Včelařská konference

K loupení dochází také přes zasítované dno,kdy včely mezi sebou předávají loupené zásoby.Už jste tento unikátní druh loupeže pozoroval.petr šavel č.B.

Nevím, proč by se měl nepřesný termín, vyjádření, používat jen proto, že si na to někdo zvyk. Zajímalo by mne, v jaké souvislosti zastánce termínu reinvaze použije termín invaze. Pojmenování skutečné reinvaze je pak obtížné, asi bude míra opakování v tomtéž roce vyjádřena počtem rerere.... Myslím si, že by invaze měla být v případě varroózy vztažena k ročnímu období a reinvaze v případě bezprostředního opakování invaze. Tedy termín reinvaze spíše vyjadřuje nebo se snaží nahradit termín invazní tlak.

postreky s repelentom vám spolahlivo odoženú včely z repky aj zo slnečnice...

Mě osobně je to jedno a ani mě to nějak moc nezajímá jak se co jmenuje. Ale má-li být řešen význam slov, tak v prvotní invazi nejde o invazi, protože invaze je něco z vně, ale jde o přemnožení roztoče uvnitř včelstva. Ne invaze, ale přemnožení. Ale jinak samozřejmě souhlasím s tím jestli je to zažité tak ať je to tak, protože lidé to chápou.

Jen na okraj a jen můj vlastní názor :-). Neprosazoval bych změnu již
zaběhnutých a srozumitelných výrazů - a ona se ta "re invaze" již vžila.
Nakonec se domnívám, že vystihuje skutečnost - prvotní invazi jsme již
řešili dřívějším úspěšným léčením.
S přátelským pozdravem
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Kapoun
Sent: Sunday, October 14, 2012 9:40 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Re: lecení vcelstev

Mně se jednalo o to, že by stačilo použít slovo "invaze". Reinvaze by mělo
být opravdu opětovné napadení. ...

"Pavle, ty včely nejdou na řepku z jiných důvodů, než je postřik. V případě atraktivity porostu řepky pro včely, nezabrání žádný postřik jejich náletu, i kdyby je to stálo život. Měl jsem řepku 200m od stanoviště a na cca deseti hektarech nebyla ani setina počtu hmyzu, který byl na jedenapůl aru slunečnice."

Pavle, ty včely nejdou na řepku z jiných důvodů, než je postřik. V případě atraktivity porostu řepky pro včely, nezabrání žádný postřik jejich náletu, i kdyby je to stálo život. Měl jsem řepku 200m od stanoviště a na cca deseti hektarech nebyla ani setina počtu hmyzu, který byl na jedenapůl aru slunečnice.

J.P.

Mně se jednalo o to, že by stačilo použít slovo "invaze". Reinvaze by mělo být opravdu opětovné napadení.
Patřím k "nemoderním" včelařům. Používám úly B9 a B10 i polonástavky D 10. Právě kvůli léčení varidolem "vtěsnám" včely do jednoho B10 s jedním vyjmutým plástem (na umístění proužku s varidolem), plástová plocha zůstáva mimo mezeru 180 dm2. V minulých létech mi stačilo jedno červencové použití formidolu (do podmetu) a 3x varidol, gabon jsem nikdy nepoužil. Vyšetení zimní měli (bez prohlížení a zjišťování počtu VD) vždy pod průměr 3. Protože letos jsme formidol dostali opožděně (koncem srpna), tak jsem se rozhodl jej již nepoužít. Byl jsem zvědav na spad VD po první fumigaci. Z mých 24 včelstev jsem u tří prohlédl podložku a odhad byl 100, 200, 600 kleštíků. Ostatní byly prověšeny do podmetu, takže jsem je nechtěl rozrušovat. Podmet také vložením podložky snižuji z letních 6 cm (odstraním trubčinu) na zimní 2 cm.
Invazi kleštíka, ani rabování jsem za dobu svého 45-ti letého včelaření nezaznamenal, i když do vzdálenosti 2 km je asi 90 včelstev.

Hlavní nedostatek popdzimního léčení spatřuji v nedokomale provedeném ošetření, hlavně ponecháním velkého neobsednutého prostoru. Použití 8-mi kapek varidolu do úlu se 4-mi nástavky, kde včely obsedají (když jsou již částečně staženy do zimního chumáče) stěší dva není asi plně účinné. A zbytečně se zamořují plásty jedem.

Souhlasím s poslední větou Pavla Zajíčka a doplnil bych ji o sledování stavu roztočů ve včelstvu. Protože v tom je celé jádro problému a přemnožení a potom následných reinvazí. U mě Gabon funguje, oba dva, říkám to s určitostí, protože sleduji spad, před, během i po Gabonu. Já když mám u některých včelstev problém, tak je to vždy prudký nárust a do 14dní spad opět klesne a aby se nestalo to, že klesne protože se roztoči nechají zavíčkovat tak tomu pomůžu KM nebo Gabonem podle období. Ale ten počet včelstev u kterých se tento výkyv vyskytne spočítám vždy na prstech jedné ruky. Ale třebaže máme v ZO stejné podmínky dostupnosti léčiv, tak také máme případy kdy včelař přijde v podletí o celé stanoviště. To jsem se dozvěděl o události minulý rok, jak včelař šel na veterinu hlásit, že mu včely někdo otrávil, v době kdy u mě šel spad z jednotek na stovky za den během týdne. Podobný případ na druhém konci ZO, ale s tím rozdílem, že prý za kolabs stanoviště mohly včely jiného včelaře, loupeží. Na nefunkčnost Gabonu, i kdyby nefungoval, na otravy, na loupeže od včel, vos apod. jsou to vždy jen výmluvy.

A pamatuji si, jak se o tom diskutovalo před několika lety, kdy varaóza byla ještě v pohodě, že prý se otevřeným spodním česnem ve dnu tou loupeží automaticky přírodním výběrem zlikvidují slaboši a zůstanou jen silná včelstva. Tak tady máte ten přírodní výběr.

A k vylupování včelstev oslabených varaózou a následně k reinvazi roztočů právě obrovsky přispívá systém spodního velkého česna ve dnu. Stačí malé oslabení včelstva a takové včelstvo je přes toto česno vylupováno. Zatímco třeba v zadováku s pořádně zůženým česnem je či vlastně bylo úplně běžné, že včely uhynuly téměř úplně nebo prakticky úplně a teprve potom byl úl nalezen zlodějkami. Takže včelstvo bylo vylupováno umrající nebo úplně mrtvé.
Reinvaze roztočů ze zadováků je tedy oproti nástavkovým úlům minimální.
Podle mně víc než neustálé žvanění kolem léčení a léčiv by obrovsky prospělo odstranění tohoto nedostatku nástavkového úlu podle starých zadováků.

Reinvázia je znovuobsadenie úľového priestoru, ktorý sme vyčistili od kliečtika, z včelstiev, ktoré sa dostali do kolapsu, t.j. klieštik cíti, že je včelstvo u konca, preto sa snaží z tohoto včelstva uniknúť. Ak takéto včelstvo má ešte nejaké zásoby, včely z iných včelstiev (do okruhu 1,5 km) sa často vrhnú na postihnuté včelstvá a zásoby odnosia, no a zároveň odnesú si aj klieštika.

To je viac teória a často sa za ňu skrývajú majitelia včiel, ktorí sa nevedia s Vd vysporiadať a tak sa prichádza o včely. Môže to tak byť (ja som s tým problémy nemal), ale často sa za tým skrýva neschopnosť včelára a jeho výhovorky na reinváziu.

Lenže klieštik je tu už pekných 26 rokov a tie roky sa vytratili vo včelárskej praxi všetci neschopní a tí čo ostali (ostali len tí čo to vedeli)už nedovolia, aby sa na ich včelnici ohlo stáť. Ja osobne preto takéto rozprávky neberiem vážne, pretože vždy pri tom vždy stojí človek.

Početnosť klieštika vo včelstvách je závislí i od spôsobu aké prostriedky proti klieštikovi použijeme, ale včelári ak majú svoje včelstvá pod kontrolou, sa vždy spamätajú. Stále bude platiť, čím menej cudzích včelstiev v okolí včelnice, tým lepšie pre jeho včely.

Opavsko rovnez dnes cely den slunecno,ve stinu 18 stupnu. Na cesnech hukot, uz tri tydny kvete horcice-50 ha. To pole je sama vcela a spousty motylu, cmelaky jsem nevidel.
Kdyz kvete repka, tak mam asi smulu, vcely na ni neni videt. Ted kdyz kvete horcice na hnojeni, byt uz jine snusky neni, tak to pole vypada jinak a to horcice ma proti repce odost mene nektaru. Dulezity je rozdil v tom,ze ted na te horcici nebyl jediny postrikovac,je jen na hnojeni. Repka ma asi 6-7 postriku. Asi ty vcely vedi, proc radeji letat jinam.

P.

Jeste mi unikla jedna myslenka, gabon je vzdy na plosne pouziti min. jedna ZO, kdyz by gabon fungoval, tak z ceho by mel kolega tak obrovsky invazni tlak z vnejsku. Pochybuji,ze to bude z roju, nebo divoce zijicich vcelstev, to by jejich pocet se musel blizit pomeru 1:1 k tem nami opecovavanym,coz je nerealne. Spise soudim, ze s KM se to musi umet, aby mela ucinnost, gabon uz nema tu ucinnost, co mel drive. Tak se to ted dohani varidolem, ktery nefunguje na zavickovany plod a ze ho mam ve svych vcelach pomerne hodne,takze dalsi leceni jen s castecnou ucinnosti. No proste je v tom leceni asi hodne chyb.
P.

Reinvaze - toto slovo ve smyslu předchozích příspěvků myslím, že není používáno správně. Toto slovo má spíše ten význam, že původní invaze se nepovedla a byla nahrazena reinvazí.
Prostě nastal nějaký děj, tedy invaze vlivem invazního tlaku. Nikdo nepoužívá termín "reinvazní tlak".

Moje léčení v tomto roce. Zimní měl bez nálezu. Na jaře v dubnu jsem aplikoval kyselinu mravenčí formou houbiček.
M.H napsal:

"Koncem června jsem dal Formidol. Začátkem srpna Gabon, po odebrání Gabonu začátkem září kyselinu mravenčí v dlouhodobém nosiči.Dnes jsem kontroloval po první fumigaci. Hrůza- průměr 250ks. roztočů. Je to vůbec
možné."
_____________________

Nevím, co na takovéhle příspěvky napsat, jak je seriozně vyhodnotit a jak poradit. Naprostá absence popisu situace. Hrůza je to kvantum léčiv, která jste do včel napral hlava nehlava. Svěčí to buď o naprosto nevhodném materiálu pro danou lokalitu nebo naprosto nezvládnuté léčení (hubení roztoče). Pokud budete přípravky nasazovat, jak se to hodí vám (třeba i podle spadu) a ne kdy to chovaný materiál potřebuje, kdy má slabé místo, nestane se časem nic jiného, než jednu demagogii nahradíme druhou (po větším rozšířtení KM). Tak tohle hrůza pro mne již je. Není prostě dobře vymétat čerta ďáblem.
LD.

Reinvaze v tomto případě znamená, že si včely přinesou roztoče od jinud -
někde vyloupí včelstvo , nebo se do nich nějaké včely vžebrají, které mají
spoustu roztočů.


---------- Původní zpráva ----------

Od: Kapoun <e-mail/=/nezadan>

Datum: 13. 10. 2012

Předmět: Re: Re: lĂÄ?enĂ­ vÄ?elstev
"Slovo "reinvaze" mi není v této souvislosti úplně jasné. Bylo by možné

sdělit co je příčinou a důsledkem reinvaze VD?"

Například v takovém pěkném počasí jaké bylo dnes se včely bez odporu dostanou do silně napadených včelstev a kromě zásob medu si včely osedlají roztoči a nechají se donést do nového úlu. A neviděl jsem roztoče pouze na včelách, ale pozoroval jsem roztoče jak se vozí i na vosách.
Dnes krásně létaly na topinambury a dokvétající netýkavky.

Slovo "reinvaze" mi není v této souvislosti úplně jasné. Bylo by možné sdělit co je příčinou a důsledkem reinvaze VD?

Mne nosia peľ včelstvá ktoré nemajú vobec plod..takže si ho nosia do zásoby,nevidím v tom žiaden problém..počasie je krajšie ako častokrát v marci,na jar bude mať pre ne cenu zlata..

Sedim si u vcel a kocham se regulernim snuskovym provozem na cesnech a ockach,tisice vcel nosi zlute koule pylu z lanu kvetouci horcice.Podzimni parada pro oko,nadhera pro ucho a hlavne spousta pylu na jaro....JosP

Viacej aspektov hovorí pre nenosenie peľu v tomto čase, ale prírode a následne včelám sa nedá rozkázať. Zima sa blíži čoraz rýchlejšími krokmi ako si myslíme a prípadné väčšie rozlohy plodu môžu narušiť zimný chumáč. V lepšom prípade včely zlikvidujú, stáva sa to a to aj v skoršom čase npr. u mňa v auguste-srpnu.

Viem to preto,že som sa tomu venoval, len som nevedel pochopiť prečo to robia. Vysvetľoval so si to tým, že včelstvo alebo nemalo v tom čase plod alebo aj mali, ale peľ mal málo dusíkatých látok.

Ešte jeden faktor, prečo by včely jesennej dobe nemali ošetrovať plod a to je skrátenie života zimných včiel. Vidieť to podložke v podobe väčšieho množstva včiel Ale ako som napísal, prírode nerozkážeš.

Sedim si u vcel a kocham se regulernim snuskovym provozem na cesnech a ockach,tisice vcel nosi zlute koule pylu z lanu kvetouci horcice.Podzimni parada pro oko,nadhera pro ucho a hlavne spousta pylu na jaro....JosPr

to je reinvaze


---------- Původní zpráva ----------

Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>

Datum: 12. 10. 2012

Předmět: Re: léčení včelstev
"Kolega pise prumer 250 / vcelstvo. V sprnu tam mel gabon a od zacatku zari

dlouhodoby odparovac KM (ten by mel castecne reinvazi zachytit). Neco

podobneho jsem letos mel u dvou vcelstev z 15. Po celou sezonu spad nula, v

cervenci apliakce KM 65 % 140 gr. na 10 dnu. spad prumer 10 ks na vcelstvo.

V zari ze dvou vcelstev denii spad 1-2 roztoci, Ihned aplikace KŠ za 4 dny

opakovana aplikace KŠ, prumer spadu u techto dvou odhadem 600-800. Ostatni

tak okolo 100-300, pri temer zadnem prirozenem spadu. Po apliakci KŠ jsem

temer nevidel svetleho rozoce."

Kolega pise prumer 250 / vcelstvo. V sprnu tam mel gabon a od zacatku zari dlouhodoby odparovac KM (ten by mel castecne reinvazi zachytit). Neco podobneho jsem letos mel u dvou vcelstev z 15. Po celou sezonu spad nula, v cervenci apliakce KM 65 % 140 gr. na 10 dnu. spad prumer 10 ks na vcelstvo. V zari ze dvou vcelstev denii spad 1-2 roztoci, Ihned aplikace KŠ za 4 dny opakovana aplikace KŠ, prumer spadu u techto dvou odhadem 600-800. Ostatni tak okolo 100-300, pri temer zadnem prirozenem spadu. Po apliakci KŠ jsem temer nevidel svetleho rozoce.

To, co spadlo, si jsou schopny při vysokém invazním tlaku přinést za jediný den.

to není pravda, Gabon funguje, ale včely si donesou, protože spousta včelařů
léčí pozdě v létě a nebo někde vyberou roje.

RAdek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>

Datum: 12. 10. 2012

Předmět: Re: léčení včelstev
"A ja bych jeste dodal, ze je vcelstvo a vcelstvo.



Dne 12. října 2012 20:10 Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan> napsal(a):



> Podle me by to normalni bylo, pokud by kolega vlastne celou sezonu
nelecil.

> Ale pokud by aplikoval KM ucinně a gabony by fungovaly, tak by jich mel
mit

> o rad mene.

>

> P.

>

> ...........................

> Podle mě:

>

> Hrůza by to byla tak 10xvíc.

> Špatné by to bylo tak 4x víc.

> Na obezřetnost tak 2x víc.

> Takto je to normální. :)

>

> RK

>"

Jestli se nemylim, tak firma KEWA.

P.

presne tak, ten kdo monitoruje, tak ty rozdily -extremy vidi. Nastesti !

Me dost dobre zabira,

uvarim červenou řepu, oloupu ji a nastoruham na jemno. Ted prichazí to hlavni, pokud mozno sezenu domaci kren ( pokud neni k dipozici, tak alespon kupovany-pouze v pripade nouze, protoze je extremne slaby). Pak kren strouham najemno, cim vice ho je, tim lepe. Potece Vam z oci, nosu a ze vsech otvoru, budete se dusit. Je treba to vydrzet. repu ochutim, trochu cukru,sul,ocet a ted do toho ten kren a zaichat. Opet snist jako prilohu, co nejvice. Hodne to boli (stipe), ale me vzdy pomaha. Antibiotika jsem nemel od 14 let a to mi bude 38. Pri chripkach to doplnuji domacim cesnekem, kysanym zelim z vlastni becky, piju domaci caj ze sipku a sladim jej pohankovym medem. Jsou to postupy od mych rodicu, narodili se jako Cesi na Ukrajine. Lekar - byl felcar ( stredoskolak byl v okresnim meste 30 km, dalo se jedine s konmi. Museli se postarat sami o sebe. Vzpominam, jak i pres zimu pry krmili pijavky, aby je mohli pouzit v pripade zanetu a hnisavych ran.

Aleši, teď s tím už neuděláš nic, ale do budoucna bys měl absolvovat kůru s nějakým imunoterapeutikem, např.: Luivac. Je to sice finančně náročné (tedy aspoň pro mne), ale efekt je naprosto úžasný.

J.P.

A ja bych jeste dodal, ze je vcelstvo a vcelstvo.

Dne 12. října 2012 20:10 Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan> napsal(a):

> Podle me by to normalni bylo, pokud by kolega vlastne celou sezonu nelecil.
> Ale pokud by aplikoval KM ucinně a gabony by fungovaly, tak by jich mel mit
> o rad mene.
>
> P.
>
> ...........................
> Podle mě:
>
> Hrůza by to byla tak 10xvíc.
> Špatné by to bylo tak 4x víc.
> Na obezřetnost tak 2x víc.
> Takto je to normální. :)
>
> RK
>

Podle me by to normalni bylo, pokud by kolega vlastne celou sezonu nelecil. Ale pokud by aplikoval KM ucinně a gabony by fungovaly, tak by jich mel mit o rad mene.

P.

............................
Podle mě:

Hrůza by to byla tak 10xvíc.
Špatné by to bylo tak 4x víc.
Na obezřetnost tak 2x víc.
Takto je to normální. :)

RK

V Boskovicích údajně vyrábí nějaká firma mezistěnky, znáte ji někdo a máte ověřenou jeich kvalitu?

Zimní měl bez nálezu. Na jaře v dubnu jsem aplikoval kyselinu mravenčí formou houbiček. Koncem června jsem dal Formidol. Začátkem srpna Gabon, po odebrání Gabonu začátkem září kyselinu mravenčí v dlouhodobém nosiči.Dnes jsem kontroloval po první fumigaci. Hrůza- průměr 250ks. roztočů. Je to vůbec možné.

Cestu k dobrému výsledku sú rôzne, zasahovať do včelstva v sezóne 5 krát, je pre mňa neprijateľné (70 včel.), ja som to zredukoval len na tri zásahy (fumigácia amitrazom) a priemerné spady Vd sú nízko pod hranicou 250, väčšinou pod 100-kou.

Gabon PA 92 som posledný krát použil v r. 2000, no keď som Gabon zo včiel vybral (ponechával som ho vo včelstve 30-35 dní) po fumig. okolo 5-10.10 mi padalo v priemere 3-4 klieštiky. Usudzujem, že Gabon nesprávne aplikujete, aké to musíte vedieť vy.

tavení je nejlepší vařící vodou,ponořím souš a za pár vteřin vytahuju rámek ,kterým pak přikládám

Když jsem ještě sloužil v nemocnici a něco podobného mne přepadlo,nechal
jsem si od kolegy píchnout Ketazon 1 amp.Nevím jestli ještě existuje pod
tímto názvem,partří k nesteroidním antiflogistikům a těch je celá řada s
jiným názvem ale stejným účinkem.Tedy máte-li známeho lékaře? Mám opakovaně
vyzkoušeno, účinek téměř okamžitý.A pokud si bude klepat na čelo nedejte se
zmást,jen je moc mladý a tuto osvědčenou léčbu prostě nezažil.


---------- Původní zpráva ----------

Od: Ale Molčík <e-mail/=/nezadan>

Datum: 12. 10. 2012

Předmět:
"Dobré ráno, neznáte někdo účinný a hlavně rychlý recept na nachlazení?

Dostal jsem tu smrtelnou chlapskou nemoc "rymečku" zázvorový čaj s medem

piji, slivovici medovici jsem zatím na Coldrex nezkoušel. Ale dnes jsem si

patáček nedal tak bych to mohl zkusit. Ještě jsem slyšel, že neléčená rýma

trvá týden a léčená sedm dní. Nerad bych přenesl nemoc na juniora má

4měsíce, tak by ho to pěkně potrápilo.



Děkuji"

Moje léčení v tomto roce. Zimní měl bez nálezu. Na jaře v dubnu jsem aplikoval kyselinu mravenčí formou houbiček.
M.H napsal:

"Koncem června jsem dal Formidol. Začátkem srpna Gabon, po odebrání Gabonu začátkem září kyselinu mravenčí v dlouhodobém nosiči.Dnes jsem kontroloval po první fumigaci. Hrůza- průměr 250ks. roztočů. Je to vůbec možné."
............................
Podle mě:

Hrůza by to byla tak 10xvíc.
Špatné by to bylo tak 4x víc.
Na obezřetnost tak 2x víc.
Takto je to normální. :)

RK

Na nějaké závěry je potřeba znát spad. Tipoval bych, ale na reinvazi zvenčí. Takový chemický útok a spad při fum. by tomu odpovídal. Všeobecně na ty dobrovolné aplikace léčiva bych se spadem a obdobím řídil určitě.

Včera odpoledne už jsem přesně tohle zahájil a je to horší než nemoc, ale ještě dnes budu muset pokračovat. Aspoň dodělám nějaké papírování.

Moje léčení v tomto roce. Zimní měl bez nálezu. Na jaře v dubnu jsem aplikoval kyselinu mravenčí formou houbiček. Koncem června jsem dal Formidol. Začátkem srpna Gabon, po odebrání Gabonu začátkem září kyselinu mravenčí v dlouhodobém nosiči.Dnes jsem kontroloval po první fumigaci. Hrůza- průměr 250ks. roztočů. Je to vůbec možné.

Med, caj, hodne caje. postel, postel. Nejmin dva dny poctive.
Dne 12.10.2012 7:24 "Ale Molčík" <e-mail/=/nezadan> napsal(a):

> Dobré ráno, neznáte někdo účinný a hlavně rychlý recept na nachlazení?
> Dostal jsem tu smrtelnou chlapskou nemoc "rymečku" zázvorový čaj s medem
> piji, slivovici medovici jsem zatím na Coldrex nezkoušel. Ale dnes jsem si
> patáček nedal tak bych to mohl zkusit. Ještě jsem slyšel, že neléčená rýma
> trvá týden a léčená sedm dní. Nerad bych přenesl nemoc na juniora má
> 4měsíce, tak by ho to pěkně potrápilo.
>
> Děkuji
>

Dobré ráno, neznáte někdo účinný a hlavně rychlý recept na nachlazení? Dostal jsem tu smrtelnou chlapskou nemoc "rymečku" zázvorový čaj s medem piji, slivovici medovici jsem zatím na Coldrex nezkoušel. Ale dnes jsem si patáček nedal tak bych to mohl zkusit. Ještě jsem slyšel, že neléčená rýma trvá týden a léčená sedm dní. Nerad bych přenesl nemoc na juniora má 4měsíce, tak by ho to pěkně potrápilo.

Děkuji

polystyrenove uly

..špekulujem nad tým,že by som vyskúšal naraz zapojiť dva vyvíjače pary na ten sud ktorý používam na tavenie..spotreba stúpne dvojnásobne,len neviem či to vytaví v polovičnom čase-aby náklady zostali na jednej úrovni..aký máte na to názor?

Z principu to se dvěma vyvíječi nepůjde 2x rychleji (dnes se ztrátami dosáhneš cca 90 celsia a se 2 vyvíječi např. 95 celsia). Šel bych cestou izolace. Já bych měl problém s napájením, neboť zásuvky bývají jištěny 10A jističem (viděl jsem i 16A) a 2 vyvíječe potřebuji cca 20A - musel bych sehnat ještě druhou samostatně jištěnou zásuvku.

Nechápu co řešíte osobní zkušenost mi říká něco jiného
kdysi jsem tavidlo také používal přitom to byla dřevěná bedna místo síta stará kovová mřížka a pod ní pozink. plech . Vosk se chytal do formy na biskupský chlebíček
Barva vosku byla pokaždé jiná a vždy závislá na typu a stáří plástu plástu, od světle žluté až po světle hnědou. Po následném přetavení v měkké vodě krásně žlutý.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: tavba vosku
> Datum: 11.10.2012 07:17:23
> ----------------------------------------
> Hliník jsem nezkoušel, ale je to zde už druhý příspěvek kde se diskutující
> zmiňuje o hliníku při tavení a hnědnutí vosku. První je příspěvek č. 58951
> a tavení v hliníkové várnici a druhý je příspěvek od Antona. Ale jestli si
> to dobře pamatuji tak Anton má v tavidle ještě síta.
>
>
>

Zaizolované to mám dobre..sud je postavený v styrodurovej debni a dutiny som vyfúkal pur penou..

"..špekulujem nad tým,že by som vyskúšal naraz zapojiť dva vyvíjače pary na ten sud ktorý používam na tavenie..spotreba stúpne dvojnásobne,len neviem či to vytaví v polovičnom čase-aby náklady zostali na jednej úrovni..aký máte na to názor?"

Hliníkový odšťavovací hrnec, dohromady v něm tak 100 "taveb" a úplně v pořádku. Vosk i hrnec.
Kdybych ho jednou nenechal i s voskem a vodou z voští v něm přes zimu, nečistoty ve vodě nezreagovaly a hliník tak jejich působením neproděravěl, tak by byl v pořádku i dodnes.
Teď budu tedy testovat, jestli neutrální silikonový tmel na hliníku vydrží i 100 st C při vaření vosku.

..špekulujem nad tým,že by som vyskúšal naraz zapojiť dva vyvíjače pary na ten sud ktorý používam na tavenie..spotreba stúpne dvojnásobne,len neviem či to vytaví v polovičnom čase-aby náklady zostali na jednej úrovni..aký máte na to názor?

Ja všetok vosk(aj zo slnečného tavidla,aj z parného) nalámem do hliníkovej kanvy,zalejem daždovou vodou,prevarím(doma na sporáku)a cez redší uhelon prelejem do bieleho plastového vedra,ktoré sa predáva na uskladnenie medu,a nechám vychladnúť(pomaly,v termokomore nastavenej na cca 35'C..vosk je nádherný,voňavý..ak takýmto sposobom spracujem vypraté odviečkovance z panenských plástov,tak vosk je ešte krajší,výrobcovi ku ktorému som chodil"spadla sánka"ked to zbadal :-) Mám na to vyhradené dve al kanvy,v takej lepšej kvalite,z toho usudzujem,že hliník s potravinárskou úpravou by tomu vosku škodiť nemal..

TAKY JSEM UVAŽOVAL O NĚJAKÉM 9 LITROVÉM PAPIŇÁKU. Přece jenom dřeva mám na stanovišti dost

Hliník jsem nezkoušel, ale je to zde už druhý příspěvek kde se diskutující zmiňuje o hliníku při tavení a hnědnutí vosku. První je příspěvek č. 58951 a tavení v hliníkové várnici a druhý je příspěvek od Antona. Ale jestli si to dobře pamatuji tak Anton má v tavidle ještě síta.

"Musíš tavit v zařízeních, ve kterých nevznikají kovová mýdla. I titanzinek barví na hnědo. J.P. "

"Ja mám v tavidle záchytný plech na vosk Al, vosk je hnedý, ale nikdy nie s mydlovou konzistenciou. Priateľ s Poľska tvrdí, že hnedý je práve pre to hlníkové dno. "

Musíš tavit v zařízeních, ve kterých nevznikají kovová mýdla. I titanzinek barví na hnědo. J.P.

Ja mám v tavidle záchytný plech na vosk Al, vosk je hnedý, ale nikdy nie s mydlovou konzistenciou. Priateľ s Poľska tvrdí, že hnedý je práve pre to hlníkové dno.

Tak som na to dno rozprestrel hrubšiu čiernu fóliu, no tajomstvo hnednutia vosku z Al dna sa nepotvrdilo, získaný vosk bol stále hnedý. Myslím si, že hnednutie vosku zapríčiňuje propolis, ktorý sa pri väčšom sklone tavidla a vysokej teplote 115°C dokáže roztopiť a tak zafarbiť vosk. Ja farbu vosku už neriešim, pri zámene vosku za medzisteny Ms je pri výmene za MS bezproblémový.

11 rámků 39x30 cca za hodinu
---
U mě možná i dřív, ale na to jsem neměl trpělivost.

Možná to vyzkouším znova. Třeba je to jen malým výkonem vyvíječe, zajdu do sběrných surovin jestli tam nebude nějaká uzavřená nádoba co se pod ní dá zatopit. Viděljsemněco takového na fotce z Ruska.
Tlaková nádoba z náklaďáku na ohni a z ní trubka do bedny od munice.

Karel

11 rámků 39x30 cca za hodinu

Vsusicky:
Pořizovací náklady cca 2000,- včetně vyvíječe.
Páru přivádím pod rám se sítem hliníkovou trukou 3/8" s trubkovým závitem pro připojení hadice od vyvíječe.

-----

Zkoušel jsem to také, dokonce v izolovaném nástavku z PS, ale rychlost mě moc nepřesvědčila.
Mohu se zeptat na rychlost?

Díky.

Karel

teraz som našiel na nete novší typ parneho vyvíjača,tzv dvojkomorový.. wagner dts 5800..

Musíš tavit v zařízeních, ve kterých nevznikají kovová mýdla. I titanzinek barví na hnědo.
J.P.

Železnatá mýdla jsou nazelenalá až černá, případně až hnědočerná. Zinečnatá mýdla nemohou být jiná než bílá, takže ve vosku nejsou na první pohled vidět.
A jak se zdá, zinek s voskem asi reaguje pmalji než želeo , ikdyž obecně je zinek reaktivnější.
Chce to vyzkoušet, pořádně vyvařit trochu vosku se zinkovými granulemi, co to udělá.