Včelařská konference

Já křížence včely černé taky pamatuji.
Co se týká divokosti, podle mně je tato otázka bezpředmětná. Když tehdy včelaři dokázali v pohodě včelařit s divočejšími kříženci černé včely a to v zadovácích, úlech na manipulaci podstatně náročnějších než jsou nástavky, kde se nedalo vyhnout půlhodinové, hodinové manipulaci v jednom včelstvu, tak dneska v nástavcích, kde se většinou jen přehazují bedničky a manipulace trvá obvykle tak 2 - 5 minut, (aspoň podle tvrzení vychloubajících se včelařů) je nějaké zvýšení divokosti bezpředmětné.

Co si pamatuji rozdíl, černá včela měla pozdější plodování. první snůška byla v druhé polovině května květová, z pampelišek a z javoru klenu, další snůška byla v polovině července už většinou medovicová, med byl kvalitní, cihlově červený, za špatného počasí jen květová z lesních malin. potom byla červencová snůška, ta byla nejsilnější, z lip, potom byla další medovicová snůška na začátku srpna, ta byla někdy zvlášť, někdy společně s lipovou, medovicový med byl tmavě hnědý a nakonec byla poslední slabší medovicová snůška po polovině spna, tam byl med už všelijaký, obvykle načernalý, někdy černý jako bota. krmilo se na začátku září.
To se zlomilo někdy v období 1975 - 1985. Kdy zřejmě u nás došlo k přešlechtění kraňkou. Potom byla nejsilnější raná snůška v první polovině května, snůška v druhé polovině května z javorů byla slabší, v červnu se většinou paběrkovalo, málokdy byla snůška, a v červenci byla snůška z lip tak každý druhý rok a potom konec.
Zatímco předtím každý rok medovicové snůšky z těch tří vyšly tak dvě, takže každý rok jsmě měli medovicový med, potom byla medovicová snůška tak jednou za 3 - 5 let. A zatímco dříve byla docela dobrá snůška ještě v srpnu, potom každý druhý srpen se včely musely krmit, jinak by trpěly hladem. A někdy nebyla snůška i od druhé poloviny července.