Archiv Včelařské konference

,,,Kdyby tomu tak bylo, tak by stačilo provést pořádně jen podzimní ošetření a do dalšího podzimu se nemůže nic stát.Tři ošetření s perfektní organizovaností to jistí. Vlastní růst populace roztoče ve včelstvu není takový, aby došlo k problému. Ten by nastal až druhým, případně třetím rokem.
Praxe ale ukázala, že to tak někdy nefunguje, že je v případech hromadných úhynů migrace z kolabujících včelstev ten hlavní faktor. Kde se ta kolabující neošetřovaná včelstva berou? :-),,,


Je to tak jak Pavle pises, mozna trochu s nadsazkou, ale organizovanost je skutecne pomerne slusna a tu pokladam za velmi dulezitou. Problem je v tech lecivech, ikdyz jich tam cpeme cim dal vice ( ze dvou kapek Varidolu dnes jiz mininalne 4),ze 2ks gabonu uz taktez 4 ks. Do toho jarni nater a mame ted poradny prusvih. Kolega se na zacatku ptal,kde se mu tam vzali ti roztoci. Pri ucinnosti Gabonu a jeho plosnem nasazeni, prece nemuzou byt vcelstva tak atakovana z vnejsku. Podle me prusvih je uz i u Amitrazu, diky KŠ jsme overovali ucinnost. Amitraz a KŠ by na tom meli byt stejne a nejsou. Zatim si stojim. Proto tech roztocu preziva takove mnozstvi a pak v nasledujicim roce se krasne pomnozi a ani gabon uz to nezachrani.

P.

"Pokud jde o VM (varroamonitoring), tak ten si každý dělá u sebe a je jeho věc jak si jej zprůměru.

Může si jej porovnat s nárůsty ve VMS - Varoamonitoring systemu a vědět víc."

je to tak jak Pavle pises, mozna trochu s nadsazkou, ale organizovanost je skutecne pomerne slusna a tu pokladam za velmi dulezitou. Problem je v tech lecivech, ikdyz jich tam cpeme cim dal vice ( ze dvou kapek Varidolu dnes jiz mininalne 4),ze 2ks gabonu uz taktez 4 ks. Do toho jarni nater a mame ted poradny prusvih.

Léčiva dávám pořád stejně, dva Gabony na včelstvo a jedna lahvička Varidolu by také vyšla na cca 50 včelstev. 50 včelstev nemám, ale posuzuji podle toho kolik mi zbyde léčiva v jedný lahvičce. Problém nevidím v tom, že by nefungovalo léčivo, ale v tom že nefunguje na 100%. A to nefungovalo nikdy a žádné léčivo. No a jednoduchou přímou úměrou se dostanu k tomu, že přežije ošetření vždy více kusů roztočů. A pokud nezasáhne včelař a neudělá v sezóně ošetření navíc než si zvykl(Gabon,Varidol), tak dojde přemnožení roztoče. A zase se dostávám k zodpovědnosti chovatele, nejde mít naučenou větu, kdy mám použít léčivo, musím mít přehled o spadu a případně napadení plodu, protože to předchází spadu. A podle toho se mohu rozhodnout jestli dám léčivo a jaké. Myslím si, že spad je celorepublikově monitorován tak u 10% včelstev a to jsem ještě optimista. A z vlastní zkušenosti vím, že když už monitoruji, tak všechna včelstva na stanovišti, protože v době loupeží se ty rozdíly ve spadu hodně můžou lišit.

>A z vlastní zkušenosti vím, že když už monitoruji, tak všechna včelstva na stanovišti, protože v době loupeží se ty rozdíly ve spadu hodně můžou lišit.<
----------------------------------------------------------
K tomu si Aleši dovolím předložit vlastní zkušenost.
Každý, kdo monitoruje včelstva v průběhu celého roku tak zjistí, že rozdíly ve spadu jednotlivých včelstev se liší a to nejen v době loupeží, nýbrž již v průběhu celé sezóny. Na každé včelnici jsou některá včelstva která vykazují vyšší spady. Tato včelstva vykazují vyšší spady již v průběhu měsíce května a června a je třeba právě v těchto, přednostně a neodkladně tlumit rozvoj populace kleštíka, neboť právě tato včelstva jsou potenciálním zdrojem "reinvaze" kleštíků pro celou naši včelnici. K tomuto účelu nám poslouží nejlépe kyselina mravenčí (Formidol - 40 ml; Formidol - 80 ml, či jiná aplikace.... lépe něco než nic), kterou můžeme použít kdykoli v průběhu produkčního období. Naši "vlastní kleštíci" mají největší podíl na poškození zimních generací včel. Teprve až následně jsou to kleštíci importovaní od "souseda". I zde platí pořekadlo o zametání před vlastním prahem ;o)).
JK

Možná by bylo přínosné, kdyby ti, kteří monitorují všechna včelstva sledovali, zda ty včelstva, které mají vyšší výskyt VD se i jinak něčím odlišují od ostatních, např. jsou slabší, úly jsou umístěny na krajích, apod.

A naprosto nejprinosnejsi by bylo,vcelstva opakovane vykazujici vetsi mnozstvi VD jednoduse brakovat.Tim se nedostavame pouze k osobni odpovednosti vcelare,ale znovu k urovni vcelareni jako celku.Pro spoustu vcelaru je zruseni vcelstva neco nemyslitelneho byt jen pro doprovodne vlastnosti,ne tak pro velky vyskyt roztocu...Kazda vcelnice ma nastavena jina kriteria pro vyber vcelstev a mnoha vubec zadna,prioritou je jen nesmyslne drzet stavy,kvantita na ukor kvality...JosPr

Také mám včelstva s průměrově vyšším spadem po celou sezónu a nejsou to zrovna ty krajní, kde by se dalo uvažovat o zalétávání. Ikdyž to není spad přežití ohrožující, např. přelom červen/červenec místo 0,1 je 0,3 roztoč/den, je tam potom na jaře vidět rozdíl v rozvoji, jsou pomalejší, ikdyž řepku stihnou a donesou medu stejně. Ale do chov nálady se dostanou později. Začátek chovné nálady považuji zakladení prvních trubčích buněk.Psal jsem to už několikrát, že odchovávám ranné matky. Z takových včelstev si beru vajíčka a hlavně jsou řijní jen trubci ze včelstev podobných vlastností. To je pro mě ten nejjednoduší přírodní výběr.

Smím se zeptat, jaké máte zkušenosti z vlastnho brakování? Odpovídá to předpokladům?

Právě tady v tom příspěvku se nachází to jádro pudla k zamyšlení. Popisuješ dv případy
1) jeden pomalejším plodováním.
2) rychleší plodování
Oboje však mají stejný výnos. Z toho pak vychází poznatek, že v množství plodu asi není to rozhodující o výnosu. Je však dnes již známo, že ne ve všech včelstvech se včely dožívají stejného věku. Některá včelstva pak při své krátké životnosti údajně mají i o 2 grnerace plodu víc. To pak také znamená, že vychovají í více generací VD.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: leceni vcelstev
> Datum: 16.10.2012 12:34:00
> ----------------------------------------
> Také mám včelstva s průměrově vyšším spadem po celou sezónu a nejsou to
> zrovna ty krajní, kde by se dalo uvažovat o zalétávání. Ikdyž to není spad
> přežití ohrožující, např. přelom červen/červenec místo 0,1 je 0,3
> roztoč/den, je tam potom na jaře vidět rozdíl v rozvoji, jsou pomalejší,
> ikdyž řepku stihnou a donesou medu stejně. Ale do chov nálady se dostanou
> později. Začátek chovné nálady považuji zakladení prvních trubčích
> buněk.Psal jsem to už několikrát, že odchovávám ranné matky. Z takových
> včelstev si beru vajíčka a hlavně jsou řijní jen trubci ze včelstev
> podobných vlastností. To je pro mě ten nejjednoduší přírodní výběr.
>
>
>

Kde se berou neléčená kolabující neléčená včelstva - no přece v hlavách velmi iniciativních laických superléčitelů. Já věděl jen o jednom včelstvu, které žilo v jisté nemovitosti, dnes je pravděpodobně nemovitost prodána a provádějí se stavební úpravy,takže se můžu domnívat, že toulající se roje ztratily poslední místo k ubytování a tím se z nich stanou bezdomovci, kteří zhynou s poklesem teplot s vydatnou pomocí podzimních srážek. I kdybych se chtěl vymlouvat na neléčená včelstva, tak nemůžu, protože prakticky ve svém okolí již neni žádné místo, kde by tak zvaně divoká včelsva - tento výraz přímo nenávidím, zrovna tak, jako varoatleraci - mohla přežívat. A jak píše Pepan, aby bylo něco účinné, musí být podáno včas, a proto si myslím, že přístupnost k léčivům by měla být snadnější, včasnější a přitroublé veternátrní předpisy by měly doznat závažných změn. Je skutečně lepší předcházet, než odstraňovat důsledky. Toto platí nejen ve včelařině.

J.P.

Aleši, jedna lahvička Varidolu - neboli souprava - neni na léčení padesáti včelstev, ale pouze na padesát aplikací, a to jen v případě, jak já říkám - jenobednového chovu. Takže, když je chov vícebednový, počet aplikací klesá a zůstávájí knoty. Dopředu se musí počítat se všemi možnostmi, protože jsou potíže s přiobjednáním. Když to zrajchnujež dojdeš k číslu sedum.

J.P.

K nelecenym vcelstvum.V Olsanech u Pv existovalo vcelstvo ve strope chatrajiciho domu az do letoska po 6 let!!! Nikdo mu nedaval gabon,varidol,nenatiral ho na jare,a nebyt novostavby vedle,bylo by tam jeste dnes! Nadherne silne vcelstvo,zadny zebrak jako je k videni u mnohych dnes.Kazdy rok ozdravny roj a stacilo to.Skoda,ze jsem se nedopatral po rozmerech vceliho dila a mnozstvi prirozenych zasob..Na puvodnim zpusobem zijici vcelstva nic nesvadejme,priciny hledejme u "drzitelu" vcelstev,co sami nesvedou nic a jen zneuzivaji a otravuji ostatni.Bez urazky.JosPr

Na nejake zavery na brakovani na mnozstvi VD je hodne brzo,jini budou o hodne dal.Nicmene,tak jako existuji vcelstva s vyssim poctem VD,tak existuji cele linie matek sester s vyssim poctem VD bez zavislosti na umisteni na vcelnici a takoveto matky sestry rusim.Snad muze nekdo udat zkusenosti z vetsiho casoveho horizontu.JosPr

Nechápu co je přitroublého na předpisech.
Léčiva si v ZO objednáváme v květnu, obvykle je začátkem července máme doma
Veterinární nařízení akorát uvádí termíny které jsou pro zásah nejvhodnější.

pepan
.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: l??en? v?elstev
> Datum: 16.10.2012 16:26:32
> ----------------------------------------
> Kde se berou neléčená kolabující neléčená včelstva - no přece v hlavách
> velmi iniciativních laických superléčitelů. Já věděl jen o jednom včelstvu,
> které žilo v jisté nemovitosti, dnes je pravděpodobně nemovitost prodána a
> provádějí se stavební úpravy,takže se můžu domnívat, že toulající se roje
> ztratily poslední místo k ubytování a tím se z nich stanou bezdomovci,
> kteří zhynou s poklesem teplot s vydatnou pomocí podzimních srážek. I
> kdybych se chtěl vymlouvat na neléčená včelstva, tak nemůžu, protože
> prakticky ve svém okolí již neni žádné místo, kde by tak zvaně divoká
> včelsva - tento výraz přímo nenávidím, zrovna tak, jako varoatleraci -
> mohla přežívat. A jak píše Pepan, aby bylo něco účinné, musí být podáno
> včas, a proto si myslím, že přístupnost k léčivům by měla být snadnější,
> včasnější a přitroublé veternátrní předpisy by měly doznat závažných změn.
> Je skutečně lepší předcházet, než odstraňovat důsledky. Toto platí nejen ve
> včelařině.
>
> J.P.
>
>
>

Pepane, několik let po sobě jsem zkoušel měřit plochu plodu na konci března a tak jsem se přesvědčil, že na pravidle 40dní něco pravdy bude. Pokud jedny včely na jaře mají trubčinu dřív neznamená, že mají větší plochu plodu a ani to, že jsou silnější než ty co trubce začnou chovat později. To kdy začínají včely chovat trubce jsem sledoval v souvislosti se začátkem rojení a není pravidlem, že včely s časnějším chovem trubců jsou víc rojivější, spíš naopak. Ten ranný chov matek provozuji cca 10 let, první impulz byl, ale z důvodu chovu včelstev s ranným rozvojem na jarní snůšku. A jak šly roky tak jsem začal vidět i jiné souvislosti a je to zcela jednoduché, v přírodě všechno souvisí se vším.
Př. J.P. s tím počtem aplikací z jedné lahvičky Varidolu to souhlasí, tak jsem to myslel i já. A rovněž s Vámi souhlasím i s těmi roji, tady hlavní zamoření jde od včelstev včelařů, než volně žijících včelstev. Úhyny na stanovištích sousedů včelařů jsou toho důkazem. Ale to kolem dostupnosti léčiv přes veterináře to zas až tak není. Když budu chtít jakékoliv léčivo, tak nemusím nic řešit přes ZO, ale stačí říct veterináři, aby mi léčivo objednal. Volně dostupné léčivo nemají, ani v lékárně, kde si ho včelař může zakoupit také, ale na objednávku je to možné. A dostupnost Formidolu nebo objednat si přes net KM, jako hlavní léčivo v sezóně, to není problém už vůbec.
Př. Kapoun: Jestli má být řeč o hledání VT znaků u včely, tak to je na hodně dlouho. U mě je hlavní ošetření v podletí Gabon nebo KM jako dlouhodobé ošetření(3 týdny) a potom podzimní Varidol. Při sledování spadu v sezóně u některých včelstev dám navíc Formidol, to se děje po lipách v době loupeží u několika včelstev, když mi spad během týdne poskočí z desetiny/jednotky na stovky. Při prvním ošetření Varidolem je dlouhodobý průměr do 50ti roztočů na včelstvo. Ten průměr takhle naskočí většinou díky několika včelstvům, kde jsem použil Formidol při sražení roztočů co si donesly po lipách. Poději už skoky ve spadu nepozoruji.

Jestlii to nebylo chybou včelaře. Používám mezistěny Kewa od pana Vaška
dlouho bez problémů. Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Trafikant <e-mail/=/nezadan>

Datum: 15. 10. 2012

Předmět: Re: mezistěnky
"mezistěny v Boskovicích vyrábí fa.Kewa ing.František Vašek.Mezistěny dodává

zejména do včelařské prodejny v Nasavrkách.V minulosti jsem tyto mezistěny

používal.Mezistěny byly pevné nebortily se jen jeden nedostetek jsem

zpozoroval a to v bezsnůškovém období včely na nedostavěných nebo čerstvých

mezistěnách dělaly na ploše průlezy i ve větším počtu.Bylo to povtrzeno i

jinými včelaři,kteří tzto mezistěny používají."

pane Holube, záleží na úhlu pohledu. Reinvaze velmi přesně vyjadřuje stav,
kdy jste sice během sezóny v podletí léčil, ale najednou je ve velstvu
spousta roztočů znovu, tedy reinvaze roztočů v daném včelstvu a sezóně,
kteří se tam dostali reinvazí z okolí. V samotném včelstvu by se po léčení
již znovu nenamnožili. Dříve než budete chtít měnit zažité termíny je dobré
pochopit důvody použití daného termínu. Naštěstí u nás neplatí, že všichni
mimo Vás jsou úplní blbci. Je prima, když mnoho včelařů, kteří epizootologii
nerozumí, má představu, že kvůli reinvazi musí sledovat i v září, i když v
srpnu léčili.. Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Pavel Holub <e-mail/=/nezadan>

Datum: 14. 10. 2012

Předmět: Re: lecení vcelstev
"Nevím, proč by se měl nepřesný termín, vyjádření, používat jen proto, že si

na to někdo zvyk. Zajímalo by mne, v jaké souvislosti zastánce termínu

reinvaze použije termín invaze. Pojmenování skutečné reinvaze je pak

obtížné, asi bude míra opakování v tomtéž roce vyjádřena počtem rerere....

Myslím si, že by invaze měla být v případě varroózy vztažena k ročnímu

období a reinvaze v případě bezprostředního opakování invaze. Tedy termín

reinvaze spíše vyjadřuje nebo se snaží nahradit termín invazní tlak."

Mimo to bych byl rád, kdyby jste objasnil, co to je invazní tlak. To zase za
špatný termín považuji já. Pokud mluvíte o tom, že včelstvo je ohroženo
určitým množstvím roztoče, jde o infekční tlak...alespoň tento termín
používají biologové, lékaři a veterináři. Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Pavel Holub <e-mail/=/nezadan>

Datum: 14. 10. 2012

Předmět: Re: lecení vcelstev
"Nevím, proč by se měl nepřesný termín, vyjádření, používat jen proto, že si

na to někdo zvyk. Zajímalo by mne, v jaké souvislosti zastánce termínu

reinvaze použije termín invaze. Pojmenování skutečné reinvaze je pak

obtížné, asi bude míra opakování v tomtéž roce vyjádřena počtem rerere....

Myslím si, že by invaze měla být v případě varroózy vztažena k ročnímu

období a reinvaze v případě bezprostředního opakování invaze. Tedy termín

reinvaze spíše vyjadřuje nebo se snaží nahradit termín invazní tlak."

Panu Holubovi jste neodpověděl. V jaké souvislosti byste použil slovo invaze? Nebo je to nesprávný termín v epizootologii?

Celulosová deska formidolu 40 obsahuje 40ml kyseliny mravenči 85% nikde jsem nenašel její váhu. Potřeboval bych vědět jejich váhu abych si mohl zvážit balíček 10ti kusů a zhodnotit její následnou účinnost. Podle mne je to velmi důležité, mělo by to být na návodu. |V případě vyprchání léčíme "prázdnou celulosou"
Jestli se nepletu je jich v balení 5x2 ks ale nikde jsem nenašel jejich celkovou a tím i jednotlivou váhu.
Mám zkušenost že přes obal tři folie se kyselina dostává a pomalu vyprchává. Na obalu je životnost do roku 2013 při skladování do teploty 25°C
Mám dojem že letos jsem měl KM s nižší účinností ( při vložení KM jsem měl opakovaně spady nízké a nyní po fumigaci mám nyní vysoké)
Máte podobné zkušenosti s vyprcháním Formidolu _
J.B.

Celé nerozbalené balení 2ks Formidolu váží 200g +-10g. Tak mi to řekl Dr. Krieg na otázku jak spolehlivě určit jestli je Formidol ještě použitelný. Formidol tuto váhu má i po dvou letech od propadnutí minimální doby použitelnosti, aspoň když jsem to vážil Já u několika zapomenutých kusů balení.

někde tady se píše, že odparná deska váží 50g - předpokládám, že včetně kys. mravenčí
www.uskvbl.cz/attachments/spc/0910f7c7800bfad6.doc

Objemová hmotnost kys mravenčí je 1,22g/ml, v 85% koncentraci tedy 1,187 g/ml. 40 ml tohoto roztoku tudíž váží 47,48 g. 2,5g bude vážit deska a nějakou tu desetinu obaly. Tolik teorie, kterou lze jistě snadno ověřit praktickým vážením.

Staré formidoly s uniklou kyselinou není problém pro aplikaci oživit novou dávkou kyseliny.
Co se týká měření účinnosti vážením, půjde to těžko, protože za vyšší relativní vlhkosti v úlu, to znamená obvykle za okolních nižších teplot, se ta vlhkost v kyselině mravenčí kondenzuje a ředí ji. Vážení by tak dalo zkreslené údaje.

" v 85% koncentraci tedy 1,187 g/ml."
podle mých údajů má 85 % kyselina mravenčí hustotu 1.195 gr/ml

Zvážil jsem několik balení letos koupeného Formidolu(dvě desky v balení) datum použitelnosti 1/2014 a vychází to od 207g do 212g na jedno balení.

50g tedy váží prázdná odparná deska

rozdíl bude asi v teplotě, pro kterou je hustota udávána

""""""""pane Holube, záleží na úhlu pohledu. Reinvaze velmi přesně vyjadřuje stav,
kdy jste sice během sezóny v podletí léčil, ale najednou je ve velstvu
spousta roztočů znovu, tedy reinvaze roztočů v daném včelstvu a sezóně,
kteří se tam dostali reinvazí z okolí. V samotném včelstvu by se po léčení
již znovu nenamnožili. Dříve než budete chtít měnit zažité termíny je dobré
pochopit důvody použití daného termínu. Naštěstí u nás neplatí, že všichni
mimo Vás jsou úplní blbci. Je prima, když mnoho včelařů, kteří epizootologii
nerozumí, má představu, že kvůli reinvazi musí sledovat i v září, i když v
srpnu léčili.. Radek""""""
""""""Mimo to bych byl rád, kdyby jste objasnil, co to je invazní tlak. To zase za
špatný termín považuji já. Pokud mluvíte o tom, že včelstvo je ohroženo
určitým množstvím roztoče, jde o infekční tlak...alespoň tento termín
používají biologové, lékaři a veterináři. Radek"""""

Zdravím vás pane doktore.
Nemyslím si, že jsou všichni okolo blbci, jen někteří blbci si myslí, že jsou chytří a pletou mám pojmy. Právě proto by se pojmy měly používat správně, aby bylo jasné, co je reinvaze a co je invaze.
Použití pojmu infekční tlak či invazní tlak souvisí s horizontálním přenosem pro daného patogena, parazita. Použití zažitého pojmu "reinvaze" a "invaze" se zdá vhodnějším než "infekce" a "reinfekce",...... přeci jenom už má nožičky.

Příteli Menšíku, třeba vytváření ochranného pásma okolo ohniska MVP. Když má být ochr. pásmo v okruhu 5km, tak má příslušný veterinář zapíchnout kružítko a včelstva, nalézající se v ploše kruhu o fí 10km jsou v karanténě. Hlásíme parcely, možná budeme ještě hlásit GPS a počet včel v jednotlivých včelstev. Přitom, by stačil jdnoduchý program, kdy by si veternář najel kurzorem na postižené stanoviště a vyhodilo by mu to stanoviště včelstev nalézajících se v tomto kruhu a adresy včelařů, které by pak mohl o vzniklé situaci informovat a nemusely by se tak zatěžovat laboratoře diagnostikováním vzorků včelstev, keré jsou dál než je těch 5km. Zatím to platí stát, ale stejně to jde z našich kapes. Jsem velmi zvědav jak budou reagovat jednotliví včelaři, až se to bude platit ze svého.

Nejspíš to bude ale špatné umístění gabonu v úlu. Nevěřili by jste, jaká umístění jsem viděl u včelařů kteří si nechtěli dát radit.
1) v česnu, 2) za zadním okénkem, 3) z předchozího roku 4) zavěšené nad plodem v mezeře po vyjmutém rámku. (co včelař to zlepšovatel) Samozřejmě, pak je vina na gabonu, špatných nařízeních SVS a hlavně na sousedovi,nebo v přírodě zabydlených včelstvech.
Pokud však jste v podletí provedli ošetření správně tak vlastně o nic nejde. Zimní včely jsou nepoškozeny. To co si včely natahají teďˇna podzim zlikvidujete v průběhu podzimu. Čím později to uděláte tím lepší bude na jaře výsledek. Ještě je pořád na to moc teplo. Předpověďˇpočasí tomu ošetření zatím také moc nenahrává.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PHolub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: lecen?? vcelstev
> Datum: 17.10.2012 12:57:35
> ----------------------------------------
> """"""""pane Holube, záleží na úhlu pohledu. Reinvaze velmi přesně
> vyjadřuje stav,
> kdy jste sice během sezóny v podletí léčil, ale najednou je ve velstvu
> spousta roztočů znovu, tedy reinvaze roztočů v daném včelstvu a sezóně,
> kteří se tam dostali reinvazí z okolí. V samotném včelstvu by se po léčení
> již znovu nenamnožili. Dříve než budete chtít měnit zažité termíny je dobré
> pochopit důvody použití daného termínu. Naštěstí u nás neplatí, že všichni
> mimo Vás jsou úplní blbci. Je prima, když mnoho včelařů, kteří
> epizootologii
> nerozumí, má představu, že kvůli reinvazi musí sledovat i v září, i když v
> srpnu léčili.. Radek""""""
> """"""Mimo to bych byl rád, kdyby jste objasnil, co to je invazní tlak. To
> zase za
> špatný termín považuji já. Pokud mluvíte o tom, že včelstvo je ohroženo
> určitým množstvím roztoče, jde o infekční tlak...alespoň tento termín
> používají biologové, lékaři a veterináři. Radek"""""
>
> Zdravím vás pane doktore.
> Nemyslím si, že jsou všichni okolo blbci, jen někteří blbci si myslí, že
> jsou chytří a pletou mám pojmy. Právě proto by se pojmy měly používat
> správně, aby bylo jasné, co je reinvaze a co je invaze.
> Použití pojmu infekční tlak či invazní tlak souvisí s horizontálním
> přenosem pro daného patogena, parazita. Použití zažitého pojmu "reinvaze" a
> "invaze" se zdá vhodnějším než "infekce" a "reinfekce",...... přeci jenom
> už má nožičky.
>
>
>

""""""""""A naprosto nejprinosnejsi by bylo,vcelstva opakovane vykazujici vetsi mnozstvi VD jednoduse brakovat.Tim se nedostavame pouze k osobni odpovednosti vcelare,ale znovu k urovni vcelareni jako celku.Pro spoustu vcelaru je zruseni vcelstva neco nemyslitelneho byt jen pro doprovodne vlastnosti,ne tak pro velky vyskyt roztocu...Kazda vcelnice ma nastavena jina kriteria pro vyber vcelstev a mnoha vubec zadna,prioritou je jen nesmyslne drzet stavy,kvantita na ukor kvality...JosPr""""""
Největší včelařská organizace na světě, by si toto měla zapsat jako své motto místo toho "bez medu to nejde".

Ono to není tak jednoduché. To se řešilo již mockrát a každá varianta stojí za prd. Hlavní důvodem je ale hlavně to, že vlastně nikdo nezná způsob přenosu nákazy. Všechno to jsou jen teorie. Proto se to stanovuje podle katastrů. tyto pak mají pravzláštní tvary. Jde pak také o to jak uvědomovat včelaře a spousta jiných náležitostí. Příkladně máme u nás zemědělský podnik který má kočovný vůz pro svoje opylovací potřeby. Pozemky které obhospodařují zasahují do 2 okresů, 4 ZO. To jsou pak radosti!

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: l??en? v?elstev
> Datum: 17.10.2012 12:58:47
> ----------------------------------------
> Příteli Menšíku, třeba vytváření ochranného pásma okolo ohniska MVP. Když
> má být ochr. pásmo v okruhu 5km, tak má příslušný veterinář zapíchnout
> kružítko a včelstva, nalézající se v ploše kruhu o fí 10km jsou v
> karanténě. Hlásíme parcely, možná budeme ještě hlásit GPS a počet včel v
> jednotlivých včelstev. Přitom, by stačil jdnoduchý program, kdy by si
> veternář najel kurzorem na postižené stanoviště a vyhodilo by mu to
> stanoviště včelstev nalézajících se v tomto kruhu a adresy včelařů, které
> by pak mohl o vzniklé situaci informovat a nemusely by se tak zatěžovat
> laboratoře diagnostikováním vzorků včelstev, keré jsou dál než je těch 5km.
> Zatím to platí stát, ale stejně to jde z našich kapes. Jsem velmi zvědav
> jak budou reagovat jednotliví včelaři, až se to bude platit ze svého.
>
>
>

Holub... vcelstva opakovane vykazujici vetsi mnozstvi VD jednoduse brakovat.
Burgel... Pokud se jedná o brakování, souhlasím.
Ale protože mám nekolikaleté záznamy monitoringu spadu ( samozřejmě neůplné, kusé, mravenci zkreslené a podobně) Nevychází mi zhodnocení jednotlivých včelstev jednoduše a hlavně né jednoznačně.
Jednotlivé, jednotlivá včelstva nevykazují opakovaně vyšší nebo nižší zamoření , naopak zamoření kolísá nepravidelně.
Ani šíření nákazy zalétáním není možno pohledem na zápisy vysledovat. (většinou se jedná o F1 generace sester matek od inseminovaných matek, 25 včelstev )

Podle mne jedním z nejdůležitějších faktorů zamožení včelstva je faktor náhody.
Zdá se to být nevědecké vymlouvat se na náhodu ale já mám takový pocit že různé genetické,ecologické a jiné vlivy různou intensitou ovlivnují jednotlivá společenství včel v jednotlivých obdobích.

Jen krátce :
včelstvo číslo 1b mělo loni spad 2500 roztočů bylo opakovaně léčeno KM,a fumigováno , asi vyléčeno a přineslo dobrý průměr stanoviště a letos bez léčení mělo spad 87
roztočů
jiné včelstvo číslo 8 mělo loni spad 350 roztočů léčeno bylo fumigací, přínos okolo průměru stanoviště (jinak bych mu vyměnil matku. )letos bylo 25.8 a 21.9 léčeno KM a po fumigaci 10.10. bez plodu mělo spad 1870 roztočů. (Vím že to mohla být reinvaze)I reinvaze je náhodný jev jen jednoho nebo několika včelstev do jednoho nebo několika různě napadených , kolabujících včelstev. Omlouvám se ale na to existuje trefné české sousloví. Náhoda je vůl
J.B.

Jestli to je náhoda, tak může souviset s vylupováním nějakého oslabeného nakaženého včelstva.
Co jsem pozoroval, tak velice často je počet včelstev na stanovišti, která se účastní loupeže, velice náhodná. Některá včelstva se třeba nezúčastní loupeže vůbec, jiná intenzívně. Možná podle toho, ke kterému včelstvu patřily ty první zlodějky, které včelstvo objevily, pronikly dovnitř a přinesly do svého úlu plné volátko sladiny z toho včelstva.

Tady také platí, že příliš mnoho informací, když není jasné co snimi je stejně špatné jako bez nich.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Leo Dvorsk? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: l??en? v?elstev
> Datum: 13.10.2012 21:26:56
> ----------------------------------------
> Moje léčení v tomto roce. Zimní měl bez nálezu. Na jaře v dubnu jsem
> aplikoval kyselinu mravenčí formou houbiček.
> M.H napsal:
>
> "Koncem června jsem dal Formidol. Začátkem srpna Gabon, po odebrání Gabonu
> začátkem září kyselinu mravenčí v dlouhodobém nosiči.Dnes jsem kontroloval
> po první fumigaci. Hrůza- průměr 250ks. roztočů. Je to vůbec
> možné."
> _____________________
>
> Nevím, co na takovéhle příspěvky napsat, jak je seriozně vyhodnotit a jak
> poradit. Naprostá absence popisu situace. Hrůza je to kvantum léčiv, která
> jste do včel napral hlava nehlava. Svěčí to buď o naprosto nevhodném
> materiálu pro danou lokalitu nebo naprosto nezvládnuté léčení (hubení
> roztoče). Pokud budete přípravky nasazovat, jak se to hodí vám (třeba i
> podle spadu) a ne kdy to chovaný materiál potřebuje, kdy má slabé místo,
> nestane se časem nic jiného, než jednu demagogii nahradíme druhou (po
> větším rozšířtení KM). Tak tohle hrůza pro mne již je. Není prostě dobře
> vymétat čerta ďáblem.
> LD.
>
>
>

neslouží také jako zdroj infekce a plísní, které včely nejsou bez naší pomoci-pravidelného čištění desky a drážek ze spoda zvládnout,protože se tam nedostanou.Viděl jsem u včelařů při léčení částečně unikající kouř.Začínám se vracet k celodřevěným podmetům.,

Petr:
Začínám se vracet k celodřevěným podmetům.,

---------

Budoucnost patří aluminiu! Jára Cimrman :-)


A měl pravdu, hliník se podle mě lépe čistí a nemusí se tak ošetřovat.

Karel

- Starý kotel příp.upravená vana pod ohništěm -kleště na 5 rámků-lis (topivo dřevo)

- Parní vyvíječ- (topivo plyn-elektrika)

- Sluneční tavidlo

------------------------------
Porovnejte čas,ekonomiku,pracnost a výtěžnost vosku u těchto 3 metod např.s 500-2000 rámky v jednom zátahu.
T.P

- Starý kotel příp.upravená vana pod ohništěm -kleště na 5 rámků-lis (topivo dřevo)

- Parní vyvíječ- (topivo plyn-elektrika)

- Sluneční tavidlo

Porovnejte čas,ekonomiku,pracnost a výtěžnost vosku u těchto 3 metod např.s 500-2000 rámky v jednom zátahu.
T.P

---------

Přidejte ke srovnání parní vanu /vyvíječ/ na dřevo


Mně vychází nejlíp ta parní vana a za ní vana s louhem na očištění.


Karel

S používáním kyseliny, síta dole reznou. A protože budu muset dna renovovat, tak je předělám úplně na základní rám a vymenitelné rámy dole, abych mohl kombinovat podle potřeby- pevné dno, pevné dno+síto plast, síto kov.

Dna jsem si přizpůsobil k dnešním potřebám. Přístupu pro kontrolu, léčení,čistění,uteplování a výměnu dílů. Na dřevě uvnitř není vidět nic, ale na skle v podmetu se ukáže i problém včel, ale sklo snadno vytáhneme a vyčistíme octem.

http://leteckaposta.cz/226077070

B.V.

Dobrý večer
Nemáte někdo zkušenosti s tzv. turbo oplodňáčky? Jak jsou spojené čtyři oddíli v sobě, mají společné krmítko.
Díky

Měl jsem tento typ oplodňáčku a práce stejná jako se samostatnými oplodňáčky a nevýhoda stejná jako u všech sdružených oplodňáčků nebo plemenáčů. Pokud potřebuji přenést na usazení do sklepa, tak musím celý i s tím osazenstvem které to nepotřebuje. Ale krmení z lahve mi přišlo lepší než těstem, ovšem s podmínkou, že nedával jsem roztok cukru, ale rozpuštěný med.

Dávno známá věc, dřív ještě před samostatnými oplodňáčky se takhle běžně dělaly matky ve včelínech. Akorát se tomu neříkalo "turbooplodňáček", ale "sekce" . Proti samostatným oplodňáčkům je tam trochu jiný způsob práce, pro všechny díly sekce se ošetřování provádí najednou , odběr matek taky najednou. Běžný byl způsob, že se ke konci sezóny odebraly všechny matky kromě jedné a z celé sekce se potom vytvořilo jedno včelstvo, které se nechalo normálně přezimovat. Na jaře se rozplodované včelstvo zase rozdělilo do jednotlivých sekcí oplodňáčků. Byly tam trochu komplikace s navykáním létavek na jednotlivá česínka jednotlivých oddělků, ale dalo se to zvládnout. Takže z chovných včelstev se odebíral jen chovný materiál, žádné včely.

Název turbooplodňáček jsem také neslyšel, myslím že se tomu říká sdružený oplodňáček. A z popisu jsem si domyslel, že jde o oplodňáček venku samostatně postavený, asi na výšku polonástavku a se čtyřmi boxy, kdy každý má česno vždy na jednu stranu a uvnitř uprostřed je jedna láhev na krmení pro všechny čtyři boxy. Tohle jsem používal. To co jste Radime popsal, to mi připomíná množárnu. Ležan s přepážkami. Teď jako náhradu sdruženého oplodňáčku mám udělané nízké dno se třemi přepážkami a česnem na jednu stranu, říká se tomu čtyř dno, a na to nástavek, folii, víko. Je to v podstatě stejné jako ten sdružený oplodňáček, ale s možností krmení jen těsten namáčknutém do uličky. Já tam vkládám raději jeden plně zavíčkovaný rámek se zásobami a jinak už nekrmím.

" A z popisu jsem si domyslel, že jde o oplodňáček venku samostatně postavený, asi na výšku polonástavku a se čtyřmi boxy, kdy každý má česno vždy na jednu stranu a uvnitř uprostřed je jedna láhev na krmení pro všechny čtyři boxy. Tohle jsem používal. To co jste Radime popsal, to mi připomíná množárnu. Ležan s přepážkami."

Díky za názory. Myslím si, že jsem to špatně vysvětlil. Měl jsem skutečně na mysli sdružený oplodňáček. Myslím, žeho vyrábí pan Břinek. Jsou tam čtyři oddíly, v každém jsou dva plástečky. Uprostřed je sklenice jako krmítko. zatím používám jednotlivé oplodňáčky nebo plemenenáče. Prostě jsem jen přemýšlel, jestli nezkusím něco nového. Díky, každý názor dobrý.

Tak jsem vybíral podložku z včerejší první fumigace a koukám, cosi se mně tam připletlo. Původně jsem myslel, že to je nějaký velký střevlík nebo něco takového, podívám se blíž a on to je zbytek nějakého blanokřídlého. Je to asi 1.5x delší než včela, podstatně robustnější, zadeček to má zhruba 2x širší než včela, hlavu a hruď to má širší tak 1.7x než včela. Nemá to už křída nějakou nohu a je to celé leskle černé jako kvalitní ostravské černé uhlí. Kolem spojnice hrudi a zadečku je trošku bilé, možná plíseń?
Je to obyčejný sršeň, kterého včely uvnitř úlu zlikvidovaly a vlivem fermentace z hniloby nebo z propolisu změnil barvu z černožluté na černou nebo to je něco jiného?
Setkal jste se s tím někdo?

Máte Radime možnost poslat fotku na email?

Akorát že v množárně je třeba chovat matky pouze takové, které mají dobrý orientační smysl, jinak jsou velké ztráty zalétáváním, zatímco u čtyřoplodňáčku v nástavku s cesny každé na jinou stranu to není tak potřeba. R.P.

Radime prepáčte, že som k môjmu komentáru vybral túto jedinú vetu, ale nie celkom s ňou súhlasím. Prečo? Mám dlhoročné skúdenosti s chovom matiek v komorách na dva celé plásty ("množárna") 21 letáčíkov (každých 14 cm) na prednej strane a 21 na zadnej strane chovných úľov.

Strata matiek minimálna a ak, tak vtedy keď zlyhá ľudský faktor, pridanie MB či mladej M musí do komory 100%-né (plásty, včely a zásoby), potom sa M vždy vrátia do letáča odkiaľ na orientačný, či snubný let vyleteli.

Hľadať matky so 100 %-ným orientačným zmyslom, je podľa mňa asi ťažké, lebo ony ten zmysel majú a získali ho od svojej M.
Samozrejme každý vychádzame so svojich skúseností, moje sú takéto. Anton

Takže to co popisuje Radim není sekce ale množárna! Sekce byly takové pidi zasklené krabičky v zatepleném futrálu a trochou včel. Byly hodně pohodlné na práci, ale vynikaly velkými ztrátami, takže se dnes prakticky nepoužívají. Co se týká ztrát matek buď jejich zalétnutím, nebo ulovením ptáčky je v literatuře spousta zmínek, ale v praxi až na zanedbatelné vyjímky je to blbost, která pouze svědčí o kvalitě spisovatele. Anton to napsal naprosto správně. Chceme li, aby se matky s téměř 100% jistotou vracely, potřebují od nás pouze na chov naladěný úlek, zásoby a klid po delší dobu. Ten klid podtrhuji a dávám za něj 10 vykřičníků!! Tedy žádné rozebírání žádné chození před česny apod! Rovněž ptáčkové neobstojí. Jak je možné, že s pomocí matečníku za dodržení určitých zásad do produkčního včelstva můžeme přidávat matky s jistotou nemající daleko od 100%? Jak je možné, že ztráty matek v oplodňáčkách jsou udávané v oné literatuře kolem 30%? Znamená to tedy, že matky z oplodňáčků jsou o 30 % atraktivnější?? Asi těžko, že. No vidíte a takových nesmyslů se traduje a někteří aktivní spisovatelé si v nich přímo rochní! Kdo má obavy se zalétáváním matek, doporučuji navštívit chovatelskou farmu př. Strnada ve Štíhlicích a rozhlédnout se. Třeba změníte názor! Vaše ztráty matek jsou ve vašich rukách a ve způsobu uvažování! No za pár měsíců to zase začne! Zdraví R. Stonjek

Dvě podobné potvůrky jsme měli usmrcené v oddělku, patrně je to drvodělka fialová - největší (samotářská) včela žijící v ČR.

Já bych toulovení ptáky nepokládal za úplnou blbost. Moskrát jsem pozoroval Když bývá zimní prolet, rojení nebo jaka koliv zvýšená aktivita před úly vždy před úly začne zvýšení provoz i ptáků určitě tam pozoruji vlaštovky a žlunu, jak opakovaně prolétají před česny.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: turbo oplod???ek
> Datum: 22.10.2012 07:31:47
> ----------------------------------------
> Takže to co popisuje Radim není sekce ale množárna! Sekce byly takové pidi
> zasklené krabičky v zatepleném futrálu a trochou včel. Byly hodně pohodlné
> na práci, ale vynikaly velkými ztrátami, takže se dnes prakticky
> nepoužívají. Co se týká ztrát matek buď jejich zalétnutím, nebo ulovením
> ptáčky je v literatuře spousta zmínek, ale v praxi až na zanedbatelné
> vyjímky je to blbost, která pouze svědčí o kvalitě spisovatele. Anton to
> napsal naprosto správně. Chceme li, aby se matky s téměř 100% jistotou
> vracely, potřebují od nás pouze na chov naladěný úlek, zásoby a klid po
> delší dobu. Ten klid podtrhuji a dávám za něj 10 vykřičníků!! Tedy žádné
> rozebírání žádné chození před česny apod! Rovněž ptáčkové neobstojí. Jak je
> možné, že s pomocí matečníku za dodržení určitých zásad do produkčního
> včelstva můžeme přidávat matky s jistotou nemající daleko od 100%? Jak je
> možné, že ztráty matek v oplodňáčkách jsou udávané v oné literatuře kolem
> 30%? Znamená to tedy, že matky z oplodňáčků jsou o 30 % atraktivnější?? Asi
> těžko, že. No vidíte a takových nesmyslů se traduje a někteří aktivní
> spisovatelé si v nich přímo rochní! Kdo má obavy se zalétáváním matek,
> doporučuji navštívit chovatelskou farmu př. Strnada ve Štíhlicích a
> rozhlédnout se. Třeba změníte názor! Vaše ztráty matek jsou ve vašich
> rukách a ve způsobu uvažování! No za pár měsíců to zase začne! Zdraví R.
> Stonjek
>
>
>

Byl jsem na výstavě v Trenčíne. Bylo to velkolepé. Zajímavé byly hlavně medomedy - Slováci je prodávají levněji.
Tyto mě zajímají:
http://www.furak.sk/index.php?route=product/product&filter_name=W2013&product_id=434
http://www.furak.sk/index.php?route=product/product&filter_name=W2013&product_id=410
Nemáte někdo s tímto dodavatelem zkušenosti?
Když jsem se s nimi mluvil na výstavě, tak mi řekli, že doprava domů je zdarma a mohu platit i naší měnou.
Co jsi o tom myslíte?

furák je spolahlivý,flexibilný,ochotný..len pozor,neobjednávajte len ústne,ale aj písomne,aby vám nebol dodaný iný tovar,než ste si objednali..(samozrejme neumyselne),vyhnete sa zbytočným problémom..

Děkuji za info, chci si objednat přes e - shop

Jde právě o tu pracnost a časovou náročnost při vytápění většího počtu rámků na parním vyvíječi.

At už jde o vanu, konickou či izolovanou kruhovou nádobu, vždy je potřeba dlouhý časový interval, než se dávka např. 40-60 souší parou vytopí.
Právě u většího počtu rámků, které jsou potřeba celkově vytopit vznikají u tohoto systému prostoje a to nezanedbatelné.

Dalším úkonem je pracnost. Co vznikne v nádobě když se parou vytopí staré dílo všichni víme a na to navazuje další pracovní úkon- čištění rámečku od zbytků košilek.
Pracuje se rychle tak ,aby zbytky košilek které ulpí na rámcích šli dobře čistit ,ještě před tím něž se ochladí poslední rámky v nádobě.

Dalším věcí při tomto postupu je výtěžnost.Tedy kolik vosku zůstává v hromadě košilek na dně nádoby.

Možným krokem jak tyto ztráty eliminovat je tyto zbytky shromáždit ,rozvařit je v kotli a vylisovat. Je zajímavé sledovat, kolik vosku ještě vyteče.
Nicméně jde o další pracovní úkon.
---------------------------------------T.P--------

Jsou to medomety od firmy Lyson,polsko.Za ty prachy je to super.Mam od nich zvratny na 12v na baterii a jsem snim velice spokojeny.Objednaval jsem ho pres ceskeho distributora.Doporucuji objednat drive ja cekal 3 mesice..

modrý a zelený med včel

Včelaři ze severovýchodní Francie jsou znepokojeni faktem, že jejich včely jim začaly produkovat med v poněkud nepřirozených barvách.
Včely vyrobily med v barvě modré, zelené i s nádechem fialové.
5.10.2012 15:26 |

Ačkoli může mít přírodní med celou škálu barev od bílé přes žlutou až po tmavě hnědou, produkce modrého a zeleného medu byla i pro zkušené včelaře novinkou.

Ukázalo se, že za podivným zbarvením medu zřejmě stojí nedaleká bioplynová stanice. Ta zpracovává i sladký odpad jedné velké čokoládovny. Včely si tak zřejmě našly sladké zbytky cukrovinek M&Ms, které se vyrábějí v zářivých barvách.

Provozovatel bioplynové stanice této situace lituje. Již zavedl takové postupy, aby propříště včelám kradoucím odpadní cukr zabránil v jejich počínání. „Objevili jsme problém ve stejnou dobu jako včelaři,“ řekl agentuře Reuters mluvčí společnosti Philippe Meinrad.

Originální zpráva Reuters
» Print

This copy is for your personal, non-commercial use only. To order presentation-ready copies for distribution to colleagues, clients or customers, use the Reprints tool at the top of any article or visit: www.reutersreprints.com.
Blue and green honey makes French beekeepers see red
Thu, Oct 4 2012

By Patrick Genthon

MULHOUSE, France (Reuters) - Bees at a cluster of apiaries in northeastern France have been producing honey in mysterious shades of blue and green, alarming their keepers who now believe residue from containers of M&M's candy processed at a nearby biogas plant is the cause.

Since August, beekeepers around the town of Ribeauville in the region of Alsace have seen bees returning to their hives carrying unidentified colorful substances that have turned their honey unnatural shades.

Mystified, the beekeepers embarked on an investigation and discovered that a biogas plant 4 km (2.5 miles) away has been processing waste from a Mars plant producing M&M's, bite-sized candies in bright red, blue, green, yellow and brown shells.

Asked about the issue, Mars had no immediate comment.

The unsellable honey is a new headache for around a dozen affected beekeepers already dealing with high bee mortality rates and dwindling honey supplies following a harsh winter, said Alain Frieh, president of the apiculturists' union.

Agrivalor, the company operating the biogas plant, said it had tried to address the problem after being notified of it by the beekeepers.

"We discovered the problem at the same time they did. We quickly put in place a procedure to stop it," Philippe Meinrad, co-manager of Agrivalor, told Reuters.

He said the company had cleaned its containers and incoming waste would now be stored in a covered hall.

Mars operates a chocolate factory near Strasbourg, around 100 km (62 miles) away from the affected apiaries.

Bee numbers have been rapidly declining around the world in the last few years and the French government has banned a widely used pesticide, Cruiser OSR, that one study has linked to high mortality rates.

France is one of the largest producers of honey within the European Union, producing some 18,330 tonnes annually, according to a recent audit conducted for national farm agency FranceAgriMer.

Ribeauville, situated on a scenic wine route southwest of Strasbourg, is best known for its vineyards. But living aside winemakers are about 2,400 beekeepers in Alsace who tend some 35,000 colonies and produce about 1,000 tonnes of honey per year, according to the region's chamber of agriculture.

As for the M&M's-infused honey, union head Frieh said it might taste like honey, but there the comparison stopped.

"For me, it's not honey. It's not sellable."

(Additional reporting and writing By Alexandria Sage; Editing by Catherine Bremer and Paul Casciato)

© Thomson Reuters 2011. All rights reserved. Users may download and print extracts of content from this website for their own personal and non-commercial use only. Republication or redistribution of Thomson Reuters content, including by framing or similar means, is expressly prohibited without the prior written consent of Thomson Reuters. Thomson Reuters and its logo are registered trademarks or trademarks of the Thomson Reuters group of companies around the world.

Thomson Reuters journalists are subject to an Editorial Handbook which requires fair presentation and disclosure of relevant interests.

This copy is for your personal, non-commercial use only. To order presentation-ready copies for distribution to colleagues, clients or customers, use the Reprints tool at the top of any article or visit: www.reutersreprints.com.

Naskytla se nám zvláštní příležitost ku sledování napadení VD.
V souvislosti s povinným plošným vyšetřením na MVP v okolí jsme měli v září14 dní zasíťované podložky v úlech hned krátce po aplikaci gabonu. Samozřejmě jsem pečlivě sledoval v odebírané měli počet roztočů. po 14 dnech byl přirozený spad od 5 do 150 kusů. Včera byly teprve příhodné podmínky pro první fumigaci dnes jsem kontroloval spad po aplikaci varidolu. Pohyboval se mezi 50 - 200 kleštíky na včelstvo. Poměr spadu ale neodpovídal předcházejícím počtům. Jsem zvědav na další kolo za 14 dní.

pepan

"po celou sezonu spad nula, v červenci aplikace KM 65%140 gr na 10 dnů.spad průměr 10 ks na včelstvo.V září denní spad 1-2 roztoči,Ihned aplikace KŠ za 4 dny opakována aplikace KŠ,průměr spadu u těchto dvou odhadem 600-800.Ostatní okolo 100-300..."
Pavel Z.
---------------------------------------------------------

Nerozumím...proč druhá sublimace po 4 dnech ??

Děkuji za osvětu.

T.P

O jaký Gabon šlo PF PA?_gp_
.....
pepan
Naskytla se nám zvláštní příležitost ku sledování napadení VD.
V souvislosti s povinným plošným vyšetřením na MVP v okolí jsme měli v září14 dní zasíťované podložky v úlech hned krátce po aplikaci gabonu.

Ani nevím . U nás ho střídáme a já to neřeším, protože pro to nevidím důvod.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 25.10.2012 08:21:50
> ----------------------------------------
> O jaký Gabon šlo PF PA?_gp_
> ....
> pepan
> Naskytla se nám zvláštní příležitost ku sledování napadení VD.
> V souvislosti s povinným plošným vyšetřením na MVP v okolí jsme měli v
> září14 dní zasíťované podložky v úlech hned krátce po aplikaci gabonu.
>
>
>

Takže co se sleduje, když nevíš ani to?
..........
(e-mailem) --- 25. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091)

Ani nevím . U nás ho střídáme a já to neřeším, protože pro to nevidím důvod.

/činnost gabonu nesleduji protože mu věřím.
Sledoval jsem vztah mezi léčením gabonem a 1 fumigací zvláště když se tu nabídla situace kdy ve všech úlech byly podložky na odběr měli po dobu 14 dní. Jde tady o úplně jiný pohled na věc který se nám tady nabídnul. U VM jde o denní spad a toto byl spad za 14 dní. O právě ten rozdíl mezi včelstvy od téměř nuly až po200 a následný po ošetření varidolem kdy ten rozdíl mezi včelstvy byl téměř nulový. Já z toho vyvozuji, že ten VM mnoho nevypovídá. Osobně na nějaké masívní invaze z venčí moc nevěřím.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 25.10.2012 09:07:54
> ----------------------------------------
> Takže co se sleduje, když nevíš ani to?
> .........
> (e-mailem) --- 25. 10. 2012
> Re: Varo?za, (59089) (59091)
>
> Ani nevím . U nás ho střídáme a já to neřeším, protože pro to nevidím
> důvod.
>
>
>

""""Osobně na nějaké masívní invaze z venčí moc nevěřím."""
Kdyby nebyla invaze, stačilo by ošetřovat jednou za dva roky s velkou rezervou. U normálních včelstev, biologická reprodukce roztoče neumožňuje přemnožení v kratším čase. Kolaps by přišel nejdříve třetím rokem. A my ty kolapsy máme každým čtvrtým rokem i přesto, že ošetřujeme celý rok a v zimě na nulu.
Je tady tedy něco špatně. Buď tu máme dramaticky mizerný chovný materiál, nebo to způsobuje invaze z početných kolabujících volně žijících včelstev, nebo obojí.

1) žádné léčivo není 100% účinné Kdyby tam zůstalo 1% Při počítaných spadech 1000 roztočů ti jich tam zústolo 10.
2) matky začínají klást koncem ledna
3) v 1 generaci může mít VD 4 potomky, samičky v jedné buňce
4) těch generací mají včely cca 7 do konce července
5) počet I g. 10 * 4 = 400; II g. 400 * 4 = 1600; III g. 1600 * 4 = 1600 * 4 = 6400 * 4 = 20600
Teoreticky by v konci cyklu připadal 1 roztoč na 1 včelu než nasadíme gabon Chvála Bohu se mu to tak nedaří, pokud k tomu nemá podmínky. Tou podmínkou pak nejspíše může být včelařovo stanoviště. Nakonec by asi mohlo platit, Čím horší stanoviště a včelař - tím horší pro kleštíky. Nebo. Čím mohutnější včelstvo - tím líp pro kleštíka.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PHolub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 25.10.2012 11:10:56
> ----------------------------------------
> """"Osobně na nějaké masívní invaze z venčí moc nevěřím."""
> Kdyby nebyla invaze, stačilo by ošetřovat jednou za dva roky s velkou
> rezervou. U normálních včelstev, biologická reprodukce roztoče       neumožňuje
> přemnožení v kratším čase. Kolaps by přišel nejdříve třetím rokem. A my ty
> kolapsy máme každým čtvrtým rokem i přesto, že ošetřujeme celý rok a v zimě
> na nulu.
> Je tady tedy něco špatně. Buď tu máme dramaticky mizerný chovný materiál,
> nebo to způsobuje invaze z početných kolabujících volně žijících včelstev,
> nebo obojí.
>
>
>

http://www.hof-bischof.at/Zeitungsartikel.html

Trochu nerozumím té první generaci se 4 potomky. Myslím, že při příznivé konstelaci,tam budou jen dvě plodné samičky.
Včely mají sice 7 reprodukčních období do gabonů, ale samička Vd jen 3 reprodukční cykly a spíš míň. A navíc, jde jen 70% úpěšnost reprodukce.
Navíc z těch 10 přeživšich zimu, budou plodne tak dvě-tři. To zimní období jim taky moc neprospívá.Takže teorie nebude tak katastrofická, přesto tam v srpnu může být "Váňů džokejů" na kolaps včelstva.

uvádí se na trubcích až 5 samiček To je právě ta situace která mnohé svádí k myšlence že trubci jsou pastí na VD, ale pravdou je že jsou množárnou. Proto jsem uvedl ty 4.. Ta samička má opravdu jen 3 rep. cykly a však dále pokračují její dcery. To máš pak 3 dcery + matka = 4. Proto jsem také uvedl, že ta teorie díky Bohu nefunguje tak docela. Ale líbí se mi ten příměr, že Každá včela tak může mít svého Váňu :-))

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Brentner <Grifinity/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 25.10.2012 13:05:10
> ----------------------------------------
> Trochu nerozumím té první generaci se 4 potomky. Myslím, že při příznivé
> konstelaci,tam budou jen dvě plodné samičky.
> Včely mají sice 7 reprodukčních období do gabonů, ale samička Vd jen 3
> reprodukční cykly a spíš míň. A navíc, jde jen 70% úpěšnost reprodukce.
> Navíc z těch 10 přeživšich zimu, budou plodne tak dvě-tři. To zimní období
> jim taky moc neprospívá.Takže teorie nebude tak katastrofická, přesto tam v
> srpnu může být "Váňů džokejů" na kolaps včelstva.
>
>
>

Proč tedy v oblastech po kolapsech a totálním vyvraždění jsou celý rok spady do jedničky (tedy jsou tam, ve včelstvech) a na konci spady po fumigaci do 50? Tam by bezpečně včelstva příští sezónu přežila.
Proč je na jaře nárůst roztočů ve včelstvu tak pomalý, když je v něm nejvíce trubčího plodu a proč je nárůst populace roztočů tak vysoký v červenci a srpnu, kdy ve včelstvu prakticky není trubčí plod?

Ten jarní pomalý nárust odpovídá populační křivce roztoče ale protože má před sebou ještě víc jak polovinu života tak to na denní spadu není znát.
Ten prudký nárust v červenci zase souvisí s rozdílností populačních křivek hostiele a škůdce. u včel poulační křivka klesá a u kleštíka stále roste. To pak svádí k té doměnce o invazi z venčí.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PHolub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 25.10.2012 13:52:46
> ----------------------------------------
> Proč tedy v oblastech po kolapsech a totálním vyvraždění jsou celý rok
> spady do jedničky (tedy jsou tam, ve včelstvech) a na konci spady po
> fumigaci do 50? Tam by bezpečně včelstva příští sezónu přežila.
> Proč je na jaře nárůst roztočů ve včelstvu tak pomalý, když je v něm
> nejvíce trubčího plodu a proč je nárůst populace roztočů tak vysoký v
> červenci a srpnu, kdy ve včelstvu prakticky není trubčí plod?
>
>
>

"cim silnejsi vcelstvo,tim lip pro klestika" a taky pro vcely! Cim vic plodu,tim vetsi sance,ze se narodi vic "neocumlanych"zdravych zimnich vcel nez tam,kde je tak malo plodu,ze ho klestik skoro vsechen napadne a pocucha zimni generaci...Po 1.varidolu spokojenost,par desitek spadlych roztocu znaci dobrou ucinnost gabonu PF 90.Osobne povazuju za rozumnejsi gabony prostridat a pak rok vynechat,a pouzit KM,aby si klestik odpocal od gabonu a nezvykal si na ne...Je celkem zvlastni,ze u nas nepredstavovala varoa nikdy nejaky zavazny problem a jinde kolabuji vcelstva uz na podzim...JosPr

Pokud by se roztoč činil i na jaře, byl by odpovídající spad světlých nevyvinutých jedinců. To ale nenastává. Ústup populačního vrcholu včelí populace doprovázený přerušeným plodováním, nízkou či žádnou snůškou je předzvěstí prvních vyloupených volně žijících včelstev (většinou těch po vyrojení) často i těch "volně u včelařů žijících". To je pak ten strmý efekt.

Tak pozor! Ti údajně nevyvinutí světlí roztoči jsou samečci kteří již splnili svoji povinnost a umřeli. Oplodněné samičky pak zase položí první vajíčko samčí a další jsou samičí Samečci pak ještě v buňce oplodní samičky a umřou. světlí jsou proto, že se u nich nevyvíjí chitinová vrstva protože ji při svém několika denním životě nepotřebují.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PHolub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 25.10.2012 20:11:20
> ----------------------------------------
> Pokud by se roztoč činil i na jaře, byl by odpovídající spad světlých
> nevyvinutých jedinců. To ale nenastává. Ústup populačního vrcholu včelí
> populace doprovázený přerušeným plodováním, nízkou či žádnou snůškou je
> předzvěstí prvních vyloupených volně žijících včelstev (většinou těch po
> vyrojení) často i těch "volně u včelařů žijících". To je pak ten strmý
> efekt.
>
>
>

Tak pozor.Samečka já bez lupy ani nenajdu, brýle mi nestačí. Asi to bude tím, že je pro mě miniaturní.Neoplozená samička je ale stejně velká,jako oplozená. Ale světlá.

Pepane prosímtě. Trochu obšírněji, jaký to byl Gabon co jsi potom ztvrzoval fumigací? Jinak VM přesně takto funguje. Vícedenní spad se samozřejmě rozpočítává na dny, není nutné denně chodit kolem stanoviště a jsem rád, že jsi ho v podstatě také provedl. Teď mne jen zajímá ten Gabon byl to PF nebo PA?._gp_


......
/činnost gabonu nesleduji protože mu věřím.
Sledoval jsem vztah mezi léčením gabonem a 1 fumigací zvláště když se tu nabídla situace kdy ve všech úlech byly podložky na odběr měli po dobu 14 dní. Jde tady o úplně jiný pohled na věc který se nám tady nabídnul. U VM jde o denní spad a toto byl spad za 14 dní. O právě ten rozdíl mezi včelstvy od téměř nuly až po200 a následný po ošetření varidolem kdy ten rozdíl mezi včelstvy byl téměř nulový. Já z toho vyvozuji, že ten VM mnoho nevypovídá. Osobně na nějaké masívní invaze z venčí moc nevěřím.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 25.10.2012 09:07:54
> ----------------------------------------
> Takže co se sleduje, když nevíš ani to?
> .........
> (e-mailem) --- 25. 10. 2012
> Re: Varo?za, (59089) (59091)
>
> Ani nevím . U nás ho střídáme a já to neřeším, protože pro to nevidím
> důvod.
>
>
>

Tak dobře. Budeme pak počítat ty "samečky". Těch by mělo v průběhu sezóny přibývat úměrně s aktuální populací roztočů ve včelstvu. To by bylo to nejpřesnější sledování. Bohužel tomu tak není.

Přátelé, nevíte již někdo, jak to letos vypadá s dotacemi dle nařízení č. 197/2005, především v oddíle 4 - technická pomoc?

V podstatě oba použil jsem i zbytk z loňska kdy se u nás 2 roky používal 90 a letos znova 92. který se zase bude používat několik let. Rozdíl ve spadu po nich nebyl žádný.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 25.10.2012 22:10:19
> ----------------------------------------
> Pepane prosímtě. Trochu obšírněji, jaký to byl Gabon co jsi potom ztvrzoval
> fumigací? Jinak VM přesně takto funguje. Vícedenní spad se samozřejmě
> rozpočítává na dny, není nutné denně chodit kolem stanoviště a jsem rád, že
> jsi ho v podstatě také provedl. Teď mne jen zajímá ten Gabon byl to PF nebo
> PA?._gp_
>
>
> .....
> /činnost gabonu nesleduji protože mu věřím.
> Sledoval jsem vztah mezi léčením gabonem a 1 fumigací zvláště když se tu
> nabídla situace kdy ve všech úlech byly podložky na odběr měli po dobu 14
> dní. Jde tady o úplně jiný pohled na věc který se nám tady nabídnul. U VM
> jde o denní spad a toto byl spad za 14 dní. O právě ten rozdíl mezi
> včelstvy od téměř nuly až po200 a následný po ošetření varidolem kdy ten
> rozdíl mezi včelstvy byl téměř nulový. Já z toho vyvozuji, že ten VM mnoho
> nevypovídá. Osobně na nějaké masívní invaze z venčí moc nevěřím.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: gp
> > Předmět: Re: Varo?za,
> > Datum: 25.10.2012 09:07:54
> > ----------------------------------------
> > Takže co se sleduje, když nevíš ani to?
> > .........
> > (e-mailem) --- 25. 10. 2012
> > Re: Varo?za, (59089) (59091)
> >
> > Ani nevím . U nás ho střídáme a já to neřeším, protože pro to nevidím
> > důvod.
> >
> >
> >
>
>
>

To počítání ve své podstatě nemá smysl pokud se budete držet vývojových cyklů. Stejně v podstatě dospějete do stejného bodu jen s větší pracností. Také ta počítání již před vámi provedli výzkumníci a právě podle těch výpočtů byly nastaveny dnešní postupy. Netěšte se, že objevíte ameriku.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PHolub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 25.10.2012 22:26:09
> ----------------------------------------
> Tak dobře. Budeme pak počítat ty "samečky". Těch by mělo v průběhu sezóny
> přibývat úměrně s aktuální populací roztočů ve včelstvu. To by bylo to
> nejpřesnější sledování. Bohužel tomu tak není.
>
>
>

Čínská konkurence
http://www.novinky.cz/cestovani/282586-zlute-kvety-repky-olejky-zaplavily-cinska-udoli.html

Také ta počítání již před vámi provedli výzkumníci

--------

Kteří výzkumníci?

A co objevili?

Asi jim to taky nesedí, když pořád počítají a zkoumají.

Včetně VÚD DOL - například smyv roztočů na včelách v posledních letech.
Proč by to dělali, když by si to spočítali pomocí jednoduché rovnice?

A už vůbec by se nedalo vysvětlit proč má ta rovnice každý rok jiné výsledky a každý pátý obzvlášť vysoký.

:-)

Karel

No jestli si myslíš že to zachráníš ty, tak ti to přeji. Ale včelaření je zemědělský obor a v jako takovém není nic jistého. Tady se počítá s přesností + - moc.To není šroubek kterých ti automat naseká statísíce, pokud bude mít z čehos přesností 0,001. V tom výzkumu pak jde jen o to to malinko vylepšit a nebo potvrdit stálou účinnost v dříve uvedeném průměru.

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 26.10.2012 10:36:46
> ----------------------------------------
> Také ta počítání již před vámi provedli výzkumníci
>
> --------
>
> Kteří výzkumníci?
>
> A co objevili?
>
> Asi jim to taky nesedí, když pořád počítají a zkoumají.
>
> Včetně VÚD DOL - například smyv roztočů na včelách v posledních letech.
> Proč by to dělali, když by si to spočítali pomocí jednoduché rovnice?
>
> A už vůbec by se nedalo vysvětlit proč má ta rovnice každý rok jiné
> výsledky a každý pátý obzvlášť vysoký.
>
> :-)
>
> Karel
>
>
>

No jestli si myslíš že to zachráníš ty, tak ti to přeji. Ale včelaření je zemědělský obor a v jako takovém není nic jistého. Tady se počítá s přesností + - moc.

Pepan

---------

Pak ti nerozumím, říkáš že to spočítali jiní, pak že to nemůže platit, že je to zemědělství.

Takže nakonec to je na každém, aby si to ohlídal sám a když je o tom hlídání tady řeč, tak píšeš, že to nemá cenu.
Že už to jiní vyřešili.


Karel

Také jsem se pak tom pídil a dostala se mi následující odpověď:

Dobrý den,
čekáme na Rozhodnutí a na finanční prostředky od SZIFu.
Pak půjdou na jednotlivé žadatele dopisy a dotace na čú,
Které jste uvedl v požadavku.

Nevím co je na tom nejasného spočítali vývojovou křivku a z ní odvodili pravděpodobnost účinného zásahu.
z toho pak odvodili kdy a jak. stálým následným výzkumem se to pak upřesňuje a vylepšuje.
Nikdy jsem, ale nenapsal, že již to jiní vyřešili. dnes se akorát tak mění přípravky, avšak s těmi temíny to platí stále a i v jednotlivých obcích mohou být různé což závisí nad nadmořské výšce, poloze včelnice, snůškovými podmínkami, skladbou flóry a tak podobně.
A jak píšeš, je na každém, aby si to ohlídal včelař sám. Tady mu ale nepomůže jen počítání brouků, ale hlavně znalost podmínek daného místa a vývojový stav včelstev. V neposlední řadě je také nutné znát jak probíhá cyklus i u kleštíka jako celku. z toho se pak odvozuje kritická doba pro včelstvo a zahajuje léčba. Když se pak spolehneme na počítání, tak již je nejspíš pozdě. A už vůbec nefugiují nějaké komise, kdy včelařům do úlů dávkují léčiva podle nějakého stanoveného mustru, nebo rozdávají varidor v učené dni po kapkách. V těchto hloupostech se pak musí hledat původ neúspěchu.
Základem je jedině, období výchovy zimní generace, včasné podchycení doby kdy nasadit preventivní léčbu a je úplně jedno jestli je to ten či onen gabon nebo ta či ona kyselina. všechny ostatní jsou již jen takovým doladěním úspěšné preventivní léčby. Tím se rozumí, stav neohrožující vývoj včelstva. Léčit důsledky tady nejde.

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 26.10.2012 11:04:24
> ----------------------------------------
> No jestli si myslíš že to zachráníš ty, tak ti to přeji. Ale včelaření je
> zemědělský obor a v jako takovém není nic jistého. Tady se počítá s
> přesností + - moc.
>
> Pepan
>
> ---------
>
> Pak ti nerozumím, říkáš že to spočítali jiní, pak že to nemůže platit, že
> je to zemědělství.
>
> Takže nakonec to je na každém, aby si to ohlídal sám a když je o tom
> hlídání tady řeč, tak píšeš, že to nemá cenu.
> Že už to jiní vyřešili.
>
>
> Karel
>
>
>

Když se na to podívám z jiného úhlu pohledu, je pro mne současná metidika potírání škůdce svým způsobem výhodná. Jednou za pět let zkrachují všichni škůdci včelaření, protože příroda je přeci jenom moudřejší no, a kdo ví, zda to není záměrem současných výzkumníků.

Technická pomoc nevím. Racionalizace kočování se krátilo cca na 85%, tj. asi 42% z celkové ceny.

Svetlých roztočov na podložke som sledoval sledoval niekoľko rokov a hľadal som príčinu prečo je to tak. V tom čase som v úľovom dne celoplošnú sieť, takže na podložke sa zachovalo všetko, čo cez ňu prepadlo. Okrem svetlých roztočov som na podložke nachádzal i svetlé nožičky včelích imág.

Preto som príčinu hľadal na plástoch s plodom, kde som našiel čerstvé odstraňovanie plodu včelami. V otvorených bunkách sa mi nepodarilo vidieť ani dobre vyvinutého ani svetlého klieštika, ale museli tam byť, no boli včelami vyhodený alebo sa samičky presunuli na včely.

Takže príčina padanie bielych klieštikov môže byť aj inde, ako v rabovaní včiel vo voľne žijúcich včiel. Ja bývam na okraji lesa, ktorého rozloha je obrovská, ale aby som našiel v strome čo i len jediný uletený roj som sa nestretol. U vás sú predsa len kultivovanejšie lesy, tak odletené roje majú predsa len menšiu možnosť si adoptovať nejakú vhodnú dutinu.Preto si myslím, že nejaké spady bielych roztočov na dne úľa môžu mať pôvod väčšieho napadnutia plodu klieštikom.

Dne Friday 26 of October 2012 15:44:06 A.Tur?áni napsal(a):
> ú predsa len kultivovanejšie lesy, tak odletené roje
> majú predsa len menšiu možnosť si adoptovať nejakú vhodnú dutinu.Preto si
> myslím, že nejaké spady bielych roztočov na dne úľa môžu mať pôvod väčšieho
> napadnutia plodu klieštikom.

zato treba u nas mame hodne dutych kamenych zdi, nektere chranene jako
kulturni pamatka, nebo zazdene vyklenky, kde je jim dobre.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Dle informace na ČSV v Praze do týdne budou rozesílat rozhodnutí o přiznání dotace na technickou pomoc,letos výše dotace vychází na 42,55 %

Příteli Holube, kde se ta volně žijící a kolabující včelstva berou? Dnes volně žijící včely o vhodný bejvák nezakopnou, takže je tady téměř nula včelstev. Jinak se můžou vyskytovat ulétlé roje, tady bych podotknul, že tato možnost je také nulová, protože všichni chováme "nerojivá" včelstva a když, tak jim v tom tvrdě bráníme. Já si osobně myslím, že ještě nikdo nevybádal, proč se tak děje. Dokud se situace výrazně nezlepší, tak si budu stále myslet, že se tady okolo toho jen "chytře" debatuje. Ještě tady nikdo nepředložil údaje z mnohaletého výzkumu na několika stech včelstvech v různých podmínkách.

J.P.

Počítám často, několik let a pořád v tom nevidím nic zásadního od čeho se odrazit.

příteli Menšíku, přečti si co jsi napsal před deseti dny.

J.P.

Vážený příteli číslo , ke starým příspěvkům se nevracím. Pokud něčemu nerozumíš tak to ocituj nebo vlož celý původní příspěvek. Na léčení varoázy není co měnit a principy se kterých vycházejí jsou dané samými brouky a včelami a z toho je nutné vycházet.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: 1.1628620073.1301340050.1305527235.1305567494.145;
>        vcely_identify <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 26.10.2012 18:43:06
> ----------------------------------------
> příteli Menšíku, přečti si co jsi napsal před deseti dny.
>
> J.P.
>
>
>

J.P. : Jinak se můžou vyskytovat ulétlé roje, tady bych podotknul, že tato možnost je také nulová, protože všichni chováme "nerojivá" včelstva a když, tak jim v tom tvrdě bráníme.
Co se týká rojů s vámi vůbec nesouhlasím
Neumím odhadnout počet rojů za rok ale jedná se o tisíce až desetitisíce.
Masm zkušenost že mi volal syn že mu visí na zahradě sousedův roj že mu o něm říkal a soused že řekl že není jeho že se mu rojily včera a uletěly do lesa. Druhý den jsem přišel v okamžiku když se zvedaly že odletí a také odletěly. v ten samý okamžik se sousedovy rojily další včely a byly ve vzduchu, sedly si pak u nej (nechal je tam do druheho dne až odletěly)
Ale to není vše v tom okamžiku kdy vzlétly oba roje přez ně a částečně skrz ně přželetěl roj cizí, třetí.
Jen mi dalo potíž uvědomit si že včely se v roji tří rojů bezpečně orientovaly a sedly nebo letěly přesně kam které ctěly.
J.B.

Příteli Holube, kde se ta volně žijící a kolabující včelstva berou? Dnes volně žijící včely o vhodný bejvák nezakopnou, takže je tady téměř nula včelstev. Jinak se můžou vyskytovat ulétlé roje, tady bych podotknul, že tato možnost je také nulová, protože všichni chováme "nerojivá" včelstva a když, tak jim v tom tvrdě bráníme. Já si osobně myslím, že ještě nikdo nevybádal, proč se tak děje. Dokud se situace výrazně nezlepší, tak si budu stále myslet, že se tady okolo toho jen "chytře" debatuje. Ještě tady nikdo nepředložil údaje z mnohaletého výzkumu na několika stech včelstvech v různých podmínkách.

J.P.

Příteli J.P.
Tím chcete říci, že bez vás (tím myslím obecně všechny včelaře) by včala vyhynula. Já si myslím, že ne. Výmluvný je např. ten fakt, že v některých neobydlených a oblastech bez včelařů včely navzdory krutým podmínkám žijí.
Nerojivá včelstva sama o sobě, bez odpovídající péče, jsou iluzí. Výmluvou u těch výjimek, co značí matky, jsou tiché výměny, já tomu říkám "tiché rojení" :-)
Těch "tvrdě rojení bránících" včelařů je statisticky velmi poskrovnu. To se i na včelařských fórech ozývá argumentace "a co bych s těmi oddělky dělal?, kam bych je dával?"
Přiznejme si, že úroveň včelaření je žalostná a stát, kraje podporují nové majitele včelstev, tedy tu bídu, aniž by proti tomu adekvátně podpořily vzdělávání.

Nejde srovnávat nesrovnatelné.

Příteli Holube, kde se ty málo obydlené oblasti s krutými podmínkami vyskytují a v čem se tam ta včelstva ukrývají. Kruté podmínky si já dovedu představit v tundře, nebo tajze. Tam jsou samozřejmě také mezi jiným hmyzem také včely, ale pouze samotářky. U nás těžko ulétlý roj najde vhodný ubytovací prostor, v kulturní krajině tyto včely nenaleznou zdroje sladiny, takže v pozdním létu již mají to co si donesly spotřebováno, velmi silně pochybuji, že jsou v takové síle, aby provozovaly loupež a s příchodem podzimu - chlad a mokro - jdou pod kytičky. Mohlo by se diskutovat o tom, zda takto uhynulé včelstvo neni zdrojem nákazy, protože je tam určitě nějaký plod, který chladem odumřel. rozkládá se, vzniká živná půda pro bacouchy a t.d. Nechme to probádat těm co na to mají vzdělání a podmínky. S tím rojením je to samozřejmě nadsázka. Rýpnul jsem si jen proto, že když je na toto téma diskuse, tak nikdo nemá, nebo neměl léta roj a těm co se to rojí se předhazuje, že jsou to včelařští nepoučitelní amatéři, ne-li přímo debilové. Příroda má obrovskou moc ve směru rozmnožování, jen my lidé si stále něco namlouváme a máme snahu ji dirigovat.

J.P.

Příznivci včelaření v úlu Eurodadant se letos setkají na svém pravidelném každoročním srazu v Rekreačním středisku Želivka pod Sedlicí u Humpolce v okr. Pelhřimov (www.zelivka.com) ve dnech 17. - 18. listopadu 2012.

Začátek přednášek bude v sobotu 17. 11. v 9.00 hodin. Během sobotního odpoledne je v plánu krátká exkurze na místní vodní elektrárnu, návštěva včelnice Miroslava Krčila a včelařského skanzenu v Humpolci. V neděli budou přednášky jen o Eurodadantu. Pokud bude mít kdokoliv z členů příspěvek o svém včelaření, rádi ho zařadíme do programu.

Služby:

Varianta A:

Ubytování od pátku do neděle: 570,- Kč

Strava od páteční večeře po nedělní oběd: 624,- Kč

Varianta B:

Ubytování ze soboty na neděli: 340,- Kč

Strava od sobotního oběda do nedělního oběda: 540,- Kč.

Vložné 200,- Kč.

Přihlášky: cimala/=/vcelimed.cz, tel. 583 232 222, mob. 777 232 893.

Uzávěrka přihlášek: 10. 11. 2012




Srdečně zváni jsou i nečlenové Dadantklubu.

Dutiny pro roje v běžných produkčních lesích budou velice zřídka, protože tyto stromy se obvykle vykácí dříve než se dutiny vytvoří.
Výjimku by snad mohly tvořit smrky v mládí napadené václavkou,ty tvoří do cca metru od země ztluštění kmene poměrně velkého průměru, které může vyhnít a tím vytvořit slušnou dutinu. Taky jsem viděl smrk v průměru asi 30 cm,zvenku na pohled úplně normální, který měl kmen v délce 2 - 3 metrů od země úplně vyhnilý, síla stěny byla tak 2 cm dřeva a jinak volná dutina o průměru cca 25 centimetrů.
Ale v ostatních porostech, kde je sklon nekácet staré stromy kvůli jejich monumentálnosti nebo prostě proto, že to je nekvalitní porost, který se nechává, dokud ty stromy nehrozí spadnutím , podle mně bude dutin pro roje dost.

Spíš vidím jako omezení to, že ulétlý roj nestihne do zimy nabrat dostatek zásob a vychovat zimní generaci včel. Je tak zlikvidován už na začátku slídění ke konci července.
Tam ale může záležet hodně na konkrétním roku, jaká tam byla nabídka pro včely v červnu, červenci a srpnu.

Pokud byly v oblasti tyto měsíce snůškově hodně dobré, roje stihnou naplodovat zimní včely a nashromáždit zásoby. Potom může být na podzim hodně vylupování těch rojů, které to stihly napůl, ale to by nebylo tak nejhorší. Na jaře můžou být nějaké roje živé a cyklus se potom opakuje. V závislosti na snůškových podmínkách, síle roje a přemnožení varaózy potom může dojít ke kolapsu roje a tím k loupeži v případě špatného roku už v červenci kvůli nedostatku zásob. V případě lepšího roku pak může dojít k vylupování později až do podzimu, podle toho, kdy přijde kolaps kvůli přemnoženému roztoči nebo kvůli nedostatku zásob.

Takže já to vidím tak, že za prvé v běžné krajině mají úlétlé roje obvykle dost dutin k usazení. A za druhé že pokud se varaóza šíří zalétlými neléčenými roji, propuká vždycky rok nebo až dva roky po velice dobré letní snůšce.

Netusim na jake agrarni pousti to pr.Pala bydli,na u nas maji roje a roje z roju nabidku dutin jak v realitce a o nejake nesnusce v lete se uz neda mluvit vubec.Hektary ostruzin,malin,vrbek,konopacu a lesni burene dokazi zasobit roje bohate.Lesni komplexy rozervane zleby potoku s loukami,ktere se nekosi,skalnate strane s velkym prevysenim,ktere se netezi a nesazi.V "kulturni"krajine bych nezil ani ja,ne tak vcely...JosPr

Ps:pr.Palo,predstavte si,ze vytvorite 3 ramkovy oddelek a aniz ho budete krmit,diky nabidce prirody se Vam rozroste na vcelstvo a pokud mu v srpnu neseberete 20 kilo medu,nemusite krmit na zimu.Nebo usadite roj na 11 mezisten a za 14 dnu je tak zapraskany medem,ze nema matka,kde klast? Tak jak si potom roj v prirode nemuze opatrit zasoby,zvlast kdyz konci driv s plodovanim a nikdo mu zasoby nekrade???JosPr

"Ps:pr.Palo,predstavte si,ze vytvorite 3 ramkovy oddelek a aniz ho budete krmit,diky nabidce prirody se Vam rozroste na vcelstvo a pokud mu v srpnu neseberete 20 kilo medu,nemusite krmit na zimu.Nebo usadite roj na 11 mezisten a za 14 dnu je tak zapraskany medem,ze nema matka,kde klast? Tak jak si potom roj v prirode nemuze opatrit zasoby,zvlast kdyz konci driv s plodovanim a nikdo mu zasoby nekrade???JosPr"

Netusim na jake agrarni pousti to pr.Pala bydli,na u nas maji roje a roje z roju nabidku dutin jak v realitce a o nejake nesnusce v lete se uz neda mluvit vubec.Hektary ostruzin,malin,vrbek,konopacu a lesni burene dokazi zasobit roje bohate.Lesni komplexy rozervane zleby potoku s loukami,ktere se nekosi,skalnate strane s velkym prevysenim,ktere se netezi a nesazi.V "kulturni"krajine bych nezil ani ja,ne tak vcely...JosPr

Josef, keď to tak čítam, tak sa cítim žijete v krajine zázrakov, u a to tak nie je od r. 2010. Osádzal som tohoto roku 2 roje, zo začiatku to bolo ako tak,. ale v obidvoch prípadoch v 7. mesiaci nemali nič ani v plodisku ani v medníku, pretože na od rozdiel od vás, bola v okolí včelnice vyprahnutá krajina, bez akejkoľvek "nabídky" nektáru a peľu. Preto som musel celú včelnicu kŕmiť.

Na včelnici mám už 7-8 rokov klát osadený roj, dovolím mu nosiť koľko sa mu ráči (a nič mu nekradnem), navyše mu každú jeseň podám zásoby a píšem ako fakt. Tak prečo by si roje dokázali doniesť toľko, aby tú zimu prežili? V okolí včelnice má hlboké dubové lesy, často chodím do nich na huby, ale ešte som za 30 rokov ako tu bývam s rojom nestretol.

Oči mám otvorené, pretože každý včelár by sa rád s rojom v lese stretol. Takže divých včelstiev v lese nie je toľko ako to vy vykresľujete. Skutočnosť môže byť aj iná, čo nepotvrdzuje teóriu sekundárneho zamorenia našich včelstiev, nemusí byť z nich, ale skôr pôvod zvýšeného počtu klieštikov v úľoch, je príčina v nedostatočnom ošetrení svojich vlastných včiel npr. spoliehanie sa na KM, ktorá nie je až tak spoľahlivá, no to sú len moje skúsenoti.

Já jsem v lese za těch mnoho let také neviděl volně žijící včely. Může někdo z účastníků konference sdělit, zda, kdy a kde zažil takovýto případ?

Je to zvláštní ale já je v lese viděl tak před 50 roky zato úplným rájem se pro ně stává architektura. jsou to různé zídky z tvárnic, duté elektrické sloupy, nepoužívané komíny, dutiny ve stropech, komorová zdiva, staré památné stromy atd Ale nikdy tam nepřežívali slabá včelstva. A když umřela nikdy tam nebylo co loupit a na 100% tam fungoval přirozený výběr. Jiná situace je u nás včelařů kdy podle našich domýšlivých úvah se včelstvy manipulujeme, spojujeme, rozdělujeme, chováme matky ze kterých pak neumíme vyřadit nevyhovující. Nedej Pán Bůh abychom přišli o kilo medu. Za všechny naše neúspěchy pak může soused lajdák.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kapoun <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dutiny pro roje Re: Varo?za,
> Datum: 28.10.2012 16:42:40
> ----------------------------------------
> Já jsem v lese za těch mnoho let také neviděl volně žijící včely. Může
> někdo z účastníků konference sdělit, zda, kdy a kde zažil takovýto případ?
>
>
>

Příteli JosPr,buď rád a štasten, že máš včely ve včelařském ráji, ne-li přímo v říši divů. Ještě tady chybí něco o těžbě medu. Možná se dozvíme, že vůbec nepotřebuješ medomet a že stačí podstavit kbelíky pod úly a nevíš si rady co s tím množstvím. Když bych já chtěl usadit roj, tak z něj nikdy nedostanu 20kg medu. Naopak, jestli mu nedám spoň 20kg cukru, tak z něj nikdy nic nebude. Ty povídačky o obrovských vyhnilých hálkách, nebo kamenných zídkách, dokonce chráněch zákonem se ani nedají číst.

J.P.

"Já jsem v lese za těch mnoho let také neviděl volně žijící včely. Může někdo z účastníků konference sdělit, zda, kdy a kde zažil takovýto případ?"

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Tak jednou za několik let včely v lese vidím,byly ve smrku,v lípě,v hrušce,v kaštanu,dokonce v zemi(?!?),všechno Kladensko nebo Uherskobrodsko.
Je pravda,že tam zpravidla moc dlouho nevydržela,pokud jsem měl tu příležitost je sledovat,tak většinou jednu dvě sezony.
Ale pokud byly někde ve zdi,tak tam vydržely podstatně déle,jeden příklad za všechny.
Tady u nás je barokní špejchar ještě z dob panství Kinských,více než metrové zdi z kamene a cihel.Kousek od něj mám už řadu let stanoviště včelstev.Každý rok se v této obci v rojovém čase objeví několik rojů i přes to,že jsem tu široko daleko jediný včelař,a některé roky zde dokonce v období snůšky včely nemám,protože jsou na kočovce.A i když je tady mám,tak často následná kontrola neprokáže,že by se zrovna něco vyrojilo,a přesto mi lidi volají,že mají na zahradě nebo třeba na ulici před barákem roj.A že je určitě můj.Tyhle roje z neznáma mi byly záhadou,až letos jsem zjistil v dutinách za trámy této stavby 3 včelstva.A nebyli to žádní chcípáci,podle letové aktivity a rozebrání jednoho z nich bylo patrné,že dutiny ovládají včelstva značné síly,což potvrzovaly ostatně i 4-5tikilové roje.Také dílo bylo tmavé,v podstatě téměř černé.Zjevný byl i silný nános propolisu,včelstva vitální,žádných zakrnělých křídel apod.prozrazující velký výskyt VD jsem si nevšimnul.Bohužel,dnes tam už nejsou,majitel stavbu renovuje a nechal je zlikvidovat.
Jen to potvrzuje,že volně žijící včelstva jsou v určitých případech nejspíš životaschopnější,než jsme ochotni si připustit.

Zdraví Pavel

Zminim jeste jeden dulezity faktor pro neverici Tomase.Vezmeme li ucinny dolet 3km,nakresleme kruznici o tomto polomeru,spocteme si plochu a pak to podelme poctem vcelstev.Vyjde nam pocet vcelstev na hektar.Ja delim 42 vcelstvy vsech nasich vcelaru,vysledek si muze kazdy spocitat.Cestuju po stavbach po Morave a nechapu jak muze mit vesnice 200 vcelstev nebo jeste vic,to uz je cire blaznovstvi...Kbeliky na med pod uly nestavim,pres otevrena sita by do nich napadalo vselicos...Radsi je mam u medometu pro 3,nekdy 4 vytaceni...JosPr

Odečteme-li plochy hor, tak je v ČR cca 10 chovaných včelstev na km2. Kolik jich je voně žijících??? kdoví? Zalesněný 1 km2 území má 15 000 stromů. To je velká náhoda, kdo v lese takový strom se včelstvem najde. Já to štěstí měl, že jsem je už vícekráte viděl. Kdo nevěří, ať si dojde za hajným a zeptá se, kolik ročně porazí stromů se včelami.
Jak už tu bylo napsáno, žijí včelstva i v jiných příbytcích. Já je našel dokonce ve skalní puklině.

Já jsem při kácení dutého smrku narazil na žijící včelstvo, které mělo vstup do úlu u země. Průměr dutiny byl přes 30cm, délka plástů 1,5m. Podle tmavých souší tam rozhodně byly minimálně druhý rok. Bylo to v zimě a včelstvo bylo velmi pěkné. Můžu říct, že tak silné včelstvo s tolika zásobami bych si přál zimovat.

 

Netusim na jake agrarni pousti to pr.Pala bydli,na u nas maji roje a roje
z roju nabidku dutin jak v realitce a o nejake nesnusce v lete se uz neda
mluvit vubec.Hektary ostruzin,malin,vrbek,konopacu a lesni burene dokazi
zasobit roje bohate.Lesni komplexy rozervane zleby potoku s loukami,ktere
se nekosi,skalnate strane s velkym prevysenim,ktere se netezi a nesazi.
JosPr


------------------------------


..potom nerozumím tomu ,proč považujete chov 200 včelstev na katastru obce s takovou nadílkou za čiré bláznovství.
Udejte prosím polohu katastru, rád k Vám po hlavní snůšce včely převezu.
T.P

Srdecne pozdravujem,
Vystava bola lepsia ako v roku 2011, stretol som sa aj s vcelarmi z Kosic.
Pan Furak je velmi spolahlivy partner, skutocne ak si nieco objednate tak
korektne dohodne termin a cenu. Firma Lyson ma tiez vynikajuce vyrobky.
Naposledy sme cestou pana Furaka nakupovali zariadenie na pastovanie medu 
od spominaneho polskeho vyrobcu na 50 litrov za 582 eur a kolega ma na 200
litrov za 1 250 eur.. Pracuju bezvadne. Pokial chcete pastovat rucne t.j.
el. vrtackou tak pouzivali sme nerezovu vrtulu za 19 eur.
Miso Senican

Tak pánové, konečně z vás vylezlo, to na co jsem čekal. A to je ,že včelstva volně žijící jsou - tomu jsem se nikdy nevyhýbal- ale v tak mizivém množství, že v žádném případě nemůže dojít k masivní "reinvazi", třeba při jejich vylupování včelstvy chovanými včelaři a toto je také velmi diskutabilní, ono to může být také naopak. Takže s těmi zasranými roztoči je to úplně jinak a tu latinu si nechte do hospody.

J.P.

Proc povazuju 200 a vic vcelstev v obci za cire blaznovstvi?Kazda oblast ma svoji mednou bonitu,samozrejme castecne ovlivnenou skladbou zemedelskych plodin a pocasim.Parkrat jsem videl rekneme kulturni krajinu napraskanou vcelstvy a z pastvy jenom trochu repky,ovocnych stromu a lip.Zadny les.A kdyz jsem se pidil po vynosech medu,hluboko pod celostatni prumer a to diky poctu vcelstev.Uz vubec nechapu snahy"vytvaret podminky pro zvysovani poctu vcelstev u vcelaru".Tam kde pastva neni,nemuze byt ani med,pak uz je jasne,proc se musi dat roji 20 kilo cukru,aby z nej neco bylo a na metrak medu na vcelstvo se hledi jako na vymysl choreho mozku.Cim vic vcelstev,tim hur.JosPr

Co z koho vylezlo to bych komentovat nechci. Je pravda ,že jsem viděl celou řádu míst odkuď divoce žijící včelstva vyletovala . Ještě před 20 lety se hospodařilo z přestárlými
stromy jinak. Dnes nejsou lidi aby tyto stromy někdo zhodnotil a tak velmi často padnou , zůstanou ležet a pomalu se rozloží což pro přírodu je dobře. Padnou často ty které jsou poškozené , často duté a poslední roky mohly sloužit jako včelí obydli.
Někdy okolo r.1985 jsem byl přes prázdniny na jednom hradě kde jsem viděl v kamenné zdi tři různá místa odkuď vylétávaly včely. V onomu katastru se včelaří chlubili že v boji proti varroze zlikvidovali všechna včelstva .
Kolik rojů uletí to ať si každý srovná sám dle znalosti okolních včelařů.
Josef

Dobry vecer,

dnes jsem sel kolem stanku s vcelarskymi produkty, kde mj. prodavali svetly i tmavy med, ktery byl tekuty, od pohledu jako prave stoceny, ale ne pastovany. Jak se to dela? Muj med je jiz vice mene tuhy-cukernaty.

S pozdravem
OndrejV

A co tedy s tím? Na kruhu o poloměru 1km je na 200včelstev, v rukou 9 včelařů. Tak jak může být líp? Jedínně, že by 2/3 přestali včelařit. A to je blbost. Zrovna tak, aby každý snížil o 2/3 svá včelstva. Nedohodnou se 2 natož 9 lidí. Bláznoství to být může, ale nic se s tím nenadělá. S něčím podobným si dokázala vždycky, poradit jen příroda.