Včelařská konference

Včelaři na změně režimu opravdu tratili.
Med do výkupu šel za stabilní cenu 35 Kčs za kg a vykoupilo se všechno, co včelaři dodali. Pokud stačily hliníkové konve na med. Ze dvora se kvalitní tmavý med prodával za 60 i 80 Kčs za kilo. Dneska v přepočtu na současnou váhu koruny by to byly aspoň desetinásobky.
A přesto už tehdy někteří včelaři ve výkupu fixlovali. Třeba přidali na spodek konve cihlu nebo kámen. Že tam šel převážně řepkový med, kterého bylo hodně a lidi ho moc nechtěli, bylo automatické. Anebo řídký med.
Ovšem že to šlo po změně režimu hodně k horšímu, bylo logické. Předtím bylo včelaření až na pár šťastlivců, kteří to mohli dělat jako povolání u družstev a podobných subjektů, vyhrazeno jen pro amatéry jako přivýdělek při běžném zaměstnání.
Ovšem po roce 89 se díky tomu, že tam bylo tolik peněz, našlo hodně včelařů, kteří se tím chtěli živit jako soukromníci. A ještě víc včelařů so tím chtělo rozsáhle přivydělávat a tak rozšiřovali svoje chovy a předělávali je na kočovné. Během pár lety tedy nastala převaha nabídky včelích produktů a tím pád jejich cen. To trvalo tak do roku odhaduji 2000 - 2005, než se vyeliminovali včelaři , kteří včelařili v horších podmínkách nebo kterým to tak moc nešlo.
.
Co se týká toho pastevního referenta, to byl tuším funkcionář okresního výboru ČSV. Potvrzuji, že někdo musel tehdy ty lány řepky a přístupové cesty projít, určit stanoviště,zjistit dojezdnost na ně. Včelaři se u toho lánu už potom jen sešli , v ruce cedulku se svým jméněm a počtem včelstev a na vybraném místě tu cedulku na kalcku zapíchli. Aby bylo vybrané stanoviště nějak označeno, než tam ty včely dovezou. Ale mám pocit, že to tehdy dělal agronom nebo někdo takový z toho družstva.

Já měl na mysli jen tu dotaci 1 D.  Ty platby od JZD si  nezáviděli i když
ji dostávali i místní bez kočování.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Blažena Dvořáková <bl.dvorakova/=/email.cz>
Datum: 22. 8. 2013
Předmět: Re: Ä?epkovÄ?Ë? med

"Pepane s tou závistí to taky na 100 procent nebylo. Dělal jsem pastevního
referenta. Tato práce představovala že objedu všechny lány řepky , najdeš
přístupové cesty, místa kam se dají umístit vozy a celou dobu kvetení a
odjezd tak aby nevznikla škoda a to nejen na porostu který podstatně
vzrostl. Včelaři si vybrali svoje místa a co zbylo to sem si vzal já. A ta
závist. To tvoje bylo jako každy rok to nejlepší. To bylo místo toho děkuji.
Odměna byla doma když mi žena spočítala co sem projel se starým trabantíkem
benzínu a někdy se povedlo na polních dálnicích odřít. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Datum: 22. 8. 2013

Předmět: Re: Ä?epkovÄ?Ë? med


"v tom máš pradu tady se dotkl dotací za opylování toto téma nás čeká v

krátkédobě kdy si začnou pisálkové na této konfereci závidět kdo kolik

dostane. tehdy to platily JZD defakto ze společného, a dnes Ministersto také

ze společného. Tehdy si tak nějak včelaři nezáviděli proti dnešku.



pepan





---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Datum: 22. 8. 2013

Předmět: Re: Ä?epkovÄ?Ë? med



""en na okraj; s řepkou se začínalo již mnohem dříve Používala se na výrobu

různých margarínů, Typickým zástupcem byla za I republiky byla vlastní

sestra másla Sana. Za socíku se s její výrobou pokračovalo Pak byla po

vypršení práva přejmenována na Visu a pozdeji Heru."



Já vím, že se začínalo mnohem dříve. Ale někdy kolem roku 1970

komunistickému státu svitlo, že hromadné včelařské provozy provozovaný

státem při každém druhém JZD a místních státních lesích je ekonomický

nesmysl.

A kolem roku snad 1975, když se rozhodli podstatně zvýšit pěstování řepky

kvůli soběstačnosti v olejninách , se tak rozhodli masívně podporovat

výstavby kočovných včelínů soukromými včelaři malochovateli svépomocí z

všelijakých levně prodávaných vyřazených podvozků a jejich kočování za

opylováním řepky a jiných plodin.

Včelaři tak v tom období masově vyráběli kočovné včelíny, protože díky

levnému převozu včelstev, platbám za opylování a výkupním cenám medu bylo

takové včelaření jeden z mála legálních velice ziskových koníčků ."""

neboj ony to vyčistí samy. Taky se mi to stalo ale s 8 l prosakovacím
krmítkem.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Bohou <bohumil.horak/=/seznam.cz>
Datum: 23. 8. 2013
Předmět: Zatopení úlu cukerným roztokem

"Krmím okurkovými lahvemi s prosakovacím víčkem. Včera mi jedno víčko
neudrželo roztok a zatopilo mi to úl. Co dělat?"

Krmím okurkovými lahvemi s prosakovacím víčkem. Včera mi jedno víčko neudrželo roztok a zatopilo mi to úl. Co dělat?

Pepane s tou závistí to taky na 100 procent nebylo. Dělal jsem pastevního
referenta. Tato práce představovala že objedu všechny lány řepky , najdeš
přístupové cesty, místa kam se dají umístit vozy a celou dobu kvetení a
odjezd tak aby nevznikla škoda a to nejen na porostu který podstatně
vzrostl. Včelaři si vybrali svoje místa a co zbylo to sem si vzal já. A ta
závist. To tvoje bylo jako každy rok to nejlepší. To bylo místo toho děkuji.
Odměna byla doma když mi žena spočítala co sem projel se starým trabantíkem
benzínu a někdy se povedlo na polních dálnicích odřít. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Datum: 22. 8. 2013

Předmět: Re: Ä?epkovÄ?Ë? med


"v tom máš pradu tady se dotkl dotací za opylování toto téma nás čeká v

krátkédobě kdy si začnou pisálkové na této konfereci závidět kdo kolik

dostane. tehdy to platily JZD defakto ze společného, a dnes Ministersto také

ze společného. Tehdy si tak nějak včelaři nezáviděli proti dnešku.



pepan





---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Datum: 22. 8. 2013

Předmět: Re: Ä?epkovÄ?Ë? med



""en na okraj; s řepkou se začínalo již mnohem dříve Používala se na výrobu

různých margarínů, Typickým zástupcem byla za I republiky byla vlastní

sestra másla Sana. Za socíku se s její výrobou pokračovalo Pak byla po

vypršení práva přejmenována na Visu a pozdeji Heru."



Já vím, že se začínalo mnohem dříve. Ale někdy kolem roku 1970

komunistickému státu svitlo, že hromadné včelařské provozy provozovaný

státem při každém druhém JZD a místních státních lesích je ekonomický

nesmysl.

A kolem roku snad 1975, když se rozhodli podstatně zvýšit pěstování řepky

kvůli soběstačnosti v olejninách , se tak rozhodli masívně podporovat

výstavby kočovných včelínů soukromými včelaři malochovateli svépomocí z

všelijakých levně prodávaných vyřazených podvozků a jejich kočování za

opylováním řepky a jiných plodin.

Včelaři tak v tom období masově vyráběli kočovné včelíny, protože díky

levnému převozu včelstev, platbám za opylování a výkupním cenám medu bylo

takové včelaření jeden z mála legálních velice ziskových koníčků .""

takže jsme to tím zvoněnímklíči nijak nevyhráli.


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 22. 8. 2013
Předmět: Re: Ă??epkovĂ??Ă?? med

""v tom máš pradu tady se dotkl dotací za opylování toto téma nás čeká v
krátkédobě kdy si začnou pisálkové na této konfereci závidět kdo kolik
dostane. "

Až na to, že tehdy to bylo za opylování konkrétní plodiny, nejenom za to,
že "v nějakých bedničkách po většinu roku držím včely" a bylo toho
nesrovnatelně víc.
Za opylování řepky za jedno včelstvo 60 nebo 80 Kč a za opylování jetele v
podletí 120 Kč.
Stačilo mít 20 včelstev v kočovném včelíně, což bylo u starých úlů s
přístupem zezadu možné nacpat na téměř jakýkoliv podvozek a rázem byly doma
téměř dva měsíční platy. Včely při troše drzosti a štěstí převezl
traktorista družstva zadarmo nebo za pár krabiček cigár, platby za
opylování víc než dostatečně pokryly všechny náklady včetně krmení a peníze
za med už byly jen čistý zisk....."

"v tom máš pradu tady se dotkl dotací za opylování toto téma nás čeká v
krátkédobě kdy si začnou pisálkové na této konfereci závidět kdo kolik dostane. "

Až na to, že tehdy to bylo za opylování konkrétní plodiny, nejenom za to, že "v nějakých bedničkách po většinu roku držím včely" a bylo toho nesrovnatelně víc.
Za opylování řepky za jedno včelstvo 60 nebo 80 Kč a za opylování jetele v podletí 120 Kč.
Stačilo mít 20 včelstev v kočovném včelíně, což bylo u starých úlů s přístupem zezadu možné nacpat na téměř jakýkoliv podvozek a rázem byly doma téměř dva měsíční platy. Včely při troše drzosti a štěstí převezl traktorista družstva zadarmo nebo za pár krabiček cigár, platby za opylování víc než dostatečně pokryly všechny náklady včetně krmení a peníze za med už byly jen čistý zisk.....

v tom máš pradu tady  se dotkl dotací za opylování toto téma nás čeká v
krátkédobě kdy si začnou pisálkové na této konfereci závidět kdo kolik
dostane. tehdy to platily JZD defakto ze společného, a dnes Ministersto také
ze společného. Tehdy si tak nějak včelaři nezáviděli proti dnešku.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 22. 8. 2013
Předmět: Re: Ä?epkovÄ?Ë? med

""en na okraj; s řepkou se začínalo již mnohem dříve Používala se na výrobu
různých margarínů, Typickým zástupcem byla za I republiky byla vlastní
sestra másla Sana. Za socíku se s její výrobou pokračovalo Pak byla po
vypršení práva přejmenována na Visu a pozdeji Heru."

Já vím, že se začínalo mnohem dříve. Ale někdy kolem roku 1970
komunistickému státu svitlo, že hromadné včelařské provozy provozovaný
státem při každém druhém JZD a místních státních lesích je ekonomický
nesmysl.
A kolem roku snad 1975, když se rozhodli podstatně zvýšit pěstování řepky
kvůli soběstačnosti v olejninách , se tak rozhodli masívně podporovat
výstavby kočovných včelínů soukromými včelaři malochovateli svépomocí z
všelijakých levně prodávaných vyřazených podvozků a jejich kočování za
opylováním řepky a jiných plodin.
Včelaři tak v tom období masově vyráběli kočovné včelíny, protože díky
levnému převozu včelstev, platbám za opylování a výkupním cenám medu bylo
takové včelaření jeden z mála legálních velice ziskových koníčků ."

"en na okraj; s řepkou se začínalo již mnohem dříve Používala se na výrobu
různých margarínů, Typickým zástupcem byla za I republiky byla vlastní
sestra másla Sana. Za socíku se s její výrobou pokračovalo Pak byla po
vypršení práva přejmenována na Visu a pozdeji Heru."

Já vím, že se začínalo mnohem dříve. Ale někdy kolem roku 1970 komunistickému státu svitlo, že hromadné včelařské provozy provozovaný státem při každém druhém JZD a místních státních lesích je ekonomický nesmysl.
A kolem roku snad 1975, když se rozhodli podstatně zvýšit pěstování řepky kvůli soběstačnosti v olejninách , se tak rozhodli masívně podporovat výstavby kočovných včelínů soukromými včelaři malochovateli svépomocí z všelijakých levně prodávaných vyřazených podvozků a jejich kočování za opylováním řepky a jiných plodin.
Včelaři tak v tom období masově vyráběli kočovné včelíny, protože díky levnému převozu včelstev, platbám za opylování a výkupním cenám medu bylo takové včelaření jeden z mála legálních velice ziskových koníčků .

prečítať príspevky na tému

chcem prečítať vystúpenia o téme

jen na okraj; s řepkou se začínalo již mnohem dříve Používala se na výrobu
různých margarínů, Typickým zástupcem byla za I republiky byla  vlastní
sestra másla Sana. Za socíku se s její výrobou pokračovalo Pak byla po
vypršení práva přejmenována na Visu a pozdeji Heru. Za toho socíku se běžne
a to již i před II světovou využívala na výrobu jedlých olejů. Ten byl ale
vždy považován za ten nejhorší a to pro domělou škodlivost kyseliny erukové.
dnes kdy se pěstují odrůdy které tuto téměř neobsahují se tento olej řadí k
těm lepším. Dneší rozmach je však kvůli biopalivům a na těch obrovských
plocách snad ani nelze ty včely najít když se v nich rozptýlí těch našich
pár much.


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 22. 8. 2013
Předmět: Re: Ĺ?epkovĂ˝ med

""V těch letec se také uvádí, že mnoho polí je i bez včel
pepan"
Když se za socíku se řepkou začínalo, znamenalo to jistotu. Mohlo být úplně
mizerné počasí, ale stačilo, když během těch 3 - 4 týdnů bylo jen necelý
týden pěkně na snůšku a medníky byly plné. Dokonce stačilo, když už řepka
byla skoro odkvetlá, prakticky zelená, jen s trochou roztroušených zbylých
kvítků a včely pořád ještě z toho přinesly nezanedbatelné množství .
Dokonce i když do začátku květu řepky v dubnu přišlo počasí od severu,
ledový vítr a sníh s deštěm a před česny bylo černo z létavek, co
nedoletěly, tak ke konci řepky byly úly plné medu a včel.
Slabší snůška byla akorát na úplném začátku, když zkoušeli řepku sít taky
na horských polích, kde se jinak urodil jen oves , žito a pohanka. Jak
později začali sít řepku na lepších půdách, lepších bramborářských až
cukrovkářských, snůška medu byla obrovská.

Dneska, když mám včely jen u baráku, pozoruji, že v cca posledních 5 letech
, když řepku zasejí na blízkých polích, není z ní skoro nic. Dříve, i když
to pole bylo kilometr nebo i víc daleko, byla z řepky znatelná snůška."

"V těch letec se také uvádí, že mnoho polí je i bez včel
pepan"
Když se za socíku se řepkou začínalo, znamenalo to jistotu. Mohlo být úplně mizerné počasí, ale stačilo, když během těch 3 - 4 týdnů bylo jen necelý týden pěkně na snůšku a medníky byly plné. Dokonce stačilo, když už řepka byla skoro odkvetlá, prakticky zelená, jen s trochou roztroušených zbylých kvítků a včely pořád ještě z toho přinesly nezanedbatelné množství . Dokonce i když do začátku květu řepky v dubnu přišlo počasí od severu, ledový vítr a sníh s deštěm a před česny bylo černo z létavek, co nedoletěly, tak ke konci řepky byly úly plné medu a včel.
Slabší snůška byla akorát na úplném začátku, když zkoušeli řepku sít taky na horských polích, kde se jinak urodil jen oves , žito a pohanka. Jak později začali sít řepku na lepších půdách, lepších bramborářských až cukrovkářských, snůška medu byla obrovská.

Dneska, když mám včely jen u baráku, pozoruji, že v cca posledních 5 letech , když řepku zasejí na blízkých polích, není z ní skoro nic. Dříve, i když to pole bylo kilometr nebo i víc daleko, byla z řepky znatelná snůška.

Tak letos to vymlátili kroupy a to zůstalo toli že jsou jezedovi kluci
spokojeni. 37 metráku je opravdu dost po krupetu. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Datum: 21. 8. 2013

Předmět: Re: Řepkový med


"V těch letec se také uvádí, že mnoho polí je i bez včel

pepan





---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Datum: 21. 8. 2013

Předmět: Re: Řepkový med



"Výkupní cenu 12 tisíc za tunu řepky jsem našel na internetu.

Co se týká výnosnosti řepky, v 70 letech se uváděla v rozmezí od 600 do

1200 kg z hektaru.

Těch 100 kg z hektaru možná bude odpovídat té hodně stříkané řepce. A je to

jinak hodnota velmi podprůměrně medující plodiny, na kterou včely létají v

podstatě jen tehdy, pokud nic jiného nemeduje. Což odpovídá tady diskuzi o

kvetoucí řepce bez včel.""

to je blbost.Nemáš včely řízené vysílačkou.


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Datum: 20. 8. 2013

Předmět: Re: Řepkový med


"_"Minulou sobotu jsem to resil s jednim zemedelcem, kde jsem kupoval

psenici. Rikam mu, ze repka je pro mne nezajimava. Ptal se proc ? Kdyz jsem

mu rekl, ze to pole kvete a je uplne mrtve- ani vcela, ani motyl ani cmelak

proste nic. Tak mi rikal, ze pristi rok az mu pokvete repka, tak mi zavola,

at se prijedu pdivat, jak to pole huci. Pri hlubsim rozboru jsme prisli na

to ze strika jen tri nejnutnejsi postriky DAM a pak jeste neco. V tom je

ten zakopany pes. Vynosy ma letos 27 metraku/ha, zemedelci v nasem okoli

strikaji celkem asi 10-11 x skutecne. Vynosy maji letos nekde okolo 37-39

metraku/ha. Pristi rok vezu vcely k tomuto zemedelci, problem je, ze techto

zemedelcu ubyva. Vsichni jedou na vynosy v metracich z ha, ne na vynos

medu."_

No, výkupní cena řepkového semene je dneska asi 12000 za tunu. Z tohoto

pohledu má ten zemědělec ztrátu asi 15 tisíc Kč z hektaru. Je otázka, kolik

se dá získat z jednoho hektaru řepkového medu. Pokud uvažujeme, že med se

prodá ze dvora za víc než 120 Kč a když se odečtou náklady, je na 1 kilo

medu zisk třeba 60 Kč, stačí na pokrytí té ztráty 250 kilo medu. To by

mohlo z jednoho hektaru s přehledem získat třeba 8 včelstev. A kdyby

zemědělec měl těch hektarů třeba 10, osel je napůl ranou a napůl pozdní

odrůdou, takže by prodloužil dobu kvetení o odhadem týden, mohl by

dosáhnout z 80 včelstev tolik medu, že by mu to mohlo udělat i docela dost

vysoké aktivum. A kdyby třeba ještě na nějakém hektaru brzo na jaře zasil

hořčici na semeno, Mohl by mít tu snůšku ještě prodlouženou do června,

maximálně s krátkou přestávkou. Akorát by ten med nejspíš musel vytěžit

svými včelstvy, tudíž by musel zajistit, aby mu tam naopak k jeho poli

nenakočovali cizí včelaři, kteří by mu to "vybrali""

..napastovat a možná nebudou chtít jiný. Nemám s tím problém.

jose



Dne 21.8.2013 14:28, mir.oslava/=/seznam.cz napsal(a):
> Ještě jsem neslyšela jediného jedlíka medu, který by chválil řepkový med. V
> nouzi si ho vezmou, ale mají-li na výběr, koupí si raději jiný.
>

Dobrý den,je to jednoduché motorek 12 V 40 - 60 vatu co nejvědší otačky a převodovka se použije ze spaléné úhlové rozbrušovačky trochu práce a je hotovo,Ládík

Ještě jsem neslyšela jediného jedlíka medu, který by chválil řepkový med. V
nouzi si ho vezmou, ale mají-li na výběr, koupí si raději jiný.

V těch letec se také uvádí, že mnoho polí je i bez včel
pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 21. 8. 2013
Předmět: Re: Řepkový med

"Výkupní cenu 12 tisíc za tunu řepky jsem našel na internetu.
Co se týká výnosnosti řepky, v 70 letech se uváděla v rozmezí od 600 do
1200 kg z hektaru.
Těch 100 kg z hektaru možná bude odpovídat té hodně stříkané řepce. A je to
jinak hodnota velmi podprůměrně medující plodiny, na kterou včely létají v
podstatě jen tehdy, pokud nic jiného nemeduje. Což odpovídá tady diskuzi o
kvetoucí řepce bez včel."

Výkupní cenu 12 tisíc za tunu řepky jsem našel na internetu.
Co se týká výnosnosti řepky, v 70 letech se uváděla v rozmezí od 600 do 1200 kg z hektaru.
Těch 100 kg z hektaru možná bude odpovídat té hodně stříkané řepce. A je to jinak hodnota velmi podprůměrně medující plodiny, na kterou včely létají v podstatě jen tehdy, pokud nic jiného nemeduje. Což odpovídá tady diskuzi o kvetoucí řepce bez včel.
.
Jinak jsem chtěl nanést možnost, že by zemědělec vedle zisku za semena atd mohl využívat i zisk za med z kvetoucí plodiny. Že by si tím zemědělec mohl povýšit zisk z hektaru plochy anebo aspoň diverzifikovat příjmy. Případně diverzifikovat prácovní vytížení.
A že to teoreticky je možné, protože ty propočty aspoň zhruby vycházejí.
Přirozeně je otázka, jak by to vycházelo prakticky

Běžně se udává mednatost řepky 100kg/ha, ale třeba se svazenkou to jde ke 400kg/ha .... akorát musí do ní hlavně po vzejití pršet a taky musí mít úrodnou půdu, což se o běžných polích s řepkou a obilím říct nedá, byť je na nich občas vyvážen i hnůj.

Co se výkupních cen řepky týká, mám informace, že metrák řepky za 1200kč je jen naslibovaný, a proto bylo letos, aspoň u nás, převážně žluto. Jenže velké horka - vrch zralý, spodek řepky nedozrál a výkupní cena spadla.

Podobný problém je s obilím, velké klasy ze studeného máje, drobné zrno. Letos obilí nedozrálo ale u nás uschlo! Doteď někteří zemědělci odvezli do výkupu a ještě není stanovena cena! U nás na Opavsku se to hemžilo polákama, jezdí k nám s traktory a vykupují a dokonce i s kombajny vymlátí a odvezou, hranice je asi 15km.

Vážený příteli včelaři, nevím kde bereš ty čísla, ale jsou tak trochu mimo realitu. 12 tis za tunu řepky není, ale jestli ji zaplatíš těch 12 tisíc, tak ti dodám kolik ji chceš i 1000 t není problém, platba cash. S těma pocty je to trochu jinak, ty to vidíš vše jen pro včelu, jsi do ní totiž zamilovaný, ale někteří lidé jsou na světě zamilovaní do jiného barevného papíru a konkrétně u řepky jsou čísilka asi následovná. Výnos 4 tuny z hektaru krát 11 tis. /t je 44 tis tržeb. Tržby nejsou zisk a tak 44 tis - 25 tis je 19 tis. takže zisk z řepky je asi někde kolem 19 tis z hektaru, takže pěstitelé pěstují co prodají a se ziskem proto řepka a včelu někteří berou jako obtěžující hmyz, který jim komplikuje život při jejím ošetřování. Řepka je samostprašná, ale dobře reagující na opylení, za komárů to bylo kolem 15 - 20% nárůst výnosů což dělá 6 600 Kč/ ha, takže zkus prodat svoji opylovací činnost místnímu zemědělci za 3 300 Kč/ha při 2 včelstev to dělá 1 650 Kč na včelstvo, dobrý zdroj příjmu ne???

"Minulou sobotu jsem to resil s jednim zemedelcem, kde jsem kupoval psenici. Rikam mu, ze repka je pro mne nezajimava. Ptal se proc ? Kdyz jsem mu rekl, ze to pole kvete a je uplne mrtve- ani vcela, ani motyl ani cmelak proste nic. Tak mi rikal, ze pristi rok az mu pokvete repka, tak mi zavola, at se prijedu pdivat, jak to pole huci. Pri hlubsim rozboru jsme prisli na to ze strika jen tri nejnutnejsi postriky DAM a pak jeste neco. V tom je ten zakopany pes. Vynosy ma letos 27 metraku/ha, zemedelci v nasem okoli strikaji celkem asi 10-11 x skutecne. Vynosy maji letos nekde okolo 37-39 metraku/ha. Pristi rok vezu vcely k tomuto zemedelci, problem je, ze techto zemedelcu ubyva. Vsichni jedou na vynosy v metracich z ha, ne na vynos medu."

Z jabloní ? Ne, to bude moct vytáčet po květu sněženek.

Lépe bych to nevymyslel, vrať medníky a nakrm, příští rok budeš mít po
letech med z jabloní.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Ivo Dragoun MUDr <IDragounMUDr/=/seznam.cz>

Datum: 19. 8. 2013

Předmět: krmení


"Vzhledem k tomu, žejsem letos měl vše o minimálně 14 dní posunuté,teprve

před 14-ti dny jsem dotočil -nakonec jsem se docela zahojil na lípě i lese-

pak jsem ihned přeléčil kM (roztočů bylo neúrekom) a vše nachystal na

krmení.Mimo medníky jsem ponechal v průměru jistě 7kg medu, navíc při

kontrole jsem zjistil, že ve většině úlů s VN mám jeden VN ještě s průměrně

6-7mi plásty zavíčkovaného plodu.Včel je stále ještě až nezvykle hodně - ve

3 VN, čtvrtý byl medník.Nyní mám vše nachystáno ke krmení ale mám pocit,že

to do nich nenacpu.Prostě,kde není med nebo pyl tam je plod, ikdyž nějaké

pomřou, tak ze 6-ti plástů se narodí nové.A do toho mám nacpat 20 kg cukru?

Takže prosím o váš názor.Čistě teoreticky, co by se stalo, kdybych jim

nasadil zpět vytočený medník a pak začal intenzivně krmit? Krmím jž několik

let kyblíky nebo lavory a a za týden je těch dvacet kilo odčerpáno.Díky

předem za každý dobrý nápad."

Vzhledem k tomu, žejsem letos měl vše o minimálně 14 dní posunuté,teprve
před 14-ti dny jsem dotočil -nakonec jsem se docela zahojil na lípě i lese-
pak jsem ihned přeléčil kM (roztočů bylo neúrekom) a vše nachystal na
krmení.Mimo medníky jsem ponechal v průměru jistě 7kg medu, navíc při
kontrole jsem zjistil, že ve většině úlů s VN  mám jeden VN ještě s průměrně
6-7mi plásty zavíčkovaného plodu.Včel je stále ještě až nezvykle hodně - ve
3 VN, čtvrtý byl medník.Nyní mám vše nachystáno ke krmení ale mám pocit,že
to do nich nenacpu.Prostě,kde není med nebo pyl tam je plod, ikdyž nějaké
pomřou, tak ze 6-ti plástů se narodí nové.A do toho mám nacpat 20 kg cukru?
Takže prosím o váš názor.Čistě teoreticky, co by se stalo, kdybych jim
nasadil zpět vytočený medník a pak začal intenzivně krmit? Krmím jž několik
let kyblíky nebo lavory a a za týden je těch dvacet kilo odčerpáno.Díky
předem za každý dobrý nápad.

Já bych to tam taky neskladnil, ani dolu ani nahoru, nevidím v tom totiž žádnou efektivitu 
Při točení rovnou vyházet a zrevidovat nevyhovující plásty, zbytek vytočených souší uskladnit. Včelstvo srazit na prostor který obsedá a zakrmit
 

Co je to za blábol?
Řepka patří mezi rostliny hmyzosnubné. Je samosprašná, což znamená že
nepotřebuje jinou odrůdu  nebo rostlinu jako opylovače. Opylování však
zvyšuje její výnosy. Nektarodárnost je závislá na době otvírání prašníků,
denní době, obvykle podle počasí mezi 10 a 12 hodinou. Pyl včely mohou však
sbírat omezeně po celý den. proto je v odpoledních hodinách na řepce jen
omezené množství včel. Příkladně u svazenky bývá nejvyšší produkce nektaru
kolem 16 hodiny.
Mnohdy lze pozorovat u včel jak po různou dobu dne včely létají za snůškou
jiným směrem.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: Ale <e-mail/=/nezadan>
Datum: 19. 8. 2013
Předmět: Re: Řepkový˝ med

"Já bych spíše přikládal větší význam šlechtění řepky. Původní odrůdy byly z
většiny hmyzosnubné (tak z 80% hmyzosnubné a z 20% větrosnubné). Současné
odrůdy jsou šlechtěny na zvýšení větrosnubnosti (aby nepotřebovaly k
dosažení vysokých výnosů hmyz - váže i na postřiky, jež jej hubily).
Poslední odrůdy jsou prý již z 80% větrosnubné - tudíž zákonitě tvoří
mnohem méně nektaru a je pro včely nezajímavá."

Já bych spíše přikládal větší význam šlechtění řepky. Původní odrůdy byly z většiny hmyzosnubné (tak z 80% hmyzosnubné a z 20% větrosnubné). Současné odrůdy jsou šlechtěny na zvýšení větrosnubnosti (aby nepotřebovaly k dosažení vysokých výnosů hmyz - váže i na postřiky, jež jej hubily). Poslední odrůdy jsou prý již z 80% větrosnubné - tudíž zákonitě tvoří mnohem méně nektaru a je pro včely nezajímavá.

POD MOJÍ ZNAČKOU A E-MAILEM PÍŠE NĚKDO JINÝ SLOVENSKY A JEŠTĚ JÁ NEUKLÁDÁM VYTOČENÉ RÁMKY POD PLOD PROTOŽE BYCH JEJ MUSEL ZVEDAT.
j.b.

Tyto, včelami ošetřené plásty, je třeba odebrat a uskladnit zvlášť ještě před provedením prvé fumigace. Nebudou tak zatíženy rezidui chemických přípravků používaných k tlumení kleštíka včelího. V této době, konec října až začátek listopadu jsou již teploty natolik nízké, že poškození plástů zavíječem voskovým nehrozí a není potřeba používat ani síru.
JK

Skuste ulozit 2 nastavky s mokrymi ramikmi pod vcelstvo. Vcely si ich ocistia a ustrazia proti vijacke vostinovej. Je to najlepsi sposob uskladnenia ramikov cez zimu. Na jar ich mozete odobrat a postupne pridavat (zamienat poradie) podla potrieb vcelstva.

Vaše otázka je nesrozumitelná. Co to znamená, že jste alergická na včelí
bodnutí? Alergiků na včelí jed je velmi málo. Prof. Špičák viděl asi dva
případy anafylaktických reakcí za celý život.

Ke druhé části - včely mohou být klidně metr, nikde zákon vzdálenost neřeší.
Pokud by byly včely bodavé, mohlo by se jednat o nadměrné obtěžování
včelami.

S pozdravem

Radek Hubač MUDr., učitel včelařství


---------- Původní zpráva ----------

Od: mirka <MIRKAPOP/=/SEZNAM.CZ>

Datum: 17. 8. 2013

Předmět: VČELY


"Prosím jsem alergická na včelí bodnutí zajímalo by mě jak daleko má být

včelstvo od mého domova"

Pokud uložíte na chvíli nástavky nad mřížku, včely je vysuší, což je jistě
plus. Pak bych mřížku vyměnil za fólii, u kraje se štěrbinoua modlil se, aby
se nepřestěhovali do těch prázdných. Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: vladimir <vl.kremlicka/=/seznam.cz>

Datum: 17. 8. 2013

Předmět: mokre ramky- ulozeni pres zimu


"vcelarim v ulech typ OPTIMAL, s jedenacti ramky 42 x l7 cm v nas¨. Na zimu

jsem kazdy ul se dvema nastatky nakrmil cukernym roztokem 4x3 kg. Potrebuji

na zimu ulozit nad kazdy ul 2 nastavky vyplnene mokrymi ramky . Prosim o

Vase

stanovisko zda je lepsi prezimovat ramky se zbytky medu v ulech nebo mimo

ul. Dekuji."

ona totiž řepka jak nasadi první šešule opravdu tolik nemeduje . A ty
posrřiky to snad nemá vliv , spíš nějaké šlechtění . Všiměte se jak jsou
včely na labloních nejsou v řepce a když tam jsou není jich tolik na
jabloních. Adalší at vám někdo ukáže nektaria v řepce někdy tam jsou kapky
viditelné pouhým okem a jindy je suchá. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>

Datum: 17. 8. 2013

Předmět: Re: Ĺ?epkovĂ˝ med


"Tak to ja si ten cas vzdy najdu,



abych pozoroval porost, jak se vyviji, kdy zacne byt navstevovan vcelami,

jak behem dne, tak i v prubehu vegetace. POdle chytrych knih ma treba

horcice vyrazne mene nektaru nez repka. Jaka radost je navstivit pole s

horcici, kdyz je na zelene hnojeni, takze bez vsech postriku a dost na

husto, to je na poli cvrkot, nebo kdyz kvete svazenka, to vcely vyletuji

jeste v 9 vecer do tmy, jaka je vydatnost nektaru, totez pohanka, i letos v

tech suchach dopoledne byl na ni pekny cvrkot. Kdyz kvete repka, tak u nas

nic takoveho bohuzel neni. Tak snad pristi rok budu uspesny a budu moci

opet referovat, jak se vcelky na repce cini. Pokud si to potvrdim, ze to

delaji ty postriky, tak zacnu aktivne vyhledavat zemedelce, kteri tam tu

chemii nevali spodem i horem.

P."

Je to ale velmi stará a dnes z velké části opuštěná technologie
Dnes so po sundání medníků vkládá gabon na 4 - 6 týdnů, nasledná fumigace se
dlá nejdříve po 10.10. a za 10 dní se opakuje. poslední ošetřní se dělá v
prosinci podle teplot buť fimigací nebo aerosolem.
Odpadá to pracné vyhledávání matky, Na jedno ošetření je potřeba tak cirka 1
minuta na včelstvo.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: J.B. <janburgel/=/volny.cz>
Datum: 18. 8. 2013
Předmět: Re: klíckování matek před fumigací

"Asi před 15 ti lety zo organizace zajistila jklícky na toto klíckování
matek před fumigací.

mělo se tak dosáhnout včelstev bez zavíčkovaného plodu aby fumigace byla
účinná. klícky byly asi 10x10x1,5cm a fungovalo to.


problémem je však pracnost nalezení matky v termínu kdy je ve včelstvu
hodně včel v září. a tak postupem času se na klíckování zanevřelo.
Jestliže máte menší počet včelstev značené matky a štěstí na hledání matek
( letos jsem v jednom 1nn oddělku hledal matku 9x a našel jsem ji až na
posledním plástu u stěny když už jsem se rozhodl že ji značit nebudu.)

Přitom podle mého názoru je fumigaci třeba dělat ve včelstvech bez
zavíčkovaného plodu.
Snažím se kyselinou mravenčí udržet spady ,roztoče do 1 dm na nízkém
stupni, monitoruji spad, a tak mohu posunou termín fumigace do pozdějšího
období října.
Den před fumigací prohlížím včelstvo a menší plochy plodu rozškrábu, včely
to do druhého dne vynesou a fumiguji.
U mladých matek při větším množství plodu plod bez včel přendávám do
slabších oddělků, čekám na vyběhnutí, atd.
J.B."

Asi před 15 ti lety zo organizace zajistila jklícky na toto klíckování matek před fumigací.

mělo se tak dosáhnout včelstev bez zavíčkovaného plodu aby fumigace byla účinná. klícky byly asi 10x10x1,5cm a fungovalo to.


problémem je však pracnost nalezení matky v termínu kdy je ve včelstvu hodně včel v září. a tak postupem času se na klíckování zanevřelo.
Jestliže máte menší počet včelstev značené matky a štěstí na hledání matek ( letos jsem v jednom 1nn oddělku hledal matku 9x a našel jsem ji až na posledním plástu u stěny když už jsem se rozhodl že ji značit nebudu.)

Přitom podle mého názoru je fumigaci třeba dělat ve včelstvech bez zavíčkovaného plodu.
Snažím se kyselinou mravenčí udržet spady ,roztoče do 1 dm na nízkém stupni, monitoruji spad, a tak mohu posunou termín fumigace do pozdějšího období října.
Den před fumigací prohlížím včelstvo a menší plochy plodu rozškrábu, včely to do druhého dne vynesou a fumiguji.
U mladých matek při větším množství plodu plod bez včel přendávám do slabších oddělků, čekám na vyběhnutí, atd.
J.B.

Dobrý den přátelé včelaři,má někdo z vas nějaké zkušenosti s klíckováním matek před fumigací?

Tak to ja si ten cas vzdy najdu,

abych pozoroval porost, jak se vyviji, kdy zacne byt navstevovan vcelami, jak behem dne, tak i v prubehu vegetace. POdle chytrych knih ma treba horcice vyrazne mene nektaru nez repka. Jaka radost je navstivit pole s horcici, kdyz je na zelene hnojeni, takze bez vsech postriku a dost na husto, to je na poli cvrkot, nebo kdyz kvete svazenka, to vcely vyletuji jeste v 9 vecer do tmy, jaka je vydatnost nektaru, totez pohanka, i letos v tech suchach dopoledne byl na ni pekny cvrkot. Kdyz kvete repka, tak u nas nic takoveho bohuzel neni. Tak snad pristi rok budu uspesny a budu moci opet referovat, jak se vcelky na repce cini. Pokud si to potvrdim, ze to delaji ty postriky, tak zacnu aktivne vyhledavat zemedelce, kteri tam tu chemii nevali spodem i horem.
P.

Vzdálenost vám není nic platná. Včely někdy za snůškou si navoní dráhu od
včelína , vsi aj. třeba k lánu medonosné rostliny lesa . Nikdy nelétají
přimo ale kryjí se před větry za remízky stráně. Pokuste se ve vlastním
zájmu budete mít u sebe prášky proti bodnutí hmyzem. Nemějte včelařům za zlé
že chovají včely.Tam kde nepřežije včela do pěti let skončí i člověk. Má li
včely někdo blízko vašeho plotu dejte tam žívý plot a včelky budou létat
výše. Prozatím pomohou na pletivo připevnit rákosové stinovky ktere se
používojí na stínování skleníků. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: mirka <MIRKAPOP/=/SEZNAM.CZ>

Datum: 17. 8. 2013

Předmět: VČELY


"Prosím jsem alergická na včelí bodnutí zajímalo by mě jak daleko má být

včelstvo od mého domova"

vcelarim v ulech typ OPTIMAL, s jedenacti ramky 42 x l7 cm v nas¨. Na zimu jsem kazdy ul se dvema nastatky nakrmil cukernym roztokem 4x3 kg. Potrebuji na zimu ulozit nad kazdy ul 2 nastavky vyplnene mokrymi ramky . Prosim o Vase
stanovisko zda je lepsi prezimovat ramky se zbytky medu v ulech nebo mimo ul. Dekuji.

dotaz na betonový med

Odpověď pana Menšíka byla správná. Já bych jen doplnil, že při běžně
uváděném doletu včel za pastvou do vzdálenosti 5 km není vzdálenost úlů až
tak rozhodující. Na druhé straně ale "nevyprovokovaná" včela mimo prostoru v
těsné blízkosti úlu (který si chrání) není útočná, a za mnoho žihadel
vlastně může strach člověka, když se po ní ohání, a tím ji podráždí. Je také
dobré v místech s vyšším výskytem včel (například v kvetoucí zahradě) mít
nějakou pokrývku hlavy. Pokud se totiž zvědavá včela zamotá do vlasů,
končívá to obvykle také žihadlem. Jinak klidně můžete včele nastavit prst,
aby si na něj vylezla a ona nebodne, pokud ji ovšem nestisknete mezi prsty -
to by se cítila ohrožena.
S pozdravem Petr.

-----Původní zpráva-----
From: mirka
Sent: Saturday, August 17, 2013 11:07 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: VČELY

Prosím jsem alergická na včelí bodnutí zajímalo by mě jak daleko má být
včelstvo od mého domova

Dokáží to spotřebovat. Lze je použít jako krmivo pro oddělky atd. nebo je
použít při jarním rozšiřování nebo doplnění chybějících zásob po zimě.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: árka Vítová <vitova.sarka/=/seznam.cz>
Datum: 17. 8. 2013
Předmět: Re: med v plastech jak beton

"Tak my betonový med řešíme tím, že rámky naložíme na 2-3 dny do vody (stačí
studené) a poté vytočíme. Vytočený med je sice nepoužitelný (možná tak na
medovinu), ale aspoň si nezničíme rámky s plásty. Výjimečně něco málo v
plástech zůstane, ale co se dá dělat - vidíme to jako jediné řešení. Včely
by ty rámky samy nevypucovaly."

Taková norma neexistuje. Jelikož za svoje zdraví jste zodpovědná sama,
nemůžete tedy tuto povinnost přenášet na jiné.
Zato jste povinna nosit u sebe potřebné léky, svoje chování uzpůsobit svému
zdravotnímu stavu a jeho potřebám.
Jelikož máte tyto potíže, doporučuji v místech kde by mohlo docházet  ve
více než obvyklém případě k setkání se včelami se takovým místům vyhýbat
(obvykle stačí 10m), nepoužívat výrazné parfémy, kosmetiku a pestré
oblečení.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: mirka <MIRKAPOP/=/SEZNAM.CZ>
Datum: 17. 8. 2013
Předmět: VČELY

"Prosím jsem alergická na včelí bodnutí zajímalo by mě jak daleko má být
včelstvo od mého domova"

Prosím jsem alergická na včelí bodnutí zajímalo by mě jak daleko má být včelstvo od mého domova

Tak my betonový med řešíme tím, že rámky naložíme na 2-3 dny do vody (stačí studené) a poté vytočíme. Vytočený med je sice nepoužitelný (možná tak na medovinu), ale aspoň si nezničíme rámky s plásty. Výjimečně něco málo v plástech zůstane, ale co se dá dělat - vidíme to jako jediné řešení. Včely by ty rámky samy nevypucovaly.

Problám je v tom, že to velká část lidí nepozoruje. Rostliny téměř všeobecne
produkují nektar jen určité části dne. a to v době kdy může docházet k
opylení tj, otvírají se prašníky, je dostatečně vlhká blizna, je určitá
vzdušná vlhkost at..
Velká část Vás v čelařů je v tu dobu obvykle v práci. Je to také podmíněno
obsahem cukrů v nektaru který během dne silně kolísá. Včely jsou ochotny jej
zbírat od 10 do 60% jeho obsahu. také dávají následně přednos rostlinám s
obsahem mezi 45 - 50%.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 16. 8. 2013
Předmět: Re: Řepkový med

"Minulou sobotu jsem to resil s jednim zemedelcem, kde jsem kupoval psenici.
Rikam mu, ze repka je pro mne nezajimava. Ptal se proc ? Kdyz jsem mu rekl,
ze to pole kvete a je uplne mrtve- ani vcela, ani motyl ani cmelak proste
nic. Tak mi rikal, ze pristi rok az mu pokvete repka, tak mi zavola, at se
prijedu pdivat, jak to pole huci. Pri hlubsim rozboru jsme prisli na to ze
strika jen tri nejnutnejsi postriky DAM a pak jeste neco. V tom je ten
zakopany pes. Vynosy ma letos 27 metraku/ha, zemedelci v nasem okoli
strikaji celkem asi 10-11 x skutecne. Vynosy maji letos nekde okolo 37-39
metraku/ha. Pristi rok vezu vcely k tomuto zemedelci, problem je, ze techto
zemedelcu ubyva. Vsichni jedou na vynosy v metracich z ha, ne na vynos
medu.

P."

Minulou sobotu jsem to resil s jednim zemedelcem, kde jsem kupoval psenici. Rikam mu, ze repka je pro mne nezajimava. Ptal se proc ? Kdyz jsem mu rekl, ze to pole kvete a je uplne mrtve- ani vcela, ani motyl ani cmelak proste nic. Tak mi rikal, ze pristi rok az mu pokvete repka, tak mi zavola, at se prijedu pdivat, jak to pole huci. Pri hlubsim rozboru jsme prisli na to ze strika jen tri nejnutnejsi postriky DAM a pak jeste neco. V tom je ten zakopany pes. Vynosy ma letos 27 metraku/ha, zemedelci v nasem okoli strikaji celkem asi 10-11 x skutecne. Vynosy maji letos nekde okolo 37-39 metraku/ha. Pristi rok vezu vcely k tomuto zemedelci, problem je, ze techto zemedelcu ubyva. Vsichni jedou na vynosy v metracich z ha, ne na vynos medu.

P.

U nas je repka jista druha snuska a kazdy rok nejmin mednik na vcelstvo.Ob rok ji mam par metru vedle stanoviste(pristi rok).A k spravne casove aplikaci postriku stacilo,aby par vzteklych vcelaru prohnalo hlavniho jezevce po farme a pamatuje si do dnes,v kterou dobu muze strikat...JosPr

Stačí když se použije nebo přidá postřik typu Karate. Má prý repelentní účinek a včely tak řepku začnou ignorovat do doby, kdy ten postřik něco odstraní. Je to typické a stále se to opakuje v mých končinách, první týden květu řepky nic, žádný nálet až ten další. Když se na druhý týden ochladí, nic nedonesou. Tak je to s řepkou. Jedině mne napadá vyzkoušet udělat nějakým způsobem extrakt nebo výluh a prostě včely navábit dříve, tak s zkoušela vojtěška za dob pana Ptáčka. Jinak samozřejmě má vliv výživa, je to vidět, mám tu dva zemědělce, jeden nehnojí a druhý přehnojuje. Jeden má řepku sotva pokolena, druhý až dva metry vysoko. Dále má vliv celý ochraný postup, i proti zaplevelní, nakonec to klima při tvorbě a produkci nektárií. Ktomu samozřejmě ta genetika. Nic odborného na tomto co jsem napsal nevidím, tak si to každý přeberte jak chcete._gp_
.......
J.P. (193.179.175.210) --- 15. 8. 2013
Re: Řepkový med (62023) (62039)

Konečně někdo, kdo přiznává, že z řepky neni nic. Teď by to měl někdo vzdělaný pěkně rozvést a vysvětlit.

J.P.

Tak to do řepky jsme kočovali, proto že v blízkém okolí nebyla. Dnes ji
budem proklínat. Proč? Proto že jsou nové přípravky na ošetření proti
blýskáčkovi který se používá v plném květu řepky. Toto povoluje METODIKA
tohoto postřiku. Toto vám páni inženýři deklarují, ale že nedodrží dobu tj.
22 HODINA AŽ 3 hodina, nebo když včely nelétají. Jejich výmluva je že jí
mají moc a nestihnou postříkat včas. Snad příští rok jí u nás tolik nebude .
Ona se letos vymlátila sama. Ještě stojí a mlátí se obilí. Nepřeji jim to
dělal sem tam 40 let z donucení a ti obyč pracovníci to odnesou v první
řadě.Padly kroupy a řepka je prázdná. Atože nememeduje ?Snad některé odrůdy
ne. Na vysočinu to snad nedošlo. Tady v těch zimách kvetla snad 3 týdny a
včely na ní byly 6 - 7 dní a 25 kg bylo na včelstvo Standa






---------- Původní zpráva ----------

Od: J.P. <e-mail/=/nezadan>

Datum: 15. 8. 2013

Předmět: Re: Řepkový med


"Konečně někdo, kdo přiznává, že z řepky neni nic. Teď by to měl někdo

vzdělaný pěkně rozvést a vysvětlit.



J.P."

průměrná teplota se oficiálně měří a počítá podle vzorce
6hod. + 12 hod + (2 * 21)hod = denní průměr
Ovšem pro naše chovatelské poměry úplně stačí selský rozum a neaplikovat pří
třicítce nebo o Vánocích.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Kapoun <e-mail/=/nezadan>
Datum: 15. 8. 2013
Předmět: Re: Apiquard

"Nepoužívám Apoquard, nečetl jksem návod ale zaujalo mne : POKUD PRUMERNA
TEPLOTA DOSAHNE 15°C. Za jakou dobu? Za hodinu, za den za rok? Asi za den.
Prakticky to zjistit znamená mít celodenní průběh teploty. To se dovím v
určitý den, příští den může být jinak. Nebo jak?"

Konečně někdo, kdo přiznává, že z řepky neni nic. Teď by to měl někdo vzdělaný pěkně rozvést a vysvětlit.

J.P.

Nepoužívám Apoquard, nečetl jksem návod ale zaujalo mne : POKUD PRUMERNA TEPLOTA DOSAHNE 15°C. Za jakou dobu? Za hodinu, za den za rok? Asi za den. Prakticky to zjistit znamená mít celodenní průběh teploty. To se dovím v určitý den, příští den může být jinak. Nebo jak?

Kdybych četl jen návody co jsou k veterinárním léčivýcm přípravkům přibaleny, už dávno nevčelařím a semnou hodně mých přátel, protože by ty návody včely nepřežily. Složení léků je základ, například Gabon PF jsem opatřil účinnou látkou podle návodu, takže teoreticky stačí jeden pásek k plodu do uličky místo dou, protože jsem znásobil mnoství, ale plocha nosiče je poloviční. Kupodivu Gabon zabral v rozsahu jako nikdy předtím. Vysvětluji si to zdegenerováním účinné látky v balení a nebo špatná účinná látka nebo postup při nanášení výrobcem. Takže asi tak. Ne nadarmo se sděluje důveřuj, ale ověřuj. Jak jsem psal, thymol zkoušet zatím nebudu, mám docela novou cestu, kterou musím nejprve ověřit a pokud zabere a bude dlouhodobě a opakovaně účinkovat, veškerá taková syntetická piretroidchemie a voňavky mi půjdou z cesty. _gp_
.....
josef.samalik

Ruku na srdce, zabyvate se takto i slozenim leku a jejich ucinky, ktere rano ci vecer sami pouzivate?

Ok. A u tech ctyrech jsi cetl vsechny vedlejsi ucinky a konzultoval s nekym?
Chci jen rict to, ze pokud existuje lek, jedno zda na vcely ci pro lidi, je dulezite k tomu jako leku pristupovat. Mit k nemu nejakou duveru. A precist navod, tim se ridit a nevymyslet svoje "lepsi" postupy. A zohlednit to, ze mohou (nemusi nutne) nastat nejake vedlejsi ucinky.
Zde se nekdo pozastavoval nad tim, ze v navodu je psany, ze matka prestane plodovat. Ale to neni ze se tak stane, ale muze se stat. Jako u navodu u kazdeho leku pro lidi. MUZE se stat,ne ze se stane.
A pokud je pro toho ktereho cloveka tak velky strasak tento MOZNY vedlejsi ucinek, necht si necha predepsat neco jinyho (pokud najde lek bez techto vedlejsich ucinku) nebo v pripade vcel Apiguard nepouzije. Neni ta povinnost. Ale at nesiri poplasny mejly. Nota bene bez zkusenosti, pouze na zaklade vyctenych informaci.
Ja Apiguard pouzil. Me osobne voni, zene ne. Behem leceni krmim, menim matky, normalne vcelarim a to bez neznaku problemu. Jina vec je hodnoceni ucinnosti - na to je prilis brzy.

Jose

Blažena Dvořáková <bl.dvorakova/=/email.cz>napsal/a:

>jose.Píšeš jestli někdo skoumá léky které ráno či večer bere.Nedělej to taky
>a věř mi že to je cesta do pekel . Dnes jsou doktoři placeni za množství
>které do tebe naperou. Mám špatnou zkušenost . Obvodák mi dal jedny. ty samý
>z jiným názvem srdcař a na ORL ty samé opět z jiným názvem. Mam přítele a
>když byl u nás a viděl co beru tak se mě ptal jestli se chci otrávit.
>Obvodak mi to překopal a místo 11 prášků beru čtvery. Tak tu chemii nečti a
>kup si kabát ze dřeva. Standa
>
>
>---------- Původní zpráva ----------
>
>Od: josef.samalik <josef.samalik/=/seznam.cz>
>
>Datum: 14. 8. 2013
>
>Předmět: Re: Apiquard
>
>
>"U kazdeho leku je potreba precist navod. A u kazdeho leku jsou jiste
>zkusenosti, i negativni. Napriklad i u KM, ktera ma jiste negativni stranky.
>
>
>Takze pred pouzitim navod precist a pak podle nej postupovat, to nepochybne,
>ale ze bych studoval chemicke slozeni, to ne. Ruku na srdce, zabyvate se
>takto i slozenim leku a jejich ucinky, ktere rano ci vecer sami pouzivate?
>
>A jeste k tomu navodu - bylo v predchozich prispevcich psano, ze Apiguard se
>pouziva pri teplotach DO 15°C, pritom v navodu je psano POKUD PRUMERNA
>TEPLOTA DOSAHNE 15°C. Je pravda, ze to nekdo blbe precetl a ja to nebyl.
>
>A dalsi, podle me zasadni vec. Pouziti Apiguardu nenarizuje ani Veterinarni
>sprava, ani Svaz. Tak kdo nechce, nepouzivejte ho. Je neco jednodussiho? :-)
>
>
>
>Jose
>
>
>
>nullnapsal/a:
>
>
>
>>Otázkou je proč má být teplota výš jako 15°C. A druhá otázka, jak se gel
>
>>při různých teplotách odpařuje = působí na roztoče? Návod nečtete, ani
>
>>všeobecné zkušenosti o thymolu ne! Dokážete Josefe na ty dvě otázky,
>
>>alespoň pro sebe když ne zde, po přečtení návodu a jiných internetových
>
>>diskuzí o Apiguardu odpovědět? Pokud ano, zjistíte proč na thymolu s gelem
>
>>někdy hyne plod a proč píšu o 15°C tak jak píšu. Jinak apiguard je
>
>>zvládnutý přípravek podle mého názoru. A je velmi používaný v jiných zemích
>
>>EU._gp_
>
>>
>
>>........
>
>> Josef ?amalík (e-mailem) --- 14. 8. 2013
>
>> Re: Apiquard (62075) (62076)
>
>>
>
>>Opravdu to chce číst návod, cituji: "Apiguard lze použít v létě, pokud
>
>>možno hned po sklizni, kdy PRŮMĚRNÁ denní teplota dosáhne 15 ° C".
>
>>
>
>>jose"

jose.Píšeš jestli někdo skoumá léky které ráno či večer bere.Nedělej to taky
a věř mi že to je cesta do pekel . Dnes jsou doktoři placeni za množství
které do tebe naperou. Mám špatnou zkušenost . Obvodák mi dal jedny. ty samý
z jiným názvem srdcař a na ORL ty samé opět z jiným názvem. Mam přítele a
když byl u nás a viděl co beru tak se mě ptal jestli se chci otrávit.
Obvodak mi to překopal a místo 11 prášků beru čtvery. Tak tu chemii nečti a
kup si kabát ze dřeva. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: josef.samalik <josef.samalik/=/seznam.cz>

Datum: 14. 8. 2013

Předmět: Re: Apiquard


"U kazdeho leku je potreba precist navod. A u kazdeho leku jsou jiste
zkusenosti, i negativni. Napriklad i u KM, ktera ma jiste negativni stranky.


Takze pred pouzitim navod precist a pak podle nej postupovat, to nepochybne,
ale ze bych studoval chemicke slozeni, to ne. Ruku na srdce, zabyvate se
takto i slozenim leku a jejich ucinky, ktere rano ci vecer sami pouzivate?

A jeste k tomu navodu - bylo v predchozich prispevcich psano, ze Apiguard se
pouziva pri teplotach DO 15°C, pritom v navodu je psano POKUD PRUMERNA
TEPLOTA DOSAHNE 15°C. Je pravda, ze to nekdo blbe precetl a ja to nebyl.

A dalsi, podle me zasadni vec. Pouziti Apiguardu nenarizuje ani Veterinarni
sprava, ani Svaz. Tak kdo nechce, nepouzivejte ho. Je neco jednodussiho? :-)



Jose



nullnapsal/a:



>Otázkou je proč má být teplota výš jako 15°C. A druhá otázka, jak se gel

>při různých teplotách odpařuje = působí na roztoče? Návod nečtete, ani

>všeobecné zkušenosti o thymolu ne! Dokážete Josefe na ty dvě otázky,

>alespoň pro sebe když ne zde, po přečtení návodu a jiných internetových

>diskuzí o Apiguardu odpovědět? Pokud ano, zjistíte proč na thymolu s gelem

>někdy hyne plod a proč píšu o 15°C tak jak píšu. Jinak apiguard je

>zvládnutý přípravek podle mého názoru. A je velmi používaný v jiných zemích

>EU._gp_

>

>........

> Josef ?amalík (e-mailem) --- 14. 8. 2013

> Re: Apiquard (62075) (62076)

>

>Opravdu to chce číst návod, cituji: "Apiguard lze použít v létě, pokud

>možno hned po sklizni, kdy PRŮMĚRNÁ denní teplota dosáhne 15 ° C".

>

>jose"

U kazdeho leku je potreba precist navod. A u kazdeho leku jsou jiste zkusenosti, i negativni. Napriklad i u KM, ktera ma jiste negativni stranky.
Takze pred pouzitim navod precist a pak podle nej postupovat, to nepochybne, ale ze bych studoval chemicke slozeni, to ne. Ruku na srdce, zabyvate se takto i slozenim leku a jejich ucinky, ktere rano ci vecer sami pouzivate?
A jeste k tomu navodu - bylo v predchozich prispevcich psano, ze Apiguard se pouziva pri teplotach DO 15°C, pritom v navodu je psano POKUD PRUMERNA TEPLOTA DOSAHNE 15°C. Je pravda, ze to nekdo blbe precetl a ja to nebyl.
A dalsi, podle me zasadni vec. Pouziti Apiguardu nenarizuje ani Veterinarni sprava, ani Svaz. Tak kdo nechce, nepouzivejte ho. Je neco jednodussiho? :-)

Jose

nullnapsal/a:

>Otázkou je proč má být teplota výš jako 15°C. A druhá otázka, jak se gel
>při různých teplotách odpařuje = působí na roztoče? Návod nečtete, ani
>všeobecné zkušenosti o thymolu ne! Dokážete Josefe na ty dvě otázky,
>alespoň pro sebe když ne zde, po přečtení návodu a jiných internetových
>diskuzí o Apiguardu odpovědět? Pokud ano, zjistíte proč na thymolu s gelem
>někdy hyne plod a proč píšu o 15°C tak jak píšu. Jinak apiguard je
>zvládnutý přípravek podle mého názoru. A je velmi používaný v jiných zemích
>EU._gp_
>
>........
> Josef ?amalík (e-mailem) --- 14. 8. 2013
> Re: Apiquard (62075) (62076)
>
>Opravdu to chce číst návod, cituji: "Apiguard lze použít v létě, pokud
>možno hned po sklizni, kdy PRŮMĚRNÁ denní teplota dosáhne 15 ° C".
>
>jose

Otázkou je proč má být teplota výš jako 15°C. A druhá otázka, jak se gel při různých teplotách odpařuje = působí na roztoče? Návod nečtete, ani všeobecné zkušenosti o thymolu ne! Dokážete Josefe na ty dvě otázky, alespoň pro sebe když ne zde, po přečtení návodu a jiných internetových diskuzí o Apiguardu odpovědět? Pokud ano, zjistíte proč na thymolu s gelem někdy hyne plod a proč píšu o 15°C tak jak píšu. Jinak apiguard je zvládnutý přípravek podle mého názoru. A je velmi používaný v jiných zemích EU._gp_

.........
Josef ?amalík (e-mailem) --- 14. 8. 2013
Re: Apiquard (62075) (62076)

Opravdu to chce číst návod, cituji: "Apiguard lze použít v létě, pokud
možno hned po sklizni, kdy PRŮMĚRNÁ denní teplota dosáhne 15 ° C".

jose

Opravdu to chce číst návod, cituji: "Apiguard lze použít v létě, pokud
možno hned po sklizni, kdy PRŮMĚRNÁ denní teplota dosáhne 15 ° C".

jose


Dne 11.8.2013 21:12, gupa napsal(a):
> Asi se neaplikuje v srpnu, aplikační teplota je totiž do 15°C. Chce to číst
> návod.
> .......
> J.B.
>
> Vůbec se mi to nelíbí!!!!!!!!!!!
> Je to více než nepřesné.
> Jestliže vložím Apiquard nyní a matka přestane klást a nebude klást 3 týdny
> v srpnu,
>
> Co si o tom myslíte, to nikdo nemá zkušenosti ???????????
> J.B.
>