- jkala --- 4. 6. 2004
Re: Langstroth nebo Optimal (6087)
Také jsem se otázkou volby úlu ( několik roků ) dost podrobně zabýval, sháněl literaturu a hledal v tom sám sebe ( tedy to, co od včelaření očekávám, kolik včelstev utáhnu já a má stanoviątě..... ). O změnu si řekly včely samy-prostě starąí úly byly uľ neúnosné pro mne i pro včely. Nakonec u mne těsně zvítězil Optimál. Proto, ľe např. má standartně zasí'tované dno - coľ povaľuji za velmi praktický konstrukční detail i do budoucna. A také proto, ľe ( viz krásný sumář Honzy Čápa a Mirka Sedláčka ). To stručné a jasné shrnutí je v souladu s mými výsledky rozhodování. Ale poctivě přiznávám, ľe to často bylo tak 51:49. Optimál také proto, ľe je nepředpojatý, neseąněrovaný, československý. Langstroth bych doporučil tomu, kdo včelařinu chce dělat metodami průmyslové výroby a zákonitě proto bude potřebovat koupit celou výrobní linku v níľ je vąe od rámků, nástavků, technologie oąetřování včelstev ( pomocí sezonně najatých zaučených pracovníků) aľ po plničku sklenic po celém světě jednotné. ( to nemám z vlastní zkuąenosti, ale z literatury ).
Úspěąně a téměř rovnoceně se asi dá včelařit v obou systémech, ( koneckonců úl je do značné míry méně významnou součástí spolupracujících činitelů: včelstva, přírody a včelaře). Jen ten L. se mi právě tou celosvětovou standartizací jeví jako okovaná louko»ová kola proti bezduąovým pneumatikám. Chceą-li vyuľít výhody L. musíą se smířit s L. a to se vąím vąudy.
Jen na okraj: dost podstatnou roli v mém rozhodování hrála dvě slůvka z literatury: technologie ( uľívaná ve spojitosti s Langstrothem ) oąetřování, metodika ( uľívaná ve spojitosti s Optimálem ).
Inu-včelařerní nemusí být jen o zisku, ale i o emocích a ľebříčku hodnot. pepa.kala/=/volny.cz http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
----- Original Message ----- From: Jan Čáp <capjan/=/ekolog.cz> To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz> Sent: Thursday, June 03, 2004 2:27 PM Subject: Re: Langstroth nebo Optimal
> > Nešlo by ty výhody a nevýhody konkretizovat? > > Šlo (ale ztuha :), právě proto, že se jedná o 'drobnosti' a jak nějakou > nezapomenout nebo nepřecenit, když si je sám cením až v jejich souhrnu - > bylo to tak, že ať jsem se zaměřil na kterýkoliv detail, měl Optimal > 'navrch' - zkrátka se mi v úvahách pořád vracel a nedal pokoj .. (když tak > mne někdo doplňte:) > > * čtvercový půdorys Optimalu je praktický jak pro včelař (manipulace), tak > pro včely (nenutí je zplošťovat chomáč/plodové těleso od ideální krychle, > velikostí díky 11 rámkům vyhovuje silným včelstvům i při šířce rámku 42 cm > > * výška rámku 17 cm je velmi dobrý kompromis - 3 nástavky jsou skoro krychle > (pro včely koule) > > * Optimal počítá s osovou roztečí plástů 38 mm (horní hranice, vyhovuje > silným včelstvům), Langstroth jen 35 mm > > * standardní rámek Langstrothu je strašně moc dřeva - šikovný pro výrobu > (loučky se nařežou z 3/4 coulovejch prken ze kterejch je i nástavek) a pro > strojový odvíčkování-vytáčení (masivní horní loučka), ale moc dřeva pro > včely - 8 nástavkovej Optimal má v plástový ploše při pohledu z boku 9,7% > dřeva a stejně velkej, resp. o 80 dm2 oboustranný pl. plochy menší 2/3 > Langstroth má 17,2 % dřeva - tedy dvojnásobek. Pokud do Optimalu použiješ > rámky se stejnou tloušťkou všech oušek 8 nebo dokonce 7 mm (jako př. > Karásek), bude toho dřeva 8,6 nebo 7,5 %. > > * Optimal málo roste do výšky, osminástavkovej úl má bez dna a střechy 144 > cm a plástovou plochu cca 1080 dm2 oboustranně, 2/3 Langstroth (v. rámku 159 > mm) má při 9 nástavcích a výšce 151,2 cm plástovou plochu cca 1000 dm2 > > * délka (šířka) rámku 42 cm je postačující pro tenkostěnný úl a přitom > neznamená příliš velký nástavek na manipulaci (vnější půdorys 485x485 při 25 > mm stěně) > > * 42 cm je taky nejrozšířenější šířka rámku ve střední Evropě, takže se s ní > mnohdy počítá u stávajícího vybavení - např. se vejde do staršího medometu > > * je v Čechách asi nejrozšířenějším typem NN úlu > > > Hezky to na svém webu shrnul Mirek > Sedláček(http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vcelareni.php) : > "Jedná se o naši českou úlovou sestavu, kterou považuji za jedinou > konkurenceschopnou pro vstup do EU či světa. Šířka 42cm (více méně běžná na > Slovensku, Maďarsku, Rakousku, Německu, Švýcarsku) a výška 17 cm byly velmi > zdařile zvoleny, výhodou je čtvercový půdorys, i když způsobuje nárůst > hmotnosti nástavku - je to na hranici zdravé únosnosti. A proč jsou ony > rozměry velmi vyhovující - jsou to opravdu posunuté (zmenšené) rozměry > Langstrothu pro středoevropské snůškové a klimatické poměry. Šířka 42 cm > vyhovuje neuteplenému úlu a chovu silných včelstev s širší základnou a výška > 17 cm je optimální výška pro to, aby matka musela vždy ignorovat situaci, že > klade na mnoha malých nástavcích a nestane se, že se nám „kousne“ na jednom > nástavku. Při této výšce nám zkrátka matka po úle běhá a klade, kde je > potřeba. Toto platí i u výšky 15,9 cm, ale zde cítíme, že přece jen je rámek > nižší - šíře 44,8 cm tento handicap však vynahrazuje. Při výšce 18,5 cm se > dostáváme k sice k lepším podmínkám pro plodování, ale zároveň k větší > hmotnosti nástavku a také k tomu, že se nám matka daleko dříve a spíše > stáhne na kladení v jednom nástavku a na jaře se později pouští do kladení v > dalším (zejména) nižším nástavku." > > >
--- Odchozí zpráva neobsahuje viry. Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). Verze: 6.0.698 / Virová báze: 455 - datum vydání: 3.6.2004
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 6107
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |