Včelařská konference

Něco podobného má v nabídce p. Kovář.
( http://www.medomety-kovar.cz/prislusenstvi-k-medometum
poslední položka ) jen ta cena.

Zkoušel jsem je vyvařovat v kotli, ale zůstal jsem u mechanického čištění. Mohu se zeptat jak to děláte Vy pane Turčáni?

Pane Kapoun tak ako vy, ale keď skončím s tavením plástov, vyváram ich vo vriacej vode so SAVOM, čiže ich zároveň dezinfikujem. Tie ktoré zodpovedajú danému stavu si ponechám pre nalepenie medzistien. Aj po tomto vyvarení rámik aj bol, ale každý drôtik musím oškrabať nožom, je to veľmi dôležité, lebo včely znečistenú medzistenu včely vyhrýzajú a už nespoja. Je to parádna robota, možno keby som mal pripravené latky, možno by to bolo rýchlejšie, ale potrebujem vtiahnuť drôtiky, no všetko má svoju prioritu.

Dne Sunday 07 of October 2012 09:29:16 manek napsal(a):

> materiálem aby ten proces tavení nebyl příliš dlouhý.Pokud někdo má
> zájem,dej si do vyhledávače : včelaření na Vysočině,tam přítel K.to názorně
> ukazuje na snímku,doporučuji vřele...

tady je pekne video na podobne tema.


http://www.youtube.com/watch?v=KG8t-d1NlZ8&feature=g-u-u

--



S pozdravem

Jan Cervenka

"Staré vyřazené plásty tavili jsme dříve na plotně,jeden hrnec kde se vyřezané plásty ve vodě roztavily,potom se ta břečka nalila do silonového pytlíku a vložila se do pařáku s lisem a dříve to byl klasický způsob,dodnes jej máme na půdě a už jej ani vidět nechceme.Pára je pára,vosk velice čistý,barva krásně žlutá a o výtěžnosti ani nemluvě,skoro 100%. "

P.S. jen malý dovětek k článku na stránkách Jiřího V. je tam informace, že vápary kys. působý i na Nosemu C. v určitém období. Ví o tom někdo víc nebo je to kachna?

Omlouvám se Radimovi za to zkomolené jméno,musí mi odpustit,že jsem sám na to nepřišel a myslel jsem,že je to někdo nový,který začíná se svými příspěvky do konference.
Ta jeho metoda v malém,mu asi vyhovuje,záleží na počtu chovaných včelstev. Také máme 2 sluneční tavidla,ty ale používáme na tavení stavebních rámků,kdy je ta doba slunečního záření,řekněme 3 - 4 měsíce.Pokud je sluníčko již nížeji,je to neefektivní.Staré vyřazené plásty tavili jsme dříve na plotně,jeden hrnec kde se vyřezané plásty ve vodě roztavily,potom se ta břečka nalila do silonového pytlíku a vložila se do pařáku s lisem a dříve to byl klasický způsob,dodnes jej máme na půdě a už jej ani vidět nechceme.Pára je pára,vosk velice čistý,barva krásně žlutá a o výtěžnosti ani nemluvě,skoro 100%. Napytlované zbytky se v zimě spálí v kotli,kam se přidávají na uhlí či brikety a je to přece ekologické palivo.Vyzkoušejte a uvidíte.Radimovi přeji hodně včelařského elánu,ahojse...

Nejsem Pozdržálek, ale Polášek. To tady jen zmršil počítač.
Já jinak vyvařuji voští původně v hlinikovém odšťavovači určeném původně na odšťavování ovoce párou. Hotový mix vosku a vody vleju do plastové kostky, hladinu zakryji a důkladně obalím jako tepelnou izolaci hadry. Tuhne to 1 - 2 litry vody plus 1 - 2 litry vosku asi 24 hodin. Hotovou kostku vosku vezmu, pod studenou vodou kartáčem dole očistím nejhorší volné nečistoty, nožem potom oškrábu cca milimatr, 2 milimetry dalších nečistot s voskem, ty vracím s voštím a mám hotový čistý vosk, který můžu obalit papírem a poslat poštou třeba na výměnu za mezistěny. .
je to po menších dávkách než v sudu, ale mně to stačí.

I já používám sluneční tavidlo vlastní výroby na 3 rámky B položené na drátěném králičím pletivu nad plechem. Za sluneční den to stihnu i 5x, takže těch mých celkových cca 120 plástů za rok klidně zvládnu. Vost stéká do vaničky v tavidle a vybírám ho příští ráno již ztuhlý. Trochu problém mám s konečným čištěním rámků. Zkoušel jsem je vyvařovat v kotli, ale zůstal jsem u mechanického čištění. Mohu se zeptat jak to děláte Vy pane Turčáni?

Vyvýječ používám, ale jen jako součást technologie. Po rozvaření dám do
staré ždímačky, přiklopím polystyrenovým víkem ve kterém je vyvíječ páry a odstředím. Jde to rychle a bez těžké práce. Radek

Aj ja som vosk získaval z plástov pomocou pary a odstredivky a vosk som musel čistiť. Škoda, že je to podmienené mať elektrický prúd, ale ja ho na včelnici nemám.
Preto som prešiel na vytavovanie vosku slnečnou energiou, zhotovil som si slnečné tavidlo na 4 plásty a som nadmieru spokojný. Aj tohoto roku som vytavil 160 plástov a to bez nejakej námahy, tento vosk naozaj dávam výmenu medzistien a nemal som s tým žiaden problém. Tavím aj čierne plásty, ale i z tých pri dobrom prevedení tavidla a jeho horizontálne natáčanie za slnkom a samozrejme aj jeho sklonom, čí vosku umožňujem rýchly odtok.

Moja cesta téza použiť slenčné tavidlo je na včelnici najlepšia investícia a pri pohodlnom získavní vosku. Aj výťažky vosku sú dobré, sú o niečo menšie (zo starých plástov) ako z kombinácii para plus odstredivka, pri prvom som mal výťažnosť 135 g z plásta miery B a pri slnečnom tavidle 125 g, ale ten rozdiel investície (tavidlo som si zhotovil sám) ppráce a energie, je obrovský.

Včelaři jsou hračičky a český včelař zvlášť.Ta příprava toho celulozového bloku mi připomělo, když jsme z Rudého práva dělaly "pergament". Kdo si hrál nezlobil :-). Viděl jsem už něco podobného, ale ten včelař do formy šrotoval našedlý toaletní papír bez barviv. Formidol 80 je několik vrstev, běžné desky na sobě. Jdou použít i celulozové filtry pro vinaře, ale ty mají typy tak je potřeba zapátrat. Ne každý by kontak s kyselinou zvládnul, do některých jsou pro lepší filtraci přidány i jiné látky. Asi bych místo shánění celulozy použil Florex, ten je dostupný v každém zahrádkářství a výzkoušeno je, že se do 65cm3 Florexu vejde 100ml kyseliny a autor pracuje s 200ml tak nějakých 150cm3 florexu stačí i s rezervou a to je přibližně 1cm z tloušťky z prodávaného balení.Co má manželka doma na aranžování, hlouběji jsem se o rozměry nezajímal.
Já používám Formidol 40 a před lety jsem se rozhodl, že budu také sestra spořivá a budu ty desky recyklovat. Takže používám nahoře pod strůpkem síto(zelené, plastové ze zdvojených podložek na dno), na to ještě dva hranolečky 1x1cm a potom až Formidol, takže mi tu desku včely nerozeberou. A klasický clip sáček na velikost desky do něj 5 dírek 2cm průměr a použití stejně jako Formidol 40, protože nic jiného to není. A když budu chtít víc kyseliny tak ty desky dovnitř dám dvě. A z těch sít v zimě potom ještě drolím, krásný čistý propolis. Ze 40vč. asi zhruba do 1kg propolisu.

Pane Pozdržálku,nemáte pravdu,že vosk vytavený se jen oškrábe a může být v tom stavu třeba na výměnu a nebo na prodej.S jistotou tvrdím,že uvažujete teoreticky a nikoliv prakticky,protože něco takového je nesmysl a je vidno,že jste ještě tento proces tavení vosku pomocí vyvíječe páry
nikdy nedělal.
Máme sud z UH asi tak na 150 litrů,tam se narovnají souše,některé se vyřežou,aby se mohl snadno vyplnit ten rádius toho sudu a tak se tam na jeden zátah vejde kolem 50 - 60 starých tmavých souší.To toho sudu se zavede asi coulová hadice do otvoru nahoře z boku a vršek sudu se zakryje a zatíží, ta hadice je napojena nejlépe na pařák,který dříve býval na vaření brambor v každé usedlosti,nemusí bát velký,stačí tam asi 20 - 30 litrů vody,kterou budeme ohřívat na bod varu.Pod ten sud ,v kterém dole v ohybu je jenom dírka asi o průměru 1 cm se postaví kýbl z um.hmoty,kam ten vosk vytéká.Trvá to asi tak kolem hodiny,kdy se ten sud s těmi plásty prohřeje a začne vytavený vosk vytékat,zprvu pomaleji,po chvíli jde s voskem i ta ostrá pára s kondenzátem.Takže ten vytavený vosk není konzistentní koláč,ale má mnoho podob,záhybů a podobně.Vosk je pěkně žlutý,jenže převařit jej je v každém případě zapotřebí,aby se získal klasický koláč,na který jsme zvyklí.Má to jen ale nevýhodu,pokud se to děje venku,musíme počkat na pozdější dobu,kdy již včely nelétají,jinak jich přijde hodně o život.Ještě bych doporučil místo toho kulatého sudu sehnat nějakou čtvercovou nádobu,krásně by se tam rovnaly staré souše,jenže to se každému nepodaří.Pokud by byla z kovu,bylo by dobré ji obalit nějakým izolačním materiálem aby ten proces tavení nebyl příliš dlouhý.Pokud někdo má zájem,dej si do vyhledávače : včelaření na Vysočině,tam přítel K.to názorně ukazuje na snímku,doporučuji vřele...

Proti mému stanovišti má podstatně menší infekční tlak, méně roztočů. Dále
opomenul jednu zásadní věc - kys. mravenčí je silně toxická pro včelaře!!
Pokud nemá doma hazard box, což nemá, nemusí ani holdovat alkoholu a játra
si spolehlivě zničí, k tomu i zrakový nerv.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Martin černý <ustec/=/post.cz>

Datum: 6. 10. 2012

Předmět: Re: fumigace-důrazné varování !!!
"A co proti VD postupovat takto:

http://www.vcelarstvi-vitamvas.cz/rocnik-2012.html
(http://www.vcelarstvi-vitamvas.cz/rocnik-2012.html)"

Vyvíječ páry je dobrý. Pára má pro roztopení vosku vysokou energii a zkondenzovaná voda je čistá. Podstatný je ale ten "bazmek" do kterého ta pára jde a kde se to voští roztápí. Pokud je dobře udělaný, vosk s vodou se nechá pomalu ztuhnout a hned je po oškrávání slabé vrstvy nečistot vhodný na prodej nebo výměnu za mezistěny, nemusí se už podruhé přetavovat.

A co proti VD postupovat takto:
http://www.vcelarstvi-vitamvas.cz/rocnik-2012.html

Vyvýječ používám, ale jen jako součást technologie. Po rozvaření dám do
staré ždímačky, přiklopím polystyrenovým víkem ve kterém je vyvíječ páry a
odstředím. Jde to rychle a bez těžké práce.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: CERVENY <e-mail/=/nezadan>

Datum: 6. 10. 2012

Předmět: vyvareni vosku vyvyjecem pary
"PROSIM O POSKYTNUTI VASEHO NAZORU O VYVARENI VOSKU VYVYJRCEM PARY"

Josefe, já jsem byl teď 3 roky v zahraničí. Nebýt kamarádů, kteří mně řekli,
dej si pozor, nějak se zvyšuje počet roztočů, třeba bych měl taky problém.
Podobně je na tom řada jiných, kteří třeba špatně vidí, jsou zrovna nemocní
atd. Ti brtníci stejně na varování reagovat nebudou. A pokud se budou
rozmáhat třeba krádeže, jak o tom dnes referoval pan Sláma, tak pokud
nějakému napůl kreténovi zachráním včely a on úpotom nepůjde krás ke mně,
tak super!! Co si na nich vezmeš?Ať si chovají ty svoje chcípáky aspoň mám
vyšší infekční tlak roztočů a virů z okolí pro účely selekce, bez nich bych
nebyl tam, kde jsem dnes..

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>

Datum: 6. 10. 2012

Předmět: Re: fumigace-důrazné varování !!!
"Ja spis zasnu,ze davame nejake varovani,protoze za zdravotni stav vcelstev

odpovida vcelar a nikdo jiny! Proc mame nekomu sdelovat,pozor! Mas ve

vcelstvu roztoce.Odevzdej to a to,udelej to a to.Zduvodneni,ze chranime

vlastni vcely je jenom alibismus z nasi strany a drzi vcelstva jinych,ktera

by padla.At si kazdy rika co chce,dokud budem nekoho porad vodit za

rucicku,nehnem se ani o krok..JosPr"

PROSIM O POSKYTNUTI VASEHO NAZORU O VYVARENI VOSKU VYVYJRCEM PARY

Tohle všechno co se tu píše už mám za sebou!Dnes již nikoho na nic neupozorňju(ono to nemá cenu)Teď chodím a pozoruji včelstva na různých stanovištích a sleduju jak se to vyvíjí.Můj odhad je,že v naší oblasti odešla nebo ještě odejde 30% včelstev.Omyl většiny chovatelů je,že potřebuje honem léčit,ale já nevím o léčivu na virozu a že jich známe dost.Přeji zodpovědným radost a potěšení ze zdravých včelstev.

Ja spis zasnu,ze davame nejake varovani,protoze za zdravotni stav vcelstev odpovida vcelar a nikdo jiny! Proc mame nekomu sdelovat,pozor! Mas ve vcelstvu roztoce.Odevzdej to a to,udelej to a to.Zduvodneni,ze chranime vlastni vcely je jenom alibismus z nasi strany a drzi vcelstva jinych,ktera by padla.At si kazdy rika co chce,dokud budem nekoho porad vodit za rucicku,nehnem se ani o krok..JosPr

http://www.novinky.cz/koktejl/280663-vcely-ve-francii-olizuji-odpad-z-bonbonu-a-produkuji-modry-a-zeleny-med.html

"Ano,první úhyny na Varroa destructor-Liberecký kraj,Semilsko.Na našem stanovišti tři včelstva "padla".Jelikož panuje silná loupeživost včel,natahaly roztoče i do ostatních včelstev.Žádal jsem o dřívější fumigaci,ale ZO ještě nedostalo léčivo.Léčím kyselinou mravenčí a čekám na Varidol.Okolní včelaři víceméně Varroa teď neřeší.Spoléhají na fumigaci od Spolku."

Chtělo by to zapojit veřejná média do řešení problému.

hlavně se bojím, aby to nevedlo k tomu, že nejací bývalí funkcionáři zase
nedojednávali dotace pro neschopné včelaře, jinak se situace bude opět za 2-
3 roky opakovat. Problém, který nastínil Karel je naprosto reálný, taky jsem
před pár lety měl problém.


---------- Původní zpráva ----------

Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>

Datum: 5. 10. 2012

Předmět: Re: fumigace-důrazné varování !!!
"AM:

Nezapomínejte ovšem, že všechno zlé je k něčemu dobré. Jsem toho názoru, že

čím víc včelstev padne na VD, tím lépe.



-----------



V podstatě je to asi jediná cesta. Problém je v době kolapsů v okolí udržet

vlastní včely zdravé.



Tady již nejde o VD. Můžeme mít Gabony, odpařovače, kyselinu šťavelovou,

ale problém je, že z kolabujících včelstev se do našich včelstev dotávají

nemocné a infikované včely.



A já mám od 2008 zkušenost, že i bez VD je takové včelstvo velmi

nebezpečné.



Kolabující přežívající včelstva bez VD (třeba až v roce 2008,9,10 - pro

nepamětníky jednalo se o pozůstatek léta 2007) po spojení se silnými je

spolehlivě zlikvidovala.



A vloni když kolem padala včelstva padala i mě, i když v nich byl Gabon.

Problém je, že tady byla i melecitoza, takže nejde činit jednoznačné

závěry.



Karel"

AM:
Nezapomínejte ovšem, že všechno zlé je k něčemu dobré. Jsem toho názoru, že čím víc včelstev padne na VD, tím lépe.

-----------

V podstatě je to asi jediná cesta. Problém je v době kolapsů v okolí udržet vlastní včely zdravé.

Tady již nejde o VD. Můžeme mít Gabony, odpařovače, kyselinu šťavelovou, ale problém je, že z kolabujících včelstev se do našich včelstev dotávají nemocné a infikované včely.

A já mám od 2008 zkušenost, že i bez VD je takové včelstvo velmi nebezpečné.

Kolabující přežívající včelstva bez VD (třeba až v roce 2008,9,10 - pro nepamětníky jednalo se o pozůstatek léta 2007) po spojení se silnými je spolehlivě zlikvidovala.

A vloni když kolem padala včelstva padala i mě, i když v nich byl Gabon. Problém je, že tady byla i melecitoza, takže nejde činit jednoznačné závěry.

Karel

Nezapomínejte ovšem, že všechno zlé je k něčemu dobré. Jsem toho názoru, že čím víc včelstev padne na VD, tím lépe.

Ano,první úhyny na Varroa destructor-Liberecký kraj,Semilsko.Na našem stanovišti tři včelstva "padla".Jelikož panuje silná loupeživost včel,natahaly roztoče i do ostatních včelstev.Žádal jsem o dřívější fumigaci,ale ZO ještě nedostalo léčivo.Léčím kyselinou mravenčí a čekám na Varidol.Okolní včelaři víceméně Varroa teď neřeší.Spoléhají na fumigaci od Spolku.
Druhé stanoviště Královéhradecký kraj,Trutnovsko,Varroa v "normě",léčení kyselinou mravenčí,žádné loupeže.Včelstva jsou o poznání silnější.
Poučení do příštího roku?Pořídím si Grifin a budu fumigovat sám dle potřeby,žel.

Varování tu bylo. Teď už je zbytečné něco zachraňovat. Jak říká přítel Ivan "netřeba zachraňovat živoly".

http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Dulezite-Varovani-pred-kolapsy-vcelstev?pid=31197#pid31197

http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Soucasna-metodika-leceni-proti-Varroa-destructor?pid=32436#pid32436

Já jsem tak asi před 3týdny u několika včelstev zaznamenal během týdne
výrazný nárůst, ale po Formidolu jsem to srovnal. Budu muset se poohlédnout
po okolí jestli zase nezačal jeden, v prvenství  úhynech známí, včelař opět
včelařit.

 

  Aleš M.

 

 


---------- Původní zpráva ----------
Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
Datum: 5. 10. 2012
Předmět: Re: fumigace -důrazné varování!!!
"Vážení přátelé,

 chtěl bych Vás požádat, aby jste věnovali maximální pozornost varoáze!!!!

Ve včelách jsem již prakticky nenašel plod, ale přes aplikaci Gabonu v
červenci-srpnu se po polovině září začali objevovat roztoči, tak jsem
aplikoval Formidol. Po něm bylo na podložkách postupně během 14 dní více než
2000 roztočů. Překvapilo mě, že téměř stejné množství roztočů je i v
letošních oddělcích!!!

Mám informace od některých profesionálních včelařů z Pardubicka, že se již
objevily první úhyny...

Důrazně tedy vyzývám k maximální pozornosti, pokud máte minimum plodu jako
já ve svých včelstvech, doporučuji okamžitě provést jednu fumigaci, další co
nejpozději v říjnu dle počasí.

Vzhledem k nečinnosti svazu v otázkách monitoringu, výsledek spolupráce ČSV
s SVS v Pardubicích je, že SVS nikdo zatím neinformoval o zvýšeném výskytu
roztočů! Vzhledem k tomu, že jsem ještě koncem srpna v okolí našel
prokazatelně neléčená včelstva, není se opravdu čemu divit, že se najednou
objevilo tolik roztočů, proto doufám, že nikdo nebude pro včelaře vyjednávat
dotace za uhynulá včelstva - je to pouze vina části chovatelů včel, kterým
osobně důvěrně říkám majitelé včel nikoliv včelaři...

Dejme našim včelám šanci přežít! www.sanceprovcely.cz
(http://www.sanceprovcely.cz)
(http://www.sanceprovcely.cz(http://www.sanceprovcely.cz))

 

Vážený pane redaktore,

bylo by možné varování opět vyvěsit na web? Domnívám se, že by včelaři 
mohly ještě něco zachránit, pokud hned zasáhnou dle spadu v jejich
včelstvech.

S pozdravem

plk.MUDr. Radek Hubač

 
"

Vážení přátelé,

 chtěl bych Vás požádat, aby jste věnovali maximální pozornost varoáze!!!!

Ve včelách jsem již prakticky nenašel plod, ale přes aplikaci Gabonu v
červenci-srpnu se po polovině září začali objevovat roztoči, tak jsem
aplikoval Formidol. Po něm bylo na podložkách postupně během 14 dní více než
2000 roztočů. Překvapilo mě, že téměř stejné množství roztočů je i v
letošních oddělcích!!!

Mám informace od některých profesionálních včelařů z Pardubicka, že se již
objevily první úhyny...

Důrazně tedy vyzývám k maximální pozornosti, pokud máte minimum plodu jako
já ve svých včelstvech, doporučuji okamžitě provést jednu fumigaci, další co
nejpozději v říjnu dle počasí.

Vzhledem k nečinnosti svazu v otázkách monitoringu, výsledek spolupráce ČSV
s SVS v Pardubicích je, že SVS nikdo zatím neinformoval o zvýšeném výskytu
roztočů! Vzhledem k tomu, že jsem ještě koncem srpna v okolí našel
prokazatelně neléčená včelstva, není se opravdu čemu divit, že se najednou
objevilo tolik roztočů, proto doufám, že nikdo nebude pro včelaře vyjednávat
dotace za uhynulá včelstva - je to pouze vina části chovatelů včel, kterým
osobně důvěrně říkám majitelé včel nikoliv včelaři...

Dejme našim včelám šanci přežít! www.sanceprovcely.cz
(http://www.sanceprovcely.cz)

 

Vážený pane redaktore,

bylo by možné varování opět vyvěsit na web? Domnívám se, že by včelaři 
mohly ještě něco zachránit, pokud hned zasáhnou dle spadu v jejich
včelstvech.

S pozdravem

plk.MUDr. Radek Hubač

 


---------- Původní zpráva ----------
Od: manek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 5. 10. 2012
Předmět: fumigace
"Ano,fumigace od 15 října je zapotřebí,to ví každý včelař,který do této
doby má včely.V této době již žádný plod ve včelstvech i na Vysočině/ten
název se pánům poslancům asi moc nepovedl,ale oni za to
nemohou,Broďáci,Pelhřimáci,Žďáráci nemohli skousnout že by to měl být kraj
Jihlavský,což je v názvu krajů u nás rarita / není,a nebo jen u
včelstev,kde byla vyměněna pozdě matka. A tak čekáme,až přijede Martin na
bílém koni a to už budeme mít vyfumigováno a mnozí z jara i
vyvčelováno.Zasílám pozdrav Antonovi,stejně se divím,že on se svým
přehledem nezapškl,hodně zdraví Antone..."

Hlavně poslední věta vystihuje problém.

manek napsal:

"...fumigace od 15 října je zapotřebí,to ví každý včelař,který do této doby má včely..."
.................

Já to tak jenoznačně nevidím.
Minimálně zmíním Kefusse a Billa Růžičku, kteří ošetření přes zimu vůbec neprovádí a zřejmě ví proč.
A včely mají. :)

RK

Ano,fumigace od 15 října je zapotřebí,to ví každý včelař,který do této doby má včely.V této době již žádný plod ve včelstvech i na Vysočině/ten název se pánům poslancům asi moc nepovedl,ale oni za to nemohou,Broďáci,Pelhřimáci,Žďáráci nemohli skousnout že by to měl být kraj Jihlavský,což je v názvu krajů u nás rarita / není,a nebo jen u včelstev,kde byla vyměněna pozdě matka. A tak čekáme,až přijede Martin na bílém koni a to už budeme mít vyfumigováno a mnozí z jara i vyvčelováno.Zasílám pozdrav Antonovi,stejně se divím,že on se svým přehledem nezapškl,hodně zdraví Antone...

Kolikrát fumigovat, pokud by se nemělo řídit nařízením veteriny, je přece jasné.
Záleží v první řadě na účinnosti, potom na počátečním a koncovém množství roztočů.
Když je účinnost 96 %, to by tak mohlo odpovídat realitě, tak pokud je ve včelstvu 100 roztočů, po ošetření zbudou 4 a po dalším ošetření s velkou pravděpodobností žádný. Takže ošetření musí být dvě. Pokud jich bude 3000, bude pořadí 3000 - 120 - 5 - 0. Tudíž ošetření musí být teoreticky 4.
Ale pokud by třeba platilo, že když ve včelstvu přežije ošetření pouze 10 roztočů, tak následující rok včelstvo v pohodě vydrží až do dalšího podzimního ošetření, taková situace byla odhaduji tak před 15 - 20 lety, tak by se o to 1 - 2 ošetření dal celkový počet snížit.
Dneska jsou roztoči v průměru agresívnější, takže se léčením musí dosáhnout počtu pod 1 roztoče na včelstvo.
Anebo léčit na 10 roztočů ve včelstvu a potom během sezóny bezpodmínečně tlumit kyselinou mravenčí. Tato varianta je lepší kvůli tomu, že zpomaluje přizpůsobenéí roztočů na léčivo, zase je pracnější a pokud kvůli nějakému problému to léčení v sezóně krachne, jsou včelstva roztoči poničena.

Podle mně se stačí řídit spadem na podložce po ošetření. Přirozeně za předpokladu, že léčivo je účinné. Jak je spad po ošetření, pokud bylo provedeno stoprocentně kvalitně, pod 3 - 6 roztočů, je hotovo.

Co se týká Antonova ošetření fumigací v létě, z hlediska zdraví zimní generace je to správné, z hlediska návyku na léčivo roztočů chráněných uvnitř buněk špatné. Takže si každý musí vybrat. Ale v předešlých diskuzích tady Anton uvedl, že před podzimním ošetřením svoje včely klíckuje. To tady u nás dneska myslím nedělá nikdo z větších včelařů. Takže z hlediska návyků roztoče na léčivo se to potom víc než vyrovnává.

Ano, ale i Pepan píše, že se fumigace nemá provádět v době před 10.10. a mají následovat minimálně čtrnáctidenní přestávky mezi jednotlivými aplikacemi.

Antone, o Vaší svéprávnosti opravdu nepochybuji. Jediné, o čem pochybuji, je léčení fumigací v době, kdy jsou ve včelstvu stále ještě veliké plochy plodu. Ze stejného důvodu bych se obával toho, udělat poslední fumigaci okolo 5. listopadu (ačkoliv včelařím na Vysočině, tedy v chladnějším koutě republiky). A zde věřím těm veterinářům od stolu, že pod víčka se fumigant prostě nedostává a roztoči zde v klidu mohou přežívat. O nic jiného nejde. Po několikáté píši, že potřeba srazit v podletí počty parazita je jasná věc, jen mi zkrátka připadá, že máme k dispozici vhodnější léčebné prostředky pro diskutované období. Jejich větší pestrost je dle mého názoru výhodná z dlouhodobého hlediska. Ale nic proti Vašemu postupu, když Vám funguje a jste s ním spokojený. Ať se daří.

Martin, jasom ešte svojprávny a robí so svojimi včelami to, čo považujem za potrebné, aby výsledok fumigácie vyjadroval požiadavku, mať včelstvo pripravené do zimy bez čo i len jedného Vd. A to sa mi darí.
Jediný Pepan sa na to díva ako človek čo rozumie včelám. Ja som napísal ako to robím, ale nik z vás mi nepoložil otázku, prečo a či to funguje. Škoda.

Brať nariadenie veterinárov, ktorí o problematike chovu nemajú ani šajnu a ešte to robia od stola, tak to nemá chybu. Veď používať rok čo rok (26 rokov) Amitraz a vždy "zaberie", si musí všimnúť aj aj menej podkutý včelár a pýtať sa, prečo je to tak. Kto vie s ním pracovať nemá čoho obávať. To, že na pravidelné fumigovanie včelstiev, Vd sa stáva rezistentný, je len výkrik do tmy, pretože originálne zistenie rezistentných typov nik nepublikoval. To že niekedy sa ozvú včelári a upozorňujú, že Amitraz je neúčinný, sú vinní sami včelári, lebo pri jeho používaní sú nekompetentní a nedôslední.

Tak,tak.Presne,jak pise Pepan.Kontrola spadu po 2.osetreni a pak se rozhodnout jestli delat treti.Naprosto nejsem fanousek aerosolu,po druhe fumigaci uz tezko hledam roztoce,sem tam nejaky.Podotknu,ze zatim funguje gabon,letos je po druhe,pristi rok gabonova pauza.J.

Já spíš dumám, že místo tří ošetření by mohly stačit dvě. Ve vhodnou dobu, s jistotou bez plodu, a s platnou aplikací dvě stačí určitě. Jaký význam mají čtyři ošetření?

Ten aceton je tam jen kvůli teplotám. při používání vody zamrzají při teplotách pod 5°C trysky ve vyvíječi Místo acetonu lze použíti teplou vodu. s acetonem to lze dělat až do -5°C. nejlepší je po druhé fumigaci kontrola spadu a pak teprve rozhodnou jestli vůbec to třetí ošetření je nutné. mezi jednotlivými ošetřeními by měla uběhnout doba 10. - 14. dní. Ne však delší a ne dříve jak 10. 10.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ondrej Vacha <vacha/=/vju.cz>
> Předmět: Re: Fumig?cia
> Datum: 04.10.2012 18:10:16
> ----------------------------------------
> Ja prave dumam, zda nemit 2x aerosol acetonem, kdyz je to tak ucinne. A
> kdyz ano, tak jestli zustat u 3 leceni anebo mit 4 - dve vodou, rekneme
> 15.10,15.11. a dve acetonem 1.12. 10.12.
> Ale chystam se na to poprve, tak mam mozna velke oci ;(
>
> s pozdravem
> OV
>
>
>

Ja prave dumam, zda nemit 2x aerosol acetonem, kdyz je to tak ucinne. A kdyz ano, tak jestli zustat u 3 leceni anebo mit 4 - dve vodou, rekneme 15.10,15.11. a dve acetonem 1.12. 10.12.
Ale chystam se na to poprve, tak mam mozna velke oci ;(

s pozdravem
OV

Tono, ale léčí taky jen třikrát. V tom není rozdíl. Rozdíl je jen v době. On začíná v srpnu a končí v listopadu. Dol v říjnu a konec v prosinci. A jest-li v listopadu nemá plod, tak v čem je problém. Já to v loni také zkoušel na polovičce včelstev. Dopadlo to stejně. Nebyl ale žádný mimořádný spad Vd. A kdyby v srpnu byl, bylo by potřeba jedno léčení navíc, třeba kys. mravenčí. U Tonovi metody by to nutné nebylo.

Pepan: "Srpnové léčení má za úkol zajistit zdravé a nepoškozené včely které musí přežít celkem 9 měsíců a vychovat na jaře novou generaci včel která se zúčastní snůšky."
_____________________

Nejde o to, jestli v podletí léčit nebo ne, ale spíše kdy a čím. Když mi veterinární odborníci doporučují začít léčit varidolem až v říjnu, tak to respektuji a nepokusničím. Ochránit zimní generaci líhnoucí se v podletí - to je jasné. Ovšem za dvacet let včelaření jsem nikdy neměl potřebu ošetřovat varidolem již v srpnu. Připouštím, že by tento krok mohl nastat v nějaké situaci kritického přemnožení roztoče, ale chápat to jako běžnou každoroční praxi mi nepřipadá prozíravé.

Pavel a myslíte si, že ich to človek naučí?

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Mezi selekcí a někoho něco naučit je hádám určitý rozdíl.Příroda sama je velmi zdatný šlechtitel,ale učení se něčemu je pro každý organismus dané,samozřejmě čím větší schopnost učení,tím větší konkurenční výhoda...

Nemyslím si,že je to člověk naučí,abych byl konkrétní...

Zdraví Pavel

>>>vyvojem dospěla k nalakani roztoce na plod<<<
právě v tomhle citátu je ten problém. Včely na Plod VD nelákají , ale je to jeto jeho životní prostředí kde VD žije a rozmnožuje se. Prostor mimo uzavřenou buňku je jen doba kdy přežívá a hledá nové živobytí. Původní včely se pak také stěhují dvakrát ročně za pastvou a ne jak se někteří mylně domnívají že opouštějí zamořený plod.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
> Předmět: Re: vyskyt trubcu v zari
> Datum: 03.10.2012 21:42:19
> ----------------------------------------
> Dne Wednesday 03 of October 2012 14:59:15 Radek Kruina napsal(a):
> > P.Krátký napsal:
> >
> > "Naštěstí díky selekci máme(snad)šanci,že vývoj těchto obranných mechanismů
> > dokážeme urychlit a nemusíme čekat,až vnuci našich vnuků..."
> > .......................
> >
> > Osobně si myslím, že právě zájmy člověka přirozený výběr zcela jistě brzdí
> > až vylučují.
>
> No a vzhledem k tomu, ze prirozenym vyberem , pokud jsem dobre cetl tak vcela
> vychodni ( apis cerana ) vyvojem dospela k nalakani roztoce na plod a
> vyrojeni. Teoreticky , vzhledem ke zpusobu likvidace srsni teplem mozna i
> pouziva zvysenou teplotu behem rojeni.
>
> To by ovsem asi vcelare neopteslo.
>
>
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
>

Martine je v tom Jeden problém?
Srpnové léčení má za úkol zajistit zdravé a nepoškozené včely které musí přežít celkem 9 měsíců a vychovat na jaře novou generaci včel která se zúčastní snůšky. Zimní včely které byli poškozeny během svého vývoje v srpnu a září již nic nevyléčí a nejspíše nedožijí právě toho jara. Říjnové až prosincové léčení má zajistit včelám dobrý start až na jaře.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Fumig?cia
> Datum: 03.10.2012 23:13:11
> ----------------------------------------
> Proč ale do včel cpát amitraz tak velice brzo (srpen?). Co v tom spatřujete
> za výhodu oproti začátku ošetřování fumigací zhruba v té polovině října,
> kdy je ve včelstvu již velice málo plodu? Proč nepoužít v podletí vhodnější
> dostupné léčivo? Tomu Antone nerozumím.
>
>
>

http://www.osel.cz/index.php?clanek=6505

Tak ano, všude se to jmenuje jinak, ale KM je myslím všude dostupná a acrinathrin v nějaké formě kontaktního nosiče asi taky. A skutečně si myslím, že amitraz v podletí je vhodný tak pro odlehčení od roztočů v čerstvě vytvořeném smetenci (není přítomný plod), ale v kmenových včelstvech lépe poslouží ta KM a amitraz uschovat na podzim. V tomto nevýzkumničím a snažím se držet oficiálního postupu, aby nám účinnost léčiv vydržela co nejdéle, ale abych taky používal širší spektrum účinných látek.

Léčiva oficiálně určená pro ČR, v jiných krajích, a nemyslím jen Slovensko, může být situace jiná. Ostatně jsou včelaři, i u nás ,co provedou ošetření fumigací, říkají tomu pro odlehčení od roztočů, hned po skončení snůšky. Protože použít fumigaci je jednodušší než KM. Ale riziko na rezistenci roztoče proti amitrazu zde je. Ono se všemi přípravky by se mělo jako s šafránem, ale tak aby měla látka co největší účinek na roztoče. Já dokud neprojdou včely mrazem, tak vyvíječ nevytahuji. Ta plodová přestávka v zimě je obrovská výhoda narozdíl od jižních států, kde včely plodují celý rok.

Pracovat proti varroáze v podletí je samozřejmost, ale pouze si nejsem jistý, jestli je nejvhodnější amitraz, když by měl být rezervován pro léčení v době bez zavřeného plodu (resp. s jeho minimální plochou). Přeléčit fumigací třeba červencový smetenec, proti tomu nelze nic namítat, ale aplikovat ho na včelstva s velkými plochami plodu (když víme, že pod víčka se fumigant nedostane) mi nepřipadá rozumné a prozíravé. Omezovat počet kleštíka přeci lze i KM nebo Gabonem, léčivy oficiálně určenými pro toto období.

Nerozumiete, lebo zle čítate text, ktorý som napísal, predsa "Cpanie" má svoj význam, pretože ak by som neodstránil v zárodku prebytok voľných Vd, za mesiac by ich bo v priemere o 1000-2000 viac, no ja ho mám 10-15 násobne menej ak ste si to nevšimol. Tak to robím už i len preto, veď lezúce akaridy po včelách nemôže byť nič príjemné.

Proč ale do včel cpát amitraz tak velice brzo (srpen?). Co v tom spatřujete za výhodu oproti začátku ošetřování fumigací zhruba v té polovině října, kdy je ve včelstvu již velice málo plodu? Proč nepoužít v podletí vhodnější dostupné léčivo? Tomu Antone nerozumím.

Antone,zkuste nechat včely bez jakéhokoliv léčení a nakonec si odpovíte sám.Nebo tady dejme tomu za 1000 let ještě budete,aby jste si počkal,až se sama včela naučí žít s VD tak,aby jeho výskyt pro ni nebyl likvidační?

Pavel a myslíte si, že ich to človek naučí?

Aj keď je to podľa toho ako píšete inak, ja som zatiaľ slobodný včelár, preto si svoje včelstvá ošetrujem podľa osvedčeného postupu, možno sa pomôže zorientovať ako na TO.

Je človeku dobre na duši, ak dokáže udržať stav zamorenia včelstiev klieštikom na nízkej úrovni. Už 12 rok je jeho nízka úroveň vďaka metóde, ktorou proti nemu bojujem. Je to síce vďaka chémii, ale ktorá je šetrná voči včelám a úľovému prostrediu.
Môžem smelo napísať aj ďalší fakt, že aj po 26 rokoch používania Amitrazu vo včelstvách, nezistil som naň rezistenciu u Varroa destructor, čo je napriek niekoľkým tvrdeniam aj pre mňa prekvapením.
K jeho potláčaniu už 12 rokov používam prostriedok Taktic, ktorý si nakupujem vo zverolekárni.

Výsledok fumigácie:

Druhá fumigácia 1.10.2012 82,9 ks/včelstvo
Prvá fumigácia 20.8.2012 50,1 ks/včelstvo
---------------------------------------------------
Spolu........................................133,0 ks/včelstvo

Na porovnanie uvediem spád za toto obdobie v r. 2011...271ks/vč.

Najnižší spád.............................20 ks/včelstvo
Najvyšší spád........................ 400ks/včelstvo

Aby moja spokojnosť bola dokonalá, tento výsledok musí potvrdiť posledná fumigácia, ktorú budem tradične robiť v čase niekedy 5.11, keď v mojich podmienkach som ešte ošetrovanie včelieho plodu nezaznamenal. Nízky výskyt Vd v tomto roku pripisujem situácii, ktorá vznikla pre veľké sucho a nedostatku prirodzenej potravy, keď včelstvá prestali plodovať.

Dne Wednesday 03 of October 2012 14:59:15 Radek Kruina napsal(a):
> P.Krátký napsal:
>
> "Naštěstí díky selekci máme(snad)šanci,že vývoj těchto obranných mechanismů
> dokážeme urychlit a nemusíme čekat,až vnuci našich vnuků..."
> .......................
>
> Osobně si myslím, že právě zájmy člověka přirozený výběr zcela jistě brzdí
> až vylučují.

No a vzhledem k tomu, ze prirozenym vyberem , pokud jsem dobre cetl tak vcela
vychodni ( apis cerana ) vyvojem dospela k nalakani roztoce na plod a
vyrojeni. Teoreticky , vzhledem ke zpusobu likvidace srsni teplem mozna i
pouziva zvysenou teplotu behem rojeni.

To by ovsem asi vcelare neopteslo.



--



S pozdravem

Jan Cervenka

No, tmelí tím všechny spáry a v podstatě jím mají vymazanou celý úl. Zdá se, že díky propolisu si dokáží pro sebe přizpůsobit dutinu nejen v nějakém poloztrouchnivělém kmenu, ale případně i v nějaké díře či dutině v zemi a podobném materiálu. Jen tam nesmí být příliš vlhko. Jako by kdysi v minulosti nějakou dobu žily v prostředí, kde nebyly stromy a musely tak hledat a přizpůsobovat dutiny v zemi.

Česna nebo velká očka zastavují propolisem vždycky každý rok ke konci léta v podletí, pokud je to česno blízko plodu v nástavku. Jsou to zvenku na první pohled masívní propolisové útvary, ale jsou obvykle duté se sílou stěny tak 3 - 4 milimetry. Ve dnu úlu česno zastaví jen tehdy, pokud to je úl s nízkým dnem bez síta a pokud plodují dolehned nade dnem, takže v běžném nástavkovém úlu obvykle ne.

Co se týká intenzity tmelení,letos taky pozoruji nadměrnou intenzitu.

Ona ta včela ty ochranné mecanizmi má stále.ale jen na něco.Hlavní obranou proti dnešním nákazám ovšem byla vzdálenost, hory, pouště a podnebí. To všechno jsme svojí dopravou a rozšiřováním včely medonosné do ostatního světa porušili. příčinou našich potíží je tedy člověk sám.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: vyskyt trubcu v zari
> Datum: 03.10.2012 13:14:16
> ----------------------------------------
> Samozřejmě choroby a paraziti posledních let jsou něco,na co naše včela
> nemá dostatečné obranné mechanismy,takže tady je určitá pomoc na místě,
> P.K.
>
> Tak mi povedzte, ako mohla včela prežiť toľké milióny rokov. Myslím si, že
> tie obranné mechanizmy predsa len mala. To, že sa niekedy nevie brániť,
> zapríčinil len človek, pretože ju chová v úľoch v takom množstve jedincov
> vedľa seba, že sa nedokáže brániť.Aj Vd človek svojou nesprávnou činnosťou
> si ho zavliekol sám a teraz oplače.
>
>
>

Někde jsem četl překlad slova propolis a mělo by jít o řecké slovo, které je složeno z "pro" to znamená před a "polis" což je řecky město. A spojení by mělo dát před městem a jinak významově před hradbami. Takže ono asi někdy někdo pozoroval, že včely propolis využívají na obranu nebo spíš zabránění k vniknutí nepřítele. Takže jen tak jak se jim chce z nudy netmelí, význam to pro včely má. A jak to tmelení včel pozoruji tak první co je zatmeleno jsou mezinástavkové spáry, kde se včely neprotáhnou. Já jsem od konce lip úly nerozdělával, abych jim tu hradbu nebortil a nechám to tak až na jaro.

P.Krátký napsal:

"Naštěstí díky selekci máme(snad)šanci,že vývoj těchto obranných mechanismů dokážeme urychlit a nemusíme čekat,až vnuci našich vnuků..."
........................

Osobně si myslím, že právě zájmy člověka přirozený výběr zcela jistě brzdí až vylučují.
A šlechtění se u nás ubírá zcela jiným směrem než na odolnost proti roztoči.
I celosvětově je zájem vyšlechtit odolnou včelu víceméně na vedlejší koleji, i když většinou mimo ČR nemají takové legislatvní překážky jako u nás (nařizované plošné ošetřování všech včelstev, kdy se nedá bezpečně odlišit odolnější včelstvo od neodolného, nebo lépe řečeno je to velmi obtížné)

RK

Tak mi povedzte, ako mohla včela prežiť toľké milióny rokov.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Antone,zkuste nechat včely bez jakéhokoliv léčení a nakonec si odpovíte sám.Nebo tady dejme tomu za 1000 let ještě budete,aby jste si počkal,až se sama včela naučí žít s VD tak,aby jeho výskyt pro ni nebyl likvidační?
To přece vím,že se dneska jen zachraňují škody,které se kdysi v napáchaly nerozvážným dovozem nepůvodní včely medonosné do areálu včely východní,a tedy i do"rajónu"roztoče VD.Naštěstí díky selekci máme(snad)šanci,že vývoj těchto obranných mechanismů dokážeme urychlit a nemusíme čekat,až vnuci našich vnuků...

Pavel

Človek by si myslel, že včely propolis využívajú aj pre svoje dobro, npr na plátanie zbytočných dier, aby im tadiaľ neunikalo teplo. Vlani totiž včelstvo v kláte, zaplátalo malý letáč, ktorý som im pripravil ako náhradný. Asi pred dvomi rokmi ho včely začali uzatvárať propolisom, aj sa im to podarilo, i keď b čase veľkých horúčav sa im to rúcalo. Tohoto roku otvor bol po celú sezónu uzatvorený, až teraz sa im podarilo bariéru znovu otvoriť, síce nie celú plochu, ale dve dierky na priemer včely.

Neviem čo si mám o tom myslieť, keď z pohľadu nás ľudí im tadiaľ bude unikať časť tepla. Možno je to dôkaz o tom, že včelstvo nevytvára teplo aby vyhrievalo svoje okolie, ale len tam, kde žije. Poučenie pre nás? Povalu úľov neutepľujme nepriedušne.

U mňa včely odstraňujú propolisové "hradby", bude preto u nás teplá zima? Myslím si, že na tom nemôžeme stavať svoje poznatky, sú to len svojské "hrátky" včiel.

Samozřejmě choroby a paraziti posledních let jsou něco,na co naše včela nemá dostatečné obranné mechanismy,takže tady je určitá pomoc na místě, P.K.

Tak mi povedzte, ako mohla včela prežiť toľké milióny rokov. Myslím si, že tie obranné mechanizmy predsa len mala. To, že sa niekedy nevie brániť, zapríčinil len človek, pretože ju chová v úľoch v takom množstve jedincov vedľa seba, že sa nedokáže brániť.Aj Vd človek svojou nesprávnou činnosťou si ho zavliekol sám a teraz oplače.

Ale pozoruji jiné chování, včela letos až nadmíru používají tmel, některá se
pustila i do oček. Prý tohle chování znamená předzvěst tuhé zimy. Jak jste
na tom ostatní?Aleš.M

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

To je pravda,třeba minulý a předminulý týden jsem ještě měl ve včelách desky formidolu,a takové nánosy propolisu,jaké tam během několika málo dní nanosily,jsem dlouho neviděl.Předpokládaná tuhá zima je samozřejmě také možnost,ale třeba jsou také letos příznivější podmínky pro produkci propolisu na pupenech spolu s výraznou letovou aktivitou včel,kupodivu je pořád ještě jakási snůška pylu a snad i sladiny,včelstva mimořádně pěkná(plodování už odeznívá,i ti trubci už nejsou tolik vidět),a tak je i ten přínos propolisu jaksi větší....

Zdraví Pavel