
Datum: 16. 9. 2013
Předmět: Re: Zajímavý Ä?lĂĽnek ?

"Tak to rozhodlo, chtěl jsem znovu podat přihlášku do ČSV, ale toto je důkaz
aby se normální pracující včelař na ČSV zvysoka vykašlal, protože nic v
Praze nedělají a vymýšlí jen za příspěvky členů akorát tak pomluvy. Fuj a
hanba těm "velkým u koryta", nic nedokázali a akorát blbě píšou._gp_
........
Podle Peroutky je však včelaření pro většinu českých včelařů prestižní
koníček, a pokud se vůbec falšování děje, pak se týká hlavně velkých
chovatelů. „Myslím, že svědomí by to těm malým nedovolilo,“ dodává
Peroutka.
"""

On přítel Peroutka se asi jen nevhodně vyjádřil. O no jim to totiž
neumožňuje nejspíše vybavení a kvůli pár kilo jim to ani nestojí za to. On
však velký pěstitel má i velkou balicí linku a tam se spíše vyplatí nahrsdit
nebo dobarvit ty tuny medu. U malých včelařů ale zase hrozí poškozování
teplem jejich jednoduché a zastaralé vybavení to často spůsobuje. A pak
bychom měli spíše rozlišit úmysl od nedbalosti. I to však neomlouvá.

pepan
 

---------- Původní zpráva ----------
Od: gupa <e-mail/=/nezadan>
Datum: 16. 9. 2013
Předmět: Re: Zajímavý Ä?lĂĽnek ?

"Tak to rozhodlo, chtěl jsem znovu podat přihlášku do ČSV, ale toto je důkaz
aby se normální pracující včelař na ČSV zvysoka vykašlal, protože nic v
Praze nedělají a vymýšlí jen za příspěvky členů akorát tak pomluvy. Fuj a
hanba těm "velkým u koryta", nic nedokázali a akorát blbě píšou._gp_
........
Podle Peroutky je však včelaření pro většinu českých včelařů prestižní
koníček, a pokud se vůbec falšování děje, pak se týká hlavně velkých
chovatelů. „Myslím, že svědomí by to těm malým nedovolilo,“ dodává
Peroutka.
""

 
Stando, pan bývalý tajemník ČSV Peroutka (nyní v RV ČSV) měl na mysli členy CPV při ČSV nebo Komerční včelaře při ČSV  :-))
 T:P
----------------------------------------------------
 
 
BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 15. 9. 2013
Re: ZajĂ­mavĂ˝ Ä?lĂĄnek ? (62330)nebo to je naopak Ti co mají větší počty včelstev nemají na nějaké pančování
medu čas. Standa


Podle Peroutky je však včelaření pro většinu českých včelařů prestižní 
koníček, a pokud se vůbec falšování děje, pak se týká hlavně velkých 
chovatelů. „Myslím, že svědomí by to těm malým nedovolilo,“ dodává Peroutka.
"
 

Tak to rozhodlo, chtěl jsem znovu podat přihlášku do ČSV, ale toto je důkaz aby se normální pracující včelař na ČSV zvysoka vykašlal, protože nic v Praze nedělají a vymýšlí jen za příspěvky členů akorát tak pomluvy. Fuj a hanba těm "velkým u koryta", nic nedokázali a akorát blbě píšou._gp_
.........
Podle Peroutky je však včelaření pro většinu českých včelařů prestižní
koníček, a pokud se vůbec falšování děje, pak se týká hlavně velkých
chovatelů. „Myslím, že svědomí by to těm malým nedovolilo,“ dodává Peroutka.
"

http://byznys.lidovky.cz/seznam-sizenych-medu-v-ceskych-obchodech-na-ktere-si-dat-pozor-p62-/moje-penize.aspx?c=A130227_123422_moje-penize_ase

nebo to je naopak Ti co mají větší počty včelstev nemají na nějaké pančování
medu čas. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: vcelka1978/=/centrum.cz

Datum: 15. 9. 2013

Předmět: Re: Zajímavý článek ?


"Zdroj:http://byznys.lidovky.cz/drsny-konkurencni-boj-ceskych-vcelaru-
zlamana-zebra-i-horici-garaze-111-/firmy-trhy.aspx?c=A130913_153919_firmy-
trhy_mev#utm_source=idnes&utm_medium=text&utm_campaign=sph <http://byznys.
lidovky.cz/drsny-konkurencni-boj-ceskych-vcelaru-zlamana-zebra-i-horici-
garaze-111-/firmy-trhy.aspx?c=A130913_153919_firmy-trhy_mev#utm_source=idnes
&utm_medium=text&utm_campaign=sph>

 

 

Podle Peroutky je však včelaření pro většinu českých včelařů prestižní
koníček, a pokud se vůbec falšování děje, pak se týká hlavně velkých
chovatelů. „Myslím, že svědomí by to těm malým nedovolilo,“ dodává Peroutka.
"

Je z mého chovu,klasické přelarvování. Ostatní matky jsou v pohodě.

Dobrý den přátelé včelaři,v jednom letošním oddělku mám matku,která sice hodně klade,ale z vajíček se vyvine jen asi 10% plodu.Čím to může být? Zásob mají dost.
----
Zažil jsem to jednou. Bylo to matkou.

Jak jsi k té matce přišel?

Karel

Zdroj:http://byznys.lidovky.cz/drsny-konkurencni-boj-ceskych-vcelaru-zlamana-zebra-i-horici-garaze-111-/firmy-trhy.aspx?c=A130913_153919_firmy-trhy_mev#utm_source=idnes&utm_medium=text&utm_campaign=sph <http://byznys.lidovky.cz/drsny-konkurencni-boj-ceskych-vcelaru-zlamana-zebra-i-horici-garaze-111-/firmy-trhy.aspx?c=A130913_153919_firmy-trhy_mev#utm_source=idnes&utm_medium=text&utm_campaign=sph>
 
 
Podle Peroutky je však včelaření pro většinu českých včelařů prestižní koníček, a pokud se vůbec falšování děje, pak se týká hlavně velkých chovatelů. „Myslím, že svědomí by to těm malým nedovolilo,“ dodává Peroutka.

Já bych vubec neřek že jde o nemoc plodu,to by bylo někde vidět.Bude to asi nějaká genetická chyba.Já jsem už vyděl klást mnoho tisíc matek a letos poprvé za ty roky se mi stalo že mladá matka v silném včelstvu začala klást ale žádný plod se nikdy nevylíhnul.Prostě vajíčka byla hluchá.Stará nevylíhlá vajíčka včely postupně odstranily a matka kladla nová, nikdy se z nich však nic nevylíhlo.Takto to probíhalo více než mněsíc.Jelikož jsem vyděl zakladeno do včelstva jsem pak dlouho nekoukal.

Jestli ty nebudeš zástupce cukerní společnosti,že ses tak rozčertil.U nás se před časem rozjela negativní kampaň proti Německému výrobci a ten do Česka už nechce dodávat.Škoda!U nás totiž bojujeme proti všemu a všem.A také proti falšování medu,ale tímto způsobem se to nedá zastavit.Už dávno máme borce kteří mají letité zkušenosti a dodávají ve velkém.
Jestli pak si někdy použil ke krmení inverty?Napiš tady své poznatky.

Pavle, typl bych to na některé onemocnění plodu. Pokud jsou navíc některé včely, které se líhnou, drobné,je to jistota. V takovém případě je většinou matka v pořádku a v jiného ročním období,bych ti poradil. Smést včely na mezistěny do nového, nebo dobře vydesinfikovaného úlu. Staré rámky vyvařit a spálit. V tomto období jsou pouze dvě možnosti. Nechat to na přírodě. Nebo vzít světlé souše, nebo zásobní plásty z jiných včelstev, tak aby tam byl i pyl a včely na ně přemést. V tuto roční dobu je to spíše pokus. V každém případě záleží na tom, jak silný oddělek je a je tedy otázka, zda se vyplatí, takový pokus dělat. Marcel

Nemáš 10 € na koupi digitální váhy napr. 100 g +-0,01gr? potom budeš mít po starostech

http://byznys.lidovky.cz/drsny-konkurencni-boj-ceskych-vcelaru-zlamana-zebra-i-horici-garaze-111-/firmy-trhy.aspx?c=A130913_153919_firmy-trhy_mev#utm_source=idnes&utm_medium=text&utm_campaign=sph

"Ať je to tak nebo tak, nemá cenu z ekonomického důvodu se stím vůbec
zabývat. Lepší výsledek v příštím roce dá první roj.
K udržení biodiversity je dobré brakovat i 1/4 stavu ročně včetně
přirozených ztrát.Z toho vyplývá NEZACHRAŇOVA ALE RUŠIT!!

pepan
"

Souhlas.
Pokud je jisté, že to není mor ani to moc nevypadá na virovou nákazu, tak za teplého počasí oddělek rozebrat, plásty použít nebo uskladnit na jaro , matku zamáčknout a včely nechat se vžebrat do úlů, aby je posílily.
Nebo pokud je někde hodně slabé včelstvo či oddělek s perspektivní matkou, připojit a tím posílit.

Ještě , pokud je samotný oddělek dostatečně silný a má kvalitní včely, což by se nějak muselo odhadnout..... Chovatelé v září až říjnu likvidují neprodané matky v oplodňáčcích nebo je prodávají se slevami. Tak by třeba stálo za to se poptat chovatelů v okolí a takovou matku do oddělku přidat.

Ať je  to tak nebo tak, nemá cenu  z ekonomického důvodu se stím vůbec
zabývat. Lepší výsledek v příštím roce dá první roj.
K udržení biodiversity je dobré brakovat i 1/4 stavu  ročně včetně
přirozených ztrát.Z toho vyplývá NEZACHRAŇOVA ALE RUŠIT!!

pepan

Pokud předtím byl plod té matky normální a teď není, je to na pováženou. Stále ale to může vadná nedostatečně oplozená matka či snad matka napadená nějakou specifickou mateří nemocí. Věc se může mít tak, že zatímco dříve v létě by i slabý oddělek nechal takovou matku zaklást matečníky a rozjel tichou výměnu, nyní takhle pozdě to včely mohly vzdát. A jak dlouho s takovou matkou dožijí, tak dlouho do zimy a přes zimu tam budou.

Taky to ale může být ten mor přenesený třeba pozdní loupeží z blízkého umírajícícho včelstva. Nyní, kdy je hodně včel a málo plodu, to tak může vycházet, že nakažený plod stíhají vyhazovat dříve, než se objeví typické příznaky. Jak to poznat, ale nevím, protože nemám s morem osobní zkušenosti.
Je ale třeba mor vyloučit, za teplého počasí prohlídnout ostatní včelstva, jestli mají normální plod a normálně se chovají. V této době, kdy je na ošetřování plodu přebytek včel, by přirozená mezerovitost plodu jednotlivých matek měla být na spodní hranici. A dodržovat při tom zásady čistoty, možná i mezi zásahy desinfikovat pomůcky, aby pokud by to byl skutečně mor, se prohlížením neroznesl mezi včelstva ještě víc.

Jinak řešení je odle mně víc verzí. Například v případě podezření objednat prohlídku u nějakého zkušeného prohlížeče, který mor zná nebo dát udělat laboratorní zkoušky na mor. Aby pokud by to byl skutečně mor, se to vyřídilo co nejdřív a tím s co nejmenší škodou pro okolní včelaře.
Nebo prostě bez jakéhokoliv ptaní zlikvidovat oddělek a plásty, úlek desinfikovat opálením a doufat.
Nebo pokud jsou všechna ostatní včelstva úplně v pořádku, mor v okolí není a od nepaměti nebyl, matku zlikvidovat, oddělek připojit k jinému.....

A co je s tím ostatním plodem? Prázdné buňky? Nějaké jiné tvary? Asi by to chtělo nafotit v detailu, dát někam na internet, přiložit odkaz a potom se ptát. Jinak to mohou být jen takové dohady. _gp_
.........
Pavel (82.100.0.70) --- 13. 9. 2013
vada matky

Dobrý den přátelé včelaři,v jednom letošním oddělku mám matku,která sice hodně klade,ale z vajíček se vyvine jen asi 10% plodu.Čím to může být? Zásob mají dost.

Velmi zajimave,

stavelky davam tak 1,1-1,2 gr. na jedno osetreni,ten tymol a mentol bude mozna stacit o dost mene, zkratil by se tak i cas odparu. No vidim, ze mam v zime zase co zkouset.

DIKY za inspiraci.

P.

Třeba i morem



---------- Původní zpráva ----------
Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
Datum: 13. 9. 2013
Předmět: vada matky

"Dobrý den přátelé včelaři,v jednom letošním oddělku mám matku,která sice
hodně klade,ale z vajíček se vyvine jen asi 10% plodu.Čím to může být?
Zásob mají dost."

Dobrý den přátelé včelaři,v jednom letošním oddělku mám matku,která sice hodně klade,ale z vajíček se vyvine jen asi 10% plodu.Čím to může být? Zásob mají dost.

Dobrý den přátelé včelaři,v jednom letošním oddělku mám matku která hodně klade ale z vajíček se vyvine tak 10% plodu. Čím to může být?

 
Je třeba šáhnout hlouběji do kapse . Kš je v tomto směru bezkonkurenční a to i bez dotace
1g mentolu 7 kč  gram thymolu 10kč. Surovinu dostaneš v lékarně případně na objednávku, bez prostředníka fa. prodávají balení od 1 kila nahoru.
Rozpočítej kolik ošetření (Mixu M:T) uděláš z gramu.
Není to jako když použiješ apiguard gel, kdy se vůně thymolu nese úlovým prostorem ještě v březnu následujícího roku, tak to není, vůně je pryč ca do třech dnů
Pokud jde o plod všeho stáří a matku nezpozoroval jsem vjemově nic nestandartního o čem bych měl informovat.
 T:P
 

Diky,

je to zajimave, oproti KS bude asi tymol a mentol cenove jinde ? Kde se to da koupit ?

JInak letos opravdu varoa asi vymrela, odparoval jsem v sobotu a dnes chtel udelat druhe kolo a kdyz jsem zacal cistit podlozky, tak sem vercajk sbalil, spady byly tak od 2 do max. 15 /20 roztocu na vcelstvo. Takze je dorazim pomoici KS az v listopadu. KM jsme letos nepouzil, nebyl zadny spad a tak jsem byl dnes pred cistenim podlozek lehce nervozni.

P.

 
Zdar, odpar jsem provedl na běžném miskovem sublimátoru Kš, měřák jsem nechal v dílně ale změřit teplotu odparu těchto dvou složek by něměl být problem.
Když dáš krystaly k sobě v poměru 2:1(M:T) rozetřením látky zkapalní (jestli sublimuješ použij tento poměr i na odpar)
 
(Teoreticky by mohly jít tyto rozetřené látky vmísit do minerálního oleje či lihu, kde jsou rozpustné a zplynovat např v Grifinu , toto nemám odzkoušeno, tedy házím zdviženou rukavici Zdenkovi B.)
 
Nebo tyto látky rozprašovačem rozprášit jako u kyseliny mléčné, kde, jak se domnívám by mohlli mít podobný repelenční účinek.
 
Jaké množství ?
Nemám váhu na tak malé množství, krystaly mentholu jsou robustnější a každý jiný než krystal thymolu tak hledám a přemýšlím o nějaké mini měrce a rozdrcení mentholu na hustotu thymolu.
V příštím roce bych chtěl odzkoušet, odsublimovat alternativní látku u které se domnívám, že by mohla mít efekt na vybíjení roztoče a dala se taktéž použít pro eko chov 


Držím se toho, že se nemá nic přehánět jak v množství, tak v počtech fumigačních nebo sublimačních za sezonu. I tak v brutálním lonském roce pokud jde o počty, stačilo na nepřítele číslo jedna 2 odpary Km a dvě cílené sublimace Kš. Letos je však situace zcela jiná.
T:P

Zdar vcelko,

jak jsi to odparoval ?

Teplota ?

Mnozstvi odpar. laky ?

Rad take vyzkousim.

P.

http://zen.e15.cz/pribehy/vcely-jsou-prvni-padli-v-chemicke-valce-1019346

pepan

 
Nezkoušel někdo sublimační odpar mixu těchto dvou složek ? Po včerejším testu jsou spady do dvou desítek VD (po 15 hod.)  U některých včelstev jsou po sublimaci na podložce vyhozeny 1-2 larvy ve stádiu předkukly.
Zdá se, že sublimační odpar má větší dopad na mortalitu roztoče, než vyrobený nosič napuštěný v esenciální látce a mixu těchto dvou složek volně se odpařujících do úlového prostoru, kde jsou spady pohybující se v řádku jen několika kusů.
T:P

R.P.:
...Včelkám se tím přiblížením knotu ke včelám dostalu víc léčiva a taky se trochu rozrušily a chumášč rozvolnil.

----
Napsal jsme to tady už před cadesetilety kdy jsem ještě fumigoval a byl za blbce aybch pak koukal že se to mezi lidem ujalo a dokonce je to na přednáškách doporučováno.

Po zapálení knotu a zavíkování jeden či dva pořádné kopance do úlu rozruší chomáč víc jak 5°C. :-)

Karel

"Karle Jiruši, možná se nedozví ani tvoje děti, co za řepku v dnešní době pěstují zemědělci. Budu stále tvrdit, ikdyž spousta přátel bude tvrdit něco jiného, že se pěstují GM plodiny. Mám za to, že z těch správných míst se to nedozvíme. Poptával jsem se již na několika místech, jak je to s řepkou. Nikdy jsem nedostal přímou odpověď a byl jsem odkazován na někoho jiného. "
Nevím, co budou tvrdit nějací přátelé, ale usuzovat jen z toho , že řepka nemeduje, na to, že to GM odrůda je známkou ..... , nevím , jak bych to nazval, abych neurazil.
Osobně si myslím, že pokud by to byla Gm odrůda vyvinutá pro zemědělskou produkci a taky náležitě a doložitelně otestovaná , tak by automaticky byla taková řepka nezávadná. A ani by nemusela projít nesmyslnými, v podstatě rozvoj Gm plodin znemožňujícími povinnými testy EU.
Jinak je to přirozeně nesmysl, genetické testy jsou dneska dostupné každému a za pár tisíc a důkazy o takovém nepovoleném pěstování by byly k dispozici po celou dobu pěstování plodiny, cca jeden rok plus po dobu, než jsou vypěstované produky úplně spotřebovány.
Ovšem kromě vylisovaného oleje, tam se zjistit, jestli je olej z GM odrůdy nebo neGm odrůdy, žádným způsobem nedá.

"Správně.
Ta teplota je tam uváděna orietační. Hlavní věcí je tam ta pasáž která uvádí
kdy ještě včely nelétají. Tím vším, je myšlen stav včelstva které je ještě
rozvolněné a ne sevřené v chomáči. Což obvykle bývá mezi 7 - 10°C Při té
horní hranici již pak bývají některé včely venku."
Kdysi, je už nejméně 20 let, se dělala fumigace v listopadu až prosinci. Tehdy, když kolikrát už začala teplota +- kolem nuly a včely už byly v chumáči, jsem dělal fumigaci v zadovácích tak, že jsem vybíral prázdné plásty, dokud jsem nenarazil na včely. Teprve potom , s knotem připíchnutým na první plást se včelami, jsem fumigoval. Kolem úlů taky v té době bylo naskládaných plno plástů, které jsem vracel včelám až po ukončení druhé nebo pokud se nedělalo aerosolem, třetí fumigace. Včelkám se tím přiblížením knotu ke včelám dostalu víc léčiva a taky se trochu rozrušily a chumášč rozvolnil.

A co já s tím mám společného?

:-)

Karel

Omlouvám se, zapoměl jsem udat téma.

J.P.

Karle Jiruši, možná se nedozví ani tvoje děti, co za řepku v dnešní době pěstují zemědělci. Budu stále tvrdit, ikdyž spousta přátel bude tvrdit něco jiného, že se pěstují GM plodiny. Mám za to, že z těch správných míst se to nedozvíme. Poptával jsem se již na několika místech, jak je to s řepkou. Nikdy jsem nedostal přímou odpověď a byl jsem odkazován na někoho jiného. Již tento přístup něco vypovídá. Jeden pán mi velmi opatrně odpověděl mejlem na stránce A4, obrovskou kopou slov, ale nic konkrétního jsem se nedozvěděl. Připadalo mi, jakoby ten velmi učený otitulovaný člověk, prodělal kurz mlžení u Milouše Jakeše, ten dokázal mluvit celý den a přitom nic neřekl.

J.P.

Jenom jestli nejsi Hůlka nebo jeho pomocník a nemluví z tebe zášť, když reklama na úkor Dolu nevyšla, tak to zkoušíš trapně tady. Na Včelařském fóru diskuze na Apismix proběhla také a mnohem dřív než daly v Dole odkaz na kontrolu u výrobce, tak si to na foru přečti také a dojde ti, že takový výrobce je mrtvý výrobce.

Aha jak je v tom Dol tak už tomu začínám rozumět.

Přidal bych ještě bod 3: Zbytečně velký neobsednutý prostor

Správně.
Ta teplota je tam uváděna orietační. Hlavní věcí je tam ta pasáž která uvádí
kdy ještě včely nelétají. Tím vším, je myšlen stav včelstva které je ještě
rozvolněné a ne sevřené v chomáči. Což obvykle bývá mezi 7 - 10°C Při té
horní hranici již pak bývají některé včely venku.

pepan.


---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
Datum: 8. 9. 2013
Předmět: Re: Fumigace

""zakopany pes" dogma-zkuste prilozit pri venkovni teplote 7,8,9 stupnu
ruku na strupkovou folii a schvalne,bude v ule taky 7,8,nebo 9?JosPr"

"zakopany pes" dogma-zkuste prilozit pri venkovni teplote 7,8,9 stupnu ruku na strupkovou folii a schvalne,bude v ule taky 7,8,nebo 9?JosPr

Stačí se podívat na stránky Dolu a v článku o špinavém cukru je odkaz na výrobce Apimixu. Tedy přesně z kontroly u něj.

1. pásek musí být ve svislé poloze, musí se teplem odpařit účinná látka a navázat na kouř, ne se spálit...

-----

A při jaké teplotě se ta látka tedy odpařuje apři jaké už degraduje aje neúčinná?

Karel

Fumigace pokud se provádí, tak tato metoda má svoji robustnost, ale vím o nějvětším neřádu včelařů při fumigaci.

1. pásek musí být ve svislé poloze, musí se teplem odpařit účinná látka a navázat na kouř, ne se spálit...

2. teplota nad 10°C, tam si myslím, že je zakopaný pes, co včelaři často podceňují a neví kolik je teplota .... viz chumáč a ošetření pouze povrchu včel v chumáči...

J.

Kdo to vyrábí a kde se to nechá koupit co to stojí?

 
(78.136.136.220) --- 6. 9. 2013
Apismix
Zná to někdo?
--------------
Jde výrobcem o deklarovane řepné krmivo (), řidší konzistence. Vyzkoušejte, porovnejte a v příštím roce nás seznamte s výsledky . Zajímala by mě expirace produktu po 12 měsících /stálost/, a vystavení krmiva přímemu slunečnnímu záření po dobu 1- 2 měsíců ,uskladněného dejme tomu na paletách přímo na stanovišti /stálost produktu/
Cena cukru ve vinařsk. potřebách 22,- kč / Kg , baleno v 25.
T:P
 

Zná to někdo?

Ten hlavní problém není vidět, není pouhým okem hmatatelný a člověk bez vybavení a aktivního výzkumu je vháji. A i když vybavení má čas někdy mmůže ukázat, že hypotéza a celá práce s bádámín a výkumeme jde vniveč. To já nato.

Navíc jsem dospěl k názoru, že genetika u včel je něco tak rychlého, že člověk- běžný včelař s cyklem své průměrné délky života nemůže ani pochopit co vlastně se děje v hnízdě i přesto, že má v rukou možnosti pro detekce a monitoring a široké spektrum akaricidních látek. Nemůže hodně věcí pochopit když nemá základní informace, kdy neví, co má pozorovat a hodnotit, co má vlastně hledat a jakou udělat protiakci aby prostě roztoč úly nevyžral. Bohužel, nejde jen o momentální počty shozených roztočů. To tím chci sdělit.

Takže problém s varoázou je opravdu komplex událostí na časové ose která nemá pravidelný řád, na které jednoduše napsáno nemá šanci vypozorovat pouhým okem co opravdu.

Takový je problém a tak se věci mají.

VÚ je jen s.r.o. které chce přežit a výzkum co vím, nedělá. Dělá exkurze, prodává všechno možné, produkují se z toho místa od zástupců a pracovníků a i externích lidí spojených nějak s touto společností mnoho informací, ale opravdu hodnotného co by alespoň posunulo problém s roztočem dále "do přesnějšího středu terče", jsem nezaregistroval.


_gp_





............
Jiří:
(46.33.101.196) --- 6. 9. 2013
Fumigace + varidol (62284) (62285) (62286)

Vážení přátelé, vím, že na této diskusi je i mnoho zvídavých včelařů, pan. Ing. Veselý byl opravdu český odborník na akaricidy ve včelařství, čest jeho památce, ale musíme si říci, že věda a výzkum se nikdy nezastavili a nezastaví, hledí se dál, všichni chtějí jít dál, někam růst, něco provozovat. Varroáza byla problém kdysi, a dnes možná stejně vážná jako při jejím začátku. Roztoči si vysobyli určitou rezistenci a spolu s dalšími onemocněními nebo stresy jsou schopni položit včelstvo na lopatky, zkrátka na podzim je hin.

Léčiva jsou problém a akutní dnes, ale někteří osvícení již v 70. letech říkali, že musí přijít do doby šlechtění a genetika, která posilní přirozenou odolnost proti varroáze, a v tom je ten problém, v USA už to pochopili a nějakou dobu na dom intenzivně pracují a proto i u nás, v tak individuální včelařině by se měl udelat určitá metodika, detekce varroatolerance a varroarezistence, která nás posune dál z těchto léčiv, která se jen usazují v tucích a neprospívají lidskému zdraví, byť že člověk hned nezareaguje, ale při dlouhodobém vystavování si myslím, že tyto látky jsou karcinogenní nebo mutagenní...

Takže hlavu vzhůru a do výběru, je nás tu jak much 50 tisích včelařů, kteří mají individuelní přehled o všem....
Co vy ma to?


Prosadíme se ve včelařském šlechtitelství...?
Jiří

Nehlede na to,ze u vetsiny ulu lezi dnes na ramcich strupkova folie a zadny prostor,kam by se kour dostal nad ramky neni! Leta fumiguju podmetem,jednoduse a rychle,zadna veda.JosPr.

podle mne je to prašť, jak uhoď

1. Běžně se dnes zimuje na dvou nástavcích
2. včelstvo na pozim by mělo být ve spodním
3. takže při zapálení nahoře  kouř s výpary stoupá nahoru kde se ochladí
o strůpek, částečně kondenzuje. Následně pak přes prázdný nástavek teprv
klesá k zimnímu hnízdu včel do spodního nástavku.

Druhá varianta

1. Knot zapálený ve spodním produkuje kouř s výpary které prochází právě
přes ten nástavek se včelami do horního se zásobami
2. Ochladí se o strůpek a zase klesá zpět do spodního se včelami.

Já osobně používám slovenskou oficiální metodu z podmetu. Po několik let
jsem zkoušel obě  a výsledky byly vždy stejné a ti i po kontrolním přeléčení
obu metod 
Ta slovenská je však jednodušší a rychlejší
Česká vycází z prxe kdy vznikala, to je z budečáků a podobných úlů kdy se
jenoduče příchl knot za okénko. Dnes to moderních úlech znamená rozebrání
strůpku.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 6. 9. 2013
Předmět: Re: Fumigace

""Pokud by to byla pravda, tak by nemělo vadit když se pásek zapaluje ve
sklenici na okurky nasazené na krmný otvor.
Nevidím rozdílu mezi takovým prostorem a prostorem neobsednutých nástavků.
Povídání o kondenzaci na skle je pro ty co si na něj po zapálení pásku
šáhli a porovnali s teplotou hmotnějších rámků z leckdy zaizolovaných a
promrzlých prostor nade dnem úsměvné. Přesto je tento zůsob aplikace
oficiálně zatracován a zároveň tvrzeno, že to vše skončí na povrchu včel.
Zapáleno v krajní prochladlé uličce zatímco sklenice je nad chomáčem. "
Tam se jedná o kvalitě povrchu, respektive o prostupu tepla z povrchu do
plynné fáze těsně u povrchu. Sklo jakožto celistvý materiál má proti dřevu,
které je teplý materiál s vzduchovými dutinami, ten prostup mnohem větší.
Proto tam je taky větší množství zkondenzované vlhkosti i léčiva. Podobně
to má i proti vosku a propolisu, ten má zase jako materiál menší prostup
tepla než sklo.
Otázka je potom , o jak moc je ta kondenzace větší.
Ale oficiální postup je, pokud si pamatuji, zapalovat knot pouze namístě
vyjmutého plástu v nejhořejším nástavku. Léčivo potomm stoupá nahoru a pod
víkem úlu se rozšiřuje až ke včelám ,které tak chytí to léčivo z "první
ruky".
Ostatní možnosti, zapalování knotu v podmetu znamená delší cestu léčiva ke
včelám a tím větší kondenzaci. U té sklenice toje ještě horší, protože
obvykle ta sklenice je mimo zimní chumáč. A kouř tak kondenzuje v sklenici,
potom na plástech a až teprve poto mse dostane ke včelám."

"Pokud by to byla pravda, tak by nemělo vadit když se pásek zapaluje ve sklenici na okurky nasazené na krmný otvor.
Nevidím rozdílu mezi takovým prostorem a prostorem neobsednutých nástavků. Povídání o kondenzaci na skle je pro ty co si na něj po zapálení pásku šáhli a porovnali s teplotou hmotnějších rámků z leckdy zaizolovaných a promrzlých prostor nade dnem úsměvné. Přesto je tento zůsob aplikace oficiálně zatracován a zároveň tvrzeno, že to vše skončí na povrchu včel. Zapáleno v krajní prochladlé uličce zatímco sklenice je nad chomáčem. "
Tam se jedná o kvalitě povrchu, respektive o prostupu tepla z povrchu do plynné fáze těsně u povrchu. Sklo jakožto celistvý materiál má proti dřevu, které je teplý materiál s vzduchovými dutinami, ten prostup mnohem větší. Proto tam je taky větší množství zkondenzované vlhkosti i léčiva. Podobně to má i proti vosku a propolisu, ten má zase jako materiál menší prostup tepla než sklo.
Otázka je potom , o jak moc je ta kondenzace větší.
Ale oficiální postup je, pokud si pamatuji, zapalovat knot pouze namístě vyjmutého plástu v nejhořejším nástavku. Léčivo potomm stoupá nahoru a pod víkem úlu se rozšiřuje až ke včelám ,které tak chytí to léčivo z "první ruky".
Ostatní možnosti, zapalování knotu v podmetu znamená delší cestu léčiva ke včelám a tím větší kondenzaci. U té sklenice toje ještě horší, protože obvykle ta sklenice je mimo zimní chumáč. A kouř tak kondenzuje v sklenici, potom na plástech a až teprve poto mse dostane ke včelám.

K mezistěnám z vlastního vosku jsem se zatím nedostal, i když mám nějaký historický lis a výrobu jsem vyzkoušel. Je to spíš otázka času.
Jinak podobně se snačím o stavbu téměř bez mezistěn (dávám jen asi 5 cm proužek, nebo půku mezistěny rozdělěnou úhloříčně ( do plodiště 39x30)
Gabon jsem neměl cca 4 roky, v podletí KM v nassehaidrech, loni jsem je měl až do října a vyhnul jsem se tím asi reinvazi. Pak dle nařízení OVS 1 a 2x fumigace a v posledních letech 1x areosol. Asi by se dala minimálně 1x fumigace nebo areosol vypustit, ale včelařím dost na dálku, takže monitoring časově nezvládám. Nátěr plodu jsem od r. 1995 zatím nedělal.

Vážení přátelé, vím, že na této diskusi je i mnoho zvídavých včelařů, pan. Ing. Veselý byl opravdu český odborník na akaricidy ve včelařství, čest jeho památce, ale musíme si říci, že věda a výzkum se nikdy nezastavili a nezastaví, hledí se dál, všichni chtějí jít dál, někam růst, něco provozovat. Varroáza byla problém kdysi, a dnes možná stejně vážná jako při jejím začátku. Roztoči si vysobyli určitou rezistenci a spolu s dalšími onemocněními nebo stresy jsou schopni položit včelstvo na lopatky, zkrátka na podzim je hin.

Léčiva jsou problém a akutní dnes, ale někteří osvícení již v 70. letech říkali, že musí přijít do doby šlechtění a genetika, která posilní přirozenou odolnost proti varroáze, a v tom je ten problém, v USA už to pochopili a nějakou dobu na dom intenzivně pracují a proto i u nás, v tak individuální včelařině by se měl udelat určitá metodika, detekce varroatolerance a varroarezistence, která nás posune dál z těchto léčiv, která se jen usazují v tucích a neprospívají lidskému zdraví, byť že člověk hned nezareaguje, ale při dlouhodobém vystavování si myslím, že tyto látky jsou karcinogenní nebo mutagenní...

Takže hlavu vzhůru a do výběru, je nás tu jak much 50 tisích včelařů, kteří mají individuelní přehled o všem....
Co vy ma to?


Prosadíme se ve včelařském šlechtitelství...?
Jiří

Já mám maximum MS z vlastnho vosku. A k tomu asi tak 1/4 až 1/3 díla staví včely bez mezistěn.
Takže se snažím aby se vosk z běžné produkce od těch snaživých co mají Gabon, 2x fumigace, jednou aerosol, nátěr s fumigací každý rok ke mně nedostal.

A já se snažím vystačit s minimem zásahů.

Karel

No jde možná o to, aby nám nepadali v úle roztoči už při vkládání mezistěn :-).

Při vší úctě k autoritě Ing.Veselého je zde několik otázek a tak nějak mám pocit že jen těžko se dobereme nějaké obecné metody jak dávkovat Amitráz na pásek.

Pokud by to byla pravda, tak by nemělo vadit když se pásek zapaluje ve sklenici na okurky nasazené na krmný otvor.
Nevidím rozdílu mezi takovým prostorem a prostorem neobsednutých nástavků. Povídání o kondenzaci na skle je pro ty co si na něj po zapálení pásku šáhli a porovnali s teplotou hmotnějších rámků z leckdy zaizolovaných a promrzlých prostor nade dnem úsměvné. Přesto je tento zůsob aplikace oficiálně zatracován a zároveň tvrzeno, že to vše skončí na povrchu včel. Zapáleno v krajní prochladlé uličce zatímco sklenice je nad chomáčem.

Zrovna tak je trochu divné to povídání o elektrostatickém náboji včelího chomáče a aerosolu a jeho pronikání dovnitř chomáče.

Spíš si myslím, že velkým úkolem té doby bylo stanovit množství co bude s rezervou účinné a neotráví včelařům včely když se vezme v úvahu v jakých všech úlech (velikost a stav = těsnost) máme včely a jací jsme umělci.

Karel

A asi již naposled z archivu této konference vsusicky (84.242.94.25) --- 3. 6. 2006

Jsem zastáncem konstruktivních přístupů. Co kdybyste místo invektiv ten dodaz do Dolu zopakoval vy a pak nás s odpovědí seznámil??? Myslel jsem si, že Vám jde o věc, ale je to spíš projev Vaší ješitnosti.

Vážení přátelé. I když vsusicky není moje pravé jméno, ale je to nik, který používám téměř 20 let, nejmenuji si Veselý. Tento příspěvek jsem zde na fóru zveřejnil již tenkrát. Kdo umí a má trpělivost, tak si ho najde.

Sdělte mi Vaši emailovou adresu a já Vám to z archivu přepošlu. V té době zde na konferenci zveřejnil, takže by se to mělo dát dohledat. Trochu mne Vaše reakce udivují.

To máte těžké citát se neoznačí a podpis na konci je pro mne rozhodující
datumky odeslání moc neregistruji. Tak to dopadá když někdo přehrabuje
archiv hledá věci zapomenuté a nijak to neoznačuje . Pak pár let staré
citace jen ostatní matou. Zvláště v dnešní překotné době kdy ji bývají tak
staré věci zavrhovány. A ještě k té citaci pana Veselého mám dojem , že ta
patřila k aerosolu. ten se tak chová.

pepan

---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 5. 9. 2013
Předmět: Re: düvkovüní varidolu

"Víte koho oslovujete pane Veselý???????? To snad není možné."

Víte koho oslovujete pane Veselý???????? To snad není možné.

 Pane Veselý neccete mi tvdit,že je jedno jestli stejné včelstvo vlivem
venkovních teplot obsedá 2 nástavky s 22 rámky neboje staženo na 5 rámcích
budu dávkovat 4 nebo jen jednou kapkou.
On je totiž rozdíl ve slovech  včelstvo obsedá 1 nástavek což je 9 - 11
rámků. (dle typu úlu)
Nebo včelstvo sedí v jednom nástavku což může být  i 2 - 11 rámků (rezervní
matky jdou zimovat i na 2 rámcích)
V dobách kdy se tyhle metody uváděli v život se však běžně zimovalo na 7
rámcích. Což je i dnes považována za minimum pro zdárný příští rok.
Jak pak dávkovat léčivo u včelařů kteří mají veškré prázdné rámky pod
včelstvem. Dám-li si na oštřený úl sklo, vidím jak kouř spolu s parami
varidolu klesá rychle dolů. a začne se točit po celém úlu kde postupně
kondenzuje. V době kdy se provádí oštření včelstva obvykle sedí ve spodním
nástavku a velká část se z horních vrstev snad ani ke včelám nedostane.
jedině až po delší době kdy včely do těch prostor dojdou


---------- Původní zpráva ----------
Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>
Datum: 5. 9. 2013
Předmět: Re: d?vkov?ní varidolu

"Když myslíte:

Dobrý den,
31. května 2006, 9:27:12, napsal jste:

vac> Přeji hezký den.
vac> Před časem ve včelařském diskusním fóru proběhla diskuse k
problematice dávkování Varidolu FUM při fumigaci v případě, že zimování
probíhá ve více nástavcích, ale včelstvo skutečně obsedá pouze
vac> 1 nástavek. Např. včelstvo zimuje v úlové sestavě dno+1NN 39x15 se
zásobami+1VN39x30+ případně další NN 39x15, ale v době fumigace včelstvo
obsedá pouze VN.
vac> Ve vašem návodu je uvedeno cit.:
vac> "Těsně před ošetřením se nakape z výše 3cm na horní polovinu proužku
(blíže k otvoru) Varidol FUM. Na jeden nástavek se použijí 2 kapky,
obsedá-li včelstvo 2 nástavky, na proužek se nakapou 4
vac> kapky."
vac> Prosím o Vaše vyjádření ke způsobu dávkování v těcto případech.
Vzhledem k tomu, že by Vaše stanovisko zajímalo více včelařů, prosím o
souhlas se zveřejněním Vašeho vyjádření ve včelařské
vac> konferenci popř. přímo o Vaše vyjádření formou článku v časpice
Včelařství.

vac> Předem děkuji.

vac> S pozdravem

vac> V.SUSICKY




Vážený příteli,
Dávkování Varidolu záleží na množství včel, nikoliv na prostoru. Živá
aktivní těla včel s velikým povrchem naváží na sebe většinu účinné
látky. Návod je proto správný, dávka se zvyšuje jen pokud včelstvo
další nástavek skutečně obsedá.



--
S pozdravem,
V. Veselý, VÚVč Dol
beedol/=/beedol.cz"