Archiv Včelařské konference

>>>vyvojem dospěla k nalakani roztoce na plod<<<
právě v tomhle citátu je ten problém. Včely na Plod VD nelákají , ale je to jeto jeho životní prostředí kde VD žije a rozmnožuje se. Prostor mimo uzavřenou buňku je jen doba kdy přežívá a hledá nové živobytí. Původní včely se pak také stěhují dvakrát ročně za pastvou a ne jak se někteří mylně domnívají že opouštějí zamořený plod.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
> Předmět: Re: vyskyt trubcu v zari
> Datum: 03.10.2012 21:42:19
> ----------------------------------------
> Dne Wednesday 03 of October 2012 14:59:15 Radek Kruina napsal(a):
> > P.Krátký napsal:
> >
> > "Naštěstí díky selekci máme(snad)šanci,že vývoj těchto obranných mechanismů
> > dokážeme urychlit a nemusíme čekat,až vnuci našich vnuků..."
> > .......................
> >
> > Osobně si myslím, že právě zájmy člověka přirozený výběr zcela jistě brzdí
> > až vylučují.
>
> No a vzhledem k tomu, ze prirozenym vyberem , pokud jsem dobre cetl tak vcela
> vychodni ( apis cerana ) vyvojem dospela k nalakani roztoce na plod a
> vyrojeni. Teoreticky , vzhledem ke zpusobu likvidace srsni teplem mozna i
> pouziva zvysenou teplotu behem rojeni.
>
> To by ovsem asi vcelare neopteslo.
>
>
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
>

Pavel a myslíte si, že ich to človek naučí?

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Mezi selekcí a někoho něco naučit je hádám určitý rozdíl.Příroda sama je velmi zdatný šlechtitel,ale učení se něčemu je pro každý organismus dané,samozřejmě čím větší schopnost učení,tím větší konkurenční výhoda...

Nemyslím si,že je to člověk naučí,abych byl konkrétní...

Zdraví Pavel

Pepan: "Srpnové léčení má za úkol zajistit zdravé a nepoškozené včely které musí přežít celkem 9 měsíců a vychovat na jaře novou generaci včel která se zúčastní snůšky."
_____________________

Nejde o to, jestli v podletí léčit nebo ne, ale spíše kdy a čím. Když mi veterinární odborníci doporučují začít léčit varidolem až v říjnu, tak to respektuji a nepokusničím. Ochránit zimní generaci líhnoucí se v podletí - to je jasné. Ovšem za dvacet let včelaření jsem nikdy neměl potřebu ošetřovat varidolem již v srpnu. Připouštím, že by tento krok mohl nastat v nějaké situaci kritického přemnožení roztoče, ale chápat to jako běžnou každoroční praxi mi nepřipadá prozíravé.

Tono, ale léčí taky jen třikrát. V tom není rozdíl. Rozdíl je jen v době. On začíná v srpnu a končí v listopadu. Dol v říjnu a konec v prosinci. A jest-li v listopadu nemá plod, tak v čem je problém. Já to v loni také zkoušel na polovičce včelstev. Dopadlo to stejně. Nebyl ale žádný mimořádný spad Vd. A kdyby v srpnu byl, bylo by potřeba jedno léčení navíc, třeba kys. mravenčí. U Tonovi metody by to nutné nebylo.

Ja prave dumam, zda nemit 2x aerosol acetonem, kdyz je to tak ucinne. A kdyz ano, tak jestli zustat u 3 leceni anebo mit 4 - dve vodou, rekneme 15.10,15.11. a dve acetonem 1.12. 10.12.
Ale chystam se na to poprve, tak mam mozna velke oci ;(

s pozdravem
OV

Ten aceton je tam jen kvůli teplotám. při používání vody zamrzají při teplotách pod 5°C trysky ve vyvíječi Místo acetonu lze použíti teplou vodu. s acetonem to lze dělat až do -5°C. nejlepší je po druhé fumigaci kontrola spadu a pak teprve rozhodnou jestli vůbec to třetí ošetření je nutné. mezi jednotlivými ošetřeními by měla uběhnout doba 10. - 14. dní. Ne však delší a ne dříve jak 10. 10.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ondrej Vacha <vacha/=/vju.cz>
> Předmět: Re: Fumig?cia
> Datum: 04.10.2012 18:10:16
> ----------------------------------------
> Ja prave dumam, zda nemit 2x aerosol acetonem, kdyz je to tak ucinne. A
> kdyz ano, tak jestli zustat u 3 leceni anebo mit 4 - dve vodou, rekneme
> 15.10,15.11. a dve acetonem 1.12. 10.12.
> Ale chystam se na to poprve, tak mam mozna velke oci ;(
>
> s pozdravem
> OV
>
>
>

Já spíš dumám, že místo tří ošetření by mohly stačit dvě. Ve vhodnou dobu, s jistotou bez plodu, a s platnou aplikací dvě stačí určitě. Jaký význam mají čtyři ošetření?

Tak,tak.Presne,jak pise Pepan.Kontrola spadu po 2.osetreni a pak se rozhodnout jestli delat treti.Naprosto nejsem fanousek aerosolu,po druhe fumigaci uz tezko hledam roztoce,sem tam nejaky.Podotknu,ze zatim funguje gabon,letos je po druhe,pristi rok gabonova pauza.J.

Martin, jasom ešte svojprávny a robí so svojimi včelami to, čo považujem za potrebné, aby výsledok fumigácie vyjadroval požiadavku, mať včelstvo pripravené do zimy bez čo i len jedného Vd. A to sa mi darí.
Jediný Pepan sa na to díva ako človek čo rozumie včelám. Ja som napísal ako to robím, ale nik z vás mi nepoložil otázku, prečo a či to funguje. Škoda.

Brať nariadenie veterinárov, ktorí o problematike chovu nemajú ani šajnu a ešte to robia od stola, tak to nemá chybu. Veď používať rok čo rok (26 rokov) Amitraz a vždy "zaberie", si musí všimnúť aj aj menej podkutý včelár a pýtať sa, prečo je to tak. Kto vie s ním pracovať nemá čoho obávať. To, že na pravidelné fumigovanie včelstiev, Vd sa stáva rezistentný, je len výkrik do tmy, pretože originálne zistenie rezistentných typov nik nepublikoval. To že niekedy sa ozvú včelári a upozorňujú, že Amitraz je neúčinný, sú vinní sami včelári, lebo pri jeho používaní sú nekompetentní a nedôslední.

Ano, ale i Pepan píše, že se fumigace nemá provádět v době před 10.10. a mají následovat minimálně čtrnáctidenní přestávky mezi jednotlivými aplikacemi.

Antone, o Vaší svéprávnosti opravdu nepochybuji. Jediné, o čem pochybuji, je léčení fumigací v době, kdy jsou ve včelstvu stále ještě veliké plochy plodu. Ze stejného důvodu bych se obával toho, udělat poslední fumigaci okolo 5. listopadu (ačkoliv včelařím na Vysočině, tedy v chladnějším koutě republiky). A zde věřím těm veterinářům od stolu, že pod víčka se fumigant prostě nedostává a roztoči zde v klidu mohou přežívat. O nic jiného nejde. Po několikáté píši, že potřeba srazit v podletí počty parazita je jasná věc, jen mi zkrátka připadá, že máme k dispozici vhodnější léčebné prostředky pro diskutované období. Jejich větší pestrost je dle mého názoru výhodná z dlouhodobého hlediska. Ale nic proti Vašemu postupu, když Vám funguje a jste s ním spokojený. Ať se daří.

Kolikrát fumigovat, pokud by se nemělo řídit nařízením veteriny, je přece jasné.
Záleží v první řadě na účinnosti, potom na počátečním a koncovém množství roztočů.
Když je účinnost 96 %, to by tak mohlo odpovídat realitě, tak pokud je ve včelstvu 100 roztočů, po ošetření zbudou 4 a po dalším ošetření s velkou pravděpodobností žádný. Takže ošetření musí být dvě. Pokud jich bude 3000, bude pořadí 3000 - 120 - 5 - 0. Tudíž ošetření musí být teoreticky 4.
Ale pokud by třeba platilo, že když ve včelstvu přežije ošetření pouze 10 roztočů, tak následující rok včelstvo v pohodě vydrží až do dalšího podzimního ošetření, taková situace byla odhaduji tak před 15 - 20 lety, tak by se o to 1 - 2 ošetření dal celkový počet snížit.
Dneska jsou roztoči v průměru agresívnější, takže se léčením musí dosáhnout počtu pod 1 roztoče na včelstvo.
Anebo léčit na 10 roztočů ve včelstvu a potom během sezóny bezpodmínečně tlumit kyselinou mravenčí. Tato varianta je lepší kvůli tomu, že zpomaluje přizpůsobenéí roztočů na léčivo, zase je pracnější a pokud kvůli nějakému problému to léčení v sezóně krachne, jsou včelstva roztoči poničena.

Podle mně se stačí řídit spadem na podložce po ošetření. Přirozeně za předpokladu, že léčivo je účinné. Jak je spad po ošetření, pokud bylo provedeno stoprocentně kvalitně, pod 3 - 6 roztočů, je hotovo.

Co se týká Antonova ošetření fumigací v létě, z hlediska zdraví zimní generace je to správné, z hlediska návyku na léčivo roztočů chráněných uvnitř buněk špatné. Takže si každý musí vybrat. Ale v předešlých diskuzích tady Anton uvedl, že před podzimním ošetřením svoje včely klíckuje. To tady u nás dneska myslím nedělá nikdo z větších včelařů. Takže z hlediska návyků roztoče na léčivo se to potom víc než vyrovnává.

Ano,fumigace od 15 října je zapotřebí,to ví každý včelař,který do této doby má včely.V této době již žádný plod ve včelstvech i na Vysočině/ten název se pánům poslancům asi moc nepovedl,ale oni za to nemohou,Broďáci,Pelhřimáci,Žďáráci nemohli skousnout že by to měl být kraj Jihlavský,což je v názvu krajů u nás rarita / není,a nebo jen u včelstev,kde byla vyměněna pozdě matka. A tak čekáme,až přijede Martin na bílém koni a to už budeme mít vyfumigováno a mnozí z jara i vyvčelováno.Zasílám pozdrav Antonovi,stejně se divím,že on se svým přehledem nezapškl,hodně zdraví Antone...

manek napsal:

"...fumigace od 15 října je zapotřebí,to ví každý včelař,který do této doby má včely..."
.................

Já to tak jenoznačně nevidím.
Minimálně zmíním Kefusse a Billa Růžičku, kteří ošetření přes zimu vůbec neprovádí a zřejmě ví proč.
A včely mají. :)

RK

Hlavně poslední věta vystihuje problém.

Vážení přátelé,

 chtěl bych Vás požádat, aby jste věnovali maximální pozornost varoáze!!!!

Ve včelách jsem již prakticky nenašel plod, ale přes aplikaci Gabonu v
červenci-srpnu se po polovině září začali objevovat roztoči, tak jsem
aplikoval Formidol. Po něm bylo na podložkách postupně během 14 dní více než
2000 roztočů. Překvapilo mě, že téměř stejné množství roztočů je i v
letošních oddělcích!!!

Mám informace od některých profesionálních včelařů z Pardubicka, že se již
objevily první úhyny...

Důrazně tedy vyzývám k maximální pozornosti, pokud máte minimum plodu jako
já ve svých včelstvech, doporučuji okamžitě provést jednu fumigaci, další co
nejpozději v říjnu dle počasí.

Vzhledem k nečinnosti svazu v otázkách monitoringu, výsledek spolupráce ČSV
s SVS v Pardubicích je, že SVS nikdo zatím neinformoval o zvýšeném výskytu
roztočů! Vzhledem k tomu, že jsem ještě koncem srpna v okolí našel
prokazatelně neléčená včelstva, není se opravdu čemu divit, že se najednou
objevilo tolik roztočů, proto doufám, že nikdo nebude pro včelaře vyjednávat
dotace za uhynulá včelstva - je to pouze vina části chovatelů včel, kterým
osobně důvěrně říkám majitelé včel nikoliv včelaři...

Dejme našim včelám šanci přežít! www.sanceprovcely.cz
(http://www.sanceprovcely.cz)

 

Vážený pane redaktore,

bylo by možné varování opět vyvěsit na web? Domnívám se, že by včelaři 
mohly ještě něco zachránit, pokud hned zasáhnou dle spadu v jejich
včelstvech.

S pozdravem

plk.MUDr. Radek Hubač

 


---------- Původní zpráva ----------
Od: manek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 5. 10. 2012
Předmět: fumigace
"Ano,fumigace od 15 října je zapotřebí,to ví každý včelař,který do této
doby má včely.V této době již žádný plod ve včelstvech i na Vysočině/ten
název se pánům poslancům asi moc nepovedl,ale oni za to
nemohou,Broďáci,Pelhřimáci,Žďáráci nemohli skousnout že by to měl být kraj
Jihlavský,což je v názvu krajů u nás rarita / není,a nebo jen u
včelstev,kde byla vyměněna pozdě matka. A tak čekáme,až přijede Martin na
bílém koni a to už budeme mít vyfumigováno a mnozí z jara i
vyvčelováno.Zasílám pozdrav Antonovi,stejně se divím,že on se svým
přehledem nezapškl,hodně zdraví Antone..."

Já jsem tak asi před 3týdny u několika včelstev zaznamenal během týdne
výrazný nárůst, ale po Formidolu jsem to srovnal. Budu muset se poohlédnout
po okolí jestli zase nezačal jeden, v prvenství  úhynech známí, včelař opět
včelařit.

 

  Aleš M.

 

 


---------- Původní zpráva ----------
Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
Datum: 5. 10. 2012
Předmět: Re: fumigace -důrazné varování!!!
"Vážení přátelé,

 chtěl bych Vás požádat, aby jste věnovali maximální pozornost varoáze!!!!

Ve včelách jsem již prakticky nenašel plod, ale přes aplikaci Gabonu v
červenci-srpnu se po polovině září začali objevovat roztoči, tak jsem
aplikoval Formidol. Po něm bylo na podložkách postupně během 14 dní více než
2000 roztočů. Překvapilo mě, že téměř stejné množství roztočů je i v
letošních oddělcích!!!

Mám informace od některých profesionálních včelařů z Pardubicka, že se již
objevily první úhyny...

Důrazně tedy vyzývám k maximální pozornosti, pokud máte minimum plodu jako
já ve svých včelstvech, doporučuji okamžitě provést jednu fumigaci, další co
nejpozději v říjnu dle počasí.

Vzhledem k nečinnosti svazu v otázkách monitoringu, výsledek spolupráce ČSV
s SVS v Pardubicích je, že SVS nikdo zatím neinformoval o zvýšeném výskytu
roztočů! Vzhledem k tomu, že jsem ještě koncem srpna v okolí našel
prokazatelně neléčená včelstva, není se opravdu čemu divit, že se najednou
objevilo tolik roztočů, proto doufám, že nikdo nebude pro včelaře vyjednávat
dotace za uhynulá včelstva - je to pouze vina části chovatelů včel, kterým
osobně důvěrně říkám majitelé včel nikoliv včelaři...

Dejme našim včelám šanci přežít! www.sanceprovcely.cz
(http://www.sanceprovcely.cz)
(http://www.sanceprovcely.cz(http://www.sanceprovcely.cz))

 

Vážený pane redaktore,

bylo by možné varování opět vyvěsit na web? Domnívám se, že by včelaři 
mohly ještě něco zachránit, pokud hned zasáhnou dle spadu v jejich
včelstvech.

S pozdravem

plk.MUDr. Radek Hubač

 
"

Varování tu bylo. Teď už je zbytečné něco zachraňovat. Jak říká přítel Ivan "netřeba zachraňovat živoly".

http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Dulezite-Varovani-pred-kolapsy-vcelstev?pid=31197#pid31197

http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Soucasna-metodika-leceni-proti-Varroa-destructor?pid=32436#pid32436

Ano,první úhyny na Varroa destructor-Liberecký kraj,Semilsko.Na našem stanovišti tři včelstva "padla".Jelikož panuje silná loupeživost včel,natahaly roztoče i do ostatních včelstev.Žádal jsem o dřívější fumigaci,ale ZO ještě nedostalo léčivo.Léčím kyselinou mravenčí a čekám na Varidol.Okolní včelaři víceméně Varroa teď neřeší.Spoléhají na fumigaci od Spolku.
Druhé stanoviště Královéhradecký kraj,Trutnovsko,Varroa v "normě",léčení kyselinou mravenčí,žádné loupeže.Včelstva jsou o poznání silnější.
Poučení do příštího roku?Pořídím si Grifin a budu fumigovat sám dle potřeby,žel.

Nezapomínejte ovšem, že všechno zlé je k něčemu dobré. Jsem toho názoru, že čím víc včelstev padne na VD, tím lépe.

AM:
Nezapomínejte ovšem, že všechno zlé je k něčemu dobré. Jsem toho názoru, že čím víc včelstev padne na VD, tím lépe.

-----------

V podstatě je to asi jediná cesta. Problém je v době kolapsů v okolí udržet vlastní včely zdravé.

Tady již nejde o VD. Můžeme mít Gabony, odpařovače, kyselinu šťavelovou, ale problém je, že z kolabujících včelstev se do našich včelstev dotávají nemocné a infikované včely.

A já mám od 2008 zkušenost, že i bez VD je takové včelstvo velmi nebezpečné.

Kolabující přežívající včelstva bez VD (třeba až v roce 2008,9,10 - pro nepamětníky jednalo se o pozůstatek léta 2007) po spojení se silnými je spolehlivě zlikvidovala.

A vloni když kolem padala včelstva padala i mě, i když v nich byl Gabon. Problém je, že tady byla i melecitoza, takže nejde činit jednoznačné závěry.

Karel

hlavně se bojím, aby to nevedlo k tomu, že nejací bývalí funkcionáři zase
nedojednávali dotace pro neschopné včelaře, jinak se situace bude opět za 2-
3 roky opakovat. Problém, který nastínil Karel je naprosto reálný, taky jsem
před pár lety měl problém.


---------- Původní zpráva ----------

Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>

Datum: 5. 10. 2012

Předmět: Re: fumigace-důrazné varování !!!
"AM:

Nezapomínejte ovšem, že všechno zlé je k něčemu dobré. Jsem toho názoru, že

čím víc včelstev padne na VD, tím lépe.



-----------



V podstatě je to asi jediná cesta. Problém je v době kolapsů v okolí udržet

vlastní včely zdravé.



Tady již nejde o VD. Můžeme mít Gabony, odpařovače, kyselinu šťavelovou,

ale problém je, že z kolabujících včelstev se do našich včelstev dotávají

nemocné a infikované včely.



A já mám od 2008 zkušenost, že i bez VD je takové včelstvo velmi

nebezpečné.



Kolabující přežívající včelstva bez VD (třeba až v roce 2008,9,10 - pro

nepamětníky jednalo se o pozůstatek léta 2007) po spojení se silnými je

spolehlivě zlikvidovala.



A vloni když kolem padala včelstva padala i mě, i když v nich byl Gabon.

Problém je, že tady byla i melecitoza, takže nejde činit jednoznačné

závěry.



Karel"

Chtělo by to zapojit veřejná média do řešení problému.

"Ano,první úhyny na Varroa destructor-Liberecký kraj,Semilsko.Na našem stanovišti tři včelstva "padla".Jelikož panuje silná loupeživost včel,natahaly roztoče i do ostatních včelstev.Žádal jsem o dřívější fumigaci,ale ZO ještě nedostalo léčivo.Léčím kyselinou mravenčí a čekám na Varidol.Okolní včelaři víceméně Varroa teď neřeší.Spoléhají na fumigaci od Spolku."

http://www.novinky.cz/koktejl/280663-vcely-ve-francii-olizuji-odpad-z-bonbonu-a-produkuji-modry-a-zeleny-med.html

Ja spis zasnu,ze davame nejake varovani,protoze za zdravotni stav vcelstev odpovida vcelar a nikdo jiny! Proc mame nekomu sdelovat,pozor! Mas ve vcelstvu roztoce.Odevzdej to a to,udelej to a to.Zduvodneni,ze chranime vlastni vcely je jenom alibismus z nasi strany a drzi vcelstva jinych,ktera by padla.At si kazdy rika co chce,dokud budem nekoho porad vodit za rucicku,nehnem se ani o krok..JosPr

Tohle všechno co se tu píše už mám za sebou!Dnes již nikoho na nic neupozorňju(ono to nemá cenu)Teď chodím a pozoruji včelstva na různých stanovištích a sleduju jak se to vyvíjí.Můj odhad je,že v naší oblasti odešla nebo ještě odejde 30% včelstev.Omyl většiny chovatelů je,že potřebuje honem léčit,ale já nevím o léčivu na virozu a že jich známe dost.Přeji zodpovědným radost a potěšení ze zdravých včelstev.

PROSIM O POSKYTNUTI VASEHO NAZORU O VYVARENI VOSKU VYVYJRCEM PARY

Josefe, já jsem byl teď 3 roky v zahraničí. Nebýt kamarádů, kteří mně řekli,
dej si pozor, nějak se zvyšuje počet roztočů, třeba bych měl taky problém.
Podobně je na tom řada jiných, kteří třeba špatně vidí, jsou zrovna nemocní
atd. Ti brtníci stejně na varování reagovat nebudou. A pokud se budou
rozmáhat třeba krádeže, jak o tom dnes referoval pan Sláma, tak pokud
nějakému napůl kreténovi zachráním včely a on úpotom nepůjde krás ke mně,
tak super!! Co si na nich vezmeš?Ať si chovají ty svoje chcípáky aspoň mám
vyšší infekční tlak roztočů a virů z okolí pro účely selekce, bez nich bych
nebyl tam, kde jsem dnes..

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>

Datum: 6. 10. 2012

Předmět: Re: fumigace-důrazné varování !!!
"Ja spis zasnu,ze davame nejake varovani,protoze za zdravotni stav vcelstev

odpovida vcelar a nikdo jiny! Proc mame nekomu sdelovat,pozor! Mas ve

vcelstvu roztoce.Odevzdej to a to,udelej to a to.Zduvodneni,ze chranime

vlastni vcely je jenom alibismus z nasi strany a drzi vcelstva jinych,ktera

by padla.At si kazdy rika co chce,dokud budem nekoho porad vodit za

rucicku,nehnem se ani o krok..JosPr"

Vyvýječ používám, ale jen jako součást technologie. Po rozvaření dám do
staré ždímačky, přiklopím polystyrenovým víkem ve kterém je vyvíječ páry a
odstředím. Jde to rychle a bez těžké práce.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: CERVENY <e-mail/=/nezadan>

Datum: 6. 10. 2012

Předmět: vyvareni vosku vyvyjecem pary
"PROSIM O POSKYTNUTI VASEHO NAZORU O VYVARENI VOSKU VYVYJRCEM PARY"

A co proti VD postupovat takto:
http://www.vcelarstvi-vitamvas.cz/rocnik-2012.html

Vyvíječ páry je dobrý. Pára má pro roztopení vosku vysokou energii a zkondenzovaná voda je čistá. Podstatný je ale ten "bazmek" do kterého ta pára jde a kde se to voští roztápí. Pokud je dobře udělaný, vosk s vodou se nechá pomalu ztuhnout a hned je po oškrávání slabé vrstvy nečistot vhodný na prodej nebo výměnu za mezistěny, nemusí se už podruhé přetavovat.

Proti mému stanovišti má podstatně menší infekční tlak, méně roztočů. Dále
opomenul jednu zásadní věc - kys. mravenčí je silně toxická pro včelaře!!
Pokud nemá doma hazard box, což nemá, nemusí ani holdovat alkoholu a játra
si spolehlivě zničí, k tomu i zrakový nerv.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Martin černý <ustec/=/post.cz>

Datum: 6. 10. 2012

Předmět: Re: fumigace-důrazné varování !!!
"A co proti VD postupovat takto:

http://www.vcelarstvi-vitamvas.cz/rocnik-2012.html
(http://www.vcelarstvi-vitamvas.cz/rocnik-2012.html)"

Pane Pozdržálku,nemáte pravdu,že vosk vytavený se jen oškrábe a může být v tom stavu třeba na výměnu a nebo na prodej.S jistotou tvrdím,že uvažujete teoreticky a nikoliv prakticky,protože něco takového je nesmysl a je vidno,že jste ještě tento proces tavení vosku pomocí vyvíječe páry
nikdy nedělal.
Máme sud z UH asi tak na 150 litrů,tam se narovnají souše,některé se vyřežou,aby se mohl snadno vyplnit ten rádius toho sudu a tak se tam na jeden zátah vejde kolem 50 - 60 starých tmavých souší.To toho sudu se zavede asi coulová hadice do otvoru nahoře z boku a vršek sudu se zakryje a zatíží, ta hadice je napojena nejlépe na pařák,který dříve býval na vaření brambor v každé usedlosti,nemusí bát velký,stačí tam asi 20 - 30 litrů vody,kterou budeme ohřívat na bod varu.Pod ten sud ,v kterém dole v ohybu je jenom dírka asi o průměru 1 cm se postaví kýbl z um.hmoty,kam ten vosk vytéká.Trvá to asi tak kolem hodiny,kdy se ten sud s těmi plásty prohřeje a začne vytavený vosk vytékat,zprvu pomaleji,po chvíli jde s voskem i ta ostrá pára s kondenzátem.Takže ten vytavený vosk není konzistentní koláč,ale má mnoho podob,záhybů a podobně.Vosk je pěkně žlutý,jenže převařit jej je v každém případě zapotřebí,aby se získal klasický koláč,na který jsme zvyklí.Má to jen ale nevýhodu,pokud se to děje venku,musíme počkat na pozdější dobu,kdy již včely nelétají,jinak jich přijde hodně o život.Ještě bych doporučil místo toho kulatého sudu sehnat nějakou čtvercovou nádobu,krásně by se tam rovnaly staré souše,jenže to se každému nepodaří.Pokud by byla z kovu,bylo by dobré ji obalit nějakým izolačním materiálem aby ten proces tavení nebyl příliš dlouhý.Pokud někdo má zájem,dej si do vyhledávače : včelaření na Vysočině,tam přítel K.to názorně ukazuje na snímku,doporučuji vřele...

Včelaři jsou hračičky a český včelař zvlášť.Ta příprava toho celulozového bloku mi připomělo, když jsme z Rudého práva dělaly "pergament". Kdo si hrál nezlobil :-). Viděl jsem už něco podobného, ale ten včelař do formy šrotoval našedlý toaletní papír bez barviv. Formidol 80 je několik vrstev, běžné desky na sobě. Jdou použít i celulozové filtry pro vinaře, ale ty mají typy tak je potřeba zapátrat. Ne každý by kontak s kyselinou zvládnul, do některých jsou pro lepší filtraci přidány i jiné látky. Asi bych místo shánění celulozy použil Florex, ten je dostupný v každém zahrádkářství a výzkoušeno je, že se do 65cm3 Florexu vejde 100ml kyseliny a autor pracuje s 200ml tak nějakých 150cm3 florexu stačí i s rezervou a to je přibližně 1cm z tloušťky z prodávaného balení.Co má manželka doma na aranžování, hlouběji jsem se o rozměry nezajímal.
Já používám Formidol 40 a před lety jsem se rozhodl, že budu také sestra spořivá a budu ty desky recyklovat. Takže používám nahoře pod strůpkem síto(zelené, plastové ze zdvojených podložek na dno), na to ještě dva hranolečky 1x1cm a potom až Formidol, takže mi tu desku včely nerozeberou. A klasický clip sáček na velikost desky do něj 5 dírek 2cm průměr a použití stejně jako Formidol 40, protože nic jiného to není. A když budu chtít víc kyseliny tak ty desky dovnitř dám dvě. A z těch sít v zimě potom ještě drolím, krásný čistý propolis. Ze 40vč. asi zhruba do 1kg propolisu.

Vyvýječ používám, ale jen jako součást technologie. Po rozvaření dám do
staré ždímačky, přiklopím polystyrenovým víkem ve kterém je vyvíječ páry a odstředím. Jde to rychle a bez těžké práce. Radek

Aj ja som vosk získaval z plástov pomocou pary a odstredivky a vosk som musel čistiť. Škoda, že je to podmienené mať elektrický prúd, ale ja ho na včelnici nemám.
Preto som prešiel na vytavovanie vosku slnečnou energiou, zhotovil som si slnečné tavidlo na 4 plásty a som nadmieru spokojný. Aj tohoto roku som vytavil 160 plástov a to bez nejakej námahy, tento vosk naozaj dávam výmenu medzistien a nemal som s tým žiaden problém. Tavím aj čierne plásty, ale i z tých pri dobrom prevedení tavidla a jeho horizontálne natáčanie za slnkom a samozrejme aj jeho sklonom, čí vosku umožňujem rýchly odtok.

Moja cesta téza použiť slenčné tavidlo je na včelnici najlepšia investícia a pri pohodlnom získavní vosku. Aj výťažky vosku sú dobré, sú o niečo menšie (zo starých plástov) ako z kombinácii para plus odstredivka, pri prvom som mal výťažnosť 135 g z plásta miery B a pri slnečnom tavidle 125 g, ale ten rozdiel investície (tavidlo som si zhotovil sám) ppráce a energie, je obrovský.

I já používám sluneční tavidlo vlastní výroby na 3 rámky B položené na drátěném králičím pletivu nad plechem. Za sluneční den to stihnu i 5x, takže těch mých celkových cca 120 plástů za rok klidně zvládnu. Vost stéká do vaničky v tavidle a vybírám ho příští ráno již ztuhlý. Trochu problém mám s konečným čištěním rámků. Zkoušel jsem je vyvařovat v kotli, ale zůstal jsem u mechanického čištění. Mohu se zeptat jak to děláte Vy pane Turčáni?

Nejsem Pozdržálek, ale Polášek. To tady jen zmršil počítač.
Já jinak vyvařuji voští původně v hlinikovém odšťavovači určeném původně na odšťavování ovoce párou. Hotový mix vosku a vody vleju do plastové kostky, hladinu zakryji a důkladně obalím jako tepelnou izolaci hadry. Tuhne to 1 - 2 litry vody plus 1 - 2 litry vosku asi 24 hodin. Hotovou kostku vosku vezmu, pod studenou vodou kartáčem dole očistím nejhorší volné nečistoty, nožem potom oškrábu cca milimatr, 2 milimetry dalších nečistot s voskem, ty vracím s voštím a mám hotový čistý vosk, který můžu obalit papírem a poslat poštou třeba na výměnu za mezistěny. .
je to po menších dávkách než v sudu, ale mně to stačí.

Omlouvám se Radimovi za to zkomolené jméno,musí mi odpustit,že jsem sám na to nepřišel a myslel jsem,že je to někdo nový,který začíná se svými příspěvky do konference.
Ta jeho metoda v malém,mu asi vyhovuje,záleží na počtu chovaných včelstev. Také máme 2 sluneční tavidla,ty ale používáme na tavení stavebních rámků,kdy je ta doba slunečního záření,řekněme 3 - 4 měsíce.Pokud je sluníčko již nížeji,je to neefektivní.Staré vyřazené plásty tavili jsme dříve na plotně,jeden hrnec kde se vyřezané plásty ve vodě roztavily,potom se ta břečka nalila do silonového pytlíku a vložila se do pařáku s lisem a dříve to byl klasický způsob,dodnes jej máme na půdě a už jej ani vidět nechceme.Pára je pára,vosk velice čistý,barva krásně žlutá a o výtěžnosti ani nemluvě,skoro 100%. Napytlované zbytky se v zimě spálí v kotli,kam se přidávají na uhlí či brikety a je to přece ekologické palivo.Vyzkoušejte a uvidíte.Radimovi přeji hodně včelařského elánu,ahojse...

P.S. jen malý dovětek k článku na stránkách Jiřího V. je tam informace, že vápary kys. působý i na Nosemu C. v určitém období. Ví o tom někdo víc nebo je to kachna?

"Staré vyřazené plásty tavili jsme dříve na plotně,jeden hrnec kde se vyřezané plásty ve vodě roztavily,potom se ta břečka nalila do silonového pytlíku a vložila se do pařáku s lisem a dříve to byl klasický způsob,dodnes jej máme na půdě a už jej ani vidět nechceme.Pára je pára,vosk velice čistý,barva krásně žlutá a o výtěžnosti ani nemluvě,skoro 100%. "

Dne Sunday 07 of October 2012 09:29:16 manek napsal(a):

> materiálem aby ten proces tavení nebyl příliš dlouhý.Pokud někdo má
> zájem,dej si do vyhledávače : včelaření na Vysočině,tam přítel K.to názorně
> ukazuje na snímku,doporučuji vřele...

tady je pekne video na podobne tema.


http://www.youtube.com/watch?v=KG8t-d1NlZ8&feature=g-u-u

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Zkoušel jsem je vyvařovat v kotli, ale zůstal jsem u mechanického čištění. Mohu se zeptat jak to děláte Vy pane Turčáni?

Pane Kapoun tak ako vy, ale keď skončím s tavením plástov, vyváram ich vo vriacej vode so SAVOM, čiže ich zároveň dezinfikujem. Tie ktoré zodpovedajú danému stavu si ponechám pre nalepenie medzistien. Aj po tomto vyvarení rámik aj bol, ale každý drôtik musím oškrabať nožom, je to veľmi dôležité, lebo včely znečistenú medzistenu včely vyhrýzajú a už nespoja. Je to parádna robota, možno keby som mal pripravené latky, možno by to bolo rýchlejšie, ale potrebujem vtiahnuť drôtiky, no všetko má svoju prioritu.

Něco podobného má v nabídce p. Kovář.
( http://www.medomety-kovar.cz/prislusenstvi-k-medometum
poslední položka ) jen ta cena.

Jak jsem to dělal já;
1) Osvětlení medometu - Za 30 Kč jsem koupil 15 cm pásky s diodami vlepil do medometu energii zajičtuje nabíječka od vyřazeného telefonu.
2) zajištění víka proti vypadnutí - stačí na to malé zastrkovadlo u pantíku víka za 28 Kč a 2 nýtky.
3) odvíčkovací vana - snadno jde nahradit nerezovým kuchyňským dřezem. V použitém zboží jsem za něj dal 500 Kč.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin ?ern? <ustec/=/post.cz>
> Předmět: Re: tavba vosku
> Datum: 07.10.2012 14:44:09
> ----------------------------------------
> Něco podobného má v nabídce p. Kovář.
> ( http://www.medomety-kovar.cz/prislusenstvi-k-medometum
> poslední položka ) jen ta cena.
>
>
>

Děkuji za informaci. Já povolené drátky "napínám" zvlňovačem, čímž se také trochu očistí.

Děkuji za informaci. Já povolené drátky "napínám" zvlňovačem, čímž se také trochu očistí.K.

Drôtiky napínam zvlňovačom i ja, ale faktom zostáva, že vynaložená práca s čistením drôtikov v rámiku sa vypláca. Drôtiky by bolo možné stierať cvosk hneď ako ich vyberáme z horúceho kúpeľa flanelovou handričkou, ale to by sme museli pri taj práci mať ešte zodpovedného pomocníka. myslím si, že najlepším by bola manželka. Zostatky na rámikoch oškrabať.

Něco podobného má v nabídce p. Kovář.
( http://www.medomety-kovar.cz/prislusenstvi-k-medometum
poslední položka ) jen ta cena.

------------

Je to kopie toho co prodávají na západě již dávno, včetně vyvíječe na alektriku. Ale tam není tak relativně drahá jako u nás. Takže pořizovací náklady a ještě provozní.

Tady u nás anda nikod z výrobců nemá fantazi přijít s něčím původním a lepším.

Já doufám letos zakoupím něco podobného ale na dřevo a trochu delší. Taktéž coby vanu na odvíčkování i kotel na vaření - vše v jednom.

Jinak pokud má někdo vyvíječ z brutaru atd., tak si samotnou bednu může udělat ze dřeva, izolovat zvenčí a zevnitř spodek vyložit hliníkovým plechem a nad to dát rám se sítem. Hliníkový plech - nejlacinější tiskařský kovolist.

A má to za pár hodin práce.

Karel

Nějaká data bych mohzl mít v zimě, kvůli selekci jsem kyselinu nepoužíval, v
září jsem ji kmenovým včelstvům dal. I když si necháte včely vyšetřit je
interpretace výsledků složitá. Stačí jedno včelstvo z 20 středně silně
infikované a v létě díky zalétávání je pozitivní skoro všechno. Jedna silně
infikovaná včela udělá celý vzorek (bere se 30 včel) pozitivní...

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Ale Molčík <e-mail/=/nezadan>

Datum: 7. 10. 2012

Předmět: Re: fumigace-důrazné varování !!!
"P.S. jen malý dovětek k článku na stránkách Jiřího V. je tam informace, že

vápary kys. působý i na Nosemu C. v určitém období. Ví o tom někdo víc nebo

je to kachna?"

Příteli manku, co je, nebo není efektivní, má mnoho rovin. Pro minivčelaře, zvláště, když už je v důchodu, je sluneční tavidlo to nejlepší a nejlevnější řešení. Pokud se na tavném plechu vytvoří vhodná zábrana, aby sjíždějící nečistoty neskončily s voskem ve vaničce a použije-li se větší vanička s dostatkem vody, neni třeba vosk převářet. Světlejší souše lze v počátku měsíce září vytavit tak, že zbytek na plechu se při dotyku drobí, v časech od devíti do dvanácti minut. Někdy se to může podařit i ve druhé dekádě tohoto měsíce. Chce to jen se tomu věnovat a nepoužívat tavidel bez odrazných ploch. Je vhodné použít tři odrazné plochy, přiměřené velikosti, raději větší, než menší a vhodně směrovat odraženou sluneční energii do tavidla. Komu se to zdá hodně složité a pracné, může nad tavidlo umístit jen jedno větší zrcadlo, jehož délka je alespoň dvakrát větší, než je šířka tavidla, tím se může interval přenastavení systému prodloužit až na tři várky. Takto se může těžba vosku prodloužit až na pět měsíců. Jako zrcadlo, může posloužit i hliníkový plech, je to levnější a lehčí, ale také, s menší účinností. A už jsme zase u efektivity. Samozřejmě se meze nekladou. Velký hračička, může vytvořit systém, který se sám natáčí za sluncem (jako ta slunečnice) se samonakláněcími zrcadly.

J.P.

Pridám ešte niečo k získavaniu vosku v slnečnom tavidle, pretože nedám naň dopustiť. Mám 70 včelstiev, každý rok mením v priemere 3 medzisteny, takže mám k dispozícii na tavenie 210 plástov, s prevážnou väčšinou tmavých, trojročných.

Tavidlo je na 4 rámiky, denne dokážem vytaviť (musím byť na včelnici) v priemere 20 plástov, objem vaničky (mám dve) je 3,0 kg takže na to množstvo pri dobrom počasí a teple spracujem za cca 11 dní. Ja prebytočné rámiky ponechávam v úľovej zostave a vyberám ich pri vkladaní medzistien do včelstiev, takže až potom ich tavím a vtedy je sú už dostatočné teploty. Tavidlo je na postavené na výšku, otáčam ho za slnkom ručne a ručne nastavujem aj sklon na dopadajúce slnečné lúče? Vanička s voskom sa samočinne vyrovnáva.

Dôležité je mať pod sieťovými kazetami do ktorých vkladám celý rámik a kazety čistím aj so zbytkami súšov, pod kazetami aj zvislé drôty asi 5 ks, ktoré umožňujú dokonalý a rýchly odtok vytaveného vosku. Aby vosk pod súšom netuhol, záchytný plech od spodu nie je izolovaný, ale prúdi pod ním horúci vzduch, pretože plech je na bokoch užší a na najvyššom mieste kratší asi o 2 cm. Steny sú drevené, spodok dna izolovaný PS 2 cm.

V tomto čase už pripravujem tavidlo na vertikálne uloženie plástov v počte 40 ks. Chváliť sa budem až po jeho odskúšaní. Priateľ si takéto tavidlo priviezol z Poľska a pochvaľuje si ho.

Dobrý den,jen jsem chtěl se se čtenáři zdejší konference podělit s tím,jak my to děláme.
Máme přes 50 včelstev,stavební rámky jsou 2 v nástavkách,které se po zakladení trubčinou vyndávají a ve slunečních dvou tavidlech taví,jak jsem již předeslal po dobu asi 4 měsíců,kdy je slunce nejvýš.V obou tavidlech je pouze jako odrazová plocha zrcadlo,s hliníkovým plechem jsme to dříve také zkoušeli,jenže klasické zrcadlo je lepší.Jak píšete,a jak tomu rozumím,že zleva a z prava jsou přídavná zrcadla,což chápu že je to asi prima.Ale je to zbytečné,když každou řekněme hodinu je někdo doma a to tavidlo nasměruje na slunce. Tmavé souše v tu dobu jsou již všechny vytaveny loni pomocí páry,což je absolutně nejlepší metoda,škoda že jsme na ni přišli poněkud později.
Takže souše zůstávají pouze na výměnu za odebrané medné plásty,řekněme 20 ks do dvou ůlů pro začátek medobraní.

Vážený příteli,
uvedené počty nějak nesedí.
V úle je minimálně 20 rámků, každý rok včelstvo postaví 3 až 4 rámky. Za jak dlouho se vymění všechy rámky?
Zadej tento příklad dětem z páté třídy.

Svoboda

Já mám tavidlo na vertikální tavení rámků a buď to v něm neumím a nebo bych musel si ještě pohrát a vylepšit ho. Jde o to, že není otočné za sluncem a odpoledne na slunečné straně vrhá dovnitř vyvýšený bok stín a krajní rámek netaví. A druhá věc je ta, že jak je tavidlo vyvážené do vodováhy tak vytavené košilky nespadnou dolů na plech, ale drží pořád v rámku. Proto, když nejsem doma, při tavení musím během dne k tavidlu aspoň jednou někoho vyslat, aby krajní dva rámky, co jsou ve stínu přehodil na druhou stranu a košilky z rámku setřepal na tavící plech. Velkokapacitní tavidlo je výborná věc a kdo vymění dílo na jaře, i medník, tak v podstatě nepotřebuje jiné tavidlo a je jedno kolik má včelstev, protože jde o to srovnat kapacitu tavidla s počtem včelstev. Momentálně mám vytvořené plány na horizontální tavidlo na 16 rámků dadant se zásuvkovým systémem plnění, ale tak jak Anton až vyzkouším budu hodnotit.

Vážený příteli.
Tono neřeší výměnů rámků v úle, ale rychlost vytavení určitého počtu ve slunečním tavidle. Za padesát let včelaření asi ví co dělá. Velké plodiště může mít i deset rámků. A medník... ? 20 rámků v úle, to jste řekl vy. Bez urážky, v které třídě pochopí dítě, co čte.

Také se připojím se svoji troškou do mlýna.
10 let jsem staré souše buď tavil ve slunečním tavidle (pro nedostatek času jsem však zvládl jen cca 1/4 souší) a především nejvíce jich mám při podzimním třídění (nechávám si jen světlé) - ty jsem nožem vyřezával z rámků (proto jsem nepoužíval nerez drátek) rozvařoval a cedil.
Při mých cca 30 včelstvech a mém vybavení mi to vždy trvalo cca 2 až 3 soboty.
Na jaře jsem si koupil nerez nádobu s parním vyvíječem a jsem velmi nadšen - už nikdy jinak.
Do nádoby dostanu cca 15 - 16 souší 39x24 a za 1 sobotu jsem vytavil 30 kg vosku včetně úklidu v kůlně.
Zkušenosti:
- do nádoby naskládám rámky a pustím vyvíječ (leju do něj horkou vodu z rychlovarky). Pod výtok dám kýbl izolovaný bublinkatou folií (aby držel teplo) a přikryji víkem z polystyrénu s otvorem u výtoku.
- po cca 3 - 5 minutách začně vytékat první sražená voda a já do kýble naleji cca 1 litr vřelé vody z rychlovarky. To vše proto, že takto po vytavení zůstává celý obsah kýble tekutý a vzniklý koláč je homogenní a po zatuhnutí stačí rozpěrákem ze spodu oškrábat a již žádné přetavování není potřeba.
- a nyní mám cca 40 - 45 minut čas (stihl jsem za tu sobotu ještě u toho nadělat 4 kubiky dřeva na zimu).
- pak parní vyvýječ vypnu, vedle nádoby postavím velkou papírovou krabici, přes ní prkénko a 2 - 3 klepnutím o něj zbavím vytavené souše košilek (roztavený propolis na nich však zbyde). Špachtlí vyčistím koš naskládám nové rámky a proces opakuji (cca 5 - 10 minut) - obsah kýblu za tu dobu nezatuhne a tak se mi do něj vejdou 2 várky.
- přestal jsem používat i sluneční tavidlo. Když něco nasbírám během roku ( 1 - 2 kila) během hodiny proženu tavidlem (vlastní práce cca 15 minut).
Kdo již takhle taví jistě pochopí mé nadšení.

Ja mám podobnú skúsenosť ako Aleš..pri mojom systéme a terajšom počte včelstiev,musím vytaviť v máji jednorazovo cca 200-250 plástov rámikovej miery 42x35..s parným vyvíjačom som spokojný,aj keď v príp.že niektoré plásty obsahujú skryštalizovaný med,tak to trvá dlhšie(záleží aj akú teplotu majú plásty so zvyškami medu pri vložení do bubna)..inak to trvá podobne,na jednu náplň vyvíjača cca 45min..trocha mám obavy o nezávadnosť z hladiska hygieny,plastový vyvíjač(aj keď mám značkový wagner) bolo v tej pare trocha cítiť..nebolo by zlé niečo nerezové vyšpekulovať,možno aj na zakúrenie drevom..hladajte aj mimo včelárskych predajní-google parný odstraňovač tapiet(alebo český ekvivalent)

Plast ve vyvíječi páry by neměl mít vliv, protože do páry by se z něho nic podstatného uvolňovat nemělo. Pokud by se tam něco ve větším množství uvolňovalo, projevilo by se to určitě rychlým snížením pevnosti a podstatnou křehkostí plastu. Když už, tak by větší problém měl být přímý kontakt roztaveného vosku s plastem, protože roztavený vosk je v podstatě podobná fáze jako organické rozpouštědlo, tudíž by se do vosku mohly z plastu vymýt některé látky, třeba změkčovadla. Ale na tyhlety parní tavidla se už pár let běžně používají plastová vědra a zatím nikdo neohlásil třeba nějakou fatální křehkost takhle používaného plastového vědra.

Jednu otázku bych měl s dovolením na uživatele parních tavidel. Občas se mi donese informace, že někdo vyzkoušel parní tavidlo a vosk z toho měl nahnědlou barvu a při tavení v hrnci se mu to nikdy nestalo. Má někdo zkušenost jak si změnu barvy vysvětlit, kde se stala chyba?

"Má někdo zkušenost jak si změnu barvy vysvětlit, kde se stala chyba? "
------------------
také jsem to považoval za chybu, ale je to vlastnost. Vosk potřebuje při tavení vyčistit, nazval bych to vypráním. Při tavení párou nebo jakoukoli metodou s použitím relativně malého množství vody k tomu vyčištění někdy nedojde )záýleží na stavu suroviny), vosk není žlutý a je hrudkovatý. Napoprvé mě to dost vyděsilo. Po přetavení této nepěkné hroudy ve větším množství vody byl vosk už krásně čistý.

Já mám spíše opačnou zkušenost. Tavím pomoci vyvíječe v nástavku do trychtýře z pozikového plechu. \zachycuji do plastové nádoby. Vosk je krásně žlutý, po vyvaření ztmavne. Vařím v nádobě z hliníku (vložka do várnice. Je problém styk s pozinkem?? Nápravu lze kyselinou fosforečnou???

Ve slunečním tavidle mám pozink tavící plotnu i korýtko dole a vosk je žlutý. Jednou jsem si vyvařil vosk ve starém hrnci a přehlédl jsem odprýsknutý kousek smaltu a vosk ztmavl, pomohl jsem si potom kys. sírovou(akumulátorovou).

Nebudem vám radiť, každý prisaháme na svoj spôsob získavania a čistenia vosku, Len sa čudujem, prečo vosk chcete mať žltý (možno keby som si medzisteny robil doma),a ja s voskom so slnečného tavidla nič nerobím, pretože v dvoch výmenných stradiskách som ani raz nemal s farbou problémy, môj vosk je skôr hnedý ako žltý. Je s prímesou rozpusteného propolisu a ten je biologického pôvodu, s jeho odstránením nemajú problémy. Takže nieto lacnejšieho jednoduchšieho spôsobu, ako taviť všetky vyradené plásty v slnečnom tavidle.

Sluneční tavidlo jsem letos dokončil také na 3 rámky 39x24. Problém je, že běžně se k němu dostanu 1x denně vždy večer, takže produktivita nic moc.
Odzkoušenou mám i technologii vyvření rámků v sudu s následným odstředením. To provádím na stanovišti, odstředivku poháním elektrocentrálou, takže to také něco stojí.
Takže zatím vítězí parní vyvíječ, protože těch 45 minut mohu dělat n2co jiného.
Nepoužívám plastový ani nerezový buben, ale odspodu:
=prázdý nástavek pro platový kbelík na vosky
=rám s trychtýřem s otvorem uprostřed
=rám se sítem ze včelařkého pletiva
=nízký nástavek
=nástavek s rámky na vytavení
=krycí plech +deska+betonová dlaždice.
Pořizovací náklady cca 2000,- včetně vyvíječe.
Páru přivádím pod rám se sítem hliníkovou trukou 3/8" s trubkovým závitem pro připojení hadice od vyvíječe.

Železnatá mýdla jsou nazelenalá až černá, případně až hnědočerná. Zinečnatá mýdla nemohou být jiná než bílá, takže ve vosku nejsou na první pohled vidět.
A jak se zdá, zinek s voskem asi reaguje pmalji než želeo , ikdyž obecně je zinek reaktivnější.
Chce to vyzkoušet, pořádně vyvařit trochu vosku se zinkovými granulemi, co to udělá.

Musíš tavit v zařízeních, ve kterých nevznikají kovová mýdla. I titanzinek barví na hnědo.
J.P.

teraz som našiel na nete novší typ parneho vyvíjača,tzv dvojkomorový.. wagner dts 5800..

Vsusicky:
Pořizovací náklady cca 2000,- včetně vyvíječe.
Páru přivádím pod rám se sítem hliníkovou trukou 3/8" s trubkovým závitem pro připojení hadice od vyvíječe.

-----

Zkoušel jsem to také, dokonce v izolovaném nástavku z PS, ale rychlost mě moc nepřesvědčila.
Mohu se zeptat na rychlost?

Díky.

Karel

11 rámků 39x30 cca za hodinu

11 rámků 39x30 cca za hodinu
---
U mě možná i dřív, ale na to jsem neměl trpělivost.

Možná to vyzkouším znova. Třeba je to jen malým výkonem vyvíječe, zajdu do sběrných surovin jestli tam nebude nějaká uzavřená nádoba co se pod ní dá zatopit. Viděljsemněco takového na fotce z Ruska.
Tlaková nádoba z náklaďáku na ohni a z ní trubka do bedny od munice.

Karel

Musíš tavit v zařízeních, ve kterých nevznikají kovová mýdla. I titanzinek barví na hnědo. J.P.

Ja mám v tavidle záchytný plech na vosk Al, vosk je hnedý, ale nikdy nie s mydlovou konzistenciou. Priateľ s Poľska tvrdí, že hnedý je práve pre to hlníkové dno.

Tak som na to dno rozprestrel hrubšiu čiernu fóliu, no tajomstvo hnednutia vosku z Al dna sa nepotvrdilo, získaný vosk bol stále hnedý. Myslím si, že hnednutie vosku zapríčiňuje propolis, ktorý sa pri väčšom sklone tavidla a vysokej teplote 115°C dokáže roztopiť a tak zafarbiť vosk. Ja farbu vosku už neriešim, pri zámene vosku za medzisteny Ms je pri výmene za MS bezproblémový.

"Ja mám v tavidle záchytný plech na vosk Al, vosk je hnedý, ale nikdy nie s mydlovou konzistenciou. Priateľ s Poľska tvrdí, že hnedý je práve pre to hlníkové dno. "

"Musíš tavit v zařízeních, ve kterých nevznikají kovová mýdla. I titanzinek barví na hnědo. J.P. "

Hliník jsem nezkoušel, ale je to zde už druhý příspěvek kde se diskutující zmiňuje o hliníku při tavení a hnědnutí vosku. První je příspěvek č. 58951 a tavení v hliníkové várnici a druhý je příspěvek od Antona. Ale jestli si to dobře pamatuji tak Anton má v tavidle ještě síta.

TAKY JSEM UVAŽOVAL O NĚJAKÉM 9 LITROVÉM PAPIŇÁKU. Přece jenom dřeva mám na stanovišti dost

Ja všetok vosk(aj zo slnečného tavidla,aj z parného) nalámem do hliníkovej kanvy,zalejem daždovou vodou,prevarím(doma na sporáku)a cez redší uhelon prelejem do bieleho plastového vedra,ktoré sa predáva na uskladnenie medu,a nechám vychladnúť(pomaly,v termokomore nastavenej na cca 35'C..vosk je nádherný,voňavý..ak takýmto sposobom spracujem vypraté odviečkovance z panenských plástov,tak vosk je ešte krajší,výrobcovi ku ktorému som chodil"spadla sánka"ked to zbadal :-) Mám na to vyhradené dve al kanvy,v takej lepšej kvalite,z toho usudzujem,že hliník s potravinárskou úpravou by tomu vosku škodiť nemal..

..špekulujem nad tým,že by som vyskúšal naraz zapojiť dva vyvíjače pary na ten sud ktorý používam na tavenie..spotreba stúpne dvojnásobne,len neviem či to vytaví v polovičnom čase-aby náklady zostali na jednej úrovni..aký máte na to názor?

Hliníkový odšťavovací hrnec, dohromady v něm tak 100 "taveb" a úplně v pořádku. Vosk i hrnec.
Kdybych ho jednou nenechal i s voskem a vodou z voští v něm přes zimu, nečistoty ve vodě nezreagovaly a hliník tak jejich působením neproděravěl, tak by byl v pořádku i dodnes.
Teď budu tedy testovat, jestli neutrální silikonový tmel na hliníku vydrží i 100 st C při vaření vosku.

"..špekulujem nad tým,že by som vyskúšal naraz zapojiť dva vyvíjače pary na ten sud ktorý používam na tavenie..spotreba stúpne dvojnásobne,len neviem či to vytaví v polovičnom čase-aby náklady zostali na jednej úrovni..aký máte na to názor?"

Zaizolované to mám dobre..sud je postavený v styrodurovej debni a dutiny som vyfúkal pur penou..

Nechápu co řešíte osobní zkušenost mi říká něco jiného
kdysi jsem tavidlo také používal přitom to byla dřevěná bedna místo síta stará kovová mřížka a pod ní pozink. plech . Vosk se chytal do formy na biskupský chlebíček
Barva vosku byla pokaždé jiná a vždy závislá na typu a stáří plástu plástu, od světle žluté až po světle hnědou. Po následném přetavení v měkké vodě krásně žlutý.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: tavba vosku
> Datum: 11.10.2012 07:17:23
> ----------------------------------------
> Hliník jsem nezkoušel, ale je to zde už druhý příspěvek kde se diskutující
> zmiňuje o hliníku při tavení a hnědnutí vosku. První je příspěvek č. 58951
> a tavení v hliníkové várnici a druhý je příspěvek od Antona. Ale jestli si
> to dobře pamatuji tak Anton má v tavidle ještě síta.
>
>
>

..špekulujem nad tým,že by som vyskúšal naraz zapojiť dva vyvíjače pary na ten sud ktorý používam na tavenie..spotreba stúpne dvojnásobne,len neviem či to vytaví v polovičnom čase-aby náklady zostali na jednej úrovni..aký máte na to názor?

Z principu to se dvěma vyvíječi nepůjde 2x rychleji (dnes se ztrátami dosáhneš cca 90 celsia a se 2 vyvíječi např. 95 celsia). Šel bych cestou izolace. Já bych měl problém s napájením, neboť zásuvky bývají jištěny 10A jističem (viděl jsem i 16A) a 2 vyvíječe potřebuji cca 20A - musel bych sehnat ještě druhou samostatně jištěnou zásuvku.

polystyrenove uly

Dobré ráno, neznáte někdo účinný a hlavně rychlý recept na nachlazení? Dostal jsem tu smrtelnou chlapskou nemoc "rymečku" zázvorový čaj s medem piji, slivovici medovici jsem zatím na Coldrex nezkoušel. Ale dnes jsem si patáček nedal tak bych to mohl zkusit. Ještě jsem slyšel, že neléčená rýma trvá týden a léčená sedm dní. Nerad bych přenesl nemoc na juniora má 4měsíce, tak by ho to pěkně potrápilo.

Děkuji

Med, caj, hodne caje. postel, postel. Nejmin dva dny poctive.
Dne 12.10.2012 7:24 "Ale Molčík" <e-mail/=/nezadan> napsal(a):

> Dobré ráno, neznáte někdo účinný a hlavně rychlý recept na nachlazení?
> Dostal jsem tu smrtelnou chlapskou nemoc "rymečku" zázvorový čaj s medem
> piji, slivovici medovici jsem zatím na Coldrex nezkoušel. Ale dnes jsem si
> patáček nedal tak bych to mohl zkusit. Ještě jsem slyšel, že neléčená rýma
> trvá týden a léčená sedm dní. Nerad bych přenesl nemoc na juniora má
> 4měsíce, tak by ho to pěkně potrápilo.
>
> Děkuji
>

Moje léčení v tomto roce. Zimní měl bez nálezu. Na jaře v dubnu jsem aplikoval kyselinu mravenčí formou houbiček. Koncem června jsem dal Formidol. Začátkem srpna Gabon, po odebrání Gabonu začátkem září kyselinu mravenčí v dlouhodobém nosiči.Dnes jsem kontroloval po první fumigaci. Hrůza- průměr 250ks. roztočů. Je to vůbec možné.

Včera odpoledne už jsem přesně tohle zahájil a je to horší než nemoc, ale ještě dnes budu muset pokračovat. Aspoň dodělám nějaké papírování.

Na nějaké závěry je potřeba znát spad. Tipoval bych, ale na reinvazi zvenčí. Takový chemický útok a spad při fum. by tomu odpovídal. Všeobecně na ty dobrovolné aplikace léčiva bych se spadem a obdobím řídil určitě.

Moje léčení v tomto roce. Zimní měl bez nálezu. Na jaře v dubnu jsem aplikoval kyselinu mravenčí formou houbiček.
M.H napsal:

"Koncem června jsem dal Formidol. Začátkem srpna Gabon, po odebrání Gabonu začátkem září kyselinu mravenčí v dlouhodobém nosiči.Dnes jsem kontroloval po první fumigaci. Hrůza- průměr 250ks. roztočů. Je to vůbec možné."
............................
Podle mě:

Hrůza by to byla tak 10xvíc.
Špatné by to bylo tak 4x víc.
Na obezřetnost tak 2x víc.
Takto je to normální. :)

RK

Když jsem ještě sloužil v nemocnici a něco podobného mne přepadlo,nechal
jsem si od kolegy píchnout Ketazon 1 amp.Nevím jestli ještě existuje pod
tímto názvem,partří k nesteroidním antiflogistikům a těch je celá řada s
jiným názvem ale stejným účinkem.Tedy máte-li známeho lékaře? Mám opakovaně
vyzkoušeno, účinek téměř okamžitý.A pokud si bude klepat na čelo nedejte se
zmást,jen je moc mladý a tuto osvědčenou léčbu prostě nezažil.


---------- Původní zpráva ----------

Od: Ale Molčík <e-mail/=/nezadan>

Datum: 12. 10. 2012

Předmět:
"Dobré ráno, neznáte někdo účinný a hlavně rychlý recept na nachlazení?

Dostal jsem tu smrtelnou chlapskou nemoc "rymečku" zázvorový čaj s medem

piji, slivovici medovici jsem zatím na Coldrex nezkoušel. Ale dnes jsem si

patáček nedal tak bych to mohl zkusit. Ještě jsem slyšel, že neléčená rýma

trvá týden a léčená sedm dní. Nerad bych přenesl nemoc na juniora má

4měsíce, tak by ho to pěkně potrápilo.



Děkuji"

tavení je nejlepší vařící vodou,ponořím souš a za pár vteřin vytahuju rámek ,kterým pak přikládám

Zimní měl bez nálezu. Na jaře v dubnu jsem aplikoval kyselinu mravenčí formou houbiček. Koncem června jsem dal Formidol. Začátkem srpna Gabon, po odebrání Gabonu začátkem září kyselinu mravenčí v dlouhodobém nosiči.Dnes jsem kontroloval po první fumigaci. Hrůza- průměr 250ks. roztočů. Je to vůbec možné.

Cestu k dobrému výsledku sú rôzne, zasahovať do včelstva v sezóne 5 krát, je pre mňa neprijateľné (70 včel.), ja som to zredukoval len na tri zásahy (fumigácia amitrazom) a priemerné spady Vd sú nízko pod hranicou 250, väčšinou pod 100-kou.

Gabon PA 92 som posledný krát použil v r. 2000, no keď som Gabon zo včiel vybral (ponechával som ho vo včelstve 30-35 dní) po fumig. okolo 5-10.10 mi padalo v priemere 3-4 klieštiky. Usudzujem, že Gabon nesprávne aplikujete, aké to musíte vedieť vy.

V Boskovicích údajně vyrábí nějaká firma mezistěnky, znáte ji někdo a máte ověřenou jeich kvalitu?

Podle me by to normalni bylo, pokud by kolega vlastne celou sezonu nelecil. Ale pokud by aplikoval KM ucinně a gabony by fungovaly, tak by jich mel mit o rad mene.

P.

............................
Podle mě:

Hrůza by to byla tak 10xvíc.
Špatné by to bylo tak 4x víc.
Na obezřetnost tak 2x víc.
Takto je to normální. :)

RK

A ja bych jeste dodal, ze je vcelstvo a vcelstvo.

Dne 12. října 2012 20:10 Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan> napsal(a):

> Podle me by to normalni bylo, pokud by kolega vlastne celou sezonu nelecil.
> Ale pokud by aplikoval KM ucinně a gabony by fungovaly, tak by jich mel mit
> o rad mene.
>
> P.
>
> ...........................
> Podle mě:
>
> Hrůza by to byla tak 10xvíc.
> Špatné by to bylo tak 4x víc.
> Na obezřetnost tak 2x víc.
> Takto je to normální. :)
>
> RK
>

Aleši, teď s tím už neuděláš nic, ale do budoucna bys měl absolvovat kůru s nějakým imunoterapeutikem, např.: Luivac. Je to sice finančně náročné (tedy aspoň pro mne), ale efekt je naprosto úžasný.

J.P.

Me dost dobre zabira,

uvarim červenou řepu, oloupu ji a nastoruham na jemno. Ted prichazí to hlavni, pokud mozno sezenu domaci kren ( pokud neni k dipozici, tak alespon kupovany-pouze v pripade nouze, protoze je extremne slaby). Pak kren strouham najemno, cim vice ho je, tim lepe. Potece Vam z oci, nosu a ze vsech otvoru, budete se dusit. Je treba to vydrzet. repu ochutim, trochu cukru,sul,ocet a ted do toho ten kren a zaichat. Opet snist jako prilohu, co nejvice. Hodne to boli (stipe), ale me vzdy pomaha. Antibiotika jsem nemel od 14 let a to mi bude 38. Pri chripkach to doplnuji domacim cesnekem, kysanym zelim z vlastni becky, piju domaci caj ze sipku a sladim jej pohankovym medem. Jsou to postupy od mych rodicu, narodili se jako Cesi na Ukrajine. Lekar - byl felcar ( stredoskolak byl v okresnim meste 30 km, dalo se jedine s konmi. Museli se postarat sami o sebe. Vzpominam, jak i pres zimu pry krmili pijavky, aby je mohli pouzit v pripade zanetu a hnisavych ran.

presne tak, ten kdo monitoruje, tak ty rozdily -extremy vidi. Nastesti !

Jestli se nemylim, tak firma KEWA.

P.

to není pravda, Gabon funguje, ale včely si donesou, protože spousta včelařů
léčí pozdě v létě a nebo někde vyberou roje.

RAdek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>

Datum: 12. 10. 2012

Předmět: Re: léčení včelstev
"A ja bych jeste dodal, ze je vcelstvo a vcelstvo.



Dne 12. října 2012 20:10 Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan> napsal(a):



> Podle me by to normalni bylo, pokud by kolega vlastne celou sezonu
nelecil.

> Ale pokud by aplikoval KM ucinně a gabony by fungovaly, tak by jich mel
mit

> o rad mene.

>

> P.

>

> ...........................

> Podle mě:

>

> Hrůza by to byla tak 10xvíc.

> Špatné by to bylo tak 4x víc.

> Na obezřetnost tak 2x víc.

> Takto je to normální. :)

>

> RK

>"

To, co spadlo, si jsou schopny při vysokém invazním tlaku přinést za jediný den.

Kolega pise prumer 250 / vcelstvo. V sprnu tam mel gabon a od zacatku zari dlouhodoby odparovac KM (ten by mel castecne reinvazi zachytit). Neco podobneho jsem letos mel u dvou vcelstev z 15. Po celou sezonu spad nula, v cervenci apliakce KM 65 % 140 gr. na 10 dnu. spad prumer 10 ks na vcelstvo. V zari ze dvou vcelstev denii spad 1-2 roztoci, Ihned aplikace KŠ za 4 dny opakovana aplikace KŠ, prumer spadu u techto dvou odhadem 600-800. Ostatni tak okolo 100-300, pri temer zadnem prirozenem spadu. Po apliakci KŠ jsem temer nevidel svetleho rozoce.

to je reinvaze


---------- Původní zpráva ----------

Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>

Datum: 12. 10. 2012

Předmět: Re: léčení včelstev
"Kolega pise prumer 250 / vcelstvo. V sprnu tam mel gabon a od zacatku zari

dlouhodoby odparovac KM (ten by mel castecne reinvazi zachytit). Neco

podobneho jsem letos mel u dvou vcelstev z 15. Po celou sezonu spad nula, v

cervenci apliakce KM 65 % 140 gr. na 10 dnu. spad prumer 10 ks na vcelstvo.

V zari ze dvou vcelstev denii spad 1-2 roztoci, Ihned aplikace KŠ za 4 dny

opakovana aplikace KŠ, prumer spadu u techto dvou odhadem 600-800. Ostatni

tak okolo 100-300, pri temer zadnem prirozenem spadu. Po apliakci KŠ jsem

temer nevidel svetleho rozoce."

Sedim si u vcel a kocham se regulernim snuskovym provozem na cesnech a ockach,tisice vcel nosi zlute koule pylu z lanu kvetouci horcice.Podzimni parada pro oko,nadhera pro ucho a hlavne spousta pylu na jaro....JosPr

Sedim si u vcel a kocham se regulernim snuskovym provozem na cesnech a ockach,tisice vcel nosi zlute koule pylu z lanu kvetouci horcice.Podzimni parada pro oko,nadhera pro ucho a hlavne spousta pylu na jaro....JosP

Viacej aspektov hovorí pre nenosenie peľu v tomto čase, ale prírode a následne včelám sa nedá rozkázať. Zima sa blíži čoraz rýchlejšími krokmi ako si myslíme a prípadné väčšie rozlohy plodu môžu narušiť zimný chumáč. V lepšom prípade včely zlikvidujú, stáva sa to a to aj v skoršom čase npr. u mňa v auguste-srpnu.

Viem to preto,že som sa tomu venoval, len som nevedel pochopiť prečo to robia. Vysvetľoval so si to tým, že včelstvo alebo nemalo v tom čase plod alebo aj mali, ale peľ mal málo dusíkatých látok.

Ešte jeden faktor, prečo by včely jesennej dobe nemali ošetrovať plod a to je skrátenie života zimných včiel. Vidieť to podložke v podobe väčšieho množstva včiel Ale ako som napísal, prírode nerozkážeš.

Mne nosia peľ včelstvá ktoré nemajú vobec plod..takže si ho nosia do zásoby,nevidím v tom žiaden problém..počasie je krajšie ako častokrát v marci,na jar bude mať pre ne cenu zlata..

Slovo "reinvaze" mi není v této souvislosti úplně jasné. Bylo by možné sdělit co je příčinou a důsledkem reinvaze VD?

Například v takovém pěkném počasí jaké bylo dnes se včely bez odporu dostanou do silně napadených včelstev a kromě zásob medu si včely osedlají roztoči a nechají se donést do nového úlu. A neviděl jsem roztoče pouze na včelách, ale pozoroval jsem roztoče jak se vozí i na vosách.
Dnes krásně létaly na topinambury a dokvétající netýkavky.

Reinvaze v tomto případě znamená, že si včely přinesou roztoče od jinud -
někde vyloupí včelstvo , nebo se do nich nějaké včely vžebrají, které mají
spoustu roztočů.


---------- Původní zpráva ----------

Od: Kapoun <e-mail/=/nezadan>

Datum: 13. 10. 2012

Předmět: Re: Re: lĂÄ?enĂ­ vÄ?elstev
"Slovo "reinvaze" mi není v této souvislosti úplně jasné. Bylo by možné

sdělit co je příčinou a důsledkem reinvaze VD?"

Moje léčení v tomto roce. Zimní měl bez nálezu. Na jaře v dubnu jsem aplikoval kyselinu mravenčí formou houbiček.
M.H napsal:

"Koncem června jsem dal Formidol. Začátkem srpna Gabon, po odebrání Gabonu začátkem září kyselinu mravenčí v dlouhodobém nosiči.Dnes jsem kontroloval po první fumigaci. Hrůza- průměr 250ks. roztočů. Je to vůbec
možné."
_____________________

Nevím, co na takovéhle příspěvky napsat, jak je seriozně vyhodnotit a jak poradit. Naprostá absence popisu situace. Hrůza je to kvantum léčiv, která jste do včel napral hlava nehlava. Svěčí to buď o naprosto nevhodném materiálu pro danou lokalitu nebo naprosto nezvládnuté léčení (hubení roztoče). Pokud budete přípravky nasazovat, jak se to hodí vám (třeba i podle spadu) a ne kdy to chovaný materiál potřebuje, kdy má slabé místo, nestane se časem nic jiného, než jednu demagogii nahradíme druhou (po větším rozšířtení KM). Tak tohle hrůza pro mne již je. Není prostě dobře vymétat čerta ďáblem.
LD.

Reinvaze - toto slovo ve smyslu předchozích příspěvků myslím, že není používáno správně. Toto slovo má spíše ten význam, že původní invaze se nepovedla a byla nahrazena reinvazí.
Prostě nastal nějaký děj, tedy invaze vlivem invazního tlaku. Nikdo nepoužívá termín "reinvazní tlak".

Jeste mi unikla jedna myslenka, gabon je vzdy na plosne pouziti min. jedna ZO, kdyz by gabon fungoval, tak z ceho by mel kolega tak obrovsky invazni tlak z vnejsku. Pochybuji,ze to bude z roju, nebo divoce zijicich vcelstev, to by jejich pocet se musel blizit pomeru 1:1 k tem nami opecovavanym,coz je nerealne. Spise soudim, ze s KM se to musi umet, aby mela ucinnost, gabon uz nema tu ucinnost, co mel drive. Tak se to ted dohani varidolem, ktery nefunguje na zavickovany plod a ze ho mam ve svych vcelach pomerne hodne,takze dalsi leceni jen s castecnou ucinnosti. No proste je v tom leceni asi hodne chyb.
P.

Opavsko rovnez dnes cely den slunecno,ve stinu 18 stupnu. Na cesnech hukot, uz tri tydny kvete horcice-50 ha. To pole je sama vcela a spousty motylu, cmelaky jsem nevidel.
Kdyz kvete repka, tak mam asi smulu, vcely na ni neni videt. Ted kdyz kvete horcice na hnojeni, byt uz jine snusky neni, tak to pole vypada jinak a to horcice ma proti repce odost mene nektaru. Dulezity je rozdil v tom,ze ted na te horcici nebyl jediny postrikovac,je jen na hnojeni. Repka ma asi 6-7 postriku. Asi ty vcely vedi, proc radeji letat jinam.

P.

Reinvázia je znovuobsadenie úľového priestoru, ktorý sme vyčistili od kliečtika, z včelstiev, ktoré sa dostali do kolapsu, t.j. klieštik cíti, že je včelstvo u konca, preto sa snaží z tohoto včelstva uniknúť. Ak takéto včelstvo má ešte nejaké zásoby, včely z iných včelstiev (do okruhu 1,5 km) sa často vrhnú na postihnuté včelstvá a zásoby odnosia, no a zároveň odnesú si aj klieštika.

To je viac teória a často sa za ňu skrývajú majitelia včiel, ktorí sa nevedia s Vd vysporiadať a tak sa prichádza o včely. Môže to tak byť (ja som s tým problémy nemal), ale často sa za tým skrýva neschopnosť včelára a jeho výhovorky na reinváziu.

Lenže klieštik je tu už pekných 26 rokov a tie roky sa vytratili vo včelárskej praxi všetci neschopní a tí čo ostali (ostali len tí čo to vedeli)už nedovolia, aby sa na ich včelnici ohlo stáť. Ja osobne preto takéto rozprávky neberiem vážne, pretože vždy pri tom vždy stojí človek.

Početnosť klieštika vo včelstvách je závislí i od spôsobu aké prostriedky proti klieštikovi použijeme, ale včelári ak majú svoje včelstvá pod kontrolou, sa vždy spamätajú. Stále bude platiť, čím menej cudzích včelstiev v okolí včelnice, tým lepšie pre jeho včely.

A k vylupování včelstev oslabených varaózou a následně k reinvazi roztočů právě obrovsky přispívá systém spodního velkého česna ve dnu. Stačí malé oslabení včelstva a takové včelstvo je přes toto česno vylupováno. Zatímco třeba v zadováku s pořádně zůženým česnem je či vlastně bylo úplně běžné, že včely uhynuly téměř úplně nebo prakticky úplně a teprve potom byl úl nalezen zlodějkami. Takže včelstvo bylo vylupováno umrající nebo úplně mrtvé.
Reinvaze roztočů ze zadováků je tedy oproti nástavkovým úlům minimální.
Podle mně víc než neustálé žvanění kolem léčení a léčiv by obrovsky prospělo odstranění tohoto nedostatku nástavkového úlu podle starých zadováků.

A pamatuji si, jak se o tom diskutovalo před několika lety, kdy varaóza byla ještě v pohodě, že prý se otevřeným spodním česnem ve dnu tou loupeží automaticky přírodním výběrem zlikvidují slaboši a zůstanou jen silná včelstva. Tak tady máte ten přírodní výběr.

Souhlasím s poslední větou Pavla Zajíčka a doplnil bych ji o sledování stavu roztočů ve včelstvu. Protože v tom je celé jádro problému a přemnožení a potom následných reinvazí. U mě Gabon funguje, oba dva, říkám to s určitostí, protože sleduji spad, před, během i po Gabonu. Já když mám u některých včelstev problém, tak je to vždy prudký nárust a do 14dní spad opět klesne a aby se nestalo to, že klesne protože se roztoči nechají zavíčkovat tak tomu pomůžu KM nebo Gabonem podle období. Ale ten počet včelstev u kterých se tento výkyv vyskytne spočítám vždy na prstech jedné ruky. Ale třebaže máme v ZO stejné podmínky dostupnosti léčiv, tak také máme případy kdy včelař přijde v podletí o celé stanoviště. To jsem se dozvěděl o události minulý rok, jak včelař šel na veterinu hlásit, že mu včely někdo otrávil, v době kdy u mě šel spad z jednotek na stovky za den během týdne. Podobný případ na druhém konci ZO, ale s tím rozdílem, že prý za kolabs stanoviště mohly včely jiného včelaře, loupeží. Na nefunkčnost Gabonu, i kdyby nefungoval, na otravy, na loupeže od včel, vos apod. jsou to vždy jen výmluvy.

Mně se jednalo o to, že by stačilo použít slovo "invaze". Reinvaze by mělo být opravdu opětovné napadení.
Patřím k "nemoderním" včelařům. Používám úly B9 a B10 i polonástavky D 10. Právě kvůli léčení varidolem "vtěsnám" včely do jednoho B10 s jedním vyjmutým plástem (na umístění proužku s varidolem), plástová plocha zůstáva mimo mezeru 180 dm2. V minulých létech mi stačilo jedno červencové použití formidolu (do podmetu) a 3x varidol, gabon jsem nikdy nepoužil. Vyšetení zimní měli (bez prohlížení a zjišťování počtu VD) vždy pod průměr 3. Protože letos jsme formidol dostali opožděně (koncem srpna), tak jsem se rozhodl jej již nepoužít. Byl jsem zvědav na spad VD po první fumigaci. Z mých 24 včelstev jsem u tří prohlédl podložku a odhad byl 100, 200, 600 kleštíků. Ostatní byly prověšeny do podmetu, takže jsem je nechtěl rozrušovat. Podmet také vložením podložky snižuji z letních 6 cm (odstraním trubčinu) na zimní 2 cm.
Invazi kleštíka, ani rabování jsem za dobu svého 45-ti letého včelaření nezaznamenal, i když do vzdálenosti 2 km je asi 90 včelstev.

Hlavní nedostatek popdzimního léčení spatřuji v nedokomale provedeném ošetření, hlavně ponecháním velkého neobsednutého prostoru. Použití 8-mi kapek varidolu do úlu se 4-mi nástavky, kde včely obsedají (když jsou již částečně staženy do zimního chumáče) stěší dva není asi plně účinné. A zbytečně se zamořují plásty jedem.

Pavle, ty včely nejdou na řepku z jiných důvodů, než je postřik. V případě atraktivity porostu řepky pro včely, nezabrání žádný postřik jejich náletu, i kdyby je to stálo život. Měl jsem řepku 200m od stanoviště a na cca deseti hektarech nebyla ani setina počtu hmyzu, který byl na jedenapůl aru slunečnice.

J.P.

"Pavle, ty včely nejdou na řepku z jiných důvodů, než je postřik. V případě atraktivity porostu řepky pro včely, nezabrání žádný postřik jejich náletu, i kdyby je to stálo život. Měl jsem řepku 200m od stanoviště a na cca deseti hektarech nebyla ani setina počtu hmyzu, který byl na jedenapůl aru slunečnice."

Jen na okraj a jen můj vlastní názor :-). Neprosazoval bych změnu již
zaběhnutých a srozumitelných výrazů - a ona se ta "re invaze" již vžila.
Nakonec se domnívám, že vystihuje skutečnost - prvotní invazi jsme již
řešili dřívějším úspěšným léčením.
S přátelským pozdravem
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Kapoun
Sent: Sunday, October 14, 2012 9:40 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Re: lecení vcelstev

Mně se jednalo o to, že by stačilo použít slovo "invaze". Reinvaze by mělo
být opravdu opětovné napadení. ...

Mě osobně je to jedno a ani mě to nějak moc nezajímá jak se co jmenuje. Ale má-li být řešen význam slov, tak v prvotní invazi nejde o invazi, protože invaze je něco z vně, ale jde o přemnožení roztoče uvnitř včelstva. Ne invaze, ale přemnožení. Ale jinak samozřejmě souhlasím s tím jestli je to zažité tak ať je to tak, protože lidé to chápou.