78716

Archiv Včelařské konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)


Zběžné zobrazení

Standartní zobrazení
(okno s nejnovějšími příspěvky a s formulářem pro psaní nových)

Toto je speciální okno pro bádání v archivu konference. Jsou tady zobrazeny starší příspěvky, které se zde zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole. Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek můžete kliknout na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začínala, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 120 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu /kde jsou starší/ a postupovat směrem dolu /kde jsou novější/").


Zde je zobrazeno 121 starších příspěvků: od č. 58700 do č. 58820

Pohyb ve frontě příspěvků: Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší


(e-mailem) --- 20. 9. 2012
Re: Re: varoĂĽza (58694)

>>>spíše neléčící včelaři v okolí,
kterým pomalu kolabují včely, moje je vylupují a přinášejí si velká množství
roztočů.<<<
Nějak mi to nesedí s vlasním pozorováním.
Proč mají tvoje včely potřebu někde loupit, - vždyt jsou zakrmené a nemají zásoby kde ukládat.
Když včelstvo zazimuji na příliš velkém prostoru stejně si uloží jen tolik zásob kolik uznají za vhodné, a nijak je nedonutím aby si uložily víc.
Problém spíše je v tom, že se od gabonu očekává něco co vlastně ani řádně neumí a to co se teť sype, jsou dožívající samičky roztočů. které se ve včelstvu vyvinuli v 6 a 7 měsíci před vložením gabonu.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: varo?za
> Datum: 20.9.2012 13:36:53
> ----------------------------------------
> Nedomnívám se, že by za tím byl Gabon, spíše neléčící včelaři v okolí,
> kterým pomalu kolabují včely, moje je vylupují a přinášejí si velká množství
> roztočů. situace se stále opakuje, když jsem plánoval vyjmutí Gabonu, našel
> jsem ve vsi neléčená, hladová včelstva.... co dodat, v rámci iniciativy
> šance pro včely se pokusíme vzdělávat včelaře v okolí, aby dali šanci včelám
> žít. http://www.sanceprovcely.cz/
>
> Radek Hubač
>
>
> ---------- Původní zpráva ----------
>
> Od: Martin Černý <ustec/=/post.cz>
>
> Datum: 20. 9. 2012
>
> Předmět: Re: varo?za
> "U mě je spad s kyselinou do 10 kůsu denně. Gabony přestaly fungovat skoro
>
> úplně. Ještě, že jsem se na ne nespolehnul a po posledním točení jsem
>
> přeléčil kyselinou.
>
>
>
> Martin"
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58700


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 20. 9. 2012
Re: Re: Re: varoüza (58696)

To je pravda do silnéh ovčelstva , to je 2 nástavky patří ty gabony 4.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: varoüza
> Datum: 20.9.2012 14:31:03
> ----------------------------------------
> to chtělo testovat spíše tak, že po Gabonu dát Formidol. Kolik pásků Gabonu
> jsi dal do jakého úlu? Mám ověřeno, ž e2 pásky do silného včelstva nestačí,
> akorát se tím šlechtí rezistentní roztoči...
>
> Radek
>
>
> ---------- Původní zpráva ----------
>
> Od: Martin Černý <ustec/=/post.cz>
>
> Datum: 20. 9. 2012
>
> Předmět: Re: Re: varoüza
> "Přinášení roztočů v tomto období je taky možnost. Ale nic to nemění na
>
> nízké účinnosti gabonů. Testoval jsem to. Do dvou úlů s gabony jsem vložil
>
> KM a roztoči padali třikrát více."
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58701


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

MH (192.162.96.67) --- 20. 9. 2012
re:varoáza

Pane Martine Černý - napiště jak jste konkrétně Vy letos po vymedování léčil kyselinou mravenčí

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58702


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.45) --- 20. 9. 2012
Re: včely mor (58699)

Nic co bych si ja nebo vcelari z meho okoli nepamatovali..V tomhle pripade chtel vcelar prodat pro svuj vek polovinu vcelstev,a tak zazadal o vysetreni na MVP.Jelikoz je v ochrannem pasmu,absolvoval vysetreni zimni meli na MVP s negativnim vysledkem,spory nikde.O to vetsim prekvapenim byly vysledky vysetreni na MVP po pul roce a nasledne nalezene klinicke priznaky MVP!! Jednoznacny vzkaz vsem,kteri tvrdi,ze od nakazeni do kliniky to trva 3 roky.Muj nazor je,ze v doletu musi byt,nebo muselo byt nehlasene stanoviste s MVP,a doslo k jarnimu vyloupeni zasob slabnoucich nebo uhynulych vcelstev a proto tak rychly prubeh..Kazdopadne nove ochranne pasmo a jeste ted rijnovy odber meli v celem ochrannem pasmu..JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58703


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Černý (85.71.174.169) --- 20. 9. 2012
Re: varoáza (58702)

V polovině včelstev jsem použil Formidol 40 a po týdnu ještě jednou a v polovině dlouhodobý odpařovač na 15 dní.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58704


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Černý (85.71.174.169) --- 20. 9. 2012
Re: Re: Re: varoĂźza (58696)

Do dvou nástavků 11x39x24 jsemdal 4 pásky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58705


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 20. 9. 2012
Re: Re: varoĂĽza (58694) (58695)

O jaké gabony Martine jde? PF nebo PA. _gp_
.........
Martin Černý (80.83.67.74) --- 20. 9. 2012

... Do dvou úlů s gabony jsem vložil KM a roztoči padali třikrát více.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58706


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

B.Tichý (90.181.142.51) --- 20. 9. 2012
Re: Re: Re: varoĂźza (58696) (58705)

Do dvou nástavků 4 pásky, ale pokud je tam plod, raději 3-4 mezi zavíčkovaný plod podle velikosti plstů
mmě padali roztoči po KM /80/ po desítkách a po vložení Gabonu po stovce - takže funguje bezvadně
Objevuje se hodně mizení včel právě nyní, zůstává plod a zcela čisté souše bez zásob a včel - takže přítomnost roztočů i po vyléčení je způsobena loupeží a ne špatným léčivem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58707


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Černý (80.83.67.74) --- 21. 9. 2012
Re: Re: varoĂĽza (58694) (58695) (58706)

Z hlavy to teď nevím, musím se mrknout.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58708


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Černý (80.83.67.74) --- 21. 9. 2012
Re: Re: Re: varoĂźza (58696) (58705) (58707)

Ono totiž záleží na oblastech, kde gabon funguje a kde méně. O tom se mluvilo už i vloni.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58709


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 21. 9. 2012
Re: Re: Re: varo?za (58696) (58705) (58707)

Je to i obráceně; jak ubývá letních včel tak zůstávají dožívající roztoči, což se následně jeví jako reinvaze.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: B.Tich? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: varo?za
> Datum: 20.9.2012 22:24:18
> ----------------------------------------
> Do dvou nástavků 4 pásky, ale pokud je tam plod, raději 3-4 mezi
> zavíčkovaný plod podle velikosti plstů
> mmě padali roztoči po KM /80/ po desítkách a po vložení Gabonu po stovce -
> takže funguje bezvadně
> Objevuje se hodně mizení včel právě nyní, zůstává plod a zcela čisté souše
> bez zásob a včel - takže přítomnost roztočů i po vyléčení je způsobena
> loupeží a ne špatným léčivem.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58710


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(178.41.1.144) --- 21. 9. 2012
Zásoby.

Citujem:
Když včelstvo zazimuji na příliš velkém prostoru stejně si uloží jen tolik zásob kolik uznají za vhodné, a nijak je nedonutím aby si uložily víc.
----


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58711


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 21. 9. 2012
Re: ZĂĄsoby. (58711)

příliš velký prostor pro zimování je historie z dob, kdy lidé poroučeli i
větru a dešti, příroda takovou možnost nezná.... kolik je podle Vás strop,
přes který si včely víc neuloží? Když nebudu vytáčet med, můžou moje včely
mít na zimu i 4 NN medu....

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: e-mail/=/nezadan

Datum: 21. 9. 2012

Předmět: Zásoby.
"Citujem:

Když včelstvo zazimuji na příliš velkém prostoru stejně si uloží jen tolik

zásob kolik uznají za vhodné, a nijak je nedonutím aby si uložily víc.

----"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58712


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 21. 9. 2012
Re: Zásoby. (58711) (58712)

Příliš velký prostor pro zimování není žádná historie včelstva se na zimu zužovalo na 7 - 10 rámcích a to i u slezského nebo i moravského stojanu
V tom případě kdy nebudete vytáčet máte naprostou pravdu , jde o to, že je to silné včelstvo během sezóny. Ovšem když se pokusíte zazimovat oddělek na 4 rámcích v úlu na 20 rámcích rozhodně tam však neuloží 20 kg cukru do zimních zásob. Je to tím, že by to nedokázaly zpracovat a ubránit. To jsou dvě naprosto rozdílné věci, které nejdou ani srovnávat.
Pokud se ale zimovávalo na medu tak se včelám ponechávalo vše a vytáčelo se až na jaře v polovině dubna. Tam je to omezeno velikostí úlu.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Zásoby.
> Datum: 21.9.2012 14:38:36
> ----------------------------------------
> příliš velký prostor pro zimování je historie z dob, kdy lidé poroučeli i
> větru a dešti, příroda takovou možnost nezná.... kolik je podle Vás strop,
> přes který si včely víc neuloží? Když nebudu vytáčet med, můžou moje včely
> mít na zimu i 4 NN medu....
>
> Radek
>
>
> ---------- Původní zpráva ----------
>
> Od: e-mail/=/nezadan
>
> Datum: 21. 9. 2012
>
> Předmět: Zásoby.
> "Citujem:
>
> Když včelstvo zazimuji na příliš velkém prostoru stejně si uloží jen tolik
>
> zásob kolik uznají za vhodné, a nijak je nedonutím aby si uložily víc.
>
> ----"
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58713


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 21. 9. 2012
Re: Re: ZĂĄsoby.

Bez urážky Pepane, pro mě je historie všechno i poválečné, řekněme, že je
pro mě předěl rok 2000, kdyTebou jmenované úly už pouze dožívali..

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Datum: 21. 9. 2012

Předmět: Re: Zásoby.
"Příliš velký prostor pro zimování není žádná historie včelstva se na zimu
zužovalo na 7 - 10 rámcích a to i u slezského nebo i moravského stojanu

V tom případě kdy nebudete vytáčet máte naprostou pravdu , jde o to, že je
to silné včelstvo během sezóny. Ovšem když se pokusíte zazimovat oddělek na
4 rámcích v úlu na 20 rámcích rozhodně tam však neuloží 20 kg cukru do
zimních zásob. Je to tím, že by to nedokázaly zpracovat a ubránit. To jsou
dvě naprosto rozdílné věci, které nejdou ani srovnávat.

Pokud se ale zimovávalo na medu tak se včelám ponechávalo vše a vytáčelo se
až na jaře v polovině dubna. Tam je to omezeno velikostí úlu.



pepan



> ------------ Původní zpráva ------------

> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>

> Předmět: Re: Zásoby.

> Datum: 21.9.2012 14:38:36

> ----------------------------------------

> příliš velký prostor pro zimování je historie z dob, kdy lidé poroučeli i

> větru a dešti, příroda takovou možnost nezná.... kolik je podle Vás strop,


> přes který si včely víc neuloží? Když nebudu vytáčet med, můžou moje včely


> mít na zimu i 4 NN medu....

>

> Radek

>

>

> ---------- Původní zpráva ----------

>

> Od: e-mail/=/nezadan

>

> Datum: 21. 9. 2012

>

> Předmět: Zásoby.

> "Citujem:

>

> Když včelstvo zazimuji na příliš velkém prostoru stejně si uloží jen tolik

>

> zásob kolik uznají za vhodné, a nijak je nedonutím aby si uložily víc.

>

> ----"

>

>"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58714


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (195.189.142.120) --- 21. 9. 2012
Re: Zásoby. (58711)

Pro lepší pochopení myšlenky bych požádal o odpověď z čeho je to citát. Děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58715


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 21. 9. 2012
Re: Re: Zásoby. (58714)

Pak ovšem dnešní chov včel provozuješ v opravdu historických podmínkách. Moderní způsob včelaření se datuje do konce 19 století kdy pan Langstrot uvedl v život svoji rámkovou míru. Nástavkové úly vymyslel již pan Janyš dokonce v 18 století. Pan Adamec představil své úly Hospodář v roce 1904. A nebylo to nic jiného než dnešní tenkostený úl na čtvercovém půdorysu.. Již tehdy prosazoval zimování silných včelstev. Avšak se tehdy prosadil úl Budečský. jeho výroba pak byla ukončena někdy po roce 70 a opravdu jen ojediněle ještě někde dožívají. Od té doby nastupují úly nástavkové v plné míře .. To se však stalo aktuální se změnou zemědělských provozů a vymizení letních snůšek s polí. Následovalo pak oživení této myšlenky v 70tých letech 20 století v Tachově a v Třeboni a tohoto jak uvádíš historického způsobu chovu se držíme dodnes. Od té doby naše ani světové včelařství nic podstatného nepřineslo. Ovšem krom boje s rozšířením VD do celého světa. I to však způsobili naši předkové svými činy cca před 100 lety.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Zásoby.
> Datum: 21.9.2012 15:47:57
> ----------------------------------------
> Bez urážky Pepane, pro mě je historie všechno i poválečné, řekněme, že je
> pro mě předěl rok 2000, kdyTebou jmenované úly už pouze dožívali..
>
> Radek
>
>
> ---------- Původní zpráva ----------
>
> Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
>
> Datum: 21. 9. 2012
>
> Předmět: Re: Zásoby.
> "Příliš velký prostor pro zimování není žádná historie včelstva se na zimu
> zužovalo na 7 - 10 rámcích a to i u slezského nebo i moravského stojanu
>
> V tom případě kdy nebudete vytáčet máte naprostou pravdu , jde o to, že je
> to silné včelstvo během sezóny. Ovšem když se pokusíte zazimovat oddělek na
> 4 rámcích v úlu na 20 rámcích rozhodně tam však neuloží 20 kg cukru do
> zimních zásob. Je to tím, že by to nedokázaly zpracovat a ubránit. To jsou
> dvě naprosto rozdílné věci, které nejdou ani srovnávat.
>
> Pokud se ale zimovávalo na medu tak se včelám ponechávalo vše a vytáčelo se
> až na jaře v polovině dubna. Tam je to omezeno velikostí úlu.
>
>
>
> pepan
>
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
>
> > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
>
> > Předmět: Re: Zásoby.
>
> > Datum: 21.9.2012 14:38:36
>
> > ----------------------------------------
>
> > příliš velký prostor pro zimování je historie z dob, kdy lidé poroučeli i
>
> > větru a dešti, příroda takovou možnost nezná.... kolik je podle Vás strop,
>
>
> > přes který si včely víc neuloží? Když nebudu vytáčet med, můžou moje včely
>
>
> > mít na zimu i 4 NN medu....
>
> >
>
> > Radek
>
> >
>
> >
>
> > ---------- Původní zpráva ----------
>
> >
>
> > Od: e-mail/=/nezadan
>
> >
>
> > Datum: 21. 9. 2012
>
> >
>
> > Předmět: Zásoby.
>
> > "Citujem:
>
> >
>
> > Když včelstvo zazimuji na příliš velkém prostoru stejně si uloží jen tolik
>
> >
>
> > zásob kolik uznají za vhodné, a nijak je nedonutím aby si uložily víc.
>
> >
>
> > ----"
>
> >
>
> >"
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58716


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.49) --- 21. 9. 2012
Re: Re: Zásoby. (58714) (58716)

Slovickareni pani kolegove.Vcelstvo si dokaze ulozit spousty zasob,ma li je kam ulozit,a nejde jen o cukr nebo med.Dnes jsem dorazil z prace jednou jak normalni clovek a chtel jsem stahnout par vcelstev o treti nastavek.Horni plny zasob,v prostrednim vence,3-4 ramky plodu a ve spodnim nadherne pylove desky...Takze misto stazeni na 2,jsem pozorne prohlidl plod a naskladal vsechno zpet,budou zimovat na 3 VN.Na jaro maji vsechno co potrebuji a to diky ponechanemu prostoru...JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58717


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.54.2) --- 21. 9. 2012
Re: Re: Zásoby. (58714) (58716) (58717)

Já jen čekám kdy se autor ozve ještě jednou. Podle mě šlo jen o udičku kam se debata dostane.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58718


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Včelařství Chlum (e-mailem) --- 22. 9. 2012
jediny vcelar ktery zvladl Varoa...

Znáte někdo pana Pintíře? Viz prodej medu na Aukru níže.
(...) Pan Pintíř je také zároveň jediným českým včelařem, kterému se
přirozenou cestou podařilo vypořádat se s parazitárním onemocněním včel
způsobené roztočem Varroa destruktor. (...)
--------

http://aukro.cz/lesni-med-bio-i2581021044.html

*Lesní med BIO*

*Pošumavský biomed od ekologického včelaře Dr. Ing. Jana Pintíře, Ph.D.*

První český biomed certifikovaný společností KEZ, o.p.s.

Pan Pintíř je také zároveň jediným českým včelařem, kterému se přirozenou
cestou podařilo vypořádat se s parazitárním onemocněním včel způsobené
roztočem Varroa destruktor.

Pošumavský biomed byl vyhlášen "Českou biopotravinou roku 2007".

**

*Léčivé účinky medu:*

- posiluje imunitu
- je prevencí vzniku chorob
- upravuje životní pochody v těle
- napomáhá rekonvalescenci po nemoci
- udržuje optimální hladinu cholesterolu v krvi
- brání nástupu kornatění tepen a vzniku arteriosklerózy
- podporuje tvorbu červených krvinek
- pozitivně ovlivňuje pevnost kostí, chrupavek, zubní skloviny
- je okamžitým zdrojem potřebné energie a je snadno stravitelný

SKLENICE VČELÍHO MEDU - PŮL LÉKARNY DOMA!

*Obsah:** *490 g

**

*Blíže o pošumavských medech:*

*"Pošumavské včeličky" - jediné producentky BIO medu a BIO včelích produktů
v České republice*

Chov "Pošumavských včeliček" na sklonku roku 2006 úspěšně splnil veškerá
zákonná kritéria a byl zařazen do ekologického zemědělství - včelaření s
BIO produkcí. Chov se nachází v Pošumavském kraji, včelstva jsou umístěna v
rozsáhlých lesních komplexech okresů Klatovy a Plzeň-jih, kde jsou chována
v nepřerušené linii více než 100 let, přičemž jsou rozchována z divoké
původní středoevropské - české medonosné včely (Apis mellifera mellifera
L.) - ekotyp Včela Pošumavská, odchycené v divoké přírodě na shodném místě,
kde jsou včelstva stále chována.
Hlavní filosofií chovu je poznávání života včel a jejich přirozené vedení v
souladu s přírodními zákony s cílem bezzásahovosti a získávání
plnohodnotných, čistých včelích produktů plných včelí, resp. přírodní,
pozitivní energie.
Celý chov je specifický až unikátní, což vyplývá z jeho filosofie. Dalším
specifikem je experimentální činnost zaměřená na životní projevy především
"Včely pošumavské" a s ním spojená produkce jednodruhových medů v
BIO-kvalitě. Z unikátních biomedů lze jmenovat med maliníkový, krušinový,
vrbový, ostružiníkový, z divoké višně, jedlový, borovicový aj.

*Každý bio med má své charakteristiky, vůni, barvu, chuť i obsahy
základních živin, je charakterizován i specifickými léčebnými účinky na
lidský organismus, pro které si nalézá své konečné spotřebitele a
uspokojuje jejich výjimečné potřeby.*

**

*Co je to BIO med a BIO včelí produkty?*
Pravidla pro chov včel v ekologickém zemědělství jsou dána nařízením Rady
(EHS) 2092/91 o ekologickém zemědělství, podrobné podmínky jsou definovány
v přílohách a v zákonu č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství. Tudíž
jde o činnost, která je striktně schvalována, provozována, certifikována a
kontrolována podle evropských a národních zákonů a jedině podle těchto
zákonů lze med a včelí produkty označit zákonem chráněnou značkou BIO.

**

*Pravidla včelí BIO-produkce?*
Chovatel - ekologický včelař musí být registrován v souladu se zákony EU a
ČR o ekologickém zemědělství a musí respektovat veškeré dané zákonné
podmínky, zejména umístit včelstva tak, aby byl zaručen dostatek přírodního
nektaru, medovice a pylu pro včely a přístup k vodě. Umístění musí být
takové, že v okruhu 3 kilometrů od umístění včelstev se zdroje nektaru a
pylu skládají převážně z kultur pěstovaných ekologickým způsobem a/nebo
divoce rostoucími rostlinami a zajistit dostatečnou vzdálenost od všech
nezemědělských zdrojů znečištění, která by mohla vést k zamoření. Musí
vyloučit veškeré cizorodé látky, zejména pak chemické veterinární látky pro
léčení včelstev. Je zakázáno umělé přikrmování včelstev, na konci období
produkce je třeba včelstvům zajistit dostatečné zásoby medu a pylu k jejich
přezimování. Umělá výživa včelstev je povolena, pokud je jejich přežití
ohroženo extrémními klimatickými podmínkami. Umělá výživa musí sestávat z
medu pocházejícího z ekologického zemědělství, a to přednostně navíc ze
stejné jednotky.
Úly musí být v zásadě vyrobeny z přírodních materiálů, nezávadných z
hlediska životního prostředí a z hlediska včelařských produktů.
Více viz Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, Nařízení Rady
(EHS) 2092/91 o ekologickém zemědělství a Konsolidovaná verze nařízení Rady
( EHS ) č. 2092/91 ke dni 21.srpna 2006.

**

*"Proč označovat med BIO, vždyť přece veškerý český med je bio-produkt, ne?"
*
Žel tomu tak není. Produkce českého medu je, kromě jiného, založena na dvou
základních principech, které spočívají v léčení včelstev veterinárními
chemickými přípravky a v krmení včelstev řepným cukrem masivním způsobem.
Tyto tradiční české metody, prováděné již několik desítek let v
celonárodním rozměru jsou v příkrém, zásadním rozporu se zákony o
ekologickém zemědělství a produkcí biomedu a BIO-včelích produktů, proto,
nejen z naznačených důvodů, nelze obecně český med označit značkou BIO,
neboť nesplňuje zákonná kriteria pro toto označení.

(Text zpracoval včelař pan Dr. Ing. Jan Pintíř, Ph.D.)

*
*

*Země původu:* Česká republika

*Podívejte se také na naši další nabídku. V případě nákupu více produktů se
poštovné slučuje. Při koupi dvou a více položek tak zaplatíte za cenný
balík jen 105,-Kč nebo při zaslání kurýrní službou 109,- Kč.
Při nákupu za celkovou částku vyšší než 1.800,-Kč je poštovné zdarma.*

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58719


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(95.103.239.208) --- 22. 9. 2012
Zásoby.

Pán Molčík, citacia prevzatá z prispevku 58700.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58720


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (195.189.142.121) --- 22. 9. 2012
Re: Zásoby. (58720)

Tak to se omlouvám, už je mi to jasné :-).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58721


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (195.189.142.121) --- 22. 9. 2012
Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58719)

Konečně to někdo dokázal, ale nevím proč mu to nikdo nechce věřit, když je to snaha mnoha včelařů. A jak se říká " přej a bude ti přáno" a z toho mi vychází, že pan doktor je tedy hodně přejíci člověk. A teď vážně, byl někdo na exkurzi, nebo zná pana doktora osobně?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58722


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.46) --- 22. 9. 2012
Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58719) (58722)

Reklama je bezbreha,zvlast v dnesni dobe si muze kazdy napsat co chce..Nez ho nekdo majzne pres prsty pro klamani spotrebitele..JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58723


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 22. 9. 2012
Re: Re: ZĂĄsoby.

Aleši, napsal jsem, že pro mě!! to znamená, že to můj výrok a vzhledem k
tomu, že možná kolektiv učitelů z Nasavrk bude popo 27 letech dělat novou
učebnici, pak se to ¨dovíš i z ní, protože bez urážky, kdyby každý druhý
včelař nebyl spekulant a vynálezce a svoji neschopnost produkovat med i
další produkty okecává technologií, tak v ty Langstrothy by opravdu
stačily...

RAdek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Ale Molčík <e-mail/=/nezadan>

Datum: 21. 9. 2012

Předmět: Re: Zásoby.
"Pro lepší pochopení myšlenky bych požádal o odpověď z čeho je to citát.

Děkuji"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58724


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.8.43) --- 22. 9. 2012
Re: Re: ZĂĄsoby. (58724)

Tak teď jsem se v tom nějak ztratil, ale spíš nedorozumění. Já jsem se ptal nepodepsaného kolegy ze Slovenska z čeho cituje. Bavím se o prvním příspěvku "Zásoby". A šlo o Pepanuv názor/zkušenost z příspěvku č.58 700, to o tom omezeném ukládání zásob.

Jinak můj názor na úly, metody apod. je ten, že je historicky dokázáno, že historie se opakuje. Zdědil jsem po svém pradědovy svázaný časopis "Rádce český rolník" z r. 1931 a v jednom článku řeší jestli používat mezistěny nebo ne. 81 let uteklo jako voda a včelaři řeší to stejné atd.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58725


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gusto (195.98.13.210) --- 22. 9. 2012
Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58719) (58722) (58723)

by ma len zaujímalo,ako sa do tých bio medov od uvedeného včelára dostali neonikotinoidy...nedávno boli zverejnené rozbory,nepamatám už presný odkaz..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58726


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (88.102.9.94) --- 22. 9. 2012
Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58719) (58722) (58723) (58726)

Jelikoz nam KEZ rovnez certifikoval nas bioprovoz vcel, tak vim,ze loni byl Dr. Pintirovi certifikat odebran. MNozstvi medu v BIO kvalite, ktere bylo oficialne prodano (doklady v ucetnictvi atd.) presahovaly v prumeru pres 140 kg na vcelstvo a kde je nemale mnozstvi, ktere se prodalo bez oficialnich ucetnich dokladu. To uz i KEZU dosla trpelivost. Kdyz mu byl certifikat odebran,tak jsme byli kontaktovany mnoha obchodniky z cele CR, at zastoupime Dr. Pintire v dodavkakach BIOMEDU. Bohuzel to neslo, protoze nasi cenu BIOMEDU nebylo mozne dostat pod 150 kc/kg. Nebot cela jarni snuska (vcetne ramku se musela vcelam vracet na zimovani) takze zbyva 1-2 snusky za cely vcelarsky rok a nekdy ani to ne. Cena za jakou se BIOMED dr.Pintire prodaval dalsim prodejcum byla okolo 90 Kč.

No co k tomu dodat ?

My uz s BIOPROVOZEM koncime, poplatky se neumerne zvedly a diky podvodnikum s BIO produkty uz cesky zakaznik na ne opravnene neveri. Osobne si delame BIOPRODUKTY sami,tem muzeme verit. A jinak jsme si odzkouseli, ze neni vubec zadny problem s roztocem, pokud vcelstva monitorujete a lecite pomoci org.kyselin (stavelova a maravenci). Nepotrebujete ani VARIDOL ani GABON. A na tohle zakaznici slysi a nastesti mi veri.
Pokud nekdo chodi na rakouske,svycarske ci nemecke weby, tak 70 %inzeratu na prodej medu je s textem , Bienen nur mittels OXALSAURE und Emmeisensäure gegen Varroa behandelt. Vcely osetrovany proti varoaze pouze kyselinou stavelovou a mravenci.

P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58727


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.8.1) --- 22. 9. 2012
Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58719) (58722) (58723) (58726) (58727)

No jo, ale Dr. Pintíř má na svém webu psáno založení chovu 1891 nějaká přírodní selekce bez chemie. Takže v podstatě to samé co v MV o včele tmavé na Šumavě a z let 1891 to bude naše včela domácí, jak ji tenkrát nazývaly. Nějaké sledování spadu a ošetření kyselinou proti VD zvedá cenu, to chce know how a potom i 140kg na včelstvo je.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58728


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 22. 9. 2012
Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58719) (58722) (58723) (58726) (58727)

Jelikoz nam KEZ rovnez certifikoval nas bioprovoz vcel, tak vim,ze loni byl Dr. Pintirovi certifikat odebran. MNozstvi medu v BIO kvalite, ktere bylo oficialne prodano (doklady v ucetnictvi atd.) presahovaly v prumeru pres 140 kg na vcelstvo a kde je nemale mnozstvi, ktere se prodalo bez oficialnich ucetnich dokladu. To uz i KEZU dosla trpelivost. Kdyz mu byl certifikat odebran,tak jsme byli kontaktovany mnoha obchodniky z cele CR, ....

-----------
Je vidět z inzerece, že i když prodal 140 na včelstvo, tak mu zůstaly ještě velké zásoby biomedu na skladě. Možná na mnoho let dopředu.

Asi i toho řepkového z ostropeřce . Ten mu třeba po negativní reklamě z vyšetření inspekcí zůstal skladem.

:-)

Toto je ukázkový příklad jak si takové agentury jako KEZ nechají podříznout větev. Asi bych nikdy do BIO nešel. Už jenom abych neměl med ve stejné kategorii jako pan biovčelař

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58729


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Brentner (90.176.206.3) --- 22. 9. 2012
Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58719) (58722) (58723) (58726) (58727) (58728)

Když má vyřešen problém s Varroa, tak je zajímavé, proč už Vú nedal výsledky mezi včelaře, když s nimi kooptuje na řešení. Ale spíš, ani titul neznamená serióznost.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58730


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (195.189.142.121) --- 23. 9. 2012
Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58719) (58722) (58723) (58726) (58727) (58728) (58730)

Souhlasím, ale mě by zajímaly výsledky celé té oblasti kde nějaký ten zbytek A.m.m. je. Protože v tom tvrzení o přírodou vyselektované odolnosti není Dr. Pintíř sám a všichni s titulem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58731


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PHolub (178.248.56.32) --- 23. 9. 2012
Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58719) (58722) (58723) (58726) (58727)

Velmi podnětné, zcela vystihující nahotu koncepce českého včelařství.
Potíž je ta, že není-li včelař v BIO režimu, nesmí hospodařit jako v BIO režimu a vy jste se právě přiznal. To je porušování nařízení veterinární správy. Ač by se zdálo, že je logické, aby mohli i "normální včelaři" ošetřovat jako v režimu BIO, není tomu přáno.
Kšeft, dodavatelské lobby a podvodníci mají u nás pořád navrch.
Díky za takový příspěvek, vydá za stovku předchozích a přeji úspěšné včelaření.
Pavel Holub

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58732


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.50.2) --- 23. 9. 2012
Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58719) (58722) (58723) (58726) (58727) (58732)

Než včelař přejde do nějakého schválení bio provozu, musí v tomto provozu několik let včelařit třebaže nemá bioprovoz schválen. Takže řešení jak včelařit s použitím pouze kyselin je možné legální cestou a nemít bioprovoz. Je to spíš o tom jestli mám zájem včelařit a jdu po tom mít věci v pořádku a nebo si stěžovat jak něco nejde. To už je tak dokola ohraná písnička, že se divím, že ji někdo ještě nezná.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58733


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 9. 2012
kukaččí včely

http://www.osel.cz/index.php?clanek=6469

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58734


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 23. 9. 2012
Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58719) (58722) (58723) (58726) (58727) (58732) (58733)

AM:
Je to spíš o tom jestli mám zájem včelařit a jdu po tom mít věci v pořádku a nebo si stěžovat jak něco nejde. To už je tak dokola ohraná písnička, že se divím, že ji někdo ještě nezná.
-------------
Samozřejmě jsou místa kde si včelař může ošetřovat včely jak chce a nikdo mu do toho nekecá.
A jsou místa v ČR kde výbor ZO oznamuje delikventa který odmítne nepovinné ošetření aerosolem na SVS jako kdyby šlo o téměř zločin.
A jsou SVS kde když ZO pošle seznam včelařů kteří s nimi neošetřovali tak SVS s nimi rovnou zahajuje řízení - apriori předpokládá porušení vyhlášky, když to má nahlášeno.

Takže když někdo nevčelaří v osvíceném místě jako je u vás, tak mu pak záleží na každém slově "vyhlášky".
A jiní snahu to změnit nazývají fňukáním.

Jenže bez toho "fňukání" asi k žádné změně nedojde.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58735


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 23. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...

Byl jsem na semináři Šance pro včely, kde bylo referováno, že lze na SVS
požádat o povolení léčit pouze mravenčicí.. Když si to zdůvodníte, lze to.

Záměrně neuvádím zdůvodnění, aby řada pseudovýzkumníků, kteří na to nemají,
nepoužívali nařízená opatření.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>

Datum: 23. 9. 2012

Předmět: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
"AM:

Je to spíš o tom jestli mám zájem včelařit a jdu po tom mít věci v pořádku

a nebo si stěžovat jak něco nejde. To už je tak dokola ohraná písnička, že

se divím, že ji někdo ještě nezná.

-------------

Samozřejmě jsou místa kde si včelař může ošetřovat včely jak chce a nikdo

mu do toho nekecá.

A jsou místa v ČR kde výbor ZO oznamuje delikventa který odmítne nepovinné

ošetření aerosolem na SVS jako kdyby šlo o téměř zločin.

A jsou SVS kde když ZO pošle seznam včelařů kteří s nimi neošetřovali tak

SVS s nimi rovnou zahajuje řízení - apriori předpokládá porušení vyhlášky,

když to má nahlášeno.



Takže když někdo nevčelaří v osvíceném místě jako je u vás, tak mu pak

záleží na každém slově "vyhlášky".

A jiní snahu to změnit nazývají fňukáním.



Jenže bez toho "fňukání" asi k žádné změně nedojde.



Karel"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58736


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 23. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...


Jinak pokud je pravda to o tom bioprogramu pana Pintíře, asi bych pochyboval
i o tom druhém, tedy, že má varoarezistentní včely a vzhledem k faktu, že tu
je roztoč cca 35 let, tak je nesmysl, že by včely chované koncem 19. stol.
byly aspoň tolerantní....

Radek
---------- Původní zpráva ----------
Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
Datum: 23. 9. 2012
Předmět: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
"AM:
Je to spíš o tom jestli mám zájem včelařit a jdu po tom mít věci v pořádku
a nebo si stěžovat jak něco nejde. To už je tak dokola ohraná písnička, že
se divím, že ji někdo ještě nezná.
-------------
Samozřejmě jsou místa kde si včelař může ošetřovat včely jak chce a nikdo
mu do toho nekecá.
A jsou místa v ČR kde výbor ZO oznamuje delikventa který odmítne nepovinné
ošetření aerosolem na SVS jako kdyby šlo o téměř zločin.
A jsou SVS kde když ZO pošle seznam včelařů kteří s nimi neošetřovali tak
SVS s nimi rovnou zahajuje řízení - apriori předpokládá porušení vyhlášky,
když to má nahlášeno.

Takže když někdo nevčelaří v osvíceném místě jako je u vás, tak mu pak
záleží na každém slově "vyhlášky".
A jiní snahu to změnit nazývají fňukáním.

Jenže bez toho "fňukání" asi k žádné změně nedojde.

Karel"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58737


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.49) --- 23. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58737)

Zajimalo by mne,jak je to s onou reklamou na cistotu puvodni vcely,prece nevcelari bez sousedu,a pochybuju,ze by byl z doletu trubcu ze stanovist ostatnich vcelaru nebo vytvoril prevahu trubcu nad uzemim.Uz tohle tvrzeni musi vyvolavat pohybnosti...JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58738


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.12.2) --- 23. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58737) (58738)

Asi před 6ti lety na semináři pro chovatele matek v Nasavrkách se mi jeden i docela známý chovatel matek z Čech postěžoval jak několik včelařů z kopců si vozí matky buckfastky. O několik let později proběhne v odlehlích kopcích Šumavy průzkum rasové příslušnosti včely a jaké překvapení, je tam nějaký podíl včely tmavé. Tak nějak s odstupem let jsem si na toho chovatele vzpoměl odkud pochází a které kopce myslel. A tak nějak přemýšlím o odlehlosti oblastí,když na druhou stranu čtu něco o převčelení celé ČR a pořád jdou tyto informace z jednoho zdroje. Letos vznikl Svaz chovatelů včely tmavé a ačkoliv všichni přísahají, že budou zušlechtovať místní materiál tak je to i s inzerátem na buckfastky. A všichni mají tomu věřit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58739


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PHolub (178.248.56.32) --- 23. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58736)

Jen by mne pane doktore zajímalo, jak, kde a komu BIO producenti (vč. doktora Pintíře) prokazují, že na to mají. Nevím o povinnosti nějakého prokazování, zkoušení,.... Existuje jen Vyhláška.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58740


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.179.161.201) --- 24. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58737) (58738) (58739)

Také mě to vyrazilo dech ten inzerát. Znamená to, že teď bude u chovatelů matek neorganizovaný bordel? Z objevování včely černé mám docela strach, abychom neudělali stejnou chybu jako naši předkové, kteří masivním dovozem všeho možného původní plemeno úplně znehodnotili. Samozřejmě, že by se takováto obnova musela částečně řešit dovozy. Takže stejná situace jako před více než 100 lety. S krańkou jsme víceméně velmi spokojeni a teď se jedná o to, aby se stejná chyba neopakovala jako tenkrát. Naštěstí i tak by posun k horščímu trval poměrně dlouhou dobu a tak mě to v podstatě nemusí zajímat! Zdraví R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58741


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 24. 9. 2012
Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...

Naprosto souhlasím, u nás aktivistů, kteří si myslí, že vytočí víc medu,
když dovezou nějaký super "materiál" jiný než Kraňka je už až moc. Proto
jsem se vydal cestou inseminace..., protože volně pářené matky v sezóně u mě
doma bodají víc než je zdrávo, naštěstí Ti břídilové nemají trubce brzy na
jaře a později v létě...

Radek




---------- Původní zpráva ----------

Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>

Datum: 24. 9. 2012

Předmět: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
"Také mě to vyrazilo dech ten inzerát. Znamená to, že teď bude u chovatelů

matek neorganizovaný bordel? Z objevování včely černé mám docela strach,

abychom neudělali stejnou chybu jako naši předkové, kteří masivním dovozem

všeho možného původní plemeno úplně znehodnotili. Samozřejmě, že by se

takováto obnova musela částečně řešit dovozy. Takže stejná situace jako

před více než 100 lety. S krańkou jsme víceméně velmi spokojeni a teď se

jedná o to, aby se stejná chyba neopakovala jako tenkrát. Naštěstí i tak by

posun k horščímu trval poměrně dlouhou dobu a tak mě to v podstatě nemusí

zajímat! Zdraví R. S."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58742


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 9. 2012
Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58742)

Jako učitel včelařství by jste mohl vědět že bodavost = agresivita se geneticky u včel přenáší po mateřské linii a ne po otcovské. To si šlectiteléuvědomili až po vzniku tzv. afrikanizovaných včel když ke křížení použili linii po matce africké včely.
Dnes se pracuje ve světě zase s africkou včelou ale ke křížení se používají její trubci. Již také se ví, že proti bodavosti pomůže jen výměna matky pocházející z mírných včel.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
> Datum: 24.9.2012 08:09:23
> ----------------------------------------
> Naprosto souhlasím, u nás aktivistů, kteří si myslí, že vytočí víc medu,
> když dovezou nějaký super "materiál" jiný než Kraňka je už až moc. Proto
> jsem se vydal cestou inseminace..., protože volně pářené matky v sezóně u mě
> doma bodají víc než je zdrávo, naštěstí Ti břídilové nemají trubce brzy na
> jaře a později v létě...
>
> Radek
>
>
>
>
> ---------- Původní zpráva ----------
>
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
>
> Datum: 24. 9. 2012
>
> Předmět: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
> "Také mě to vyrazilo dech ten inzerát. Znamená to, že teď bude u chovatelů
>
> matek neorganizovaný bordel? Z objevování včely černé mám docela strach,
>
> abychom neudělali stejnou chybu jako naši předkové, kteří masivním dovozem
>
> všeho možného původní plemeno úplně znehodnotili. Samozřejmě, že by se
>
> takováto obnova musela částečně řešit dovozy. Takže stejná situace jako
>
> před více než 100 lety. S krańkou jsme víceméně velmi spokojeni a teď se
>
> jedná o to, aby se stejná chyba neopakovala jako tenkrát. Naštěstí i tak by
>
> posun k horščímu trval poměrně dlouhou dobu a tak mě to v podstatě nemusí
>
> zajímat! Zdraví R. S."
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58743


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(188.120.222.13) --- 24. 9. 2012
Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58742)

Máte úplnou pravdu jako vždy, až na to, že v tomto případě ani tak nejde o to „vytočit víc medu“, ale spíš o zachování původního druhu, který do naši krajiny patří a je na ni přizpůsoben. Mimochodem, na jeho obnovu a rozmnožení vybírala nejmenovaná s.r.o. tučné dotace. Proto ta kampaň z jejich strany, strašení včelařů a výhrůžky. Zabírá to především na ty, kterým chybí znalosti, ale jsou dostatečně agresivní.
Kraňka byla u nás uměle rozšířena především díky chamtivosti včelařů, protože „dává až tři roje za rok, zatímco domácí tmavá včela často ani jeden“. Kraňka je také jednodušší na chov, což umožnilo velký rozvoj včelaření. Ale je to přešlechtěné plemeno, které končí sezonu po odkvětu řepky. O tom jsme se mohli přesvědčit i letos, aspoň u nás na Šumavě.
Naštěstí tmavá včela je podstatně odolnější než kraňka, takže stále ještě přežívá ve volné přírodě. Držím palce šlechtitelům, aby se práce dařila a vůbec bych je nepodceňoval, inseminační přístroj není žádná velká investice a umí to kde kdo.
zdenek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58744


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 24. 9. 2012
Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58742) (58744)

Dne Monday 24 of September 2012 11:02:44 e-mail/=/nezadan napsal(a):

> Naštěstí tmavá včela je podstatně odolnější než kraňka, takže stále ještě
> přežívá ve volné přírodě. Držím palce šlechtitelům, aby se práce dařila a

Dobry den,

pokud se jedna o ceskou republiku, tak kde ?

Dekuji.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58745


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin (213.226.245.20) --- 24. 9. 2012
Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58742) (58744)

"...Ale je to přešlechtěné plemeno, které končí sezonu po odkvětu řepky. O tom jsme se mohli přesvědčit i letos, aspoň u nás na Šumavě."
__________________________________

Dělat tyto závěry na základě jednoho snůškově nevydařeného roku je irelevantní. Pokud by se na základě takto krátkozrakých úvah měly činit závěry ovlivňující včelaření na desetiletí, tak to samo o sobě již o něčem vypovídá. Vždyť shodnou argumentací bychom došli k tomu, že minulé dva roky nanosily včely v červnu a červenci více medu než z té jmenované řepky. Když ale, tak jako letos, zdroje pozdní snůšky v přírodě nebyly, tak jakékoliv plemeno by sotva mohlo něco přinést...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58746


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 24. 9. 2012
Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58742) (58744) (58745)

Sotva bude nějaká černá včela přežívat v přírodě, po 60 nebo kolika letech trvajícího rozšiřování kraňky. Podle mně zůstalo v včelí populaci už jen určité procento původních genů. V nějaké oblasti, kde včelaři míň kupovali matky od komerčních chovatelů a více rozchovávali své včely, bude ve včelách trochu víc genů původní tmavé včely než jinde. Zvláště pokud se bude jednat o lesnaté oblasti, kde by se geny původní tmavé včely mohly uchovat díky výběru včelstev na medovicový medný výnos.

Pokud někdo přiveze cizí tmavé včely, bude záležet, jakým způsobem je k současné populaci "přimíchá". Pokud laicky, prostě je přiveze a "kecne" na stanoviště, sice na začátku díky efektu F1 bude mít vyšší výnosy, ale v dalších generacích se to vyštěpí a začnou se objevovat divocí a jiní kříženci s nežádoucími vlastnostmi. Pokud trochu odborně, musel by je přivést a umístit do chovu minimálně pár stovek včelstev a důsledně minimálně několik let brakovat křížence s nežádoucími vlastnostmi. Tam bych neviděl větší problém a takový dovoz černé včely by byl pro naše včelaření přínos.

Pokud se ale geny černé včely rozšíří, budu mít určitý problém podle mně kromě starých včelařů všichni. Posledních snad 30 let jsou tady mezi chovanými včelstvy minimální rozdíly. A včelaři si na to zvykli. Přimícháním další včelí rasy se začnou mezi včelstvy projevovat výraznější rozdíly. Včely už nebude možné ošetřovat všechny stejně podle šablony, ale bude je třeba ošetřovat mnohem víc individuálně. Kromě toho včely s geny černé včely mohou reagovat jinak na ošetřování proti varaóze, třeba mohou mnohem víc plodovat na podzim nebo v zimě. Nebo naopak méně. Mohou být taky jinak citlivé na mor plodu, méně nebo více.... I na jiné nemoci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58747


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

čtveráček (83.208.80.247) --- 24. 9. 2012
černá včela?

Černá včela,nu to ani náhodou,proč? Naší předchůdci asi věděli,proč ji nahradit krańkou a po asi 50 letech se to podařilo a myslím že bezezbytku, buďme rádi,že byli tak prozíraví a odhodlali se k tomu.V té době zde ale již převládala v chovech Vlaška a to si mnozí mladí včelaři neuvědomují.Plácání,plácání mladých začínajících,kteří by chtěli 100kg výnosy a to jim nemůže dát ani ta naše původní černá včela,která již na našem území vlastně neexistuje,je pokřížená nejprve s vlaškou,která zde nad ní v minulosti zvítězila a po ní nastoupila krańka.
Važme si toho,co naši předkové u nás zavedli a věřte,že to pro ně taky nebylo jednoduché,ale dnes je zapotřebí jim poděkovat,s krańkou se pracuje kdykoliv bez žihadel,jsou mírné,nerozbíhavé,šetrné k zásobám a ve snůšce taky nezklamou.Jo,kde je naše původní včela? Máme nyní lepší...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58748


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 24. 9. 2012
Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58742) (58744) (58746)

"...Ale je to přešlechtěné plemeno, které končí sezonu po odkvětu řepky. O tom jsme se mohli přesvědčit i letos, aspoň u nás na Šumavě."
No, jí si pamatuji z dřívějška, že stačilo pár viditelných kapek medovice pod stromy a když to vydrželo pár dnů, byla dobrá medovicová snůška a tmavý kvalitní med. Třeba lípový med byl buďto středně tmavý - zlatý nebo někdy úplně černý.
Dneska to může ze stromů i kapat kapkami a včely skoro nic nenosí. A lípový med je buďto úplně bílý nebo maximálně trochu nažloutlý. Ukončením květů divokých malin v polovině června a začátkem výskytu kapek medovice na osikách začínala kdysi druhá snůška,která byla kromě lípy malolisté a lánů jetele při nakočování v podstatě vždy medovicová a trvala až do poloviny srpna. To dneska není. Dneska když není v té době květová snůška, třeba jako vloni z lip, není žádná.

Ale může to být i jinými vlivy, za těch 30 let se změnily lesy i pole i obecně většina porostů....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58749


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.51.2) --- 24. 9. 2012
Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58742) (58744)

Zdeňku, nevíte jak to ti Rakouští nebo Slovinští včelaři v těch Alpách a pod Alpami s tou Kraňkou dělají, a to jsou nějaké kopce, když Českým včelařům to na kopcích nejde a potřebují A.m.m. To budou ti zahraniční včelaři asi nějací kouzelníci. A nebo na tom co tu dokola píše Radek Hubač o ne/schopnosti je víc pravdy než si "hledači pokladů" dovedou připustit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58750


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 9. 2012
Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58742) (58744) (58745) (58747)

Já bych to tak neviděl. Přínosem může být jen zachování genofondu pro další generace. celková změna zzemědělské výroby velmi podmiňuje vegetaci krajiny TADY BY POMALEJŠÍ ROZVOJ VČELY ČERNÉ byl spíš negativem pro výnosy.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol???ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
> Datum: 24.9.2012 12:01:27
> ----------------------------------------
> Sotva bude nějaká černá včela přežívat v přírodě, po 60 nebo kolika letech
> trvajícího rozšiřování kraňky. Podle mně zůstalo v včelí populaci už jen
> určité procento původních genů. V nějaké oblasti, kde včelaři míň kupovali
> matky od komerčních chovatelů a více rozchovávali své včely, bude ve
> včelách trochu víc genů původní tmavé včely než jinde. Zvláště pokud se
> bude jednat o lesnaté oblasti, kde by se geny původní tmavé včely mohly
> uchovat díky výběru včelstev na medovicový medný výnos.
>
> Pokud někdo přiveze cizí tmavé včely, bude záležet, jakým způsobem je k
> současné populaci "přimíchá". Pokud laicky, prostě je přiveze a "kecne" na
> stanoviště, sice na začátku díky efektu F1 bude mít vyšší výnosy, ale v
> dalších generacích se to vyštěpí a začnou se objevovat divocí a jiní
> kříženci s nežádoucími vlastnostmi. Pokud trochu odborně, musel by je
> přivést a umístit do chovu minimálně pár stovek včelstev a důsledně
> minimálně několik let brakovat křížence s nežádoucími vlastnostmi. Tam bych
> neviděl větší problém a takový dovoz černé včely by byl pro naše včelaření
> přínos.
>
> Pokud se ale geny černé včely rozšíří, budu mít určitý problém podle mně
> kromě starých včelařů všichni. Posledních snad 30 let jsou tady mezi
> chovanými včelstvy minimální rozdíly. A včelaři si na to zvykli.
> Přimícháním další včelí rasy se začnou mezi včelstvy projevovat výraznější
> rozdíly. Včely už nebude možné ošetřovat všechny stejně podle šablony, ale
> bude je třeba ošetřovat mnohem víc individuálně. Kromě toho včely s geny
> černé včely mohou reagovat jinak na ošetřování proti varaóze, třeba mohou
> mnohem víc plodovat na podzim nebo v zimě. Nebo naopak méně. Mohou být taky
> jinak citlivé na mor plodu, méně nebo více.... I na jiné nemoci.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58751


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 9. 2012
Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58742) (58744) (58746)

A ještě jedna maličkost, Na našem území žila obě tyto plemena. defakto je od sebe dělila vysočina a severní Morava byla takovým přechodem.
Vůbec není pravdou že s kraňkou to je jednoduší. Původní plemeno je velmi bodavé a jeho mírnosti bylo dosaženo jen výběrem. Zvolena ale byla pro další rozchov právě kvůli prudkému nástupu plodnosti a proto lépe využívá jarní snůšky.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
> Datum: 24.9.2012 11:55:49
> ----------------------------------------
> "...Ale je to přešlechtěné plemeno, které končí sezonu po odkvětu řepky. O
> tom jsme se mohli přesvědčit i letos, aspoň u nás na Šumavě."
> __________________________________
>
> Dělat tyto závěry na základě jednoho snůškově nevydařeného roku je
> irelevantní. Pokud by se na základě takto krátkozrakých úvah měly činit
> závěry ovlivňující včelaření na desetiletí, tak to samo o sobě již o něčem
> vypovídá. Vždyť shodnou argumentací bychom došli k tomu, že minulé dva roky
> nanosily včely v červnu a červenci více medu než z té jmenované řepky. Když
> ale, tak jako letos, zdroje pozdní snůšky v přírodě nebyly, tak jakékoliv
> plemeno by sotva mohlo něco přinést...
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58752


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 9. 2012
Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58742) (58744) (58746) (58749)

Co hlavně zmizelo. je pro letní snůšky ohnice. Ta tvořívala podstatnou část letních snůšek.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol???ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
> Datum: 24.9.2012 12:08:44
> ----------------------------------------
> "...Ale je to přešlechtěné plemeno, které končí sezonu po odkvětu řepky. O
> tom jsme se mohli přesvědčit i letos, aspoň u nás na Šumavě."
> No, jí si pamatuji z dřívějška, že stačilo pár viditelných kapek medovice
> pod stromy a když to vydrželo pár dnů, byla dobrá medovicová snůška a tmavý
> kvalitní med. Třeba lípový med byl buďto středně tmavý - zlatý nebo někdy
> úplně černý.
> Dneska to může ze stromů i kapat kapkami a včely skoro nic nenosí. A lípový
> med je buďto úplně bílý nebo maximálně trochu nažloutlý. Ukončením květů
> divokých malin v polovině června a začátkem výskytu kapek medovice na
> osikách začínala kdysi druhá snůška,která byla kromě lípy malolisté a lánů
> jetele při nakočování v podstatě vždy medovicová a trvala až do poloviny
> srpna. To dneska není. Dneska když není v té době květová snůška, třeba
> jako vloni z lip, není žádná.
>
> Ale může to být i jinými vlivy, za těch 30 let se změnily lesy i pole i
> obecně většina porostů....
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58753


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 24. 9. 2012
Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58742) (58744) (58746) (58749) (58753)

No, současná kraňka je vybraná na zimování ve vysoké síle a tím na vysoké využití první jarní řepkové snůšky. Kdyby se do toho přimísila černá včela, asi by zimovat takhle velká včelstva nešlo. Buď by se vůbec nepovedlo taková silná včelstva vytvořit nebo by ta včelstva v zimě intenzívně plodovala a potom kolabovala. Mimochodem toto se dělo ještě před takovými 15 - 20 lety, kdy ty včely nebyly na zimování ve vysoké síle tak vybrané.

Co se týká ohnice a obecně všech plevelů vyrůstajících v obilí v létě, hodně to záviselo na kvalitě místních zemědělců. Jak tehdy nebyly selektivní herbicidy, museli plevely omezovat vhodnou přípravou půdy před setím a čištěním zrna. Jak dobře to udělali, podle toho bylo v polních kulturách více či méně plevelů a včelaři měli více či méně snůšky. U nás mám pocit byli zemědělci dobří. Já si pamatuji nejvíc ohnici na podzim, jak tehdy nechávali strniště a na nich nechávali z kombajnů odpad po čištění zrna se semeny plevelů, na podzim bývaly strniště místy úplně žluté.
Selektivní herbicidy na plevele v polních kulturách začali používat, mám pocit někdy od poloviny 80 let, ale letní snůška s převahou medovice vymizela až někdy o 10 let později v 90 letech. Tehdy se tvrdilo, že je to tím, jak se plynofikovalo a omezily se smradíky ze spalování uhlí a uhelných kalů a z jiných zdrojů, které měly údajně poškozovat stromy a tak usnadňovat mšicím množení a produkci medovice. Nevím, pokládám to za jednu z možností.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58754


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.49) --- 24. 9. 2012
Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58742) (58744) (58746) (58749) (58753) (58754)

Tezce pochybuju,ze kranka konci repkou,po repce jsou dalsi vynikajici nektarove snusky v lese a nepamatuju rok,ze by nebyla medovice.Vzdycky nejaka je,letos taky,i kdyz jen jeden mednik na vcelstvo.Spis je problem uplne jinde.Vcelari si nedokazi pripravit snuskova vcelstva od kvetu tresni po zaver sezony.Silna zimni vcelstva,mohutna jarni a letni,pak tech 100 kilo neni zadna utopie,je li pocasi.Argument,ze je a.m.m puvodni neberu,srovnavam ho s pseudosnahami o vymyceni akatu a nepuvodnich drevin.JosPr.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58755


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 24. 9. 2012
Re: Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...

Ještě bych hledačům pokladů doporučil přečíst si články o medné komoře od
Leoše Dvorského a nevytočit do mrtě včely po řepce. To co kraňka nesnáší je
hlad a protože já jsem taky přes tu lednici, tak se kraňce vůbec nedivím.
Záleží mně i na tom co jím.... Až to uděláte, zjistíte, že 30-40kg se dá
každý rok bez akátu a medovice vytočit a přitom udělat 150% oddělků.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Ale Molčík <e-mail/=/nezadan>

Datum: 24. 9. 2012

Předmět: Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
"Zdeňku, nevíte jak to ti Rakouští nebo Slovinští včelaři v těch Alpách a

pod Alpami s tou Kraňkou dělají, a to jsou nějaké kopce, když Českým

včelařům to na kopcích nejde a potřebují A.m.m. To budou ti zahraniční

včelaři asi nějací kouzelníci. A nebo na tom co tu dokola píše Radek Hubač

o ne/schopnosti je víc pravdy než si "hledači pokladů" dovedou připustit."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58756


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.52.1) --- 24. 9. 2012
Něco z historie

Praktický rádce včelařů Duben 1904

Sedmero tajemství zdárného včelařství
Prof. Dr. T. Ciesielski

Tajemství prvé: Chovati toliko silná včelstva. Jen silná včelstva dají výtěžek, na slabochy budeš jen stále dopláceti.
Tajemství druhé: Míti zásoby medu. Svědomitý včelař jest vždy připraven na to, že v době vývoje včelstva(v dubnu,květnu atd.) může nastat úplná nepohoda a s ní přestávka pastvy.
Tajemství třetí: Rozhojňuj včelí snůšku! Děje se to dvojí cestou.
1. Kočováním za dobrou pastvou
2. Zvelebováním pastvy ve vlastním okolí
Tajemství čtvrté: Konati všechny práce v pravý čas. Při žádném oboru hospodářském nemstí se nedbalost tak jako při včelařství.
Tajemství páté: Ohraničiti červa na čas medobraní.
Tajemství šesté: Rozumné užívání medometu a to v pravý čas, aby včely měly kam ukládati med, ale bez lakomství, aby měly i dostatek zásob na zimu.
Tajemství sedmé: Zazimuj rozumně, buď chladno bez podávání vody, aneb teple, ale v úplné temnotě(ve stébníku) při odávání vody.
Další měsíc je v úvodu článek k tajemství prvnímu a např. je psáno .....Velmistr Dadant tvrdí, že teprve od té doby začalo se mu včelařství vypláceti, když od úlu malých přešel k velikým úlům, umožňující práci i včelstvům obrovským.

Historie víc jak sto let, ale řekl bych, že hodně aktuální.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58757


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.60) --- 25. 9. 2012
Re: Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58756)

>Tajemství páté: Ohraničiti červa na čas medobraní.<
-----------------------------------------------------------
Toť otázka. Co si pod tímto "červem" představiti? Našim předkům je ten červ jasný. Není někde v textu vysvětlení?
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58758


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gusto (195.168.226.30) --- 25. 9. 2012
Re: Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58756) (58758)

podla mňa ohraničiť červa=obmedziť plodovanie,znížiť na minimum množstvo otvoreného plodu..tento sposob aj dnes používajú viacerí včelári,južne od nás,až po balkán,ja pri mojej technológii na agátovej znáške nemám žiaden otvorený plod,ale nezbadal som nejaký výrazný nárast prínosu do úľa..možno v minulosti,keď aa chovali slabšie včelstvá to bolo cítiť,moja skúsenosť dnes je iná..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58759


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 25. 9. 2012
Re: Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58756) (58758) (58759)

" ohraničiť červa=obmedziť plodovanie,znížiť na minimum množstvo otvoreného plodu"
Tehdy se používaly maloprostorové úly typu zadovák, plodování bylo ve vlnách a ovlivněné rytmem přidávání prázdných plástů a mezisten k vystavění do plodiště. Plně využít snůšku znamenalo načasovat tu vlnu a mít na začátku snůšky v úlech v první řadě plásty se zavíčkovaným plodem a jen málo otevřeného plodu a vajíček. Potom jak se líhl plod, byly uvolněné buňky zanášeny medem a jen málo uvolněných buněk v centru plodového hnízda matka stihla zaklást. Takže ke konci vydatné snůšky byly všechny plásty v medníku zanešeny medem a v plodišti mohla být až tak třetina plástů taky zanešených medem a bez plodu, další třetina plásty zanešené medem s trochou plodu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58760


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sláva (87.249.136.69) --- 25. 9. 2012
Re: Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58756) (58758) (58759) (58760)

Zdar,
teď jak to tu čtu,tak vlastně v dnešní době by to byl boj proti kleštíku,přerušení plodování/omezení/...akorát ta pracnost....zkusíme uvidíme....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58761


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.48.1) --- 25. 9. 2012
Re: Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58756) (58758) (58759)

Červem je myšlen plod, tenkrát buď odchycením matky nebo jejim uzavřením, mateří mřížka to bylo VIP vybavení a dnes to známe i jedním NN jako mednou komorou a co je nad je bez plodu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58762


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Burgel (212.24.152.59) --- 25. 9. 2012
Apiguard proti zavíječi (58756) (58758) (58759) (58762)

Ing Dvorský se zmíl že zkouší apiguard (prostředek tymol proti varroa roztoči)jako prostředek proti zavíječi. Koupil jsm si u Loffelmanna apiguard a chtěl bych jej vyzkoušel.
Nemá někdo již zkušenosti, nezkoušel jste to někdo nebo nemáte kontakt na Ing Dvorského abych se zeptal.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58763


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 25. 9. 2012
Re: Re: Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...

Moc se mně líbí Tvoje odpověď, tak myslí spousta lidí a já se ptám proč Tě
tohle zaujalo? Omezovat plodování? Je tam napsáno, že je nutné chovat jen
silná včelstva a mít velké úly. To neumíš chovat silné včely, a proto hledáš
něco, co bys mohl zkusit? Neber to osobně, dokud bude spousta lidí takhle
přehlížet základ, což je chovat silná včelstva a nenechat je nikdy hladovět,
popřád se další desítky let budemem odvolávat na návody z roku 1904.. Když
budeš mít silná včelstva, zjistíš, že omezovat plod není vůbec třeba a
dokonce, že to některé linie dělají samy a v různou roční dobu...

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Sláva <e-mail/=/nezadan>

Datum: 25. 9. 2012

Předmět: Re: Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
"Zdar,

teď jak to tu čtu,tak vlastně v dnešní době by to byl boj proti

kleštíku,přerušení plodování/omezení/...akorát ta pracnost....zkusíme

uvidíme...."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58764


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 25. 9. 2012
Re: Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58756) (58758) (58759) (58762)

Uzavření matky do klícky během snůšky jsem kdysi zkoušel a ukázalo se z hlediska medných výnosů jako kontraproduktivní.
Jednak včely, když neměly plod, přinesly znatelně méně, jednak se z snůškové přestávky včelstvo vzpamatovávalo ještě téměř další měsíc.
Hodilo by se to jen ve zvláštních případech, kdy by se ty jevy kolem uzavření matky využily vedle medného výnosu i k něčemu jinému.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58765


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.49) --- 25. 9. 2012
Re: Re: Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58764)

"ohraniciti plod pri medobrani" terminus technikus,medna komora ci materi mrizka,slouzici k tomu,aby matka nekladla v prostoru pro med a kladla v prostoru pro plod.Ale bez omezovani matky v kladeni.Jakekoliv mezera v kladeni se projevi na sile vcelstva...Chytre cteni z roku 1904,skoda jen,ze o 108 let pozdeji jsou z toho nekteri paf...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58766


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.53.1) --- 25. 9. 2012
Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58764) (58766)

Teď jsem otevřel Praktického rádce s tím, že přidám další o tom jak včelaři nechaly roj neomezeně ve stavbě a prostoru (pokus) a druhým rokem po osazení, od toho roje odebraly 260 liber medu.
Ale vykoukla na mě jiná zajímavější informace sice stručná, ale k tématu.
--------------------------------------------------
Malé včelařské zprávy

Hracholusky na Šumavě 24.2.1905
Loňského roku jsme včelařili a medařili všichni u nás s prospěchem. Rojů dosti bylo, i medu. Postrádáme však u nás naši včelu domácí. Máme jen míšenky krajinsko-vlašské. Chceme založiti u nás včelařský spolek a žádáme o zaslání vzoru stanov. V.Gr.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58767


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjekl (90.179.161.201) --- 25. 9. 2012
Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58764) (58766) (58767)

Ono omezování plodování nelze jednoznačně zavrhnout ani vyzdvihovat. V literatuře i té novější je na to spousta odkazú zvl. co se týče ležanů a Maďarska a hlavně v době kvetení akátů. Nikdy jsem to nepoužíval takže nevím. Dávám přednost přírodě a tomu, že včely ví nejlépe. Já jim raději naslouchám a na to abych je přechytračil nemám. A kupodivu nemám důvod si stěžovat. Medu je dost! Zdraví R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58768


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (90.179.243.173) --- 26. 9. 2012
Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58764) (58766) (58767) (58768)

Stonjek:
Ono omezování plodování nelze jednoznačně zavrhnout ani vyzdvihovat. V literatuře i té novější je na to spousta odkazú zvl. co
--------

A což odebrat matku a přidat zralý metčník?

Omezí to plodování a pracovní morálku to podle mě nesníží.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58769


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PHolub (178.248.56.32) --- 26. 9. 2012
Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58764) (58766) (58767) (58768)

"Dávám přednost přírodě a tomu, že včely ví nejlépe. Já jim raději naslouchám a na to abych je přechytračil nemám. A kupodivu nemám důvod si stěžovat. Medu je dost! Zdraví R. S."

S tím se dá souhlasit v tom případě, kdyby ta včelstva byla produktem přírodního výběru. Ne příroda ale člověk vybíral a šlechtil na mírnost a výnos. Navíc včelstva nejsou v přirozeném prostředí, čímž je ovlivněna nabídka, kvalita a různorodost nektaru, pylu a medovice. Dokonce ani nejsou atochtonní, tedy nejsou přirozeně aklimatizována. Do toho všeho nastává medobraní, krmení a ošetřování proti V.d.. Tedy, aby šlo naslouchat, musí se zmíněné vlivy eliminovat.
Přeji hezký večer,
P.Holub

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58770


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 26. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...

Nevím, nevím, souhlasím s oběma a navrhuji prostě sledovat lépe a objektivně
to co máme a selektovat... Je mezi námi dost takových, kteří cestu
naznačují... 5ešit jestli bylo dřív vejce nebo slépka nás dál neposune.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: PHolub <e-mail/=/nezadan>

Datum: 26. 9. 2012

Předmět: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
""Dávám přednost přírodě a tomu, že včely ví nejlépe. Já jim raději

naslouchám a na to abych je přechytračil nemám. A kupodivu nemám důvod si

stěžovat. Medu je dost! Zdraví R. S."



S tím se dá souhlasit v tom případě, kdyby ta včelstva byla produktem

přírodního výběru. Ne příroda ale člověk vybíral a šlechtil na mírnost a

výnos. Navíc včelstva nejsou v přirozeném prostředí, čímž je ovlivněna

nabídka, kvalita a různorodost nektaru, pylu a medovice. Dokonce ani nejsou

atochtonní, tedy nejsou přirozeně aklimatizována. Do toho všeho nastává

medobraní, krmení a ošetřování proti V.d.. Tedy, aby šlo naslouchat, musí

se zmíněné vlivy eliminovat.

Přeji hezký večer,

P.Holub"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58771


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (88.102.9.94) --- 26. 9. 2012
Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58719) (58722) (58723) (58726) (58727) (58732) (58733) (58735)

Kdyz jsem se cca pred rokem ucastnil jedne diskuze na vcelarskem foru nemecky mluvicich kolegu ( predevsim Rakusane a Svycari) a popsal jim, ze u nas jen v BIO provozech je vyjimka a je mozne pouzit proti varoaze organicke kyseliny, jinak je povinnost 3x pouzit Amitraz, tak mi sdelili, ze tohle by treba v Rakousku absolutne nikdo nemel sanci prosadit. Tak je videt, jak jsme u nas pokrokovy a jak vse zvladame oproti svetu s prehledem a obrovskym uspechem.
Me by jen zajimalo,jak by dopadl pripadny soud, za nedodrzovani vyhlasky o leceni, kdyz bych jasne zdokumentoval 100 % kontrolu spadu roztocuod jara azdo podzimu, detailne ke kazdem ulu napsal podrobne aplikace kyselin - velikost davky, datum zahajeni a skonceni aplikace. Spad po aplikaci kyselin. Podzimni monitoring, pak sber zimni meli a vyhodnoceni take OK. Nazval bych to pak omezovanim osobni svobody a kontaminaci mych vcelstev nervovymi jedy,acetony apod. A to vse zbytecne. Mam z BIO provozu odzkouseno, ze to jde jen s kyselinami. MOzna to chce jednoho obetniho beranka, ledy by se pohly.
P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58772


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jana (85.93.170.214) --- 26. 9. 2012
dotace od kraje

Jsou rámky součástí úlu?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58773


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 27. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...

Karel Crha nám na semináři Šance pro včely referoval, že oficiálně požádal
veterinu a ta mu léčení jako v bio režimu normálně povolila. Tvoje
zdůvodnění by bylo podle mě úspěšné, zvláště, když slíbíš a poskytneš
výsledky v rozsahu o kterém píšeš...

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>

Datum: 26. 9. 2012

Předmět: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
"Kdyz jsem se cca pred rokem ucastnil jedne diskuze na vcelarskem foru

nemecky mluvicich kolegu ( predevsim Rakusane a Svycari) a popsal jim, ze u

nas jen v BIO provozech je vyjimka a je mozne pouzit proti varoaze

organicke kyseliny, jinak je povinnost 3x pouzit Amitraz, tak mi sdelili,

ze tohle by treba v Rakousku absolutne nikdo nemel sanci prosadit. Tak je

videt, jak jsme u nas pokrokovy a jak vse zvladame oproti svetu s prehledem

a obrovskym uspechem.

Me by jen zajimalo,jak by dopadl pripadny soud, za nedodrzovani vyhlasky o

leceni, kdyz bych jasne zdokumentoval 100 % kontrolu spadu roztocuod jara

azdo podzimu, detailne ke kazdem ulu napsal podrobne aplikace kyselin -

velikost davky, datum zahajeni a skonceni aplikace. Spad po aplikaci

kyselin. Podzimni monitoring, pak sber zimni meli a vyhodnoceni take OK.

Nazval bych to pak omezovanim osobni svobody a kontaminaci mych vcelstev

nervovymi jedy,acetony apod. A to vse zbytecne. Mam z BIO provozu

odzkouseno, ze to jde jen s kyselinami. MOzna to chce jednoho obetniho

beranka, ledy by se pohly.

P."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58774


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Dvorský Leoš (178.209.149.59) --- 27. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774)

Myslím, že by bylo lépe přestat brečet ,jak to u nás nejde a konečně začít něco dělat přímo v organizacích.
Každá nová věc, vynález ..... všude na světě vždy narážel, naráží a narážet bude na legislativní rámec.
Legislativa, zákony mají vždy omezující charakter. Přesto mnozí i v době, kdy se mluví o občanské společnosti, svobodě a demokracii po takovém omezení paradoxně touží ačkoliv hlásají něco jiného.

Změnit to lze třemi způsoby.
1) Snažit se změnit přímo legislativu. To je ale cesta spíše pro ty, ktaří se chtějí zviditelnit, tedy spíše politiky. Je málo efektivní.

2) Začít měnit praxi. To je sice zdlouhavé a nepopulární, není to vidět, ale je to nejjistější cesta. Zkuste všichni chtít za rok třeba Formidol a uvidíte, co to udělá. Legislativa se vždy mění pod tlakem praxe a metodiky také. Např. nákazový referent v ZO má velké možnosti něco změnit, samozřejmě předseda a .....
U nás v MB také nekriminalizujeme ty, kteří chtějí používat gabon, proč to nejde jinde??.
Vždyť základky vyšší složky ČSV ke své činnosti ani nepotřebují. Pokud máte problémy v ZO něco prosadit, zorganizujte si svůj kroužek a ukažte, že to jde /viz www.sanceprovcely.cz K. Crha a J Malý/. U nás jsme si ti staří, pro jistotu takový kroužek založili a ti mladí nás prohánějí a my jim ani nestačíme organzovat akce. Je to jen dobře, budeme mít komu předat žezlo (tose již děje), už se těším.

3) Legislativa, metodika se mění velice rychle tehdy, když např. na trh s prostředky prot V.d. vstoupí další hráč (i), to pak poslouchají i politici. Např. pan Loffelman si dal práci a zlegálnil thymol. V ten moment se pro něj našlo místo v metodice. To se ale stále bude měnit pod tlakem praxe.

Všechny 3 cesty ke změně se u nás realizují, tak to nevidím špatně do budoucna. Jen bych byl hodně nerad, aby se jedno dogma nahradilo druhým. Myslím, že těm, kteří rozeznamjí krychli od koule je jasné, že KM není zdaleka řešením ideálním a také ne končným.
Hodně chuti do práce přeje L.Dvorský

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58775


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gusto (195.168.226.78) --- 27. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775)

ako sa u vás dá dokázat včelárovi zo strany kontrolných orgánov,že nepoužil predpísanú liečbu amitrazom?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58776


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin (94.112.175.116) --- 27. 9. 2012
Re: dotace od kraje (58773)

To záleží na podmínkách kraje, tady se to nedozvíš. Pokud něco chceš podívej se do dotačních podmínek jednotlivého kraje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58777


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 27. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776)

Je také nutno vědět že SVS také připouští monitorování spadu a podle potřeby léčbu kys mravenčí.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gusto <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
> Datum: 27.9.2012 18:08:27
> ----------------------------------------
> ako sa u vás dá dokázat včelárovi zo strany kontrolných orgánov,že nepoužil
> predpísanú liečbu amitrazom?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58778


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gusto (195.168.226.78) --- 27. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778)

neviem či sa dobre rozumieme,myslel som to tak,že ak je u vás povinná liečba amitrazom-ako sa to dá ukontrolovať,či to včelár neobíde..resp.ak by som liečil len kyselinou,ako mi to dokážu,že som amitrz neaplikoval..?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58779


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Brentner (90.176.206.3) --- 27. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779)

Nedokážou. Ale třetí fumigaci by se měla dělat acetonem a to obhospodařují ZO. A ty mají nahlásit ty, u kterých neléčíli. Ale u nás SVS nezajímá, ani když se neodevzdá zimní měl.Tak proč by měly zasahovat ohledně léčení. Je to na hlavu, navíc když za zdravotní stav svých včelstev odpovídá včelař.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58780


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.53.1) --- 27. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780)

Třetí ošetření acetonem? A co ty první dvě?To jaký aerosol se použije rozhoduje teplota s doporučením, aby druhé a třetí ošetření bylo bez plodu. A to je v době, kdy teploty nejsou na aerosol vodou.
A také stačí říct, že si včely ošetřím sám a nikdo ze ZO nepřijde. Nikde nemáme napsáno, OL kraj, že včely ošetřuje ZO, ale je psáno o chovateli. Takže pokud někdo chce si včely ošetřit podle vlastního uvážení, tak to udělá a nikdo mu nic nedokáže.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58781


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.33) --- 27. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780)

"za zdravotni stav svych vcelstev odpovida vcelar".Bohuzel,rada vcelaru si mysli,ze ZO!!! Dnes jsem zaznamenal,ze SVS hodla namatkove kontrolovat zdravotni stav a zootechniku chovu nahodne vybranych vcelaru.Coz je opatreni konecne mimo svazove pusobeni a s nedostatky si SVS dokaze urcite poradit,treba i financnim postihem vcelare,coz svazove Ty,ty,ty nemuze nahradit.Do nekonecna je omilana nebezpecnost hromady ramku na vycisteni pred stanovistem a prece je to videt co chvilku.Pak staci 1 pitomec,ktery nepozna mor a je vymalovano v okoli.A to pomijim fakt,ze si kazdy dela co chce,presuny a nakupy vcelstev bez vysetreni a pod,bez hrozby poradne pokuty.Tisickrat zdurazneno a k cemu?K nicemu.JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58782


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 27. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782)

JosPro:
Dnes jsem zaznamenal,ze SVS hodla namatkove kontrolovat zdravotni stav a zootechniku chovu nahodne vybranych vcelaru.Coz je opatreni konecne mimo svazove pusobeni a s nedostatky si SVS dokaze urcite poradit,treba i financnim postihem vcelare,coz svazove Ty,ty,ty nemuze nahradit.Do nekonecna je omilana nebezpecnost hromady ramku na vycisteni pred stanovistem a prece je to videt co chvilku.

-------------------
Zajímaví iniciativa, ale státní úředník může dělat jen to co říká zákon.

Takže nevím, když přeženu, co udělá až přijde ke košnici se včelama. Podívá se a konec.
A rámky venku atd přístupné včelám, je to věc vkusu ale značná část včelařů skladuje rámky přístupné včelám.
Porušují něco? Je někde zakázano dávat plásty vylízat včelám, jak se říká?

Na jedné straně je až totalitně napsáno jak mi má ZO komisionálně léčit 3-4x do roka včely, na druhé straně si s nimi po zbytek roku mohu dělat co chci pokud změnu stavu nahlásím do Mníšku a jediné omezení se týká přesunu včelstev. A pokud odevzdám měl, nikdo na mě nemůže i kdybych je měl v bedně od banánů. Což by se 4 z pěti včelařů nelíbilo. A to je asi tak včechno co by mohli. Protestovat. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58783


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.49) --- 28. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783)

Co neni zakazano,je dovoleno.U vcelaru to plati l jinak,co je zakazano,na to kaslu a delam si co chci.To je mimo jine asi duvod namatkovych kontrol SVS,a s kosnicema to nejspis nema co delat...Na zaver prezentace pracovnika SVS jeste dovetek zdurazneny cervenou barvou: PROPASTNE ROZDILY V OBORNOSTI VCELARU ! Vystizne a pravdive.Dokonce veticka o preslechtenosti dnesnich vcelstev.Nase vedeni by nejspis nahodilo usmev jak po citronu,do onoho klise jak jsme dobri se to moc nehodi.No snad je to prvni zavan noveho vetru a rade takyvcelaru z nej zamrazi v zadech...JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58784


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.49) --- 28. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783)

KaJi:"rada vcelaru skladuje ramky volne pristupne vcelam.Je to nekde zakazano?" mam pred sebou narizeni SVS Olomouc ze 17.9.2012 ohledne MVP."cl.4,odst.2.Ve vsech vcelstvech v OP a MIMO ne jsou chovatele vcel povinni dodrzovat nasledujici opatreni.Pismeno D. Zamezit pristupu vcel do neobsazenych ulu a VCELIHO DILA....V podobnem duchu budou nejspis i narizeni SVS jinych kraju.JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58785


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gusto (195.98.4.94) --- 28. 9. 2012

Aleši,myslím že Zdenek to myslel tak,že prvé dve ošetrenia sa dajú obísť(zapalovanie pásikov)ale tretie by mala vykonávať organizácia aerosolom,a tam by sa tomu vyhnúť nedalo..že prax je iná,ako aj ty spomínaš,tak to už je druhá vec:-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58786


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.12.1) --- 28. 9. 2012
Re: (58786)

Jak to Zdeňek myslel, chápu a tak to většinou chodí v praxi, nic proti tomu co napsal. Ale jestli někde KVS nařídí "hromadné" ošetření, tak to nařizuje na všechny tři aplikace, takže jestli se ZO rozhodne, že uspořádá pouze jedno ošetření, tak porušuje vet. nařízení. Takže kdyby kdokoliv, čím víc včelařů tím líp, v takovém okrese/kraji trval na tom, aby vetrinární nařízení bylo dodržováno, tak jsem si téměř jist tím, že první kdo by proti tomu vystoupil byly samotní funkcionáři ZO. Pro ZO je to největší zátěž.

Jinak citace z nařízení SVS o trojím ošetření Varidolem " V období od 10. října do 31. prosince 2012 KVS nařídí trojí ošetření všech včelstev přípravkem Varidol nebo přípravky určenými pro včelstva v ekologickém zemědělství. Ošetření provede chovatel včel fumigací nebo aerosolem v souladu podle příbalové informace k přípravku. Ve včelstvech nesmí být při druhém a třetím ošetření zavíčkovaný včelí plod. ..............."
Nikde není v celé metodice, že by KVS měla nařídit hromadné ošetření které zajišťuje ZO, ale hromadné ošetření s konkrétním termínem může nařídit pouze chovateli. A tak je i psáno. Z toho mi vychází, že jestli KVS nařizuje ošetření včelstev ZO porušuje nařízení SVS, takže nadřízeného.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58787


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 28. 9. 2012
Re: (58786) (58787)

ALeš:
Jak to Zdeňek myslel, chápu a tak to většinou chodí v praxi, nic proti tomu co napsal. Ale jestli někde KVS nařídí "hromadné" ošetření, tak to nařizuje na všechny tři aplikace, takže jestli se ZO rozhodne, že uspořádá pouze jedno ošetření, tak porušuje vet. nařízení. Takže kdyby kdokoliv, čím víc včelařů tím líp, v takovém okrese/kraji trval na tom, aby vetrinární nařízení bylo dodržováno, tak jsem si téměř jist tím, že první kdo by proti tomu vystoupil byly samotní funkcionáři ZO. Pro ZO je to největší zátěž.

-------------

To je tak, kdyby platila taková vyhláška jako u vás všude, nic proti tomu, je to dobré a jak to čtu, taky bych mohl ošetřovat BIO i jako nevčelař, ale rozhodně bych si to dělal sám.

Tady u nás v kraji je ale povoleno jen komisionální ošetřování včelstev s vyjímkou Formidolu.

Takže tím začíná anarchie, ZO si z toho berou jen to co se jim hodí a jdou v tom příkladem včelařům, kteří si taky dělají co chtějí. A do toho někdy vbíhá špatně pochopené doporučení aerosolu který se odhlasuje nebo nařídí a pak je někdo papežtěšjí jak Papež a ty co si to nenechají fouknout nahlašují. I když to SVS nenařizuje.

Někde je zase ve vyhláškách nařízeno ZO práskat včelaře, kteří nedodržují nařízení.


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58788


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 28. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783) (58785)

JosPro:
mam pred sebou narizeni SVS Olomouc ze 17.9.2012 ohledne MVP."cl.4,odst.2.Ve vsech vcelstvech v OP a MIMO ne jsou chovatele vcel povinni dodrzovat nasledujici opatreni.Pismeno D. Zamezit pristupu vcel do neobsazenych ulu a VCELIHO DILA....V podobnem duchu budou nejspis i narizeni SVS jinych kraju.

----
Myslel jsem normálně mimo OP.

Mám dojem, že nakonec může jen zkontrolovat zda vedeme řádně evidenci na předepsaném formuláři, hlásíme do 14 změny do Hradištka atd (což asi většinou neděláme) a to je asi tak všechno.

Jinak samozřejmě vítám snahy dělat víc než je dosud zvykem, ale podle mě tomu chybí právní rámec. Tedy včelařství nemá stanoveno co a jak je ještě možné.

Teoreticky to může zklouznout v audit pořádku ve včelínech a správně natřených úlech a zda nejsou někde na zemi na paletách nějaké neuteplené úly - dle někoho to taky je nepřijatelná praxe. Včetně zasítovaného dna.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58789


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 9. 2012
Re:

&nbsp;Organizace to včelařům dělá z toho důvodu že vlastní jeden přístroj a není radno aby s ním pracoval nezpočet lidí To by nepřežil jednu sezónu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gusto &lt;e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 28.9.2012 11:10:44
> ----------------------------------------
> Aleši,myslím že Zdenek to myslel tak,že prvé dve ošetrenia sa dajú
> obísť(zapalovanie pásikov)ale tretie by mala vykonávať organizácia
> aerosolom,a tam by sa tomu vyhnúť nedalo..že prax je iná,ako aj ty
> spomínaš,tak to už je druhá vec:-)
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58790


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 9. 2012
na uklidnění

http://www.youtube.com/watch?v=1AhDItOZBro&feature=share

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58791


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.12.2) --- 28. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783) (58785) (58789)

Ono to co může si včelař ne/dovolit v rámci chovu včel sepsané je, určitě na požádání veterina poskytne a nebo odkaz, kde hledat. Nevyvěšovat rámky s dílem tam bude také, nátěr úlu, to asi ne, ale k úlům je povinnost mít je očíslované. V podstatě co platí v OP, platí i v běžném chovu, ale v OP se to zdůrazňuje písemně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58792


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 29. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783) (58785) (58789) (58792)

AM:
Ono to co může si včelař ne/dovolit v rámci chovu včel sepsané je, určitě na požádání veterina poskytne a nebo odkaz, kde hledat. Nevyvěšovat rámky s dílem tam bude také, nátěr úlu, to asi ne, ale k úlům je povinnost mít je očíslované. V podstatě co platí v OP, platí i v běžném chovu, ale v OP se to zdůrazňuje písemně.
----------

Pokud má platit nějaký předpis, měl by být veřejně známy a přístupný. Přeci nebudu pátrat jestliněkde někdo něco nemá v šuplíku.
Mělo by to být definováno a pak se můžeme bavit o tom že to někod bude kontrolovat.

Když si vezmu, že většina malých, větších i velkých včelařů má volně přístupné dílo v průvanu tak to asi nic nezakazuje.

To samé ty pověsti o povinnosti chovat včely na rozběrném díle,nebo jen Kraňku.

Takžejaké předpisy má včelař za povinnost dodržovat mimo OP, vyhlášky o varroaáze (v každém kraji jiné) a veterinárního zákona?
Co tedy může u mě kontrola kontrolovat kromě vyplňování formulářů?

Osobně velmi pochybuji že by šla smyslupně (tedy tak aby to bylo dodržovatelné) definovat nějaká přesnější kritéria.

Pokud někdo o něčem ví, ať dá odkaz.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58793


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 29. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783) (58785) (58789) (58792) (58793)

AM:

Ale k úlům je povinnost mít je očíslované.

-------------

Toto je například klasická blbost z dob budečáků atd.

Jak mám očíslovat nástavkové úly volně na včelnici?
Kčemu by to bylo,když vynechám nějakou evidenci pro chov matek atd.

Na jaře zvyýším stavy o 30-150% a na podzim pospojuji.
Co je původní číslo, to spodní či horní včelstvo když spojuji? :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58794


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.52.1) --- 29. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783) (58785) (58789) (58792) (58793) (58794)

S těmi předpisy si myslím, že je to tak, že neznalost neomlouvá. Kdo chce chovat včely měl by se postarat a vědět. Půjčoval jsem známému vozík a měl obavu jestli na ten vozík co mám nepotřebuje řidičák skupiny E, tak se to snažil zjistit hledáním na internetu vyhlášky a zjistil, že nezjistil nic. Tak si zavolal do autoškoly, takže také nikde veřejně dostupné to neměl, já mám skupiny všechny a vzík jsem kupoval velikostně podle potřeby a velikost neřeším.
Dílo na průvanu být může, ale nemá být přístupné včelám. S těmi čísly to hloupost od budečáků není, to platí pořád. Když dávám vzorek na mor do laboratoře tak nepíšu 25 včelstev ve vzorku, ale včelstvo č. 1-25, 26-40 atd. Já mám čísla našroubovaná na stojánku pod dnem, takže když rozšířím, tak posadím úl na místo a má i přidělené číslo. V pondělí mám nějaké zařizování s vet. tak když si vzpomenu tak se ho zeptám, kde hledat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58795


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 29. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783) (58785) (58789) (58792) (58793) (58794) (58795)

AM:
Já mám čísla našroubovaná na stojánku pod dnem, takže když rozšířím, tak posadím úl na místo a má i přidělené číslo.
----------

Takže nemáš očíslované úly. :-)
Ale jen palety.

Já tady nechci hnidopišit, alejen ukázat jak je obtížné napsat dobře nějaký předpis. I na takovou "blbost" jako je očíslovaní úlů. (U nás má většina předpisů ve firmě vývojový diagram, pro různé možnosti různé postupy atd. A těch změn, než je použitelný bez následků. Už to vidím ve včelařství:-) )

A což teprve skladování souší.
Co to je nepřístupné včelám?
Jak toho mám dosáhnout, když nástavky nemusí být 100% včelotěsné. Budováním skladu s dvojitými dveřmi a chlazením?

Jak by měla taková praxe vypadat? Znám pár minivčelařů co toho dosahují že mají plásty v plastových sudech, pár skříní. Pak pár velkovčelařů co mají chlazené sklady.

Ale naprostá většina včelařů co jsem kdy viděl má včelám přístupné souše, ale i místa kde vytáčí med.

To by byla darda,kdyby se najednou zjistilo, že je to zakázáno. A jaký by to mělo přínos?

K tomu číslování úlů, jen co provedu obnovu nástavků, dostanou svá evidenční čísla. Pak budu mít čislované úly a dodržím předpis. Nikde není zakázáno, že by úl měl mít víc čísel. Platí to nejblíže dnu. :-)

Doposud to funguje tak, že na každé včelnici je označen začátek číslování, zleva, zprava a pokud bych potřeboval identifikovat vzorky, je to jasné - úl 1-15,16-30,31- ...

Karel


P.S.
Přečtěte si článek v MV o včelaření na Novém Zélendu - tam porušují naprosto včechny "naše předpisy", spíše přesvědčení o správné praxi a mají tam potíže s morem?
STačí jediné pravidlo - zodpovědné chování. Možná to je tím, že malovčelař tam má stovky včelstev a tím je dáno, že mu to musí fungovat,jinak přijde o majetek. MOžná kdyby se tam rozšířilo minivčelaření po 1-20 včelstev tak tam mají taky problémy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58796


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.48.1) --- 29. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783) (58785) (58789) (58792) (58793) (58794) (58795) (58796)

Asi kdybych to měl brát doslovně tak si myslím, že psáno bude očíslovaná včelstva, ale určitě tím nikdo nemyslel cejchovat včely :-). Mě se číslo na stojánku pod úlem zdá jako nejschůdnější řešení, uvažoval jsem o umístění na vysoké dno, ale to jednou za čas vyměňuji také za zrenovované a s nástavky mohu pohnout během roku také + renovace, nic nevydrží věčně. A aby nástavek nebyl včelotěsný, to už by vyžadoval pořádnou renovaci. Já mám uloženy nástavky s dílem pod kůlnou bez přední stěny, mám nadělané z latěk rámy s muším pletivem a dávám to pod a na komín nástavků. V dobách, kdy se při klinických prohlídka pálila jen pozitivní včelstva to číslování bylo první co veterinář vyžadoval. No a kdyby na to číslování měl být ještě nějaký manuál, jen t ne, to by jsme víc nesměly.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58797


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.33) --- 29. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783) (58785) (58789) (58792) (58793) (58794) (58795) (58796)

Cele nase vcelarstvi je de fakto postaveno na osobni zodpovednosti vcelaru a ta je nevalna.Vcelarit muze ten nejvetsi antitalent a lajdak,v mase vcelaru se hrave schova.Od cislovani nebo necislovani ulu sotva kdo muze neco chytit.U nas jsme par let po moru,kdy shorelo sakum pikum vsechno,zdalo by se,ze konecne budou vcelari ostraziti a zodpovedni...Zdalo by se.Bohuzel.Jeden blb udela hromadu sousi na zahrade,dalsi idiot nezavre dvere od mistnosti s medometem a natocenym medem(co natocil,vcely do vecera odnesly zpatky do ulu,a nejen do jeho) a to jsou OP tesne okolo! Dokonce se naslo stanoviste nehlaseneho vcelare se 17 vcelstvy,ktera nikdo nevysetroval,nebyt par delniku,kteri se prokecli v obchode,ze stavi medarnu,tak o tech 17 vcelstvech v OP nikdo nevedel!!! Od SVS dostal za neodevzdani vzorku smesnych 500 kc pokuty!!! Tak budem palit diky vcelarum diletantum porad dokola???Pak ma clovek poradne dilema,jestli zvysit pocet vcelstev,a z konicka se stava adrenalinovy sport...JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58798


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.33) --- 29. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783) (58785) (58789) (58792) (58793) (58794) (58795) (58796) (58797)

"doba kdy se pri prohlidkach palila jen klinicky pozitivni vcelstva" Budes se divit,podobny nesmysl se planuje znovu.Do 25% stanoviste jen klinicky pozitivni vcelstva,nad 25% cele stanoviste.Takze MVP bude mit opet zelenou.Napred se spali 25%,za rok zbytek plus okolni stanoviste.Opet je smyslem tohoto postupu,ze vcelar obmeni dilo,dezinfikuje uly,snizi se infekcni tlak a mor se zazracne ztrati...A znovu osobni zodpovednost vcelare,staci jeden blb,ktery nesmete na mezisteny,nevyzehne uly a snazeni okoli je zbytecne...JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58799


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.48.1) --- 29. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783) (58785) (58789) (58792) (58793) (58794) (58795) (58796) (58797) (58799)

2 a 3x ročně po dobu dvou let jsem s veterinářem chodil na prohlídky k jednomu včelaři, pro klinicky nemocná včelstva, co jich na začátku měl cca 50 včelstev a pokaždé jsme něco našly, než skončilo na ohni všechno a tak by se dalo vzpomenout i na jiné příklady s podobným koncem. Ještě že jsem dal jako prohlížitel výpověď. Ono, ale jak bude docházet po několika letech až desetiletí OP trpělivost, tak je dobré si vzpomenout, že tam kde selhává diplomacie je dobře sednutá facka víc jak 1000 paragrafů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58800


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 29. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783) (58785) (58789) (58792) (58793) (58794) (58795) (58796) (58797) (58799)

doba kdy se pri prohlidkach palila jen klinicky pozitivni vcelstva" Budes se divit,podobny nesmysl se planuje znovu.Do 25% stanoviste jen klinicky pozitivni vcelstva,nad 25% cele stanoviste.Takze MVP bude mit opet zelenou.Napred se spali 25%,za rok zbytek plus okolni stanoviste.Opet je smyslem tohoto postupu,ze vcelar obmeni dilo,dezinfikuje uly,snizi se infekcni tlak a mor se zazracne ztrati...A znovu osobni zodpovednost vcelare,staci jeden blb,ktery nesmete na mezisteny,nevyzehne uly a snazeni okoli je zbytecne...JosPr
----------

Pamatuji dobu kdy se pálilo ceé stanoviště při výskytu kliniky nad 50%. V té době jsme byl/nebyl v OP takže to vím celkem přesně.

Pak se na nátlak včelařů změnil předpis na spálení všeho i při jedné buňce v jednom včelstvu.

Teoreticky by jmsme na tom měli být o 100% lépe jak před tím. Zaznamenal někdo nějaký pokrok za minulých víc jak 5 let pálení. jak tak slyším, tak jste stále obklopeni OP.

Nemusím chodit na N.Zélend, stačí si přečíst Slovenskou metodiku.

Máš 1/3 nového díla? Ano, pak se pálí jen klinika a včelař dělá ozdravná opatření a má nárok na náhradu.
není? pak se pálí vše a bez náhrady.

Mně to připadá naprosto logické.

Nebo co takhle nařízení že se musí každé včelstvo na jaře prolédnout, pozitivní spálit a jede se dál bez buzerace. Vždyť je to normální bakteriální onemocnění, žádný mor, slintavka, kulhavka co je prý vysoce infekční.
Tak to popisoval MVDr Hovorka z N. Zélandu - tam prý není mor problém.

Ale tam z boje proti moru nevyrostl nový byznys jako u nás.


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58801


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 29. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783) (58785) (58789) (58792) (58793) (58794) (58795) (58796) (58797)

AM:
V dobách, kdy se při klinických prohlídka pálila jen pozitivní včelstva to číslování bylo první co veterinář vyžadoval. No a kdyby na to číslování měl být ještě nějaký manuál, jen t ne, to by jsme víc nesměly.
--------

V OP bych byl pro zapečetění - tedy úřední označení úlu, třeba výžehem.
Protože nějaká dobrovolnost na chytráky je málo.

Jinak bych to nechal na včelaři.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58802


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.48.1) --- 29. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783) (58785) (58789) (58792) (58793) (58794) (58795) (58796) (58797) (58802)

Nebudu mít nic proti tomu když se bude vytahovat ze stanoviště pouze klinicky nakažená včelstva, ale pouze v tom případě, že všichni kdo tohle hájí, by měly dělat prohlížitele, aby si to užily pěkně natur a aby zjistily kolik je to práce a dost často ůplně k ničemu. Nějaké dejte mi pět šest schopných lidí a Já vám ukážu co ve mě je, mělo by se to nebo ono, neberu.
Já jsem pro to, aby se to řešilo laboratorně tolerance do 10/2 max. 10/3 nařízená dezinfekce apod. a co je nad, na oheň všechno a aby vyšetřovaly všichni. Já tohle vyšetření podstupuji každý rok dobrovolně a za svoje.A co dělám sám, můžu také požadovat po druhých.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58803


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.49) --- 29. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783) (58785) (58789) (58792) (58793) (58794) (58795) (58796) (58797) (58799) (58801)

Paleni jen klinicky pozitivnich vcelstev do 50%stavu dovolilo moru rozlezt se po celem okrese,zbytek nad 50% se palil dalsi rok.Zasadni zlom nastal pri paleni celeho stanoviste pri 1 pozitivnim vcelstvu,padla spousta stanovist.Behem par let doslo k radikalnimu ozdraveni okresu,soucasna ohniska jsou pouze jednotliva stanoviste.(nikoliv cele vesnice),dve z nich jsou byvala pozorovaci stanoviste,kde byl zjisten jen vyskyt spor bez kliniky,narizena ozdravna opatreni a jejich vysledkem dalsi rok zjistena klinika a paleni.Takze zdali ono pozorovani k necemu je,pochybuju...A najednou zas nekdo planuje palit kliniku do 25% stanoviste.Nechapu tento krok.Asi nam otrnulo...JosPr.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58804


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.179.161.201) --- 29. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783) (58784)

Klobouk dolů před takovým doktorem, možná že se doopravdy blýská na lepší časy řekl bych , kdybych byl nenapravitelný optimista a to zas nejsem. Prostě téměř 150 let vybíráme do chovu včel z hlediska přírodních zákonů zmetky a pak se divíme, že se hromadí problémy.Vždyť co v přírodě nemá vyvinut obranný a rozmnožovací pud nemá právo na život a i z těchto včelstev se tvrdou přírodní selekcí dočká dalšího jara tak stěží třetina. Pak je i odolnost vůči nemocem úplně jiná.Asi si každý musíme sáhnout do svědomí a začít trochu jinak. Hlavně se naučit chovat matky a sekat odělky jak Baťa cvičky z těch nejvhodnějších včelstev a žel tvrdě selektovat čili zabíjet včelstva která jsou nic moc a likvidovat ve vařáku jejich dílo. Což o to teoreticky je to snadné, ale v české kotlině s téměř nejhustčím zavčelením na světě prakticky nemožné. No uvidíme Zdraví R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58805


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ondrej Vacha (62.245.116.245) --- 29. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783) (58785) (58789) (58792) (58793) (58794) (58795) (58796)

Muzu se optat, kdyz vetsina vcelaru ma souse pristupne vcelam, jak je to se zavijecem? Doted jsem si myslel, ze skladovani v plastu ci chladu je prave obrana proti zavijeci.

s pozdravem
Ondrej Vacha


---------
A což teprve skladování souší.
Co to je nepřístupné včelám?
Jak toho mám dosáhnout, když nástavky nemusí být 100% včelotěsné. Budováním skladu s dvojitými dveřmi a chlazením?

Jak by měla taková praxe vypadat? Znám pár minivčelařů co toho dosahují že mají plásty v plastových sudech, pár skříní. Pak pár velkovčelařů co mají chlazené sklady.

Ale naprostá většina včelařů co jsem kdy viděl má včelám přístupné souše, ale i místa kde vytáčí med.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58806


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.48.1) --- 29. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783) (58784) (58805)

Pokud je řeč o moru, tak k nějaké odolnosti jsem zase skeptik Já. Protože si myslím, že kdyby byla, tak už by si včelaři před těmi 150 lety strčily do klátu včely morurezistentní, protože ta přírodní selekce má o hodně větší náskok než nějaký čas od začátku včelaření. Příroda určitě nečekala na člověka až tu odolnost z tý včely vyselektuje.
Selektovat včely s dobrým čistícím pudem je užitečné ve více směrech, ale je to také o tom udržet včely v síle, tam bude začátek odolnosti proti nemocem. Aspoň proti těm původním.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58807


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 29. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783) (58784) (58805) (58807)

Jednou z podstatných složek "odolnosti" proti nemocem je v přírodě prachobyčejné rozmnožování rychlejší než je rychlost šíření nákazy.
A rychlost šíření nákazy, jak známo, se zvyšováním koncentrace včelstev stoupá cca exponenciálně, zatímco se snižováním koncentrace včelstev klesá až k nule.

To je důvod, proč některé nemoci existují ve včelstvech "od nepaměti" a včely si na ně pořád nevypěstovaly odolnost.

Záleží na detailech. Jestli se nakonec ustálí stav určité odolnosti, že nemoc či parazit je ve všech včelstvech, ale likviduje jen něčím jiným oslabená včelstva a ostatní přežívají.
Nebo jestli se objeví oscilace. Období, kdy se nemoc rychle šíří kvůli poměrně vysokým hustotám včelstev a kdy většina včelstev vyhyne. A tím se rychlost šíření podstatně zmenší, nemoc utlumí a stáhne do nějakého ohniska. A období, kdy jsou včelstva zdecimována, jejich hustota je velice nízká a tak se nemoc nešiří. A včelstva se postupně množí, jejich hustota se zvyšuje až opět udeří nemoc a oscilace se opakuje.
Nebo v krajním případě nemoc zdecimuje téměř všechna včelstva a po odeznění jich zbude tak málo, že už populaci obnovit nestačí a ta tak vymře.

Pro včelaře to znamená, že by měl dělat co nejvíc oddělků a špatné co nejvíc brakovat. Ale taky by ty oddělky měly být geneticky různorodé, protože v přírodě taky nepřežívá výhradně potomstvo jen jednoho nejúspěšnějšího včelstva, ale přežívá potomstvo celého souboru těch nejúspěšnějších. Z úspěšnějších víc, z méně úspěšných méně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58808


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 29. 9. 2012
Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...

Pravdu máš... dneska bych se zrovna zabil... Mám toho moc a tak jsemcíleně
měl vybraný ostřejší oddělek, že s ním posílím jiný, kde je matka která mě
zajímá. Výsledek? Matku jsem našel snad na 36. plástu, zabil a protože jsem
plásty převěšoval do jiných nástavků, tak jsem zjistil, že zrovna tahle
ostřejší zabitá matka němela na konci září žádný plod... To je fakt na
zabití. Mám tam nějaké sestry, tedy snad, tak se ještě zítra podívám, snad
je tam ještě nějaká podobná. Pro začátečníky - brzy bez plodu znamená déle
bez plodu přes zimu= méně roztočů.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>

Datum: 29. 9. 2012

Předmět: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
"Klobouk dolů před takovým doktorem, možná že se doopravdy blýská na lepší

časy řekl bych , kdybych byl nenapravitelný optimista a to zas nejsem.

Prostě téměř 150 let vybíráme do chovu včel z hlediska přírodních zákonů

zmetky a pak se divíme, že se hromadí problémy.Vždyť co v přírodě nemá

vyvinut obranný a rozmnožovací pud nemá právo na život a i z těchto

včelstev se tvrdou přírodní selekcí dočká dalšího jara tak stěží třetina.

Pak je i odolnost vůči nemocem úplně jiná.Asi si každý musíme sáhnout do

svědomí a začít trochu jinak. Hlavně se naučit chovat matky a sekat odělky

jak Baťa cvičky z těch nejvhodnějších včelstev a žel tvrdě selektovat čili

zabíjet včelstva která jsou nic moc a likvidovat ve vařáku jejich dílo. Což

o to teoreticky je to snadné, ale v české kotlině s téměř nejhustčím

zavčelením na světě prakticky nemožné. No uvidíme Zdraví R. S."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58809


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 29. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783) (58785) (58789) (58792) (58793) (58794) (58795) (58796) (58806)

Muzu se optat, kdyz vetsina vcelaru ma souse pristupne vcelam, jak je to se zavijecem? Doted jsem si myslel, ze skladovani v plastu ci chladu je prave obrana proti zavijeci.

s pozdravem
Ondrej Vacha
---------------
Pak je ještě možná ochrana průvanem a chladem. Záleží na kraji, teplý x chladnější.

Dále pokud má někdo dadant, tedy NN medníkové nezaplodované, tak ty zavíječi nechutnají,potřebují právě dusík z těch košilek a výkalů.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58810


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 29. 9. 2012
Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58809)

RH:
že zrovna tahle
ostřejší zabitá matka němela na konci září žádný plod...

--------

Nevím, mně spíš by přišlo divné, že by teď nějaký plod byl.
Tedy třeba ve víc jak 1/2. Podle mě tady u mě nijak mimořádná a vzácná vlastnost.

Protože se v nich teď nehrabu, tak nebudu nic tvrdit 100%.

Ale protože jsem letos měl zpoždění, tak jsem se v nich asi před 2-3 týdny hrabal a kontroloval zásoby. Většinou jsem viděl jen zavíčkovaný, málokteré mělo ještě otevřený plod.
Takže předpokládám žejosu nyní bez plodu.
A včera jsem byl na toto tázán jedním začínajícím - nenašel žádný plod, jestli je to OK?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58811


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PHolub (178.248.56.32) --- 29. 9. 2012
Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58809) (58811)

Kdo monitoruje, tak vidí, že se při konci plodování rapidně sníží spad měli a přestanou padat světlí roztoči.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58812


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjekl (90.179.161.201) --- 30. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783) (58784) (58805) (58807)

No vidíš, já mám jiný názor. Po Bond testech odešly nejrychleji dcery od IM, která měla reklamou i mnoholetým šlechtěním mít již hodně upevněný čistící pud. No možná měly ale byl jim vcelku na ..... .Naopak přežily včelstva překvapivě s úplně jiným původem. A tak se začneč ptát proč, protože jinak by ty hlavně šíleně drahé testy byly k ničemu. No a skutečně v tom hraje roli přirozené spáření a vitalita. Jestli tomu nevěříš, můj problém to není. Klobouk dolů před tím veterinářem, který poprvé pojmenoval něco kolem čeho ostatní chodí po špičkách a bojí se jen pomyslet! Zdraví R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58813


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.8.2) --- 30. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783) (58784) (58805) (58807) (58808)

Tak jak jste to Radime popsal by pořád znamenalo jedinec s vyšší odolností co přežil(to je to ohnisko) a ze kterého se znovu rozšíří včelstva do krajiny. Odněkud se včelstva vzít musí, z nebe nespadnou. A pokud se koloběh opakuje, a to se opakuje, znamenalo by to pořád odolnější včelstvo než včelstvo mateří. Aspoň podle některých tvrzení, že co přežije má vyšší odolnost.
Dnes při zavčelení se nemoc pořád šíří hlavně přes slabá vyloupená včelstva a nebo roje, která ve finále dopadnou stejně. A nemyslím si, že tomu dřív bylo jinak, málo která brť mohla mít 150l a víc, beru to podle toho jak by takový strom přežil než padne k zemi, a malý prostor brtě znaméná také větší rojivost. Nemoc si roj odnáší v žaludcích včel sebou. Takže větší migrační schopnost dostat se dál do krajiny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58814


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.8.1) --- 30. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783) (58784) (58805) (58807) (58813)

Která linie to byla Rudolfe, co nejrychleji odešla? A na vitalitu, která souvisí i s ranným chovem matek, jako prevenci proti nemocem věřím. Už jste někdo viděl, aby nějaký neduživý mrzák měl první na jaře trubce? Já ještě ne.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58815


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.49) --- 30. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783) (58784) (58805) (58807) (58808) (58814)

Rojeni je onen evolucni motor,diky kteremu prezila vcelstva do dnesni doby,obrana proti nemocem,novy zacatek na novem dile kazdy rok.Co se dokazalo zasobit na zimu,prezilo a predavalo geny dal.Pro vcelare je rojeni ekonomicka facka...Kdysi jsem tapal,proc si nejsilnejsi vcelstva drzi v tuto dobu trubce,dnes uz vim,ze jsou to vcelstva,ktera se budou chtit od pulky dubna rojit,kazdy rok se to nekteremu kolem 25.dubna povede,jenom kdyz se o par dnu opozdim s pridanim bedny.Az komin 5-6 VN tyto choutky prekazi.Tato vcelstva maji prirozene sparene matky a kdyz srovnam barvu delnic oproti sedym delnicim F1,maji napadne zbarveny prouzek na zadecku do cervena.Primo to cinkne do oci v nekterych vcelstvech,jinde je mix delnic.Ze by trubci z F1 byli pomalejsi???JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58816


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 30. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783) (58785) (58789) (58792) (58793) (58794) (58795) (58796) (58797) (58799) (58800)

AM:
2 a 3x ročně po dobu dvou let jsem s veterinářem chodil na prohlídky k jednomu včelaři, pro klinicky nemocná včelstva, co jich na začátku měl cca 50 včelstev a pokaždé jsme něco našly, než skončilo na ohni všechno a tak by se dalo vzpomenout i na jiné příklady s podobným koncem. Ještě že jsem dal jako prohlížitel výpověď.

----------
přrfpokládám, že ten včelař měl stále vše stejné, takže žádná ozdravné opatření typu likvidace všeho díla, přemetení na MS, desinfekce úlů a rámků nebo nové atd.

Bez toho se namá o tom vůbec bavit, to je pak jen zdržovací salámová metoda. ALe mám takový dojem, že je i dnes v možnostech SVS toto nařídit.

A v té nové to doufám bude, makáš, máš šanci včely zachránit. A podle mě pak máš šanci na náhradu, jinak nic.

Mám takový dojem, jestli právě ta náhrada za spálené nevede k té lhostejnosti.
Prostě náhrada jen tam,co si kliniku najdou nebo objednají vyšetření, zbytek co jim je to nalezeno v pozdním stádiu bez náhrady.

Tam u JosPro, to co nacházeli a pálily - to bylo asi něco staršího, ne? Přeci jim to tam nespadlo z nebe.

Podle mě je rozdíl, jestli někdo včelaři s morem pár let, odejdou mu opakovaně včely a on stále nic, jen vesele zásobuje okolí. A na druhé straně okolo nějaký smolař co si toho všimne na světlém díle na pár buňkách a upozorní na to. Takoví by na rozdíl od těch bez náhrad měli dostávat "nálezné" - tedy prémii, třeba zaplatit i práci, nejen materiál při záchraně.
Já shodou okolností jsem vděčný dvěma různým lidem co objevili mor. V druhém případě v mém těsném okolí - tam se podle všeho dohledal jeden úl a bylo to. A za dva roky byl okres čistý.

Karel

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58817


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 30. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783) (58784) (58805) (58807) (58808) (58814)

"Tak jak jste to Radime popsal by pořád znamenalo jedinec s vyšší odolností co přežil(to je to ohnisko) a ze kterého se znovu rozšíří včelstva do krajiny. Odněkud se včelstva vzít musí, z nebe nespadnou. A pokud se koloběh opakuje, a to se opakuje, znamenalo by to pořád odolnější včelstvo než včelstvo mateří. Aspoň podle některých tvrzení, že co přežije má vyšší odolnost.
Dnes při zavčelení se nemoc pořád šíří hlavně přes slabá vyloupená včelstva a nebo roje, která ve finále dopadnou stejně. A nemyslím si, že tomu dřív bylo jinak, málo která brť mohla mít 150l a víc, beru to podle toho jak by takový strom přežil než padne k zemi, a malý prostor brtě znaméná také větší rojivost. Nemoc si roj odnáší v žaludcích včel sebou. Takže větší migrační schopnost dostat se dál do krajiny. "

Za prvé co to je zavčelená krajina? Já tvrdím, že zavčelená krajina je taková krajina, kde ještě jednotlivá včelstva mají mezi sebou kontakty skrz nejdále létající jedince. Případně to je taková krajina, kde ty kontakty vzniknou po roce, dvou letech množení včelstev. Protože 2 - 4 generace včelstvo vydrží i když jsou nové matky oplozovány trubci bratry od téže matky.
Když vezmeme maximální dolet létavek 5 kilometrů, je to zhruba jedno včelstvo na 5 - 10 kilomerů čtverečních. Když vezmeme dolet trubců 15 kilometrů, je to zhruba jedno včelstvo na 35 - 50 kilometrů čtverečních.
když vezmeme kontakt po 1 - 2 letech pomnožení, je zavčelená krajina i tehdy, když pouhé jedno včelstvo připadá na 100 - 200 kilometrů čtverečních.
Zatímco dneska je kolik? V průměru, pokud si to dobře pamatuji, 10 včelstev na kilometr čtvereční, ale leckde je 100 i víc včelstev na kilometr čtvereční.

Při současném zavčelení se snad shodnem, že mezi všemi včelstvy vzájemně se vyměňují trubci i včely a tudíž nemoc či parazit přeskakuje ze včelstva na včelstvo. Tudíž důležitá je řeknemě "osobní" odolnost konkrétního včelstva. Plus navíc k tomu oslabené včelstvo je vyloupeno desítkami dalších včelstev, které si odnesou i masívní nákazu.

Při minimálním zavčelení je to jiné. Roje odletí nejspíš dostatečně daleko, takže když matečné včelstvo po odletu rojů zahyne třeba už v červnu na třeba varaózu nebo mor, je to už jedno. Roztoči varoa zahynou se včelstvem, přirodní dutina zamořená morem plodu bude s velkou pravděpodobností během relativně krátké doby jednotek let vyloupena, zničena či osídlena nějakým jiným "nájemníkem" , takže až se po nějakém roce nějaký roj dostane do blízkosti této dutiny, nebude včely lákat a nestane se tak zdrojem nového zamoření.

V rojích je koncentrace nákazy zmenšena. Spor moru plodu může být tak málo, že se včelstvo úplně očistí, roztoči varoa budou omezeni plodovou přestávkou a vlastním rojením,takže v roji jich bude málo. Na udržení včelstev stačí, když roj zesílí a nabere zásoby na zimu a druhý rok funguje tak do konce května, než udělá nejméně 1 - 2 další roje. Pak už zase klidně může zahynout.

A tohle by mohla zvládnout i včelstva se současnou odolností k varaóze i k moru. Víme, že včelstva neléčena na varaózu žijí dnes tak dva roky. Co se týká moru, podle všeho to rozhodně nefunguje tak, že jeden týden je zamoření malé, druhý týden je zamoření sporami střední, třetí týden propukne masívní klinika a čtvrtý týden je všechno mrtvé. Ty časové intervaly jsou v jednotkách měsíců, možná i co půl roku....

Takže při současném zavčelení je odolnost včelstev jednoznačně nedostatečná a musí se jim pomáhat uměle, aby přežily. Při minimálním zavčelení se dá očekávat, že současná odolnost včelstev by byla pro přežití dostatečná.

Tudíž by se nemusel ouvažovat jen o tom, jak zvyšovat odolnost včelstev. Ale třeba taky i o tom, jak chovat včelstva tak, aby pro přežití nemusela mít tak vysokou odolnost.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58818


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.46) --- 30. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783) (58785) (58789) (58792) (58793) (58794) (58795) (58796) (58797) (58799) (58800) (58817)

Ne Karle,z nebe to nespadlo.Dalo by se to charakterizovat temito slovy:naprosta ignorace predpisu pro kocovani,paleni jen klinickych vcelstev do 50% stavu,rezignaci kocovnika na osetrovani nakazenych vcelstev-ulet nakazenych roju.Shrnu to:1 rok prijizdi kocovnik,nikam se nehlasi,je tu.Na podzim se ocitame v OP na hrane pasma.2 rok jaro,vysetreni meli,on pozitivni po dodatecnem odberu meli na MVP(udajne jako clen jine ZO nevedel,ze je v OP!!!),nasich 10 stanovist beze spor !!! Jemu provedena prohlidka,klinika u mene nez 50 % a paleni jen klinickych vcelstev !!! 3.rok jemu spalen zbytek,v obcich okolo spory.U mne 10 na treti,ac jsem byl nejbliz(100% obmena dila),ostatni na patou.Nalezam si kliniku na mezistene,veterinar u ostatnich ve 3 !!! obcich okolo ohniska.Konec vsech stanovist v okoli...Pul roku vylupovani ponechanych nakazenych vcelstev,a bylo vymalovano.JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58819


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.49) --- 30. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa... (58774) (58775) (58776) (58778) (58779) (58780) (58782) (58783) (58785) (58789) (58792) (58793) (58794) (58795) (58796) (58797) (58799) (58800) (58817) (58819)

A pouceni z meho predesleho prispevku?Pro CSV trvat na profesionalnim chovani zajmovych chovatelu,na dodrzovani veterinarnich narizeni a narizeni pro kocovani,na registraci stanovist clenu jinych ZO(coz uz je 3 roky jen na papire!!!).A pro SVS dusledne kontrolovat ozdravna opatreni,pri nesplneni odmitnout fin.nahradu,a opravdu namatkove kontrolovat zootechniku stanovist.Pri zjisteni nehlasenych stanovist financni postih(citelny,ne smesnych par set korun).Nas pripad je odstrasujici.Snad si z nej ostatni vezmou ponauceni.JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58820


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78716 příspěvků(zde zobrazeno 121 příspěvků, od č. 58700 do č. 58820)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 120 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu