78432

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



JosPr (217.77.165.46) --- 16. 10. 2012
Re: l??en? v?elstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021) (59024) (59026) (59039)

K nelecenym vcelstvum.V Olsanech u Pv existovalo vcelstvo ve strope chatrajiciho domu az do letoska po 6 let!!! Nikdo mu nedaval gabon,varidol,nenatiral ho na jare,a nebyt novostavby vedle,bylo by tam jeste dnes! Nadherne silne vcelstvo,zadny zebrak jako je k videni u mnohych dnes.Kazdy rok ozdravny roj a stacilo to.Skoda,ze jsem se nedopatral po rozmerech vceliho dila a mnozstvi prirozenych zasob..Na puvodnim zpusobem zijici vcelstva nic nesvadejme,priciny hledejme u "drzitelu" vcelstev,co sami nesvedou nic a jen zneuzivaji a otravuji ostatni.Bez urazky.JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59041


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1.1628620073.1301340050.1305527235.1305567494.145; vcely_identify (193.179.175.210) --- 16. 10. 2012
Re: leceni vcelstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021) (59028) (59029) (59031) (59032)

Aleši, jedna lahvička Varidolu - neboli souprava - neni na léčení padesáti včelstev, ale pouze na padesát aplikací, a to jen v případě, jak já říkám - jenobednového chovu. Takže, když je chov vícebednový, počet aplikací klesá a zůstávájí knoty. Dopředu se musí počítat se všemi možnostmi, protože jsou potíže s přiobjednáním. Když to zrajchnujež dojdeš k číslu sedum.

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59040


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(193.179.175.210) --- 16. 10. 2012
Re: l??en? v?elstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021) (59024) (59026)

Kde se berou neléčená kolabující neléčená včelstva - no přece v hlavách velmi iniciativních laických superléčitelů. Já věděl jen o jednom včelstvu, které žilo v jisté nemovitosti, dnes je pravděpodobně nemovitost prodána a provádějí se stavební úpravy,takže se můžu domnívat, že toulající se roje ztratily poslední místo k ubytování a tím se z nich stanou bezdomovci, kteří zhynou s poklesem teplot s vydatnou pomocí podzimních srážek. I kdybych se chtěl vymlouvat na neléčená včelstva, tak nemůžu, protože prakticky ve svém okolí již neni žádné místo, kde by tak zvaně divoká včelsva - tento výraz přímo nenávidím, zrovna tak, jako varoatleraci - mohla přežívat. A jak píše Pepan, aby bylo něco účinné, musí být podáno včas, a proto si myslím, že přístupnost k léčivům by měla být snadnější, včasnější a přitroublé veternátrní předpisy by měly doznat závažných změn. Je skutečně lepší předcházet, než odstraňovat důsledky. Toto platí nejen ve včelařině.

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59039


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 10. 2012
Re: leceni vcelstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021) (59028) (59029) (59031) (59032) (59033) (59034) (59035) (59036)

Právě tady v tom příspěvku se nachází to jádro pudla k zamyšlení. Popisuješ dv případy
1) jeden pomalejším plodováním.
2) rychleší plodování
Oboje však mají stejný výnos. Z toho pak vychází poznatek, že v množství plodu asi není to rozhodující o výnosu. Je však dnes již známo, že ne ve všech včelstvech se včely dožívají stejného věku. Některá včelstva pak při své krátké životnosti údajně mají i o 2 grnerace plodu víc. To pak také znamená, že vychovají í více generací VD.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: leceni vcelstev
> Datum: 16.10.2012 12:34:00
> ----------------------------------------
> Také mám včelstva s průměrově vyšším spadem po celou sezónu a nejsou to
> zrovna ty krajní, kde by se dalo uvažovat o zalétávání. Ikdyž to není spad
> přežití ohrožující, např. přelom červen/červenec místo 0,1 je 0,3
> roztoč/den, je tam potom na jaře vidět rozdíl v rozvoji, jsou pomalejší,
> ikdyž řepku stihnou a donesou medu stejně. Ale do chov nálady se dostanou
> později. Začátek chovné nálady považuji zakladení prvních trubčích
> buněk.Psal jsem to už několikrát, že odchovávám ranné matky. Z takových
> včelstev si beru vajíčka a hlavně jsou řijní jen trubci ze včelstev
> podobných vlastností. To je pro mě ten nejjednoduší přírodní výběr.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59038


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kapoun (212.96.187.90) --- 16. 10. 2012
Re: leceni vcelstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021) (59028) (59029) (59031) (59032) (59033) (59034) (59035)

Smím se zeptat, jaké máte zkušenosti z vlastnho brakování? Odpovídá to předpokladům?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59037


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.12.160) --- 16. 10. 2012
Re: leceni vcelstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021) (59028) (59029) (59031) (59032) (59033) (59034) (59035)

Také mám včelstva s průměrově vyšším spadem po celou sezónu a nejsou to zrovna ty krajní, kde by se dalo uvažovat o zalétávání. Ikdyž to není spad přežití ohrožující, např. přelom červen/červenec místo 0,1 je 0,3 roztoč/den, je tam potom na jaře vidět rozdíl v rozvoji, jsou pomalejší, ikdyž řepku stihnou a donesou medu stejně. Ale do chov nálady se dostanou později. Začátek chovné nálady považuji zakladení prvních trubčích buněk.Psal jsem to už několikrát, že odchovávám ranné matky. Z takových včelstev si beru vajíčka a hlavně jsou řijní jen trubci ze včelstev podobných vlastností. To je pro mě ten nejjednoduší přírodní výběr.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59036


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.49) --- 16. 10. 2012
Re: leceni vcelstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021) (59028) (59029) (59031) (59032) (59033) (59034)

A naprosto nejprinosnejsi by bylo,vcelstva opakovane vykazujici vetsi mnozstvi VD jednoduse brakovat.Tim se nedostavame pouze k osobni odpovednosti vcelare,ale znovu k urovni vcelareni jako celku.Pro spoustu vcelaru je zruseni vcelstva neco nemyslitelneho byt jen pro doprovodne vlastnosti,ne tak pro velky vyskyt roztocu...Kazda vcelnice ma nastavena jina kriteria pro vyber vcelstev a mnoha vubec zadna,prioritou je jen nesmyslne drzet stavy,kvantita na ukor kvality...JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59035


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kapoun (212.96.187.90) --- 16. 10. 2012
Re: leceni vcelstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021) (59028) (59029) (59031) (59032) (59033)

Možná by bylo přínosné, kdyby ti, kteří monitorují všechna včelstva sledovali, zda ty včelstva, které mají vyšší výskyt VD se i jinak něčím odlišují od ostatních, např. jsou slabší, úly jsou umístěny na krajích, apod.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59034


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.60) --- 16. 10. 2012
Re: leceni vcelstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021) (59028) (59029) (59031) (59032)

>A z vlastní zkušenosti vím, že když už monitoruji, tak všechna včelstva na stanovišti, protože v době loupeží se ty rozdíly ve spadu hodně můžou lišit.<
----------------------------------------------------------
K tomu si Aleši dovolím předložit vlastní zkušenost.
Každý, kdo monitoruje včelstva v průběhu celého roku tak zjistí, že rozdíly ve spadu jednotlivých včelstev se liší a to nejen v době loupeží, nýbrž již v průběhu celé sezóny. Na každé včelnici jsou některá včelstva která vykazují vyšší spady. Tato včelstva vykazují vyšší spady již v průběhu měsíce května a června a je třeba právě v těchto, přednostně a neodkladně tlumit rozvoj populace kleštíka, neboť právě tato včelstva jsou potenciálním zdrojem "reinvaze" kleštíků pro celou naši včelnici. K tomuto účelu nám poslouží nejlépe kyselina mravenčí (Formidol - 40 ml; Formidol - 80 ml, či jiná aplikace.... lépe něco než nic), kterou můžeme použít kdykoli v průběhu produkčního období. Naši "vlastní kleštíci" mají největší podíl na poškození zimních generací včel. Teprve až následně jsou to kleštíci importovaní od "souseda". I zde platí pořekadlo o zametání před vlastním prahem ;o)).
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59033


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.13.224) --- 16. 10. 2012
Re: leceni vcelstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021) (59028) (59029) (59031)

Léčiva dávám pořád stejně, dva Gabony na včelstvo a jedna lahvička Varidolu by také vyšla na cca 50 včelstev. 50 včelstev nemám, ale posuzuji podle toho kolik mi zbyde léčiva v jedný lahvičce. Problém nevidím v tom, že by nefungovalo léčivo, ale v tom že nefunguje na 100%. A to nefungovalo nikdy a žádné léčivo. No a jednoduchou přímou úměrou se dostanu k tomu, že přežije ošetření vždy více kusů roztočů. A pokud nezasáhne včelař a neudělá v sezóně ošetření navíc než si zvykl(Gabon,Varidol), tak dojde přemnožení roztoče. A zase se dostávám k zodpovědnosti chovatele, nejde mít naučenou větu, kdy mám použít léčivo, musím mít přehled o spadu a případně napadení plodu, protože to předchází spadu. A podle toho se mohu rozhodnout jestli dám léčivo a jaké. Myslím si, že spad je celorepublikově monitorován tak u 10% včelstev a to jsem ještě optimista. A z vlastní zkušenosti vím, že když už monitoruji, tak všechna včelstva na stanovišti, protože v době loupeží se ty rozdíly ve spadu hodně můžou lišit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59032


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 16. 10. 2012
Re: l??en? v?elstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021) (59028) (59029)

je to tak jak Pavle pises, mozna trochu s nadsazkou, ale organizovanost je skutecne pomerne slusna a tu pokladam za velmi dulezitou. Problem je v tech lecivech, ikdyz jich tam cpeme cim dal vice ( ze dvou kapek Varidolu dnes jiz mininalne 4),ze 2ks gabonu uz taktez 4 ks. Do toho jarni nater a mame ted poradny prusvih.


Já myslím, že léčivo pro včely je marginalita. Pokud někdo třeba používá na psa obojek proti klíšťatům, stříká doma proti mouchám něčím jak biolitem, "impregnuje" nohy, než jde do lesa příslušným silným repelentem na klíšťata, bydlí v baráku, kde dřevo má impregnované běžných prostředkem na ochranu dřeva, musel v bytě jedem likvidovat štěnice,stříká na zahradě rád chmikáliemi "na brouky" atd, tak v porovnání s tím je jeho prostředí extrémně zamořené, zatímco včely jsou úplně čisté.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59031


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 16. 10. 2012
Re: l??en? v?elstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021) (59028)

"Pokud jde o VM (varroamonitoring), tak ten si každý dělá u sebe a je jeho věc jak si jej zprůměru.

Může si jej porovnat s nárůsty ve VMS - Varoamonitoring systemu a vědět víc."


Tak to jsem smotal dohromady VM a VMS.
Jasně že varoamonitoring potom by měl dělat každý, u koho se dá předpkládat, že běžné předepsané ošetření by nemuselo stačit.
VMS mi ale potom připadá relativně zbytečný. Maximálně jako nějaký pomocný údaj k odhadu zvyšování množství roztočů na určité ploše.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59030


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (88.102.9.94) --- 15. 10. 2012
Re: l??en? v?elstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021) (59028)

,,,Kdyby tomu tak bylo, tak by stačilo provést pořádně jen podzimní ošetření a do dalšího podzimu se nemůže nic stát.Tři ošetření s perfektní organizovaností to jistí. Vlastní růst populace roztoče ve včelstvu není takový, aby došlo k problému. Ten by nastal až druhým, případně třetím rokem.
Praxe ale ukázala, že to tak někdy nefunguje, že je v případech hromadných úhynů migrace z kolabujících včelstev ten hlavní faktor. Kde se ta kolabující neošetřovaná včelstva berou? :-),,,


Je to tak jak Pavle pises, mozna trochu s nadsazkou, ale organizovanost je skutecne pomerne slusna a tu pokladam za velmi dulezitou. Problem je v tech lecivech, ikdyz jich tam cpeme cim dal vice ( ze dvou kapek Varidolu dnes jiz mininalne 4),ze 2ks gabonu uz taktez 4 ks. Do toho jarni nater a mame ted poradny prusvih. Kolega se na zacatku ptal,kde se mu tam vzali ti roztoci. Pri ucinnosti Gabonu a jeho plosnem nasazeni, prece nemuzou byt vcelstva tak atakovana z vnejsku. Podle me prusvih je uz i u Amitrazu, diky KŠ jsme overovali ucinnost. Amitraz a KŠ by na tom meli byt stejne a nejsou. Zatim si stojim. Proto tech roztocu preziva takove mnozstvi a pak v nasledujicim roce se krasne pomnozi a ani gabon uz to nezachrani.

P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59029


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 15. 10. 2012
Re: l??en? v?elstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021)

RP:
No, VM stejně jako tehdejší předpověď musí být nutně plošně zprůměrována.
-----------

Pokud jde o VM (varroamonitoring), tak ten si každý dělá u sebe a je jeho věc jak si jej zprůměru.

Může si jej porovnat s nárůsty ve VMS - Varoamonitoring systemu a vědět víc.

Ani v začátcích VMS nebyla úplně jasná představa, že by VMS vydávalo nějaké plošné vcarování (i když jsme si to mnozí mysleli) a dnes po letech je jasné, že žádné varování pro celé ČR je nesmysl.

Samozřejmě jsou roky kdy je to zhlediska roztoče horší a kdy lepší. To se z něj dá trochu určit, ale bez vlastního monitoringu je nesmysl cokoli stanovovat.

Je to prostě systém kde jsou unformace o spadu roztočů na různch místech. Žádná předpověď počasí, pouze jak kde prší a dříve pršelo pro porovnání.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59028


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Trafikant (46.33.112.73) --- 15. 10. 2012
Re: mezistěnky (58983)

mezistěny v Boskovicích vyrábí fa.Kewa ing.František Vašek.Mezistěny dodává zejména do včelařské prodejny v Nasavrkách.V minulosti jsem tyto mezistěny používal.Mezistěny byly pevné nebortily se jen jeden nedostetek jsem zpozoroval a to v bezsnůškovém období včely na nedostavěných nebo čerstvých mezistěnách dělaly na ploše průlezy i ve větším počtu.Bylo to povtrzeno i jinými včelaři,kteří tzto mezistěny používají.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59027


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PHolub (178.248.56.32) --- 15. 10. 2012
Re: l??en? v?elstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021) (59024)

""""""""""Už to tady někdo napsal v okolí včelařů asi nemůže být tolik kolabujících včelstev aby byly takto opakované invaze z venčí. opravdu však půjde o přemnožení roztoče ve vlastních včelstvech následkem nesprávně nastavených ošetření. """""
Kdyby tomu tak bylo, tak by stačilo provést pořádně jen podzimní ošetření a do dalšího podzimu se nemůže nic stát.Tři ošetření s perfektní organizovaností to jistí. Vlastní růst populace roztoče ve včelstvu není takový, aby došlo k problému. Ten by nastal až druhým, případně třetím rokem.
Praxe ale ukázala, že to tak někdy nefunguje, že je v případech hromadných úhynů migrace z kolabujících včelstev ten hlavní faktor. Kde se ta kolabující neošetřovaná včelstva berou? :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59026


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 10. 2012
Re: l??en? v?elstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021) (59022)

varoa monitorink

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kapoun <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: l??en? v?elstev
> Datum: 15.10.2012 09:03:19
> ----------------------------------------
> Co rozumíte pod zkratkou VM?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59025


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 10. 2012
Re: l??en? v?elstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021)

Už to tady někdo napsal v okolí včelařů asi nemůže být tolik kolabujících včelstev aby byly takto opakované invaze z venčí. opravdu však půjde o přemnožení roztoče ve vlastních včelstvech následkem nesprávně nastavených ošetření. mám s tím zkušenost z ochrany roslin, nesprávná doba postřiku již úrodu nezachrání i kdyby se dělala 100x. Na 100%to platí i v našem případě.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol???ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: l??en? v?elstev
> Datum: 15.10.2012 08:47:20
> ----------------------------------------
>
>
> _"Děje se přesně to samo co se dělo u zahrádkářů před 25 roky kdy se v
> rozhlase vysílala prognoóza škůdců Je tstejně nesmyslné chvání včelřů
> naásledkem VM jako tehdy u zahrádkářů."_
> No, VM stejně jako tehdejší předpověď musí být nutně plošně zprůměrována.
> Když se ale vyskytují bodová ohniska, daná jednak rozdíly v konkrétním
> provedení léčení včelařů i v konkrétním ošetřování včelstev, které při
> orientaci na vysoký výnos vedou k zvýšené citlivosti na varaózu , potom
> taky přímo loupežemi v varaózou oslabených včelstvech, tak je jasné, že VM
> musí selhávat. Aby byl za takových podmínek VM jakž takž účinný, musela by
> do něho přispívat tak čtvrtina, polovina všech včelařů nebo by musela být
> sledovaná včelstva každých 500 - 1000 metrů, podle toho, která podmínka by
> při dané hustotě zavčelení byla naplněna dřív.
>
> Jak už jsem napsal dříve, když se objevuje nebezpečná reinvaze způsobená
> loupežemi ve varaózou oslabených včelstvech, co takhle vylepšit situaci
> opatřeními, která loupežení v oslabených včelstvech omezí. A dá se dost
> podstatně omezit a to poměrně jednoduchými úpravami.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59024


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 15. 10. 2012
varoamonitoring Re: l??en? v?elstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021) (59022)

VM - varoamonitoring

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59023


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kapoun (212.96.187.90) --- 15. 10. 2012
Re: l??en? v?elstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021)

Co rozumíte pod zkratkou VM?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59022


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 15. 10. 2012
Re: l??en? v?elstev (58976) (58979) (59000) (59019)

"Děje se přesně to samo co se dělo u zahrádkářů před 25 roky kdy se v rozhlase vysílala prognoóza škůdců Je tstejně nesmyslné chvání včelřů naásledkem VM jako tehdy u zahrádkářů."


No, VM stejně jako tehdejší předpověď musí být nutně plošně zprůměrována.
Když se ale vyskytují bodová ohniska, daná jednak rozdíly v konkrétním provedení léčení včelařů i v konkrétním ošetřování včelstev, které při orientaci na vysoký výnos vedou k zvýšené citlivosti na varaózu , potom taky přímo loupežemi v varaózou oslabených včelstvech, tak je jasné, že VM musí selhávat. Aby byl za takových podmínek VM jakž takž účinný, musela by do něho přispívat tak čtvrtina, polovina všech včelařů nebo by musela být sledovaná včelstva každých 500 - 1000 metrů, podle toho, která podmínka by při dané hustotě zavčelení byla naplněna dřív.

Jak už jsem napsal dříve, když se objevuje nebezpečná reinvaze způsobená loupežemi ve varaózou oslabených včelstvech, co takhle vylepšit situaci opatřeními, která loupežení v oslabených včelstvech omezí. A dá se dost podstatně omezit a to poměrně jednoduchými úpravami.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59021


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 14. 10. 2012
Re: Re: l???en?? v??elstev (58993) (59002)

Podle mne to zamoření je důsledkem naprosto nesprávně načasovaného ošetření.Osobně používám jen doporučená ošetřen v daných termínech. včera jsme odebiráli měl na vyšetření Moru, zasíťované podložky byly v úlu 14 dní a při pečlivé prohlídce Jen ve 3 úlech z 20 bylo pár kleštíků a v jenom jich bylo 20
Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: l???en?? v??elstev
> Datum: 13.10.2012 23:15:06
> ----------------------------------------
> Jeste mi unikla jedna myslenka, gabon je vzdy na plosne pouziti min. jedna
> ZO, kdyz by gabon fungoval, tak z ceho by mel kolega tak obrovsky invazni
> tlak z vnejsku. Pochybuji,ze to bude z roju, nebo divoce zijicich vcelstev,
> to by jejich pocet se musel blizit pomeru 1:1 k tem nami opecovavanym,coz
> je nerealne. Spise soudim, ze s KM se to musi umet, aby mela ucinnost,
> gabon uz nema tu ucinnost, co mel drive. Tak se to ted dohani varidolem,
> ktery nefunguje na zavickovany plod a ze ho mam ve svych vcelach pomerne
> hodne,takze dalsi leceni jen s castecnou ucinnosti. No proste je v tom
> leceni asi hodne chyb.       
> P.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59020


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 14. 10. 2012
Re: l??en? v?elstev (58976) (58979) (59000)

Děje se přesně to samo co se dělo u zahrádkářů před 25 roky kdy se v rozhlase vysílala prognoóza škůdců Je tstejně nesmyslné chvání včelřů naásledkem VM jako tehdy u zahrádkářů.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Leo Dvorsk? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: l??en? v?elstev
> Datum: 13.10.2012 21:26:56
> ----------------------------------------
> Moje léčení v tomto roce. Zimní měl bez nálezu. Na jaře v dubnu jsem
> aplikoval kyselinu mravenčí formou houbiček.
> M.H napsal:
>
> "Koncem června jsem dal Formidol. Začátkem srpna Gabon, po odebrání Gabonu
> začátkem září kyselinu mravenčí v dlouhodobém nosiči.Dnes jsem kontroloval
> po první fumigaci. Hrůza- průměr 250ks. roztočů. Je to vůbec
> možné."
> _____________________
>
> Nevím, co na takovéhle příspěvky napsat, jak je seriozně vyhodnotit a jak
> poradit. Naprostá absence popisu situace. Hrůza je to kvantum léčiv, která
> jste do včel napral hlava nehlava. Svěčí to buď o naprosto nevhodném
> materiálu pro danou lokalitu nebo naprosto nezvládnuté léčení (hubení
> roztoče). Pokud budete přípravky nasazovat, jak se to hodí vám (třeba i
> podle spadu) a ne kdy to chovaný materiál potřebuje, kdy má slabé místo,
> nestane se časem nic jiného, než jednu demagogii nahradíme druhou (po
> větším rozšířtení KM). Tak tohle hrůza pro mne již je. Není prostě dobře
> vymétat čerta ďáblem.
> LD.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59019


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.13.224) --- 14. 10. 2012
Re: Re: Re: lÄ?Ă??enÄ?­ vĂ??elstev (58999) (59017)

Pánové zagoolujte dva výrazy " reinvaze roztočů Varroa destruktor" a "invaze roztočů Varroa destruktor" a zjistíte kde a kdo všechno tato spojení používá. A mě z toho vyšel závěr, že si to každý dá tak jak mu to momentálně příjde a tedy kdo bez viny ať první hodí kamenem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59018


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kapoun (212.96.187.90) --- 14. 10. 2012
Re: Re: Re: lÄ?Ă??enÄ?­ vĂ??elstev (58999)

Jak by asi řekl Jára Cimrman:
Příteli Hubači a nestačilo by jenom "invaze"?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59017


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.13.224) --- 14. 10. 2012
Re: lecení vcelstev (58993) (58997) (59004) (59008) (59011) (59014)

Ale na to by jste si měl odpovědět sám proč používáte nepřesné termíny. Já bych tipnul že jste si na to zvyk, tak jako všichni. Ono to vyjde nastejne jestli je invaze nebo invazní tlak invazním druhem. Pořád to nevystihuje pojmenování nárustu populace bez migrace(invaze) z vnějšího prostředí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59016


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

petr (85.71.161.65) --- 14. 10. 2012
Re: Re: lecení vcelstev (58993) (58997) (59004) (59005) (59006)

K loupení dochází také přes zasítované dno,kdy včely mezi sebou předávají loupené zásoby.Už jste tento unikátní druh loupeže pozoroval.petr šavel č.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59015


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (178.248.56.32) --- 14. 10. 2012
Re: lecení vcelstev (58993) (58997) (59004) (59008) (59011)

Nevím, proč by se měl nepřesný termín, vyjádření, používat jen proto, že si na to někdo zvyk. Zajímalo by mne, v jaké souvislosti zastánce termínu reinvaze použije termín invaze. Pojmenování skutečné reinvaze je pak obtížné, asi bude míra opakování v tomtéž roce vyjádřena počtem rerere.... Myslím si, že by invaze měla být v případě varroózy vztažena k ročnímu období a reinvaze v případě bezprostředního opakování invaze. Tedy termín reinvaze spíše vyjadřuje nebo se snaží nahradit termín invazní tlak.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59014


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gusto (195.168.248.82) --- 14. 10. 2012
Re: Podzimni snuska (58994) (58995) (58996) (59003) (59009)

postreky s repelentom vám spolahlivo odoženú včely z repky aj zo slnečnice...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59013


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.13.224) --- 14. 10. 2012
Re: lecení vcelstev (58993) (58997) (59004) (59008) (59011)

Mě osobně je to jedno a ani mě to nějak moc nezajímá jak se co jmenuje. Ale má-li být řešen význam slov, tak v prvotní invazi nejde o invazi, protože invaze je něco z vně, ale jde o přemnožení roztoče uvnitř včelstva. Ne invaze, ale přemnožení. Ale jinak samozřejmě souhlasím s tím jestli je to zažité tak ať je to tak, protože lidé to chápou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59012


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 14. 10. 2012
Re: lecení vcelstev (58993) (58997) (59004) (59008)

Jen na okraj a jen můj vlastní názor :-). Neprosazoval bych změnu již
zaběhnutých a srozumitelných výrazů - a ona se ta "re invaze" již vžila.
Nakonec se domnívám, že vystihuje skutečnost - prvotní invazi jsme již
řešili dřívějším úspěšným léčením.
S přátelským pozdravem
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Kapoun
Sent: Sunday, October 14, 2012 9:40 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Re: lecení vcelstev

Mně se jednalo o to, že by stačilo použít slovo "invaze". Reinvaze by mělo
být opravdu opětovné napadení. ...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59011


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 14. 10. 2012
Re: Podzimni snuska (58994) (58995) (58996) (59003) (59009)

"Pavle, ty včely nejdou na řepku z jiných důvodů, než je postřik. V případě atraktivity porostu řepky pro včely, nezabrání žádný postřik jejich náletu, i kdyby je to stálo život. Měl jsem řepku 200m od stanoviště a na cca deseti hektarech nebyla ani setina počtu hmyzu, který byl na jedenapůl aru slunečnice."


O tom se už dříve diskutovalo. Dnešní odrůdy řepky a dalších kvetoucích plodin jsou šlechtěny na to, aby měly vysoké výnosy i bez opylování včelami, s tím souvisí i jejich malá atraktivita pro včely.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59010


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(193.179.175.210) --- 14. 10. 2012
Re: Podzimni snuska (58994) (58995) (58996) (59003)

Pavle, ty včely nejdou na řepku z jiných důvodů, než je postřik. V případě atraktivity porostu řepky pro včely, nezabrání žádný postřik jejich náletu, i kdyby je to stálo život. Měl jsem řepku 200m od stanoviště a na cca deseti hektarech nebyla ani setina počtu hmyzu, který byl na jedenapůl aru slunečnice.

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59009


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kapoun (212.96.187.90) --- 14. 10. 2012
Re: Re: lecení vcelstev (58993) (58997) (59004)

Mně se jednalo o to, že by stačilo použít slovo "invaze". Reinvaze by mělo být opravdu opětovné napadení.
Patřím k "nemoderním" včelařům. Používám úly B9 a B10 i polonástavky D 10. Právě kvůli léčení varidolem "vtěsnám" včely do jednoho B10 s jedním vyjmutým plástem (na umístění proužku s varidolem), plástová plocha zůstáva mimo mezeru 180 dm2. V minulých létech mi stačilo jedno červencové použití formidolu (do podmetu) a 3x varidol, gabon jsem nikdy nepoužil. Vyšetení zimní měli (bez prohlížení a zjišťování počtu VD) vždy pod průměr 3. Protože letos jsme formidol dostali opožděně (koncem srpna), tak jsem se rozhodl jej již nepoužít. Byl jsem zvědav na spad VD po první fumigaci. Z mých 24 včelstev jsem u tří prohlédl podložku a odhad byl 100, 200, 600 kleštíků. Ostatní byly prověšeny do podmetu, takže jsem je nechtěl rozrušovat. Podmet také vložením podložky snižuji z letních 6 cm (odstraním trubčinu) na zimní 2 cm.
Invazi kleštíka, ani rabování jsem za dobu svého 45-ti letého včelaření nezaznamenal, i když do vzdálenosti 2 km je asi 90 včelstev.

Hlavní nedostatek popdzimního léčení spatřuji v nedokomale provedeném ošetření, hlavně ponecháním velkého neobsednutého prostoru. Použití 8-mi kapek varidolu do úlu se 4-mi nástavky, kde včely obsedají (když jsou již částečně staženy do zimního chumáče) stěší dva není asi plně účinné. A zbytečně se zamořují plásty jedem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59008


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.52.1) --- 14. 10. 2012
Re: Re: lĂŠÄ?enĂ­ vÄ?elstev (58993) (59002)

Souhlasím s poslední větou Pavla Zajíčka a doplnil bych ji o sledování stavu roztočů ve včelstvu. Protože v tom je celé jádro problému a přemnožení a potom následných reinvazí. U mě Gabon funguje, oba dva, říkám to s určitostí, protože sleduji spad, před, během i po Gabonu. Já když mám u některých včelstev problém, tak je to vždy prudký nárust a do 14dní spad opět klesne a aby se nestalo to, že klesne protože se roztoči nechají zavíčkovat tak tomu pomůžu KM nebo Gabonem podle období. Ale ten počet včelstev u kterých se tento výkyv vyskytne spočítám vždy na prstech jedné ruky. Ale třebaže máme v ZO stejné podmínky dostupnosti léčiv, tak také máme případy kdy včelař přijde v podletí o celé stanoviště. To jsem se dozvěděl o události minulý rok, jak včelař šel na veterinu hlásit, že mu včely někdo otrávil, v době kdy u mě šel spad z jednotek na stovky za den během týdne. Podobný případ na druhém konci ZO, ale s tím rozdílem, že prý za kolabs stanoviště mohly včely jiného včelaře, loupeží. Na nefunkčnost Gabonu, i kdyby nefungoval, na otravy, na loupeže od včel, vos apod. jsou to vždy jen výmluvy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59007


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 14. 10. 2012
Re: Re: lecení vcelstev (58993) (58997) (59004) (59005)

A pamatuji si, jak se o tom diskutovalo před několika lety, kdy varaóza byla ještě v pohodě, že prý se otevřeným spodním česnem ve dnu tou loupeží automaticky přírodním výběrem zlikvidují slaboši a zůstanou jen silná včelstva. Tak tady máte ten přírodní výběr.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59006


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 14. 10. 2012
Re: Re: lecení vcelstev (58993) (58997) (59004)

A k vylupování včelstev oslabených varaózou a následně k reinvazi roztočů právě obrovsky přispívá systém spodního velkého česna ve dnu. Stačí malé oslabení včelstva a takové včelstvo je přes toto česno vylupováno. Zatímco třeba v zadováku s pořádně zůženým česnem je či vlastně bylo úplně běžné, že včely uhynuly téměř úplně nebo prakticky úplně a teprve potom byl úl nalezen zlodějkami. Takže včelstvo bylo vylupováno umrající nebo úplně mrtvé.
Reinvaze roztočů ze zadováků je tedy oproti nástavkovým úlům minimální.
Podle mně víc než neustálé žvanění kolem léčení a léčiv by obrovsky prospělo odstranění tohoto nedostatku nástavkového úlu podle starých zadováků.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59005


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (94.229.32.130) --- 13. 10. 2012
Re: Re: lecení vcelstev (58993) (58997)

Reinvázia je znovuobsadenie úľového priestoru, ktorý sme vyčistili od kliečtika, z včelstiev, ktoré sa dostali do kolapsu, t.j. klieštik cíti, že je včelstvo u konca, preto sa snaží z tohoto včelstva uniknúť. Ak takéto včelstvo má ešte nejaké zásoby, včely z iných včelstiev (do okruhu 1,5 km) sa často vrhnú na postihnuté včelstvá a zásoby odnosia, no a zároveň odnesú si aj klieštika.

To je viac teória a často sa za ňu skrývajú majitelia včiel, ktorí sa nevedia s Vd vysporiadať a tak sa prichádza o včely. Môže to tak byť (ja som s tým problémy nemal), ale často sa za tým skrýva neschopnosť včelára a jeho výhovorky na reinváziu.

Lenže klieštik je tu už pekných 26 rokov a tie roky sa vytratili vo včelárskej praxi všetci neschopní a tí čo ostali (ostali len tí čo to vedeli)už nedovolia, aby sa na ich včelnici ohlo stáť. Ja osobne preto takéto rozprávky neberiem vážne, pretože vždy pri tom vždy stojí človek.

Početnosť klieštika vo včelstvách je závislí i od spôsobu aké prostriedky proti klieštikovi použijeme, ale včelári ak majú svoje včelstvá pod kontrolou, sa vždy spamätajú. Stále bude platiť, čím menej cudzích včelstiev v okolí včelnice, tým lepšie pre jeho včely.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59004


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (88.102.9.94) --- 13. 10. 2012
Re: Podzimni snuska (58994) (58995) (58996)

Opavsko rovnez dnes cely den slunecno,ve stinu 18 stupnu. Na cesnech hukot, uz tri tydny kvete horcice-50 ha. To pole je sama vcela a spousty motylu, cmelaky jsem nevidel.
Kdyz kvete repka, tak mam asi smulu, vcely na ni neni videt. Ted kdyz kvete horcice na hnojeni, byt uz jine snusky neni, tak to pole vypada jinak a to horcice ma proti repce odost mene nektaru. Dulezity je rozdil v tom,ze ted na te horcici nebyl jediny postrikovac,je jen na hnojeni. Repka ma asi 6-7 postriku. Asi ty vcely vedi, proc radeji letat jinam.

P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59003


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (88.102.9.94) --- 13. 10. 2012
Re: Re: lĂŠÄ?enĂ­ vÄ?elstev (58993)

Jeste mi unikla jedna myslenka, gabon je vzdy na plosne pouziti min. jedna ZO, kdyz by gabon fungoval, tak z ceho by mel kolega tak obrovsky invazni tlak z vnejsku. Pochybuji,ze to bude z roju, nebo divoce zijicich vcelstev, to by jejich pocet se musel blizit pomeru 1:1 k tem nami opecovavanym,coz je nerealne. Spise soudim, ze s KM se to musi umet, aby mela ucinnost, gabon uz nema tu ucinnost, co mel drive. Tak se to ted dohani varidolem, ktery nefunguje na zavickovany plod a ze ho mam ve svych vcelach pomerne hodne,takze dalsi leceni jen s castecnou ucinnosti. No proste je v tom leceni asi hodne chyb.
P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59002


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (178.248.56.32) --- 13. 10. 2012
Re: Re: Re: lÄ?Ă??enÄ?­ vĂ??elstev (58999)

Reinvaze - toto slovo ve smyslu předchozích příspěvků myslím, že není používáno správně. Toto slovo má spíše ten význam, že původní invaze se nepovedla a byla nahrazena reinvazí.
Prostě nastal nějaký děj, tedy invaze vlivem invazního tlaku. Nikdo nepoužívá termín "reinvazní tlak".

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59001


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leoš Dvorský (81.25.16.86) --- 13. 10. 2012
Re: léčení včelstev (58976) (58979)

Moje léčení v tomto roce. Zimní měl bez nálezu. Na jaře v dubnu jsem aplikoval kyselinu mravenčí formou houbiček.
M.H napsal:

"Koncem června jsem dal Formidol. Začátkem srpna Gabon, po odebrání Gabonu začátkem září kyselinu mravenčí v dlouhodobém nosiči.Dnes jsem kontroloval po první fumigaci. Hrůza- průměr 250ks. roztočů. Je to vůbec
možné."
_____________________

Nevím, co na takovéhle příspěvky napsat, jak je seriozně vyhodnotit a jak poradit. Naprostá absence popisu situace. Hrůza je to kvantum léčiv, která jste do včel napral hlava nehlava. Svěčí to buď o naprosto nevhodném materiálu pro danou lokalitu nebo naprosto nezvládnuté léčení (hubení roztoče). Pokud budete přípravky nasazovat, jak se to hodí vám (třeba i podle spadu) a ne kdy to chovaný materiál potřebuje, kdy má slabé místo, nestane se časem nic jiného, než jednu demagogii nahradíme druhou (po větším rozšířtení KM). Tak tohle hrůza pro mne již je. Není prostě dobře vymétat čerta ďáblem.
LD.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59000


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 13. 10. 2012
Re: Re: Re: lÄ?Ă??enÄ?­ vĂ??elstev

Reinvaze v tomto případě znamená, že si včely přinesou roztoče od jinud -
někde vyloupí včelstvo , nebo se do nich nějaké včely vžebrají, které mají
spoustu roztočů.


---------- Původní zpráva ----------

Od: Kapoun <e-mail/=/nezadan>

Datum: 13. 10. 2012

Předmět: Re: Re: lĂÄ?enĂ­ vÄ?elstev
"Slovo "reinvaze" mi není v této souvislosti úplně jasné. Bylo by možné

sdělit co je příčinou a důsledkem reinvaze VD?"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58999


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.12.1) --- 13. 10. 2012
Re: Re: lĂŠÄ?enĂ­ vÄ?elstev (58993) (58997)

Například v takovém pěkném počasí jaké bylo dnes se včely bez odporu dostanou do silně napadených včelstev a kromě zásob medu si včely osedlají roztoči a nechají se donést do nového úlu. A neviděl jsem roztoče pouze na včelách, ale pozoroval jsem roztoče jak se vozí i na vosách.
Dnes krásně létaly na topinambury a dokvétající netýkavky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58998


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kapoun (212.96.187.90) --- 13. 10. 2012
Re: Re: lĂŠÄ?enĂ­ vÄ?elstev (58993)

Slovo "reinvaze" mi není v této souvislosti úplně jasné. Bylo by možné sdělit co je příčinou a důsledkem reinvaze VD?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58997


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gusto (195.98.10.241) --- 13. 10. 2012
Re: Podzimni snuska (58994) (58995)

Mne nosia peľ včelstvá ktoré nemajú vobec plod..takže si ho nosia do zásoby,nevidím v tom žiaden problém..počasie je krajšie ako častokrát v marci,na jar bude mať pre ne cenu zlata..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58996


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (94.229.32.130) --- 13. 10. 2012
Re: Podzimni snuska (58994)

Sedim si u vcel a kocham se regulernim snuskovym provozem na cesnech a ockach,tisice vcel nosi zlute koule pylu z lanu kvetouci horcice.Podzimni parada pro oko,nadhera pro ucho a hlavne spousta pylu na jaro....JosP

Viacej aspektov hovorí pre nenosenie peľu v tomto čase, ale prírode a následne včelám sa nedá rozkázať. Zima sa blíži čoraz rýchlejšími krokmi ako si myslíme a prípadné väčšie rozlohy plodu môžu narušiť zimný chumáč. V lepšom prípade včely zlikvidujú, stáva sa to a to aj v skoršom čase npr. u mňa v auguste-srpnu.

Viem to preto,že som sa tomu venoval, len som nevedel pochopiť prečo to robia. Vysvetľoval so si to tým, že včelstvo alebo nemalo v tom čase plod alebo aj mali, ale peľ mal málo dusíkatých látok.

Ešte jeden faktor, prečo by včely jesennej dobe nemali ošetrovať plod a to je skrátenie života zimných včiel. Vidieť to podložke v podobe väčšieho množstva včiel Ale ako som napísal, prírode nerozkážeš.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58995


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.45) --- 13. 10. 2012
Podzimni snuska

Sedim si u vcel a kocham se regulernim snuskovym provozem na cesnech a ockach,tisice vcel nosi zlute koule pylu z lanu kvetouci horcice.Podzimni parada pro oko,nadhera pro ucho a hlavne spousta pylu na jaro....JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58994


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 12. 10. 2012
Re: Re: lĂŠÄ?enĂ­ vÄ?elstev

to je reinvaze


---------- Původní zpráva ----------

Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>

Datum: 12. 10. 2012

Předmět: Re: léčení včelstev
"Kolega pise prumer 250 / vcelstvo. V sprnu tam mel gabon a od zacatku zari

dlouhodoby odparovac KM (ten by mel castecne reinvazi zachytit). Neco

podobneho jsem letos mel u dvou vcelstev z 15. Po celou sezonu spad nula, v

cervenci apliakce KM 65 % 140 gr. na 10 dnu. spad prumer 10 ks na vcelstvo.

V zari ze dvou vcelstev denii spad 1-2 roztoci, Ihned aplikace KŠ za 4 dny

opakovana aplikace KŠ, prumer spadu u techto dvou odhadem 600-800. Ostatni

tak okolo 100-300, pri temer zadnem prirozenem spadu. Po apliakci KŠ jsem

temer nevidel svetleho rozoce."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58993


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (88.102.9.94) --- 12. 10. 2012
Re: léčení včelstev (58976) (58982) (58984) (58991)

Kolega pise prumer 250 / vcelstvo. V sprnu tam mel gabon a od zacatku zari dlouhodoby odparovac KM (ten by mel castecne reinvazi zachytit). Neco podobneho jsem letos mel u dvou vcelstev z 15. Po celou sezonu spad nula, v cervenci apliakce KM 65 % 140 gr. na 10 dnu. spad prumer 10 ks na vcelstvo. V zari ze dvou vcelstev denii spad 1-2 roztoci, Ihned aplikace KŠ za 4 dny opakovana aplikace KŠ, prumer spadu u techto dvou odhadem 600-800. Ostatni tak okolo 100-300, pri temer zadnem prirozenem spadu. Po apliakci KŠ jsem temer nevidel svetleho rozoce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58992


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PHolub (178.248.56.32) --- 12. 10. 2012
Re: léčení včelstev (58976) (58982) (58984)

To, co spadlo, si jsou schopny při vysokém invazním tlaku přinést za jediný den.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58991


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 12. 10. 2012
Re: Re: lĂŠÄ?enĂ­ vÄ?elstev

to není pravda, Gabon funguje, ale včely si donesou, protože spousta včelařů
léčí pozdě v létě a nebo někde vyberou roje.

RAdek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>

Datum: 12. 10. 2012

Předmět: Re: léčení včelstev
"A ja bych jeste dodal, ze je vcelstvo a vcelstvo.



Dne 12. října 2012 20:10 Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan> napsal(a):



> Podle me by to normalni bylo, pokud by kolega vlastne celou sezonu
nelecil.

> Ale pokud by aplikoval KM ucinně a gabony by fungovaly, tak by jich mel
mit

> o rad mene.

>

> P.

>

> ...........................

> Podle mě:

>

> Hrůza by to byla tak 10xvíc.

> Špatné by to bylo tak 4x víc.

> Na obezřetnost tak 2x víc.

> Takto je to normální. :)

>

> RK

>"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58990


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (88.102.9.94) --- 12. 10. 2012
Re: mezistěnky (58983)

Jestli se nemylim, tak firma KEWA.

P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58989


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (88.102.9.94) --- 12. 10. 2012
Re: léčení včelstev (58976) (58982) (58984) (58985)

presne tak, ten kdo monitoruje, tak ty rozdily -extremy vidi. Nastesti !

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58988


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (88.102.9.94) --- 12. 10. 2012
Re: (58974) (58980)

Me dost dobre zabira,

uvarim červenou řepu, oloupu ji a nastoruham na jemno. Ted prichazí to hlavni, pokud mozno sezenu domaci kren ( pokud neni k dipozici, tak alespon kupovany-pouze v pripade nouze, protoze je extremne slaby). Pak kren strouham najemno, cim vice ho je, tim lepe. Potece Vam z oci, nosu a ze vsech otvoru, budete se dusit. Je treba to vydrzet. repu ochutim, trochu cukru,sul,ocet a ted do toho ten kren a zaichat. Opet snist jako prilohu, co nejvice. Hodne to boli (stipe), ale me vzdy pomaha. Antibiotika jsem nemel od 14 let a to mi bude 38. Pri chripkach to doplnuji domacim cesnekem, kysanym zelim z vlastni becky, piju domaci caj ze sipku a sladim jej pohankovym medem. Jsou to postupy od mych rodicu, narodili se jako Cesi na Ukrajine. Lekar - byl felcar ( stredoskolak byl v okresnim meste 30 km, dalo se jedine s konmi. Museli se postarat sami o sebe. Vzpominam, jak i pres zimu pry krmili pijavky, aby je mohli pouzit v pripade zanetu a hnisavych ran.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58987


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(193.179.175.210) --- 12. 10. 2012
Re: (58974)

Aleši, teď s tím už neuděláš nic, ale do budoucna bys měl absolvovat kůru s nějakým imunoterapeutikem, např.: Luivac. Je to sice finančně náročné (tedy aspoň pro mne), ale efekt je naprosto úžasný.

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58986


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Paprna Paprna (e-mailem) --- 12. 10. 2012
Re: léčení včelstev (58976) (58982) (58984)

A ja bych jeste dodal, ze je vcelstvo a vcelstvo.

Dne 12. října 2012 20:10 Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan> napsal(a):

> Podle me by to normalni bylo, pokud by kolega vlastne celou sezonu nelecil.
> Ale pokud by aplikoval KM ucinně a gabony by fungovaly, tak by jich mel mit
> o rad mene.
>
> P.
>
> ...........................
> Podle mě:
>
> Hrůza by to byla tak 10xvíc.
> Špatné by to bylo tak 4x víc.
> Na obezřetnost tak 2x víc.
> Takto je to normální. :)
>
> RK
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58985


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (88.102.9.94) --- 12. 10. 2012
Re: léčení včelstev (58976) (58982)

Podle me by to normalni bylo, pokud by kolega vlastne celou sezonu nelecil. Ale pokud by aplikoval KM ucinně a gabony by fungovaly, tak by jich mel mit o rad mene.

P.

............................
Podle mě:

Hrůza by to byla tak 10xvíc.
Špatné by to bylo tak 4x víc.
Na obezřetnost tak 2x víc.
Takto je to normální. :)

RK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58984


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

MH (192.162.96.67) --- 12. 10. 2012
mezistěnky

V Boskovicích údajně vyrábí nějaká firma mezistěnky, znáte ji někdo a máte ověřenou jeich kvalitu?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58983


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (94.229.32.130) --- 12. 10. 2012
Re: léčení včelstev (58976)

Zimní měl bez nálezu. Na jaře v dubnu jsem aplikoval kyselinu mravenčí formou houbiček. Koncem června jsem dal Formidol. Začátkem srpna Gabon, po odebrání Gabonu začátkem září kyselinu mravenčí v dlouhodobém nosiči.Dnes jsem kontroloval po první fumigaci. Hrůza- průměr 250ks. roztočů. Je to vůbec možné.

Cestu k dobrému výsledku sú rôzne, zasahovať do včelstva v sezóne 5 krát, je pre mňa neprijateľné (70 včel.), ja som to zredukoval len na tri zásahy (fumigácia amitrazom) a priemerné spady Vd sú nízko pod hranicou 250, väčšinou pod 100-kou.

Gabon PA 92 som posledný krát použil v r. 2000, no keď som Gabon zo včiel vybral (ponechával som ho vo včelstve 30-35 dní) po fumig. okolo 5-10.10 mi padalo v priemere 3-4 klieštiky. Usudzujem, že Gabon nesprávne aplikujete, aké to musíte vedieť vy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58982


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (90.178.157.91) --- 12. 10. 2012
tavení

tavení je nejlepší vařící vodou,ponořím souš a za pár vteřin vytahuju rámek ,kterým pak přikládám

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58981


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78432 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 58981 do č. 59041)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu