Archiv Včelařské konference

Příteli manku, co je, nebo není efektivní, má mnoho rovin. Pro minivčelaře, zvláště, když už je v důchodu, je sluneční tavidlo to nejlepší a nejlevnější řešení. Pokud se na tavném plechu vytvoří vhodná zábrana, aby sjíždějící nečistoty neskončily s voskem ve vaničce a použije-li se větší vanička s dostatkem vody, neni třeba vosk převářet. Světlejší souše lze v počátku měsíce září vytavit tak, že zbytek na plechu se při dotyku drobí, v časech od devíti do dvanácti minut. Někdy se to může podařit i ve druhé dekádě tohoto měsíce. Chce to jen se tomu věnovat a nepoužívat tavidel bez odrazných ploch. Je vhodné použít tři odrazné plochy, přiměřené velikosti, raději větší, než menší a vhodně směrovat odraženou sluneční energii do tavidla. Komu se to zdá hodně složité a pracné, může nad tavidlo umístit jen jedno větší zrcadlo, jehož délka je alespoň dvakrát větší, než je šířka tavidla, tím se může interval přenastavení systému prodloužit až na tři várky. Takto se může těžba vosku prodloužit až na pět měsíců. Jako zrcadlo, může posloužit i hliníkový plech, je to levnější a lehčí, ale také, s menší účinností. A už jsme zase u efektivity. Samozřejmě se meze nekladou. Velký hračička, může vytvořit systém, který se sám natáčí za sluncem (jako ta slunečnice) se samonakláněcími zrcadly.

J.P.

Pridám ešte niečo k získavaniu vosku v slnečnom tavidle, pretože nedám naň dopustiť. Mám 70 včelstiev, každý rok mením v priemere 3 medzisteny, takže mám k dispozícii na tavenie 210 plástov, s prevážnou väčšinou tmavých, trojročných.

Tavidlo je na 4 rámiky, denne dokážem vytaviť (musím byť na včelnici) v priemere 20 plástov, objem vaničky (mám dve) je 3,0 kg takže na to množstvo pri dobrom počasí a teple spracujem za cca 11 dní. Ja prebytočné rámiky ponechávam v úľovej zostave a vyberám ich pri vkladaní medzistien do včelstiev, takže až potom ich tavím a vtedy je sú už dostatočné teploty. Tavidlo je na postavené na výšku, otáčam ho za slnkom ručne a ručne nastavujem aj sklon na dopadajúce slnečné lúče? Vanička s voskom sa samočinne vyrovnáva.

Dôležité je mať pod sieťovými kazetami do ktorých vkladám celý rámik a kazety čistím aj so zbytkami súšov, pod kazetami aj zvislé drôty asi 5 ks, ktoré umožňujú dokonalý a rýchly odtok vytaveného vosku. Aby vosk pod súšom netuhol, záchytný plech od spodu nie je izolovaný, ale prúdi pod ním horúci vzduch, pretože plech je na bokoch užší a na najvyššom mieste kratší asi o 2 cm. Steny sú drevené, spodok dna izolovaný PS 2 cm.

V tomto čase už pripravujem tavidlo na vertikálne uloženie plástov v počte 40 ks. Chváliť sa budem až po jeho odskúšaní. Priateľ si takéto tavidlo priviezol z Poľska a pochvaľuje si ho.

Dobrý den,jen jsem chtěl se se čtenáři zdejší konference podělit s tím,jak my to děláme.
Máme přes 50 včelstev,stavební rámky jsou 2 v nástavkách,které se po zakladení trubčinou vyndávají a ve slunečních dvou tavidlech taví,jak jsem již předeslal po dobu asi 4 měsíců,kdy je slunce nejvýš.V obou tavidlech je pouze jako odrazová plocha zrcadlo,s hliníkovým plechem jsme to dříve také zkoušeli,jenže klasické zrcadlo je lepší.Jak píšete,a jak tomu rozumím,že zleva a z prava jsou přídavná zrcadla,což chápu že je to asi prima.Ale je to zbytečné,když každou řekněme hodinu je někdo doma a to tavidlo nasměruje na slunce. Tmavé souše v tu dobu jsou již všechny vytaveny loni pomocí páry,což je absolutně nejlepší metoda,škoda že jsme na ni přišli poněkud později.
Takže souše zůstávají pouze na výměnu za odebrané medné plásty,řekněme 20 ks do dvou ůlů pro začátek medobraní.

Vážený příteli,
uvedené počty nějak nesedí.
V úle je minimálně 20 rámků, každý rok včelstvo postaví 3 až 4 rámky. Za jak dlouho se vymění všechy rámky?
Zadej tento příklad dětem z páté třídy.

Svoboda

Já mám tavidlo na vertikální tavení rámků a buď to v něm neumím a nebo bych musel si ještě pohrát a vylepšit ho. Jde o to, že není otočné za sluncem a odpoledne na slunečné straně vrhá dovnitř vyvýšený bok stín a krajní rámek netaví. A druhá věc je ta, že jak je tavidlo vyvážené do vodováhy tak vytavené košilky nespadnou dolů na plech, ale drží pořád v rámku. Proto, když nejsem doma, při tavení musím během dne k tavidlu aspoň jednou někoho vyslat, aby krajní dva rámky, co jsou ve stínu přehodil na druhou stranu a košilky z rámku setřepal na tavící plech. Velkokapacitní tavidlo je výborná věc a kdo vymění dílo na jaře, i medník, tak v podstatě nepotřebuje jiné tavidlo a je jedno kolik má včelstev, protože jde o to srovnat kapacitu tavidla s počtem včelstev. Momentálně mám vytvořené plány na horizontální tavidlo na 16 rámků dadant se zásuvkovým systémem plnění, ale tak jak Anton až vyzkouším budu hodnotit.

Vážený příteli.
Tono neřeší výměnů rámků v úle, ale rychlost vytavení určitého počtu ve slunečním tavidle. Za padesát let včelaření asi ví co dělá. Velké plodiště může mít i deset rámků. A medník... ? 20 rámků v úle, to jste řekl vy. Bez urážky, v které třídě pochopí dítě, co čte.

Také se připojím se svoji troškou do mlýna.
10 let jsem staré souše buď tavil ve slunečním tavidle (pro nedostatek času jsem však zvládl jen cca 1/4 souší) a především nejvíce jich mám při podzimním třídění (nechávám si jen světlé) - ty jsem nožem vyřezával z rámků (proto jsem nepoužíval nerez drátek) rozvařoval a cedil.
Při mých cca 30 včelstvech a mém vybavení mi to vždy trvalo cca 2 až 3 soboty.
Na jaře jsem si koupil nerez nádobu s parním vyvíječem a jsem velmi nadšen - už nikdy jinak.
Do nádoby dostanu cca 15 - 16 souší 39x24 a za 1 sobotu jsem vytavil 30 kg vosku včetně úklidu v kůlně.
Zkušenosti:
- do nádoby naskládám rámky a pustím vyvíječ (leju do něj horkou vodu z rychlovarky). Pod výtok dám kýbl izolovaný bublinkatou folií (aby držel teplo) a přikryji víkem z polystyrénu s otvorem u výtoku.
- po cca 3 - 5 minutách začně vytékat první sražená voda a já do kýble naleji cca 1 litr vřelé vody z rychlovarky. To vše proto, že takto po vytavení zůstává celý obsah kýble tekutý a vzniklý koláč je homogenní a po zatuhnutí stačí rozpěrákem ze spodu oškrábat a již žádné přetavování není potřeba.
- a nyní mám cca 40 - 45 minut čas (stihl jsem za tu sobotu ještě u toho nadělat 4 kubiky dřeva na zimu).
- pak parní vyvýječ vypnu, vedle nádoby postavím velkou papírovou krabici, přes ní prkénko a 2 - 3 klepnutím o něj zbavím vytavené souše košilek (roztavený propolis na nich však zbyde). Špachtlí vyčistím koš naskládám nové rámky a proces opakuji (cca 5 - 10 minut) - obsah kýblu za tu dobu nezatuhne a tak se mi do něj vejdou 2 várky.
- přestal jsem používat i sluneční tavidlo. Když něco nasbírám během roku ( 1 - 2 kila) během hodiny proženu tavidlem (vlastní práce cca 15 minut).
Kdo již takhle taví jistě pochopí mé nadšení.

Ja mám podobnú skúsenosť ako Aleš..pri mojom systéme a terajšom počte včelstiev,musím vytaviť v máji jednorazovo cca 200-250 plástov rámikovej miery 42x35..s parným vyvíjačom som spokojný,aj keď v príp.že niektoré plásty obsahujú skryštalizovaný med,tak to trvá dlhšie(záleží aj akú teplotu majú plásty so zvyškami medu pri vložení do bubna)..inak to trvá podobne,na jednu náplň vyvíjača cca 45min..trocha mám obavy o nezávadnosť z hladiska hygieny,plastový vyvíjač(aj keď mám značkový wagner) bolo v tej pare trocha cítiť..nebolo by zlé niečo nerezové vyšpekulovať,možno aj na zakúrenie drevom..hladajte aj mimo včelárskych predajní-google parný odstraňovač tapiet(alebo český ekvivalent)

Plast ve vyvíječi páry by neměl mít vliv, protože do páry by se z něho nic podstatného uvolňovat nemělo. Pokud by se tam něco ve větším množství uvolňovalo, projevilo by se to určitě rychlým snížením pevnosti a podstatnou křehkostí plastu. Když už, tak by větší problém měl být přímý kontakt roztaveného vosku s plastem, protože roztavený vosk je v podstatě podobná fáze jako organické rozpouštědlo, tudíž by se do vosku mohly z plastu vymýt některé látky, třeba změkčovadla. Ale na tyhlety parní tavidla se už pár let běžně používají plastová vědra a zatím nikdo neohlásil třeba nějakou fatální křehkost takhle používaného plastového vědra.

Jednu otázku bych měl s dovolením na uživatele parních tavidel. Občas se mi donese informace, že někdo vyzkoušel parní tavidlo a vosk z toho měl nahnědlou barvu a při tavení v hrnci se mu to nikdy nestalo. Má někdo zkušenost jak si změnu barvy vysvětlit, kde se stala chyba?

"Má někdo zkušenost jak si změnu barvy vysvětlit, kde se stala chyba? "
------------------
také jsem to považoval za chybu, ale je to vlastnost. Vosk potřebuje při tavení vyčistit, nazval bych to vypráním. Při tavení párou nebo jakoukoli metodou s použitím relativně malého množství vody k tomu vyčištění někdy nedojde )záýleží na stavu suroviny), vosk není žlutý a je hrudkovatý. Napoprvé mě to dost vyděsilo. Po přetavení této nepěkné hroudy ve větším množství vody byl vosk už krásně čistý.

Já mám spíše opačnou zkušenost. Tavím pomoci vyvíječe v nástavku do trychtýře z pozikového plechu. \zachycuji do plastové nádoby. Vosk je krásně žlutý, po vyvaření ztmavne. Vařím v nádobě z hliníku (vložka do várnice. Je problém styk s pozinkem?? Nápravu lze kyselinou fosforečnou???

Ve slunečním tavidle mám pozink tavící plotnu i korýtko dole a vosk je žlutý. Jednou jsem si vyvařil vosk ve starém hrnci a přehlédl jsem odprýsknutý kousek smaltu a vosk ztmavl, pomohl jsem si potom kys. sírovou(akumulátorovou).

Nebudem vám radiť, každý prisaháme na svoj spôsob získavania a čistenia vosku, Len sa čudujem, prečo vosk chcete mať žltý (možno keby som si medzisteny robil doma),a ja s voskom so slnečného tavidla nič nerobím, pretože v dvoch výmenných stradiskách som ani raz nemal s farbou problémy, môj vosk je skôr hnedý ako žltý. Je s prímesou rozpusteného propolisu a ten je biologického pôvodu, s jeho odstránením nemajú problémy. Takže nieto lacnejšieho jednoduchšieho spôsobu, ako taviť všetky vyradené plásty v slnečnom tavidle.

Sluneční tavidlo jsem letos dokončil také na 3 rámky 39x24. Problém je, že běžně se k němu dostanu 1x denně vždy večer, takže produktivita nic moc.
Odzkoušenou mám i technologii vyvření rámků v sudu s následným odstředením. To provádím na stanovišti, odstředivku poháním elektrocentrálou, takže to také něco stojí.
Takže zatím vítězí parní vyvíječ, protože těch 45 minut mohu dělat n2co jiného.
Nepoužívám plastový ani nerezový buben, ale odspodu:
=prázdý nástavek pro platový kbelík na vosky
=rám s trychtýřem s otvorem uprostřed
=rám se sítem ze včelařkého pletiva
=nízký nástavek
=nástavek s rámky na vytavení
=krycí plech +deska+betonová dlaždice.
Pořizovací náklady cca 2000,- včetně vyvíječe.
Páru přivádím pod rám se sítem hliníkovou trukou 3/8" s trubkovým závitem pro připojení hadice od vyvíječe.

Železnatá mýdla jsou nazelenalá až černá, případně až hnědočerná. Zinečnatá mýdla nemohou být jiná než bílá, takže ve vosku nejsou na první pohled vidět.
A jak se zdá, zinek s voskem asi reaguje pmalji než želeo , ikdyž obecně je zinek reaktivnější.
Chce to vyzkoušet, pořádně vyvařit trochu vosku se zinkovými granulemi, co to udělá.

Musíš tavit v zařízeních, ve kterých nevznikají kovová mýdla. I titanzinek barví na hnědo.
J.P.

teraz som našiel na nete novší typ parneho vyvíjača,tzv dvojkomorový.. wagner dts 5800..

Vsusicky:
Pořizovací náklady cca 2000,- včetně vyvíječe.
Páru přivádím pod rám se sítem hliníkovou trukou 3/8" s trubkovým závitem pro připojení hadice od vyvíječe.

-----

Zkoušel jsem to také, dokonce v izolovaném nástavku z PS, ale rychlost mě moc nepřesvědčila.
Mohu se zeptat na rychlost?

Díky.

Karel

11 rámků 39x30 cca za hodinu

11 rámků 39x30 cca za hodinu
---
U mě možná i dřív, ale na to jsem neměl trpělivost.

Možná to vyzkouším znova. Třeba je to jen malým výkonem vyvíječe, zajdu do sběrných surovin jestli tam nebude nějaká uzavřená nádoba co se pod ní dá zatopit. Viděljsemněco takového na fotce z Ruska.
Tlaková nádoba z náklaďáku na ohni a z ní trubka do bedny od munice.

Karel

Musíš tavit v zařízeních, ve kterých nevznikají kovová mýdla. I titanzinek barví na hnědo. J.P.

Ja mám v tavidle záchytný plech na vosk Al, vosk je hnedý, ale nikdy nie s mydlovou konzistenciou. Priateľ s Poľska tvrdí, že hnedý je práve pre to hlníkové dno.

Tak som na to dno rozprestrel hrubšiu čiernu fóliu, no tajomstvo hnednutia vosku z Al dna sa nepotvrdilo, získaný vosk bol stále hnedý. Myslím si, že hnednutie vosku zapríčiňuje propolis, ktorý sa pri väčšom sklone tavidla a vysokej teplote 115°C dokáže roztopiť a tak zafarbiť vosk. Ja farbu vosku už neriešim, pri zámene vosku za medzisteny Ms je pri výmene za MS bezproblémový.

"Ja mám v tavidle záchytný plech na vosk Al, vosk je hnedý, ale nikdy nie s mydlovou konzistenciou. Priateľ s Poľska tvrdí, že hnedý je práve pre to hlníkové dno. "

"Musíš tavit v zařízeních, ve kterých nevznikají kovová mýdla. I titanzinek barví na hnědo. J.P. "

Hliník jsem nezkoušel, ale je to zde už druhý příspěvek kde se diskutující zmiňuje o hliníku při tavení a hnědnutí vosku. První je příspěvek č. 58951 a tavení v hliníkové várnici a druhý je příspěvek od Antona. Ale jestli si to dobře pamatuji tak Anton má v tavidle ještě síta.

TAKY JSEM UVAŽOVAL O NĚJAKÉM 9 LITROVÉM PAPIŇÁKU. Přece jenom dřeva mám na stanovišti dost

Ja všetok vosk(aj zo slnečného tavidla,aj z parného) nalámem do hliníkovej kanvy,zalejem daždovou vodou,prevarím(doma na sporáku)a cez redší uhelon prelejem do bieleho plastového vedra,ktoré sa predáva na uskladnenie medu,a nechám vychladnúť(pomaly,v termokomore nastavenej na cca 35'C..vosk je nádherný,voňavý..ak takýmto sposobom spracujem vypraté odviečkovance z panenských plástov,tak vosk je ešte krajší,výrobcovi ku ktorému som chodil"spadla sánka"ked to zbadal :-) Mám na to vyhradené dve al kanvy,v takej lepšej kvalite,z toho usudzujem,že hliník s potravinárskou úpravou by tomu vosku škodiť nemal..

..špekulujem nad tým,že by som vyskúšal naraz zapojiť dva vyvíjače pary na ten sud ktorý používam na tavenie..spotreba stúpne dvojnásobne,len neviem či to vytaví v polovičnom čase-aby náklady zostali na jednej úrovni..aký máte na to názor?

Hliníkový odšťavovací hrnec, dohromady v něm tak 100 "taveb" a úplně v pořádku. Vosk i hrnec.
Kdybych ho jednou nenechal i s voskem a vodou z voští v něm přes zimu, nečistoty ve vodě nezreagovaly a hliník tak jejich působením neproděravěl, tak by byl v pořádku i dodnes.
Teď budu tedy testovat, jestli neutrální silikonový tmel na hliníku vydrží i 100 st C při vaření vosku.

"..špekulujem nad tým,že by som vyskúšal naraz zapojiť dva vyvíjače pary na ten sud ktorý používam na tavenie..spotreba stúpne dvojnásobne,len neviem či to vytaví v polovičnom čase-aby náklady zostali na jednej úrovni..aký máte na to názor?"

Zaizolované to mám dobre..sud je postavený v styrodurovej debni a dutiny som vyfúkal pur penou..

Nechápu co řešíte osobní zkušenost mi říká něco jiného
kdysi jsem tavidlo také používal přitom to byla dřevěná bedna místo síta stará kovová mřížka a pod ní pozink. plech . Vosk se chytal do formy na biskupský chlebíček
Barva vosku byla pokaždé jiná a vždy závislá na typu a stáří plástu plástu, od světle žluté až po světle hnědou. Po následném přetavení v měkké vodě krásně žlutý.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: tavba vosku
> Datum: 11.10.2012 07:17:23
> ----------------------------------------
> Hliník jsem nezkoušel, ale je to zde už druhý příspěvek kde se diskutující
> zmiňuje o hliníku při tavení a hnědnutí vosku. První je příspěvek č. 58951
> a tavení v hliníkové várnici a druhý je příspěvek od Antona. Ale jestli si
> to dobře pamatuji tak Anton má v tavidle ještě síta.
>
>
>

..špekulujem nad tým,že by som vyskúšal naraz zapojiť dva vyvíjače pary na ten sud ktorý používam na tavenie..spotreba stúpne dvojnásobne,len neviem či to vytaví v polovičnom čase-aby náklady zostali na jednej úrovni..aký máte na to názor?

Z principu to se dvěma vyvíječi nepůjde 2x rychleji (dnes se ztrátami dosáhneš cca 90 celsia a se 2 vyvíječi např. 95 celsia). Šel bych cestou izolace. Já bych měl problém s napájením, neboť zásuvky bývají jištěny 10A jističem (viděl jsem i 16A) a 2 vyvíječe potřebuji cca 20A - musel bych sehnat ještě druhou samostatně jištěnou zásuvku.

polystyrenove uly

Dobré ráno, neznáte někdo účinný a hlavně rychlý recept na nachlazení? Dostal jsem tu smrtelnou chlapskou nemoc "rymečku" zázvorový čaj s medem piji, slivovici medovici jsem zatím na Coldrex nezkoušel. Ale dnes jsem si patáček nedal tak bych to mohl zkusit. Ještě jsem slyšel, že neléčená rýma trvá týden a léčená sedm dní. Nerad bych přenesl nemoc na juniora má 4měsíce, tak by ho to pěkně potrápilo.

Děkuji

Med, caj, hodne caje. postel, postel. Nejmin dva dny poctive.
Dne 12.10.2012 7:24 "Ale Molčík" <e-mail/=/nezadan> napsal(a):

> Dobré ráno, neznáte někdo účinný a hlavně rychlý recept na nachlazení?
> Dostal jsem tu smrtelnou chlapskou nemoc "rymečku" zázvorový čaj s medem
> piji, slivovici medovici jsem zatím na Coldrex nezkoušel. Ale dnes jsem si
> patáček nedal tak bych to mohl zkusit. Ještě jsem slyšel, že neléčená rýma
> trvá týden a léčená sedm dní. Nerad bych přenesl nemoc na juniora má
> 4měsíce, tak by ho to pěkně potrápilo.
>
> Děkuji
>

Moje léčení v tomto roce. Zimní měl bez nálezu. Na jaře v dubnu jsem aplikoval kyselinu mravenčí formou houbiček. Koncem června jsem dal Formidol. Začátkem srpna Gabon, po odebrání Gabonu začátkem září kyselinu mravenčí v dlouhodobém nosiči.Dnes jsem kontroloval po první fumigaci. Hrůza- průměr 250ks. roztočů. Je to vůbec možné.

Včera odpoledne už jsem přesně tohle zahájil a je to horší než nemoc, ale ještě dnes budu muset pokračovat. Aspoň dodělám nějaké papírování.

Na nějaké závěry je potřeba znát spad. Tipoval bych, ale na reinvazi zvenčí. Takový chemický útok a spad při fum. by tomu odpovídal. Všeobecně na ty dobrovolné aplikace léčiva bych se spadem a obdobím řídil určitě.

Moje léčení v tomto roce. Zimní měl bez nálezu. Na jaře v dubnu jsem aplikoval kyselinu mravenčí formou houbiček.
M.H napsal:

"Koncem června jsem dal Formidol. Začátkem srpna Gabon, po odebrání Gabonu začátkem září kyselinu mravenčí v dlouhodobém nosiči.Dnes jsem kontroloval po první fumigaci. Hrůza- průměr 250ks. roztočů. Je to vůbec možné."
............................
Podle mě:

Hrůza by to byla tak 10xvíc.
Špatné by to bylo tak 4x víc.
Na obezřetnost tak 2x víc.
Takto je to normální. :)

RK

Když jsem ještě sloužil v nemocnici a něco podobného mne přepadlo,nechal
jsem si od kolegy píchnout Ketazon 1 amp.Nevím jestli ještě existuje pod
tímto názvem,partří k nesteroidním antiflogistikům a těch je celá řada s
jiným názvem ale stejným účinkem.Tedy máte-li známeho lékaře? Mám opakovaně
vyzkoušeno, účinek téměř okamžitý.A pokud si bude klepat na čelo nedejte se
zmást,jen je moc mladý a tuto osvědčenou léčbu prostě nezažil.


---------- Původní zpráva ----------

Od: Ale Molčík <e-mail/=/nezadan>

Datum: 12. 10. 2012

Předmět:
"Dobré ráno, neznáte někdo účinný a hlavně rychlý recept na nachlazení?

Dostal jsem tu smrtelnou chlapskou nemoc "rymečku" zázvorový čaj s medem

piji, slivovici medovici jsem zatím na Coldrex nezkoušel. Ale dnes jsem si

patáček nedal tak bych to mohl zkusit. Ještě jsem slyšel, že neléčená rýma

trvá týden a léčená sedm dní. Nerad bych přenesl nemoc na juniora má

4měsíce, tak by ho to pěkně potrápilo.



Děkuji"

tavení je nejlepší vařící vodou,ponořím souš a za pár vteřin vytahuju rámek ,kterým pak přikládám

Zimní měl bez nálezu. Na jaře v dubnu jsem aplikoval kyselinu mravenčí formou houbiček. Koncem června jsem dal Formidol. Začátkem srpna Gabon, po odebrání Gabonu začátkem září kyselinu mravenčí v dlouhodobém nosiči.Dnes jsem kontroloval po první fumigaci. Hrůza- průměr 250ks. roztočů. Je to vůbec možné.

Cestu k dobrému výsledku sú rôzne, zasahovať do včelstva v sezóne 5 krát, je pre mňa neprijateľné (70 včel.), ja som to zredukoval len na tri zásahy (fumigácia amitrazom) a priemerné spady Vd sú nízko pod hranicou 250, väčšinou pod 100-kou.

Gabon PA 92 som posledný krát použil v r. 2000, no keď som Gabon zo včiel vybral (ponechával som ho vo včelstve 30-35 dní) po fumig. okolo 5-10.10 mi padalo v priemere 3-4 klieštiky. Usudzujem, že Gabon nesprávne aplikujete, aké to musíte vedieť vy.

V Boskovicích údajně vyrábí nějaká firma mezistěnky, znáte ji někdo a máte ověřenou jeich kvalitu?

Podle me by to normalni bylo, pokud by kolega vlastne celou sezonu nelecil. Ale pokud by aplikoval KM ucinně a gabony by fungovaly, tak by jich mel mit o rad mene.

P.

............................
Podle mě:

Hrůza by to byla tak 10xvíc.
Špatné by to bylo tak 4x víc.
Na obezřetnost tak 2x víc.
Takto je to normální. :)

RK

A ja bych jeste dodal, ze je vcelstvo a vcelstvo.

Dne 12. října 2012 20:10 Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan> napsal(a):

> Podle me by to normalni bylo, pokud by kolega vlastne celou sezonu nelecil.
> Ale pokud by aplikoval KM ucinně a gabony by fungovaly, tak by jich mel mit
> o rad mene.
>
> P.
>
> ...........................
> Podle mě:
>
> Hrůza by to byla tak 10xvíc.
> Špatné by to bylo tak 4x víc.
> Na obezřetnost tak 2x víc.
> Takto je to normální. :)
>
> RK
>

Aleši, teď s tím už neuděláš nic, ale do budoucna bys měl absolvovat kůru s nějakým imunoterapeutikem, např.: Luivac. Je to sice finančně náročné (tedy aspoň pro mne), ale efekt je naprosto úžasný.

J.P.

Me dost dobre zabira,

uvarim červenou řepu, oloupu ji a nastoruham na jemno. Ted prichazí to hlavni, pokud mozno sezenu domaci kren ( pokud neni k dipozici, tak alespon kupovany-pouze v pripade nouze, protoze je extremne slaby). Pak kren strouham najemno, cim vice ho je, tim lepe. Potece Vam z oci, nosu a ze vsech otvoru, budete se dusit. Je treba to vydrzet. repu ochutim, trochu cukru,sul,ocet a ted do toho ten kren a zaichat. Opet snist jako prilohu, co nejvice. Hodne to boli (stipe), ale me vzdy pomaha. Antibiotika jsem nemel od 14 let a to mi bude 38. Pri chripkach to doplnuji domacim cesnekem, kysanym zelim z vlastni becky, piju domaci caj ze sipku a sladim jej pohankovym medem. Jsou to postupy od mych rodicu, narodili se jako Cesi na Ukrajine. Lekar - byl felcar ( stredoskolak byl v okresnim meste 30 km, dalo se jedine s konmi. Museli se postarat sami o sebe. Vzpominam, jak i pres zimu pry krmili pijavky, aby je mohli pouzit v pripade zanetu a hnisavych ran.

presne tak, ten kdo monitoruje, tak ty rozdily -extremy vidi. Nastesti !

Jestli se nemylim, tak firma KEWA.

P.

to není pravda, Gabon funguje, ale včely si donesou, protože spousta včelařů
léčí pozdě v létě a nebo někde vyberou roje.

RAdek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>

Datum: 12. 10. 2012

Předmět: Re: léčení včelstev
"A ja bych jeste dodal, ze je vcelstvo a vcelstvo.



Dne 12. října 2012 20:10 Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan> napsal(a):



> Podle me by to normalni bylo, pokud by kolega vlastne celou sezonu
nelecil.

> Ale pokud by aplikoval KM ucinně a gabony by fungovaly, tak by jich mel
mit

> o rad mene.

>

> P.

>

> ...........................

> Podle mě:

>

> Hrůza by to byla tak 10xvíc.

> Špatné by to bylo tak 4x víc.

> Na obezřetnost tak 2x víc.

> Takto je to normální. :)

>

> RK

>"

To, co spadlo, si jsou schopny při vysokém invazním tlaku přinést za jediný den.

Kolega pise prumer 250 / vcelstvo. V sprnu tam mel gabon a od zacatku zari dlouhodoby odparovac KM (ten by mel castecne reinvazi zachytit). Neco podobneho jsem letos mel u dvou vcelstev z 15. Po celou sezonu spad nula, v cervenci apliakce KM 65 % 140 gr. na 10 dnu. spad prumer 10 ks na vcelstvo. V zari ze dvou vcelstev denii spad 1-2 roztoci, Ihned aplikace KŠ za 4 dny opakovana aplikace KŠ, prumer spadu u techto dvou odhadem 600-800. Ostatni tak okolo 100-300, pri temer zadnem prirozenem spadu. Po apliakci KŠ jsem temer nevidel svetleho rozoce.

to je reinvaze


---------- Původní zpráva ----------

Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>

Datum: 12. 10. 2012

Předmět: Re: léčení včelstev
"Kolega pise prumer 250 / vcelstvo. V sprnu tam mel gabon a od zacatku zari

dlouhodoby odparovac KM (ten by mel castecne reinvazi zachytit). Neco

podobneho jsem letos mel u dvou vcelstev z 15. Po celou sezonu spad nula, v

cervenci apliakce KM 65 % 140 gr. na 10 dnu. spad prumer 10 ks na vcelstvo.

V zari ze dvou vcelstev denii spad 1-2 roztoci, Ihned aplikace KŠ za 4 dny

opakovana aplikace KŠ, prumer spadu u techto dvou odhadem 600-800. Ostatni

tak okolo 100-300, pri temer zadnem prirozenem spadu. Po apliakci KŠ jsem

temer nevidel svetleho rozoce."

Sedim si u vcel a kocham se regulernim snuskovym provozem na cesnech a ockach,tisice vcel nosi zlute koule pylu z lanu kvetouci horcice.Podzimni parada pro oko,nadhera pro ucho a hlavne spousta pylu na jaro....JosPr

Sedim si u vcel a kocham se regulernim snuskovym provozem na cesnech a ockach,tisice vcel nosi zlute koule pylu z lanu kvetouci horcice.Podzimni parada pro oko,nadhera pro ucho a hlavne spousta pylu na jaro....JosP

Viacej aspektov hovorí pre nenosenie peľu v tomto čase, ale prírode a následne včelám sa nedá rozkázať. Zima sa blíži čoraz rýchlejšími krokmi ako si myslíme a prípadné väčšie rozlohy plodu môžu narušiť zimný chumáč. V lepšom prípade včely zlikvidujú, stáva sa to a to aj v skoršom čase npr. u mňa v auguste-srpnu.

Viem to preto,že som sa tomu venoval, len som nevedel pochopiť prečo to robia. Vysvetľoval so si to tým, že včelstvo alebo nemalo v tom čase plod alebo aj mali, ale peľ mal málo dusíkatých látok.

Ešte jeden faktor, prečo by včely jesennej dobe nemali ošetrovať plod a to je skrátenie života zimných včiel. Vidieť to podložke v podobe väčšieho množstva včiel Ale ako som napísal, prírode nerozkážeš.

Mne nosia peľ včelstvá ktoré nemajú vobec plod..takže si ho nosia do zásoby,nevidím v tom žiaden problém..počasie je krajšie ako častokrát v marci,na jar bude mať pre ne cenu zlata..

Slovo "reinvaze" mi není v této souvislosti úplně jasné. Bylo by možné sdělit co je příčinou a důsledkem reinvaze VD?

Například v takovém pěkném počasí jaké bylo dnes se včely bez odporu dostanou do silně napadených včelstev a kromě zásob medu si včely osedlají roztoči a nechají se donést do nového úlu. A neviděl jsem roztoče pouze na včelách, ale pozoroval jsem roztoče jak se vozí i na vosách.
Dnes krásně létaly na topinambury a dokvétající netýkavky.

Reinvaze v tomto případě znamená, že si včely přinesou roztoče od jinud -
někde vyloupí včelstvo , nebo se do nich nějaké včely vžebrají, které mají
spoustu roztočů.


---------- Původní zpráva ----------

Od: Kapoun <e-mail/=/nezadan>

Datum: 13. 10. 2012

Předmět: Re: Re: lĂÄ?enĂ­ vÄ?elstev
"Slovo "reinvaze" mi není v této souvislosti úplně jasné. Bylo by možné

sdělit co je příčinou a důsledkem reinvaze VD?"

Moje léčení v tomto roce. Zimní měl bez nálezu. Na jaře v dubnu jsem aplikoval kyselinu mravenčí formou houbiček.
M.H napsal:

"Koncem června jsem dal Formidol. Začátkem srpna Gabon, po odebrání Gabonu začátkem září kyselinu mravenčí v dlouhodobém nosiči.Dnes jsem kontroloval po první fumigaci. Hrůza- průměr 250ks. roztočů. Je to vůbec
možné."
_____________________

Nevím, co na takovéhle příspěvky napsat, jak je seriozně vyhodnotit a jak poradit. Naprostá absence popisu situace. Hrůza je to kvantum léčiv, která jste do včel napral hlava nehlava. Svěčí to buď o naprosto nevhodném materiálu pro danou lokalitu nebo naprosto nezvládnuté léčení (hubení roztoče). Pokud budete přípravky nasazovat, jak se to hodí vám (třeba i podle spadu) a ne kdy to chovaný materiál potřebuje, kdy má slabé místo, nestane se časem nic jiného, než jednu demagogii nahradíme druhou (po větším rozšířtení KM). Tak tohle hrůza pro mne již je. Není prostě dobře vymétat čerta ďáblem.
LD.

Reinvaze - toto slovo ve smyslu předchozích příspěvků myslím, že není používáno správně. Toto slovo má spíše ten význam, že původní invaze se nepovedla a byla nahrazena reinvazí.
Prostě nastal nějaký děj, tedy invaze vlivem invazního tlaku. Nikdo nepoužívá termín "reinvazní tlak".

Jeste mi unikla jedna myslenka, gabon je vzdy na plosne pouziti min. jedna ZO, kdyz by gabon fungoval, tak z ceho by mel kolega tak obrovsky invazni tlak z vnejsku. Pochybuji,ze to bude z roju, nebo divoce zijicich vcelstev, to by jejich pocet se musel blizit pomeru 1:1 k tem nami opecovavanym,coz je nerealne. Spise soudim, ze s KM se to musi umet, aby mela ucinnost, gabon uz nema tu ucinnost, co mel drive. Tak se to ted dohani varidolem, ktery nefunguje na zavickovany plod a ze ho mam ve svych vcelach pomerne hodne,takze dalsi leceni jen s castecnou ucinnosti. No proste je v tom leceni asi hodne chyb.
P.

Opavsko rovnez dnes cely den slunecno,ve stinu 18 stupnu. Na cesnech hukot, uz tri tydny kvete horcice-50 ha. To pole je sama vcela a spousty motylu, cmelaky jsem nevidel.
Kdyz kvete repka, tak mam asi smulu, vcely na ni neni videt. Ted kdyz kvete horcice na hnojeni, byt uz jine snusky neni, tak to pole vypada jinak a to horcice ma proti repce odost mene nektaru. Dulezity je rozdil v tom,ze ted na te horcici nebyl jediny postrikovac,je jen na hnojeni. Repka ma asi 6-7 postriku. Asi ty vcely vedi, proc radeji letat jinam.

P.

Reinvázia je znovuobsadenie úľového priestoru, ktorý sme vyčistili od kliečtika, z včelstiev, ktoré sa dostali do kolapsu, t.j. klieštik cíti, že je včelstvo u konca, preto sa snaží z tohoto včelstva uniknúť. Ak takéto včelstvo má ešte nejaké zásoby, včely z iných včelstiev (do okruhu 1,5 km) sa často vrhnú na postihnuté včelstvá a zásoby odnosia, no a zároveň odnesú si aj klieštika.

To je viac teória a často sa za ňu skrývajú majitelia včiel, ktorí sa nevedia s Vd vysporiadať a tak sa prichádza o včely. Môže to tak byť (ja som s tým problémy nemal), ale často sa za tým skrýva neschopnosť včelára a jeho výhovorky na reinváziu.

Lenže klieštik je tu už pekných 26 rokov a tie roky sa vytratili vo včelárskej praxi všetci neschopní a tí čo ostali (ostali len tí čo to vedeli)už nedovolia, aby sa na ich včelnici ohlo stáť. Ja osobne preto takéto rozprávky neberiem vážne, pretože vždy pri tom vždy stojí človek.

Početnosť klieštika vo včelstvách je závislí i od spôsobu aké prostriedky proti klieštikovi použijeme, ale včelári ak majú svoje včelstvá pod kontrolou, sa vždy spamätajú. Stále bude platiť, čím menej cudzích včelstiev v okolí včelnice, tým lepšie pre jeho včely.

A k vylupování včelstev oslabených varaózou a následně k reinvazi roztočů právě obrovsky přispívá systém spodního velkého česna ve dnu. Stačí malé oslabení včelstva a takové včelstvo je přes toto česno vylupováno. Zatímco třeba v zadováku s pořádně zůženým česnem je či vlastně bylo úplně běžné, že včely uhynuly téměř úplně nebo prakticky úplně a teprve potom byl úl nalezen zlodějkami. Takže včelstvo bylo vylupováno umrající nebo úplně mrtvé.
Reinvaze roztočů ze zadováků je tedy oproti nástavkovým úlům minimální.
Podle mně víc než neustálé žvanění kolem léčení a léčiv by obrovsky prospělo odstranění tohoto nedostatku nástavkového úlu podle starých zadováků.

A pamatuji si, jak se o tom diskutovalo před několika lety, kdy varaóza byla ještě v pohodě, že prý se otevřeným spodním česnem ve dnu tou loupeží automaticky přírodním výběrem zlikvidují slaboši a zůstanou jen silná včelstva. Tak tady máte ten přírodní výběr.

Souhlasím s poslední větou Pavla Zajíčka a doplnil bych ji o sledování stavu roztočů ve včelstvu. Protože v tom je celé jádro problému a přemnožení a potom následných reinvazí. U mě Gabon funguje, oba dva, říkám to s určitostí, protože sleduji spad, před, během i po Gabonu. Já když mám u některých včelstev problém, tak je to vždy prudký nárust a do 14dní spad opět klesne a aby se nestalo to, že klesne protože se roztoči nechají zavíčkovat tak tomu pomůžu KM nebo Gabonem podle období. Ale ten počet včelstev u kterých se tento výkyv vyskytne spočítám vždy na prstech jedné ruky. Ale třebaže máme v ZO stejné podmínky dostupnosti léčiv, tak také máme případy kdy včelař přijde v podletí o celé stanoviště. To jsem se dozvěděl o události minulý rok, jak včelař šel na veterinu hlásit, že mu včely někdo otrávil, v době kdy u mě šel spad z jednotek na stovky za den během týdne. Podobný případ na druhém konci ZO, ale s tím rozdílem, že prý za kolabs stanoviště mohly včely jiného včelaře, loupeží. Na nefunkčnost Gabonu, i kdyby nefungoval, na otravy, na loupeže od včel, vos apod. jsou to vždy jen výmluvy.

Mně se jednalo o to, že by stačilo použít slovo "invaze". Reinvaze by mělo být opravdu opětovné napadení.
Patřím k "nemoderním" včelařům. Používám úly B9 a B10 i polonástavky D 10. Právě kvůli léčení varidolem "vtěsnám" včely do jednoho B10 s jedním vyjmutým plástem (na umístění proužku s varidolem), plástová plocha zůstáva mimo mezeru 180 dm2. V minulých létech mi stačilo jedno červencové použití formidolu (do podmetu) a 3x varidol, gabon jsem nikdy nepoužil. Vyšetení zimní měli (bez prohlížení a zjišťování počtu VD) vždy pod průměr 3. Protože letos jsme formidol dostali opožděně (koncem srpna), tak jsem se rozhodl jej již nepoužít. Byl jsem zvědav na spad VD po první fumigaci. Z mých 24 včelstev jsem u tří prohlédl podložku a odhad byl 100, 200, 600 kleštíků. Ostatní byly prověšeny do podmetu, takže jsem je nechtěl rozrušovat. Podmet také vložením podložky snižuji z letních 6 cm (odstraním trubčinu) na zimní 2 cm.
Invazi kleštíka, ani rabování jsem za dobu svého 45-ti letého včelaření nezaznamenal, i když do vzdálenosti 2 km je asi 90 včelstev.

Hlavní nedostatek popdzimního léčení spatřuji v nedokomale provedeném ošetření, hlavně ponecháním velkého neobsednutého prostoru. Použití 8-mi kapek varidolu do úlu se 4-mi nástavky, kde včely obsedají (když jsou již částečně staženy do zimního chumáče) stěší dva není asi plně účinné. A zbytečně se zamořují plásty jedem.

Pavle, ty včely nejdou na řepku z jiných důvodů, než je postřik. V případě atraktivity porostu řepky pro včely, nezabrání žádný postřik jejich náletu, i kdyby je to stálo život. Měl jsem řepku 200m od stanoviště a na cca deseti hektarech nebyla ani setina počtu hmyzu, který byl na jedenapůl aru slunečnice.

J.P.

"Pavle, ty včely nejdou na řepku z jiných důvodů, než je postřik. V případě atraktivity porostu řepky pro včely, nezabrání žádný postřik jejich náletu, i kdyby je to stálo život. Měl jsem řepku 200m od stanoviště a na cca deseti hektarech nebyla ani setina počtu hmyzu, který byl na jedenapůl aru slunečnice."

Jen na okraj a jen můj vlastní názor :-). Neprosazoval bych změnu již
zaběhnutých a srozumitelných výrazů - a ona se ta "re invaze" již vžila.
Nakonec se domnívám, že vystihuje skutečnost - prvotní invazi jsme již
řešili dřívějším úspěšným léčením.
S přátelským pozdravem
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Kapoun
Sent: Sunday, October 14, 2012 9:40 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Re: lecení vcelstev

Mně se jednalo o to, že by stačilo použít slovo "invaze". Reinvaze by mělo
být opravdu opětovné napadení. ...

Mě osobně je to jedno a ani mě to nějak moc nezajímá jak se co jmenuje. Ale má-li být řešen význam slov, tak v prvotní invazi nejde o invazi, protože invaze je něco z vně, ale jde o přemnožení roztoče uvnitř včelstva. Ne invaze, ale přemnožení. Ale jinak samozřejmě souhlasím s tím jestli je to zažité tak ať je to tak, protože lidé to chápou.

postreky s repelentom vám spolahlivo odoženú včely z repky aj zo slnečnice...

Nevím, proč by se měl nepřesný termín, vyjádření, používat jen proto, že si na to někdo zvyk. Zajímalo by mne, v jaké souvislosti zastánce termínu reinvaze použije termín invaze. Pojmenování skutečné reinvaze je pak obtížné, asi bude míra opakování v tomtéž roce vyjádřena počtem rerere.... Myslím si, že by invaze měla být v případě varroózy vztažena k ročnímu období a reinvaze v případě bezprostředního opakování invaze. Tedy termín reinvaze spíše vyjadřuje nebo se snaží nahradit termín invazní tlak.

K loupení dochází také přes zasítované dno,kdy včely mezi sebou předávají loupené zásoby.Už jste tento unikátní druh loupeže pozoroval.petr šavel č.B.

Ale na to by jste si měl odpovědět sám proč používáte nepřesné termíny. Já bych tipnul že jste si na to zvyk, tak jako všichni. Ono to vyjde nastejne jestli je invaze nebo invazní tlak invazním druhem. Pořád to nevystihuje pojmenování nárustu populace bez migrace(invaze) z vnějšího prostředí.

Jak by asi řekl Jára Cimrman:
Příteli Hubači a nestačilo by jenom "invaze"?

Pánové zagoolujte dva výrazy " reinvaze roztočů Varroa destruktor" a "invaze roztočů Varroa destruktor" a zjistíte kde a kdo všechno tato spojení používá. A mě z toho vyšel závěr, že si to každý dá tak jak mu to momentálně příjde a tedy kdo bez viny ať první hodí kamenem.

Děje se přesně to samo co se dělo u zahrádkářů před 25 roky kdy se v rozhlase vysílala prognoóza škůdců Je tstejně nesmyslné chvání včelřů naásledkem VM jako tehdy u zahrádkářů.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Leo Dvorsk? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: l??en? v?elstev
> Datum: 13.10.2012 21:26:56
> ----------------------------------------
> Moje léčení v tomto roce. Zimní měl bez nálezu. Na jaře v dubnu jsem
> aplikoval kyselinu mravenčí formou houbiček.
> M.H napsal:
>
> "Koncem června jsem dal Formidol. Začátkem srpna Gabon, po odebrání Gabonu
> začátkem září kyselinu mravenčí v dlouhodobém nosiči.Dnes jsem kontroloval
> po první fumigaci. Hrůza- průměr 250ks. roztočů. Je to vůbec
> možné."
> _____________________
>
> Nevím, co na takovéhle příspěvky napsat, jak je seriozně vyhodnotit a jak
> poradit. Naprostá absence popisu situace. Hrůza je to kvantum léčiv, která
> jste do včel napral hlava nehlava. Svěčí to buď o naprosto nevhodném
> materiálu pro danou lokalitu nebo naprosto nezvládnuté léčení (hubení
> roztoče). Pokud budete přípravky nasazovat, jak se to hodí vám (třeba i
> podle spadu) a ne kdy to chovaný materiál potřebuje, kdy má slabé místo,
> nestane se časem nic jiného, než jednu demagogii nahradíme druhou (po
> větším rozšířtení KM). Tak tohle hrůza pro mne již je. Není prostě dobře
> vymétat čerta ďáblem.
> LD.
>
>
>

Podle mne to zamoření je důsledkem naprosto nesprávně načasovaného ošetření.Osobně používám jen doporučená ošetřen v daných termínech. včera jsme odebiráli měl na vyšetření Moru, zasíťované podložky byly v úlu 14 dní a při pečlivé prohlídce Jen ve 3 úlech z 20 bylo pár kleštíků a v jenom jich bylo 20
Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: l???en?? v??elstev
> Datum: 13.10.2012 23:15:06
> ----------------------------------------
> Jeste mi unikla jedna myslenka, gabon je vzdy na plosne pouziti min. jedna
> ZO, kdyz by gabon fungoval, tak z ceho by mel kolega tak obrovsky invazni
> tlak z vnejsku. Pochybuji,ze to bude z roju, nebo divoce zijicich vcelstev,
> to by jejich pocet se musel blizit pomeru 1:1 k tem nami opecovavanym,coz
> je nerealne. Spise soudim, ze s KM se to musi umet, aby mela ucinnost,
> gabon uz nema tu ucinnost, co mel drive. Tak se to ted dohani varidolem,
> ktery nefunguje na zavickovany plod a ze ho mam ve svych vcelach pomerne
> hodne,takze dalsi leceni jen s castecnou ucinnosti. No proste je v tom
> leceni asi hodne chyb.       
> P.
>
>
>

"Děje se přesně to samo co se dělo u zahrádkářů před 25 roky kdy se v rozhlase vysílala prognoóza škůdců Je tstejně nesmyslné chvání včelřů naásledkem VM jako tehdy u zahrádkářů."

Co rozumíte pod zkratkou VM?

VM - varoamonitoring

Už to tady někdo napsal v okolí včelařů asi nemůže být tolik kolabujících včelstev aby byly takto opakované invaze z venčí. opravdu však půjde o přemnožení roztoče ve vlastních včelstvech následkem nesprávně nastavených ošetření. mám s tím zkušenost z ochrany roslin, nesprávná doba postřiku již úrodu nezachrání i kdyby se dělala 100x. Na 100%to platí i v našem případě.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol???ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: l??en? v?elstev
> Datum: 15.10.2012 08:47:20
> ----------------------------------------
>
>
> _"Děje se přesně to samo co se dělo u zahrádkářů před 25 roky kdy se v
> rozhlase vysílala prognoóza škůdců Je tstejně nesmyslné chvání včelřů
> naásledkem VM jako tehdy u zahrádkářů."_
> No, VM stejně jako tehdejší předpověď musí být nutně plošně zprůměrována.
> Když se ale vyskytují bodová ohniska, daná jednak rozdíly v konkrétním
> provedení léčení včelařů i v konkrétním ošetřování včelstev, které při
> orientaci na vysoký výnos vedou k zvýšené citlivosti na varaózu , potom
> taky přímo loupežemi v varaózou oslabených včelstvech, tak je jasné, že VM
> musí selhávat. Aby byl za takových podmínek VM jakž takž účinný, musela by
> do něho přispívat tak čtvrtina, polovina všech včelařů nebo by musela být
> sledovaná včelstva každých 500 - 1000 metrů, podle toho, která podmínka by
> při dané hustotě zavčelení byla naplněna dřív.
>
> Jak už jsem napsal dříve, když se objevuje nebezpečná reinvaze způsobená
> loupežemi ve varaózou oslabených včelstvech, co takhle vylepšit situaci
> opatřeními, která loupežení v oslabených včelstvech omezí. A dá se dost
> podstatně omezit a to poměrně jednoduchými úpravami.
>
>
>

varoa monitorink

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kapoun <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: l??en? v?elstev
> Datum: 15.10.2012 09:03:19
> ----------------------------------------
> Co rozumíte pod zkratkou VM?
>
>
>

""""""""""Už to tady někdo napsal v okolí včelařů asi nemůže být tolik kolabujících včelstev aby byly takto opakované invaze z venčí. opravdu však půjde o přemnožení roztoče ve vlastních včelstvech následkem nesprávně nastavených ošetření. """""
Kdyby tomu tak bylo, tak by stačilo provést pořádně jen podzimní ošetření a do dalšího podzimu se nemůže nic stát.Tři ošetření s perfektní organizovaností to jistí. Vlastní růst populace roztoče ve včelstvu není takový, aby došlo k problému. Ten by nastal až druhým, případně třetím rokem.
Praxe ale ukázala, že to tak někdy nefunguje, že je v případech hromadných úhynů migrace z kolabujících včelstev ten hlavní faktor. Kde se ta kolabující neošetřovaná včelstva berou? :-)

mezistěny v Boskovicích vyrábí fa.Kewa ing.František Vašek.Mezistěny dodává zejména do včelařské prodejny v Nasavrkách.V minulosti jsem tyto mezistěny používal.Mezistěny byly pevné nebortily se jen jeden nedostetek jsem zpozoroval a to v bezsnůškovém období včely na nedostavěných nebo čerstvých mezistěnách dělaly na ploše průlezy i ve větším počtu.Bylo to povtrzeno i jinými včelaři,kteří tzto mezistěny používají.

RP:
No, VM stejně jako tehdejší předpověď musí být nutně plošně zprůměrována.
-----------

Pokud jde o VM (varroamonitoring), tak ten si každý dělá u sebe a je jeho věc jak si jej zprůměru.

Může si jej porovnat s nárůsty ve VMS - Varoamonitoring systemu a vědět víc.

Ani v začátcích VMS nebyla úplně jasná představa, že by VMS vydávalo nějaké plošné vcarování (i když jsme si to mnozí mysleli) a dnes po letech je jasné, že žádné varování pro celé ČR je nesmysl.

Samozřejmě jsou roky kdy je to zhlediska roztoče horší a kdy lepší. To se z něj dá trochu určit, ale bez vlastního monitoringu je nesmysl cokoli stanovovat.

Je to prostě systém kde jsou unformace o spadu roztočů na různch místech. Žádná předpověď počasí, pouze jak kde prší a dříve pršelo pro porovnání.

Karel

,,,Kdyby tomu tak bylo, tak by stačilo provést pořádně jen podzimní ošetření a do dalšího podzimu se nemůže nic stát.Tři ošetření s perfektní organizovaností to jistí. Vlastní růst populace roztoče ve včelstvu není takový, aby došlo k problému. Ten by nastal až druhým, případně třetím rokem.
Praxe ale ukázala, že to tak někdy nefunguje, že je v případech hromadných úhynů migrace z kolabujících včelstev ten hlavní faktor. Kde se ta kolabující neošetřovaná včelstva berou? :-),,,


Je to tak jak Pavle pises, mozna trochu s nadsazkou, ale organizovanost je skutecne pomerne slusna a tu pokladam za velmi dulezitou. Problem je v tech lecivech, ikdyz jich tam cpeme cim dal vice ( ze dvou kapek Varidolu dnes jiz mininalne 4),ze 2ks gabonu uz taktez 4 ks. Do toho jarni nater a mame ted poradny prusvih. Kolega se na zacatku ptal,kde se mu tam vzali ti roztoci. Pri ucinnosti Gabonu a jeho plosnem nasazeni, prece nemuzou byt vcelstva tak atakovana z vnejsku. Podle me prusvih je uz i u Amitrazu, diky KŠ jsme overovali ucinnost. Amitraz a KŠ by na tom meli byt stejne a nejsou. Zatim si stojim. Proto tech roztocu preziva takove mnozstvi a pak v nasledujicim roce se krasne pomnozi a ani gabon uz to nezachrani.

P.

"Pokud jde o VM (varroamonitoring), tak ten si každý dělá u sebe a je jeho věc jak si jej zprůměru.

Může si jej porovnat s nárůsty ve VMS - Varoamonitoring systemu a vědět víc."

je to tak jak Pavle pises, mozna trochu s nadsazkou, ale organizovanost je skutecne pomerne slusna a tu pokladam za velmi dulezitou. Problem je v tech lecivech, ikdyz jich tam cpeme cim dal vice ( ze dvou kapek Varidolu dnes jiz mininalne 4),ze 2ks gabonu uz taktez 4 ks. Do toho jarni nater a mame ted poradny prusvih.

Léčiva dávám pořád stejně, dva Gabony na včelstvo a jedna lahvička Varidolu by také vyšla na cca 50 včelstev. 50 včelstev nemám, ale posuzuji podle toho kolik mi zbyde léčiva v jedný lahvičce. Problém nevidím v tom, že by nefungovalo léčivo, ale v tom že nefunguje na 100%. A to nefungovalo nikdy a žádné léčivo. No a jednoduchou přímou úměrou se dostanu k tomu, že přežije ošetření vždy více kusů roztočů. A pokud nezasáhne včelař a neudělá v sezóně ošetření navíc než si zvykl(Gabon,Varidol), tak dojde přemnožení roztoče. A zase se dostávám k zodpovědnosti chovatele, nejde mít naučenou větu, kdy mám použít léčivo, musím mít přehled o spadu a případně napadení plodu, protože to předchází spadu. A podle toho se mohu rozhodnout jestli dám léčivo a jaké. Myslím si, že spad je celorepublikově monitorován tak u 10% včelstev a to jsem ještě optimista. A z vlastní zkušenosti vím, že když už monitoruji, tak všechna včelstva na stanovišti, protože v době loupeží se ty rozdíly ve spadu hodně můžou lišit.

>A z vlastní zkušenosti vím, že když už monitoruji, tak všechna včelstva na stanovišti, protože v době loupeží se ty rozdíly ve spadu hodně můžou lišit.<
----------------------------------------------------------
K tomu si Aleši dovolím předložit vlastní zkušenost.
Každý, kdo monitoruje včelstva v průběhu celého roku tak zjistí, že rozdíly ve spadu jednotlivých včelstev se liší a to nejen v době loupeží, nýbrž již v průběhu celé sezóny. Na každé včelnici jsou některá včelstva která vykazují vyšší spady. Tato včelstva vykazují vyšší spady již v průběhu měsíce května a června a je třeba právě v těchto, přednostně a neodkladně tlumit rozvoj populace kleštíka, neboť právě tato včelstva jsou potenciálním zdrojem "reinvaze" kleštíků pro celou naši včelnici. K tomuto účelu nám poslouží nejlépe kyselina mravenčí (Formidol - 40 ml; Formidol - 80 ml, či jiná aplikace.... lépe něco než nic), kterou můžeme použít kdykoli v průběhu produkčního období. Naši "vlastní kleštíci" mají největší podíl na poškození zimních generací včel. Teprve až následně jsou to kleštíci importovaní od "souseda". I zde platí pořekadlo o zametání před vlastním prahem ;o)).
JK

Možná by bylo přínosné, kdyby ti, kteří monitorují všechna včelstva sledovali, zda ty včelstva, které mají vyšší výskyt VD se i jinak něčím odlišují od ostatních, např. jsou slabší, úly jsou umístěny na krajích, apod.

A naprosto nejprinosnejsi by bylo,vcelstva opakovane vykazujici vetsi mnozstvi VD jednoduse brakovat.Tim se nedostavame pouze k osobni odpovednosti vcelare,ale znovu k urovni vcelareni jako celku.Pro spoustu vcelaru je zruseni vcelstva neco nemyslitelneho byt jen pro doprovodne vlastnosti,ne tak pro velky vyskyt roztocu...Kazda vcelnice ma nastavena jina kriteria pro vyber vcelstev a mnoha vubec zadna,prioritou je jen nesmyslne drzet stavy,kvantita na ukor kvality...JosPr

Také mám včelstva s průměrově vyšším spadem po celou sezónu a nejsou to zrovna ty krajní, kde by se dalo uvažovat o zalétávání. Ikdyž to není spad přežití ohrožující, např. přelom červen/červenec místo 0,1 je 0,3 roztoč/den, je tam potom na jaře vidět rozdíl v rozvoji, jsou pomalejší, ikdyž řepku stihnou a donesou medu stejně. Ale do chov nálady se dostanou později. Začátek chovné nálady považuji zakladení prvních trubčích buněk.Psal jsem to už několikrát, že odchovávám ranné matky. Z takových včelstev si beru vajíčka a hlavně jsou řijní jen trubci ze včelstev podobných vlastností. To je pro mě ten nejjednoduší přírodní výběr.

Smím se zeptat, jaké máte zkušenosti z vlastnho brakování? Odpovídá to předpokladům?

Právě tady v tom příspěvku se nachází to jádro pudla k zamyšlení. Popisuješ dv případy
1) jeden pomalejším plodováním.
2) rychleší plodování
Oboje však mají stejný výnos. Z toho pak vychází poznatek, že v množství plodu asi není to rozhodující o výnosu. Je však dnes již známo, že ne ve všech včelstvech se včely dožívají stejného věku. Některá včelstva pak při své krátké životnosti údajně mají i o 2 grnerace plodu víc. To pak také znamená, že vychovají í více generací VD.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: leceni vcelstev
> Datum: 16.10.2012 12:34:00
> ----------------------------------------
> Také mám včelstva s průměrově vyšším spadem po celou sezónu a nejsou to
> zrovna ty krajní, kde by se dalo uvažovat o zalétávání. Ikdyž to není spad
> přežití ohrožující, např. přelom červen/červenec místo 0,1 je 0,3
> roztoč/den, je tam potom na jaře vidět rozdíl v rozvoji, jsou pomalejší,
> ikdyž řepku stihnou a donesou medu stejně. Ale do chov nálady se dostanou
> později. Začátek chovné nálady považuji zakladení prvních trubčích
> buněk.Psal jsem to už několikrát, že odchovávám ranné matky. Z takových
> včelstev si beru vajíčka a hlavně jsou řijní jen trubci ze včelstev
> podobných vlastností. To je pro mě ten nejjednoduší přírodní výběr.
>
>
>

Kde se berou neléčená kolabující neléčená včelstva - no přece v hlavách velmi iniciativních laických superléčitelů. Já věděl jen o jednom včelstvu, které žilo v jisté nemovitosti, dnes je pravděpodobně nemovitost prodána a provádějí se stavební úpravy,takže se můžu domnívat, že toulající se roje ztratily poslední místo k ubytování a tím se z nich stanou bezdomovci, kteří zhynou s poklesem teplot s vydatnou pomocí podzimních srážek. I kdybych se chtěl vymlouvat na neléčená včelstva, tak nemůžu, protože prakticky ve svém okolí již neni žádné místo, kde by tak zvaně divoká včelsva - tento výraz přímo nenávidím, zrovna tak, jako varoatleraci - mohla přežívat. A jak píše Pepan, aby bylo něco účinné, musí být podáno včas, a proto si myslím, že přístupnost k léčivům by měla být snadnější, včasnější a přitroublé veternátrní předpisy by měly doznat závažných změn. Je skutečně lepší předcházet, než odstraňovat důsledky. Toto platí nejen ve včelařině.

J.P.

Aleši, jedna lahvička Varidolu - neboli souprava - neni na léčení padesáti včelstev, ale pouze na padesát aplikací, a to jen v případě, jak já říkám - jenobednového chovu. Takže, když je chov vícebednový, počet aplikací klesá a zůstávájí knoty. Dopředu se musí počítat se všemi možnostmi, protože jsou potíže s přiobjednáním. Když to zrajchnujež dojdeš k číslu sedum.

J.P.

K nelecenym vcelstvum.V Olsanech u Pv existovalo vcelstvo ve strope chatrajiciho domu az do letoska po 6 let!!! Nikdo mu nedaval gabon,varidol,nenatiral ho na jare,a nebyt novostavby vedle,bylo by tam jeste dnes! Nadherne silne vcelstvo,zadny zebrak jako je k videni u mnohych dnes.Kazdy rok ozdravny roj a stacilo to.Skoda,ze jsem se nedopatral po rozmerech vceliho dila a mnozstvi prirozenych zasob..Na puvodnim zpusobem zijici vcelstva nic nesvadejme,priciny hledejme u "drzitelu" vcelstev,co sami nesvedou nic a jen zneuzivaji a otravuji ostatni.Bez urazky.JosPr

Na nejake zavery na brakovani na mnozstvi VD je hodne brzo,jini budou o hodne dal.Nicmene,tak jako existuji vcelstva s vyssim poctem VD,tak existuji cele linie matek sester s vyssim poctem VD bez zavislosti na umisteni na vcelnici a takoveto matky sestry rusim.Snad muze nekdo udat zkusenosti z vetsiho casoveho horizontu.JosPr

Nechápu co je přitroublého na předpisech.
Léčiva si v ZO objednáváme v květnu, obvykle je začátkem července máme doma
Veterinární nařízení akorát uvádí termíny které jsou pro zásah nejvhodnější.

pepan
.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: l??en? v?elstev
> Datum: 16.10.2012 16:26:32
> ----------------------------------------
> Kde se berou neléčená kolabující neléčená včelstva - no přece v hlavách
> velmi iniciativních laických superléčitelů. Já věděl jen o jednom včelstvu,
> které žilo v jisté nemovitosti, dnes je pravděpodobně nemovitost prodána a
> provádějí se stavební úpravy,takže se můžu domnívat, že toulající se roje
> ztratily poslední místo k ubytování a tím se z nich stanou bezdomovci,
> kteří zhynou s poklesem teplot s vydatnou pomocí podzimních srážek. I
> kdybych se chtěl vymlouvat na neléčená včelstva, tak nemůžu, protože
> prakticky ve svém okolí již neni žádné místo, kde by tak zvaně divoká
> včelsva - tento výraz přímo nenávidím, zrovna tak, jako varoatleraci -
> mohla přežívat. A jak píše Pepan, aby bylo něco účinné, musí být podáno
> včas, a proto si myslím, že přístupnost k léčivům by měla být snadnější,
> včasnější a přitroublé veternátrní předpisy by měly doznat závažných změn.
> Je skutečně lepší předcházet, než odstraňovat důsledky. Toto platí nejen ve
> včelařině.
>
> J.P.
>
>
>

Pepane, několik let po sobě jsem zkoušel měřit plochu plodu na konci března a tak jsem se přesvědčil, že na pravidle 40dní něco pravdy bude. Pokud jedny včely na jaře mají trubčinu dřív neznamená, že mají větší plochu plodu a ani to, že jsou silnější než ty co trubce začnou chovat později. To kdy začínají včely chovat trubce jsem sledoval v souvislosti se začátkem rojení a není pravidlem, že včely s časnějším chovem trubců jsou víc rojivější, spíš naopak. Ten ranný chov matek provozuji cca 10 let, první impulz byl, ale z důvodu chovu včelstev s ranným rozvojem na jarní snůšku. A jak šly roky tak jsem začal vidět i jiné souvislosti a je to zcela jednoduché, v přírodě všechno souvisí se vším.
Př. J.P. s tím počtem aplikací z jedné lahvičky Varidolu to souhlasí, tak jsem to myslel i já. A rovněž s Vámi souhlasím i s těmi roji, tady hlavní zamoření jde od včelstev včelařů, než volně žijících včelstev. Úhyny na stanovištích sousedů včelařů jsou toho důkazem. Ale to kolem dostupnosti léčiv přes veterináře to zas až tak není. Když budu chtít jakékoliv léčivo, tak nemusím nic řešit přes ZO, ale stačí říct veterináři, aby mi léčivo objednal. Volně dostupné léčivo nemají, ani v lékárně, kde si ho včelař může zakoupit také, ale na objednávku je to možné. A dostupnost Formidolu nebo objednat si přes net KM, jako hlavní léčivo v sezóně, to není problém už vůbec.
Př. Kapoun: Jestli má být řeč o hledání VT znaků u včely, tak to je na hodně dlouho. U mě je hlavní ošetření v podletí Gabon nebo KM jako dlouhodobé ošetření(3 týdny) a potom podzimní Varidol. Při sledování spadu v sezóně u některých včelstev dám navíc Formidol, to se děje po lipách v době loupeží u několika včelstev, když mi spad během týdne poskočí z desetiny/jednotky na stovky. Při prvním ošetření Varidolem je dlouhodobý průměr do 50ti roztočů na včelstvo. Ten průměr takhle naskočí většinou díky několika včelstvům, kde jsem použil Formidol při sražení roztočů co si donesly po lipách. Poději už skoky ve spadu nepozoruji.

Jestlii to nebylo chybou včelaře. Používám mezistěny Kewa od pana Vaška
dlouho bez problémů. Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Trafikant <e-mail/=/nezadan>

Datum: 15. 10. 2012

Předmět: Re: mezistěnky
"mezistěny v Boskovicích vyrábí fa.Kewa ing.František Vašek.Mezistěny dodává

zejména do včelařské prodejny v Nasavrkách.V minulosti jsem tyto mezistěny

používal.Mezistěny byly pevné nebortily se jen jeden nedostetek jsem

zpozoroval a to v bezsnůškovém období včely na nedostavěných nebo čerstvých

mezistěnách dělaly na ploše průlezy i ve větším počtu.Bylo to povtrzeno i

jinými včelaři,kteří tzto mezistěny používají."

pane Holube, záleží na úhlu pohledu. Reinvaze velmi přesně vyjadřuje stav,
kdy jste sice během sezóny v podletí léčil, ale najednou je ve velstvu
spousta roztočů znovu, tedy reinvaze roztočů v daném včelstvu a sezóně,
kteří se tam dostali reinvazí z okolí. V samotném včelstvu by se po léčení
již znovu nenamnožili. Dříve než budete chtít měnit zažité termíny je dobré
pochopit důvody použití daného termínu. Naštěstí u nás neplatí, že všichni
mimo Vás jsou úplní blbci. Je prima, když mnoho včelařů, kteří epizootologii
nerozumí, má představu, že kvůli reinvazi musí sledovat i v září, i když v
srpnu léčili.. Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Pavel Holub <e-mail/=/nezadan>

Datum: 14. 10. 2012

Předmět: Re: lecení vcelstev
"Nevím, proč by se měl nepřesný termín, vyjádření, používat jen proto, že si

na to někdo zvyk. Zajímalo by mne, v jaké souvislosti zastánce termínu

reinvaze použije termín invaze. Pojmenování skutečné reinvaze je pak

obtížné, asi bude míra opakování v tomtéž roce vyjádřena počtem rerere....

Myslím si, že by invaze měla být v případě varroózy vztažena k ročnímu

období a reinvaze v případě bezprostředního opakování invaze. Tedy termín

reinvaze spíše vyjadřuje nebo se snaží nahradit termín invazní tlak."

Mimo to bych byl rád, kdyby jste objasnil, co to je invazní tlak. To zase za
špatný termín považuji já. Pokud mluvíte o tom, že včelstvo je ohroženo
určitým množstvím roztoče, jde o infekční tlak...alespoň tento termín
používají biologové, lékaři a veterináři. Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Pavel Holub <e-mail/=/nezadan>

Datum: 14. 10. 2012

Předmět: Re: lecení vcelstev
"Nevím, proč by se měl nepřesný termín, vyjádření, používat jen proto, že si

na to někdo zvyk. Zajímalo by mne, v jaké souvislosti zastánce termínu

reinvaze použije termín invaze. Pojmenování skutečné reinvaze je pak

obtížné, asi bude míra opakování v tomtéž roce vyjádřena počtem rerere....

Myslím si, že by invaze měla být v případě varroózy vztažena k ročnímu

období a reinvaze v případě bezprostředního opakování invaze. Tedy termín

reinvaze spíše vyjadřuje nebo se snaží nahradit termín invazní tlak."

Panu Holubovi jste neodpověděl. V jaké souvislosti byste použil slovo invaze? Nebo je to nesprávný termín v epizootologii?

Celulosová deska formidolu 40 obsahuje 40ml kyseliny mravenči 85% nikde jsem nenašel její váhu. Potřeboval bych vědět jejich váhu abych si mohl zvážit balíček 10ti kusů a zhodnotit její následnou účinnost. Podle mne je to velmi důležité, mělo by to být na návodu. |V případě vyprchání léčíme "prázdnou celulosou"
Jestli se nepletu je jich v balení 5x2 ks ale nikde jsem nenašel jejich celkovou a tím i jednotlivou váhu.
Mám zkušenost že přes obal tři folie se kyselina dostává a pomalu vyprchává. Na obalu je životnost do roku 2013 při skladování do teploty 25°C
Mám dojem že letos jsem měl KM s nižší účinností ( při vložení KM jsem měl opakovaně spady nízké a nyní po fumigaci mám nyní vysoké)
Máte podobné zkušenosti s vyprcháním Formidolu _
J.B.

Celé nerozbalené balení 2ks Formidolu váží 200g +-10g. Tak mi to řekl Dr. Krieg na otázku jak spolehlivě určit jestli je Formidol ještě použitelný. Formidol tuto váhu má i po dvou letech od propadnutí minimální doby použitelnosti, aspoň když jsem to vážil Já u několika zapomenutých kusů balení.

někde tady se píše, že odparná deska váží 50g - předpokládám, že včetně kys. mravenčí
www.uskvbl.cz/attachments/spc/0910f7c7800bfad6.doc

Objemová hmotnost kys mravenčí je 1,22g/ml, v 85% koncentraci tedy 1,187 g/ml. 40 ml tohoto roztoku tudíž váží 47,48 g. 2,5g bude vážit deska a nějakou tu desetinu obaly. Tolik teorie, kterou lze jistě snadno ověřit praktickým vážením.

Staré formidoly s uniklou kyselinou není problém pro aplikaci oživit novou dávkou kyseliny.
Co se týká měření účinnosti vážením, půjde to těžko, protože za vyšší relativní vlhkosti v úlu, to znamená obvykle za okolních nižších teplot, se ta vlhkost v kyselině mravenčí kondenzuje a ředí ji. Vážení by tak dalo zkreslené údaje.

" v 85% koncentraci tedy 1,187 g/ml."
podle mých údajů má 85 % kyselina mravenčí hustotu 1.195 gr/ml

Zvážil jsem několik balení letos koupeného Formidolu(dvě desky v balení) datum použitelnosti 1/2014 a vychází to od 207g do 212g na jedno balení.

50g tedy váží prázdná odparná deska

rozdíl bude asi v teplotě, pro kterou je hustota udávána

""""""""pane Holube, záleží na úhlu pohledu. Reinvaze velmi přesně vyjadřuje stav,
kdy jste sice během sezóny v podletí léčil, ale najednou je ve velstvu
spousta roztočů znovu, tedy reinvaze roztočů v daném včelstvu a sezóně,
kteří se tam dostali reinvazí z okolí. V samotném včelstvu by se po léčení
již znovu nenamnožili. Dříve než budete chtít měnit zažité termíny je dobré
pochopit důvody použití daného termínu. Naštěstí u nás neplatí, že všichni
mimo Vás jsou úplní blbci. Je prima, když mnoho včelařů, kteří epizootologii
nerozumí, má představu, že kvůli reinvazi musí sledovat i v září, i když v
srpnu léčili.. Radek""""""
""""""Mimo to bych byl rád, kdyby jste objasnil, co to je invazní tlak. To zase za
špatný termín považuji já. Pokud mluvíte o tom, že včelstvo je ohroženo
určitým množstvím roztoče, jde o infekční tlak...alespoň tento termín
používají biologové, lékaři a veterináři. Radek"""""

Zdravím vás pane doktore.
Nemyslím si, že jsou všichni okolo blbci, jen někteří blbci si myslí, že jsou chytří a pletou mám pojmy. Právě proto by se pojmy měly používat správně, aby bylo jasné, co je reinvaze a co je invaze.
Použití pojmu infekční tlak či invazní tlak souvisí s horizontálním přenosem pro daného patogena, parazita. Použití zažitého pojmu "reinvaze" a "invaze" se zdá vhodnějším než "infekce" a "reinfekce",...... přeci jenom už má nožičky.

Příteli Menšíku, třeba vytváření ochranného pásma okolo ohniska MVP. Když má být ochr. pásmo v okruhu 5km, tak má příslušný veterinář zapíchnout kružítko a včelstva, nalézající se v ploše kruhu o fí 10km jsou v karanténě. Hlásíme parcely, možná budeme ještě hlásit GPS a počet včel v jednotlivých včelstev. Přitom, by stačil jdnoduchý program, kdy by si veternář najel kurzorem na postižené stanoviště a vyhodilo by mu to stanoviště včelstev nalézajících se v tomto kruhu a adresy včelařů, které by pak mohl o vzniklé situaci informovat a nemusely by se tak zatěžovat laboratoře diagnostikováním vzorků včelstev, keré jsou dál než je těch 5km. Zatím to platí stát, ale stejně to jde z našich kapes. Jsem velmi zvědav jak budou reagovat jednotliví včelaři, až se to bude platit ze svého.

Nejspíš to bude ale špatné umístění gabonu v úlu. Nevěřili by jste, jaká umístění jsem viděl u včelařů kteří si nechtěli dát radit.
1) v česnu, 2) za zadním okénkem, 3) z předchozího roku 4) zavěšené nad plodem v mezeře po vyjmutém rámku. (co včelař to zlepšovatel) Samozřejmě, pak je vina na gabonu, špatných nařízeních SVS a hlavně na sousedovi,nebo v přírodě zabydlených včelstvech.
Pokud však jste v podletí provedli ošetření správně tak vlastně o nic nejde. Zimní včely jsou nepoškozeny. To co si včely natahají teďˇna podzim zlikvidujete v průběhu podzimu. Čím později to uděláte tím lepší bude na jaře výsledek. Ještě je pořád na to moc teplo. Předpověďˇpočasí tomu ošetření zatím také moc nenahrává.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PHolub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: lecen?? vcelstev
> Datum: 17.10.2012 12:57:35
> ----------------------------------------
> """"""""pane Holube, záleží na úhlu pohledu. Reinvaze velmi přesně
> vyjadřuje stav,
> kdy jste sice během sezóny v podletí léčil, ale najednou je ve velstvu
> spousta roztočů znovu, tedy reinvaze roztočů v daném včelstvu a sezóně,
> kteří se tam dostali reinvazí z okolí. V samotném včelstvu by se po léčení
> již znovu nenamnožili. Dříve než budete chtít měnit zažité termíny je dobré
> pochopit důvody použití daného termínu. Naštěstí u nás neplatí, že všichni
> mimo Vás jsou úplní blbci. Je prima, když mnoho včelařů, kteří
> epizootologii
> nerozumí, má představu, že kvůli reinvazi musí sledovat i v září, i když v
> srpnu léčili.. Radek""""""
> """"""Mimo to bych byl rád, kdyby jste objasnil, co to je invazní tlak. To
> zase za
> špatný termín považuji já. Pokud mluvíte o tom, že včelstvo je ohroženo
> určitým množstvím roztoče, jde o infekční tlak...alespoň tento termín
> používají biologové, lékaři a veterináři. Radek"""""
>
> Zdravím vás pane doktore.
> Nemyslím si, že jsou všichni okolo blbci, jen někteří blbci si myslí, že
> jsou chytří a pletou mám pojmy. Právě proto by se pojmy měly používat
> správně, aby bylo jasné, co je reinvaze a co je invaze.
> Použití pojmu infekční tlak či invazní tlak souvisí s horizontálním
> přenosem pro daného patogena, parazita. Použití zažitého pojmu "reinvaze" a
> "invaze" se zdá vhodnějším než "infekce" a "reinfekce",...... přeci jenom
> už má nožičky.
>
>
>

""""""""""A naprosto nejprinosnejsi by bylo,vcelstva opakovane vykazujici vetsi mnozstvi VD jednoduse brakovat.Tim se nedostavame pouze k osobni odpovednosti vcelare,ale znovu k urovni vcelareni jako celku.Pro spoustu vcelaru je zruseni vcelstva neco nemyslitelneho byt jen pro doprovodne vlastnosti,ne tak pro velky vyskyt roztocu...Kazda vcelnice ma nastavena jina kriteria pro vyber vcelstev a mnoha vubec zadna,prioritou je jen nesmyslne drzet stavy,kvantita na ukor kvality...JosPr""""""
Největší včelařská organizace na světě, by si toto měla zapsat jako své motto místo toho "bez medu to nejde".