Včelařská konference

Pane KaJi, Vy jste byl u spuštění webu varroamonitoring systém VMS v r. 2008. Tenkrát jsem se také chtěl zapojit. Protože nemám zasíťované dna, vyrobil jsem si rámečky se sítěmi. U mne to stroskotalo na tom, že bylo potřebné pravidelné hlášení spadu a protože nemám včely blízko u domu, tak jsem to nestíhal. Přesto jsem si nějaký čas spad sledoval. Ale neshledal jsem moc smysl, protože spady byly velmi nízké.
Vidím tady dva problémy.
Jedním z nich je to, že se monitoring nedělá u všech včelstev na stanovišti (nebo ano?). Napadení jednotlivých včelstev není stejné, takže výsledky jsou pouze orientační. A protože si myslím, že tento monitoring by měl sloužit hlavně k zásahu v pravou chvíli a měl by být selektivní (abychom zbytečně neléčily včelstva, která to nepotřebují), tak to není ono.
Druhý problém vidím ve využitelnisti tohoto monitoringu pro běžného včelaře. Jestliže monitoruje můj soused, mohu jeho výslkedky vztahovat na moje včelstva? Protože jsem v tomto směru skeptický, tak mi z toho plyne, že monitorování slouží pouze pro toho včelaře, který mintoruje. V tom případě by bylo celorepublikový monitoring 645 stanic (tolik jich tam je uvedeno dnes) zajímavý ale jeho využitelnost malá.
Píšete, že by Vás zajímal vztah mezi spadem a napadením včel v létě a podletí. Určitě by to byla záslužná věc tento vztah (s obecnou platností) zjistit. Ale možná máte sám nějaké výsledky, když jistě výsledky spadu svojich včelstev znáte a sám provádíte letní monitoring. Já sám jsem s varroázou zatím neměl problémy. Léčím 3x na podzim varidolem, někdy v červenci formidolem, gabon jsem zatím nepoužil. Nikdy jsem nemusel natírat na jaře plod.
Rozhodně by bylo přínosně napsat o tom něco do Včelařství. Např. o pětileté skušenosti s VMS. Možná jste něco napsal v MV ale tam je jen omezený počet čtenářů.
Pokud jsem napsal nějakou blbost, tak se omlouvám.