78110

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)


Zběžné zobrazení

Podrobné zobrazení

Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



G.Pazderka --- 25. 3. 2002
Nové témata. (408) (545) (548)

Dovolím si dále touto formou uveřejnit příspěvek reakce na odborný článek ve včelařství 4/2002/77 Původní výzkumná práce Ing. Václava Smělého a dodatek redakce Vladimíra Lněničky.
Úvodem
Z toho co jsem měl možnost o výzkumné práci přítele Smělého zjistit formou časopisu, pan ing. včelaří v úplně jiném systému úlu, při chovu včely medonosné, než naprostá většina z nás. Považuji jeho dlouholetou práci za,a to bez debat, obrovský informační přínos ve světě výzkumu života včel a následný přínos pro praktické malovčelařství.

- Srovnání metodiky chovu přítele ing. Smělého(dále Smělého metodě) k chovu v úlech ne doté míry uteplených, jako ve Smělého metodě.

V začátcích mého včelaření mě zajímala možnost včelaření v dokonale izolovaných úlech a tak jsem si zhotovil deseticentimetrové nástavkové polystyrenové úly, kvadratické na míru 39*24 s podmetem deset cm, s víkem taktéž. Po přeložení včel v podletí a následném vyzimování beze strát jsem s údivem srovnával dokonalý jarní rozvoj a brzkou nutnost podstavování
nástavku s překládáním, dle běžného postupu v pevných (nerozebiratelných) úlech, se asi 7-20 denním cyklem nutnosti dalšího podstavení. Překládání spočívalo v tlačení plodu dolů a zavíčkovaný plod, medu nahoru s přiměřenou mezerou prázdných souší. Lze to přirovnat od jarní snůšky k nízkonástavkové technologii ovšem s výškou rámku 24 cm. Při vybírání akátu bylo nutno tvořit 1-3 oddělky, které měly 3-5 plodových, medný a medný s pylem rámků.
V dnešní době včelařím v nástavkových úlech neodpovídající úlu Smělého metodě z důvodu orientace na vyšší stavy včel.

Mohu potvrdit k Smělého metodě:Jako +. Vysoký průměr výnosu medu, mnoho plodu, pylu a dostatek kvalitních oddělků a rojivost v rámci prvního minus.
Jako -. Nutnost znalosti přesně jak a kdy zasáhnout do rozvoje, nákladnost výroby daného typu úlu a to i v zhledem k brzké návratnosti, neexistující výrobce opravdu stabilního úlu s odpovídající tepelnou strátou jako u Smělého metodě.
Z mých zkušeností mohu potvrdit, že jsem se setkal s jevem nadměrného plodování matky a to v úlu odpovídajíci Smělého metodě tak i v mém tenkostěném současném úlu, jinak zvaném "Vlastnost včelstva jdoucí do masa". Ovšem. Nastává otázka proč včelstvo v tenkostěnném úlu med tzv. nesprávně řečeno proploduje a ve Smělého úlu nikoliv? K daným závislostem v dodatku vidím dosti zajímavý článek o problematice jiných faktorů, které by stálo zato uveřejnit ještě před samotným vyjádřením redakce. Domnívám se, že právě ve Smělého metodě jde o to: má-li včelstvo ne přirozené, ale uměle optimální podmínky(tep. izolace resp. dokonalé podnícení teplem samasebe, příjem vody atd.) následuje neúčast části včel při zahřívání nebo ochlazování plodu a význam v nespotřebování donesených zásob. Dojde pouze k předání sladiny mezi létavkou a úlovou včelou a následném uložení mezi vybíhající plod. Myslím si, že právě létavka má přímý vliv na spotřebu sladiny v závislosti na typu úlu. Jsem zato, že v úlu řádně tepelně izolovaném má včela motivaci stát se dříve létavkou a to zapříčiní menší poměr sladiny mezi krmičkami a větší mezi včelami zabezpečujícími zásobu společenství. Nedojde-li k tomu, nastává větší pravděpododnost nepoměru včel v úlu s následným jevem "proplodování".Je v souvislosti s tímto otázka množství tzv. juvenilního hormonu v úlech ve Smělého metodě a následnou odpovědí vhodnosti jiného úlu pro včelu a problému nepoměru (proplodování). Jde mi o to správně definovat tuto genetickou vlastnost včelstva a o správné využití informací o ní, ku prospěchu našeho včelařství v podmínkách malochovu.
Závěrem zveřerňuji, že se mohu také mýlit v souvislosti s problematikou chovu včel v silněizolovaném úlu v otázce "proplodování", ovšem uvítal bych diskuzi k veškerým článkům p. ing. Smělého, protože mám prostou matematiku. Proč dle mého se redakce interesuje v dnešním stavu rámkových mír u nás programem 100 včelstev ve světovém slabostěnném úlu, když ve Smělého metodě při stavu už čtyřiceti jej předčí výnosem u nás v ČR. Vidím v tom chaosu rámkových měr krok zpět. Mohu říct, ať si každý včelaří v čem chce (v rámci veter. opatř.). Ale.
Existují přeci technologie a které by mohli chrlit tyto úly pro velkovčelaření trvanlivé, levně a ekologicky ve stávajících mírách(běžné v ČR) s propracováním metoty likvidace při výskytu moru. V tom vidím úkol a cestu našeho včelařství. Proč se v časopise, promiňte mi ten výraz, opičíte? Ve světě se hledá již to, jak zvýšit výnosy medu a opylení s izolovaným úlem, které je jejich krédem do budoucna.Z článků srčí oprávněná skepse na zavádění praktik ze světového včelařství. Zaměřte se na propracování medoty v podpoře jak mladé včelaře jasně navnadit na výnosné velkovčelaření a jak toho docílit v podmínkách ČR a nezavádět další až čtyři nové rámkové míry.(Původní Langstrothův rámek = nejdražší co jsem kdy viděl.) Redakce tím nepřímo předejde chaotickým výrokům nedávno řečených v televizi, které byly zřejmě nepochopeny( nebo právě pochopeny) z vycházejících článků ve Včelařství. Chce to umět matematiku, mít statistiku třeba typu : Pořadí nejvíce vyrobených mezistěn v závislosti na rozměrech. Počty a typy úlů u nás. To pochopili v minulosti v Tachově a byli úspěšní.

G. Pazderka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 611


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Následující:Antonin PRIDAL - Re: Nové témata.
Předchozí:Eman Vesely - Re: WWW stránky programu pro evidenci členů ZO ČSV


Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu