Včelařská konference

Dnes jsem obdržel pozvánku na XXII Ogólnopolskich Dni Pszczelarza "Olešnica 2004" na dny 17.92004 až 19.9.2004 v Olešnici, což je město asi 30km od Wroclavi.Je to pojato velkoryse s návštěvami kostelů a okolních včelařských Pasiek. Oficielní část začíná v pátek v 15 hod mší,od 17 do 22 vystoupením hostu, sobota 8-22 vystoupením včelařských odborníků a kulturním programem a neděle 8-13.hod. Vítání jsou všichni včelaři z okolních zemí. Zdraví Vašek Ducháč.

Časopis Včelár č.5/2004, Slovenský zvaz včelárov pokračujúc v dlhodobej
tradícii po vzájomnej dohode medzi vedením ČZV a SZV pripravuje medzinárodnú
konferenciu v dňoch 1. až 3.10.2004 v areali Výstaviska Agrokomplex v Nitre.
Vystavované exponáty referáty prihlasujte do 31,7,2004 písomnou
formou na adrese : Slovenský zvaz včelárov, Svrčia č.14, 842 08 Bratislava.
E-mail: szv-vcelari/=/stonline.sk. Prihlasení dostanú podrobné informácie po
upresnení prípravy celého programu.
Z článku výňatok, Gabriel Komínek

Včera som sa vratil z Južného Holandska. Navštívil som dvoch včelárov, každý
obhospodaruje 20 včelstiev. Jarný rozvoj závisí len od medovania vrb, ktoré
rastu všade. Včelári prevážajú úle počas kvitnutia do ovocných sadov, kde na
každý započatý hektár osadzujú dva ule. Farmár platí včelárovi za
umiestnenie jedneho včelsva 22 E. Sú to náklady za prísun, inštalaciu na
podstavec a odvoz. V miestnych podmienkach vykuju med za 5 E/kg.
Z ovocných sadov včelstvá presúvajú na dateliny, ktorú pestujú na
semeno.
Ceny medu v obchodnej sieti sú nasledovné. Odpísal som priamo z
etikety na sklenenom obale.
Bloomen creme honing 900 g / 5,95 E , Acacia honing 450 g/4,95 E,
Klaver honing 450g /4,50 E, Thym honing 450 g/5,50 E. V supermarketoch
predávajú aj med s označením firmy napr. Mker honing z dovozu 500 g / 3,55
E.
Gabriel Kominek

Vylévat medovinu nebude třeba, tokajská vína také dozrávají v neplných sudech za přístupu vzduch - vytvoří se jim křís, za kterého tokajské víno lépe dozraje. Medovina a tokajské víno jsou si podobné velkým obsahem cukrů. Pokud by se vyrábělo suché víno byl by křís problém.

Doporučoval bych medovinu přetočit do čistého demižonu, zasířit (standartní dávkou - podle vinařské literatury) a doplnit úplně demižon převařenou vodou. Oxid siřičitý rozpuštěný v medovině zvýší redukční potenciál (rH), a brzdí vývoj mikroorganismů potřebujících kyslík (kvasinky v křísu).

Jirka


-----------------------------------
> kterém se mi objevila plíseň. Jde jen malý povlak na povrchu.
> Za prvé nevím, jak se tam mohla dostat, zadruhé přemejšlím, co s tím.

>Křísovatění (franc. piqúre) je nemoc způsobená kva­sinkami, >které rozkládají alkohol na ocet a přitom vytvářejí na >povrchu mázdrovitý povlak - křís

> kterém se mi objevila plíseň. Jde jen malý povlak na povrchu.
> Za prvé nevím, jak se tam mohla dostat, zadruhé přemejšlím, co s tím.

Křísovatění (franc. piqúre) je nemoc způsobená kva­sinkami, které rozkládají alkohol na ocet a přitom vytvářejí na povrchu mázdrovitý povlak - křís

Příčiny: Nedostatečná sterilizace pomůcek při výrobě (zátka atd), přístup vzduchu (demižon není zcela naplněn). Podívám se večer do chytré knihy, co se s tím dá dělat.
Eman

K článku ve Včelařských novinách bych chtěl dodat:

Úspěšný včelař ze záliby by neměl mít problémy s odbytem medu.
Problémem mohou být výkupní ceny, za které komerční včelaři, nebo překupníci
med vykupují, a málo informovaná veřejnost - tedy potencionální zákazník.
Také mnoho starších včelařů má bohužel mylnou představu, že se o slušnou
úroveň výkupních cen postará někdo jiný, např. vláda, nebo ČSV.
Rozhodl jsem se na to nespoléhat, sepsal jsem dva krátké článečky a nabídl
je ( bez nároku na honorář ) ke zveřejnění do regionálního tisku.
Protože si myslím, že to je vhodná forma nevtíravé propagace spotřeby medu,
poskytuje i prostor pro změnu myšlení lidí ke konzumaci květového ztuhlého
nebo pastovaného ) medu.

Do Včel. novin jsem to poslal proto, že by některým včelařům mohly články
pomoci jako inspirace pro vlastní tvorbu. A tím i propagaci včelích produktů
i včelaření. Jsou samozřejmě k volnému použití všem zájemcům, kteří jistě
rádi upozorní na specifické vazby včel a životního prostředí vlastního
mikroregionu.
Články jsou ( zatím ) dva, protože dlouhý text žádná redakce nechce. Ale
přináší to i důležitou psychologickou výhodu: čtenář krátkého článku snáze
udrží pozornost. Pokud článečky vyjdou s odstupem např. jeden měsíc, čtenář
si na předchozí informace vzpomene (byť jen z části ) a vnímá další
informace jako pokračování něčeho, o čem už slyšel. Z ohlasu mohu potvrdit,
že články četlo mnoho čtenářů a hlásili se ke mně i lidé, které jsem dosud
neznal. Ano, propagoval jsem med i ostatních včelařů, ale to mi nevadí.
Autorství článku dá přecejen dost významnou výhodu. Koneckonců mohl se
stejným nápadem přijít kdoko-li z nich.

pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php


----- Original Message -----
From: <Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 12, 2004 8:41 AM
Subject: Včelařské noviny Info ze dne 2004-05-12


Nové články:
===========

Včely a lidé
Autor: Josef Kala
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004051002

S pozdravem
redakce


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.677 / Virová báze: 439 - datum vydání: 4.5.2004

Nový vynos Mp Sr 806/2004 - 100 je na tejto adrese:
http://www.vcely.sk/aktuality/vynos80604.php



Laco Sebosik



-=x=-
Skontrolované antivírovým programom NOD32

Kristl Pavel napsal(a):
> Přátelé,
> otvírám po delší odmlce periodicky se objevující téma - medovina. Tentokrát si nevím rady s jedním demižónem, ve kterém se mi objevila plíseň. Jde jen malý povlak na povrchu. Za prvé nevím, jak se tam mohla dostat, zadruhé přemejšlím, co s tím.
> Napadá mě:
> 1. přepálit obsah obsah na medovec - asi nejrozumější - plíseň se tepelně zničí
> 2. opatrně z hladiny odsát plísňový povrch, obsah přetočit do čistého demižónu, přidat šťávu z citrónu - zvýšit kyselost.
> Máte někdo nějakou zkušenost?
> Díky, Pavel
>

Vsechny zdroje vzdy radi celou potravinu vyhodit, nebot aflatoxiny jsou
uz v cele hmote. Co to udela pri destilaci nevim.

Zdravi PP.


--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
-------------------------

       

Nové články:
===========

Včely a lidé
Autor: Josef Kala
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004051002

S pozdravem
redakce

Toto téma se tady průběžně objevuje, propátrej archiv konference.
Nejjednodušší metoda ve zkratce:
Úl z trubčicí odnes někam mimo, na jeho místo postav prázdný s oddělkem nebo nějaké slabší včelstvo s normální matkou. Včely původního úlu vysyp na plachtu nebo na nějaký větší papír. Vrátí se po čase do úlu na původním stanovišti (do toho nového), trubčici už dovnitř nepustí.
Pavel

> Co se dá dělat se včelstvem v němž je trubčice?
>

Přátelé,
otvírám po delší odmlce periodicky se objevující téma - medovina. Tentokrát si nevím rady s jedním demižónem, ve kterém se mi objevila plíseň. Jde jen malý povlak na povrchu. Za prvé nevím, jak se tam mohla dostat, zadruhé přemejšlím, co s tím.
Napadá mě:
1. přepálit obsah obsah na medovec - asi nejrozumější - plíseň se tepelně zničí
2. opatrně z hladiny odsát plísňový povrch, obsah přetočit do čistého demižónu, přidat šťávu z citrónu - zvýšit kyselost.
Máte někdo nějakou zkušenost?
Díky, Pavel

To je pravda, že prodej v supermarketech je dnešní trend. A to hlavně
proto, že supermarket nakupuje ve velkém a tudíž silně stlačuje nákupní a
potom i prodejní cenu dolů. Ale pro prodej medu od běžných včelařů se
nehodí. Jen pár velkovčelařů v České republice může dát dohromady takovou
dávku medu jednoho druhu z jednoho místa dostatečně velikou do supermarketu
( a možná ani ti ne ). Supermarkety tedy nakupují med od výkupčích, kteří ho
nakupují všude možně. Proto je tam většinou jen med světlý, tmavý a míchaný,
snad maximálně ještě akátový nebo řepkový. Správně by měl výkupčí, ať už od
jednoho neznámého včelaře vykoupí 50 kilo nebo tisíc kilo, tak by měl tu
dávku zahřát, rozpustit, zvlášť promíchat, aby vyloučil, že někdo nalije na
spodek konve špatný med a dolije kvalitním a pak provést testy na rezidua
antibiotik, na HMF a podobně, aby takový med vyloučil. Pochybuji, že to
výkupčí dělají, zvedli by asi o dost náklady. Proto bude podle mne kvalita
takového medu vždycky riziková, at´ už se míchá s nějakým nekvalitním
dovozovým medem, nebo ne.
Třeba víno, jako další relativně přírodní výrobek prodávaný v supermarketech
je něco jiného. Hlavní rozdíl je v tom, že z jednoho hektaru vinice se
sklidí i více než desítka tuny hroznů. Stačí potom několikahektarová vinice
třeba Milera, aby z ní vinař vyrobil dostatečné množství pro dodávku do
supermarketu. Přirozeně, že to nenazve " České bílé víno polosuché ", ale
bude tam třeba Miler Turgau, vinařství Novák a syn, vinice Horní Mouchov na
Bzenecku. A v regálu ho uloží třeba vedle dalších deseti podobně popsaných
Milerů. Potom analogie prodávaných medů v supermarketech je ve vinařství
krabicové víno. To se taky dělí jen na červené,bílé, ovocné a české, italské
a španělské.
Zas na druhé straně výhoda těch výkupčích je, že když zjistím na jaře, že
med už neprodám a budu potřebovat prázdné nádoby, tak ho odvezu do výkupu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "R. Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 11, 2004 7:29 AM
Subject: Prodej medu.


>
>
> Myslím si, že kritikou supermarketů a velkoobchodních řetězců pláčeme sice
> moc hezky, ále v podstatě jsme si spletli hrob a mám dojem, že i
hřbitov.Je
> to celosvětový trend a nářek včelařů je prakticky směšný. Navíc nakupujeme
> v nich všichni.Já osobně, když potřebuji cukr dojednám si v takovém
> zařízení cenu i množství. Ceny vyjdou levněji než u výkupců "levný cukr",
> paletu mi šoupnou na vozík za auto a tak mi v celku nevadí. Co mě však
> silně vadí a také zde vidím silné pochybení spícího ˇvedení ČSV je nová a
> stále nesmyslně doplňovaná vyhláška o potravinách živočišného původu,
která
> prakticky všechny drobné včelaře odstavuje od obchodní sítě. Žel jediný
> partner, který by pro nás jednodušší podmínky s Veterinární správou mohl
> vyjednat je právě ČSV, který tuto vyhlášku navíc vůbec nepřipomínkoval.

On Mon, 10 May 2004, Novotná Jindřika wrote:

> Kdo prodá během května na Klatovsku včely?

Soused má zdravotní potíže, omezuje včelaření, možná by odprodal včelstva
už teď. Stanoviště: Přešticko.

Jiří Bořík <jiri.borik/=/volny.cz>

Podle mne nejlepší ochranou před mravenci je sucý dobře větraný úl, kde se
nevyskytují žádné plísně a jiné druhy hub. to je jejich hlavní potrava .
----- Original Message -----
From: "R.imko" <vcelar.rs/=/tiscali.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, May 08, 2004 8:33 PM
Subject: Mravenci


> Nezná někdio osvědčený racept jak odpudit mravence. Úly mám na kovovách
> paletách a mravenci lezou do úlů. Druh neznám. Jsou malý a černí.
>
> Ať to bzučí Riči
>

Co se dá dělat se včelstvem v němž je trubčice?

Doc. František Krčma prodá 12 včelstev - telefon: 543241374
Vše dobré,
VP

Vyráběl někdo Langstrothy podle plánku otištěného ve včelařství? Máte k němu nějaké výhrady nebo náměty na vylepšení?

mp

Myslím si, že kritikou supermarketů a velkoobchodních řetězců pláčeme sice moc hezky, ále v podstatě jsme si spletli hrob a mám dojem, že i hřbitov.Je to celosvětový trend a nářek včelařů je prakticky směšný. Navíc nakupujeme v nich všichni.Já osobně, když potřebuji cukr dojednám si v takovém zařízení cenu i množství. Ceny vyjdou levněji než u výkupců "levný cukr", paletu mi šoupnou na vozík za auto a tak mi v celku nevadí. Co mě však silně vadí a také zde vidím silné pochybení spícího ˇvedení ČSV je nová a stále nesmyslně doplňovaná vyhláška o potravinách živočišného původu, která prakticky všechny drobné včelaře odstavuje od obchodní sítě. Žel jediný partner, který by pro nás jednodušší podmínky s Veterinární správou mohl vyjednat je právě ČSV, který tuto vyhlášku navíc vůbec nepřipomínkoval.

Zkus se obrátit na přítele Tomana v Nýrsku, Nádražní ul. Běžně prodává
oddělky. Ale někdy je méně pružný, tak bych počítal spíš s červnem.

František

-----Original Message-----
From: Novotná Jindřika [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Monday, May 10, 2004 2:14 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Koupě včel


Kdo prodá během května na Klatovsku včely?

---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.677 / Virová báze: 439 - datum vydání: 4.5.2004


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.677 / Virová báze: 439 - datum vydání: 4.5.2004

Kdo prodá během května na Klatovsku včely?

Teorie i praxe je taková, že dřevo pořezané na malé kousky a slepené na střídačku ("Dle chytré knihy" jak psal Milan) vzájemně vyruší své dílčí pohyby vyvolané změnou vlhkosti, teploty atd. tak, že se nehýbá = nepracuje. Správně slepené dřevo se chová jako mrtvé.
Ahoj
       Libor Jarolím
       Stará Bělá

Dle chytré knihy je to s tím lepením ještě složitější:

-lepit dohromady by se měla zvlášť krajová, středová a dřeňová prkna, neboť
maji léta rozdílně orientovaná a dřevo pracuje v každém směru jinak
intenzivně
-u dřeňových prken (v kmeni ty úplně ze středu, které obsahují dřeň) by se
dřeň měla vyříznout, neboť ráda praská
-středová prkna (v kmeni těsně vedle dřeňových prken, léta napříč) by se
měla lepit k sobě vždy dřeň na dřeň a běl na běl
-krajová prkna (všechny ostatní prkna z kmene, léta víceméně podélně) bz se
měla lepit tak, že se otáčí střídavě pravá a levá strana proti sobě.

Lepení krajových prken, při kterém se prkna neotáčí pravou a levou stranou
střídavě by se mělo používat výhradně k dekoračním účelům, protože je jedna
strana na pohled hezčí. Ale v tom případě by měla být výsledná deska ještě
zvlášť přichycena, aby se nadměrně nedeformovala.

Milan

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 10, 2004 10:21 AM
Subject: Re: Dřevo na úly


> >>Doporučuje se lepit spárovku z užších prken a střídat levou a pravou
> stranu.
>
>
> S tím nesouhlasím, podle literatury i logiky je lepší dávat jednu (pravou)
> stranu při lepení nahoru a potom (na nástavku) ven. Při střídání pravé a
> levé strany vznikne velké prohnutí, asi jako sinusoida.
>
> mp
>

Michal Pol napsal(a):
>>>Doporučuje se lepit spárovku z užších prken a střídat levou a pravou
>
> stranu.
>
>
> S tím nesouhlasím, podle literatury i logiky je lepší dávat jednu (pravou)
Ctem kazdy jine knizky :-)

> stranu při lepení nahoru a potom (na nástavku) ven. Při střídání pravé a
> levé strany vznikne velké prohnutí, asi jako sinusoida.
pri nestridani pak velika miska, potazmo oblouk

Zdravi PP.

--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
-------------------------

       

>>Doporučuje se lepit spárovku z užších prken a střídat levou a pravou stranu.


S tím nesouhlasím, podle literatury i logiky je lepší dávat jednu (pravou) stranu při lepení nahoru a potom (na nástavku) ven. Při střídání pravé a levé strany vznikne velké prohnutí, asi jako sinusoida.

mp

Tomu nelepení desek na nástavky nerozumím, jak takový úl vypadá?

mp

Ústřední kontrolní revisní komise ÚKRKČSV
...Nedílnou součástí každé řídící a org.práce je kontrolní a revisní činnost...Zatím však stále ještě bývá kritický pohled zaměřen na ty druhé a pokud jde o vlastní chyby,jsou zvyklí přivírat nad mnohým oko.Odstranit za léta zakořeněné zlozvyky nebude snadné.To ostatně zdůraznilo i páté zasedání ÚVKSČ v březnu 1987.Bude k tomu potřeba velkého úsilí a času.Zlepšit kádrovou práci,vybrat a postavit na odpovědná místa schopné,smělé a socialismu oddané,politicky vyspělé lidi.Je také nezbytné,i když jde o zájmovou činnost,upevnit kázen,organisovanost a hospodárnost...Setkáváme se stím,že celá činnost komise spočívá v tom,že členové dvakrát do roka zkontrolují hospodaření organisace a domnívají se,že tím také svoje poslání splnili,ostatní činností se nezabývají.
V kontrole vždy pracovali pracovali politicky angažovaní lidé,kteří intenzivně žili problémy doby a svou prací usilovali být jejími aktivními účastníky.Každý z nás musí pocitovat osobní spoluzodpovědnost za to,aby závěry XVII.sjezdu KSČ,rozpracované na podmínky jednotlivých org.ČSV,byly důslednou prací a se skutečnou náročností bez odkladu naplnovány.
Včelařství 1988 předseda ÚKRK ČSV Zdeněk Dobišek


Hospodářská činnost byla je na posledním místě
na prvním místě je ideologie
Né volbou,ale kádrovou prací vybírat schopné,smělé,socialismu oddané,politicky vyspělé,s věrší inciativou v plnění přijatých usnesení strany a rozpracované do jednotlivých orgánů ČSV.

Pro členy včelařské organisace existence ÚKRK této zkameněliny trapná.
Pro členy nejvýše postavené v ČSV,dlouhodobé funkcionáře néé nezvolitelné je asi nutností.

Sebelepší komise účet nepředělá
Dobré účty dělají dobré přátele franta

Nové články:
===========

Budeme krmit včely na zimu slámou?
Autor: Radim Polášek
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004051001

S pozdravem
redakce

Pokud je myslen vodni katr, tak ten na Veselem kopci je, ale nefunguje
(zatim).

Zdenek Cejka

-----Original Message-----
From: "havlík" <e-mail/=/nezadan>
Sent: 4.5.04 13:21:39
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Subject: Re: Dřevo na úly

Tak já jsem jeden takový katr viděl v Maďarsku v jednom skanzenu a
líbilo
se mi,jak to bylo jednoduché.Myslím ,že druhý takový je i ve skanzenu
Veselý kopec,ale to si už nejsem zase tak moc jistý.Mimochodem tam je
zcela
určitě krásný včelín i s medometem.

Protože máme Evropskou unii socialistickou a plnou byrokratů, tak volný obchod je téma nadpozemské. Předpisy jsou tvořeny tak, aby vyhovovaly pouze velkým firmám (které mají dost peněz na přehnané hygienické předpisy - obzvláště u nás, kde z nás "rádoby ochránci našeho zdraví=hygienici" dělají přecitlivělé tvory, kteří se za chvíli "sesypou" při doteku na např. lahvičku medu, kterou předtím držel v ruce nějaký bezdomovec :-)). Tento styl se zalíbil západoevropským mocipánům (kteří jsou napojeni na různé velké firmy), takže možnost nějakého obchodu pro drobného pěstitele bude spíš v oblasti podloudného obchodu..:-((.

naliat do mravenisk vriacu vodu, alebo ak maju palety nohy postavit tieto
do plechovic s olejom

Matej




"R.imko"
<vcelar.rs/=/ti An: Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
scali.cz> Kopie:
Thema: Mravenci
08.05.2004
20:29
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Máte někdo osvětšený recept jak "odradit" mravence. Úly mám na kovovách
paletách a mravenci lezou přes nohy palet do úlů. Druh neznám, jsou malý a
ÄŤernĂ˝.

Ať to bzuří Riči

Med je název pro včelí produkt, z české a moravské krajiny je označen jako "Český med". Jedná se o značku kvality čistého včelího produktu. Nemám nic proti výrobě produktů z medu, ale ta věc již není med.
Z hlediska kvality krystalizace neni vadou, taktéž pylová zrnka nesnižují kvalitu medu.
Jedná se o názor včelaře amatéra.
S pozdravem Rozmánek.


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.516 / Virová báze: 313 - datum vydání: 1.9.2003

Nezná někdio osvědčený racept jak odpudit mravence. Úly mám na kovovách paletách a mravenci lezou do úlů. Druh neznám. Jsou malý a černí.

Ať to bzučí Riči

Máte někdo osvětšený recept jak "odradit" mravence. Úly mám na kovovách paletách a mravenci lezou přes nohy palet do úlů. Druh neznám, jsou malý a černý.

Ať to bzuří Riči

Nemohl jsem ten soft, tam odtud ani stáhnout - link na ten soubor
neexistuje - je někde jinde?

Marek M.

-----Original Message-----
From: Ivan Cerny [mailto:i_c/=/volny.cz]
Sent: Tuesday, May 04, 2004 4:43 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Včelařský software


S Jornem (autor software) jsem ve spojení a dělám něco jako
beta-testera na českých Windows. Problém je, že teď byl Jorn na 14 dní
v Rumunsku na včelařské exkursi, vrátit se má někdy dnes či zítra a já
na to budu mít čas až příští týden :-(
Jinak verze 7 celkem ujde, ale má ráda MSIE 6, na verzi 5 a nižší
není tak stabilní a některé funkce nefungují (část SW napsal Jornovi
někdo z JAR a bohužel používá šestkové knihovny). Osmička na tom asi
bude ještě víc závislá.

Připomínky je možné psát na mě (česky), nebo přímo Jornovi (anglicky,
německy) na adresu v programu.

Pro Radima: není to jen evidence včelstev. Je to databáze, která po
řádném nakrmení daty pomocí indexů hodnotí včelstva a matky. Těch
hodnotících položek je asi 60. Samozřejmě to má větší cenu pro velký
počet včelstev, kdy ve spojení se čtečkou čárového kódu v palmtopu a
nástavky tímto kódem olepenými to funguje rychle a pohodlně skoro
samo.

Domlouvali jsme s ČSV, že českou verzi (včetně návodů apod.) dáme na
web ČSV, ale nedopadlo to z kapacitních důvodů webu. Program má kolem
20 MB, měl by být ke stáhnutí na
http://apimo.dk/programs/beekeping_hivenote.exe
Kdo chce českou prezentaci pro Powerpoint, napište mi (2,2 MB), pošlu.

Ahoj Ivan

> to by mne zajimalo take, a mozna i ostatni, dale by take asi byla zajimava
> otazka, jestli je nutno pro obchod ze surovinou mit nejake zvlastni osveceni,
> nebo je v EU opravdu volny obchod.

Ted varim trochu z vody, ale volny obchod neznamena, ze si muzu delt co
chci. Urcita pravidla je treba dodrzovat a v Unii urcite prisneji, nez
to bylo dosud, viz clanek O.V. nedavno.

Zdravi PP.



>
> Honza

Dne čt 6. května 2004 18:02 Jiøí Matouek napsal(a):
> Máte někdo zkušenosti s prodejem medu do zahranici?? Konkretne me zajima
> nemecko, blizke vykupny... cena... atd. Diky za info. (nejlepe na mail)

Dobry den,

to by mne zajimalo take, a mozna i ostatni, dale by take asi byla zajimava
otazka, jestli je nutno pro obchod ze surovinou mit nejake zvlastni osveceni,
nebo je v EU opravdu volny obchod.

Honza

Dnes som poslal softver pre evidenciu chovu vciel BeeKeeper 3.0.3
na www.vcely.sk je tam Hobby a Professional .
Su v sekcii Download http://www.vcely.sk/download/index.php
BeeKeeper 3.0.3 su iba trial verzie a k dispoziici je len anglicka verzia ,
ja som ich este netestoval , ak by niekto
mal teraz cas a par riadkov ohladom tychto programov napisal, moze mi to
poslat do redakcie www.vcely.sk , tak to potom hned zverejnim

S pozdravom Laco Sebosik
redakcia/=/vcely.sk



----- Original Message -----
From: "Pavel Benda" <pavel_benda/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 05, 2004 9:22 PM
Subject: Re: Včelařský software


> Ten program BeeKeeper3.0.3 Hobby mě docela zajímá. Také se přimlouvám za
> jeho umístění na webu(www.vcely.sk nebo www.vcely.or.cz) či jestli je ho
> možné stáhnout někde jinde. Mám několik otázek. Předpokládám, že verze
> Hobby je možno otestovat nějakou dobu zdarma. Pokud je to stabilní
> software, dalo by se uvažovat o jeho zakoupení. Je k tomu česká či
> slovenská lokalizace? Díky za informace.
> S pozdravem
> Pavel Benda
> PS: Dneska holky krásně létaly :-)
>


-=x=-
Skontrolované antivírovým programom NOD32
part000.txt - is OK

Máte někdo zkušenosti s prodejem medu do zahranici?? Konkretne me zajima nemecko, blizke vykupny... cena... atd. Diky za info. (nejlepe na mail)

================= Původní zpráva =================
Od (From): "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
Komu (To): "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Kopie (Cc):
Předmět (Subject): med v supermarketech
Datum (Date): 6. 5. 2004 0:17
==================================================

> Já si myslím, že je chyba v tom, že se do medu nesmí přimíchávat žádné
> látky. Přímou konkurenci medu v supermarketech jsou za prvé sladké věci, co
> se dají mazat na chleba, nebo rohlík. Jsou to marmelády, džemy, nutely a
> podobně. Dále to jsou látky, které se přidávají do čaje, nebo třeba
> minerálky kvůli ochucení. To jsou různé sirupy, koncentrované šťávy, cukry
> řepný, přírodní atd až po různé instantní nápoje.
>
> Stačí se podívat, jak po půl roce v regálu vypadá med. Tak polovina flašky
> je plná nějaké nevábné krystalické hmoty a nad ní je nějaká hustá tekutina
> připomínající barvou a konzistencí nepoužitý motorový olej. To u zboží
> konkurujícímu medu není. Marmeláda vypadá a chutná stejně ( někdy hnusně ),
> ať už je nová, nebo ať v regálu leži třeba dva roky. Sirup se rozpustí v
> čaji stejně rychle, ať je právě vyrobený, nebo starý. A to proto, protože v
> nich jsou přimíchány látky, které tuto konzistenci udržují.
>
> Med v supermarketech je upravovaný. Právě dovezený je krásně čirý a
> průhledný. Je pravděpodobné, že takový med už nejméně jednou zkrystalizoval.
> Med se nemá zahřívat na vyšší teplotu, než 45 - 50 st C. Aby
> zkrystalizovaný med byl zase čirý, musí se zahřát na teplotu vyšší než 50
> st. C. Asi správně jen krátkou dobu, ale musí. Tyto medy se taky filtrují.
> Nejsou tam pak drobné pevné příměsi, které urychlují krystalizaci, protože
> působí jako krystalizační centra, ale je tím pádem odstraněn i pyl. Příměs
> pylu v medu působí protialergicky. Je to ještě pořád přírodní med?
>
> Proč do supermarketového medu třeba nepřidávat látky třeba na bázi škrobu?
> Pochybuji, že by tyto látky nějak ničily cenné látky v medu. Vždyť to, že
> některé tmavé medovicové krystalizují jemně v celé hmotě a zůstavají trvale
> měkké a mazatelné na chleba způsobují právě látky podobné škrobům, konkrétně
> některé složené vysokomolekulární cukry. Med by pak mohl v supermarketech
> konkurovat aspoň dlouhodobým vzhledem a použitelností, když už z principu
> nemůže konkurovat cenou. Přirozeně nemyslím případy, kdy někdo falšuje -
> pančuje med třeba kukuřičným fruktózovým sirupem nebo jinými levnými cukry.
>
> Takže Český med, tak jak je definován, má podle mne svoje místo při prodeji
> přímo od včelařů, protože včelaři nemají (neměli by mít) ani vybavení, ani
> znalosti k přimíchávání dalších látek do medu a dále pouze v prodejnách
> zdravé výživy, protože tam jsou kupující zvyklí na potraviny vzhledově nic
> moc, takže prodávající nemají zájem medy ohřívat, rozpouštět a podobně. Ale
> chtít, aby se Český med ve smyslu kvality této obchodní značky prodával v
> běžných marketech a supermarketech, je lhaní do kapsy.
>
> To je asi tak zhruba můj názor tady k tomu.
>
> R. Polášek
>
> P.S. Asi to bude zajímavá diskuze.
>
> ----- Original Message -----
> From: "Ing. Arnošt Hrdina" <arnost.hrdina/=/ais.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, May 05, 2004 7:10 PM
> Subject: Re: Český med
>
>
Milý příteli,
Váš článek má báječnou úroveň a věřím,že by stálo zato ,aby jste se jej pokusil někde zveřejnit.Jistě by to prospělo nám všem.
Zdraví
J.Malý
,












z

,
> >

>
>

____________________________________________________________
Obchodní dům.cz - široký sortiment domácích spotřebičů a elektroniky, výrazné slevy. Navštivte
http://ad.seznam.cz/clickthru?spotId=73742&section=/

>Já si myslím, že je chyba v tom, že se do medu nesmí >přimíchávat žádné látky.

Radime to asi nemyslíš vážně. Med je med. Netvrdím, že přimícháním něčeho vznikne vždy něco nekvalitního a hůře prodejného (naopak), ale nebude to už med. Někdo má rád taky víc nugát, než med. Ono se ale všechno jednou přejí.

Mě zase vadí, že na obalech není napsáno z jakého medu a kolik % to je smícháno. Český med, tak jako české pivo má nějaké záruky kvality, nějaká specifika a tradici. Když se smíchá s čímkoli, chci to jako zákazník vědět.
A to filtrování medu se dělá proto, aby nebylo možné podle pylu dokázat z jakých končin světa ten med pochází. To by měli zakázat. Ve Švédsku prý jiný, než zkrystalizovaný med (pastovaný) nekoupí, jsou už tak naučení. U nás je to problém solventnosti zákazníků, informovanosti o zdravé výživě, návyků, výchovy a to se tak rychle nezmění.
V supermarketu, když začne krystalizovat med, tak ho jako zkažený a neprodejný vrátí. Kdo tomu rozumí, kupuje u svého včelaře a kdo ne, tak to chce mít "kvalitní" a průhledné. Nejlépe tmavé, paní. Chuť a vůně je hlavní, a nějaké enzymy, bílkoviny, hormony, vitaminy, antioxidanty, minerály - fuj, kdo to kdy viděl? Je z toho všude jen samá alergie.

To že něco "ošklivě-nepěkně-zkrystalizovaně" vypadá neznamená že se to bude špatně prodavát. Třeba takový sýr s ušlechtilou plísní se prodává dobře. Ani vysoká cena neznamená že se to bude špatně prodávat. Příkladem mohou být stolní vody jejichž kvalita není "o mnoho" lepší než voda z kohoutku. Obdobný problém byl u vína lidé kupovali levné stolní vino, ovšem tam se situace změnila a do společnosti pronikla "kultury" vína, jako cosi prestižního a lide začinají kupovatlepší vína i když drtivá vetšina lidí (včetně mě) to není schopna rozlišit.

Značka český med sama o sobě nic nezaručí pokud o ní nikdo neví a navíc není ani takový med k dostání. Zatím jsem ještě v obchodě toto označení neviděl. Pokud se zeptáte lidí kteří se o problematiku nezajímají musí zákonitě pokrčit rameny. Aby se zvýšil prodej medu musela by být větší informovanost, zvýšit "společenská" prestiž, vytvořit jakousi image a to lze vytvořit jen pomocí televize. Vinaři tento pořad měli, jmenoval se putování za vínem. Muj názor je tedy že pokud se nepodaří dostat "med" do TV je jakákoliv snaha zvýšit prodej a zákonitě cenu medu v podstatě marná. Na některé lidi například mají vliv osobnosti ale také jsem zatím nezanamenal že by nějaká celebrita hovořila o medu. Neškodilo by takové malé okénko v "nějakém časopise" kde by byla otázka na někoho slavného proč jí med, proč sladí medem, a který med má nejraději. Lidi a tudíž zákazníci rádi kopírují ale tohle všechno vlastně víte... takže jsem vás jen možná okradl o čas, ale musel jsem se vypovidat

Moc prosím přítele Emanuela Veselého, aby se mi ozval na adresu ales.linka/=/preciosa.com , nemohu z konference vytáhnout vaši adresu. Děkuji.
Ostatnim se omlouvám, že zde otravuji.

Já si myslím, že je chyba v tom, že se do medu nesmí přimíchávat žádné
látky. Přímou konkurenci medu v supermarketech jsou za prvé sladké věci, co
se dají mazat na chleba, nebo rohlík. Jsou to marmelády, džemy, nutely a
podobně. Dále to jsou látky, které se přidávají do čaje, nebo třeba
minerálky kvůli ochucení. To jsou různé sirupy, koncentrované šťávy, cukry
řepný, přírodní atd až po různé instantní nápoje.

Stačí se podívat, jak po půl roce v regálu vypadá med. Tak polovina flašky
je plná nějaké nevábné krystalické hmoty a nad ní je nějaká hustá tekutina
připomínající barvou a konzistencí nepoužitý motorový olej. To u zboží
konkurujícímu medu není. Marmeláda vypadá a chutná stejně ( někdy hnusně ),
ať už je nová, nebo ať v regálu leži třeba dva roky. Sirup se rozpustí v
čaji stejně rychle, ať je právě vyrobený, nebo starý. A to proto, protože v
nich jsou přimíchány látky, které tuto konzistenci udržují.

Med v supermarketech je upravovaný. Právě dovezený je krásně čirý a
průhledný. Je pravděpodobné, že takový med už nejméně jednou zkrystalizoval.
Med se nemá zahřívat na vyšší teplotu, než 45 - 50 st C. Aby
zkrystalizovaný med byl zase čirý, musí se zahřát na teplotu vyšší než 50
st. C. Asi správně jen krátkou dobu, ale musí. Tyto medy se taky filtrují.
Nejsou tam pak drobné pevné příměsi, které urychlují krystalizaci, protože
působí jako krystalizační centra, ale je tím pádem odstraněn i pyl. Příměs
pylu v medu působí protialergicky. Je to ještě pořád přírodní med?

Proč do supermarketového medu třeba nepřidávat látky třeba na bázi škrobu?
Pochybuji, že by tyto látky nějak ničily cenné látky v medu. Vždyť to, že
některé tmavé medovicové krystalizují jemně v celé hmotě a zůstavají trvale
měkké a mazatelné na chleba způsobují právě látky podobné škrobům, konkrétně
některé složené vysokomolekulární cukry. Med by pak mohl v supermarketech
konkurovat aspoň dlouhodobým vzhledem a použitelností, když už z principu
nemůže konkurovat cenou. Přirozeně nemyslím případy, kdy někdo falšuje -
pančuje med třeba kukuřičným fruktózovým sirupem nebo jinými levnými cukry.

Takže Český med, tak jak je definován, má podle mne svoje místo při prodeji
přímo od včelařů, protože včelaři nemají (neměli by mít) ani vybavení, ani
znalosti k přimíchávání dalších látek do medu a dále pouze v prodejnách
zdravé výživy, protože tam jsou kupující zvyklí na potraviny vzhledově nic
moc, takže prodávající nemají zájem medy ohřívat, rozpouštět a podobně. Ale
chtít, aby se Český med ve smyslu kvality této obchodní značky prodával v
běžných marketech a supermarketech, je lhaní do kapsy.

To je asi tak zhruba můj názor tady k tomu.

R. Polášek

P.S. Asi to bude zajímavá diskuze.

----- Original Message -----
From: "Ing. Arnošt Hrdina" <arnost.hrdina/=/ais.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 05, 2004 7:10 PM
Subject: Re: Český med


> Myslím, že to ani není jádro pudla.
> Řetězce nám spotřebitelům byl čert dlužen. Nejsou totiž k naší
spokojenosti,
> ale hlavně větším a stále větším ziskům jejich akcionářů prostřednictvím
> kapes zákazníků. Reklamy jsou je pozlátko a psychologický tlak. Platí si
> výzkumy,jak má být co umístěno aby si zákazník koupil to zboží, které oni
> chtějí a místa která jsou z hlediska zákaznické psychologie lépe hodnocená
> jsou za cenu ústupků a lepších dodavatelských podmínek.
>
> Ale hlavně vyvíjí velký psychologický a ekonomický nátlak na dodavatele a
> výrobce. Četl jsem v posledním včelařství článek od paní ředitelky Včelpa
a
> běhal mi mráz po zádech. Opět nám budou chtít stlačovat výkupní ceny medu,
> protože oni se taky s řetězci rozumně nedomluví. A upřímně řečeno ... kdo
> dnes diktuje cena? ... NO trošku stát, ale myslím, že se hlavně každý
dívá,
> za kolik to dostane v hyper super.
> A bohužel pro nás spotřebitele si řežeme jako zákazníci větev na které
> sedíme. Čím víc nakupujeme v řetězcích, tím menší šance postupem času máme
> si vybrat a musíme kupovat ten čím dál větší hnůj, který do svých regálů
> navážejí. Proč? Protože tlaku na snižování cen nikdo nemůže dlouho
odolávat.
> Buď "zahyne" nebo se jim přizpůsobí a dělá to jako všichni. Když nemůže
> dosáhnou rozumné ceny při udržení kvality, tak snižuje náklady na úkor
> kvality. Myslím tím i kdyby snížil výstupní cenu cenou levné suroviny z
> pochybných zemí.
> Bude hůř... pokud se bavím s majiteli obchodů, které ještě přežili cenou
> válku s řetězci tak těm zasadil poslední ránu náš skvělí pan předseda
vlády
> se svou partou. Vyhání je na stánky a ke krachu. Takže to vypadá, že má
> zákazník dost malou volbu. Nějaké úřady pro obranu spotřebitel je jen
> náplast na zalepení pus nespokojencům.
> Jaký to má dopad na prvovýrobce vidí dnes člověk sám. Ani to nemusím moc
> rozebírat.
> Bohužel malý český člověk není dost sebevědomý a dnes ani důvěřivý na to,
> aby se zakládala svépomocná družstva a abychom si zorganizovali odkup a
> vývoz apod. sami. Opět to necháme těm větším kteří nám potom dají cenu,
> jakou chtějí oni a ne mi.
> Asi to dělají velkovčelaři...Ale o tom typu spolupráce nemluvím.
>
> Má někdo zkušenost, že by někde nějaký spolek dal dohromady prostředky a
> zorganizoval si odbyt?
>
> Díky za pozornost :o)! A i přesto hezký den :o)!
>
> Arnošt

Ten program BeeKeeper3.0.3 Hobby mě docela zajímá. Také se přimlouvám za jeho umístění na webu(www.vcely.sk nebo www.vcely.or.cz) či jestli je ho možné stáhnout někde jinde. Mám několik otázek. Předpokládám, že verze Hobby je možno otestovat nějakou dobu zdarma. Pokud je to stabilní software, dalo by se uvažovat o jeho zakoupení. Je k tomu česká či slovenská lokalizace? Díky za informace.
S pozdravem
Pavel Benda
PS: Dneska holky krásně létaly :-)

Myslím, že to ani není jádro pudla.
Řetězce nám spotřebitelům byl čert dlužen. Nejsou totiž k naší spokojenosti,
ale hlavně větším a stále větším ziskům jejich akcionářů prostřednictvím
kapes zákazníků. Reklamy jsou je pozlátko a psychologický tlak. Platí si
výzkumy,jak má být co umístěno aby si zákazník koupil to zboží, které oni
chtějí a místa která jsou z hlediska zákaznické psychologie lépe hodnocená
jsou za cenu ústupků a lepších dodavatelských podmínek.

Ale hlavně vyvíjí velký psychologický a ekonomický nátlak na dodavatele a
výrobce. Četl jsem v posledním včelařství článek od paní ředitelky Včelpa a
běhal mi mráz po zádech. Opět nám budou chtít stlačovat výkupní ceny medu,
protože oni se taky s řetězci rozumně nedomluví. A upřímně řečeno ... kdo
dnes diktuje cena? ... NO trošku stát, ale myslím, že se hlavně každý dívá,
za kolik to dostane v hyper super.
A bohužel pro nás spotřebitele si řežeme jako zákazníci větev na které
sedíme. Čím víc nakupujeme v řetězcích, tím menší šance postupem času máme
si vybrat a musíme kupovat ten čím dál větší hnůj, který do svých regálů
navážejí. Proč? Protože tlaku na snižování cen nikdo nemůže dlouho odolávat.
Buď "zahyne" nebo se jim přizpůsobí a dělá to jako všichni. Když nemůže
dosáhnou rozumné ceny při udržení kvality, tak snižuje náklady na úkor
kvality. Myslím tím i kdyby snížil výstupní cenu cenou levné suroviny z
pochybných zemí.
Bude hůř... pokud se bavím s majiteli obchodů, které ještě přežili cenou
válku s řetězci tak těm zasadil poslední ránu náš skvělí pan předseda vlády
se svou partou. Vyhání je na stánky a ke krachu. Takže to vypadá, že má
zákazník dost malou volbu. Nějaké úřady pro obranu spotřebitel je jen
náplast na zalepení pus nespokojencům.
Jaký to má dopad na prvovýrobce vidí dnes člověk sám. Ani to nemusím moc
rozebírat.
Bohužel malý český člověk není dost sebevědomý a dnes ani důvěřivý na to,
aby se zakládala svépomocná družstva a abychom si zorganizovali odkup a
vývoz apod. sami. Opět to necháme těm větším kteří nám potom dají cenu,
jakou chtějí oni a ne mi.
Asi to dělají velkovčelaři...Ale o tom typu spolupráce nemluvím.

Má někdo zkušenost, že by někde nějaký spolek dal dohromady prostředky a
zorganizoval si odbyt?

Díky za pozornost :o)! A i přesto hezký den :o)!

Arnošt

----- Original Message -----
From: "pan Josef Jiří Menšík" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 05, 2004 6:41 PM
Subject: Český med


Již delší dobu si všímám v obchodních řetězcích prodeje medu. Zaregistroval
jsem jednu maličkost žádný z distributorů nemá odvahu používat značku Český
med a to ani včelař pan Kolomý to mluví snad samo za sebe

Již delší dobu si všímám v obchodních řetězcích prodeje medu. Zaregistroval jsem jednu maličkost žádný z distributorů nemá odvahu používat značku Český med a to ani včelař pan Kolomý to mluví snad samo za sebe

A proč to lepit já úly nelepím spáry si včely zatmelí kde potřebují samy
Čím širší prkno slepíte tím se vystavujete většímu riziku zkroucení. Právě
proto se vyrábí laťovka .Úly které dříve dělalo včelařské družstvo byly
právě z těchto důvodů je z 5cm latěk . Můžete tak zpracovat i nekvalitní
dřevo ze středové části kmene samotný střed je vhodný akorát tak na topení

Pepan

----- Original Message -----
From: "Ing. Arnošt Hrdina" <arnost.hrdina/=/ais.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 04, 2004 11:08 AM
Subject: Re: Dřevo na úly


> To by mě zajímalo, jak takové držáky vypadají.
> Možná i víc lidí. Nedalo by se to ofotit? Možná by se to dalo připojit k
> návodům na výrobu nástavků ve včel.novinách.
>
> Já vím, že to dělal strejda (ten to se dřevem uměl-taky si vyráběl úly),
že
> to lepil tehdy herkulesem.
> Nejdřív se ale musejí po straně hoblíkem prkna dobře srovnat aby k sobě
> sedla. Lepil to normálně natupo.
>
> Matně si vzpomínám, že se ty slepované desky daly na jiné desky, které
mely
> jako zarážky pevně připevněné špalíky.
> mezi ty špalíky se vložily slepované desky a proti těm šlalíkům se
> vyklínkovaly.
>
>
> | || || | / klínky
> -+------------v^+-
> | || || |
> | || || |
> | || || |
> | || || |
> -+------------v^+- --- deska zespodu prken se špalíky na koncích jako
> zarážka klínků
> | || || |
>
>
> Ale jak zajistil, aby se to nevyboulilo to nevím. Možná nějak ztuřidly.
>
> Arnošt
>
> ----- Original Message -----
> From: "František Rada" <rada/=/investtel.cz>
> To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, May 04, 2004 10:44 AM
> Subject: RE: Dřevo na úly
>
>
> Mě to lepí soused truhlář. Má na to takový držáky, aby to bylo v rovině.
> Myslím, že asi po 3 hodinách po slepení se s tím dá dělat. Když na něj
> koukám vůbec mi to nepřijde pracné.
>
> Prkno po slepení opravdu vypadá jak maluje Arnošt. Já z toho dělám
> nástavky vysoké 25cm a vyjde to vždy asi ze 3 prken.
>
> Lepení vidím jako velmi dobrou věc. Prkna se slepí do tabule asi 120 cm
> široké. Z toho nařežu prkna 25cm široká a to co mi zbyde přilepím zase k
> další várce, takže skoro žádný odpad.
>
> Zdravím
> František
>
> >>>>Ale ještě jsem neslyšel, že by někdo takhle lepil k sobě prkna, jak
> to určitě dělali stolaři když vyráběli nábytek zmasivu :o)! Je to děsně
> pracné a ejště by to měl obýt slepené voděodolným lepidlem. Ale i tak si
> myslím, že se občas člověk lepení nevyhne. Takže by mě zajímalo, jak
> dostat třeba desku na Eurodadant, kde by měla být výška nástavku 241 mm.
> Tam teprve by se smrk zbortil, kdyby to něbylo správně seskládané. Též
> jsem koukal v domácí dílně, že profesionální desky (tuším, že se tomu
> říká spárovka) jsou též slepené z latěk širokých 1-2 cm. Takže na tom
> slepování něco je :o)... Má s tím někdo zkušenost?
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.676 / Virová báze: 438 - datum vydání: 3.5.2004
>
>

vodorovné katry existují také a používají se na velké průměra a odřezávají
jen jedno prkno
----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 04, 2004 12:01 PM
Subject: Re: Dřevo na úly


> Ing. Arnošt Hrdina napsal(a):
>
> > No asi je to podle toho, že katr, nebo pila to má vždycky otočené takhle
> > :o)!
> > Ještě jsem nikde neviděl, aby měl někdo otočený list pily rovnobě s
podlahou
> > :o)! ALe možná to taky existuje. Nejsem včeználek :o)!
>
> http://www.vcely.ic.cz/
>
>
> --
> Pavel Prchal
> DUP - družstvo Pelhřimov
> Řemenovská 1999
> 39317 Pelhřimov
> www.dup.cz
> -------------------------
>
>
>

ten trapézový šroub můžete skvěle nahraditdvěma klíny utahují se vždy 2a2
proti sobě
----- Original Message -----
From: "Ing. Arnošt Hrdina" <arnost.hrdina/=/ais.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 04, 2004 12:42 PM
Subject: Re: Dřevo na úly


> Dnes se mi ta konference fakt líbí.Dozvěděl jsem se, po čem v literatuře
> pátrám roky :o)))!
>
> K tomu lepidlu Ponal.... jdou taky dvě. Jedno je do vlhka a smrdí po octu
(a
> taky se dá octem udržet v tekutém stavu, když to člověk koupí a pak to
> dlouho nepotřebuje :o) )!.
> Co je do vlhka, to smrdí po octu. ( I stavební silikon na spáry :o) )
>
> Co přibližně stojí ty svorce na spárovku? Jak je to velké? Myslím jak
široká
> deska se tím dá udělat?
>
>
> Arnošt
>
> ----- Original Message -----
> From: "Milan Valenta" <m.valenta/=/volny.cz>
> To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, May 04, 2004 12:29 PM
> Subject: RE: Dřevo na úly
>
>
> Nedalo mi to a zalistoval jsem v literatuře - příručka pro domácí dílnu
> z roku 1981.
> Absolutně nepoužitelná knížka až na první dvě strany popisující řezání
> kmene na prkna.
> Zde píší, že pravá strana prkna je ta, která je blíže ke středu a levá
> strana prkna je ta,
> která je dále od středu kmene. Ale pozor, středové prkno má podle nich
> obě strany levé??!!
> A podle nákresů je to asi proto, že pravá strana prkna se vydouvá ve
> středu ven a levá strana
> prkna se vydouvá dovnitř (tj. kraje se vychlipují ven).
>
> Takže podle literatury by to kroucení mělo být jasné, ale já mám z praxe
> úplně opačnou zkušenost:
> pravá strana se mi uprostřed prkna bortí dovnitř a ne ven.
>
> A to mne mate!
>
> A co se týká spárovky, je to skvělá věc - s dobrým lepidlem (osvědčil se
> mi Ponal) se dají zbytky
> prken slepovat natupo a drží. V obchodě ns truhlářskými potřebami se
> dají zakoupit tzv. svorce na spárovku.
> Pak už stačí vzít dvě dvojice prken s otvory pro zasunutí těchto svorců,
> natřít lepidlem prkna a celé stáhnout.
>
> Celá tato sranda vyjde na cca 300 Kč i s kličkou a je k vidění např. na
>
> http://www.khnet.cz/Default.asp?seznam=1&CatID=3294&TYPTREE=1&rootid=325
> 1&snamecat2=Figova%E8ky
>
>
> Co vy na to?
>
> Milan
>
>
>
>
>
> -----Original Message-----
> From: Pavel Prchal [mailto:prchal/=/dup.cz]
> Sent: Tuesday, May 04, 2004 10:58 AM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Re: Dřevo na úly
>
>
> Emanuel Veselý napsal(a):
>
> >>Když se díváš na kládu, tak nalevo jsou levé desky a na pravo pravé. A
> >
> > podle
> >
> > Ale nesmí ti s tou kládou někdo nepozorovaně otočit o 180 stupňů :-).
>
> > Nerozumím truhlařině, ale nejsou ty strany vnitřní a vnější?
> Ano, a jedna je levá, druhá pravá, která je která vědí jen truhláři a ti
>
> to tutlají :-))
>
> PP.
>
>
> --
> Pavel Prchal
> DUP - družstvo Pelhřimov
> Řemenovská 1999
> 39317 Pelhřimov
> www.dup.cz
> -------------------------
>
>
>

tak už někdo vytáčel?Jaký letos je?

Rouno tl. 20 mm (po mírném smáčknutí, 200 g/m2) mne dnes stálo v podnikové
prodejně Silonu 22,- Kč / m2. Mají ještě poloviční tloušťku, která vychází
13,30/m2. Obojí v rolích š. 150 nebo 200 cm.

Cena je včetně DPH a je stejná jako před 1.5. - jen na účtence je DPH 19%,
takže Silon nejspíš v tichosti o pár desetníků na m2 podražil ..

Honza Čáp

----- Original Message -----
From: "Hruka Z." <hruskaz3/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: 19. března 2004 20:38
Subject: Izolace úlů


> Též jsem řešil otázku materiálu izolace úlů.
> Tchán používá polystyrén, ale ten mají rádi mravenci.
> U jiných včelařů vídávám různé druhy skelných izolací - ty se mi nezdají
> vhodné z hygienických důvodů a také nemusí být hydrofobizované -
> nenasákavé.
> Nejvíce mi vyhovuje rouno (praxe nevykazuje žádné nedostatky) - materiál,
> který se běžně používá jako izolace do oblečení - bundy, oteplovačky a
pod.
> Vyrábí ho Silon Planá n. Luž. a je běžně k dostání. Materiál tvoří umělá
> vlákna, je nenasákavý, lehký, dobře izoluje a hmyz se mu vyhýbá. Vyrábí se
> v tl. 2 a 4 cm, je poddajný a dobře vyplňuje prostor. Cena se pohybuje
> okolo 30 Kč/m2.
> Mohu vřele doporučit.
>

Priatelia,

mam problem a nemam cas na spekulacie ako to spravit. Nemate niekto
"patent", ako pripevnit sklapacie, polohovatelne podpery na kocovny voz? V
literature ktoru mam (Kocovne vcelarenie) je nejake foto ale necitatelne.
Nenaslo by sa nieco?

Diky



PISTA

To je dobrý :o)))!

Prý první chyba je pokus který nevyšel, ale druhá stejná chyba už je známka
blbosti :o)!
Ale je fakt lepší se učit na cizích chybách :o)!
Po ránu prima moto :o)!

Hezký den ¨!
Arnošt

----- Original Message -----
From: "Janura Stefan" <janura/=/minv.sk>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 05, 2004 9:08 AM
Subject: RE: Dřevo na úly


Ja dokonca poznam jedneho "umelca", ktory koc.voz zhlobil klincami a teraz
sa cuduje ze sa mu rozpada aklince vytahuju.

Takze stale plati ze clovek sa uci na chybach ale iba hlupak na chybach
svojich.






PISTA

Ja dokonca poznam jedneho "umelca", ktory koc.voz zhlobil klincami a teraz
sa cuduje ze sa mu rozpada aklince vytahuju.

Takze stale plati ze clovek sa uci na chybach ale iba hlupak na chybach
svojich.






PISTA

OV> Ten program nikdy poradne nefungoval a moje predpoved je ze nikdy ani
OV> nebude.
To jsou cenné zkušenosti, opravdu, zatím vždy tam něco bylo, a
protože program dělá vlastně jeden člověk sám, asi i stále bude. I
přes to se mi ZATÍM jeví jako nejužitečnější, z toho, co jsem na inetu
našel.
Laco, dej prosím Beekeeper na vcely.sk, možná to bude zajímat nejen
mě.
Zdravím
Ivan

P.S.
Všem, co mi napsali, odpovím přes víkend, teď budu mimo síť.

Existuju aj dalsie programy napr. BeeKeeper3.0.3 Hobby (a Professional)
ak by bol zaujem poslem to na www.vcely.sk velkost je 5,7 MB

S pozdravom Laco Sebosik
www.vcely.sk





----- Original Message -----
From: "Pavel Benda" <pavel_benda/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 03, 2004 10:04 PM
Subject: Včelařský software


> Zkoušel jste někdo včelařský program BIDATA z Dánska? Mám s ním docela
> potíže. Nejnovější verzi 8.0.1.0 staženou přímo z www.apimo.dk jsem
> nerozchodil skoro vůbec. Je vylepšená (jestli jsem to dobře pochopil) o
> skladové hospodářství jednotlivých nástavků. Nefungovaly tam nějaké
příkazy
> např. rušení úlové poznámky a neustále docházelo k hláškám poruchy
> struktury klíčů a následné složení programu. Ten bylo možné spustit jedině
> po úplném restartu PC. Nakonec jsem to vzdal. Na slovenském serveru
> WWW.vcely.sk je k dispozici asi předchozí verze 7.0.1.0, která je o
poznání
> odolnější, neobsahuje výše zmíněný sklad nástavků, ale teď jsem narazil na
> problém, že si při přechodu do nového měsíce změnila datumy úlových
> poznámek. Ručně jsem je opravil, ale zase po zadání nových úlových
poznámek
> do května došlo k výše uvedeným hláškám a následnému zkolabování programu.
> Přivítám vaše zkušenosti a postřehy. Nevíte o nějakém jiném „odolnějším“
> včelařském programu?
> S pozdravem Pavel Benda
>

> Program Bidata poprvně

Vypada to jako pomlouvani, ale neni. je to pouze kostatatovani fakt.

Ja znam Jörna monoho mnoho et. Spoluzakladali jsme spolu Beenet. Uz
kdysi davno (10-15 let tomu nazad) mi posilal Bidata (verze 1,2; 1.3
atd). a POKAZDY se to zakouslo. Den po tom co jsem dostal novou verzi
jsem dostal bugfix. Kdyz sem dostal treti bugfix tak jsem se naucil
NIKDY neninstalovavatt novou verzi, ale pockat 2-3 dny na bugfixy.
Ten program nikdy poradne nefungoval a moje predpoved je ze nikdy ani
nebude.

Proc marnit cas na neco na co se neda spolehnout...

\vov

Program Bidata poprvně jsem stahoval 25.4.2004 z dánských stránek a na stránce bylo tvrzeno že jde o verzi 7.0.x.x a po stažení a instalaci v menu napoveda/o programu bylo označení verze 8.0.1.0. Název stahovaného souboru beekeping_hivenote.exe a jeho velikost 20 981 806. Soubor ze slovenského serveru byl zabalen v rar a název taktéž beekeping_hivenote.exe a velikost 20 460 597
Program jsem instaloval poprvé, předchozí verze jsem neměl. Po odinstalaci verze 8.0.1.0 , se kterou jsem měl potíže, jsem vymazal i zbylé adresáře databází a instalační adresář, adresář Program Files\Apimo Biavl\ a soubor winnt\BidataWin98_XP.INI, takže PC bylo asi čisté. Po té jsem instaloval soubor ze slovenského serveru www.vcely.sk (omlouvám se verze tam umístěná je nakonec 7.0.1.4, překoukl jsem se). Vše bylo v pohodě až na ten datum.
To přehození datumu ve verzi 7.0.1.4 mělo určitý algoritmus. Bylo provedeno tak, že datum byl změněn adekvátně ke dnům v týdnu dle května. Např. úl.poznámka z 18.4. neděle byla změněna na 23.4., 23.den v květnu je neděle. U dalších úl.poznámek to bylo stejné(23.4.pá na 28.4.). Úl. poznámky jsem nakonec opravil a zatím se program chová normálně, uvidím další měsíc.
Jinak konfigurace mého PC-OS W2k, IE 6 SP1 CZ včetně aktual.záplat.
Mějte se hezky
Pavel Benda

S Jornem (autor software) jsem ve spojení a dělám něco jako
beta-testera na českých Windows. Problém je, že teď byl Jorn na 14 dní
v Rumunsku na včelařské exkursi, vrátit se má někdy dnes či zítra a já
na to budu mít čas až příští týden :-(
Jinak verze 7 celkem ujde, ale má ráda MSIE 6, na verzi 5 a nižší
není tak stabilní a některé funkce nefungují (část SW napsal Jornovi
někdo z JAR a bohužel používá šestkové knihovny). Osmička na tom asi
bude ještě víc závislá.

Připomínky je možné psát na mě (česky), nebo přímo Jornovi (anglicky,
německy) na adresu v programu.

Pro Radima: není to jen evidence včelstev. Je to databáze, která po
řádném nakrmení daty pomocí indexů hodnotí včelstva a matky. Těch
hodnotících položek je asi 60. Samozřejmě to má větší cenu pro velký
počet včelstev, kdy ve spojení se čtečkou čárového kódu v palmtopu a
nástavky tímto kódem olepenými to funguje rychle a pohodlně skoro
samo.

Domlouvali jsme s ČSV, že českou verzi (včetně návodů apod.) dáme na
web ČSV, ale nedopadlo to z kapacitních důvodů webu. Program má kolem
20 MB, měl by být ke stáhnutí na http://apimo.dk/programs/beekeping_hivenote.exe
Kdo chce českou prezentaci pro Powerpoint, napište mi (2,2 MB), pošlu.

Ahoj Ivan

Milan Valenta napsal(a):
> Nedalo mi to a zalistoval jsem v literatuře - příručka pro domácí dílnu
> z roku 1981.
> Absolutně nepoužitelná knížka až na první dvě strany popisující řezání
> kmene na prkna.
> Zde píší, že pravá strana prkna je ta, která je blíže ke středu a levá
> strana prkna je ta,
> která je dále od středu kmene. Ale pozor, středové prkno má podle nich
> obě strany levé??!!
> A podle nákresů je to asi proto, že pravá strana prkna se vydouvá ve
> středu ven a levá strana
> prkna se vydouvá dovnitř (tj. kraje se vychlipují ven).
> Takže podle literatury by to kroucení mělo být jasné, ale já mám z praxe
> úplně opačnou zkušenost:
> pravá strana se mi uprostřed prkna bortí dovnitř a ne ven.
Špatně se díváš, určitě !

Když si položím prkno příčnou hranou proti sobě, abych viděl letokruhy a
obloučky letokruhů budou jako duha , ne jako miska, pak se prkno zkrouti
tak, že se ty letokruhy jakoby snaží narovnat, tedy v našem případě
kraje nahoru, střed dolu.

Nebo jinak řečeno, pravá strana se vyduje, levá prohloubí.


> A co se týká spárovky, je to skvělá věc - s dobrým lepidlem (osvědčil se
> mi Ponal) se dají zbytky
> prken slepovat natupo a drží. V obchodě ns truhlářskými potřebami se
> dají zakoupit tzv. svorce na spárovku.
> Pak už stačí vzít dvě dvojice prken s otvory pro zasunutí těchto svorců,
> natřít lepidlem prkna a celé stáhnout.

Doporučuje se lepit spárovku z užších prken a střídat levou a pravou stranu.

Zdraví PP.

--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
-------------------------

       

Tak já jsem jeden takový katr viděl v Maďarsku v jednom skanzenu a líbilo se mi,jak to bylo jednoduché.Myslím ,že druhý takový je i ve skanzenu Veselý kopec,ale to si už nejsem zase tak moc jistý.Mimochodem tam je zcela určitě krásný včelín i s medometem.