Včelařská konference

Ja osobne som presiel z B na Langstroth musim povedat ze som to olutoval .Pre Langstroth si vsetko musim urobit vsetko sam na slovensku ak nieco chces v predajni na Langstroth tak sa na teba pozeraju ako na blazna a samozrejme to nemaju uznavam ze slovensko je pozadu vo vsetkom ale tu je desat nasobne.Optimal je vlastne zmencene B {zander} a dostat nanho plno veci, mriesky,dna, medzistienky atd..

Stefan.

Já jsem si letos zkusil udělat pohon medometu ze stěračového motorku ale z autobusu který je na 24V.Mám 4rámkový medomet a co jsem zatím zkoušel tak si myslím že je na to celkem vhodný.Motorek je s převodovkou, vyrábí APS Svetlá nad Sázavou.(www.aps-svet.cz/)Regulátor jsem použil ze stavebnice běžně koupený v obchodě s elektrosoučástkami.Protože motorek má asi jen kolem 55ot/min tak jsem otáčky na koši medometu zvýšil vhodnými řemenicemi,koš má na maximum teďkom asi 370 otáček .Napájení je zatím z trafa.Dvě autobaterie zapojené v serii jsem zatím nezkoušel.Proudový odběr je při rozbehu kolem 7A potom tak kolem 5A. Uvidíme budeme hodnotit až po sezoně.
Přeju hezký den.

Já jsem si letos zkusil udělat pohon medometu ze stěračového motorku ale z autobusu který je na 24V.Mám 4rámkový medomet a co jsem zatím zkoušel tak si myslím že je na to celkem vhodný.Motorek je s převodovkou, vyrábí APS Svetlá nad Sázavou.(www.aps-svet.cz/)Regulátor jsem použil ze stavebnice běžně koupený v obchodě s elektrosoučástkami.Protože motorek má asi jen kolem 55ot/min tak jsem otáčky na koši medometu zvýšil vhodnými řemenicemi,koš má na maximum teďkom asi 370 otáček .Napájení je zatím z trafa.Dvě autobaterie zapojené v serii jsem zatím nezkoušel.Proudový odběr je při rozbehu kolem 7A potom tak kolem 5A. Uvidíme budeme hodnotit až po sezoně.
Přeju hezký den.

Chybná otázka. Kaľdý bude chválit ten úl, ve kterém včelaří.
Jedno řeąení je koupit oba po dvou, třech kusech a za 4 - 5 roků se
rozhodnout pro jeden.
Druhé řeąení je přečíst vąechno na internetu o včelaření v těchto úlech a
případně i na papíře a rozhodnout se.
Třetí řeąení navątívit úspěąného včelaře, který včelaří ve stejných
podmínkách, třeba sousedního a okopírovat jeho metodu.

R. Poláąek

> > neviem sa royhodnú» medzi langstrothom a optimalom
> > napíąte mi prosím vąetky pre a proti

Také jsem se otázkou volby úlu ( několik roků ) dost podrobně zabýval,
sháněl literaturu a hledal v tom sám sebe ( tedy to, co od včelaření
očekávám, kolik včelstev utáhnu já a má stanoviątě..... ). O změnu si řekly
včely samy-prostě starąí úly byly uľ neúnosné pro mne i pro včely. Nakonec u
mne těsně zvítězil Optimál. Proto, ľe např. má standartně zasí'tované dno -
coľ povaľuji za velmi praktický konstrukční detail i do budoucna. A také
proto, ľe ( viz krásný sumář Honzy Čápa a Mirka Sedláčka ). To stručné a
jasné shrnutí je v souladu s mými výsledky rozhodování. Ale poctivě
přiznávám, ľe to často bylo tak 51:49.
Optimál také proto, ľe je nepředpojatý, neseąněrovaný, československý.
Langstroth bych doporučil tomu, kdo včelařinu chce dělat metodami průmyslové
výroby a zákonitě proto bude potřebovat koupit celou výrobní linku v níľ je
vąe od rámků, nástavků, technologie oąetřování včelstev ( pomocí sezonně
najatých zaučených pracovníků) aľ po plničku sklenic po celém světě
jednotné. ( to nemám z vlastní zkuąenosti, ale z literatury ).

Úspěąně a téměř rovnoceně se asi dá včelařit v obou systémech, ( koneckonců
úl je do značné míry méně významnou součástí spolupracujících činitelů:
včelstva, přírody a včelaře). Jen ten L. se mi právě tou celosvětovou
standartizací jeví jako okovaná louko»ová kola proti bezduąovým pneumatikám.
Chceą-li vyuľít výhody L. musíą se smířit s L. a to se vąím vąudy.

Jen na okraj:
dost podstatnou roli v mém rozhodování hrála dvě slůvka z literatury:
technologie ( uľívaná ve spojitosti s Langstrothem )
oąetřování, metodika ( uľívaná ve spojitosti s Optimálem ).

Inu-včelařerní nemusí být jen o zisku, ale i o emocích a ľebříčku hodnot.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php





----- Original Message -----
From: Jan Čáp <capjan/=/ekolog.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 03, 2004 2:27 PM
Subject: Re: Langstroth nebo Optimal


> > Nešlo by ty výhody a nevýhody konkretizovat?
>
> Šlo (ale ztuha :), právě proto, že se jedná o 'drobnosti' a jak nějakou
> nezapomenout nebo nepřecenit, když si je sám cením až v jejich souhrnu -
> bylo to tak, že ať jsem se zaměřil na kterýkoliv detail, měl Optimal
> 'navrch' - zkrátka se mi v úvahách pořád vracel a nedal pokoj .. (když tak
> mne někdo doplňte:)
>
> * čtvercový půdorys Optimalu je praktický jak pro včelař (manipulace), tak
> pro včely (nenutí je zplošťovat chomáč/plodové těleso od ideální krychle,
> velikostí díky 11 rámkům vyhovuje silným včelstvům i při šířce rámku 42 cm
>
> * výška rámku 17 cm je velmi dobrý kompromis - 3 nástavky jsou skoro
krychle
> (pro včely koule)
>
> * Optimal počítá s osovou roztečí plástů 38 mm (horní hranice, vyhovuje
> silným včelstvům), Langstroth jen 35 mm
>
> * standardní rámek Langstrothu je strašně moc dřeva - šikovný pro výrobu
> (loučky se nařežou z 3/4 coulovejch prken ze kterejch je i nástavek) a pro
> strojový odvíčkování-vytáčení (masivní horní loučka), ale moc dřeva pro
> včely - 8 nástavkovej Optimal má v plástový ploše při pohledu z boku 9,7%
> dřeva a stejně velkej, resp. o 80 dm2 oboustranný pl. plochy menší 2/3
> Langstroth má 17,2 % dřeva - tedy dvojnásobek. Pokud do Optimalu použiješ
> rámky se stejnou tloušťkou všech oušek 8 nebo dokonce 7 mm (jako př.
> Karásek), bude toho dřeva 8,6 nebo 7,5 %.
>
> * Optimal málo roste do výšky, osminástavkovej úl má bez dna a střechy 144
> cm a plástovou plochu cca 1080 dm2 oboustranně, 2/3 Langstroth (v. rámku
159
> mm) má při 9 nástavcích a výšce 151,2 cm plástovou plochu cca 1000 dm2
>
> * délka (šířka) rámku 42 cm je postačující pro tenkostěnný úl a přitom
> neznamená příliš velký nástavek na manipulaci (vnější půdorys 485x485 při
25
> mm stěně)
>
> * 42 cm je taky nejrozšířenější šířka rámku ve střední Evropě, takže se s
ní
> mnohdy počítá u stávajícího vybavení - např. se vejde do staršího medometu
>
> * je v Čechách asi nejrozšířenějším typem NN úlu
>
>
> Hezky to na svém webu shrnul Mirek
> Sedláček(http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vcelareni.php) :
> "Jedná se o naši českou úlovou sestavu, kterou považuji za jedinou
> konkurenceschopnou pro vstup do EU či světa. Šířka 42cm (více méně běžná
na
> Slovensku, Maďarsku, Rakousku, Německu, Švýcarsku) a výška 17 cm byly
velmi
> zdařile zvoleny, výhodou je čtvercový půdorys, i když způsobuje nárůst
> hmotnosti nástavku - je to na hranici zdravé únosnosti. A proč jsou ony
> rozměry velmi vyhovující - jsou to opravdu posunuté (zmenšené) rozměry
> Langstrothu pro středoevropské snůškové a klimatické poměry. Šířka 42 cm
> vyhovuje neuteplenému úlu a chovu silných včelstev s širší základnou a
výška
> 17 cm je optimální výška pro to, aby matka musela vždy ignorovat situaci,
že
> klade na mnoha malých nástavcích a nestane se, že se nám „kousne“ na
jednom
> nástavku. Při této výšce nám zkrátka matka po úle běhá a klade, kde je
> potřeba. Toto platí i u výšky 15,9 cm, ale zde cítíme, že přece jen je
rámek
> nižší - šíře 44,8 cm tento handicap však vynahrazuje. Při výšce 18,5 cm se
> dostáváme k sice k lepším podmínkám pro plodování, ale zároveň k větší
> hmotnosti nástavku a také k tomu, že se nám matka daleko dříve a spíše
> stáhne na kladení v jednom nástavku a na jaře se později pouští do kladení
v
> dalším (zejména) nižším nástavku."
>
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.698 / Virová báze: 455 - datum vydání: 3.6.2004

v meste a na dedine su trochu odlisne podmienky. Mam priatelov po okolitych
dedinach, ktory maju problem predat na drobno 100 - 150 kg, pretoze na
dedine o 800 ludoch su siesti vcelary. Ja osobne byvam v mensom meste /
18.000 obyvatelov / a nemam problem predat vyse 2.000 kg / a nechodim na
trhy /

Matej




"Kristl
Pavel" An: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
<Kristl/=/oez.c Kopie:
z> Thema: RE: Cena medu před 100 lety?

03.06.2004
11:12
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






X-Assp-Spam-Prob: 0.00000

Taky mám málo včelstev a prodejem medu se neľivím. Přispěju ale drobnou
poznámkou: dokud jsou lidi ochotni brát za 100 Kč/kg, je dobře. Nikoho
nenutím k prodeji, lidi za mnou chodí sami. Kdyby mě med měl zbýt, udělám
medovinu a tu prodám mezi známými bez problémů. A výsledek - za rok mám z
kila neprodaného medu 4 půllitrovky medoviny po 70,- Kč.
Uznávám, ľe to není univerzální recept, ale nemám toho medu tolik, abych
musel řeąit problém, za kolik ho prodat do výkupu.
Zdraví Pavel

> ... Místní lidi si nakoupí u jiných a ty si plné konve můľeą strčit za
klobouk

priprav si 20 kg cukr moucky / krystal je nevhodny /. Potom rozpusti tie
dva kg medu v 2L horucej vody a zalej tym cukor. Za cca 14 dni to pekne
prejde a mozes cesto pouzit.
Je tu mensia spotreba medu ako pri klasickej vyrobe a hlavne sa nenarobis.
Pri klasickej vyrobe sa miesali 3 kg praskoveho cukru / moucka / s 1 kg
medu. Je to dost narocne na fyzicku pracu. Cesto je hotove asi za 1 - 2
hodiny.

Matej




Jarolím Libor
<jarolim/=/mise An: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
l.cz> Kopie:
Thema: medocukrové těsto
03.06.2004
16:47
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Jak se dělá medocukrové těsto?
Mám 2kg medu, ze kterého chci udělat medocukrové těsto.
Cukr moučka se do medu míchá, nebo to jde i z krystalu? A kolik si ho asi
mám připravit?
Díky
Libor Jarolím
Stará Bělá

ak sa chces rozhodnut pre Langstroth a potrebujes si to oddovodnit kup si
casopis "Moderni vcelar". Tam maju patentnt na vymytie mozgu v prospech
svetovej kompatibility, hlavne radami ludi ktory vcelaria uz druhy rok v
Lanstr. a je to najsuper ul.... Asi ako vsetko americke :-)
Ono je casto krat lepsie ked radi skuseni vcelar. Daju sa bezproblemu
vyvratit argumenty zastancov Langstr., staci si pozorne pozriet archiv
konferencie, ale myslim si ze Honza Čap to vysvetlil zrozumitelne.

P.S. Ked som pred rokmi riesil dilemu v akom uli vcelarit, rozhodol som sa
pre Optimal, ktory som si zmensil na 9 ramikov. S nastavkami sa dobre
pracuje, niesu tazke ani ked su plne medu, ale ak pride vydatna agatova
znaska ako v tento rok, tak mam z ulov 8 aj 9 nastavkove mrakodrapy. Ak by
som sa drzal Optimalu / mam ich asi desat / stacilo by mi 6 - 7 nastavkov.
Inak, roj som tento rok este nemal.

Matej




"Jan Čáp"
<capjan/=/ekolo An: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
g.cz> Kopie:
Thema: Re: Langstroth nebo Optimal
03.06.2004
13:03
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






> neviem sa royhodnú» medzi langstrothom a optimalom
> napíąte mi prosím vąetky pre a proti

Optimal se tak nejmenuje nadarmo - řeąil jsem dost dlouho stejnou otázku a
rozhodl se pro něj - v jeho návrhu je spousta 'optimálních drobností' pro
které je to ve středoevropských podmínkách nejlepąí nástavkový úl.

Lze to těľko shrnout, ale snad takhle: pro Langstroth hovoří světová
kompatibilita (ve střední Evropě ale zatím moc roząířený není), pro Optimal
vąechno ostatní.

Pokud máą ale pro kompatibilitu s Langstrothy nějaký pádný důvod (já osobně
jsem jej nenaąel), platí naopak, ľe rozdíly jsou sice v mnoha, ale přeci
jen
drobnostech, které v moderně chápaném komerčním provozu nemusí převáľit.

Honza Čáp

Jak se dělá medocukrové těsto?
Mám 2kg medu, ze kterého chci udělat medocukrové těsto.
Cukr moučka se do medu míchá, nebo to jde i z krystalu? A kolik si ho asi mám připravit?
Díky
       Libor Jarolím
       Stará Bělá

> Nešlo by ty výhody a nevýhody konkretizovat?

Šlo (ale ztuha :), právě proto, že se jedná o 'drobnosti' a jak nějakou
nezapomenout nebo nepřecenit, když si je sám cením až v jejich souhrnu -
bylo to tak, že ať jsem se zaměřil na kterýkoliv detail, měl Optimal
'navrch' - zkrátka se mi v úvahách pořád vracel a nedal pokoj .. (když tak
mne někdo doplňte:)

* čtvercový půdorys Optimalu je praktický jak pro včelař (manipulace), tak
pro včely (nenutí je zplošťovat chomáč/plodové těleso od ideální krychle,
velikostí díky 11 rámkům vyhovuje silným včelstvům i při šířce rámku 42 cm

* výška rámku 17 cm je velmi dobrý kompromis - 3 nástavky jsou skoro krychle
(pro včely koule)

* Optimal počítá s osovou roztečí plástů 38 mm (horní hranice, vyhovuje
silným včelstvům), Langstroth jen 35 mm

* standardní rámek Langstrothu je strašně moc dřeva - šikovný pro výrobu
(loučky se nařežou z 3/4 coulovejch prken ze kterejch je i nástavek) a pro
strojový odvíčkování-vytáčení (masivní horní loučka), ale moc dřeva pro
včely - 8 nástavkovej Optimal má v plástový ploše při pohledu z boku 9,7%
dřeva a stejně velkej, resp. o 80 dm2 oboustranný pl. plochy menší 2/3
Langstroth má 17,2 % dřeva - tedy dvojnásobek. Pokud do Optimalu použiješ
rámky se stejnou tloušťkou všech oušek 8 nebo dokonce 7 mm (jako př.
Karásek), bude toho dřeva 8,6 nebo 7,5 %.

* Optimal málo roste do výšky, osminástavkovej úl má bez dna a střechy 144
cm a plástovou plochu cca 1080 dm2 oboustranně, 2/3 Langstroth (v. rámku 159
mm) má při 9 nástavcích a výšce 151,2 cm plástovou plochu cca 1000 dm2

* délka (šířka) rámku 42 cm je postačující pro tenkostěnný úl a přitom
neznamená příliš velký nástavek na manipulaci (vnější půdorys 485x485 při 25
mm stěně)

* 42 cm je taky nejrozšířenější šířka rámku ve střední Evropě, takže se s ní
mnohdy počítá u stávajícího vybavení - např. se vejde do staršího medometu

* je v Čechách asi nejrozšířenějším typem NN úlu


Hezky to na svém webu shrnul Mirek
Sedláček(http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vcelareni.php) :
"Jedná se o naši českou úlovou sestavu, kterou považuji za jedinou
konkurenceschopnou pro vstup do EU či světa. Šířka 42cm (více méně běžná na
Slovensku, Maďarsku, Rakousku, Německu, Švýcarsku) a výška 17 cm byly velmi
zdařile zvoleny, výhodou je čtvercový půdorys, i když způsobuje nárůst
hmotnosti nástavku - je to na hranici zdravé únosnosti. A proč jsou ony
rozměry velmi vyhovující - jsou to opravdu posunuté (zmenšené) rozměry
Langstrothu pro středoevropské snůškové a klimatické poměry. Šířka 42 cm
vyhovuje neuteplenému úlu a chovu silných včelstev s širší základnou a výška
17 cm je optimální výška pro to, aby matka musela vždy ignorovat situaci, že
klade na mnoha malých nástavcích a nestane se, že se nám „kousne“ na jednom
nástavku. Při této výšce nám zkrátka matka po úle běhá a klade, kde je
potřeba. Toto platí i u výšky 15,9 cm, ale zde cítíme, že přece jen je rámek
nižší - šíře 44,8 cm tento handicap však vynahrazuje. Při výšce 18,5 cm se
dostáváme k sice k lepším podmínkám pro plodování, ale zároveň k větší
hmotnosti nástavku a také k tomu, že se nám matka daleko dříve a spíše
stáhne na kladení v jednom nástavku a na jaře se později pouští do kladení v
dalším (zejména) nižším nástavku."

Hodně ąalamounslá odpověď :o)! Moc moudrý z ní nejsem.
Neąlo by ty výhody a nevýhody konkretizovat?

Výhody asi nebudou ľádné ... jak uľ to tak bývá v Čechách a na Moravě u
zastánců nějakého typu úlu ;)

Arnoąt

----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <capjan/=/ekolog.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 03, 2004 1:03 PM
Subject: Re: Langstroth nebo Optimal


> neviem sa royhodnú» medzi langstrothom a optimalom
> napíąte mi prosím vąetky pre a proti

Optimal se tak nejmenuje nadarmo - řeąil jsem dost dlouho stejnou otázku a
rozhodl se pro něj - v jeho návrhu je spousta 'optimálních drobností' pro
které je to ve středoevropských podmínkách nejlepąí nástavkový úl.

Lze to těľko shrnout, ale snad takhle: pro Langstroth hovoří světová
kompatibilita (ve střední Evropě ale zatím moc roząířený není), pro Optimal
vąechno ostatní.

Pokud máą ale pro kompatibilitu s Langstrothy nějaký pádný důvod (já osobně
jsem jej nenaąel), platí naopak, ľe rozdíly jsou sice v mnoha, ale přeci jen
drobnostech, které v moderně chápaném komerčním provozu nemusí převáľit.

Honza Čáp

> neviem sa royhodnú» medzi langstrothom a optimalom
> napíąte mi prosím vąetky pre a proti

Optimal se tak nejmenuje nadarmo - řeąil jsem dost dlouho stejnou otázku a
rozhodl se pro něj - v jeho návrhu je spousta 'optimálních drobností' pro
které je to ve středoevropských podmínkách nejlepąí nástavkový úl.

Lze to těľko shrnout, ale snad takhle: pro Langstroth hovoří světová
kompatibilita (ve střední Evropě ale zatím moc roząířený není), pro Optimal
vąechno ostatní.

Pokud máą ale pro kompatibilitu s Langstrothy nějaký pádný důvod (já osobně
jsem jej nenaąel), platí naopak, ľe rozdíly jsou sice v mnoha, ale přeci jen
drobnostech, které v moderně chápaném komerčním provozu nemusí převáľit.

Honza Čáp

On těm včelařům, co prodávají za 70 ten med taky brzo dojde.
Větąinou to bývají právě ti, co mají pár včelstev.
Nabízel jsem taky bráchovi na opačné straně republiky med na prodej a ten se
taky duąuje, ľe to neprodá nad 70 Kč. ®e u nich v práci nějaký machr včelař
prodává za 50. Já bych řekl ne mach včelař ale osel včelař. Tak mu na
prodej med za tuhle cenu dát nemůľu! Kazil bych si kąeft.
Loni na konci sezóny jsem měl mentální problém zvýąit cenu na 100. Ale
nakonec jsem prodal za 110 a to jsem jeątě laciný. O ľádného zákazníka jsem
nepřiąel. A kdyľ mi někdo známý řekne, ľe u nich se to prodává za 70, ľe
jsem drahej, tak mu řeknu, ľe to můľe klidně koupit od někoho jiného. Ale
větąinou nakonec stejně koupí u mně, protoľe ten co prodává za70 má med tak
akorát v sezóně, a já za tu cenu za kterou ho prodávám můľu dokoupit co
chybí i od jiného včelaře ve velkém a nejsem ve ztrátě.
Trh kazí nedostatek sebevědomí a víry v kvalitu toho, co prodávám ! Ve
skutečnosti má potom ten kdo od někoho koupí levný med nakonec obavy o
kvalitu produktu, který koupil tak levně! ... Tohle není moje úvaha, tohle
vím z obchodních seminářů.

Kdyľ nebudeme blbci a za niľąí cenu neprodáme, tak i pan ©paček bude muset
zvednout nabídku. Mě to sice natrápí a jsem si jistý, ľe bych prodal i
produkci 30 včelstev a moľná i více. Ale vůbec ptát se ja kolik se vykupuje
med nemá dost logiku. Cena je přece dnes stanovována dohodou. Dohoda je, ľe
člověk musí prodat za cenu, kterou stanoví výhradní odběratel? Hlásí pan
©paček svoje výhradní postavení antimonopolnímu úřadu ;)?

Hezký den.
Arnoąt

----- Original Message -----
From: "Emanuel Veselý" <eman.v/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 03, 2004 10:44 AM
Subject: Re: Cena medu před 100 lety?


> medu z prvního vytáčení za 100 Kč. Lidi by mi ruce utrhly i
> kdybych měl med
> draľąí a tak nakupuji od včelařů, kteří mají medu nadbytek.

Tak buď rád a prodávej dál, uděláą těm včelařům radost. Kdybych měl jako ty
4 včelstva, tak budu i tady prodávat za 100. Dřív nebo později bych se medu
za tu cenu zbavil. Chtěl bych tě vidět v situaci kdy máą 20 včelstev, a kdy
v okolních vesnicích mají cedule 1kg medu/70 Kč a včelaři tam mají aľ 40
včelstev. Místní lidi si nakoupí u jiných a ty si plné konve můľeą strčit
za klobouk, nebo se s tím postavit na trľiątě (pokud na tebe neskočí
obchodní inspekce).
Myslím, ľe cena medu 80-90 Kč/kg není ąpatně vykalkulovaná. Jednak to
odpovídá ceně 1 kg másla, pak je to víc jak za 4 kg cukru. Tyhle poměry
odpovídají i v EU a navíc se tam očekává příliv medu z Argentiny. V
Supermarketech prodávají i za 75 Kč/kg.
Ale a» si kaľdý prodává za kolik umí a zbytečně se tady silácky nechlubí a
neprovokuje závist a finanční úřady. Pak mi to tu připadá jako konference
obchodníků a ne včelařů. Já nevčelařím proto, abych prodával med, ale
hlavně proto ľe mě to baví a voní mi to. A nechte taky ľít výkupce a
obchodníky, vás to včelaření neľiví. Nebuďme hladovci.
Eman

Tak tuhle otázku jsi mi utrhl od úst .o)! Díky!
Prý by stačil pohon, jako mají ty malé skutry nebo fajky či jak se tomu
říká, co se teď prodávají v makrech za 2000 a nečo.
Je to podle mých informací téľ poháněné 12V akumulátorem.
Jen mě odrazuej kupovat takový hezký samohyb a hned ho rozebrat kvůli
motorku.
Chce to motorek na 12V mezi 60 - 100 W - asi záleľí na medometu ale pro můj
3 rámkový by to stačilo a aby taky baterie vydrľela aspoň denní vytáčení.
Ale je fakt, ľe jsem scháněl zatím jen to dynamo... Kdyby někdo naąel něco
jiného, dejte vědět :)!
Díky.
Arnoąt

----- Original Message -----
From: "V.Hájek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 03, 2004 10:46 AM
Subject: Re: medomed na el. pohon


Naopak si myslím, ľe to sem patří, alespoň dle zájmu je to problém, který
potřebuje řeąit spousta cčelařů. Já bych diskusi doplnil jinak. Pominulu
pokusy s Aku vrtačkou, vyplývá z diskuze, ľe stěračové motorky nemají pro
přímý pohon dostatečný výkon a a sehna staré dynamo není také jednoduché.
Ví někdo z diskutuijícíh o nějakém vhodném a relativně dostupném motorku,
který ve spojení s elektronickým regulátorem je vhodný k přímému pohonu
medometu? Dík vąem za reakci.

Tak nevím. Asi bylo zbytečně prudit, ale také se mi nechce věřit, ľe někdo
včelaří se 40-ti včelstvy jen tak pro radost. Má reakce byla proto, ľe si tu
někdo stěľoval na nízkou výkupní cenu. Podle mého názoru je moľné uspokojit
své kritické myąlenky na adresu zpracovatelů tím, ľe se stanu jak
prvovýrobcem, zpracovatelem i obchodníkem zároveň. S tím asi polemizovat
nikdo nebude.
       Pokud někdo má 40 včelstev a má problémy s cenami zpracovatelů, tak
jediná rada zní: "Buď sniľ včelstva na takový počet, abys vyprodukovaný med
v pohodě prodal lidem, nebo se čiň, aby s toho pánové obchodníci a
zpracovatelé měli".

Ptám se. Není myąlenka - ľe za cenu 100 kč/kg s 20-ti včelstvy utrľím stejně
jako ten, co má včelstev 40 a prodá to výkupci za 50 Kč/kg - ani trochu
zajímavá? Navíc zákazník dostane tepelně nezpracovaný med.

M. Jakuą

Taky mám málo včelstev a prodejem medu se neľivím. Přispěju ale drobnou poznámkou: dokud jsou lidi ochotni brát za 100 Kč/kg, je dobře. Nikoho nenutím k prodeji, lidi za mnou chodí sami. Kdyby mě med měl zbýt, udělám medovinu a tu prodám mezi známými bez problémů. A výsledek - za rok mám z kila neprodaného medu 4 půllitrovky medoviny po 70,- Kč.
Uznávám, ľe to není univerzální recept, ale nemám toho medu tolik, abych musel řeąit problém, za kolik ho prodat do výkupu.
Zdraví Pavel

> ... Místní lidi si nakoupí u jiných a ty si plné konve můľeą strčit za klobouk

Zdravim vespolek,

Tak tohle mi mluvi z duse, myslim ze to postihuje problematiku
dostatecne. Jen dodam, ze plati, ci brzicko bude platit "Olduv vzorec":
tretina vyrobce, tretina velkoobchodnik, tretina prodejce.
A cena bude vzdy znacne odlisna v case, prostoru a mnozstvi, jestli mi
rozumite.

Zdravi PP.

> Tak buď rád a prodávej dál, uděláą těm včelařům radost. Kdybych měl jako ty
> 4 včelstva, tak budu i tady prodávat za 100. Dřív nebo později bych se medu
> za tu cenu zbavil. Chtěl bych tě vidět v situaci kdy máą 20 včelstev, a kdy
> v okolních vesnicích mají cedule 1kg medu/70 Kč a včelaři tam mají aľ 40
> včelstev. Místní lidi si nakoupí u jiných a ty si plné konve můľeą strčit
> za klobouk, nebo se s tím postavit na trľiątě (pokud na tebe neskočí
> obchodní inspekce).
> Myslím, ľe cena medu 80-90 Kč/kg není ąpatně vykalkulovaná. Jednak to
> odpovídá ceně 1 kg másla, pak je to víc jak za 4 kg cukru. Tyhle poměry
> odpovídají i v EU a navíc se tam očekává příliv medu z Argentiny. V
> Supermarketech prodávají i za 75 Kč/kg.
> Ale a» si kaľdý prodává za kolik umí a zbytečně se tady silácky nechlubí a
> neprovokuje závist a finanční úřady. Pak mi to tu připadá jako konference
> obchodníků a ne včelařů. Já nevčelařím proto, abych prodával med, ale
> hlavně proto ľe mě to baví a voní mi to. A nechte taky ľít výkupce a
> obchodníky, vás to včelaření neľiví. Nebuďme hladovci.
> Eman
>


--
Pavel Prchal
DUP - druľstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
-------------------------

       

Naopak si myslím, že to sem patří, alespoň dle zájmu je to problém, který potřebuje řešit spousta cčelařů. Já bych diskusi doplnil jinak. Pominulu pokusy s Aku vrtačkou, vyplývá z diskuze, že stěračové motorky nemají pro přímý pohon dostatečný výkon a a sehna staré dynamo není také jednoduché. Ví někdo z diskutuijícíh o nějakém vhodném a relativně dostupném motorku, který ve spojení s elektronickým regulátorem je vhodný k přímému pohonu medometu? Dík všem za reakci.

> medu z prvního vytáčení za 100 Kč. Lidi by mi ruce utrhly i
> kdybych měl med
> dražší a tak nakupuji od včelařů, kteří mají medu nadbytek.

Tak buď rád a prodávej dál, uděláš těm včelařům radost. Kdybych měl jako ty 4 včelstva, tak budu i tady prodávat za 100. Dřív nebo později bych se medu za tu cenu zbavil. Chtěl bych tě vidět v situaci kdy máš 20 včelstev, a kdy v okolních vesnicích mají cedule 1kg medu/70 Kč a včelaři tam mají až 40 včelstev. Místní lidi si nakoupí u jiných a ty si plné konve můžeš strčit za klobouk, nebo se s tím postavit na tržiště (pokud na tebe neskočí obchodní inspekce).
Myslím, že cena medu 80-90 Kč/kg není špatně vykalkulovaná. Jednak to odpovídá ceně 1 kg másla, pak je to víc jak za 4 kg cukru. Tyhle poměry odpovídají i v EU a navíc se tam očekává příliv medu z Argentiny. V Supermarketech prodávají i za 75 Kč/kg.
Ale ať si každý prodává za kolik umí a zbytečně se tady silácky nechlubí a neprovokuje závist a finanční úřady. Pak mi to tu připadá jako konference obchodníků a ne včelařů. Já nevčelařím proto, abych prodával med, ale hlavně proto že mě to baví a voní mi to. A nechte taky žít výkupce a obchodníky, vás to včelaření neživí. Nebuďme hladovci.
Eman

Startér uľ jsem řeąil s motorářem.
Moc velké proudy a snase jen velice krátkodobé zatíľení. Provoz na medometu
by nevydrľel. Není na to konstrukčně stavěný.

Hezký den.
Arnoąt


----- Original Message -----
From: "Radim Poláąek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 02, 2004 3:04 PM
Subject: Re: medomed na el. pohon



Co se týká přímého pohonu medometu bez převodů na hřídel koąe nabo dokonce
na kliku, neąel by pouľít startér? Ty nízké otáčky a síla by tam byly.

R. Poláąek

Nechci prudit pánové, ba naopak, ale včera jsem prodal poslední kilogram
medu z prvního vytáčení za 100 Kč. Lidi by mi ruce utrhly i kdybych měl med
draľąí a tak nakupuji od včelařů, kteří mají medu nadbytek.

       Podle mého názoru jde o to, abychom nezapomínali pečovat o své
klienty a v případě potřeby si navzájem vypomáhali. Svého kamaráda, který
socialisticky prodával za 70 Kč, jsem dotáhl také na 100 Kč a také uľ nemá
ani kilo. Nechovejme se jako sociální pracovníci. Nám také nikdo zdarma nic
nedá. Kaľdému narostou jablíčka, hruątičky, meruňky, mňam, mňam, ale přispět
na opylení by» alespoň tolerancí k rojení to ne. Tak nebuďme hloupí. Jde o
zákon nabídky a poptávky. A pokud lidem vysvětlíme, ľe med od nás nebyl
nikdy tepelně zpracován a tudíľ obsahuje vąe co obsahoval, kdyľ jsme jej
včelkám odebrali, tak uľ do obchodu (k medům od rádoby zpracovatelů pro med
značky Směs vąeho druhu) nezabloudí.

Vím, ľe se mi to mluví, kdyľ mám pouhá 4 včelstva. Ale například pan Dlouhý
od Mąena na Kokořínsku(tolikráte presentovaný ve Včelařství) je důchodce, má
140 včelstev a do výkupu nedá ani kilo. Výkupy jsou podle něj pro hlupáky
nebo začátečníky.

Příątí rok zase minimálně o 5 Kč zdraľím a moľná i více.

S pozdravem

Miroslav Jakuą [mailto:miroslav.jakus/=/atlas.cz] [http://jakus.euweb.cz]
člen ZO ČSV DOKSY [mailto:zocsv.doksy/=/atlas.cz]
[http://zocsv-doksy.euweb.cz]
Dlouhá 98, 471 41 Dubá, okr. Česká Lípa
privat: +420 487 870 617
mobil: +420 605 238 709
zam.: +420 487 722 291


>
> Vcera jsem cetl regionalni platek, tri inzeraty, vsechny 50
> Kc za kilo.

Vcera jsem cetl regionalni platek, tri inzeraty, vsechny 50 Kc za kilo.

Zdravi PP.



pavol napsal(a):

> to je sice pekne ake ceny boli pred 100 rokmi, ale mna predovsetkym trapia
> vykupne ceny medu v Slovenskej Republike vykupna cena medu cca 52 sk za
> repkovy med (ake su vlastne vykupne ceny v ceskej republike)
>




--
Pavel Prchal
DUP - druľstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
-------------------------

       

to je sice pekne ake ceny boli pred 100 rokmi, ale mna predovsetkym trapia vykupne ceny medu v Slovenskej Republike vykupna cena medu cca 52 sk za repkovy med (ake su vlastne vykupne ceny v ceskej republike)

Vaz. p. pEPAN, ak mate problem s citanim sprav tykajucich sa pohonu medometu
co si asi nie len ja myslim ze patri k vcelarstvu, tak si najdite klavesu
DELETE a mazte spravy ktore sa Vam nepacia. Nebudete jediny.
Ak Vam robi problem dlzka stahovania mailov, tak navstivte Web rozhranie
konferencie.

Nic v zlom ale nerozculujte ostatnych.

Pista

> To přece nemyslíte váľně , emotor k medometu néní problémem včelařské
> konference
> pEPAN

mam len jednu otázku neviem sa royhodnúť medzi langstrothom a optimalom napíšte mi prosím všetky pre a proti
s pozdravom pavol

Zdravím.
Já mám asi to samé dynamo. Zapojené ho mám takto :M je spojen s D, napájení je mezi kostrou a D (na polaritě nazáleľí). Při rozběhu je dosti značný odběr proudu, proto je nutné mít tvrdý zdroj (z PC, nebo akumulátor). Při 12V je odběr bez batíľení asi 6A (4A hlavní vinutí a 2A buzení). Prodem budící cívky se dají částečně ovlivnit otáčky).
Ludva.


> Dobry den,
>
> vim ze toto neni elektro konference, ale snad to tu uz nekdo resil.
>
> Po predchozich nezdarech s motorkem ze steracu jsem si poridil dynamo. Mam
> celkem 2. ,ale nevim presne jak je zapojit jako motor. 1. je z skoda MB 1000
> (udajne), ten ma na sobe dva konektory oznacene M a D a dale kostru jako - .
> Pokud zapojim - na - a + na D a soucasne + "skrtam" o M , dochazi k buzeni a
> dynamo se zacina tocit. Takze asi bud sehnat schema zapojeni buzeni (radeji
> bych elektronicky, uz jsem uvazoval o mechanickem napr. o prerusovaci z
> blinkru), nebo mozna existuje nejake provedeni regulace otacek pres buzeni.
>
> 2. je, z wartburka, ale tam jsem neprisel na to, jak se spousti, to ma na sobe
> na svorkovnici 2 svorky, ktere mezi sebou pouze mirne jiskri - ale mozna je
> rozbite.
>
> Jestli nekdo mate zkusenosti  s premenou dynama na motor , tak se prosim
> ozvete, v diskuzi, ktera se tu vedla koncem unora tusim nekdo psal, ze mu to
> tak funguje. jeden navod byl take ve vcelarstvi 3/04, ale u mne to
> nefungovalo ( jak jsem psal, nemam tam + a - , ale M a D ).
>
>
>
> Honza
>
>  

____________________________________________________________
Ochutnejte skvělé ledově svěľí FRISCO - nový drink s nízkým obsahem alkoholu a vysokým obsahem zábavy. Frisco - impuls v láhvi.
http://ad.seznam.cz/clickthru?spotId=74641

Tři roky jsem marně čekal na sluąný roj. K dobře vylétlému roji dobře
sejmutelnému mám přímo obřadný vztah. Kaľdoročně přiměřeně situaci vyuľívám
téměř vąe z toho co př. Jindra uvádí. Navíc:

před začátkem květu řepky ( plus-minus pár dní ) mezi horní loučky hned pod
víko úlu vloľím tolik nalarvovaných matečníkových misek, kolik jich mám po
ruce ( 6, nebo i 15).
( Př. Protivínský v MV něco podobného nazval Boháčovým odsavačem ). To je
aspoň dle mé zkuąennosti jedno z nejůčinnějąích protirojových opatření pokud
je vąe ostatní v pořádku. Po týdnu nahlédnu pod víka, případné opravdu pěkné
matečníky vyuľiji, ostatní ruąím. Asi polovina včelstev matečníky vůbec
nenarazí, nebo je do tří dnů zruąí.
Je to dobrý tréning larvování matečníkových misek, zdroj mateří kaąičky i
úspora proti pracnému sebrání a usazení roje.
Na jednom ze tří stanovią» jsem odsavač nepouľil ( nestihl jsem to ) a
jediné tři roje ( zatím ) jsem měl právě tam.
Takľe trocha uąetřeného času mne stála mnohem víc. Byly to vąak roje opravdu
úctyhodné, takľe aspoň takto se odměnily. Nádherně staví, intenzivně
pracují - no paráda.
Tak a» se vám také daří.
Pepa Kala




----- Original Message -----
From: Jan Jindra <e-mail/=/nezadan.volny.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 01, 2004 8:51 PM
Subject: Re: Rojenie


> Ivan Cerny:
> Mimochodem, rojí se nám to všem? Je tu někdo (jako např. Jan Jindra), komu
> se to rojí jen minimálně a hlavně JAK TO DĚLÁ?
>
> Už se tu o tom psalo mockrát. Je to celá řada opatření a sledování. Nechci
> nikoho poučovat, ale ja to dělám tedy takhle:
> 1) mladé matky
> 2) mladé dílo
> 3) dostatek vzduchu = zasíťované dno, vysoký podmet, očka, rozteč rámků
cca
> 37mm
> 4) dostatek příležitosti pro stavbu = mezistěny nad plodištěm i v
plodišti,
> volný prostor v podmetu na trubčinu.
> 5) zásobní prostor pod plodištěm = vystrojený polonástavek pod vysokým
> plodištěm v době nárazové snůšky jako je řepka
> 6) dostatek volného prostoru pro ukládání zásob nad plodištěm
> 7) ranná tvorba plodových oddělků těsně před příchodem "zmrzlých mužů" kdy
> matky omezují plodování
> 8) sleduji průběh počasí, které napoví co se bude se včelstvy dít
> 9) a v neposlední řadě nahrávání a zpracování zvuků včel v kritické době
> roku.
> Zatím mám dva roje kupodivu od slabších včelstev, od kterých jsem nebral
> oddělek. Oddělků mám 45 od 80-ti včelstev. Roje umísťuji na nepovedené =
> nedostavěné mezistěny z minulého roku a nebo na nové mezistěny. Pokud to
> jde sklepnu je přímo do úlu, který následně přiklopím tak aby měly nahoře
> škvíru asi 5cm. Navečer je přiklopím a přemístím na stálé místo. Nechám je
> postavit celé patro, pak se spojím s oddělkem. Nemám zájem o přezimování
> staré matky z roje když neznám důvod jejícho vyrojení. Může jít o to, že
> včely zvolili vyrojení jako způsob výměny nevyhovující matky.
> Ještě dnes umístím na moje stránky několik nových fotografií letošních
> oddělků.
> Zajímalo by mě, jak se s chladem vypořádaly včelstvíčka v oplodňáčcích
> chovatelů matek?
> Ať se nám všem daří Honza
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.690 / Virová báze: 451 - datum vydání: 22.5.2004

Právě naopak je to sluąná informace, o čem se tedy bavit o nadstavcích místo
nástavku ?
Vąe dobré M. Kupka

----- Original Message -----
From: "pan Josef Jiří Menąík" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 01, 2004 9:47 PM
Subject: Re: medomed na el. pohon


> To přece nemyslíte váľně , emotor k medometu néní problémem včelařské
> konference
> pEPAN
> ----- Original Message -----
> From: "Jan Cervenka" <witko-comp/=/volny.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, June 01, 2004 1:59 PM
> Subject: Re: medomed na el. pohon
>
>
> Dne pá 28. května 2004 22:46 Radim Poláąek napsal(a):
> > 50 - 80 wattový motorek je pro pohon i malého medometu vyuľit na
maximum.
> > Proto při normálních otáčkách medometu musí běľet na optimální otáčky,
to
>
> Dobry den,
>
> vim ze toto neni elektro konference, ale snad to tu uz nekdo resil.
>
> Po predchozich nezdarech s motorkem ze steracu jsem si poridil dynamo. Mam
> celkem 2. ,ale nevim presne jak je zapojit jako motor. 1. je z skoda MB
1000
> (udajne), ten ma na sobe dva konektory oznacene M a D a dale kostru jako -
.
> Pokud zapojim - na - a + na D a soucasne + "skrtam" o M , dochazi k buzeni
a
> dynamo se zacina tocit. Takze asi bud sehnat schema zapojeni buzeni
(radeji
> bych elektronicky, uz jsem uvazoval o mechanickem napr. o prerusovaci z
> blinkru), nebo mozna existuje nejake provedeni regulace otacek pres
buzeni.
>
> 2. je, z wartburka, ale tam jsem neprisel na to, jak se spousti, to ma na
> sobe
> na svorkovnici 2 svorky, ktere mezi sebou pouze mirne jiskri - ale mozna
je
> rozbite.
>
> Jestli nekdo mate zkusenosti s premenou dynama na motor , tak se prosim
> ozvete, v diskuzi, ktera se tu vedla koncem unora tusim nekdo psal, ze mu
to
> tak funguje. jeden navod byl take ve vcelarstvi 3/04, ale u mne to
> nefungovalo ( jak jsem psal, nemam tam + a - , ale M a D ).
>
>
>
> Honza
>
>
>

To přece nemyslíte váľně , emotor k medometu néní problémem včelařské
konference
pEPAN
----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <witko-comp/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 01, 2004 1:59 PM
Subject: Re: medomed na el. pohon


Dne pá 28. května 2004 22:46 Radim Poláąek napsal(a):
> 50 - 80 wattový motorek je pro pohon i malého medometu vyuľit na maximum.
> Proto při normálních otáčkách medometu musí běľet na optimální otáčky, to

Dobry den,

vim ze toto neni elektro konference, ale snad to tu uz nekdo resil.

Po predchozich nezdarech s motorkem ze steracu jsem si poridil dynamo. Mam
celkem 2. ,ale nevim presne jak je zapojit jako motor. 1. je z skoda MB 1000
(udajne), ten ma na sobe dva konektory oznacene M a D a dale kostru jako - .
Pokud zapojim - na - a + na D a soucasne + "skrtam" o M , dochazi k buzeni a
dynamo se zacina tocit. Takze asi bud sehnat schema zapojeni buzeni (radeji
bych elektronicky, uz jsem uvazoval o mechanickem napr. o prerusovaci z
blinkru), nebo mozna existuje nejake provedeni regulace otacek pres buzeni.

2. je, z wartburka, ale tam jsem neprisel na to, jak se spousti, to ma na
sobe
na svorkovnici 2 svorky, ktere mezi sebou pouze mirne jiskri - ale mozna je
rozbite.

Jestli nekdo mate zkusenosti s premenou dynama na motor , tak se prosim
ozvete, v diskuzi, ktera se tu vedla koncem unora tusim nekdo psal, ze mu to
tak funguje. jeden navod byl take ve vcelarstvi 3/04, ale u mne to
nefungovalo ( jak jsem psal, nemam tam + a - , ale M a D ).



Honza

Vyuľít alternátor půjde asi dost těľko.
1 - potřebuje střídavé napětí, tudíľ střídač. 2 - nemá ľádné rozběhové
vinutí, tudíľ by se mu při rozběhu muselo pomoct ručně pohnout s koąem. Při
přetíľení by se zas naopak mohl snadno zastavit.3 - Obvykle jsou v něm
nalisovány diody, které usměrňují střídavý proud z vinutí, ty by se musely
nějak násilím odstranit.

Kdo je elektronický kutil, mohl by zkusit na hřídel alternátoru umístit
nějaký spínací kotouček odpovídající počtu pólů alternátoru a řídit jím
elektronický přepínač, který by do vinutí alternátoru přepínal elektronicky
polaritu napájecího napětí. Pak by z alternátoru byl normální motorek na
stejnosměrné napětí komutovaný elektronicky.

Co se týká přímého pohonu medometu bez převodů na hřídel koąe nabo dokonce
na kliku, neąel by pouľít startér? Ty nízké otáčky a síla by tam byly.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "Ing. Arnoąt Hrdina" <arnost.hrdina/=/ais.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 02, 2004 10:28 AM
Subject: Re: medomed na el. pohon


> Jak by se dal vyuľít alternátor by mě skutečně zajímalo.
> Dynamo se mi totiľ nedaří sehnat :(! A motorek ze stěračů bude bez převodů
> asi přílią slabý, takľe tato cesta se mi nezamlouvá.
> Zkouąel to někdo?
>
> Díky
> Arnoąt

Nějakou teorii jsem zaslechl od kamaráda ....
Do buzení prý je potřeba sníľit spotřebu aby se dynamo nepřebuzovalo a
nebralo zbytečně proud a nevybíjelo baterii - téľ zřejmě z důvodů přehřívání
dynama.
Sníľí proud do buzení na přiměřenou míru (musí se otestovat jaký proud je
optimální) diodami přísluąné voltáře a výkonu, zařazenými v propustném směru
do série (vyuľívá se tam odporu přechodu polovodiče a úbytku napětí na tomto
přechodu). Dnes to není nijak drahá součástka, a nepřepálí se jako ľárovka.

Jak by se dal vyuľít alternátor by mě skutečně zajímalo.
Dynamo se mi totiľ nedaří sehnat :(! A motorek ze stěračů bude bez převodů
asi přílią slabý, takľe tato cesta se mi nezamlouvá.
Zkouąel to někdo?

Díky
Arnoąt

----- Original Message -----
From: "Radim Poláąek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 02, 2004 10:09 AM
Subject: Re: medomed na el. pohon


Dynamo má dvě vinutí, jedno je na statoru, to je budicí a druhé na rotoru
připojené přes komutátor (uhlíky). V autě tehdy reléový regulátor reguloval
proud do statoru, aby z rotoru přes uhlíky ąel pořád stejný stejnosměrný
proud bez ohledu na otáčky motoru do baterie. Jako motor se zapojuje tak, ľe
se stator zapojí na plné napětí 12 V a do rotoru se napětí reguluje (
sniľuje). Dynamo má pak stálé otáčky závislé na napětích na rotoru a
statoru. Se sniľováním napětí do rotoru dynamo zvyąuje otáčky a sniľuje
krouticí moment. Tolik si pamatuji ze ąkoly a zkouąel jsem to kdysi na
dynamu. Nesmí se sníľit napětí aľ na nulu, odhaduji, ľe by nemělo jít tak
pod pět voltů. Na vyzkouąení by ąlo pouľít jako odpor třeba staré ľárovky z
reflektoru s jedním přepáleným vláknem nebo ľárovky do blinkru a přepínat je
přepínačem. Sníľit otáčky by mělo jít sníľením napětí do statoru, zatímco
napětí na rotoru má plných 12 voltů. Zase se to s tím sníľením nesmí
přehnat. Chce to upravit napětí, třeba těmi ľárovkami, nechat dynamo běľet
tak 5 minut a sledovat, jak se zahřívá. Reľim, ve kterém se zahřívá moc,
nebo má dynamo slabý výkon atd, pak při pohonu medometu nepouľívat.

Dynamo má dvě vinutí, jedno je na statoru, to je budicí a druhé na rotoru
připojené přes komutátor (uhlíky). V autě tehdy reléový regulátor reguloval
proud do statoru, aby z rotoru přes uhlíky ąel pořád stejný stejnosměrný
proud bez ohledu na otáčky motoru do baterie. Jako motor se zapojuje tak, ľe
se stator zapojí na plné napětí 12 V a do rotoru se napětí reguluje (
sniľuje). Dynamo má pak stálé otáčky závislé na napětích na rotoru a
statoru. Se sniľováním napětí do rotoru dynamo zvyąuje otáčky a sniľuje
krouticí moment. Tolik si pamatuji ze ąkoly a zkouąel jsem to kdysi na
dynamu. Nesmí se sníľit napětí aľ na nulu, odhaduji, ľe by nemělo jít tak
pod pět voltů. Na vyzkouąení by ąlo pouľít jako odpor třeba staré ľárovky z
reflektoru s jedním přepáleným vláknem nebo ľárovky do blinkru a přepínat je
přepínačem. Sníľit otáčky by mělo jít sníľením napětí do statoru, zatímco
napětí na rotoru má plných 12 voltů. Zase se to s tím sníľením nesmí
přehnat. Chce to upravit napětí, třeba těmi ľárovkami, nechat dynamo běľet
tak 5 minut a sledovat, jak se zahřívá. Reľim, ve kterém se zahřívá moc,
nebo má dynamo slabý výkon atd, pak při pohonu medometu nepouľívat.

Pokud má vinutí na rotoru a statoru zhruba stejný průměr drátu, mohou se
zapojit do série. Potom to bude takzvaný sériový motor. Ten se vyznačuje
tím, ľe má při nízkých otáčkách vysoký krouticí moment a odběr proudu, s
postupným odstraňováním zátěľe se jeho otáčky stále zvyąují. Nemá tedy stálé
otáčky a taky můľe běľet i na střídavý proud. Sériové motory jsou vąechny
motorky na střídavý proud 220 V s komutátorem, třeba ve vrtačkách, mixérexh,
vysavačích, sekačkách atd. S dynamem jsem toto zapojení nezkouąel. Pro plný
výkon asi vyľaduje vyąąí napětí neľ 12 voltů.

Elektronické regulátory pro dynama a motorky musí mít ochranné obvody proti
přepětí, opačné polaritě napětí, přetíľení, připadně zkratu. Přepětí proto,
ľe motorek je
indukční spotřebič a při impulzní regulaci mohou vznikat napě»ové ąpičky
podle literatury aľ 200 voltů. Opačné polaritě v případě, ľe je napájecí
napětí vypnuto a motorek dobíhá, pak se můľe chovat jako generátor opačného
napětí. Přetíľení proto, protoľe motorek má rozběhový proud několikanásobně
větąí neľ jmenovitý a taky komutátor je citlivá součástka, často se stává,
ľe v některé poloze komutátoru je napájecí napětí přes uhlíky zkratováno. Na
motorku se to nedá poznat, jen má o něco menąí výkon a hřeje o něco více neľ
normálně.

To "dynamo" z wartburga bude asi alternátor. Ten nemá komutátor ( uhlíky),
na rotoru má jen magnety a jediné vinutí má na statoru. Na stejnosměrný
proud se nerozběhne, potřebuje střídavý. Moľná by ąel pouľít, pokud by byl k
dispozici přísluąný střídač.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <witko-comp/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 01, 2004 1:59 PM
Subject: Re: medomed na el. pohon


Po predchozich nezdarech s motorkem ze steracu jsem si poridil dynamo. Mam
celkem 2. ,ale nevim presne jak je zapojit jako motor. 1. je z skoda MB 1000
(udajne), ten ma na sobe dva konektory oznacene M a D a dale kostru jako - .
Pokud zapojim - na - a + na D a soucasne + "skrtam" o M , dochazi k buzeni a
dynamo se zacina tocit. Takze asi bud sehnat schema zapojeni buzeni (radeji
bych elektronicky, uz jsem uvazoval o mechanickem napr. o prerusovaci z
blinkru), nebo mozna existuje nejake provedeni regulace otacek pres buzeni.

2. je, z wartburka, ale tam jsem neprisel na to, jak se spousti, to ma na
sobe
na svorkovnici 2 svorky, ktere mezi sebou pouze mirne jiskri - ale mozna je
rozbite.

Jestli nekdo mate zkusenosti s premenou dynama na motor , tak se prosim
ozvete, v diskuzi, ktera se tu vedla koncem unora tusim nekdo psal, ze mu to
tak funguje. jeden navod byl take ve vcelarstvi 3/04, ale u mne to
nefungovalo ( jak jsem psal, nemam tam + a - , ale M a D ).



Honza

Růžena Fraňková propolis/=/quick.cz 30.3.2002 vcely.or.cz
Chci Vás vyprovokovat.Je nezbytné aby se zvýšila transparentnost občanských sdružení,důsledným uplatnováním role správních rad a zveřejnováním výročních zpráv.Při lobování přetrvává netransparentnost,pokračuje spontánní oligarchizace a vyskytnouli se snahy o řešení,nejsouvětšinou dostatečně zajištěny.
Tradiční organisace přežily období socialismu i po jeho pádu.Ponechána je centralisovaná struktůra,stejný řídící aparát a metody práce...

Karel Goldman Slavkov u Brna Včelařství 2000/2/30a/5/98
Byl uveřejněn můj názor na zvyšující se náklady ČSV v Praze
Použil jsem údaje z časopisu Včelařství...Překvapily mě výroky pana redaktora,a také výroky pana Peroutky...
Myslím,že když ČSV ušetřil...je provedení auditu zcela realné a v dnešní době,po zkušenostech ze všech oborů i potřebné.
Reaktor
Tady už není opravdu co dodat,nebot kde není dobrá vůle,nemůže být porozumění.A v tomto případě bychom se museli opakovat,..Pevně věřím že soudní čtenáři snadno poznali co je pravda a co snaha o očernování.

kde je dobrá vůle ?
kde je porozumění ?
kdo černé zalíčí ?

franta dobré účty dělají dobré přátele !

Dne út 1. června 2004 15:19 Jan Cervenka napsal(a):

> 1000 (udajne), ten ma na sobe dva konektory oznacene M a D a dale kostru
> jako - . Pokud zapojim - na - a + na D a soucasne + "skrtam" o M , dochazi

Dobry den,

odpovim si sam, snad to nekdo nekdy bude taky resit a pomuze mu to:

na D se zapoji + a M se ukostri a zapoji se na nej - (pri zmene otacek
obracene)


Honza

Ceny dle Českého včelaře z roku 1885
cena "1kg medu v láhvi je 80 kr." (předpokládám ľe je to krejcarů)
       "1kg medu v pěkných voątinách je 86kr."

pro srovnání ostatní ceny:
2zl.50kr. 10kusů 25x35 mezistěn
12-18zl. medomet
4-12zl. úl
2zl.80kr. vařák
3kr. rámečky
4zl. dobře oplodněná královna
6zl. samoroj s dobře oplodněnou královnou

Bohuľel srovnání platů a ostatních potravin v časopise není.

                                                 Míra Fiąar

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.693 / Virová báze: 454 - datum vydání: 31.5.2004

Prajem krásny deň,
pre zaujímavosť dávam informáciu o niektorých cenách z roku 1923 podľa Zemského ústredia včelárskych spolkov pre Slovensko:
Úľ Natšinov nadstavkový 2 medníky s celo- a polorámikmi 184,- Kč
Úl Boconády vandrový s rámikmi úplne vystrojený 510,- Kč
Hotové rámiky z mäkkého dreva 45,5x26 á 0,80 Kč
Boconádyho veľké prenosné úle veľkosti 42 s rodinami života silných včiel, s 10 vyhotovenými rámami veľkosti 42x36 cm, s medom 10kg a s mladou matkou - 500,- Kč
Medzistienky z včelieho vosku zhotovením na valc.lisu 36,- Kč
Ušľachtilé druhy kráľovien á 35,- Kč

Cukor 1kg 4,50Kč
Cena medu nebola uvedená.

Ak sú pamätníci - aká bola v roku 1923 sila Kč?

Prajem plné úle medu. TČ

Ivan Cerny:
Mimochodem, rojí se nám to všem? Je tu někdo (jako např. Jan Jindra), komu se to rojí jen minimálně a hlavně JAK TO DĚLÁ?

Už se tu o tom psalo mockrát. Je to celá řada opatření a sledování. Nechci nikoho poučovat, ale ja to dělám tedy takhle:
1) mladé matky
2) mladé dílo
3) dostatek vzduchu = zasíťované dno, vysoký podmet, očka, rozteč rámků cca 37mm
4) dostatek příležitosti pro stavbu = mezistěny nad plodištěm i v plodišti, volný prostor v podmetu na trubčinu.
5) zásobní prostor pod plodištěm = vystrojený polonástavek pod vysokým plodištěm v době nárazové snůšky jako je řepka
6) dostatek volného prostoru pro ukládání zásob nad plodištěm
7) ranná tvorba plodových oddělků těsně před příchodem "zmrzlých mužů" kdy matky omezují plodování
8) sleduji průběh počasí, které napoví co se bude se včelstvy dít
9) a v neposlední řadě nahrávání a zpracování zvuků včel v kritické době roku.
Zatím mám dva roje kupodivu od slabších včelstev, od kterých jsem nebral oddělek. Oddělků mám 45 od 80-ti včelstev. Roje umísťuji na nepovedené = nedostavěné mezistěny z minulého roku a nebo na nové mezistěny. Pokud to jde sklepnu je přímo do úlu, který následně přiklopím tak aby měly nahoře škvíru asi 5cm. Navečer je přiklopím a přemístím na stálé místo. Nechám je postavit celé patro, pak se spojím s oddělkem. Nemám zájem o přezimování staré matky z roje když neznám důvod jejícho vyrojení. Může jít o to, že včely zvolili vyrojení jako způsob výměny nevyhovující matky.
Ještě dnes umístím na moje stránky několik nových fotografií letošních oddělků.
Zajímalo by mě, jak se s chladem vypořádaly včelstvíčka v oplodňáčcích chovatelů matek?
Ať se nám všem daří Honza

JC> volnymy uly jsem letos sebrane roje a hlavne poroje "spojoval" a to tak, ze
JC> navecer ( po prichodu z prace, mozna to funguje i pres den ) jsem sebral roj
JC> do rojaku, nebo plastoveho kyblu a na jiz usazeny roj jsem pridal jeste jeden
JC> NN a do nej vysypal roj. Efekt to melo ten, mozna i proto, ze tou dobou byla
Mně to funguje taky tak. Větąinou musím jeątě ten den od včel odjet,
tak na nic nečekám: seberu, vysypu/přisypu do nástavku a hotovo. Za
týden je vystavěno a plno včel, přidávám daląí nástavek.

Mimochodem, rojí se nám to vąem. Je tu někdo (jako např. Jan Jindra),
komu se to rojí jen minimálně a hlavně JAK TO DĚLÁ?

Zdravím
Ivan

Nové články:
===========

Kalendárium - červen
Autor: Mgr. Vlastimil Protivínský
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004060101

S pozdravem
redakce

>ale co teď s nimi, kdyľ jim nechci polovinu díla
>zlikvidovat? Asi budu muset vydrľet aľ do podzimu.

Proč? Tak jim to odřízni a dej do prázdného rámečku. Zajisti to nitěma. Ony to dostaví a můžeš s tím pak pohybovat.

Nechal bych vąe otevřené, jak bude i v budoucnu.
Spíąe bych připomněl, ľe roje mají tendenci stavět do volného podmetu, místo aby přeąly na daląí mezistěnu. Mnělo by se jim dát nízké dno. Nebo jiné stavební omezení.
U jednoho roje před 14 dny, jsem na to nevzpomněl a teď mi bydlí na 4 rámcích vzadu v úle a pod rámkem je jeątě daląích asi 8cm díla aľ na dno. Teplá stavba.
Mají to sice krásné, ale co teď s nimi, kdyľ jim nechci polovinu díla zlikvidovat? Asi budu muset vydrľet aľ do podzimu.
Ahoj
       Libor Jarolím
       Stará Bělá

> A jak je to s česnem a očkem? Zavřít, zúľit nebo nechat otevřené?

Dne út 1. června 2004 12:51 Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz napsal(a):
> Sebral jsem jej na večer a je pravda, ľe jsem jej ráno "vysadil". Ale klid,
> uľ je od neděle večer "u ledu" a dnes navečer si s ním budu hrát. Ale mám
> ho rozdělený - v rojáku je část s matkou a v nástavku včely, co se neveąly
> do rojáku (a ten není zrovna malý). Chci vąe přidat ke včelám - ty s matkou
> do osiřelce a bez matky k usazenému roji, co nevyletěl úplně. Nebo co
> navrhujete?

Dobry den,

jsem v tomto ohledu sice zacatecnik, ale vzhledem k nepomeru mezi roji a
volnymy uly jsem letos sebrane roje a hlavne poroje "spojoval" a to tak, ze
navecer ( po prichodu z prace, mozna to funguje i pres den ) jsem sebral roj
do rojaku, nebo plastoveho kyblu a na jiz usazeny roj jsem pridal jeste jeden
NN a do nej vysypal roj. Efekt to melo ten, mozna i proto, ze tou dobou byla
celkem zima, ze pridany roj se "pritulil" k tomu usazenemu a druhy den jsem
jim vecer sebral ten NN a byly spojeny. Mrtve vcely nikde vydet nebyly. Jak
se vyrovnaly se 2. matkami (nekde jsem spojil takto i 4 poroje) nevim, dle
chytrych knih by do slunovratu mohly byt obe (nebo i vic ?).

                     Honza

A jak je to s česnem a očkem? Zavřít, zúľit nebo nechat otevřené?

Zdeněk Čejka

> -----Original Message-----
> From: Emanuel Veselý [mailto:eman.v/=/email.cz]
> Sent: Tuesday, June 01, 2004 1:20 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: Rojenie
>
> > rojáku (a ten není zrovna malý). Chci vąe přidat ke včelám - ty s matkou
> do
> > osiřelce a bez matky k usazenému roji, co nevyletěl
> > úplně. Nebo co navrhujete?
>
> Taky bych to tak zkusil. Usazuju roj pozdě večer, aby neměly cukání moc
> lítat a ráno jsou tam jak doma. Kdyľ je pak za 14 dní spojím, mohly by
> letos jeątě něco donést.

Dne pá 28. května 2004 22:46 Radim  Poláąek napsal(a):
> 50 - 80 wattový motorek je pro pohon i malého medometu vyuľit na maximum.
> Proto při normálních otáčkách medometu musí běľet na optimální otáčky, to

Dobry den,

vim ze toto neni elektro konference, ale snad to tu uz nekdo resil.

Po predchozich nezdarech s motorkem ze steracu jsem si poridil dynamo. Mam
celkem 2. ,ale nevim presne jak je zapojit jako motor. 1. je z skoda MB 1000
(udajne), ten ma na sobe dva konektory oznacene M a D a dale kostru jako - .
Pokud zapojim - na - a + na D a soucasne + "skrtam" o M , dochazi k buzeni a
dynamo se zacina tocit. Takze asi bud sehnat schema zapojeni buzeni (radeji
bych elektronicky, uz jsem uvazoval o mechanickem napr. o prerusovaci z
blinkru), nebo mozna existuje nejake provedeni regulace otacek pres buzeni.

2. je, z wartburka, ale tam jsem neprisel na to, jak se spousti, to ma na sobe
na svorkovnici 2 svorky, ktere mezi sebou pouze mirne jiskri - ale mozna je
rozbite.

Jestli nekdo mate zkusenosti  s premenou dynama na motor , tak se prosim
ozvete, v diskuzi, ktera se tu vedla koncem unora tusim nekdo psal, ze mu to
tak funguje. jeden navod byl take ve vcelarstvi 3/04, ale u mne to
nefungovalo ( jak jsem psal, nemam tam + a - , ale M a D ).



Honza

 

> rojáku (a ten není zrovna malý). Chci vše přidat ke včelám - ty s matkou do
> osiřelce a bez matky k usazenému roji, co nevyletěl
> úplně. Nebo co navrhujete?

Taky bych to tak zkusil. Usazuju roj pozdě večer, aby neměly cukání moc lítat a ráno jsou tam jak doma. Když je pak za 14 dní spojím, mohly by letos ještě něco donést.

Sebral jsem jej na večer a je pravda, ľe jsem jej ráno "vysadil". Ale klid,
uľ je od neděle večer "u ledu" a dnes navečer si s ním budu hrát. Ale mám ho
rozdělený - v rojáku je část s matkou a v nástavku včely, co se neveąly do
rojáku (a ten není zrovna malý). Chci vąe přidat ke včelám - ty s matkou do
osiřelce a bez matky k usazenému roji, co nevyletěl úplně. Nebo co
navrhujete?

S pozdravem

Zdeněk Čejka

> -----Original Message-----
> From: Emanuel Vesely [mailto:eman.v/=/email.cz]
> Sent: Tuesday, June 01, 2004 7:59 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: Rojenie
>
> Zdeňku a to jsi usazoval roj hned, nebo po 1-denním "vychlazení", ľe ti
> znova vyletěl? Nekrmil jsi ho medem? To se mi jeątě nestalo.
> Já zas dělám experimenty se sesypáváním menąích rojů, jsem zvědav co to
> udělá. Taky zkouąím dávat jim jen prázdné rámečky bez mezistěn.
> To současné zhorąení počasí je ideální pro vytočení kvalitního medu s
> minimem vody.

Dne pá 28. května 2004 22:46 Radim Poláąek napsal(a):
> 50 - 80 wattový motorek je pro pohon i malého medometu vyuľit na maximum.
> Proto při normálních otáčkách medometu musí běľet na optimální otáčky, to

Dobry den,

vim ze toto neni elektro konference, ale snad to tu uz nekdo resil.

Po predchozich nezdarech s motorkem ze steracu jsem si poridil dynamo. Mam
celkem 2. ,ale nevim presne jak je zapojit jako motor. 1. je z skoda MB 1000
(udajne), ten ma na sobe dva konektory oznacene M a D a dale kostru jako - .
Pokud zapojim - na - a + na D a soucasne + "skrtam" o M , dochazi k buzeni a
dynamo se zacina tocit. Takze asi bud sehnat schema zapojeni buzeni (radeji
bych elektronicky, uz jsem uvazoval o mechanickem napr. o prerusovaci z
blinkru), nebo mozna existuje nejake provedeni regulace otacek pres buzeni.

2. je, z wartburka, ale tam jsem neprisel na to, jak se spousti, to ma na sobe
na svorkovnici 2 svorky, ktere mezi sebou pouze mirne jiskri - ale mozna je
rozbite.

Jestli nekdo mate zkusenosti s premenou dynama na motor , tak se prosim
ozvete, v diskuzi, ktera se tu vedla koncem unora tusim nekdo psal, ze mu to
tak funguje. jeden navod byl take ve vcelarstvi 3/04, ale u mne to
nefungovalo ( jak jsem psal, nemam tam + a - , ale M a D ).



Honza

Zdravim vsechny,
chtel bych upozornit na web casopisu vesmir. Je tam spousta zajimaveho
cteni a to i o vcelach. Jen tak namatkou:

http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=544
http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=5858

Ne vsechny clanky jsou verejne pristupne, nektere jsou jen pro
predplatitele.

P.S.
Nechci znovu rozpoutat diskuzi proc to podobne nejde s casopisem Vcelarstvi
:-)


Ales Bobek

Myslím, ľe rojení je přirozená vlastnost včelstev. Jak je květen a červen,
včely mají " plnou spíľ " a ve včelstvu není letoąní matka, tak se vyrojí
( obvykle ). Asi jako kdyľ se lidem ve věku 15 -18 let začnou " zapalovat
lýtka ".
V době zadováků se občas objevovaly linie, které to řeąily tichou výměnou.
Takové včely byly tehdy velice ceněny. Dnes, v době nadstavkových úlů, je
asi jednoduąąí provést nějakou manipulaci s nadstavky, neľ spoléhat na
tichou výměnu, ta nikdy nebyla stoprocentní a i tyto včely se občas rojily.
Myslím, ľe potenciál protirojových opatření, hlavně preventivních, u
nadstavkových úlů není jeątě vyčerpán, jeątě nebylo vyzkouąeno a popsáno
úplně vąechno.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 31, 2004 4:25 PM
Subject: Rojení


> Osobně se domnívám a moje pokusy to s rozdělením včelstev na dvě poloviny
> dokazují.Jedna polovina má pod plodiątěm podstavený polonástavek, druhá ho
> nemá. V první skupině problémy vůbec nejsou a nástavek je dosti zanesen
> sladinou a ráno je prázdný. Nic nového. To pro nás dadantisty vykoumal př.
> Řeháček. Druhá polovina včelstev má zanesena plodiątě sladinou,otevřený
> plod je silně omezen a přitom je venku krásně.Díky nedostatku plástů a
> nástavků jsem si to mohl takto vyzkouąet. Dnes jsem sám pro sebe
> přesvědčen, ľe nejvíc nám do rojení ľene včelstva silná jarní snůąka a
> krásné počasí. Nekamenujte mě moc. Zdraví Ruda.

Neco podobneho se mi stalo vcera, nemohl jsem pouzit rojak, byl to moc
velky roj a protoze to neslo zavrit, po usazeni zas vyletel, behal jsen
kolem se strikackou, nakonec se zavesily zpatky na cesno toho nastavku.
Byli jsme uz unaveni, vcely i ja, tak jsem to nechal noci a osudu.
Odpoledne se uvidi.

Zdravi PP.


Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz napsal(a):
> Moje rec. Delam si hlavu s tim, ze jsem sebral roj a po usazeni mi opet
> vyletel a dokonce na sebe "strhnul" vedlejsi usazeny roj, cast vcel tam tedy
> zbyla, ale cast vyletela a pridala se k tomu znovu vyletivsimu roji. Dokonce
> se mi zda, ze se k nim i pridaly dalsi vcely z jinych ulu, protoze to byl
> obrovsky roj, rojak vubec nestacil a tak jsem zbytek vcel setrasl do
> prazdneho nastavku.
> Mate s tim nekdo taky takove zkusenosti?
>
> Zdenek Cejka

--
Pavel Prchal
DUP - druľstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
-------------------------

       

Zdeňku a to jsi usazoval roj hned, nebo po 1-denním "vychlazení", že ti znova vyletěl? Nekrmil jsi ho medem? To se mi ještě nestalo.
Já zas dělám experimenty se sesypáváním menších rojů, jsem zvědav co to udělá. Taky zkouším dávat jim jen prázdné rámečky bez mezistěn.
To současné zhoršení počasí je ideální pro vytočení kvalitního medu s minimem vody.

Dotaz: Jak dlouho před usazením byl původní roj zavřený v rojáku a při jaké teplotě?

Uľ s prvním rojem před lety jsem se dozvěděl, ľe aby se včely uklidnily, roj mám nechat zavřený v rojáku jeden-dva dni v chladu ve sklepě, neľ ho usadím do úlu. Do úlu usadit nejlépe navečer, aby uľ neměly touhu někam letět. A ráno jsou uľ zvyklé.
Taky mi kdysi jeden usazený roj letěl na nový výlet, ale sám. Po druhém usazení uľ zůstal.
Stejně si myslím, ľe můľeme mít teorií kolik vymyslíme a včelky nás stejně vľdycky nějak překvapí.

Zdraví Pavel


> Moje rec. Delam si hlavu s tim, ze jsem sebral roj a po
> usazeni mi opet
> vyletel a dokonce na sebe "strhnul" vedlejsi usazeny roj,
> cast vcel tam tedy
> zbyla, ale cast vyletela a pridala se k tomu znovu
> vyletivsimu roji. Dokonce
> se mi zda, ze se k nim i pridaly dalsi vcely z jinych ulu,
> protoze to byl
> obrovsky roj, rojak vubec nestacil a tak jsem zbytek vcel setrasl do
> prazdneho nastavku.
> Mate s tim nekdo taky takove zkusenosti?
>
> Zdenek Cejka

Moje rec. Delam si hlavu s tim, ze jsem sebral roj a po usazeni mi opet
vyletel a dokonce na sebe "strhnul" vedlejsi usazeny roj, cast vcel tam tedy
zbyla, ale cast vyletela a pridala se k tomu znovu vyletivsimu roji. Dokonce
se mi zda, ze se k nim i pridaly dalsi vcely z jinych ulu, protoze to byl
obrovsky roj, rojak vubec nestacil a tak jsem zbytek vcel setrasl do
prazdneho nastavku.
Mate s tim nekdo taky takove zkusenosti?

Zdenek Cejka

-----Original Message-----
From: "Gabriel Kominek" <kominek/=/ives.vs.sk>
Sent: 31.5.04 10:52:57
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Subject: Rojenie

Pozdravujem Vás pán kolega !
Som rád, ľe ste správne vystihli sučasnu situáciu v rojení.
Presvedčil som sa sám, ľe je to tak ako píąete. V niektorých úµoch som
zimoval v medníkoch, matka mala dos» priestoru, včely dos» medzistienok
a
predsa sa vyrojili. Nechcem roząirova» počet včelstiev, mám 8 úµov.
Dokoncasom zistil, ľe keď nastala znáąka tak matky prestali plodova».
Včera
som zobral roj, v jednom slabom úli som dal nad plodisko noviny, nasadil
medník vabavil ho medzistienkami a večer roj vsypal do medníka. V stredu
sa
pôjdem pozrie». Môj súsed urobil to iste a po troch dňoch naąiel prázdny
úµ.
Máte s tým nejaké skúsenosti ? Ja včelárim 35 km od Koąíc, bízko je
plno vrb a polia s repkou a slnečnicou. Eąte mám do dôchodku 3 roky. Na
budúci rok pripravim malé ule na tri-ątyri rámiky a na jar tam preloľím
matky. Tak to urobil môj priateµ a trochu rojenieu zabránil.
Pozdravuje Gabi Komínek

Díky př. Jindrovi za odpověď. Jelikož svoje včelnice stále rozšiřuji a buduji, na kvalitní počítačové vybavení mi nezbývá.Přesto se domnívám, že u mých kvalitně izolovaných úlů bude se snímáním zvuku mimo česno problém. Dobrá zvuková izolace má svůj význam na lesních stanovištích, kde je v zimě spousta datlů a když slyší šum přes stěnu úlu je to tragedie. Od těch dob co používám Rotaflex mám 100% po problémech. Myslím si že rojení podporuje i silná snůška. Včely totiž každou volnou buňku buňku potřebují k odpařování vody a matka přestává v nárazových snůškách klást sama od sebe. Osobně se domnívám a moje pokusy to s rozdělením včelstev na dvě poloviny dokazují.Jedna polovina má pod plodištěm podstavený polonástavek, druhá ho nemá. V první skupině problémy vůbec nejsou a nástavek je dosti zanesen sladinou a ráno je prázdný. Nic nového. To pro nás dadantisty vykoumal př. Řeháček. Druhá polovina včelstev má zanesena plodiště sladinou,otevřený plod je silně omezen a přitom je venku krásně.Díky nedostatku plástů a nástavků jsem si to mohl takto vyzkoušet. Dnes jsem sám pro sebe přesvědčen, že nejvíc nám do rojení žene včelstva silná jarní snůška a krásné počasí. Nekamenujte mě moc. Zdraví Ruda.

S rojenim nemam problemy. Akonahle sa objavia
matecniky matke strihnem kridla, jeden im necham a ked
sa vyliahne nova matka toleruju obidve, pripadne stara
sa snazi vyrojit, ale len vypadne pred ul a vcely sa
vratia. V pripade ak sa jedna o dobru rodinu urobim so
starou matkou odlozenec a staru matku vymenim v
odloženci. Inac matky so strihnutymi kridlami zimuju
rovnako dobre ako tie s kridlami (to keby ju
nevymenili)

Peter Mal.


       
              
__________________________________
Do you Yahoo!?
Friends. Fun. Try the all-new Yahoo! Messenger.
http://messenger.yahoo.com/

co stoji dnes kilo masla ?

Matej




<nezmart/=/quic
k.cz> An: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Kopie:
31.05.2004 Thema: Re: Cena medu před 100 lety?
11:41
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"







tato srovnávnávání vľdy pokulhávají.
ty ceny & mzdy by asi napověděly víc ...

Nezbeda Martin
(alias nezmar)

----- Původní zpráva -----
Odesílatel: Bure <88buresova/=/razdva.cz>
Datum: Pondělí, 31.května 2004 - 7:44 dop.
Předmět: Re: Cena medu před 100 lety?

> Ač nejsem pamětník ceny medu před sto lety, z dostupných pramenů
> je zřejmé,
> ľe 1 kg medu bylo moľno směnit za 1 kg másla. Zdravím.
>
> Bureą
>

vzhladom na nepriaznive pocasie bol vynos z repky minimalny, ale bolo ho
treba vytocit kvoli znaske z agatu. Denny prinos z agatu je okolo 3kg,
takze ule zacinaju vyzerat ako mrkodrapy z 6 - 8 nastavkami.

Matej




Miroslav Jakuą
<miroslav.jakus An: konference Včelařská <vcely/=/v.or.cz>
/=/haida.cz> Kopie:
Thema:
31.05.2004
11:31
Bitte antworten
an "Vcelarska
konference"






Dobrý den. Na mých internetových stránkách v sekci pro včelaře
(http://jakus.euweb.cz/central_vcelari.htm) Vám nabízím

- ke staľení seriál O tom naąem Dubském včelaření uveřejněný ve zpravodaji
města Dubá:
1/2004, 2/2004, 3/2004, 4/2004, 5/2004,

- ke staľení informační a propagační leták pro mé "medové" zákazníky:
2004

Prohlaąuji, ľe veąkeré informace, kterých jsem autorem, jsou volně k
pouľití
za účelem propagace včelařství. Pokud budete chtít si soubory stáhnout a
uveřejnit na vaąich serverech, nejsem samozřejmě proti.

Jinak první výnos z 1 vytáčení byl u mě 21 kg na včelstvo. Jak u Vás.

S pozdravem

Miroslav Jakuą [mailto:miroslav.jakus/=/atlas.cz] [http://jakus.euweb.cz]
člen ZO ČSV DOKSY [mailto:zocsv.doksy/=/atlas.cz]
[http://zocsv-doksy.euweb.cz]
Dlouhá 98, 471 41 Dubá, okr. Česká Lípa
privat: +420 487 870 617
mobil: +420 605 238 709
zam.: +420 487 722 291

tato srovnávnávání vľdy pokulhávají.
ty ceny & mzdy by asi napověděly víc ...

Nezbeda Martin
(alias nezmar)

----- Původní zpráva -----
Odesílatel: Bure <88buresova/=/razdva.cz>
Datum: Pondělí, 31.května 2004 - 7:44 dop.
Předmět: Re: Cena medu před 100 lety?

> Ač nejsem pamětník ceny medu před sto lety, z dostupných pramenů
> je zřejmé,
> ľe 1 kg medu bylo moľno směnit za 1 kg másla. Zdravím.
>
> Bureą
>

Dobrý den. Na mých internetových stránkách v sekci pro včelaře
(http://jakus.euweb.cz/central_vcelari.htm) Vám nabízím

- ke staľení seriál O tom naąem Dubském včelaření uveřejněný ve zpravodaji
města Dubá:
1/2004, 2/2004, 3/2004, 4/2004, 5/2004,

- ke staľení informační a propagační leták pro mé "medové" zákazníky:
2004

Prohlaąuji, ľe veąkeré informace, kterých jsem autorem, jsou volně k pouľití
za účelem propagace včelařství. Pokud budete chtít si soubory stáhnout a
uveřejnit na vaąich serverech, nejsem samozřejmě proti.

Jinak první výnos z 1 vytáčení byl u mě 21 kg na včelstvo. Jak u Vás.

S pozdravem

Miroslav Jakuą [mailto:miroslav.jakus/=/atlas.cz] [http://jakus.euweb.cz]
člen ZO ČSV DOKSY [mailto:zocsv.doksy/=/atlas.cz]
[http://zocsv-doksy.euweb.cz]
Dlouhá 98, 471 41 Dubá, okr. Česká Lípa
privat: +420 487 870 617
mobil: +420 605 238 709
zam.: +420 487 722 291

Pozdravujem Vás pán kolega !
Som rád, ľe ste správne vystihli sučasnu situáciu v rojení.
Presvedčil som sa sám, ľe je to tak ako píąete. V niektorých úµoch som
zimoval v medníkoch, matka mala dos» priestoru, včely dos» medzistienok a
predsa sa vyrojili. Nechcem roząirova» počet včelstiev, mám 8 úµov.
Dokoncasom zistil, ľe keď nastala znáąka tak matky prestali plodova». Včera
som zobral roj, v jednom slabom úli som dal nad plodisko noviny, nasadil
medník vabavil ho medzistienkami a večer roj vsypal do medníka. V stredu sa
pôjdem pozrie». Môj súsed urobil to iste a po troch dňoch naąiel prázdny úµ.
Máte s tým nejaké skúsenosti ? Ja včelárim 35 km od Koąíc, bízko je
plno vrb a polia s repkou a slnečnicou. Eąte mám do dôchodku 3 roky. Na
budúci rok pripravim malé ule na tri-ątyri rámiky a na jar tam preloľím
matky. Tak to urobil môj priateµ a trochu rojenieu zabránil.
Pozdravuje Gabi Komínek

prosím, nevíte o někom kdo prodá moravský univerzál i s rámky 39 x 24. V
okrese NJ, OV, OP, FM.
Alois

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.692 / Virová báze: 453 - datum vydání: 28.5.2004