Včelařská konference

No, nemáte to jako rodina náhodou už vyřešené, (manžel se rozhodl udělat nové úly) , takže už vybral nějakou rámkovou míru a nějaký úlový systém a možná už i místo na zahradě, kde úly se včelama přemístí?

Přehřívání je podle mně jen doplňkový problém. Každopádně nehrozí tavení a padání plástů uvnitř úlů. to by bylo možné snad jen na suchém skalnatém nebo vybetonovaném místě, kde by se skály či beton ve dne rozpálily a tu vysokou teplotu udržovaly dlouho do noci. Na normálním místě je teplota snižována odparem půdní vlhkosti a rostlinstva, trávou, keři atd. Jinak to je podle mně problém hlavně kočovníků, kteří musí dát úly doprostřed pole nebo někde jinde bez zastínění. Na vlastní zahradě nevidím problém. Krátkodobě se úly zastíní třeba zakrytím větší tabulí staršího plechu nebo napnutém té stínicí sítě nad úly. Přirozené zastínění listnáči se nejrychleji dosáhne, když se listnáče prostě vysadí tak metr až metr a půl před česny na jižní straně. Pokud se vytvarují s metr a půl až dva metry holým kmenem a korunou až výše, včelky budou v pohodě prolétávat kolem kmínků a koruna bude stínit úly. Mohou to být jakékoliv listnáče kromě těch hodně pomalu rostoucích, které dokáží vegetovat s metr a půl, dva metry holým kmenem a korunou nad ním. Ovocné stromy, listnaté stromy, velké keře ve stromové formě, třeba šeřík, co do té zahrady pasuje. U velkých stromů je pak třeba počítat s tím ,že časem až zesílí kmen a vznikne velká koruna, bude vhodné posunout úly o takové 3 - 4 metry dopředu, aby kmen byl vzadu za úly a včelky tak měly úplně volný výlet. Z hledika včel je vhodné vybrat listnáče, které poskytují včelám pastvu v předjaří a v časném jaru. Třeba vrby, javor jasanolistý, ovocné stromy...