Včelařská konference

Jelikoz nam KEZ rovnez certifikoval nas bioprovoz vcel, tak vim,ze loni byl Dr. Pintirovi certifikat odebran. MNozstvi medu v BIO kvalite, ktere bylo oficialne prodano (doklady v ucetnictvi atd.) presahovaly v prumeru pres 140 kg na vcelstvo a kde je nemale mnozstvi, ktere se prodalo bez oficialnich ucetnich dokladu. To uz i KEZU dosla trpelivost. Kdyz mu byl certifikat odebran,tak jsme byli kontaktovany mnoha obchodniky z cele CR, at zastoupime Dr. Pintire v dodavkakach BIOMEDU. Bohuzel to neslo, protoze nasi cenu BIOMEDU nebylo mozne dostat pod 150 kc/kg. Nebot cela jarni snuska (vcetne ramku se musela vcelam vracet na zimovani) takze zbyva 1-2 snusky za cely vcelarsky rok a nekdy ani to ne. Cena za jakou se BIOMED dr.Pintire prodaval dalsim prodejcum byla okolo 90 Kč.

No co k tomu dodat ?

My uz s BIOPROVOZEM koncime, poplatky se neumerne zvedly a diky podvodnikum s BIO produkty uz cesky zakaznik na ne opravnene neveri. Osobne si delame BIOPRODUKTY sami,tem muzeme verit. A jinak jsme si odzkouseli, ze neni vubec zadny problem s roztocem, pokud vcelstva monitorujete a lecite pomoci org.kyselin (stavelova a maravenci). Nepotrebujete ani VARIDOL ani GABON. A na tohle zakaznici slysi a nastesti mi veri.
Pokud nekdo chodi na rakouske,svycarske ci nemecke weby, tak 70 %inzeratu na prodej medu je s textem , Bienen nur mittels OXALSAURE und Emmeisensäure gegen Varroa behandelt. Vcely osetrovany proti varoaze pouze kyselinou stavelovou a mravenci.

P.

by ma len zaujímalo,ako sa do tých bio medov od uvedeného včelára dostali neonikotinoidy...nedávno boli zverejnené rozbory,nepamatám už presný odkaz..

Tak teď jsem se v tom nějak ztratil, ale spíš nedorozumění. Já jsem se ptal nepodepsaného kolegy ze Slovenska z čeho cituje. Bavím se o prvním příspěvku "Zásoby". A šlo o Pepanuv názor/zkušenost z příspěvku č.58 700, to o tom omezeném ukládání zásob.

Jinak můj názor na úly, metody apod. je ten, že je historicky dokázáno, že historie se opakuje. Zdědil jsem po svém pradědovy svázaný časopis "Rádce český rolník" z r. 1931 a v jednom článku řeší jestli používat mezistěny nebo ne. 81 let uteklo jako voda a včelaři řeší to stejné atd.

Aleši, napsal jsem, že pro mě!! to znamená, že to můj výrok a vzhledem k
tomu, že možná kolektiv učitelů z Nasavrk bude popo 27 letech dělat novou
učebnici, pak se to ¨dovíš i z ní, protože bez urážky, kdyby každý druhý
včelař nebyl spekulant a vynálezce a svoji neschopnost produkovat med i
další produkty okecává technologií, tak v ty Langstrothy by opravdu
stačily...

RAdek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Ale Molčík <e-mail/=/nezadan>

Datum: 21. 9. 2012

Předmět: Re: Zásoby.
"Pro lepší pochopení myšlenky bych požádal o odpověď z čeho je to citát.

Děkuji"

Reklama je bezbreha,zvlast v dnesni dobe si muze kazdy napsat co chce..Nez ho nekdo majzne pres prsty pro klamani spotrebitele..JosPr

Konečně to někdo dokázal, ale nevím proč mu to nikdo nechce věřit, když je to snaha mnoha včelařů. A jak se říká " přej a bude ti přáno" a z toho mi vychází, že pan doktor je tedy hodně přejíci člověk. A teď vážně, byl někdo na exkurzi, nebo zná pana doktora osobně?

Tak to se omlouvám, už je mi to jasné :-).

Pán Molčík, citacia prevzatá z prispevku 58700.

Znáte někdo pana Pintíře? Viz prodej medu na Aukru níže.
(...) Pan Pintíř je také zároveň jediným českým včelařem, kterému se
přirozenou cestou podařilo vypořádat se s parazitárním onemocněním včel
způsobené roztočem Varroa destruktor. (...)
--------

http://aukro.cz/lesni-med-bio-i2581021044.html

*Lesní med BIO*

*Pošumavský biomed od ekologického včelaře Dr. Ing. Jana Pintíře, Ph.D.*

První český biomed certifikovaný společností KEZ, o.p.s.

Pan Pintíř je také zároveň jediným českým včelařem, kterému se přirozenou
cestou podařilo vypořádat se s parazitárním onemocněním včel způsobené
roztočem Varroa destruktor.

Pošumavský biomed byl vyhlášen "Českou biopotravinou roku 2007".

**

*Léčivé účinky medu:*

- posiluje imunitu
- je prevencí vzniku chorob
- upravuje životní pochody v těle
- napomáhá rekonvalescenci po nemoci
- udržuje optimální hladinu cholesterolu v krvi
- brání nástupu kornatění tepen a vzniku arteriosklerózy
- podporuje tvorbu červených krvinek
- pozitivně ovlivňuje pevnost kostí, chrupavek, zubní skloviny
- je okamžitým zdrojem potřebné energie a je snadno stravitelný

SKLENICE VČELÍHO MEDU - PŮL LÉKARNY DOMA!

*Obsah:** *490 g

**

*Blíže o pošumavských medech:*

*"Pošumavské včeličky" - jediné producentky BIO medu a BIO včelích produktů
v České republice*

Chov "Pošumavských včeliček" na sklonku roku 2006 úspěšně splnil veškerá
zákonná kritéria a byl zařazen do ekologického zemědělství - včelaření s
BIO produkcí. Chov se nachází v Pošumavském kraji, včelstva jsou umístěna v
rozsáhlých lesních komplexech okresů Klatovy a Plzeň-jih, kde jsou chována
v nepřerušené linii více než 100 let, přičemž jsou rozchována z divoké
původní středoevropské - české medonosné včely (Apis mellifera mellifera
L.) - ekotyp Včela Pošumavská, odchycené v divoké přírodě na shodném místě,
kde jsou včelstva stále chována.
Hlavní filosofií chovu je poznávání života včel a jejich přirozené vedení v
souladu s přírodními zákony s cílem bezzásahovosti a získávání
plnohodnotných, čistých včelích produktů plných včelí, resp. přírodní,
pozitivní energie.
Celý chov je specifický až unikátní, což vyplývá z jeho filosofie. Dalším
specifikem je experimentální činnost zaměřená na životní projevy především
"Včely pošumavské" a s ním spojená produkce jednodruhových medů v
BIO-kvalitě. Z unikátních biomedů lze jmenovat med maliníkový, krušinový,
vrbový, ostružiníkový, z divoké višně, jedlový, borovicový aj.

*Každý bio med má své charakteristiky, vůni, barvu, chuť i obsahy
základních živin, je charakterizován i specifickými léčebnými účinky na
lidský organismus, pro které si nalézá své konečné spotřebitele a
uspokojuje jejich výjimečné potřeby.*

**

*Co je to BIO med a BIO včelí produkty?*
Pravidla pro chov včel v ekologickém zemědělství jsou dána nařízením Rady
(EHS) 2092/91 o ekologickém zemědělství, podrobné podmínky jsou definovány
v přílohách a v zákonu č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství. Tudíž
jde o činnost, která je striktně schvalována, provozována, certifikována a
kontrolována podle evropských a národních zákonů a jedině podle těchto
zákonů lze med a včelí produkty označit zákonem chráněnou značkou BIO.

**

*Pravidla včelí BIO-produkce?*
Chovatel - ekologický včelař musí být registrován v souladu se zákony EU a
ČR o ekologickém zemědělství a musí respektovat veškeré dané zákonné
podmínky, zejména umístit včelstva tak, aby byl zaručen dostatek přírodního
nektaru, medovice a pylu pro včely a přístup k vodě. Umístění musí být
takové, že v okruhu 3 kilometrů od umístění včelstev se zdroje nektaru a
pylu skládají převážně z kultur pěstovaných ekologickým způsobem a/nebo
divoce rostoucími rostlinami a zajistit dostatečnou vzdálenost od všech
nezemědělských zdrojů znečištění, která by mohla vést k zamoření. Musí
vyloučit veškeré cizorodé látky, zejména pak chemické veterinární látky pro
léčení včelstev. Je zakázáno umělé přikrmování včelstev, na konci období
produkce je třeba včelstvům zajistit dostatečné zásoby medu a pylu k jejich
přezimování. Umělá výživa včelstev je povolena, pokud je jejich přežití
ohroženo extrémními klimatickými podmínkami. Umělá výživa musí sestávat z
medu pocházejícího z ekologického zemědělství, a to přednostně navíc ze
stejné jednotky.
Úly musí být v zásadě vyrobeny z přírodních materiálů, nezávadných z
hlediska životního prostředí a z hlediska včelařských produktů.
Více viz Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, Nařízení Rady
(EHS) 2092/91 o ekologickém zemědělství a Konsolidovaná verze nařízení Rady
( EHS ) č. 2092/91 ke dni 21.srpna 2006.

**

*"Proč označovat med BIO, vždyť přece veškerý český med je bio-produkt, ne?"
*
Žel tomu tak není. Produkce českého medu je, kromě jiného, založena na dvou
základních principech, které spočívají v léčení včelstev veterinárními
chemickými přípravky a v krmení včelstev řepným cukrem masivním způsobem.
Tyto tradiční české metody, prováděné již několik desítek let v
celonárodním rozměru jsou v příkrém, zásadním rozporu se zákony o
ekologickém zemědělství a produkcí biomedu a BIO-včelích produktů, proto,
nejen z naznačených důvodů, nelze obecně český med označit značkou BIO,
neboť nesplňuje zákonná kriteria pro toto označení.

(Text zpracoval včelař pan Dr. Ing. Jan Pintíř, Ph.D.)

*
*

*Země původu:* Česká republika

*Podívejte se také na naši další nabídku. V případě nákupu více produktů se
poštovné slučuje. Při koupi dvou a více položek tak zaplatíte za cenný
balík jen 105,-Kč nebo při zaslání kurýrní službou 109,- Kč.
Při nákupu za celkovou částku vyšší než 1.800,-Kč je poštovné zdarma.*

Já jen čekám kdy se autor ozve ještě jednou. Podle mě šlo jen o udičku kam se debata dostane.

Slovickareni pani kolegove.Vcelstvo si dokaze ulozit spousty zasob,ma li je kam ulozit,a nejde jen o cukr nebo med.Dnes jsem dorazil z prace jednou jak normalni clovek a chtel jsem stahnout par vcelstev o treti nastavek.Horni plny zasob,v prostrednim vence,3-4 ramky plodu a ve spodnim nadherne pylove desky...Takze misto stazeni na 2,jsem pozorne prohlidl plod a naskladal vsechno zpet,budou zimovat na 3 VN.Na jaro maji vsechno co potrebuji a to diky ponechanemu prostoru...JosPr

Pak ovšem dnešní chov včel provozuješ v opravdu historických podmínkách. Moderní způsob včelaření se datuje do konce 19 století kdy pan Langstrot uvedl v život svoji rámkovou míru. Nástavkové úly vymyslel již pan Janyš dokonce v 18 století. Pan Adamec představil své úly Hospodář v roce 1904. A nebylo to nic jiného než dnešní tenkostený úl na čtvercovém půdorysu.. Již tehdy prosazoval zimování silných včelstev. Avšak se tehdy prosadil úl Budečský. jeho výroba pak byla ukončena někdy po roce 70 a opravdu jen ojediněle ještě někde dožívají. Od té doby nastupují úly nástavkové v plné míře .. To se však stalo aktuální se změnou zemědělských provozů a vymizení letních snůšek s polí. Následovalo pak oživení této myšlenky v 70tých letech 20 století v Tachově a v Třeboni a tohoto jak uvádíš historického způsobu chovu se držíme dodnes. Od té doby naše ani světové včelařství nic podstatného nepřineslo. Ovšem krom boje s rozšířením VD do celého světa. I to však způsobili naši předkové svými činy cca před 100 lety.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Zásoby.
> Datum: 21.9.2012 15:47:57
> ----------------------------------------
> Bez urážky Pepane, pro mě je historie všechno i poválečné, řekněme, že je
> pro mě předěl rok 2000, kdyTebou jmenované úly už pouze dožívali..
>
> Radek
>
>
> ---------- Původní zpráva ----------
>
> Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
>
> Datum: 21. 9. 2012
>
> Předmět: Re: Zásoby.
> "Příliš velký prostor pro zimování není žádná historie včelstva se na zimu
> zužovalo na 7 - 10 rámcích a to i u slezského nebo i moravského stojanu
>
> V tom případě kdy nebudete vytáčet máte naprostou pravdu , jde o to, že je
> to silné včelstvo během sezóny. Ovšem když se pokusíte zazimovat oddělek na
> 4 rámcích v úlu na 20 rámcích rozhodně tam však neuloží 20 kg cukru do
> zimních zásob. Je to tím, že by to nedokázaly zpracovat a ubránit. To jsou
> dvě naprosto rozdílné věci, které nejdou ani srovnávat.
>
> Pokud se ale zimovávalo na medu tak se včelám ponechávalo vše a vytáčelo se
> až na jaře v polovině dubna. Tam je to omezeno velikostí úlu.
>
>
>
> pepan
>
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
>
> > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
>
> > Předmět: Re: Zásoby.
>
> > Datum: 21.9.2012 14:38:36
>
> > ----------------------------------------
>
> > příliš velký prostor pro zimování je historie z dob, kdy lidé poroučeli i
>
> > větru a dešti, příroda takovou možnost nezná.... kolik je podle Vás strop,
>
>
> > přes který si včely víc neuloží? Když nebudu vytáčet med, můžou moje včely
>
>
> > mít na zimu i 4 NN medu....
>
> >
>
> > Radek
>
> >
>
> >
>
> > ---------- Původní zpráva ----------
>
> >
>
> > Od: e-mail/=/nezadan
>
> >
>
> > Datum: 21. 9. 2012
>
> >
>
> > Předmět: Zásoby.
>
> > "Citujem:
>
> >
>
> > Když včelstvo zazimuji na příliš velkém prostoru stejně si uloží jen tolik
>
> >
>
> > zásob kolik uznají za vhodné, a nijak je nedonutím aby si uložily víc.
>
> >
>
> > ----"
>
> >
>
> >"
>
>

Pro lepší pochopení myšlenky bych požádal o odpověď z čeho je to citát. Děkuji

Bez urážky Pepane, pro mě je historie všechno i poválečné, řekněme, že je
pro mě předěl rok 2000, kdyTebou jmenované úly už pouze dožívali..

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Datum: 21. 9. 2012

Předmět: Re: Zásoby.
"Příliš velký prostor pro zimování není žádná historie včelstva se na zimu
zužovalo na 7 - 10 rámcích a to i u slezského nebo i moravského stojanu

V tom případě kdy nebudete vytáčet máte naprostou pravdu , jde o to, že je
to silné včelstvo během sezóny. Ovšem když se pokusíte zazimovat oddělek na
4 rámcích v úlu na 20 rámcích rozhodně tam však neuloží 20 kg cukru do
zimních zásob. Je to tím, že by to nedokázaly zpracovat a ubránit. To jsou
dvě naprosto rozdílné věci, které nejdou ani srovnávat.

Pokud se ale zimovávalo na medu tak se včelám ponechávalo vše a vytáčelo se
až na jaře v polovině dubna. Tam je to omezeno velikostí úlu.



pepan



> ------------ Původní zpráva ------------

> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>

> Předmět: Re: Zásoby.

> Datum: 21.9.2012 14:38:36

> ----------------------------------------

> příliš velký prostor pro zimování je historie z dob, kdy lidé poroučeli i

> větru a dešti, příroda takovou možnost nezná.... kolik je podle Vás strop,


> přes který si včely víc neuloží? Když nebudu vytáčet med, můžou moje včely


> mít na zimu i 4 NN medu....

>

> Radek

>

>

> ---------- Původní zpráva ----------

>

> Od: e-mail/=/nezadan

>

> Datum: 21. 9. 2012

>

> Předmět: Zásoby.

> "Citujem:

>

> Když včelstvo zazimuji na příliš velkém prostoru stejně si uloží jen tolik

>

> zásob kolik uznají za vhodné, a nijak je nedonutím aby si uložily víc.

>

> ----"

>

>"

Příliš velký prostor pro zimování není žádná historie včelstva se na zimu zužovalo na 7 - 10 rámcích a to i u slezského nebo i moravského stojanu
V tom případě kdy nebudete vytáčet máte naprostou pravdu , jde o to, že je to silné včelstvo během sezóny. Ovšem když se pokusíte zazimovat oddělek na 4 rámcích v úlu na 20 rámcích rozhodně tam však neuloží 20 kg cukru do zimních zásob. Je to tím, že by to nedokázaly zpracovat a ubránit. To jsou dvě naprosto rozdílné věci, které nejdou ani srovnávat.
Pokud se ale zimovávalo na medu tak se včelám ponechávalo vše a vytáčelo se až na jaře v polovině dubna. Tam je to omezeno velikostí úlu.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Zásoby.
> Datum: 21.9.2012 14:38:36
> ----------------------------------------
> příliš velký prostor pro zimování je historie z dob, kdy lidé poroučeli i
> větru a dešti, příroda takovou možnost nezná.... kolik je podle Vás strop,
> přes který si včely víc neuloží? Když nebudu vytáčet med, můžou moje včely
> mít na zimu i 4 NN medu....
>
> Radek
>
>
> ---------- Původní zpráva ----------
>
> Od: e-mail/=/nezadan
>
> Datum: 21. 9. 2012
>
> Předmět: Zásoby.
> "Citujem:
>
> Když včelstvo zazimuji na příliš velkém prostoru stejně si uloží jen tolik
>
> zásob kolik uznají za vhodné, a nijak je nedonutím aby si uložily víc.
>
> ----"
>
>

příliš velký prostor pro zimování je historie z dob, kdy lidé poroučeli i
větru a dešti, příroda takovou možnost nezná.... kolik je podle Vás strop,
přes který si včely víc neuloží? Když nebudu vytáčet med, můžou moje včely
mít na zimu i 4 NN medu....

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: e-mail/=/nezadan

Datum: 21. 9. 2012

Předmět: Zásoby.
"Citujem:

Když včelstvo zazimuji na příliš velkém prostoru stejně si uloží jen tolik

zásob kolik uznají za vhodné, a nijak je nedonutím aby si uložily víc.

----"

Citujem:
Když včelstvo zazimuji na příliš velkém prostoru stejně si uloží jen tolik zásob kolik uznají za vhodné, a nijak je nedonutím aby si uložily víc.
----

Je to i obráceně; jak ubývá letních včel tak zůstávají dožívající roztoči, což se následně jeví jako reinvaze.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: B.Tich? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: varo?za
> Datum: 20.9.2012 22:24:18
> ----------------------------------------
> Do dvou nástavků 4 pásky, ale pokud je tam plod, raději 3-4 mezi
> zavíčkovaný plod podle velikosti plstů
> mmě padali roztoči po KM /80/ po desítkách a po vložení Gabonu po stovce -
> takže funguje bezvadně
> Objevuje se hodně mizení včel právě nyní, zůstává plod a zcela čisté souše
> bez zásob a včel - takže přítomnost roztočů i po vyléčení je způsobena
> loupeží a ne špatným léčivem.
>
>
>

Ono totiž záleží na oblastech, kde gabon funguje a kde méně. O tom se mluvilo už i vloni.

Z hlavy to teď nevím, musím se mrknout.

Do dvou nástavků 4 pásky, ale pokud je tam plod, raději 3-4 mezi zavíčkovaný plod podle velikosti plstů
mmě padali roztoči po KM /80/ po desítkách a po vložení Gabonu po stovce - takže funguje bezvadně
Objevuje se hodně mizení včel právě nyní, zůstává plod a zcela čisté souše bez zásob a včel - takže přítomnost roztočů i po vyléčení je způsobena loupeží a ne špatným léčivem.

O jaké gabony Martine jde? PF nebo PA. _gp_
.........
Martin Černý (80.83.67.74) --- 20. 9. 2012

... Do dvou úlů s gabony jsem vložil KM a roztoči padali třikrát více.

Do dvou nástavků 11x39x24 jsemdal 4 pásky

V polovině včelstev jsem použil Formidol 40 a po týdnu ještě jednou a v polovině dlouhodobý odpařovač na 15 dní.

Nic co bych si ja nebo vcelari z meho okoli nepamatovali..V tomhle pripade chtel vcelar prodat pro svuj vek polovinu vcelstev,a tak zazadal o vysetreni na MVP.Jelikoz je v ochrannem pasmu,absolvoval vysetreni zimni meli na MVP s negativnim vysledkem,spory nikde.O to vetsim prekvapenim byly vysledky vysetreni na MVP po pul roce a nasledne nalezene klinicke priznaky MVP!! Jednoznacny vzkaz vsem,kteri tvrdi,ze od nakazeni do kliniky to trva 3 roky.Muj nazor je,ze v doletu musi byt,nebo muselo byt nehlasene stanoviste s MVP,a doslo k jarnimu vyloupeni zasob slabnoucich nebo uhynulych vcelstev a proto tak rychly prubeh..Kazdopadne nove ochranne pasmo a jeste ted rijnovy odber meli v celem ochrannem pasmu..JosPr

Pane Martine Černý - napiště jak jste konkrétně Vy letos po vymedování léčil kyselinou mravenčí

To je pravda do silnéh ovčelstva , to je 2 nástavky patří ty gabony 4.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: varoüza
> Datum: 20.9.2012 14:31:03
> ----------------------------------------
> to chtělo testovat spíše tak, že po Gabonu dát Formidol. Kolik pásků Gabonu
> jsi dal do jakého úlu? Mám ověřeno, ž e2 pásky do silného včelstva nestačí,
> akorát se tím šlechtí rezistentní roztoči...
>
> Radek
>
>
> ---------- Původní zpráva ----------
>
> Od: Martin Černý <ustec/=/post.cz>
>
> Datum: 20. 9. 2012
>
> Předmět: Re: Re: varoüza
> "Přinášení roztočů v tomto období je taky možnost. Ale nic to nemění na
>
> nízké účinnosti gabonů. Testoval jsem to. Do dvou úlů s gabony jsem vložil
>
> KM a roztoči padali třikrát více."
>
>

>>>spíše neléčící včelaři v okolí,
kterým pomalu kolabují včely, moje je vylupují a přinášejí si velká množství
roztočů.<<<
Nějak mi to nesedí s vlasním pozorováním.
Proč mají tvoje včely potřebu někde loupit, - vždyt jsou zakrmené a nemají zásoby kde ukládat.
Když včelstvo zazimuji na příliš velkém prostoru stejně si uloží jen tolik zásob kolik uznají za vhodné, a nijak je nedonutím aby si uložily víc.
Problém spíše je v tom, že se od gabonu očekává něco co vlastně ani řádně neumí a to co se teť sype, jsou dožívající samičky roztočů. které se ve včelstvu vyvinuli v 6 a 7 měsíci před vložením gabonu.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: varo?za
> Datum: 20.9.2012 13:36:53
> ----------------------------------------
> Nedomnívám se, že by za tím byl Gabon, spíše neléčící včelaři v okolí,
> kterým pomalu kolabují včely, moje je vylupují a přinášejí si velká množství
> roztočů. situace se stále opakuje, když jsem plánoval vyjmutí Gabonu, našel
> jsem ve vsi neléčená, hladová včelstva.... co dodat, v rámci iniciativy
> šance pro včely se pokusíme vzdělávat včelaře v okolí, aby dali šanci včelám
> žít. http://www.sanceprovcely.cz/
>
> Radek Hubač
>
>
> ---------- Původní zpráva ----------
>
> Od: Martin Černý <ustec/=/post.cz>
>
> Datum: 20. 9. 2012
>
> Předmět: Re: varo?za
> "U mě je spad s kyselinou do 10 kůsu denně. Gabony přestaly fungovat skoro
>
> úplně. Ještě, že jsem se na ne nespolehnul a po posledním točení jsem
>
> přeléčil kyselinou.
>
>
>
> Martin"
>
>

http://olomouc.idnes.cz/paleni-ulu-kvuli-vcelimu-moru-v-olomouckem-kraji-fbp-/olomouc-zpravy.aspx?c=A120920_1831253_olomouc-zpravy_stk

"prosím o rady jak vyrobit svíčky ze včelího vosku a kde získat na tuto práci materiál."
Dneska je to už zavedený a profláknutý byznys. Zadejte do vyhledávače, Seznamu, Google atd třeba heslo Výroba svíček a vyjede spousta odkazů. O vlastní výrobě i o nákupu potřebných věcí, knotů, forem atd.

Já jsem v posledním týdnu u jednoho včelstva ze čtyřech, co mám na zahradě zaznamenal celkem vysokou aktivitu a také se až neuvěřitelně zvýšil spad (z nuly tak na 60/den). Pravděpodobně někde loupily a současně si přinesly roztoče domu. Jelikož mam uvnitř gabony, tak se to z nich doslova sype.

to chtělo testovat spíše tak, že po Gabonu dát Formidol. Kolik pásků Gabonu
jsi dal do jakého úlu? Mám ověřeno, ž e2 pásky do silného včelstva nestačí,
akorát se tím šlechtí rezistentní roztoči...

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Martin Černý <ustec/=/post.cz>

Datum: 20. 9. 2012

Předmět: Re: Re: varoüza
"Přinášení roztočů v tomto období je taky možnost. Ale nic to nemění na

nízké účinnosti gabonů. Testoval jsem to. Do dvou úlů s gabony jsem vložil

KM a roztoči padali třikrát více."

Přinášení roztočů v tomto období je taky možnost. Ale nic to nemění na nízké účinnosti gabonů. Testoval jsem to. Do dvou úlů s gabony jsem vložil KM a roztoči padali třikrát více.

Nedomnívám se, že by za tím byl Gabon, spíše neléčící včelaři v okolí,
kterým pomalu kolabují včely, moje je vylupují a přinášejí si velká množství
roztočů. situace se stále opakuje, když jsem plánoval vyjmutí Gabonu, našel
jsem ve vsi neléčená, hladová včelstva.... co dodat, v rámci iniciativy
šance pro včely se pokusíme vzdělávat včelaře v okolí, aby dali šanci včelám
žít. http://www.sanceprovcely.cz/

Radek Hubač


---------- Původní zpráva ----------

Od: Martin Černý <ustec/=/post.cz>

Datum: 20. 9. 2012

Předmět: Re: varo?za
"U mě je spad s kyselinou do 10 kůsu denně. Gabony přestaly fungovat skoro

úplně. Ještě, že jsem se na ne nespolehnul a po posledním točení jsem

přeléčil kyselinou.



Martin"

U mě je spad s kyselinou do 10 kůsu denně. Gabony přestaly fungovat skoro úplně. Ještě, že jsem se na ne nespolehnul a po posledním točení jsem přeléčil kyselinou.

Martin

Dobrý den paní Marie,
jsou 2 typy svíček z včelího vosku. Jedny jsou odlévané, kde potřebujete vosk rozehřát a nalít do forem a druhé točené z mezistěn, kde vám stačí pouze knot, mezistěna , popř. fén. Záleží na Vás, které chcete vyrábět.

Dobrý den,

prosím o rady jak vyrobit svíčky ze včelího vosku a kde získat na tuto práci materiál. Jsem úplná začátečnice a ráda bych to zkusila :-). Jsem na MD a hledám nějakou práci, která by mě bavila a vyrábět voňavé svíčky ze včelího vosku mě moc láká. Děkuji za jakoukoli pomoc a radu.

Marie Palenčárová

"Přesto, že jsem měl u silného včelstva otevřené jen jedno očko a to ještě s tou nejmenší díro, tak jsem včera zjistil, že je pod strůpkovou fólií velké množství vos. Je možné, že se do úlu dostanou sítem ve dně ? Nedokážu si to vysvětlit. Měl bych ještě dodatečně přikrmit ?"
Když je tam hodně vos, asi silné nebude.Možná ztratilo matku?
Já bych doporučil podívat se dovnitř a zvážit, jestli není tak slabé, že třeba do podzimu odejde a třeba rovnou ho zrušit. Nebo možná zmenšit prostor v nástavku , odebrat krajní rámky,a ten prostor vyplnit uteplivkou. Jenom 5 plástů velikosti 39x24 se zásobami by slabému včelstvu, defakto oddělku mělo na přezimování spolehlivě stačit.

Dostatečně silná včelstva a pokud mají správně uspořádané česno, to znamená že ho ovládají i teď v podzimní síle, se dokáží vosám ubránit. Dovnitř proniknou maximálně jednotlivé vosy, které uvnitř nenadělají žádné škody. Jedině slabá včelstva se neubrání a pokud se do úlu dostane hodně vos, včelstvo podle mně rozruší a rozvrátí množstvím cizích jedinců a kradením otevřených zásob. Nejsem si ale jistý, jestli by takové slabé včelstvo neodešlo do listopadu nebo prosince i bez vos .

Jinak bych řekl, že v tuto dobu může výskyt vos záviset hodně na umístění včelstev. Zrovna loni jsem narazil na místa, kde vosy po zničení svých domovských vosích hnízd hromadně přežívají v jakési komunitě a společně i s mouchami. Koryto a břeh řeky vystlané velkými balvany, v noci tam teplo od vody zřejmě snižuje účinek nočního chladu a prvních mrazíků, ve dne balvany ohřívá sluneční záření na 20 - 30 st C a vosy a mouchy ve značném počtu tak vegetují na těch balvanech. Jestli jsou úly v doletu od takového místa, řekněme do 100 - 200 metrů, budou takové včely vystaveny masívnímu útoku vos hluboko do podzimu nebo do delšího období mokrého sychravého chladného počasí.

Tezko rict,jestli ma kopcovity teren nebo stanoviste vliv na mnozstvi roztocu ve vcelstech,ale opet nemam mimoradne spady ani po gabonech ani v kontrolnich vcelstvech s KM.Zatim zadny rok jsem nezaznamenal velky spad.Hodne vcelstev mam ve 3 VN,na zuzeni na 2 zatim nemam odvahu.Jako kazdy rok mi okoli spila,ze jim moje vcely vyloupily jejich,ale z toho,ze roztoci padaji malo,soudim,ze je situace v okoli relativne dobra.JosPr

Zdravím u mě to sype hrozně už asi 3 týdny od 20 do stovek za den. Jižní Čechy Bechyňsko.







>
> Jak to u Vás vypadá s roztočem? O víkendu jsem dával mravenčici a včera jsem
> koukal na podložky - čočka, stovky roztočů... Gabony jsem vyndal cca před
> měsícem, klidně si to mohly přinést, bohužel jsem nezkoušel účinnost Gabonu
> hned po léčení ...
>
> Radek

Jak to u Vás vypadá s roztočem? O víkendu jsem dával mravenčici a včera jsem
koukal na podložky - čočka, stovky roztočů... Gabony jsem vyndal cca před
měsícem, klidně si to mohly přinést, bohužel jsem nezkoušel účinnost Gabonu
hned po léčení ...

Radek
---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Datum: 19. 9. 2012
Předmět: Re:
"Řek bych, pokud semtam jedna, tak o nic asi nejde. Pokud by do bylo ale ve
větším množstv,í tak bych to viděl černě.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin H. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 19.9.2012 11:18:57
> ----------------------------------------
> U všech včelstev se mi vosy dostávají přes česno také. Na zúženém 5cm
česnu
> hlídá klidně 50včel, vosa letí a v rychlosti se otře o včely a je v úle.
> Vidím to, když otevřu zezadu podmet, vosy šmejdí na spodních loučkách.
>
>
>"

Řek bych, pokud semtam jedna, tak o nic asi nejde. Pokud by do bylo ale ve větším množstv,í tak bych to viděl černě.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin H. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 19.9.2012 11:18:57
> ----------------------------------------
> U všech včelstev se mi vosy dostávají přes česno také. Na zúženém 5cm česnu
> hlídá klidně 50včel, vosa letí a v rychlosti se otře o včely a je v úle.
> Vidím to, když otevřu zezadu podmet, vosy šmejdí na spodních loučkách.       
>
>
>

Nechte vosy být,je to jejich poslední šance,kdy se mohou uživit,včelám moc neuškodí co se týká zásob.Doby,kdy měly plod jsou již dávno pryč a dožívají jen pouze dělnice.
A ty dělnice pobývají jednotlivě právě v úlech,protože nic už nemohou najít v přírodě. Žádnou škodu v úlech ale nemohou způsobit,když si líznou z plástů.Včelařům se to ale nelíbí,když na to přijdou. Matky vosí si již našly místo,kde budou přezimovat.Sršně ale v úlů nevidět,ty už také mají své místo,kde přezimují.Příroda je nevyzpytatelná
a o své děti se dovede postarat a vosy,sršně patří k nim.

U všech včelstev se mi vosy dostávají přes česno také. Na zúženém 5cm česnu hlídá klidně 50včel, vosa letí a v rychlosti se otře o včely a je v úle. Vidím to, když otevřu zezadu podmet, vosy šmejdí na spodních loučkách.

Přesto, že jsem měl u silného včelstva otevřené jen jedno očko a to ještě s tou nejmenší díro, tak jsem včera zjistil, že je pod strůpkovou fólií velké množství vos. Je možné, že se do úlu dostanou sítem ve dně ? Nedokážu si to vysvětlit. Měl bych ještě dodatečně přikrmit ?

Moje zkušenosti jsou takové, že dvakrát v létě ošetřuji pouze v kritických letech. Spad sleduji a tím se řídím.Ty roky co píšete, to jsem pocítil jen minulý rok u dvou včelstev. Letos jsem ošetřoval dvakrát, u pěti včelstev prudce narostl spad během týdne. Teď v pohodě, všechny přibližně srovnané(36 vč.) Další ošetření až s Varidolem. Kdybych měl na jaře natírat, tak je raději vysířím. Mě při odběru měli zajímají jednotlivá včelstva, takže bych věděl, kde je problém.

No já každému přeji, aby se jim všechna přání a tajné sny či teoretické úvahy splnily. Co ale nepotvrdí praxe je nanic! Když se nějakou podobnou činností zabývám tak musím vždy myslet pouze na kritické roky, kdy roztoč kulminuje a nepočítat do toho sezony, kdy by to mohlo vyjít. Takže silácké kecy promítnout do sezon 2002 2007 a 2011.Jinak budou li výsledky lepší, budu pouze rád! Zdraví R. S.

Kyselina je na léto a podletí a na zimu je Varidol. Kyselinou pomůžu zimní generaci a to je základ úspěšného vyzimování a Varidolem v období bez plodu jde sundat absolutní většinu roztočů, takže na jaře není problém. Jde jen o to mít účinnou metodu ve správný čas.

Tak si myslím ,že by mohl být problém v teplotách při ošetření KM se aplikuje při teplotách nad 20°C, to včely veselelétají
A ty 3 ošetření vlastně v době kdy včely již prakticky významě nelétají. Jinak ale SVS však tuto variamtu ošetření KM připouští, spolu se sledováním spadu.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: fureto
> Datum: 17.9.2012 16:01:27
> ----------------------------------------
> Tak si nejsem jistý, co je při použití 2xKM a 1xfum za technicky
> chovatelský problém, že bych se musel k tomu časem propracovatat. Celkem
> si dovolím tvrdit, že pokud jsou tyto tři zásahy ve vhodnou dobu provedeny,
> tak na minimální ztráty, které má každý běžný chovatel, nepotřebuji žádnou
> speciální selekci.
>
>
>

Tak si nejsem jistý, co je při použití 2xKM a 1xfum za technicky chovatelský problém, že bych se musel k tomu časem propracovatat. Celkem si dovolím tvrdit, že pokud jsou tyto tři zásahy ve vhodnou dobu provedeny, tak na minimální ztráty, které má každý běžný chovatel, nepotřebuji žádnou speciální selekci.

Jednorázově koupím včelí vosk, souše k vyvaření nebo vyřezané voští. Cenu prosím nabídněte. Mohu dojet - po dohodě (zhruba střední Čechy (spíš východní část), Vysočina, částečně Liberecký kraj, Královéhradecko, Pardubicko, Vysočina, Jihomoravský kraj, částečně Jihočeský kraj). jdjd(zavináč)email.cz

Mám také něco podobného, vzniklo to totální přestavbou Zalu, slov. výroba, který se vyznačoval silnou zmetkovitostí. Používám také vodu a nemám problémy. Dokonce si vyhlédnu období, kdy je tepleji a používám i místo aerosolu. / Kdo by se s tím krámem tahal/ Vodu dávkuji na dvakrát po 2 ml. Takže naleju do sklenice 200 ml vody, naleju lahvičku Varidolu. Do úlu stříknu 2 ml chvíli počkám a dám další 2. Do přístroje dávkuji injekční stříkačkou, vyhození zcela nespolehlivých a velmi nepřesných olejniček bylo dalším nutným krokem. Nechci jmenovat, aby neměl problémy, ale je znám názor, že dávkování Varidolu může být i nižší. Já zatím dodržuji 1 lahvička = 50 včelstev. Do budoucna se chci dopracovat jednoduchým šlechtěním na 2 x použítí kyseliny a 1 fumigaci. Co nevydrží nemá nárok na život. Abych vše urychlyl opět se vrátím k večernímu oplozování. Co nato říkají hlavy pomazané??? Je mi to úplně jedno! Zdraví R. S.

mna najviac pobaví argument,že kyselina mravčia je prirodzene obsiahnutá v mede,tak že je to super eko bio liečivo..keď som sa jedného takého včelára spýtal,že ci aj fruktóza a glukóza,ktorá je tiež prirodzene obsiahnutá v mede) sa može do medu dodávat napr.z kukuričných a iných sirupov,tak len začal bezmocne habkať :-) Ja zatial neliečim kyselinou,niesom jej odporca,ale nechápem tú eufóriu u niektorých včelárov..včelám dáva viac zabrať ako fluvalinát,či amitraz..aj keď nezanecháva škodlive rezíduá ako vyššie spomenuté látky..

On je to už takový folklor, dělit chemii užívanou ve včelařství proti VD na těžkou a lehkou. Celé mi to spíš přijde jako snaha o zastrašení s podtextem "tamhle ty neposlouchejte mi jsme ti hodní".
Když jsem byl na zem. škole tak nás učily, že kyselina mravenčí jde použít ve včelařství jako dezinfekce a ochrana proti zavíječi na uskladněném díle. Naskládá se komín z nástavků a do horního nástavku se do talíře nebo skleněné misky naleje kyselina a výpary dezinfikují a likvidují zavíječe. V návodu od formidolu je také napsáno o působení na nosemu a zvápenatění plodu, kyselina dezinfikuje a zabíjí mikroorganismy v úlu.
Takže chce-li kdokoliv řešit, že Varidol nebo Gabon je škodlivější než KM měl by to zdůvodnit. Včelaři by s kyselinou měly umět pracovat z důvodu, že na ni není rezistence a ani nemůže být a to je jediný důvod. Nějaký přirozený chov v tom nevidím důvod, to co je přirozené už v tom medu je, to co dodáme je navíc.

Tak pozoruju petlahev s KM a rikam si,jsi chemie ci ne??? I kdyz jisto jiste budoucnost patri KM,az nam chemie bude k nicemu.Bio pokusum nase legislativa meze neklade,tak nevim Petre,kde Vas husa kopla?Kazdy se muze rozhodnout jestli bude vcelarit bio,nebio,pro poteseni,pro med nebo pro 30 % ztraty...JosPr

bez chemie vá to včelaření nejde?Přirodní výběr,žádné šlechtěné matky,var.tolerantně odolné,vyzimované na melicit.medu +3KG CUKR´=ZIMNÍ JISTOTA= VE Včelstu nikdy gabon,nátěr plodu, jarní fumigace. léčení pouze 1_2formidol Ztráty30% před 1O lety 8O - 90% nejsem sám kdo zimuje na mel. medu,vždy ho nabízí jen příroda?

http://vcelarskenoviny.cz/vcelarske-pomucky/352-grifin-cast-treti.html
...........
(62.209.238.14) z okolí Brumovic kdosi napsal:

Možná by bylo dobré tu aplikaci s vodou trochu podrobněji popsat...

Možná by bylo dobré tu aplikaci s vodou trochu podrobněji popsat...

O oleji už tu psal i gusto, něco v tom smyslu, že dna a letáky špinavé od oleje od Furetta. Osobně aplikaci olejem moc neuznávám, právě pro to, že nechce se mi věřit na neškodnost splodin. Aceton je aspoň těkavá látka. Aplikaci s vodou bych za aer. snad i vyměnil, jde mi o čas. Ale já se spíš soustřeďuji na pozdější ošetření koncem listopadu a pol. prosince a tam zase ta vodní pára, a když i trochu mrzne, to bych váhal o účinosti. A do údernické metody( zakouři a kopni do úlu) jít rozhodně nechci.

To chce Pepane spíš nějaký antivirák a počítač vyčistit. Jednou za čas aktualiovat ochranu není na škodu. Já jsem tohle udělal před týdnem a 6ti letá stařenka se nějak rozjela.