Včelařská konference

Odpovím vám pane Kapone do textu, děkuji za smysluplné otázky. Odpovědi v textu uvodím ====

Pane KaJi, Vy jste byl u spuštění webu varroamonitoring systém VMS v r. 2008. Tenkrát jsem se také chtěl zapojit. Protože nemám zasíťované dna, vyrobil jsem si rámečky se sítěmi. U mne to stroskotalo na tom, že bylo potřebné pravidelné hlášení spadu a protože nemám včely blízko u domu, tak jsem to nestíhal. Přesto jsem si nějaký čas spad sledoval. Ale neshledal jsem moc smysl, protože spady byly velmi nízké.

==== Zajímavé, že v dávných dobách byl letní monitoring doporučovaný ofic. autoritami a m.j. Ing. Veselým v každém letním Včelařství - ochrana zimní generace. Já se k sítům co z nich dělal Dol Podložky - taky jsem neměl dna dostal až v 2004. Předtím jsem si dělal evidenci podzimního spadu nakopnut jednou jedním referátem na výročce. Takže v té době jsme již věděl, že není rok jako jiný i když ošetření bylo stejné. Navíc jsme tehdy věřil zimním vyšetřením a měl data od 1997 za celou ZO a viděl, že existují cykly i místa s větším výskytem VD.
V 2004 po koplapsech - u nás melecitoza, ale v jiných krajích byli bez včel i bez melecitozy - jsem nenacházel žádné VD, i když mě Ing. Veselý ubezpečil (podle slov asi potěšen, že je další včelař co se zajímá) že jich uvidím ještě dost. Toho podzimu jsme si půjčoval komprsor, myslel jsem že fumigace nefunguje, nepadali. ALe VD protě nebyl. To se pak víceméně potvrdilo, že jsou roky - 2x po kolapsech - kdy se VD nějak nedaří. Podle paraztilogů prý nic divného, běžné strategie parazitů. Nevím, to je na výzkum, který bohužel v ČR neprobíhá, nebo je tajen. A to myslím doslova, všimněte si že MZe vydává mega na včl. výzkum, a zpráv moc není.
---------------------------
Vidím tady dva problémy.
Jedním z nich je to, že se monitoring nedělá u všech včelstev na stanovišti (nebo ano?). Napadení jednotlivých včelstev není stejné, takže výsledky jsou pouze orientační. A protože si myslím, že tento monitoring by měl sloužit hlavně k zásahu v pravou chvíli a měl by být selektivní (abychom zbytečně neléčily včelstva, která to nepotřebují), tak to není ono.

======= U všech těchto problémů jsou tři fáze - poznání skutečného stavu a znalosti jak přesně jej známe, správné rozhodnutí a jeho aplikace. Většinou vše je známo omezeně, a hlavně máme malé věštecké schopnosti - nikdo v takovém případě není schopen předpovědět dynamiku dějů. Takže se hraje více či méně při zdi - jsou okresy co dávají Gabon každý rok a pak asi mají problém s účinností a tady u nás pod horama VD skoro nepředstavoval problém s vyjímkou roku 2007 a snad 2011. A tazk m8me v4elz, a pokud bz se v 2011 a v 2007 zachovali zodpovědní zodpovědně a byl trochu fungující komunikační systém, mohlo by se tvrdit, že to funguje a ztráty by byli měnší i bez každoročního dávání Gabonů jako lízátek.
-----------------
Například pokud někdo tvrdí že bude ošetřovat jen napadená včelstva, tvrdit to může, ale já s tím osobně nesouhlasím. Pokud dojde k napadení kdy je považuji za nutné, je třeba zasáhnout plošně. Jiná věc je, preventivně tlumit sleektivně třeba fomridolem kde je to silnější aby včely vydržely až na konec snůšky. A dost různých modifikací.
===========
Není to časté ale souhlasím s vámi . :-)
A teď k té fci VMS které jsem tehdy podporoval a propagoval - mělo podle mě přivést včelaře k aktivnímu zájmu o stav včelstev v létě. A halvně propijit ty co se zajímají, aby o sobě věděli a vyměňovali si zkušenosti a případně je šířili dál. Druhá věc, mělo dát informace o dynamice v tom kterém roce a oblasti. A podle mně se dalo dost takových věcí vyčíst, hlavně to, že (moje interpretace dat z VMS) - po 2008 se postupně intenzita napadení zvyšovala. Ovšem lidi jsou jednoduší a hlavně kritici rádi používají tupé argumenty. Takže pořád chtěli nějakou předpověď a nebo tvrdili že VMS zanmená oštřovat jen napdená včelstva td. (podobná situace je dnes kolem změny MVP - kritici si vymyslí argument, který vehementně a úspěšně potřou, bez ohledu na to, že to nikdo netvrdil) . Podle mě by stačilo vyhodnocování ve stylu, vloni a předloni byly v tuto dobu takové úrovně, (ve VMS se dle P.Holuba měřila dynamika - tedy jak rychle se VD množí) a jak je na tomletošní rok. Toto se ale nikomu nechtělo dělat a tak se postupně VMS změnil v něco neduživého na kapačkách. Když to nemá lídra který by byl ochoten tomu něco dát a nějak dát těm co zadávají data na vědomí že to má smyls, většina lidí odpadne. Často zde byl problém negramotných funkcionářů, kteří měli v ruce černé na bílém že roztoči nejsou (ze zimníměli) a kritizovali toho lajdáka co má roztoče a svítí mu na mapě červená. ( A je to stále stejné, kolega soused má nahlášeno kontrolu zřejmě na udání a terpve po osobní komunikaci s veterinou si jej doikotr stotožnil s tím "magorem" co mu přes léto "spamuje" spady aby měla SVS představu o situaci na okrese. Takže si to asi pan veterinář nevymylsel a dostal pokyn provést kontrolu. :-) )
To co si musí každý včelař podle mého názoru vyhodnotit je jeho situace a tu mu v silné míře určuje jeho okolí. (!!!!! tady bych to vypsal tučně!!!! ) A tady je dobré mít víc dat, a být skeptický. Pokud ve VMS zdávají lidi co se starají asi o 500% víc jak běžný včelař který stěží rozezná knot od Gabonu, protože mu to dělá důvěrník (toto naše veterina stále nařizuje a zakazuje včelaři samostatně ošetřovat bez komise) můžu počítat, že i dyž data ve VMS jsou vyšší, nemohu se s tím spkojit. Ale moje úvaha - letos se roztoči daří a hodně se množí - má lepší reprodukci, jede, Tedy těm lajdákům začnou padat včelstva - pravděpodobný odhad.
A teď se dostávám k tomu, že ten altruismus zadavčů nebyl zas tak ni čemu. Vypadá to, že v době kolapsů je odolnost včelstev podstatně nižší než v letech dobrých. Tedy s kolapsy se nějak infikují VD, nebo se infikují včely v opuštěných úlech, nevím. Ale je to obecný poznatek, Dr.Kašpar ten stav u nás na přednášce nastal stavem superinfekce a mně se ten výraz líbí. Přdloni, když tady byl centrálně neobjednán Gabon tak včelstva padala a podle mých zjištění i při menším napadení než loni. SIlněji napadená včelstva letos mně vydržela do teď, předoni padal v srpnu, září. Mimochodem, přeloni jsem na rozdíl od organizovaných měl gabony - protože právě jsme vš vyhodnotil i z informací jao by od VMS - tedy z okolí- že je to blbé akdo ví, tak už tam pere kyselinu atd. A VD spady byly u jednoho souseda myslím 15 000 z jednoho. To mu pak vyzimovalo dobře. A i když sjme měl Gabony ve včelách měl jsem silné ztráty. Ale tady byla od července intenzívní melecitoza, těžko to oddělit, vos bylo mnoho, atd.)
Ale pokud mohu soudit, tak na stanovištích v hustěji zavčelených místech jsem měl větší ztráty. Ale stejně tak i letos. Jen stím rozdílem že tam to letos padalo až na podzim. Na vánoce tam byly ztráty asi 15%. Jinde skoro nula.
---------------
Druhý problém vidím ve využitelnisti tohoto monitoringu pro běžného včelaře. Jestliže monitoruje můj soused, mohu jeho výslkedky vztahovat na moje včelstva? Protože jsem v tomto směru skeptický, tak mi z toho plyne, že monitorování slouží pouze pro toho včelaře, který mintoruje. V tom případě by bylo celorepublikový monitoring 645 stanic (tolik jich tam je uvedeno dnes) zajímavý ale jeho využitelnost malá.
======
V celku souhlasím s tím, že přímočaře nikoli. Obchoduji s akciemi a když se rozhoduji o konkrétním titulu - nákup atd. (tedy obdoba zda ošetřit atd) sleduji nejen tento titul ale velmi pozorně indexy - tedy co dělají celé skupiny akciíí podle oborů či teritorií.) A tady by mi
taková data z ČR velmi pomohla.
---------
Píšete, že by Vás zajímal vztah mezi spadem a napadením včel v létě a podletí. Určitě by to byla záslužná věc tento vztah (s obecnou platností) zjistit. Ale možná máte sám nějaké výsledky, když jistě výsledky spadu svojich včelstev znáte a sám provádíte letní monitoring.
====== To je asi výsledek VMS a proč je v jednom ústavu tak nepopulární. Podle mě z dat ve VMS ( a mnoha dalších pokusů doc,Přidal - popsáno v MV, DrHubač - mylsím i zde) vyplývá, že ta spojitost není.
Z více důvodů:
1/ jednak dementní vyhodnocení - počítají se nuly ne průměry bez ohledu na velikost vzorků. Toto je na zavření do ústavu, tohle udělat řadový pracovník u nás ve fabrice, tak jde pracovat na velmi nenáročnou práci.
2/ Zrovna dnes jsme fotil na bílých plastových rámcích napadané roztoče a měl - co jich tam je. Metoda nemůže nikdy fungovat u nástavkových úlů.
3/ to co dělá laborka by nikdy nemělo býti zváno laboratorní metodou. Chyba v řádu násobků nikoli procent nepatří ani do kuchyně. Mnohokrát prokázno, mimo jiné MV
------
Já sám jsem s varroázou zatím neměl problémy. Léčím 3x na podzim varidolem, někdy v červenci formidolem, gabon jsem zatím nepoužil. Nikdy jsem nemusel natírat na jaře plod.
Rozhodně by bylo přínosně napsat o tom něco do Včelařství. Např. o pětileté skušenosti s VMS. Možná jste něco napsal v MV ale tam je jen omezený počet čtenářů.
Pokud jsem napsal nějakou blbost, tak se omlouvám.
===== Když mi pošlete na mail karel,jirus na seznamu adresu pošlu vám MV, ale moc tam toho asi nebude. Z VMS se stalo politikum a navíc došlo ke ztrátě motivace a otravě z toho všeho u všech zůčastněných. Ještě letos jsem slyšel na MZe odborný argument, že dotyčného zajímá situace u něj a o 5km dál už ne. Na to že ten pán má a měl třicet let rozhodující vliv na čeké včelařství, je zybtečné to dál řešit.

PODLE MÉHO NÁZORU JE INFORMAČNÍ SYSTÉM O NÁKAZÁCH VČEL ÚKOLEM PRO STÁT A SVS . Spíš něž nějaké přiblblé dotace na vašetření zimní měli by včelaři měli mít od státu varovný systém kam by povinně zadávali úhyny. Třeba nakonec i SMSkou ve formátu číslo stanoviště, počet včelstev, kod diagnozy. S povinností do týdne od zjištění úhynu. To by byla větší prevence a konečně by taky byla data. Dodnes nidko neví jaké úhyny máme. A třeba je dnes zajímavá otázka, proč se ČR nezapojila do "monitoringu zdraví včel" kde EU platí 70%.

Jenže to by musela politika