78167

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)

Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)

R. Polďż˝ek (85.71.180.241) --- 14. 4. 2013
Re: (61050) (61066) (61068)
"Pokud je tu řeč o genetice včely, Já jsem pro změnu na přednášce slyšel, že při spáření kraňky s tmavou je bodavá pouze ta první generace, ale od matky z druhé generace jsou včely nebodavé. K dotazu na vysvětlenou tohoto jevu od přednášejícího jsem se nedostal." Podle mně je prostě bodavost včel neustále posunována výběrem všech chovatelů dohromady směrem k co největší mírnosti. Dneska chovatel potřebuje, aby se včelami mohl dělat všechno, co ho napadne, ideálně bez rukavic a jiných ochranných pomůcek a tak vybírá ty nedivoké včely. Ty divoké prostě nepokračují dál. Zatímco po milióny let dříve naopak přírodní výběr preferoval ty divoké. Co začnou v houfech okamžitě vyletovat a bodat do všeho , co je trochu cítit živočišným teplem a hýbe se, jakmile medvěd nebo jiný požírač medu a plodu ťukne do kmene se včelstvem. Včelstva, která by byla stejně mírná jako dnešní chované včely, by byla v přírodě mnohem častěji vylupována a ničena než ty divočejší a jejich genetické linie by tak byly ukončovány. Takže je tady 100 - 200 let lidského výběru na mírnost proti mnoha miliónům let přírodního výběru na divokost. Dnešní včely tedy ještě nejsou geneticky vyšlechtěny na mírnost. Pouze jsou z jejich přirozeného spektra rozptylů genů divokosti vybrakovány ty linie , kde kombinace genů dohromady způsobuje nadprůměrnou divokost a tudíž průměr divokosti dnešních včel je výběrem posunut k mírnosti. Ale ty geny stále ve včelách jsou, akorát nejsou aktivní. V každé další generaci ale klidně se mohou vytvořit nové kombinace genů, které vytvoří zase divočejší včelstva Pokud včelař tedy přestane v odchovávaných generacích aktivně brakovat divočejší včelstva, linie s kombinací genů způsobujících vyšší divokost se zase začnou rozšiřovat a průměr divokosti včelstev se potom bude zase posunovat zpátky směrem k vyšší divokosti. A jestli se nepletu, platí, že ten proces je podstatně pomalejší, pokud se jedná o rozchov v rámci jedné úzké linie vyšlechtěné na mírnost nebo v rámci několika takových příbuzných liní. A podstatně se zrychlí, když se zkříží odlišné linie , jako kraňka a černá včela, protože tady na divokost zapůsobí F1 efekt. Který se v dalších generacích zase může rozředit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61075

Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek

Zobrazit
celé
vlákno

Následující:	Aleš Molčík - Re:
Předchozí:	emilkamilka - Pavlovi

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma

Klikněte sem pro nápovědu