Archiv Včelařské konference

Dobry den,

Dne čt 29. dubna 2004 20:30 Václav Tomeš napsal(a):

> ve 3/4 Langstrothech ,zimováno také ve dvouch nástavcích byli matečníky ve

Ve 2 nastavcich - neni to malo ? Mam Langstroth 2/3 a vcelstva jsem zimoval na
4 - 5. nastavcich a oddelky na 3. pouze dva slabsi oddelky byly na 2. Jestli
jsem to dobre pochopil, tak jde o to , aby meli co nejvice prostoru, z duvodu
podletniho vyhaneni vcel . Podotykam, ze ac vcelarim 1 km od domu, vcelarim
vikendove - proto mam radeji vic prostoru, nez min.. Zatim jsem zadne
matecniky nenasel, a to je snuska jak o zivot - repka, tresne konci, ov.
stromy, kere..... nastavky co jsem v sobotu nasazoval uz byly ve stredu tak z
poloviny zastavene a zanesene sladinou.

Honza



Honza

Dobry den,

Dne pá 30. dubna 2004 05:58 Emanuel Vesely napsal(a):
> Slyšel jste někdo
> o používání antibiotik v Česku?

Myslite, ze nekdo v cechach leci vceli mor ? Nebo se s temito leky da lecit i
nejaka jina nemoc - ktera ? Nemuze to byt tak, ze nejaky vykuk si spocita, ze
kdyz koupi z ciny med za 20 Kc , smicha ho stim svym a proda takto naredeny
do vykupu za 50 Kc tak se mu to sakra vyplati, usetri si praci se vcelami a
ve vykupu to podle mne nepoznaji, jakeho puvodu je med (byl jsem ve svem
zivote pouze 2x u vykupcu , pokazde jinych a v prvnim pripade se nechteli ani
podivat, jak vypada (viz me lonske prispevky k infu o hustomeru na med, kdy
jsem mel strach ze zvyseneho obsahu vody), a druzi pouzili nejaky pristroj
(snad refraktometr) na divani se proti svetlu pro zjisteni obsahu vody. A pak
chudaci vykupci, kdyz jim to odberatel po rozboru vrati - a tim postihnou
vlastne nas vsechny. Nebo me napada jeste moznost, ze nekdo vyhodi , nebo
rozbije sklenici od medu z dovozu, vcely to v dobe bez snusky najdou a
donesou domu, pokud pominu moznost zavleceni vceliho moru, ty leciva ktera by
takovyto med obsahoval, dle mne take zustamou ve vcelstvu - kde je pak my
vytocime - ale to uz je jen takova uvaha.


Honza

Spíš mě napadá souvislost s použitím Fumagilínu!
V něm je podle toho co vím též antibiotikum a dřív se běžně používal.
Jedině že by si ho někdo přivezl ze zahraničí a v rozporu s našimi
veterinárními předpisy používal. Nedejbože že potom vytočí s medem i částí
zimních zásob, kde ten fumagilín je .
Není to u nás povolené léčivo!


Hezký den.
Arnošt


----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <witko-comp/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 30, 2004 12:03 PM
Subject: Re: clanek o medu na internetu


Dobry den,

Dne pá 30. dubna 2004 05:58 Emanuel Vesely napsal(a):
>> Slyšel jste někdo
>> o používání antibiotik v Česku?

-----------------------------
>Myslite, ze nekdo v cechach leci vceli mor ? Nebo se s temito leky da lecit
i
>nejaka jina nemoc - ktera ? Nemuze to byt tak, ze nejaky vykuk si spocita,
ze
>kdyz koupi z ciny med za 20 Kc , smicha ho stim svym a proda takto naredeny
>do vykupu za 50 Kc tak se mu to sakra vyplati, usetri si praci se vcelami a
>ve vykupu to podle mne nepoznaji, jakeho puvodu je med (byl jsem ve svem

>Honza

>Myslite, ze nekdo v cechach leci vceli mor ?

Já si myslím, že ne. S názorem, že je dobré léčit mor a nepálit včely jsem se setkal většinou u velkovčelařů. Ve včelařství 5 píše Sojka o Holanďanech, že používají antibiotika a jsou hrdí, že nemají jediný případ moru (na rozdíl od nás). To v tom článku byla účelová hláška, aby odvrátili podezření, že dovezli čínský med s antibiotiky a prodávali ho jako český.

Nejvís mě se... (štve), že tihle hadi mají vždycky dost financí, aby si to
zařídili. Pro sdělovací prostředky bude takový Straka z hlediska svojí
pozice zajímavější k rozhovoru než nějaký dodavatel medu, ikdyby to byl
velkovčelař. Není mediálně zajímavý.
Kdo se zeptá ná s na názor a kdo očistí českého včelaře proti jeho pomluvě.
Jen to bude důvod, proč nám strhat cenu, protože od této chvíle je každý
včelař podezřelý.

Myslím, že bychom na něj měli podat hromadnou žalobu pro pomluvu!

Měl by to sice udělat svaz, ale protože hájí dnes především zájmy těch
velkých a těch kdo mají prachy, tak to bude asi problém.
Každopádně to v tomto světle vypadá, že se jaksi rozcházejí cesty výrobců
včelařů a prodejců a zpracovatelů a jejich sdružení oproti všem slibům a
krásným řečem které měli ve Včelařství dokonce i tady do konference
přispíval pan Leffeman takovým medovým přízpěvkem.
Bohudík zatím prodám produkci sám a nemusím prodávat med nesolidním
obchodníkům. Ale každopádně nám kazí obchod.
Je dost zajímavé, že neví, od koho ten bed s antibiotiky má, když se dělá od
každého včelaře test na to, jestli nemá v medu mor. To je tak složité to
otestovat zrovna i na antibiotika, aby nás žádný výkupce nemohl neadresně
špinit?

Jsem zvědav, co se k tomuhle tématu dočtu ve Včelařství...
Myslím, že je to co řekl dost vážné a dost silná slova, aby se to přešlo bez
povšimnutí!

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Emanuel Veselý" <eman.v/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 30, 2004 10:46 AM
Subject: Re: clanek o medu na internetu


>Myslite, ze nekdo v cechach leci vceli mor ?

Já si myslím, že ne. S názorem, že je dobré léčit mor a nepálit včely jsem
se setkal většinou u velkovčelařů. Ve včelařství 5 píše Sojka o
Holanďanech, že používají antibiotika a jsou hrdí, že nemají jediný případ
moru (na rozdíl od nás). To v tom článku byla účelová hláška, aby odvrátili
podezření, že dovezli čínský med s antibiotiky a prodávali ho jako český.

Tylancel proti moru sa vyrabal na Slovensku. cca 60% sa ho vyvazalo de
cech. Na co asi?
Oficialne ho nikdo nepriznava rovnako ako fumagilin. Pritom fumagilin
pouzival este v minulom roku pokusny vcelin VUVc / vid prispevok asi spred
polroka /
Na Slovensko sa fumagilin nedovaza uz asi 5 - 6 rokov.
Lepsie ako antibiotika su silne vcely a dezinfekcia, vymena ramikov.


Matej




"Ing. Arnošt
Hrdina" An: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
<arnost.hrdin Kopie:
a/=/ais.cz> Thema: Re: clanek o medu na internetu

30.04.2004
10:38
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Spíš mě napadá souvislost s použitím Fumagilínu!
V něm je podle toho co vím též antibiotikum a dřív se běžně používal.
Jedině že by si ho někdo přivezl ze zahraničí a v rozporu s našimi
veterinárními předpisy používal. Nedejbože že potom vytočí s medem i částí
zimních zásob, kde ten fumagilín je .
Není to u nás povolené léčivo!


Hezký den.
Arnošt


----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <witko-comp/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 30, 2004 12:03 PM
Subject: Re: clanek o medu na internetu


Dobry den,

Dne pá 30. dubna 2004 05:58 Emanuel Vesely napsal(a):
>> Slyšel jste někdo
>> o používání antibiotik v Česku?

-----------------------------
>Myslite, ze nekdo v cechach leci vceli mor ? Nebo se s temito leky da
lecit
i
>nejaka jina nemoc - ktera ? Nemuze to byt tak, ze nejaky vykuk si spocita,
ze
>kdyz koupi z ciny med za 20 Kc , smicha ho stim svym a proda takto
naredeny
>do vykupu za 50 Kc tak se mu to sakra vyplati, usetri si praci se vcelami
a
>ve vykupu to podle mne nepoznaji, jakeho puvodu je med (byl jsem ve svem

>Honza

Tak to by mě taky zajímalo na co se do Čech dováží.
Doufám , že ho nějací podnikaví obcodníci neprodávají jak oskvělý a naškodný
přídavek do zimního krmení.
Já se s tím nesetkal. Možná, že by bylo dobrý byt konkrétní! Kdo ho vozí a
kam ho vozí.
Takhle vznikají docela dobré fámy!
Kolik to je 60% ? Gramy? Litry? Tuny?

Arnost


----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 30, 2004 12:53 PM
Subject: Antwort: Re: clanek o medu na internetu



Tylancel proti moru sa vyrabal na Slovensku. cca 60% sa ho vyvazalo de
cech. Na co asi?
Oficialne ho nikdo nepriznava rovnako ako fumagilin. Pritom fumagilin
pouzival este v minulom roku pokusny vcelin VUVc / vid prispevok asi spred
polroka /
Na Slovensko sa fumagilin nedovaza uz asi 5 - 6 rokov.
Lepsie ako antibiotika su silne vcely a dezinfekcia, vymena ramikov.


Matej




"Ing. Arnošt
Hrdina" An: "Vcelarska konference"
<vcely/=/v.or.cz>
<arnost.hrdin Kopie:
a/=/ais.cz> Thema: Re: clanek o medu na
internetu

30.04.2004
10:38
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Spíš mě napadá souvislost s použitím Fumagilínu!
V něm je podle toho co vím též antibiotikum a dřív se běžně používal.
Jedině že by si ho někdo přivezl ze zahraničí a v rozporu s našimi
veterinárními předpisy používal. Nedejbože že potom vytočí s medem i částí
zimních zásob, kde ten fumagilín je .
Není to u nás povolené léčivo!


Hezký den.
Arnošt


----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <witko-comp/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 30, 2004 12:03 PM
Subject: Re: clanek o medu na internetu


Dobry den,

Dne pá 30. dubna 2004 05:58 Emanuel Vesely napsal(a):
>> Slyšel jste někdo
>> o používání antibiotik v Česku?

-----------------------------
>Myslite, ze nekdo v cechach leci vceli mor ? Nebo se s temito leky da
lecit
i
>nejaka jina nemoc - ktera ? Nemuze to byt tak, ze nejaky vykuk si spocita,
ze
>kdyz koupi z ciny med za 20 Kc , smicha ho stim svym a proda takto
naredeny
>do vykupu za 50 Kc tak se mu to sakra vyplati, usetri si praci se vcelami
a
>ve vykupu to podle mne nepoznaji, jakeho puvodu je med (byl jsem ve svem

>Honza

Vážení kolegové,
přecházím ten článek bez emocí. Včelařství je mi především koníčkem, a nenechám si kazit dobrý pocit z práce.

EV> http://ekonomika.idnes.cz/test.asp?r=test&c=2003M267T07A
Přečtěte si tam i komentáře. Já děkuji panu Čejkovi a ostatním
rozumným hlasům za trpělivé vysvětlování situace laickému publiku.
Ivan

V nedeľu som bol u včelárov v Poľsku . Chcem našim včelárom oznámiť, že jarné stretnutie poľských včelárov aj s možnosťou nákupu včelárskych pomôcok sa uskutoční v sobotu a v nedeľu 15. a 16. mája 2004 v Kamiannej.

Antibiotika by měly obecně potlačovat bakterie a další škůdce včel a tím
prodloužit jejich život, takže včelstvo krmené antibiotiky by mělo
teoreticky se stejným počtem včel donést více medu.

Je to stejné, jako když třeba v chovu kuřat krmili kdysi kuřata antibiotiky.
Ty kuřata, která by jinak uhynula, nebo ztratila 14 dní v růstu kvůli třeba
banální kontaminaci krmiva nějakými bakteriemi, rostly jako ty úplně zdravá.
Kdo má ale nějakou alergii na ty antibiotika a sní to kuře nebo ten med, má
smůlu.

Nedával bych ruku do ohně za české včelaře, poněvadž je nás včelařu cca 60
tisíc, z terie pravděpodobnosti určitě existují ti, kteří antibiotika včelám
dávají. A nemusí je ani kupovat, stačí, když má dobrého známého v lékárně s
přístupem ke koši s vrácenými nepoužitýmí léky a vybere z nich pro toho
včelaře širokospektrální antibiotika.
Sám jsem jednoho takového včelaře potkal v 90 letech na jednom sjezdu
kočovníků na severní Moravě.

To, že se v medu podle označení českého původu našly stopy antibiotik, vůbec
neznamená, že do něho někdo musel míchat med z číny, i když ten čínský med
zřejmě antibiotika obsahuje pravidelně.

R.Polášek

jn

Z důvodu špatného plodování a nevhodného chování části včelstev jsem se odhodlal k větší výměně matek. Při včerejším označování se mi dík mé obratnosti a zkušenosti podařilo jednu z označovaných matek rozmáčknout při odchytu. Byl jsem na pokraji infarktu. Hodlám rozšiřovat stav a tak jsem upustil od myšlenky spojení včelstev. Můj záměr je nechat včelstvo vybudovat mateřáky a z těchto založit oddělky. Neudělal jsem však podřez rámku. Je to velká chyba?

Dobrý den.

Rád bych se zeptal na Vaše zkušenosti a poznatky s kočováním... Jaká je
minimální vzdálenost, převoz před rozkvětem plodiny, nebo až během kvetení a
tp.

Díky Vilík

Ať nám to bzučí. :)

Vážený příteli, jedinné co Vám na tento příspěvek mohu odpovědět: "Tvorba trvalých stanovišť". U malého počtu včelstev se kočování vůbec nevyplatí a ty stresy pro včely a včelaře.

Podřez není třeba, já ho aspoň nepoužívám. Je jen nutné asi za týden
odstranit nejstarší matečníky, ty byly založeny nad vícedenními larvičkami,
které byly předtím krmeny jen jako dělnice. Proto by matky z nich byly
horší. Je lepší, když je v oddělku více matečníků stejného stáří, včely
potom vybírají tu nejvhodnější matku, není to ale nutné.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Marek Langmajer" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, May 02, 2004 1:24 PM
Subject: Skok do hlubiny


> Z důvodu špatného plodování a nevhodného chování části včelstev jsem se
> odhodlal k větší výměně matek. Při včerejším označování se mi dík mé
> obratnosti a zkušenosti podařilo jednu z označovaných matek rozmáčknout
při
> odchytu. Byl jsem na pokraji infarktu. Hodlám rozšiřovat stav a tak jsem
> upustil od myšlenky spojení včelstev. Můj záměr je nechat včelstvo
> vybudovat mateřáky a z těchto založit oddělky. Neudělal jsem však podřez
> rámku. Je to velká chyba?

Nové články:
===========

Kalendárium - květen
Autor: Mgr. Vlastimil Protivínský
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004050301

S pozdravem
redakce

Děkuji.

"Tvorba trvalých stanovišť"? To není odpověď. Předpokládám, že Josef má vozy (vozík a techniku na nakládání) a méně vhodné trvalé stanoviště. Minimální vzdálenost 4-5 km. Jak rád bych si někdy přesunul včelstva do akátového lesa, k poli svazenky, nebo v červenci ke slunečnici. Bohužel moje lenost a relativně dobré stanoviště (Praha to ale není) vždy převážila. Problémy: Zvolené místo může být sjízdné, povoleno majitelem pozemku a veterinářem, ale nebude se to líbit místním včelařům a to někdy hrubě (nepodceňovat!). Zemedělci většinou nic nepřiplatí (máš přece zaplaceno tím "jejich" medem). Ztráty na dopravě, benzin, včely, nehody a větší práci s vytáčením si odečti.
Eman

Priatelia,

robime nejake posledne upravy na starsom teype medomedu (elek. pohon,... a pod.) a premyslam nad upravou ventilu vypuste na medomede. Ma niekto skusenosti povedzme s gulovym ventilom, resp. supatkom,.... a pod.??? Myslim tym, ci sa taketo ventily nezanasaju voskom, medom a pod.

Vdaka

ventil by mal byt aspon dvojpalcovy. Nozovy uzaver je lepsi ako gulovy -
ustrihne prud medu okamzite. Gulovy ventil ked uzavries este chvilu kvapka.

Matej




Pepo
<e-mail/=/nezad An: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
an> Kopie:
Thema: ventil na medomede
03.05.2004
08:06
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Priatelia,

robime nejake posledne upravy na starsom teype medomedu (elek. pohon,... a
pod.) a premyslam nad upravou ventilu vypuste na medomede. Ma niekto
skusenosti povedzme s gulovym ventilom, resp. supatkom,.... a pod.???
Myslim tym, ci sa taketo ventily nezanasaju voskom, medom a pod.

Vdaka

Dobrý den,

rád bych se zeptal, na případné zkušenosti, nebo názory na desinfekci nástavků pomocí horkovzdušné pistole. Klasické ožehnutí plamenem (letlampou) je mi jasné), ale šla by použít i horkovzdušná pistole? Teplota vzduchu podle typu pistole dosahuje cca 500-650 stupňů Celsia.

Předem děkuji za vyjádření.

Horkovzdušnou pistoli mám rád. Na dezinfekci úlů a nářadí ji používám a má jedinou nevýhodu, že musí být dostupná elektrika. Je to myslím bezpečnější, než "plamenomet". Používám pistoli i při tavení plástů a divočiny.

teplota je nizka, takze doba prace asi 3x tak dlho ako s benzinovou lampou

Matej




Bullet
<bullet/=/email An: Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
.cz> Kopie:
Thema: Desinfekce nástavkù a den
03.05.2004
09:39
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






DobrĂ˝ den,

rád bych se zeptal, na případné zkušenosti, nebo názory na desinfekci
nástavků pomocí horkovzdušné pistole. Klasické ožehnutí plamenem
(letlampou) je mi jasné), ale šla by použít i horkovzdušná pistole? Teplota
vzduchu podle typu pistole dosahuje cca 500-650 stup�ů Celsia.

Předem děkuji za vyjádření.

> teplota je nizka, takze doba prace asi 3x tak dlho ako s
> benzinovou lampou
>
> Matej

A to jsi nekde vycetl? Nebo jsi delal vedecke experimenty a pocital zbyle mikroby v ulu? Proc 3x a ne 4x tak dele? Nebo mozna 2x dele by stacilo? :-). Treba zalezi i na konstrukci ulu. Ja bych tu pistoli nezatracoval. Je to lepsi, nez nic. Na nosemu to urcite plati a mor si stejne vetsinou prinesou odjinud.
Eman

Emane, to mam vyskusane. Mudre knihy pisu, ze drevo sa ma sfarbit pri
opalovani do hneda. Potom ti uz len staci stopovat cas na 10 nastavkov. Aj
ja som mal povodne elektricku pistol - bola lacnejsia ako benzinova. Teraz
pouzivam uz len benzinovu a uvazujem ze som si mal radsej kupit PB horak -
je este vykonnejsi.

Matej




Emanuel
Veselý An: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
<eman.v/=/email Kopie:
.cz> Thema: Re: Antwort: Desinfekce nástavků a den

03.05.2004
11:13
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






> teplota je nizka, takze doba prace asi 3x tak dlho ako s
> benzinovou lampou
>
> Matej

A to jsi nekde vycetl? Nebo jsi delal vedecke experimenty a pocital zbyle
mikroby v ulu? Proc 3x a ne 4x tak dele? Nebo mozna 2x dele by stacilo?
:-). Treba zalezi i na konstrukci ulu. Ja bych tu pistoli nezatracoval. Je
to lepsi, nez nic. Na nosemu to urcite plati a mor si stejne vetsinou
prinesou odjinud.
Eman

Vážení přátelé,
z různých materiálů jsem se dozvěděl, že k výrobě úlů je nejvhodnější dřevo z borovice vejmutovky. Máte někdo jiné zkušenosti, co se týče druhu dřeva použitého na výrobu úlů? Co třeba smrkové?
Díky za reakce.
Tomáš

Co se týče dřeva zas až tak velké zkušenosti nemám, ale protože též sháním
vhodné dřevo za rozunmý peníz, což je problém.
Ale sehnal jsem alespoň základní informace.

Vejmutovka se používá z důvodů jejích vlastností, jak mi bylo vysvětleno.
Je poměrně lehká a hlavní výhoda je tak, že se dá v pohodě spojovat v tozích
i na tupo a nemusí tam být např "spojení na ozub" případně cinch , ale dá se
spojit na tupo nebo jen na pero a drážku.
TO se smrkem nejde a musí se spojit na ozub, a jak jsem viděl u nástavků
pana Nečase, tak je to spojení ještě zaištěno zboku zkrz krajní ozub ještě
kolíkem.
Smrk totiž dost pracuje a kroutí se a tak vznikají při nahoře po čase mezery
nazi spoji. Takže se to zajistí ozobem aby se spojení udrželo.
To vejmutovka nedělá.
Navíc prý i velice rychle vysychá takže i při sušení venku tak jak se to
dělávalo dřív bez sušička se z desek po roce může vyrábět. Asi má řidší
dřevo. A na rozdíl od douglasky či jiné borovice není tak smolnatá a
sukovitá.

Ale prý se to docela blbě pozná, když už z ní je vyrobená deska. Jedině se
to prý pozná, když se ohobluje, že má jiný povrch.
Ale tuším, že pan Zelený, který vyrábí Langstrothy z vejmutovky, říkal, že
si to hlídá přímo v lese, aby mu dodali opravdu desky z vejmutovky.

To je tak vše, co jsem k materiálu zjistil.

Hezký den.
Arnošt


----- Original Message -----
From: "Tomá Ustohal" <ustohal/=/oapion.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 03, 2004 12:42 PM
Subject: Dřevo na úly


Vážení přátelé,
z různých materiálů jsem se dozvěděl, že k výrobě úlů je
nejvhodnější dřevo z borovice vejmutovky. Máte někdo jiné zkušenosti, co se
týče druhu dřeva použitého na výrobu úlů? Co třeba smrkové?
Díky za reakce.
Tomáš

z borovicoveho dreva su ule asi o 20% tazsie ako zo smreku. Smrek povazujem
za optimalny z pohlady ceny aj prace. Z Vejmutovky som este ule nerobil.

Matej




Tomá Ustohal
<ustohal/=/oapi An: Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
on.cz> Kopie:
Thema: Døevo na úly
03.05.2004
12:42
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Vážení přátelé,
z různých materiálů jsem se dozvěděl, že k výrobě úlů je
nejvhodnější dřevo z borovice vejmutovky. Máte někdo jiné zkušenosti, co se
týče druhu dřeva použitého na výrobu úlů? Co třeba smrkové?
DĂ­ky za reakce.
Tomáš

Já dělám úly ze smrku. Je pro mě nejdostupnější. Při těžbě palivového
dřeva jsem vybral lepší suchou kulatinu a rozřezal na fošny silné cca
35mm. Po roce sušení (přikryté venku) jsem slepil, nařezal na potřebnou
výšku nástavku a zhobloval na 25mm. Nedělám žádnou drážku ani ozub.
Prostě sešroubuji každý spoj třemi vruty.

František


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.675 / Virová báze: 437 - datum vydání: 2.5.2004

A nemá ten nástavek snahu pracovat?
Jak dlouho tenhle nástavek používáš a jak je vystavený povětrnosti?
Skutečně by mě zajímalo, jak bude vypadat za deset let. Jestli se nevykašlat
na schánění vejmutovky.
Ale to podle mě co to udělá ukáže skutečně čas.
Pokud nemám známého lesníka a les nevlastním, tak myslím, že zas až tak
velký cenový rozdíl mezi dřevem Vejmutovky a smrku nebude.
A pokud bych s tím měl mít problémy a za deset let (což není zas tak velká
doba - to je jen deset sezón) mi prolézaly dírama včela a přemýšlel bych jak
to opravit, tak to udělám z toho co se doporučuje.
Přece jen v některých věcech se vyplatí dát na zkušensti těch starších a
nevymýšlet drahé pokusy.

Skutečně by mě zajímalo jak vypadá nástavek z vejmutovky po deseti letech
provozu a nástavek ze smrku!

Díky za informace.
Arnošt

----- Original Message -----
From: "František Rada" <rada/=/investtel.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 03, 2004 1:50 PM
Subject: RE: Dřevo na úly


Já dělám úly ze smrku. Je pro mě nejdostupnější. Při těžbě palivového
dřeva jsem vybral lepší suchou kulatinu a rozřezal na fošny silné cca
35mm. Po roce sušení (přikryté venku) jsem slepil, nařezal na potřebnou
výšku nástavku a zhobloval na 25mm. Nedělám žádnou drážku ani ozub.
Prostě sešroubuji každý spoj třemi vruty.

František


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.675 / Virová báze: 437 - datum vydání: 2.5.2004

Po 2 zimách je to zatím dobrý. Ale co to bude dělat za 10 let opravdu
nevím. Fakt je, že se to umí zkroutit, proto to hoblování o 1 cm. Jednu
důležitou radu mi dal známý truhlář: sešroubovat to co nejrychleji po
hoblování, právě kvůli zkroucení. Ten truhlář má taky vlastní sušárnu,
takže jsem si letos v zimě k němu vždycky pár fošen přihodil a mám z
toho lepší pocit ;-)

-----Original Message-----
From: Ing. Arnošt Hrdina [mailto:arnost.hrdina/=/ais.cz]
Sent: Monday, May 03, 2004 1:05 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Dřevo na úly


A nemá ten nástavek snahu pracovat?
Jak dlouho tenhle nástavek používáš a jak je vystavený povětrnosti?
Skutečně by mě zajímalo, jak bude vypadat za deset let. Jestli se
nevykašlat na schánění vejmutovky. Ale to podle mě co to udělá ukáže
skutečně čas. Pokud nemám známého lesníka a les nevlastním, tak myslím,
že zas až tak velký cenový rozdíl mezi dřevem Vejmutovky a smrku nebude.
A pokud bych s tím měl mít problémy a za deset let (což není zas tak
velká doba - to je jen deset sezón) mi prolézaly dírama včela a
přemýšlel bych jak to opravit, tak to udělám z toho co se doporučuje.
Přece jen v některých věcech se vyplatí dát na zkušensti těch starších a
nevymýšlet drahé pokusy.

Skutečně by mě zajímalo jak vypadá nástavek z vejmutovky po deseti
letech provozu a nástavek ze smrku!

Díky za informace.
Arnošt

----- Original Message -----
From: "František Rada" <rada/=/investtel.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 03, 2004 1:50 PM
Subject: RE: Dřevo na úly


Já dělám úly ze smrku. Je pro mě nejdostupnější. Při těžbě palivového
dřeva jsem vybral lepší suchou kulatinu a rozřezal na fošny silné cca
35mm. Po roce sušení (přikryté venku) jsem slepil, nařezal na potřebnou
výšku nástavku a zhobloval na 25mm. Nedělám žádnou drážku ani ozub.
Prostě sešroubuji každý spoj třemi vruty.

František


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.675 / Virová báze: 437 - datum vydání: 2.5.2004

---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.675 / Virová báze: 437 - datum vydání: 2.5.2004


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.675 / Virová báze: 437 - datum vydání: 2.5.2004

Ja som prisiel k podobnemu zaveru. Mam asi tretinu z
borovice, tretinu z smreka a tretinu z topoľa a
nejlepsie sa dari v tých z borovice (aj ked neviem
preco).

Peter

- Tomá Ustohal <ustohal/=/oapion.cz> wrote:
> Vážení přátelé,
>         z různých materiálů jsem se dozvěděl, že k
> výrobě úlů je
> nejvhodnější dřevo z borovice vejmutovky. Máte někdo
> jiné zkušenosti, co se
> týče druhu dřeva použitého na výrobu úlů? Co třeba
> smrkové?
> Díky za reakce.
> Tomáš



       
              
__________________________________
Do you Yahoo!?
Win a $20,000 Career Makeover at Yahoo! HotJobs
http://hotjobs.sweepstakes.yahoo.com/careermakeover

Nazdar přátelé!
Chtěl bych reagovat na starší příspěvek. Protože jsem elektrotechnik-projektant, nechtěl jsem reakci odfláknout nějakými nejasnými formulacemi, a k tomu abych si našel příslušný předpis se mi zatím nedostávalo času. :-))

Chtěl bych trochu připomenu ty jiné nebezpečí v blízkosti vysokonapěťových(VN) vedení.

Jde mi předevší o §46 Ochranná pásma, Zákon č. 458/2000 Sb. ze dne 28. listopadu 2000 o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
Lze si přečíst například na :
http://www.energetik.cz/hlavni3.html?m1=/zakony/222_1994.html
a nebo
http://www.eru.cz/zak_458_2000.htm

Je zde zajímavý odstavec 4, který v lesních průsecích stanovuje povinnost provozovatele vedení udržovat volný pruh pozemků a majiteli pozemku, mu toto umožnit.

Z toho vyplývá pro včelaře a jeho včely nebezpečí, že při této údžbě volného pruhu někdo doje k újmě.

Z vyprávění: Včelnice byla na kraji lesa - v blízkosti vedení VN, pravděpodobně na hranici ochranného pásma. Včelař nebyl majitelem pozemku a tudíž nebyl informován o provedení údržby porostů. Pracovníci pověření energetickým podnikem ořezali větve přesahující dovnitř ochranného pásma. Práce byly provedeny v zimě v době vegetačního klidu porostů. Uřezané větve padaly na úly. Poté byly odtaženy a v blízkém okolí spáleny. Včelař, i jeho včely, mněli smůlu. Vše se odehrávalo v blízkosti včelnice. Ze 6 přítomných včelstev přežily dvě. Postižený včelař, znechucen, již dnes nevčelaří.

Rovněž odstavec 8 zakazuje, bez vědomí vlastníka vedení, cokoli stavět v tomto ochranném pásmu.
:-)) včetně úlů, lze se však dohodnout dle odstavce 11

Ještě bych chtěl připomenout, že na území ČR jsou v provozu VN vedení nejen 22kV ale i s vyšším napětím. A tím i širším ochranným pásmem. (všechny v zákoně jmenované)
:-)) Rozepisovat se o nebezpečí "drátů na zem spadlých" a o jiných možnostech úrazu elektrickým proudem nebudu. To jistě dnes již znají všichni. :-))

Ahoj
       Libor Jarolím
       Stará Bělá


Dne ne 7. březen 2004 14:09 J.Horký napsal(a):
> Přátelé máte někdo znalosti s problematikou magnetického pole a bezpečností
> včelnice v blízkosti vysokého napětí 22kV.Jaký má vliv magnetické pole       na
> včely?Jaká jiná nebezpečí hrozí pro včelaře? Díky

Nasbírat teoretické poznatky o vlivu magnetického pole na život včel je zcela zbytečná záležitost. Zveřejněné poznatky si zcela protichůdně protiřečí a tak nezbývá, než vše vyzkoušet. Včelařím pod VN 15 KW. kdybych spustil z posledního drátu provázek, měl bych úly asi 25 metrů od něj.Můj názor je, že VN včelám nesvědčí.Výnosy nižší, než by se dalo předpokládat, bodavost citelně zvýšená, přezimování dobré. Jelikož jsem na tomto stanovišti s novou včelnicí druhý rok, budu ho ještě pozorovat. Potvrdí li se napsané, tak stanoviště pro výbornou dostupnost budu používat jako zimoviště pro kočování, nebo se odstěhuji. Jaké jsou zkušenosti ostatních??? Zdraví Ruda.

Nemusíš se bát, že Ti včely budou prolézat škvírami, když se nástavek
rozeschne, včely to zalepí!

S přáním hezkého dne Josef Kouba
telefon 388 313 969, 603 262 082


----- Original Message -----
From: "František Rada" <rada/=/investtel.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 03, 2004 2:27 PM
Subject: RE: Dřevo na úly


> Po 2 zimách je to zatím dobrý. Ale co to bude dělat za 10 let opravdu
> nevím. Fakt je, že se to umí zkroutit, proto to hoblování o 1 cm. Jednu
> důležitou radu mi dal známý truhlář: sešroubovat to co nejrychleji po
> hoblování, právě kvůli zkroucení. Ten truhlář má taky vlastní sušárnu,
> takže jsem si letos v zimě k němu vždycky pár fošen přihodil a mám z
> toho lepší pocit ;-)
>
> -----Original Message-----
> From: Ing. Arnošt Hrdina [mailto:arnost.hrdina/=/ais.cz]
> Sent: Monday, May 03, 2004 1:05 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Re: Dřevo na úly
>
>
> A nemá ten nástavek snahu pracovat?
> Jak dlouho tenhle nástavek používáš a jak je vystavený povětrnosti?
> Skutečně by mě zajímalo, jak bude vypadat za deset let. Jestli se
> nevykašlat na schánění vejmutovky. Ale to podle mě co to udělá ukáže
> skutečně čas. Pokud nemám známého lesníka a les nevlastním, tak myslím,
> že zas až tak velký cenový rozdíl mezi dřevem Vejmutovky a smrku nebude.
> A pokud bych s tím měl mít problémy a za deset let (což není zas tak
> velká doba - to je jen deset sezón) mi prolézaly dírama včela a
> přemýšlel bych jak to opravit, tak to udělám z toho co se doporučuje.
> Přece jen v některých věcech se vyplatí dát na zkušensti těch starších a
> nevymýšlet drahé pokusy.
>
> Skutečně by mě zajímalo jak vypadá nástavek z vejmutovky po deseti
> letech provozu a nástavek ze smrku!
>
> Díky za informace.
> Arnošt
>
> ----- Original Message -----
> From: "František Rada" <rada/=/investtel.cz>
> To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, May 03, 2004 1:50 PM
> Subject: RE: Dřevo na úly
>
>
> Já dělám úly ze smrku. Je pro mě nejdostupnější. Při těžbě palivového
> dřeva jsem vybral lepší suchou kulatinu a rozřezal na fošny silné cca
> 35mm. Po roce sušení (přikryté venku) jsem slepil, nařezal na potřebnou
> výšku nástavku a zhobloval na 25mm. Nedělám žádnou drážku ani ozub.
> Prostě sešroubuji každý spoj třemi vruty.
>
> František
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.675 / Virová báze: 437 - datum vydání: 2.5.2004
>
> ---
> Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.675 / Virová báze: 437 - datum vydání: 2.5.2004
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.675 / Virová báze: 437 - datum vydání: 2.5.2004
>

Horák na PB je dobrý, nejvýkonejsí je vsak benzín!

S práním hezkého dne Josef Kouba
telefon 388 313 969, 603 262 082


----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 03, 2004 11:41 AM
Subject: Antwort: Re: Antwort: Desinfekce nástavků a den


>
> Emane, to mam vyskusane. Mudre knihy pisu, ze drevo sa ma sfarbit pri
> opalovani do hneda. Potom ti uz len staci stopovat cas na 10 nastavkov. Aj
> ja som mal povodne elektricku pistol - bola lacnejsia ako benzinova. Teraz
> pouzivam uz len benzinovu a uvazujem ze som si mal radsej kupit PB horak -
> je este vykonnejsi.
>
> Matej
>
>
>
>
> Emanuel
> Veselý An: Včelařský mailing list
<vcely/=/v.or.cz>
> <eman.v/=/email Kopie:
> .cz> Thema: Re: Antwort: Desinfekce
nástavků a den
>
> 03.05.2004
> 11:13
> Bitte
> antworten an
> "Vcelarska
> konference"
>
>
>
>
>
>
> > teplota je nizka, takze doba prace asi 3x tak dlho ako s
> > benzinovou lampou
> >
> > Matej
>
> A to jsi nekde vycetl? Nebo jsi delal vedecke experimenty a pocital zbyle
> mikroby v ulu? Proc 3x a ne 4x tak dele? Nebo mozna 2x dele by stacilo?
> :-). Treba zalezi i na konstrukci ulu. Ja bych tu pistoli nezatracoval. Je
> to lepsi, nez nic. Na nosemu to urcite plati a mor si stejne vetsinou
> prinesou odjinud.
> Eman
>
>
>

Vejmutovka podle literaturi je ještě lehčí jako smrk a o to jde
----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 03, 2004 1:09 PM
Subject: Antwort: Døevo na úly


>
> z borovicoveho dreva su ule asi o 20% tazsie ako zo smreku. Smrek
povazujem
> za optimalny z pohlady ceny aj prace. Z Vejmutovky som este ule nerobil.
>
> Matej
>
>
>
>
> Tomá Ustohal
> <ustohal/=/oapi An: Vèelaøský mailing list
<vcely/=/v.or.cz>
> on.cz> Kopie:
> Thema: Døevo na úly
> 03.05.2004
> 12:42
> Bitte
> antworten an
> "Vcelarska
> konference"
>
>
>
>
>
>
> Vážení přátelé,
> z různých materiálů jsem se dozvěděl, že k výrobě úlů je
> nejvhodnější dřevo z borovice vejmutovky. Máte někdo jiné zkušenosti, co
se
> týče druhu dřeva použitého na výrobu úlů? Co třeba smrkové?
> DĂ­ky za reakce.
> Tomáš
>
>
>

Mám osobní zkušenost z výroby nástavků (jako amatér).
V loňském roce jsem vyrobil sérii nástavků ze smrku a letos mám k
dispozici borovici,
ale nikoliv vejmutovku. Výška nástavku 15 cm.
Smrk se hůře obrábí, je mnohem náchylnější na vylamování po vlákně např.
při výrobě
spoje "cimbuří". Ale zase je oproti borovici znatelně lehčí.

Mám ale ještě jeden zásadní poznatek (možná že jsem jako amatér objevil
Ameriku).
Při výrobě nástavku hodně záleží na tom, jakou stranou prkno otočím do
vnitřku
nástavku a kterou ven. Vypozoroval jsem, že nástavky, u kterých je
středová část
prkna (tj. ta, která byla směrem ke středu stromu) otočená ven z
nástavku,
se mi po roce venku vychlipují horní i spodní okraj směrem ven. A to i
přes to,
že jsem spoje dělal na "cimbuří", lepil lepidlem třídy D3 (Ponal) a
pojistil vrutem.
U nástavků s obráceně orientovanými prkny se tato vada neprojevuje -
vydouvá se
střed prkna směrem ven, ale jen velmi nepatrně.
Má někdo z vás obdobné zkušenosti, nebo dokonce i nějakou radu?

Díky za informace.

Milan

P.S. sestavoval jsem cca 3 měsíce po ohoblování a to už měla prkna
tendenci se kroutit.


-----Original Message-----
From: František Rada [mailto:rada/=/investtel.cz]
Sent: Monday, May 03, 2004 2:28 PM
To: 'Vcelarska konference'
Subject: RE: Dřevo na úly


Po 2 zimách je to zatím dobrý. Ale co to bude dělat za 10 let opravdu
nevím. Fakt je, že se to umí zkroutit, proto to hoblování o 1 cm. Jednu
důležitou radu mi dal známý truhlář: sešroubovat to co nejrychleji po
hoblování, právě kvůli zkroucení. Ten truhlář má taky vlastní sušárnu,
takže jsem si letos v zimě k němu vždycky pár fošen přihodil a mám z
toho lepší pocit ;-)

-----Original Message-----
From: Ing. Arnošt Hrdina [mailto:arnost.hrdina/=/ais.cz]
Sent: Monday, May 03, 2004 1:05 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Dřevo na úly


A nemá ten nástavek snahu pracovat?
Jak dlouho tenhle nástavek používáš a jak je vystavený povětrnosti?
Skutečně by mě zajímalo, jak bude vypadat za deset let. Jestli se
nevykašlat na schánění vejmutovky. Ale to podle mě co to udělá ukáže
skutečně čas. Pokud nemám známého lesníka a les nevlastním, tak myslím,
že zas až tak velký cenový rozdíl mezi dřevem Vejmutovky a smrku nebude.
A pokud bych s tím měl mít problémy a za deset let (což není zas tak
velká doba - to je jen deset sezón) mi prolézaly dírama včela a
přemýšlel bych jak to opravit, tak to udělám z toho co se doporučuje.
Přece jen v některých věcech se vyplatí dát na zkušensti těch starších a
nevymýšlet drahé pokusy.

Skutečně by mě zajímalo jak vypadá nástavek z vejmutovky po deseti
letech provozu a nástavek ze smrku!

Díky za informace.
Arnošt

----- Original Message -----
From: "František Rada" <rada/=/investtel.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 03, 2004 1:50 PM
Subject: RE: Dřevo na úly


Já dělám úly ze smrku. Je pro mě nejdostupnější. Při těžbě palivového
dřeva jsem vybral lepší suchou kulatinu a rozřezal na fošny silné cca
35mm. Po roce sušení (přikryté venku) jsem slepil, nařezal na potřebnou
výšku nástavku a zhobloval na 25mm. Nedělám žádnou drážku ani ozub.
Prostě sešroubuji každý spoj třemi vruty.

František


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.675 / Virová báze: 437 - datum vydání: 2.5.2004

---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.675 / Virová báze: 437 - datum vydání: 2.5.2004


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.675 / Virová báze: 437 - datum vydání: 2.5.2004

Zkoušel jste někdo včelařský program BIDATA z Dánska? Mám s ním docela potíže. Nejnovější verzi 8.0.1.0 staženou přímo z www.apimo.dk jsem nerozchodil skoro vůbec. Je vylepšená (jestli jsem to dobře pochopil) o skladové hospodářství jednotlivých nástavků. Nefungovaly tam nějaké příkazy např. rušení úlové poznámky a neustále docházelo k hláškám poruchy struktury klíčů a následné složení programu. Ten bylo možné spustit jedině po úplném restartu PC. Nakonec jsem to vzdal. Na slovenském serveru WWW.vcely.sk je k dispozici asi předchozí verze 7.0.1.0, která je o poznání odolnější, neobsahuje výše zmíněný sklad nástavků, ale teď jsem narazil na problém, že si při přechodu do nového měsíce změnila datumy úlových poznámek. Ručně jsem je opravil, ale zase po zadání nových úlových poznámek do května došlo k výše uvedeným hláškám a následnému zkolabování programu. Přivítám vaše zkušenosti a postřehy. Nevíte o nějakém jiném „odolnějším“ včelařském programu?
S pozdravem Pavel Benda

Týden je moc.
Už za 4 dny bývají některé nouzové matečníky zavíčkované a ty je potřeba
zrušit.
Matečník zavíčkovaný 5. den už je na kvalitní larvičce.
Potom ještě rozhoduje tvar a velikost matečníku, množství kašičky apod.
To všechno se provede v ten 4.den.
Za dalších 6 dní jsou matečníky zralé, (uděláme oddělky)
a za další 2 dny se líhnou matky.

Tož tak. Josef


----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 03, 2004 2:18 AM
Subject: Re: Skok do hlubiny


> Podřez není třeba, já ho aspoň nepoužívám. Je jen nutné asi za týden
> odstranit nejstarší matečníky, ty byly založeny nad vícedenními
larvičkami,
> které byly předtím krmeny jen jako dělnice. Proto by matky z nich byly
> horší. Je lepší, když je v oddělku více matečníků stejného stáří, včely
> potom vybírají tu nejvhodnější matku, není to ale nutné.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Marek Langmajer" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, May 02, 2004 1:24 PM
> Subject: Skok do hlubiny
>
>
> > Z důvodu špatného plodování a nevhodného chování části včelstev jsem se
> > odhodlal k větší výměně matek. Při včerejším označování se mi dík mé
> > obratnosti a zkušenosti podařilo jednu z označovaných matek rozmáčknout
> při
> > odchytu. Byl jsem na pokraji infarktu. Hodlám rozšiřovat stav a tak jsem
> > upustil od myšlenky spojení včelstev. Můj záměr je nechat včelstvo
> > vybudovat mateřáky a z těchto založit oddělky. Neudělal jsem však podřez
> > rámku. Je to velká chyba?
>
>

Dostalo se ke mně několik nástavků, jejichž rohy byly spojeny natupo -
slepením a sešroubováním nebo sbitím hřebíky, dokonce mosaznými. Úplná
hrůza. Práce s takovými nástavky, to jsou větší nervy, než bodavé včely. :-)
Teď to všechno předělávám.
Podle mne by měly být rohy spojeny, když ne cinkem, tak aspoň na polodrážku,
slepeny a sešroubovány vruty aspoň 50mm dlouhými. Hřebíky nestačí, i když by
byly železné a zarezavěly,
i tak časem vylézají. Své nástavky mám ještě zpevněny rohovníky nahoře i
dole (8 ks) a vpředu/vzadu mám pořádná madla pro pevné uchopení.
O nátěrech až někdy jindy a co se týká materiálu, vzpomněl jsem si na radu
jednoho starého zkušeného včelaře: "Něrubtě ule z lipoveho dřeva". :-))

Tož tak. Josef


----- Original Message -----
From: "František Rada" <rada/=/investtel.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 03, 2004 1:50 PM
Subject: RE: Dřevo na úly


> Já dělám úly ze smrku. Je pro mě nejdostupnější. Při těžbě palivového
> dřeva jsem vybral lepší suchou kulatinu a rozřezal na fošny silné cca
> 35mm. Po roce sušení (přikryté venku) jsem slepil, nařezal na potřebnou
> výšku nástavku a zhobloval na 25mm. Nedělám žádnou drážku ani ozub.
> Prostě sešroubuji každý spoj třemi vruty.
>
> František
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.675 / Virová báze: 437 - datum vydání: 2.5.2004
>
>
>

Borovicové drevo má nejvíc pryskyrice. Mozná na jare nejméne provlhne.

Já jinak delám nadstavky nyní z reziva urceného pro výrobu palet. Jsou to
smrkové desky cca coulky sírky 7 - 10 cm, délky 120 cm ( vejdou akorát
délkou na sírku auta ) Nekteré tyto desky mají léta huste u sebe a jsou
tezké, nekteré je mají daleko od sebe a jsou lehké podobne jako borovice
vejmutovka. Na nadstavek vybírám vzdy dreva podobné kvality a dávám je vzdy
stejne. Asi by se mely dávat tak, aby stena desky blíze k stredu kmene byla
vevnitr úlu.

Jinak mám doma 1 nadstavek z borovice vejmutovky od pr. Kolomého. Je az tak
asi o jednu tretinu lehcí, nez kdyby byl ze smrku. Podobne lehké drevo má
zrejme asi topol, vrba, jíva nebo olse a lípa.

R. Polásek

----- Original Message -----
From: "Pete Mal" <cscipion/=/yahoo.com>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 03, 2004 4:50 PM
Subject: Re: Dřevo na úly


> Ja som prisiel k podobnemu zaveru. Mam asi tretinu z
> borovice, tretinu z smreka a tretinu z topoža a
> nejlepsie sa dari v tých z borovice (aj ked neviem
> preco).
>
> Peter

Pokud se těch nouzových matečníků zruší moc, včely někdy dodatečně matečníky
vytvoří z dělničích larviček. Optimální je den, kdy zůstavají nezavíčkované
jen nejmladší postavené nad jednodenními larvičkami. Z hlavy teď nevím,
který je to den.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Blinka" <josef.blinka/=/centrum.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 03, 2004 9:14 PM
Subject: Re: Skok do hlubiny


> Týden je moc.
> Už za 4 dny bývají některé nouzové matečníky zavíčkované a ty je potřeba
> zrušit.
> Matečník zavíčkovaný 5. den už je na kvalitní larvičce.
> Potom ještě rozhoduje tvar a velikost matečníku, množství kašičky apod.
> To všechno se provede v ten 4.den.
> Za dalších 6 dní jsou matečníky zralé, (uděláme oddělky)
> a za další 2 dny se líhnou matky.
>
> Tož tak. Josef

Zimoval jsem provizorně včely v bedně na rámky sbité natupo hřebíky. Během
zimy, asi díky vlhkosti, se začaly spoje rozlézat. Musel jsem bednu obalovat
lepenkou. Hřebíky se na spoje na tupo vůbec nehodí, jestli vruty, to uvidím
za pár let.

R Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Blinka" <josef.blinka/=/centrum.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 03, 2004 10:13 PM
Subject: Re: Dřevo na úly


> Dostalo se ke mně několik nástavků, jejichž rohy byly spojeny natupo -
> slepením a sešroubováním nebo sbitím hřebíky, dokonce mosaznými. Úplná
> hrůza. Práce s takovými nástavky, to jsou větší nervy, než bodavé včely.
:-)
> Teď to všechno předělávám.
> Podle mne by měly být rohy spojeny, když ne cinkem, tak aspoň na
polodrážku,
> slepeny a sešroubovány vruty aspoň 50mm dlouhými. Hřebíky nestačí, i když
by
> byly železné a zarezavěly,
> i tak časem vylézají. Své nástavky mám ještě zpevněny rohovníky nahoře i
> dole (8 ks) a vpředu/vzadu mám pořádná madla pro pevné uchopení.
> O nátěrech až někdy jindy a co se týká materiálu, vzpomněl jsem si na radu
> jednoho starého zkušeného včelaře: "Něrubtě ule z lipoveho dřeva". :-))
>
> Tož tak. Josef

Jako amatéra mě muj tata truhlář učil, že existuje pravá a levá strana
prkna. Pravá také lépe odolává povětrnostním vlivům.
Já to poznám jenom na řezu prkna, jinak se to pozná i na ploše.

Mirek




       U nástavků s obráceně orientovanými prkny se tato vada neprojevuje -
       vydouvá se
       střed prkna směrem ven, ale jen velmi nepatrně.
       Má někdo z vás obdobné zkušenosti, nebo dokonce i nějakou radu?

Já teď testuji verzi 7.0.1.4 a zdá se mi docela stabilní. Je pravdou, že
začínám pořizovat data. Jiná situace mlže být u toho, kdo už nějakou
předchozí verzi používal a přechází na verzi novou. To bývá někdy problém,
zvláště když je přidána nějaká agenda a naroste databáze. Jsou tam nové
vazby, indexy apod. Zkusím tedy stáhnout novou verzi a pak budu chytřejší.
Možná že bylo něco o nové verzi psáno v informacích pro instalaci, zálohy,
postupy a tak. Připadá mi hloupé, dávat na web nějaký nefunkční bastl. Ono
asi nejlepší by bylo odinstalovat původní verzi a nainstalovat verzi novou a
obnovit ze zálohy.

S pozdravem

Zdeněk Čejka


> Zkoušel jste někdo včelařský program BIDATA z Dánska? Mám s ním docela
> potíže. Nejnovější verzi 8.0.1.0 staženou přímo z www.apimo.dk jsem
> nerozchodil skoro vůbec. Je vylepšená (jestli jsem to dobře pochopil) o
> skladové hospodářství jednotlivých nástavků.

Ještě by mne zajímalo, kde ta verze 8.0.1.0 je (odkaz na stránku). Nemůžu to
na těch stránkách najít. Mají tam jen verzi 7.0.X.X.
A taky je tam uvedeno to, co jsem již napsal, tedy nutnost odinstalování
předchozí verze.

S pozdravem

Zdeněk Čejka

Zkoušeli jste také mikrovlnné zářiče?? Dnes se dají magnetrony získat velice levně a jejich umístění do prázdného nástavku či ůlu a zapnutí by mělo mít možná mnohem lepší a rychlejší, hlavně bezpracnější efekt než opalování. Vše co obsahuje vodu by mělo být zničeno.
B.Horák, Ostrava

-----Original Message-----
From: Josef Kouba [mailto:domus/=/cbox.cz]
Sent: Monday, May 03, 2004 7:15 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Antwort: Re: Antwort: Desinfekce nástavkù a den

Horák na PB je dobrý, nejvýkonejsí je vsak benzín!

S práním hezkého dne Josef Kouba
telefon 388 313 969, 603 262 082


----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 03, 2004 11:41 AM
Subject: Antwort: Re: Antwort: Desinfekce nástavkù a den


>
> Emane, to mam vyskusane. Mudre knihy pisu, ze drevo sa ma sfarbit pri
> opalovani do hneda. Potom ti uz len staci stopovat cas na 10 nastavkov. Aj
> ja som mal povodne elektricku pistol - bola lacnejsia ako benzinova. Teraz
> pouzivam uz len benzinovu a uvazujem ze som si mal radsej kupit PB horak -
> je este vykonnejsi.
>
> Matej
>
>
>
>
> Emanuel
> Veselý An: Vèelaøský mailing list
<vcely/=/v.or.cz>
> <eman.v/=/email Kopie:
> .cz> Thema: Re: Antwort: Desinfekce
nástavkù a den
>
> 03.05.2004
> 11:13
> Bitte
> antworten an
> "Vcelarska
> konference"
>
>
>
>
>
>
> > teplota je nizka, takze doba prace asi 3x tak dlho ako s
> > benzinovou lampou
> >
> > Matej
>
> A to jsi nekde vycetl? Nebo jsi delal vedecke experimenty a pocital zbyle
> mikroby v ulu? Proc 3x a ne 4x tak dele? Nebo mozna 2x dele by stacilo?
> :-). Treba zalezi i na konstrukci ulu. Ja bych tu pistoli nezatracoval. Je
> to lepsi, nez nic. Na nosemu to urcite plati a mor si stejne vetsinou
> prinesou odjinud.
> Eman
>
>
>


---
Pøíchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.586 / Virová báze: 371 - datum vydání: 12.2.2004


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.586 / Virová báze: 371 - datum vydání: 12.2.2004

> Už za 4 dny bývají některé nouzové matečníky zavíčkované a ty je potřeba zrušit.

To je pravda, ale já si myslím, že čím později je larva (může být až 7.denní) krmena mateří kašičkou určenou pro matku, tím má delší vývoj jako kukla v zavíčkovaném stavu a vyklube se tedy stejně později než ta správná matka, co je krmena od prvního možného okamžiku. Největší rozdíl přeci mezi vývojem matky a dělnice je 6 dní (21 - 15) a to je způsobeno jenom kvalitou a množstvím krmné kašičky. Takže bych se těch matek "málo krmených" neobával. Jinými slovy, za 15 dní se vyklube jen ta ideálně krmená larva. Nikde jsem to nečet, ale zdá se mi to logické. Nic moc se tím preventivním zrušením nepokazí, jen se možná zbytečně hrabem ve včelách.
Eman

Nové články:
===========

Nápisy na včelín
Autor: Petr Sadovský
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004050401

S pozdravem
Redakce

No to je právě ono, co mi bylo vysvětleno že vejmutovka nedělá.

V literatuře jsem se dočetl, že se má prkno rozřezat (pokud to není zrovna
středová fošna) podle středu a znovu slepit tak, že je ta půlka položena
opačně. Smrk má tendence se časem a vysycháním stáčet po letokruzích a tím,
že jsou slepena uzká prkna a točí se proti sobě opačně, je výsledek opět
poměrně rovné prkno.

asi takto:
(
)
(
)
Ale ještě jsem neslyšel, že by někdo takhle lepil k sobě prkna, jak to
určitě dělali stolaři když vyráběli nábytek z masivu :o)!
Je to děsně pracné a ejště by to měl obýt slepené voděodolným lepidlem.
Ale i tak si myslím, že se občas člověk lepení nevyhne. Takže by mě
zajímalo, jak dostat třeba desku na Eurodadant, kde by měla být výška
nástavku 241 mm. Tam teprve by se smrk zbortil, kdyby to něbylo správně
seskládané.
Též jsem koukal v domácí dílně, že profesionální desky (tuším, že se tomu
říká spárovka) jsou též slepené z latěk širokých 1-2 cm. Takže na tom
slepování něco je :o)...
Má s tím někdo zkušenost?

Každopádně se ale těmhle problémům při použití Vejmutovky dá vyhnout.

Zajímalo by mě, jak to dělá pan Nerad. Ten dělá nástavky určitě se smrku.
Ale ty jeho nástavky - viděl jsem je nedávno v Nasavrkách na semináři, to je
fakt dobrá stolařská práce. To se podle mě v tom "cimbuří" ani nehne.

Podle informací od pana Zeleného, se kterým jsem se bavil před dvěma lety v
Bítově na semináři, se dají dělat nástavky jako náhradní řešení z topolu -
jak tu uvedl Radim Polášek. Ale dřevo z topolu má menší životnost.

Hezký den
Arnošt


----- Original Message -----
From: "Milan Valenta" <m.valenta/=/volny.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 03, 2004 9:49 PM
Subject: RE: Dřevo na úly


Mám osobní zkušenost z výroby nástavků (jako amatér).
V loňském roce jsem vyrobil sérii nástavků ze smrku a letos mám k
dispozici borovici,
ale nikoliv vejmutovku. Výška nástavku 15 cm.
Smrk se hůře obrábí, je mnohem náchylnější na vylamování po vlákně např.
při výrobě
spoje "cimbuří". Ale zase je oproti borovici znatelně lehčí.

Mám ale ještě jeden zásadní poznatek (možná že jsem jako amatér objevil
Ameriku).
Při výrobě nástavku hodně záleží na tom, jakou stranou prkno otočím do
vnitřku
nástavku a kterou ven. Vypozoroval jsem, že nástavky, u kterých je
středová část
prkna (tj. ta, která byla směrem ke středu stromu) otočená ven z
nástavku,
se mi po roce venku vychlipují horní i spodní okraj směrem ven. A to i
přes to,
že jsem spoje dělal na "cimbuří", lepil lepidlem třídy D3 (Ponal) a
pojistil vrutem.
U nástavků s obráceně orientovanými prkny se tato vada neprojevuje -
vydouvá se
střed prkna směrem ven, ale jen velmi nepatrně.
Má někdo z vás obdobné zkušenosti, nebo dokonce i nějakou radu?

Díky za informace.

Milan

P.S. sestavoval jsem cca 3 měsíce po ohoblování a to už měla prkna
tendenci se kroutit.


-----Original Message-----
From: František Rada [mailto:rada/=/investtel.cz]
Sent: Monday, May 03, 2004 2:28 PM
To: 'Vcelarska konference'
Subject: RE: Dřevo na úly


Po 2 zimách je to zatím dobrý. Ale co to bude dělat za 10 let opravdu
nevím. Fakt je, že se to umí zkroutit, proto to hoblování o 1 cm. Jednu
důležitou radu mi dal známý truhlář: sešroubovat to co nejrychleji po
hoblování, právě kvůli zkroucení. Ten truhlář má taky vlastní sušárnu,
takže jsem si letos v zimě k němu vždycky pár fošen přihodil a mám z
toho lepší pocit ;-)

-----Original Message-----
From: Ing. Arnošt Hrdina [mailto:arnost.hrdina/=/ais.cz]
Sent: Monday, May 03, 2004 1:05 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Dřevo na úly


A nemá ten nástavek snahu pracovat?
Jak dlouho tenhle nástavek používáš a jak je vystavený povětrnosti?
Skutečně by mě zajímalo, jak bude vypadat za deset let. Jestli se
nevykašlat na schánění vejmutovky. Ale to podle mě co to udělá ukáže
skutečně čas. Pokud nemám známého lesníka a les nevlastním, tak myslím,
že zas až tak velký cenový rozdíl mezi dřevem Vejmutovky a smrku nebude.
A pokud bych s tím měl mít problémy a za deset let (což není zas tak
velká doba - to je jen deset sezón) mi prolézaly dírama včela a
přemýšlel bych jak to opravit, tak to udělám z toho co se doporučuje.
Přece jen v některých věcech se vyplatí dát na zkušensti těch starších a
nevymýšlet drahé pokusy.

Skutečně by mě zajímalo jak vypadá nástavek z vejmutovky po deseti
letech provozu a nástavek ze smrku!

Díky za informace.
Arnošt

----- Original Message -----
From: "František Rada" <rada/=/investtel.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 03, 2004 1:50 PM
Subject: RE: Dřevo na úly


Já dělám úly ze smrku. Je pro mě nejdostupnější. Při těžbě palivového
dřeva jsem vybral lepší suchou kulatinu a rozřezal na fošny silné cca
35mm. Po roce sušení (přikryté venku) jsem slepil, nařezal na potřebnou
výšku nástavku a zhobloval na 25mm. Nedělám žádnou drážku ani ozub.
Prostě sešroubuji každý spoj třemi vruty.

František


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.675 / Virová báze: 437 - datum vydání: 2.5.2004

---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.675 / Virová báze: 437 - datum vydání: 2.5.2004


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.675 / Virová báze: 437 - datum vydání: 2.5.2004

Ta pravá a levá strana je právě podle toho, ze které strany kmene je
odříznutá.
Když se díváš na kládu, tak nalevo jsou levé desky a na pravo pravé. A podle
toho se taky vysycháním prohnou. Pokud si to mamatuju tak se jakoby krajem
odklání od středu kmene, ze kterého byly původně odříznuté.
Existuje i středová deska, ta najširsí ze středu a ta by se neměla kroutit.
Ale ve středu se má taky rozříznout a slepit (jak už jsem psal v předešlém
přízpěvku).
Doufám že si to ještě pamatuju.
Taky proto se hoblují až suché desky, aby se to co zkroutí, ať už vyboulením
nebo zvtrulením, zase srovnalo.
Snad se ozve nějaký stolař a opraví mě. Píšu to jen proto, že se k tomu
zatím nikdo nevyjádřil :o)!
Takže promiňte za nepřesnosti.
Taky to znám spíš z toho, že jsem pomáhal tátovi a taky má nějakou vlastní
zkušenost :o).

----- Original Message -----
From: <Havel/=/pds.pce.cd.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 04, 2004 6:07 AM
Subject: RE: Dřevo na úly




Jako amatéra mě muj tata truhlář učil, že existuje pravá a levá strana
prkna. Pravá také lépe odolává povětrnostním vlivům.
Já to poznám jenom na řezu prkna, jinak se to pozná i na ploše.

Mirek




U nástavků s obráceně orientovanými prkny se tato vada neprojevuje -
vydouvá se
střed prkna směrem ven, ale jen velmi nepatrně.
Má někdo z vás obdobné zkušenosti, nebo dokonce i nějakou radu?

Členský příspěvek je roční a skládá se ze složky na člena a na včelstvo.Výše členského příspěvku se schvaluje každoročně ÚV...výše,rozdělení,užití aplacení jsou uvedeny v souladu s příslušným usnesením ÚV


Každý organisovaný včelař platí 40 eur na rok
Organisace včelařů má 7 tisíc členů s 35 tisíci včelstvy.
Farmaři a pěstitelé platí za opylení ???
Zbývajících 50% financí dodá vláda
Celkový objem finančních prostředků organisace na jeden rok je 1,5 mil.eur
/ farmaři a pěstitelé poskytnou organisaci včelařů na jedno včelstvo 13 eur
vláda pooskytne organisaci 21 eur na včelstvo/


Podpora poskytovaná .....státem v tomto roce nebude oboru včelařství poskytnuta.
Včelaři se však nemusejí obávat - finanční pomoci se přece jen dočkají.Bude uskutečněna v rámci národní podpory - a to formou dotace k zajištění opylování zemědělských hmyzosnubných rostlin...to znamená,že se oproti předcházejícím letům výše této podpory ani způsob jejího vyplácení v podstatě nezmění.


Zdroj těchto informací je z Včelařství 2004/5/články:
Nizozemci jsou nadšenci
-Co by každý včelař měl také vědět-

Co by každý včelař měl vědět aby věděl komu za všechno projevovat vděčnost a uznání
. v dobrém franta

Dobrý den,

zmíněný software neznám, ale jako IT profesionál jsem se již setkal s programy, které občas "zlobily". Nemohl by být problém třeba v tom, že program spuštíte na české verzi Windows? Vím, že pro běžného uživatele je to složité, ale bylo by vhodné odzkoušet práci na anglické verzi Windows...

Mě to lepí soused truhlář. Má na to takový držáky, aby to bylo v rovině.
Myslím, že asi po 3 hodinách po slepení se s tím dá dělat. Když na něj
koukám vůbec mi to nepřijde pracné.

Prkno po slepení opravdu vypadá jak maluje Arnošt. Já z toho dělám
nástavky vysoké 25cm a vyjde to vždy asi ze 3 prken.

Lepení vidím jako velmi dobrou věc. Prkna se slepí do tabule asi 120 cm
široké. Z toho nařežu prkna 25cm široká a to co mi zbyde přilepím zase k
další várce, takže skoro žádný odpad.

Zdravím
František

>>>>Ale ještě jsem neslyšel, že by někdo takhle lepil k sobě prkna, jak
to určitě dělali stolaři když vyráběli nábytek zmasivu :o)! Je to děsně
pracné a ejště by to měl obýt slepené voděodolným lepidlem. Ale i tak si
myslím, že se občas člověk lepení nevyhne. Takže by mě zajímalo, jak
dostat třeba desku na Eurodadant, kde by měla být výška nástavku 241 mm.
Tam teprve by se smrk zbortil, kdyby to něbylo správně seskládané. Též
jsem koukal v domácí dílně, že profesionální desky (tuším, že se tomu
říká spárovka) jsou též slepené z latěk širokých 1-2 cm. Takže na tom
slepování něco je :o)... Má s tím někdo zkušenost?


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.676 / Virová báze: 438 - datum vydání: 3.5.2004

> Když se díváš na kládu, tak nalevo jsou levé desky a na pravo pravé. A podle

Ale nesmí ti s tou kládou někdo nepozorovaně otočit o 180 stupňů :-).
Nerozumím truhlařině, ale nejsou ty strany vnitřní a vnější?
Eman

K čemu vlastně ten včelařský software je? K evidenci včelstev? Mě zatím
stačí běžný tabulkový procesor (zdarma 602Tab od Software 602)

R Polášek

Př Bohumil Horák napsal

Zkoušeli jste také mikrovlnné zářiče?? .....Vše co obsahuje vodu by mělo být
zničeno.

Já k tomu dodávám, že vodu obsahuje taky včelař.

Vážně.
Takové domácí pokusy mně připadají dost nebezpečné. Mikrovlnka je kovová,
průhledové okénko je chráněno kovovou siťkou a konstrukčně je upravena tak,
že "vlní" zásadně jen se zavřenými dvířky. Takže se mikrovlny ven nedostanou
a nepoškozená mikrovlnka je bezpečná. Pokud se ale magnetron spustí mimo
mikrovlnku...
Z principu se mikrovlny mění v teplo tím více, čím je daný předmět
elektricky vodivější. V organismu mohou selektivně ohřát a poničit třeba
nervová vlákna v ruce, nebo vnitřek oka. A zřejmě to nepoznáte dříve, dokud
se to nestane, vlny nejsou vidět.
Raději ne.

R. Polášek

Členský příspěvek je roční a skládá se ze složky na člena a na včelstvo.Výše členského příspěvku se schvaluje každoročně ÚV...výše,rozdělení,užití aplacení jsou uvedeny v souladu s příslušným usnesením ÚV


Každý organisovaný včelař platí 40 eur na rok
Organisace včelařů má 7 tisíc členů s 35 tisíci včelstvy.
Farmaři a pěstitelé platí za opylení ???
Zbývajících 50% financí dodá vláda
Celkový objem finančních prostředků organisace na jeden rok je 1,5 mil.eur
/ farmaři a pěstitelé poskytnou organisaci včelařů na jedno včelstvo 13 eur
vláda pooskytne organisaci 21 eur na včelstvo/


Podpora poskytovaná .....státem v tomto roce nebude oboru včelařství poskytnuta.
Včelaři se však nemusejí obávat - finanční pomoci se přece jen dočkají.Bude uskutečněna v rámci národní podpory - a to formou dotace k zajištění opylování zemědělských hmyzosnubných rostlin...to znamená,že se oproti předcházejícím letům výše této podpory ani způsob jejího vyplácení v podstatě nezmění.


Zdroj těchto informací je z Včelařství 2004/5/články:
Nizozemci jsou nadšenci
-Co by každý včelař měl také vědět-

Co by každý včelař měl vědět aby věděl komu za všechno projevovat vděčnost a uznání
. v dobrém franta

Ing. Arnošt Hrdina napsal(a):

> Ta pravá a levá strana je právě podle toho, ze které strany kmene je
> odříznutá.
> Když se díváš na kládu, tak nalevo jsou levé desky a na pravo pravé. A podle
> toho se taky vysycháním prohnou. Pokud si to mamatuju tak se jakoby krajem
Špatně, to by mohla být i horní a dolní. Pravá a levá strana prkna se
rozlišuje podle toho, zda byla přivrácená ke středu nebo k okraji kmene,
ale tedď si nevzpomenu která je která.
Středová fošna se bortí pravidelně na obě strany, kraje se zužují, střed
vypoukne. ,bortí se nejvíc, proto se má středem proříznout.

> odklání od středu kmene, ze kterého byly původně odříznuté.
> Existuje i středová deska, ta najširsí ze středu a ta by se neměla kroutit.
> Ale ve středu se má taky rozříznout a slepit (jak už jsem psal v předešlém

Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
-------------------------

       

Emanuel Veselý napsal(a):

>>Když se díváš na kládu, tak nalevo jsou levé desky a na pravo pravé. A
>
> podle
>
> Ale nesmí ti s tou kládou někdo nepozorovaně otočit o 180 stupňů :-).
> Nerozumím truhlařině, ale nejsou ty strany vnitřní a vnější?
Ano, a jedna je levá, druhá pravá, která je která vědí jen truhláři a ti
to tutlají :-))

PP.


--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
-------------------------

       

To by mě zajímalo, jak takové držáky vypadají.
Možná i víc lidí. Nedalo by se to ofotit? Možná by se to dalo připojit k
návodům na výrobu nástavků ve včel.novinách.

Já vím, že to dělal strejda (ten to se dřevem uměl-taky si vyráběl úly), že
to lepil tehdy herkulesem.
Nejdřív se ale musejí po straně hoblíkem prkna dobře srovnat aby k sobě
sedla. Lepil to normálně natupo.

Matně si vzpomínám, že se ty slepované desky daly na jiné desky, které mely
jako zarážky pevně připevněné špalíky.
mezi ty špalíky se vložily slepované desky a proti těm šlalíkům se
vyklínkovaly.


| || || | / klínky
-+------------v^+-
| || || |
| || || |
| || || |
| || || |
-+------------v^+- --- deska zespodu prken se špalíky na koncích jako
zarážka klínků
| || || |


Ale jak zajistil, aby se to nevyboulilo to nevím. Možná nějak ztuřidly.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "František Rada" <rada/=/investtel.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 04, 2004 10:44 AM
Subject: RE: Dřevo na úly


Mě to lepí soused truhlář. Má na to takový držáky, aby to bylo v rovině.
Myslím, že asi po 3 hodinách po slepení se s tím dá dělat. Když na něj
koukám vůbec mi to nepřijde pracné.

Prkno po slepení opravdu vypadá jak maluje Arnošt. Já z toho dělám
nástavky vysoké 25cm a vyjde to vždy asi ze 3 prken.

Lepení vidím jako velmi dobrou věc. Prkna se slepí do tabule asi 120 cm
široké. Z toho nařežu prkna 25cm široká a to co mi zbyde přilepím zase k
další várce, takže skoro žádný odpad.

Zdravím
František

>>>>Ale ještě jsem neslyšel, že by někdo takhle lepil k sobě prkna, jak
to určitě dělali stolaři když vyráběli nábytek zmasivu :o)! Je to děsně
pracné a ejště by to měl obýt slepené voděodolným lepidlem. Ale i tak si
myslím, že se občas člověk lepení nevyhne. Takže by mě zajímalo, jak
dostat třeba desku na Eurodadant, kde by měla být výška nástavku 241 mm.
Tam teprve by se smrk zbortil, kdyby to něbylo správně seskládané. Též
jsem koukal v domácí dílně, že profesionální desky (tuším, že se tomu
říká spárovka) jsou též slepené z latěk širokých 1-2 cm. Takže na tom
slepování něco je :o)... Má s tím někdo zkušenost?


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.676 / Virová báze: 438 - datum vydání: 3.5.2004

> To by mě zajímalo, jak takové držáky vypadají.
> Možná i víc lidí. Nedalo by se to ofotit?

http://www.forpress.cz/machines/ocel_klestina.htm

Honza

No asi je to podle toho, že katr, nebo pila to má vždycky otočené takhle
:o)!
Ještě jsem nikde neviděl, aby měl někdo otočený list pily rovnobě s podlahou
:o)! ALe možná to taky existuje. Nejsem včeználek :o)!
Ale vsadím se, že to pravá levá existuej. Je sposta věcí, kterým se říká
různě a znamenají stejnou věc. Ale je zřejmé, že mluvíme o tom stejném, ať
na to má kdo chce jaké názvosloví ;o)!


----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 04, 2004 10:55 AM
Subject: Re: Dřevo na úly


Ing. Arnošt Hrdina napsal(a):

> Ta pravá a levá strana je právě podle toho, ze které strany kmene je
> odříznutá.
> Když se díváš na kládu, tak nalevo jsou levé desky a na pravo pravé. A
podle
> toho se taky vysycháním prohnou. Pokud si to mamatuju tak se jakoby krajem
Špatně, to by mohla být i horní a dolní. Pravá a levá strana prkna se
rozlišuje podle toho, zda byla přivrácená ke středu nebo k okraji kmene,
ale tedď si nevzpomenu která je která.
Středová fošna se bortí pravidelně na obě strany, kraje se zužují, střed
vypoukne. ,bortí se nejvíc, proto se má středem proříznout.

> odklání od středu kmene, ze kterého byly původně odříznuté.
> Existuje i středová deska, ta najširsí ze středu a ta by se neměla
kroutit.
> Ale ve středu se má taky rozříznout a slepit (jak už jsem psal v předešlém

Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
-------------------------

Tohle je všecko pravda!
Ale i tak to rozvodné závody neopravňuje k tomu páchat škodu na cizím
majetku a pokud ji způsobí, jsou povinni ji nahradit.
Myslím, že je tam i ustanovení, že pokud už musejí na cizím pozemku uvést do
původního stavu.
Že se tak neděje a že si dělníci rozvodných závodů často počínají jak
prasata je záležitost obecně špatné vynutitelnosti práva tohohle podivného
státu!
Je fakt, že jsem s mimi měl problémy též a pokud jsem konzultoval svoje
práva s právníkem, není jejich omezování práv jiných účastníků a vlastníků
pozemku, přes které vedou jejich koridory tak jednoznačně na straně
rozvodných závodů.
Bohužel si někdy člověk nemůže vybrat jestli být či nebýt v jejich
problematickém sousedství.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Jarolím Libor" <jarolim/=/misel.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 03, 2004 6:20 PM
Subject: RE: Magnetické pole


Nazdar přátelé!
Chtěl bych reagovat na starší příspěvek. Protože jsem
elektrotechnik-projektant, nechtěl jsem reakci odfláknout nějakými nejasnými
formulacemi, a k tomu abych si našel příslušný předpis se mi zatím
nedostávalo času. :-))

Chtěl bych trochu připomenu ty jiné nebezpečí v blízkosti
vysokonapěťových(VN) vedení.

Jde mi předevší o §46 Ochranná pásma, Zákon č. 458/2000 Sb. ze dne 28.
listopadu 2000 o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v
energetických odvětvích a o změně některých zákonů
Lze si přečíst například na :
http://www.energetik.cz/hlavni3.html?m1=/zakony/222_1994.html
a nebo
http://www.eru.cz/zak_458_2000.htm

Je zde zajímavý odstavec 4, který v lesních průsecích stanovuje povinnost
provozovatele vedení udržovat volný pruh pozemků a majiteli pozemku, mu toto
umožnit.

Z toho vyplývá pro včelaře a jeho včely nebezpečí, že při této údžbě volného
pruhu někdo doje k újmě.

Z vyprávění: Včelnice byla na kraji lesa - v blízkosti vedení VN,
pravděpodobně na hranici ochranného pásma. Včelař nebyl majitelem pozemku a
tudíž nebyl informován o provedení údržby porostů. Pracovníci pověření
energetickým podnikem ořezali větve přesahující dovnitř ochranného pásma.
Práce byly provedeny v zimě v době vegetačního klidu porostů. Uřezané větve
padaly na úly. Poté byly odtaženy a v blízkém okolí spáleny. Včelař, i jeho
včely, mněli smůlu. Vše se odehrávalo v blízkosti včelnice. Ze 6 přítomných
včelstev přežily dvě. Postižený včelař, znechucen, již dnes nevčelaří.

Rovněž odstavec 8 zakazuje, bez vědomí vlastníka vedení, cokoli stavět v
tomto ochranném pásmu.
:-)) včetně úlů, lze se však dohodnout dle odstavce 11

Ještě bych chtěl připomenout, že na území ČR jsou v provozu VN vedení nejen
22kV ale i s vyšším napětím. A tím i širším ochranným pásmem. (všechny v
zákoně jmenované)
:-)) Rozepisovat se o nebezpečí "drátů na zem spadlých" a o jiných
možnostech úrazu elektrickým proudem nebudu. To jistě dnes již znají
všichni. :-))

Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá


Dne ne 7. březen 2004 14:09 J.Horký napsal(a):
> Přátelé máte někdo znalosti s problematikou magnetického pole a
bezpečností
> včelnice v blízkosti vysokého napětí 22kV.Jaký má vliv magnetické pole na
> včely?Jaká jiná nebezpečí hrozí pro včelaře? Díky

Ing. Arnošt Hrdina napsal(a):

> No asi je to podle toho, že katr, nebo pila to má vždycky otočené takhle
> :o)!
> Ještě jsem nikde neviděl, aby měl někdo otočený list pily rovnobě s podlahou
> :o)! ALe možná to taky existuje. Nejsem včeználek :o)!

http://www.vcely.ic.cz/


--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
-------------------------

       

Nedalo mi to a zalistoval jsem v literatuře - příručka pro domácí dílnu
z roku 1981.
Absolutně nepoužitelná knížka až na první dvě strany popisující řezání
kmene na prkna.
Zde píší, že pravá strana prkna je ta, která je blíže ke středu a levá
strana prkna je ta,
která je dále od středu kmene. Ale pozor, středové prkno má podle nich
obě strany levé??!!
A podle nákresů je to asi proto, že pravá strana prkna se vydouvá ve
středu ven a levá strana
prkna se vydouvá dovnitř (tj. kraje se vychlipují ven).

Takže podle literatury by to kroucení mělo být jasné, ale já mám z praxe
úplně opačnou zkušenost:
pravá strana se mi uprostřed prkna bortí dovnitř a ne ven.

A to mne mate!

A co se týká spárovky, je to skvělá věc - s dobrým lepidlem (osvědčil se
mi Ponal) se dají zbytky
prken slepovat natupo a drží. V obchodě ns truhlářskými potřebami se
dají zakoupit tzv. svorce na spárovku.
Pak už stačí vzít dvě dvojice prken s otvory pro zasunutí těchto svorců,
natřít lepidlem prkna a celé stáhnout.

Celá tato sranda vyjde na cca 300 Kč i s kličkou a je k vidění např. na

http://www.khnet.cz/Default.asp?seznam=1&CatID=3294&TYPTREE=1&rootid=325
1&snamecat2=Figova%E8ky


Co vy na to?

Milan





-----Original Message-----
From: Pavel Prchal [mailto:prchal/=/dup.cz]
Sent: Tuesday, May 04, 2004 10:58 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Dřevo na úly


Emanuel Veselý napsal(a):

>>Když se díváš na kládu, tak nalevo jsou levé desky a na pravo pravé. A
>
> podle
>
> Ale nesmí ti s tou kládou někdo nepozorovaně otočit o 180 stupňů :-).

> Nerozumím truhlařině, ale nejsou ty strany vnitřní a vnější?
Ano, a jedna je levá, druhá pravá, která je která vědí jen truhláři a ti

to tutlají :-))

PP.


--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
-------------------------

       

Dnes se mi ta konference fakt líbí.Dozvěděl jsem se, po čem v literatuře
pátrám roky :o)))!

K tomu lepidlu Ponal.... jdou taky dvě. Jedno je do vlhka a smrdí po octu (a
taky se dá octem udržet v tekutém stavu, když to člověk koupí a pak to
dlouho nepotřebuje :o) )!.
Co je do vlhka, to smrdí po octu. ( I stavební silikon na spáry :o) )

Co přibližně stojí ty svorce na spárovku? Jak je to velké? Myslím jak široká
deska se tím dá udělat?


Arnošt

----- Original Message -----
From: "Milan Valenta" <m.valenta/=/volny.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 04, 2004 12:29 PM
Subject: RE: Dřevo na úly


Nedalo mi to a zalistoval jsem v literatuře - příručka pro domácí dílnu
z roku 1981.
Absolutně nepoužitelná knížka až na první dvě strany popisující řezání
kmene na prkna.
Zde píší, že pravá strana prkna je ta, která je blíže ke středu a levá
strana prkna je ta,
která je dále od středu kmene. Ale pozor, středové prkno má podle nich
obě strany levé??!!
A podle nákresů je to asi proto, že pravá strana prkna se vydouvá ve
středu ven a levá strana
prkna se vydouvá dovnitř (tj. kraje se vychlipují ven).

Takže podle literatury by to kroucení mělo být jasné, ale já mám z praxe
úplně opačnou zkušenost:
pravá strana se mi uprostřed prkna bortí dovnitř a ne ven.

A to mne mate!

A co se týká spárovky, je to skvělá věc - s dobrým lepidlem (osvědčil se
mi Ponal) se dají zbytky
prken slepovat natupo a drží. V obchodě ns truhlářskými potřebami se
dají zakoupit tzv. svorce na spárovku.
Pak už stačí vzít dvě dvojice prken s otvory pro zasunutí těchto svorců,
natřít lepidlem prkna a celé stáhnout.

Celá tato sranda vyjde na cca 300 Kč i s kličkou a je k vidění např. na

http://www.khnet.cz/Default.asp?seznam=1&CatID=3294&TYPTREE=1&rootid=325
1&snamecat2=Figova%E8ky


Co vy na to?

Milan





-----Original Message-----
From: Pavel Prchal [mailto:prchal/=/dup.cz]
Sent: Tuesday, May 04, 2004 10:58 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Dřevo na úly


Emanuel Veselý napsal(a):

>>Když se díváš na kládu, tak nalevo jsou levé desky a na pravo pravé. A
>
> podle
>
> Ale nesmí ti s tou kládou někdo nepozorovaně otočit o 180 stupňů :-).

> Nerozumím truhlařině, ale nejsou ty strany vnitřní a vnější?
Ano, a jedna je levá, druhá pravá, která je která vědí jen truhláři a ti

to tutlají :-))

PP.


--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
-------------------------

Svorec na spárovku není nic jiného, než šroub s trapézovým závitem a
protikus - ocelová kostička.
Obojí je možno zasunout do otvoru cca 20 mm v prkně. To znamená, že
šířka spojovaných prken závisí
na délce použitých svorných prken. Podle délky spojovaných prken se volí
počet těchto svorců.
Mě stačí na 1/2 m dlouhá prkna dva svorce - na každou stranu jeden.

Cena za dva komplety svorců a za jednu kličku je cca 300 Kč - viz můj
předchozí příspěvek.
K vidění např. zde:
http://www.khnet.cz/Default.asp?seznam=1&CatID=3294&TYPTREE=1&rootid=325
1&snamecat2=Figova%E8ky

K tomu lepidlu - mělo by mít v návodu vždy uvedeno "třída D3" - tj.
odolné vlhku i dočasně vodě.


Milan



-----Original Message-----
From: Ing. Arnošt Hrdina [mailto:arnost.hrdina/=/ais.cz]
Sent: Tuesday, May 04, 2004 12:42 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Dřevo na úly


Dnes se mi ta konference fakt líbí.Dozvěděl jsem se, po čem v literatuře
pátrám roky :o)))!

K tomu lepidlu Ponal.... jdou taky dvě. Jedno je do vlhka a smrdí po
octu (a taky se dá octem udržet v tekutém stavu, když to člověk koupí a
pak to dlouho nepotřebuje :o) )!. Co je do vlhka, to smrdí po octu. ( I
stavební silikon na spáry :o) )

Co přibližně stojí ty svorce na spárovku? Jak je to velké? Myslím jak
široká deska se tím dá udělat?


Arnošt

----- Original Message -----
From: "Milan Valenta" <m.valenta/=/volny.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 04, 2004 12:29 PM
Subject: RE: Dřevo na úly


Nedalo mi to a zalistoval jsem v literatuře - příručka pro domácí dílnu
z roku 1981. Absolutně nepoužitelná knížka až na první dvě strany
popisující řezání kmene na prkna. Zde píší, že pravá strana prkna je ta,
která je blíže ke středu a levá strana prkna je ta, která je dále od
středu kmene. Ale pozor, středové prkno má podle nich obě strany
levé??!! A podle nákresů je to asi proto, že pravá strana prkna se
vydouvá ve středu ven a levá strana prkna se vydouvá dovnitř (tj. kraje
se vychlipují ven).

Takže podle literatury by to kroucení mělo být jasné, ale já mám z praxe
úplně opačnou zkušenost: pravá strana se mi uprostřed prkna bortí
dovnitř a ne ven.

A to mne mate!

A co se týká spárovky, je to skvělá věc - s dobrým lepidlem (osvědčil se
mi Ponal) se dají zbytky prken slepovat natupo a drží. V obchodě ns
truhlářskými potřebami se dají zakoupit tzv. svorce na spárovku. Pak už
stačí vzít dvě dvojice prken s otvory pro zasunutí těchto svorců, natřít
lepidlem prkna a celé stáhnout.

Celá tato sranda vyjde na cca 300 Kč i s kličkou a je k vidění např. na

http://www.khnet.cz/Default.asp?seznam=1&CatID=3294&TYPTREE=1&rootid=325
1&snamecat2=Figova%E8ky


Co vy na to?

Milan





-----Original Message-----
From: Pavel Prchal [mailto:prchal/=/dup.cz]
Sent: Tuesday, May 04, 2004 10:58 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Dřevo na úly


Emanuel Veselý napsal(a):

>>Když se díváš na kládu, tak nalevo jsou levé desky a na pravo pravé. A
>
> podle
>
> Ale nesmí ti s tou kládou někdo nepozorovaně otočit o 180 stupňů :-).

> Nerozumím truhlařině, ale nejsou ty strany vnitřní a vnější?
Ano, a jedna je levá, druhá pravá, která je která vědí jen truhláři a ti

to tutlají :-))

PP.


--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
-------------------------

Profi svěrky (
http://www.khnet.cz/DetailPage.asp?DPG=26407&catid=3317&rootid=3251&snamecat2=PROFI )
tlačí na desku i kolmo k rovině plochy, takže výsledek bude rovnější a míň
se při následném rovnání prohobluje.



Svorec na spárovku není nic jiného, než šroub s trapézovým závitem a
protikus - ocelová kostička.
Obojí je možno zasunout do otvoru cca 20 mm v prkně. To znamená, že
šířka spojovaných prken závisí
na délce použitých svorných prken. Podle délky spojovaných prken se volí
počet těchto svorců.
Mě stačí na 1/2 m dlouhá prkna dva svorce - na každou stranu jeden.

Cena za dva komplety svorců a za jednu kličku je cca 300 Kč - viz můj
předchozí příspěvek.
K vidění např. zde:
http://www.khnet.cz/Default.asp?seznam=1&CatID=3294&TYPTREE=1&rootid=325
1&snamecat2=Figova%E8ky

Myslím ,že mikrovlny nezničí např. spory,právě proto,že vody obsahují velmi málo vody.Plamen,nebo žár z el. opalovačky to ale zvládnou.

Tak já jsem jeden takový katr viděl v Maďarsku v jednom skanzenu a líbilo se mi,jak to bylo jednoduché.Myslím ,že druhý takový je i ve skanzenu Veselý kopec,ale to si už nejsem zase tak moc jistý.Mimochodem tam je zcela určitě krásný včelín i s medometem.

Milan Valenta napsal(a):
> Nedalo mi to a zalistoval jsem v literatuře - příručka pro domácí dílnu
> z roku 1981.
> Absolutně nepoužitelná knížka až na první dvě strany popisující řezání
> kmene na prkna.
> Zde píší, že pravá strana prkna je ta, která je blíže ke středu a levá
> strana prkna je ta,
> která je dále od středu kmene. Ale pozor, středové prkno má podle nich
> obě strany levé??!!
> A podle nákresů je to asi proto, že pravá strana prkna se vydouvá ve
> středu ven a levá strana
> prkna se vydouvá dovnitř (tj. kraje se vychlipují ven).
> Takže podle literatury by to kroucení mělo být jasné, ale já mám z praxe
> úplně opačnou zkušenost:
> pravá strana se mi uprostřed prkna bortí dovnitř a ne ven.
Špatně se díváš, určitě !

Když si položím prkno příčnou hranou proti sobě, abych viděl letokruhy a
obloučky letokruhů budou jako duha , ne jako miska, pak se prkno zkrouti
tak, že se ty letokruhy jakoby snaží narovnat, tedy v našem případě
kraje nahoru, střed dolu.

Nebo jinak řečeno, pravá strana se vyduje, levá prohloubí.


> A co se týká spárovky, je to skvělá věc - s dobrým lepidlem (osvědčil se
> mi Ponal) se dají zbytky
> prken slepovat natupo a drží. V obchodě ns truhlářskými potřebami se
> dají zakoupit tzv. svorce na spárovku.
> Pak už stačí vzít dvě dvojice prken s otvory pro zasunutí těchto svorců,
> natřít lepidlem prkna a celé stáhnout.

Doporučuje se lepit spárovku z užších prken a střídat levou a pravou stranu.

Zdraví PP.

--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
-------------------------

       

S Jornem (autor software) jsem ve spojení a dělám něco jako
beta-testera na českých Windows. Problém je, že teď byl Jorn na 14 dní
v Rumunsku na včelařské exkursi, vrátit se má někdy dnes či zítra a já
na to budu mít čas až příští týden :-(
Jinak verze 7 celkem ujde, ale má ráda MSIE 6, na verzi 5 a nižší
není tak stabilní a některé funkce nefungují (část SW napsal Jornovi
někdo z JAR a bohužel používá šestkové knihovny). Osmička na tom asi
bude ještě víc závislá.

Připomínky je možné psát na mě (česky), nebo přímo Jornovi (anglicky,
německy) na adresu v programu.

Pro Radima: není to jen evidence včelstev. Je to databáze, která po
řádném nakrmení daty pomocí indexů hodnotí včelstva a matky. Těch
hodnotících položek je asi 60. Samozřejmě to má větší cenu pro velký
počet včelstev, kdy ve spojení se čtečkou čárového kódu v palmtopu a
nástavky tímto kódem olepenými to funguje rychle a pohodlně skoro
samo.

Domlouvali jsme s ČSV, že českou verzi (včetně návodů apod.) dáme na
web ČSV, ale nedopadlo to z kapacitních důvodů webu. Program má kolem
20 MB, měl by být ke stáhnutí na http://apimo.dk/programs/beekeping_hivenote.exe
Kdo chce českou prezentaci pro Powerpoint, napište mi (2,2 MB), pošlu.

Ahoj Ivan

Program Bidata poprvně jsem stahoval 25.4.2004 z dánských stránek a na stránce bylo tvrzeno že jde o verzi 7.0.x.x a po stažení a instalaci v menu napoveda/o programu bylo označení verze 8.0.1.0. Název stahovaného souboru beekeping_hivenote.exe a jeho velikost 20 981 806. Soubor ze slovenského serveru byl zabalen v rar a název taktéž beekeping_hivenote.exe a velikost 20 460 597
Program jsem instaloval poprvé, předchozí verze jsem neměl. Po odinstalaci verze 8.0.1.0 , se kterou jsem měl potíže, jsem vymazal i zbylé adresáře databází a instalační adresář, adresář Program Files\Apimo Biavl\ a soubor winnt\BidataWin98_XP.INI, takže PC bylo asi čisté. Po té jsem instaloval soubor ze slovenského serveru www.vcely.sk (omlouvám se verze tam umístěná je nakonec 7.0.1.4, překoukl jsem se). Vše bylo v pohodě až na ten datum.
To přehození datumu ve verzi 7.0.1.4 mělo určitý algoritmus. Bylo provedeno tak, že datum byl změněn adekvátně ke dnům v týdnu dle května. Např. úl.poznámka z 18.4. neděle byla změněna na 23.4., 23.den v květnu je neděle. U dalších úl.poznámek to bylo stejné(23.4.pá na 28.4.). Úl. poznámky jsem nakonec opravil a zatím se program chová normálně, uvidím další měsíc.
Jinak konfigurace mého PC-OS W2k, IE 6 SP1 CZ včetně aktual.záplat.
Mějte se hezky
Pavel Benda

> Program Bidata poprvně

Vypada to jako pomlouvani, ale neni. je to pouze kostatatovani fakt.

Ja znam Jörna monoho mnoho et. Spoluzakladali jsme spolu Beenet. Uz
kdysi davno (10-15 let tomu nazad) mi posilal Bidata (verze 1,2; 1.3
atd). a POKAZDY se to zakouslo. Den po tom co jsem dostal novou verzi
jsem dostal bugfix. Kdyz sem dostal treti bugfix tak jsem se naucil
NIKDY neninstalovavatt novou verzi, ale pockat 2-3 dny na bugfixy.
Ten program nikdy poradne nefungoval a moje predpoved je ze nikdy ani
nebude.

Proc marnit cas na neco na co se neda spolehnout...

\vov

Existuju aj dalsie programy napr. BeeKeeper3.0.3 Hobby (a Professional)
ak by bol zaujem poslem to na www.vcely.sk velkost je 5,7 MB

S pozdravom Laco Sebosik
www.vcely.sk





----- Original Message -----
From: "Pavel Benda" <pavel_benda/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 03, 2004 10:04 PM
Subject: Včelařský software


> Zkoušel jste někdo včelařský program BIDATA z Dánska? Mám s ním docela
> potíže. Nejnovější verzi 8.0.1.0 staženou přímo z www.apimo.dk jsem
> nerozchodil skoro vůbec. Je vylepšená (jestli jsem to dobře pochopil) o
> skladové hospodářství jednotlivých nástavků. Nefungovaly tam nějaké
příkazy
> např. rušení úlové poznámky a neustále docházelo k hláškám poruchy
> struktury klíčů a následné složení programu. Ten bylo možné spustit jedině
> po úplném restartu PC. Nakonec jsem to vzdal. Na slovenském serveru
> WWW.vcely.sk je k dispozici asi předchozí verze 7.0.1.0, která je o
poznání
> odolnější, neobsahuje výše zmíněný sklad nástavků, ale teď jsem narazil na
> problém, že si při přechodu do nového měsíce změnila datumy úlových
> poznámek. Ručně jsem je opravil, ale zase po zadání nových úlových
poznámek
> do května došlo k výše uvedeným hláškám a následnému zkolabování programu.
> Přivítám vaše zkušenosti a postřehy. Nevíte o nějakém jiném „odolnějším“
> včelařském programu?
> S pozdravem Pavel Benda
>

OV> Ten program nikdy poradne nefungoval a moje predpoved je ze nikdy ani
OV> nebude.
To jsou cenné zkušenosti, opravdu, zatím vždy tam něco bylo, a
protože program dělá vlastně jeden člověk sám, asi i stále bude. I
přes to se mi ZATÍM jeví jako nejužitečnější, z toho, co jsem na inetu
našel.
Laco, dej prosím Beekeeper na vcely.sk, možná to bude zajímat nejen
mě.
Zdravím
Ivan

P.S.
Všem, co mi napsali, odpovím přes víkend, teď budu mimo síť.

Ja dokonca poznam jedneho "umelca", ktory koc.voz zhlobil klincami a teraz
sa cuduje ze sa mu rozpada aklince vytahuju.

Takze stale plati ze clovek sa uci na chybach ale iba hlupak na chybach
svojich.






PISTA

To je dobrý :o)))!

Prý první chyba je pokus který nevyšel, ale druhá stejná chyba už je známka
blbosti :o)!
Ale je fakt lepší se učit na cizích chybách :o)!
Po ránu prima moto :o)!

Hezký den ¨!
Arnošt

----- Original Message -----
From: "Janura Stefan" <janura/=/minv.sk>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 05, 2004 9:08 AM
Subject: RE: Dřevo na úly


Ja dokonca poznam jedneho "umelca", ktory koc.voz zhlobil klincami a teraz
sa cuduje ze sa mu rozpada aklince vytahuju.

Takze stale plati ze clovek sa uci na chybach ale iba hlupak na chybach
svojich.






PISTA

Priatelia,

mam problem a nemam cas na spekulacie ako to spravit. Nemate niekto
"patent", ako pripevnit sklapacie, polohovatelne podpery na kocovny voz? V
literature ktoru mam (Kocovne vcelarenie) je nejake foto ale necitatelne.
Nenaslo by sa nieco?

Diky



PISTA

Rouno tl. 20 mm (po mírném smáčknutí, 200 g/m2) mne dnes stálo v podnikové
prodejně Silonu 22,- Kč / m2. Mají ještě poloviční tloušťku, která vychází
13,30/m2. Obojí v rolích š. 150 nebo 200 cm.

Cena je včetně DPH a je stejná jako před 1.5. - jen na účtence je DPH 19%,
takže Silon nejspíš v tichosti o pár desetníků na m2 podražil ..

Honza Čáp

----- Original Message -----
From: "Hruka Z." <hruskaz3/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: 19. března 2004 20:38
Subject: Izolace úlů


> Též jsem řešil otázku materiálu izolace úlů.
> Tchán používá polystyrén, ale ten mají rádi mravenci.
> U jiných včelařů vídávám různé druhy skelných izolací - ty se mi nezdají
> vhodné z hygienických důvodů a také nemusí být hydrofobizované -
> nenasákavé.
> Nejvíce mi vyhovuje rouno (praxe nevykazuje žádné nedostatky) - materiál,
> který se běžně používá jako izolace do oblečení - bundy, oteplovačky a
pod.
> Vyrábí ho Silon Planá n. Luž. a je běžně k dostání. Materiál tvoří umělá
> vlákna, je nenasákavý, lehký, dobře izoluje a hmyz se mu vyhýbá. Vyrábí se
> v tl. 2 a 4 cm, je poddajný a dobře vyplňuje prostor. Cena se pohybuje
> okolo 30 Kč/m2.
> Mohu vřele doporučit.
>

tak už někdo vytáčel?Jaký letos je?

ten trapézový šroub můžete skvěle nahraditdvěma klíny utahují se vždy 2a2
proti sobě
----- Original Message -----
From: "Ing. Arnošt Hrdina" <arnost.hrdina/=/ais.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 04, 2004 12:42 PM
Subject: Re: Dřevo na úly


> Dnes se mi ta konference fakt líbí.Dozvěděl jsem se, po čem v literatuře
> pátrám roky :o)))!
>
> K tomu lepidlu Ponal.... jdou taky dvě. Jedno je do vlhka a smrdí po octu
(a
> taky se dá octem udržet v tekutém stavu, když to člověk koupí a pak to
> dlouho nepotřebuje :o) )!.
> Co je do vlhka, to smrdí po octu. ( I stavební silikon na spáry :o) )
>
> Co přibližně stojí ty svorce na spárovku? Jak je to velké? Myslím jak
široká
> deska se tím dá udělat?
>
>
> Arnošt
>
> ----- Original Message -----
> From: "Milan Valenta" <m.valenta/=/volny.cz>
> To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, May 04, 2004 12:29 PM
> Subject: RE: Dřevo na úly
>
>
> Nedalo mi to a zalistoval jsem v literatuře - příručka pro domácí dílnu
> z roku 1981.
> Absolutně nepoužitelná knížka až na první dvě strany popisující řezání
> kmene na prkna.
> Zde píší, že pravá strana prkna je ta, která je blíže ke středu a levá
> strana prkna je ta,
> která je dále od středu kmene. Ale pozor, středové prkno má podle nich
> obě strany levé??!!
> A podle nákresů je to asi proto, že pravá strana prkna se vydouvá ve
> středu ven a levá strana
> prkna se vydouvá dovnitř (tj. kraje se vychlipují ven).
>
> Takže podle literatury by to kroucení mělo být jasné, ale já mám z praxe
> úplně opačnou zkušenost:
> pravá strana se mi uprostřed prkna bortí dovnitř a ne ven.
>
> A to mne mate!
>
> A co se týká spárovky, je to skvělá věc - s dobrým lepidlem (osvědčil se
> mi Ponal) se dají zbytky
> prken slepovat natupo a drží. V obchodě ns truhlářskými potřebami se
> dají zakoupit tzv. svorce na spárovku.
> Pak už stačí vzít dvě dvojice prken s otvory pro zasunutí těchto svorců,
> natřít lepidlem prkna a celé stáhnout.
>
> Celá tato sranda vyjde na cca 300 Kč i s kličkou a je k vidění např. na
>
> http://www.khnet.cz/Default.asp?seznam=1&CatID=3294&TYPTREE=1&rootid=325
> 1&snamecat2=Figova%E8ky
>
>
> Co vy na to?
>
> Milan
>
>
>
>
>
> -----Original Message-----
> From: Pavel Prchal [mailto:prchal/=/dup.cz]
> Sent: Tuesday, May 04, 2004 10:58 AM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Re: Dřevo na úly
>
>
> Emanuel Veselý napsal(a):
>
> >>Když se díváš na kládu, tak nalevo jsou levé desky a na pravo pravé. A
> >
> > podle
> >
> > Ale nesmí ti s tou kládou někdo nepozorovaně otočit o 180 stupňů :-).
>
> > Nerozumím truhlařině, ale nejsou ty strany vnitřní a vnější?
> Ano, a jedna je levá, druhá pravá, která je která vědí jen truhláři a ti
>
> to tutlají :-))
>
> PP.
>
>
> --
> Pavel Prchal
> DUP - družstvo Pelhřimov
> Řemenovská 1999
> 39317 Pelhřimov
> www.dup.cz
> -------------------------
>
>
>

vodorovné katry existují také a používají se na velké průměra a odřezávají
jen jedno prkno
----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 04, 2004 12:01 PM
Subject: Re: Dřevo na úly


> Ing. Arnošt Hrdina napsal(a):
>
> > No asi je to podle toho, že katr, nebo pila to má vždycky otočené takhle
> > :o)!
> > Ještě jsem nikde neviděl, aby měl někdo otočený list pily rovnobě s
podlahou
> > :o)! ALe možná to taky existuje. Nejsem včeználek :o)!
>
> http://www.vcely.ic.cz/
>
>
> --
> Pavel Prchal
> DUP - družstvo Pelhřimov
> Řemenovská 1999
> 39317 Pelhřimov
> www.dup.cz
> -------------------------
>
>
>

A proč to lepit já úly nelepím spáry si včely zatmelí kde potřebují samy
Čím širší prkno slepíte tím se vystavujete většímu riziku zkroucení. Právě
proto se vyrábí laťovka .Úly které dříve dělalo včelařské družstvo byly
právě z těchto důvodů je z 5cm latěk . Můžete tak zpracovat i nekvalitní
dřevo ze středové části kmene samotný střed je vhodný akorát tak na topení

Pepan

----- Original Message -----
From: "Ing. Arnošt Hrdina" <arnost.hrdina/=/ais.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 04, 2004 11:08 AM
Subject: Re: Dřevo na úly


> To by mě zajímalo, jak takové držáky vypadají.
> Možná i víc lidí. Nedalo by se to ofotit? Možná by se to dalo připojit k
> návodům na výrobu nástavků ve včel.novinách.
>
> Já vím, že to dělal strejda (ten to se dřevem uměl-taky si vyráběl úly),
že
> to lepil tehdy herkulesem.
> Nejdřív se ale musejí po straně hoblíkem prkna dobře srovnat aby k sobě
> sedla. Lepil to normálně natupo.
>
> Matně si vzpomínám, že se ty slepované desky daly na jiné desky, které
mely
> jako zarážky pevně připevněné špalíky.
> mezi ty špalíky se vložily slepované desky a proti těm šlalíkům se
> vyklínkovaly.
>
>
> | || || | / klínky
> -+------------v^+-
> | || || |
> | || || |
> | || || |
> | || || |
> -+------------v^+- --- deska zespodu prken se špalíky na koncích jako
> zarážka klínků
> | || || |
>
>
> Ale jak zajistil, aby se to nevyboulilo to nevím. Možná nějak ztuřidly.
>
> Arnošt
>
> ----- Original Message -----
> From: "František Rada" <rada/=/investtel.cz>
> To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, May 04, 2004 10:44 AM
> Subject: RE: Dřevo na úly
>
>
> Mě to lepí soused truhlář. Má na to takový držáky, aby to bylo v rovině.
> Myslím, že asi po 3 hodinách po slepení se s tím dá dělat. Když na něj
> koukám vůbec mi to nepřijde pracné.
>
> Prkno po slepení opravdu vypadá jak maluje Arnošt. Já z toho dělám
> nástavky vysoké 25cm a vyjde to vždy asi ze 3 prken.
>
> Lepení vidím jako velmi dobrou věc. Prkna se slepí do tabule asi 120 cm
> široké. Z toho nařežu prkna 25cm široká a to co mi zbyde přilepím zase k
> další várce, takže skoro žádný odpad.
>
> Zdravím
> František
>
> >>>>Ale ještě jsem neslyšel, že by někdo takhle lepil k sobě prkna, jak
> to určitě dělali stolaři když vyráběli nábytek zmasivu :o)! Je to děsně
> pracné a ejště by to měl obýt slepené voděodolným lepidlem. Ale i tak si
> myslím, že se občas člověk lepení nevyhne. Takže by mě zajímalo, jak
> dostat třeba desku na Eurodadant, kde by měla být výška nástavku 241 mm.
> Tam teprve by se smrk zbortil, kdyby to něbylo správně seskládané. Též
> jsem koukal v domácí dílně, že profesionální desky (tuším, že se tomu
> říká spárovka) jsou též slepené z latěk širokých 1-2 cm. Takže na tom
> slepování něco je :o)... Má s tím někdo zkušenost?
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.676 / Virová báze: 438 - datum vydání: 3.5.2004
>
>

Již delší dobu si všímám v obchodních řetězcích prodeje medu. Zaregistroval jsem jednu maličkost žádný z distributorů nemá odvahu používat značku Český med a to ani včelař pan Kolomý to mluví snad samo za sebe

Myslím, že to ani není jádro pudla.
Řetězce nám spotřebitelům byl čert dlužen. Nejsou totiž k naší spokojenosti,
ale hlavně větším a stále větším ziskům jejich akcionářů prostřednictvím
kapes zákazníků. Reklamy jsou je pozlátko a psychologický tlak. Platí si
výzkumy,jak má být co umístěno aby si zákazník koupil to zboží, které oni
chtějí a místa která jsou z hlediska zákaznické psychologie lépe hodnocená
jsou za cenu ústupků a lepších dodavatelských podmínek.

Ale hlavně vyvíjí velký psychologický a ekonomický nátlak na dodavatele a
výrobce. Četl jsem v posledním včelařství článek od paní ředitelky Včelpa a
běhal mi mráz po zádech. Opět nám budou chtít stlačovat výkupní ceny medu,
protože oni se taky s řetězci rozumně nedomluví. A upřímně řečeno ... kdo
dnes diktuje cena? ... NO trošku stát, ale myslím, že se hlavně každý dívá,
za kolik to dostane v hyper super.
A bohužel pro nás spotřebitele si řežeme jako zákazníci větev na které
sedíme. Čím víc nakupujeme v řetězcích, tím menší šance postupem času máme
si vybrat a musíme kupovat ten čím dál větší hnůj, který do svých regálů
navážejí. Proč? Protože tlaku na snižování cen nikdo nemůže dlouho odolávat.
Buď "zahyne" nebo se jim přizpůsobí a dělá to jako všichni. Když nemůže
dosáhnou rozumné ceny při udržení kvality, tak snižuje náklady na úkor
kvality. Myslím tím i kdyby snížil výstupní cenu cenou levné suroviny z
pochybných zemí.
Bude hůř... pokud se bavím s majiteli obchodů, které ještě přežili cenou
válku s řetězci tak těm zasadil poslední ránu náš skvělí pan předseda vlády
se svou partou. Vyhání je na stánky a ke krachu. Takže to vypadá, že má
zákazník dost malou volbu. Nějaké úřady pro obranu spotřebitel je jen
náplast na zalepení pus nespokojencům.
Jaký to má dopad na prvovýrobce vidí dnes člověk sám. Ani to nemusím moc
rozebírat.
Bohužel malý český člověk není dost sebevědomý a dnes ani důvěřivý na to,
aby se zakládala svépomocná družstva a abychom si zorganizovali odkup a
vývoz apod. sami. Opět to necháme těm větším kteří nám potom dají cenu,
jakou chtějí oni a ne mi.
Asi to dělají velkovčelaři...Ale o tom typu spolupráce nemluvím.

Má někdo zkušenost, že by někde nějaký spolek dal dohromady prostředky a
zorganizoval si odbyt?

Díky za pozornost :o)! A i přesto hezký den :o)!

Arnošt

----- Original Message -----
From: "pan Josef Jiří Menšík" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 05, 2004 6:41 PM
Subject: Český med


Již delší dobu si všímám v obchodních řetězcích prodeje medu. Zaregistroval
jsem jednu maličkost žádný z distributorů nemá odvahu používat značku Český
med a to ani včelař pan Kolomý to mluví snad samo za sebe

Ten program BeeKeeper3.0.3 Hobby mě docela zajímá. Také se přimlouvám za jeho umístění na webu(www.vcely.sk nebo www.vcely.or.cz) či jestli je ho možné stáhnout někde jinde. Mám několik otázek. Předpokládám, že verze Hobby je možno otestovat nějakou dobu zdarma. Pokud je to stabilní software, dalo by se uvažovat o jeho zakoupení. Je k tomu česká či slovenská lokalizace? Díky za informace.
S pozdravem
Pavel Benda
PS: Dneska holky krásně létaly :-)

Já si myslím, že je chyba v tom, že se do medu nesmí přimíchávat žádné
látky. Přímou konkurenci medu v supermarketech jsou za prvé sladké věci, co
se dají mazat na chleba, nebo rohlík. Jsou to marmelády, džemy, nutely a
podobně. Dále to jsou látky, které se přidávají do čaje, nebo třeba
minerálky kvůli ochucení. To jsou různé sirupy, koncentrované šťávy, cukry
řepný, přírodní atd až po různé instantní nápoje.

Stačí se podívat, jak po půl roce v regálu vypadá med. Tak polovina flašky
je plná nějaké nevábné krystalické hmoty a nad ní je nějaká hustá tekutina
připomínající barvou a konzistencí nepoužitý motorový olej. To u zboží
konkurujícímu medu není. Marmeláda vypadá a chutná stejně ( někdy hnusně ),
ať už je nová, nebo ať v regálu leži třeba dva roky. Sirup se rozpustí v
čaji stejně rychle, ať je právě vyrobený, nebo starý. A to proto, protože v
nich jsou přimíchány látky, které tuto konzistenci udržují.

Med v supermarketech je upravovaný. Právě dovezený je krásně čirý a
průhledný. Je pravděpodobné, že takový med už nejméně jednou zkrystalizoval.
Med se nemá zahřívat na vyšší teplotu, než 45 - 50 st C. Aby
zkrystalizovaný med byl zase čirý, musí se zahřát na teplotu vyšší než 50
st. C. Asi správně jen krátkou dobu, ale musí. Tyto medy se taky filtrují.
Nejsou tam pak drobné pevné příměsi, které urychlují krystalizaci, protože
působí jako krystalizační centra, ale je tím pádem odstraněn i pyl. Příměs
pylu v medu působí protialergicky. Je to ještě pořád přírodní med?

Proč do supermarketového medu třeba nepřidávat látky třeba na bázi škrobu?
Pochybuji, že by tyto látky nějak ničily cenné látky v medu. Vždyť to, že
některé tmavé medovicové krystalizují jemně v celé hmotě a zůstavají trvale
měkké a mazatelné na chleba způsobují právě látky podobné škrobům, konkrétně
některé složené vysokomolekulární cukry. Med by pak mohl v supermarketech
konkurovat aspoň dlouhodobým vzhledem a použitelností, když už z principu
nemůže konkurovat cenou. Přirozeně nemyslím případy, kdy někdo falšuje -
pančuje med třeba kukuřičným fruktózovým sirupem nebo jinými levnými cukry.

Takže Český med, tak jak je definován, má podle mne svoje místo při prodeji
přímo od včelařů, protože včelaři nemají (neměli by mít) ani vybavení, ani
znalosti k přimíchávání dalších látek do medu a dále pouze v prodejnách
zdravé výživy, protože tam jsou kupující zvyklí na potraviny vzhledově nic
moc, takže prodávající nemají zájem medy ohřívat, rozpouštět a podobně. Ale
chtít, aby se Český med ve smyslu kvality této obchodní značky prodával v
běžných marketech a supermarketech, je lhaní do kapsy.

To je asi tak zhruba můj názor tady k tomu.

R. Polášek

P.S. Asi to bude zajímavá diskuze.

----- Original Message -----
From: "Ing. Arnošt Hrdina" <arnost.hrdina/=/ais.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 05, 2004 7:10 PM
Subject: Re: Český med


> Myslím, že to ani není jádro pudla.
> Řetězce nám spotřebitelům byl čert dlužen. Nejsou totiž k naší
spokojenosti,
> ale hlavně větším a stále větším ziskům jejich akcionářů prostřednictvím
> kapes zákazníků. Reklamy jsou je pozlátko a psychologický tlak. Platí si
> výzkumy,jak má být co umístěno aby si zákazník koupil to zboží, které oni
> chtějí a místa která jsou z hlediska zákaznické psychologie lépe hodnocená
> jsou za cenu ústupků a lepších dodavatelských podmínek.
>
> Ale hlavně vyvíjí velký psychologický a ekonomický nátlak na dodavatele a
> výrobce. Četl jsem v posledním včelařství článek od paní ředitelky Včelpa
a
> běhal mi mráz po zádech. Opět nám budou chtít stlačovat výkupní ceny medu,
> protože oni se taky s řetězci rozumně nedomluví. A upřímně řečeno ... kdo
> dnes diktuje cena? ... NO trošku stát, ale myslím, že se hlavně každý
dívá,
> za kolik to dostane v hyper super.
> A bohužel pro nás spotřebitele si řežeme jako zákazníci větev na které
> sedíme. Čím víc nakupujeme v řetězcích, tím menší šance postupem času máme
> si vybrat a musíme kupovat ten čím dál větší hnůj, který do svých regálů
> navážejí. Proč? Protože tlaku na snižování cen nikdo nemůže dlouho
odolávat.
> Buď "zahyne" nebo se jim přizpůsobí a dělá to jako všichni. Když nemůže
> dosáhnou rozumné ceny při udržení kvality, tak snižuje náklady na úkor
> kvality. Myslím tím i kdyby snížil výstupní cenu cenou levné suroviny z
> pochybných zemí.
> Bude hůř... pokud se bavím s majiteli obchodů, které ještě přežili cenou
> válku s řetězci tak těm zasadil poslední ránu náš skvělí pan předseda
vlády
> se svou partou. Vyhání je na stánky a ke krachu. Takže to vypadá, že má
> zákazník dost malou volbu. Nějaké úřady pro obranu spotřebitel je jen
> náplast na zalepení pus nespokojencům.
> Jaký to má dopad na prvovýrobce vidí dnes člověk sám. Ani to nemusím moc
> rozebírat.
> Bohužel malý český člověk není dost sebevědomý a dnes ani důvěřivý na to,
> aby se zakládala svépomocná družstva a abychom si zorganizovali odkup a
> vývoz apod. sami. Opět to necháme těm větším kteří nám potom dají cenu,
> jakou chtějí oni a ne mi.
> Asi to dělají velkovčelaři...Ale o tom typu spolupráce nemluvím.
>
> Má někdo zkušenost, že by někde nějaký spolek dal dohromady prostředky a
> zorganizoval si odbyt?
>
> Díky za pozornost :o)! A i přesto hezký den :o)!
>
> Arnošt

Moc prosím přítele Emanuela Veselého, aby se mi ozval na adresu ales.linka/=/preciosa.com , nemohu z konference vytáhnout vaši adresu. Děkuji.
Ostatnim se omlouvám, že zde otravuji.

To že něco "ošklivě-nepěkně-zkrystalizovaně" vypadá neznamená že se to bude špatně prodavát. Třeba takový sýr s ušlechtilou plísní se prodává dobře. Ani vysoká cena neznamená že se to bude špatně prodávat. Příkladem mohou být stolní vody jejichž kvalita není "o mnoho" lepší než voda z kohoutku. Obdobný problém byl u vína lidé kupovali levné stolní vino, ovšem tam se situace změnila a do společnosti pronikla "kultury" vína, jako cosi prestižního a lide začinají kupovatlepší vína i když drtivá vetšina lidí (včetně mě) to není schopna rozlišit.

Značka český med sama o sobě nic nezaručí pokud o ní nikdo neví a navíc není ani takový med k dostání. Zatím jsem ještě v obchodě toto označení neviděl. Pokud se zeptáte lidí kteří se o problematiku nezajímají musí zákonitě pokrčit rameny. Aby se zvýšil prodej medu musela by být větší informovanost, zvýšit "společenská" prestiž, vytvořit jakousi image a to lze vytvořit jen pomocí televize. Vinaři tento pořad měli, jmenoval se putování za vínem. Muj názor je tedy že pokud se nepodaří dostat "med" do TV je jakákoliv snaha zvýšit prodej a zákonitě cenu medu v podstatě marná. Na některé lidi například mají vliv osobnosti ale také jsem zatím nezanamenal že by nějaká celebrita hovořila o medu. Neškodilo by takové malé okénko v "nějakém časopise" kde by byla otázka na někoho slavného proč jí med, proč sladí medem, a který med má nejraději. Lidi a tudíž zákazníci rádi kopírují ale tohle všechno vlastně víte... takže jsem vás jen možná okradl o čas, ale musel jsem se vypovidat

>Já si myslím, že je chyba v tom, že se do medu nesmí >přimíchávat žádné látky.

Radime to asi nemyslíš vážně. Med je med. Netvrdím, že přimícháním něčeho vznikne vždy něco nekvalitního a hůře prodejného (naopak), ale nebude to už med. Někdo má rád taky víc nugát, než med. Ono se ale všechno jednou přejí.

Mě zase vadí, že na obalech není napsáno z jakého medu a kolik % to je smícháno. Český med, tak jako české pivo má nějaké záruky kvality, nějaká specifika a tradici. Když se smíchá s čímkoli, chci to jako zákazník vědět.
A to filtrování medu se dělá proto, aby nebylo možné podle pylu dokázat z jakých končin světa ten med pochází. To by měli zakázat. Ve Švédsku prý jiný, než zkrystalizovaný med (pastovaný) nekoupí, jsou už tak naučení. U nás je to problém solventnosti zákazníků, informovanosti o zdravé výživě, návyků, výchovy a to se tak rychle nezmění.
V supermarketu, když začne krystalizovat med, tak ho jako zkažený a neprodejný vrátí. Kdo tomu rozumí, kupuje u svého včelaře a kdo ne, tak to chce mít "kvalitní" a průhledné. Nejlépe tmavé, paní. Chuť a vůně je hlavní, a nějaké enzymy, bílkoviny, hormony, vitaminy, antioxidanty, minerály - fuj, kdo to kdy viděl? Je z toho všude jen samá alergie.

================= Původní zpráva =================
Od (From): "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
Komu (To): "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Kopie (Cc):
Předmět (Subject): med v supermarketech
Datum (Date): 6. 5. 2004 0:17
==================================================

> Já si myslím, že je chyba v tom, že se do medu nesmí přimíchávat žádné
> látky. Přímou konkurenci medu v supermarketech jsou za prvé sladké věci, co
> se dají mazat na chleba, nebo rohlík. Jsou to marmelády, džemy, nutely a
> podobně. Dále to jsou látky, které se přidávají do čaje, nebo třeba
> minerálky kvůli ochucení. To jsou různé sirupy, koncentrované šťávy, cukry
> řepný, přírodní atd až po různé instantní nápoje.
>
> Stačí se podívat, jak po půl roce v regálu vypadá med. Tak polovina flašky
> je plná nějaké nevábné krystalické hmoty a nad ní je nějaká hustá tekutina
> připomínající barvou a konzistencí nepoužitý motorový olej. To u zboží
> konkurujícímu medu není. Marmeláda vypadá a chutná stejně ( někdy hnusně ),
> ať už je nová, nebo ať v regálu leži třeba dva roky. Sirup se rozpustí v
> čaji stejně rychle, ať je právě vyrobený, nebo starý. A to proto, protože v
> nich jsou přimíchány látky, které tuto konzistenci udržují.
>
> Med v supermarketech je upravovaný. Právě dovezený je krásně čirý a
> průhledný. Je pravděpodobné, že takový med už nejméně jednou zkrystalizoval.
> Med se nemá zahřívat na vyšší teplotu, než 45 - 50 st C. Aby
> zkrystalizovaný med byl zase čirý, musí se zahřát na teplotu vyšší než 50
> st. C. Asi správně jen krátkou dobu, ale musí. Tyto medy se taky filtrují.
> Nejsou tam pak drobné pevné příměsi, které urychlují krystalizaci, protože
> působí jako krystalizační centra, ale je tím pádem odstraněn i pyl. Příměs
> pylu v medu působí protialergicky. Je to ještě pořád přírodní med?
>
> Proč do supermarketového medu třeba nepřidávat látky třeba na bázi škrobu?
> Pochybuji, že by tyto látky nějak ničily cenné látky v medu. Vždyť to, že
> některé tmavé medovicové krystalizují jemně v celé hmotě a zůstavají trvale
> měkké a mazatelné na chleba způsobují právě látky podobné škrobům, konkrétně
> některé složené vysokomolekulární cukry. Med by pak mohl v supermarketech
> konkurovat aspoň dlouhodobým vzhledem a použitelností, když už z principu
> nemůže konkurovat cenou. Přirozeně nemyslím případy, kdy někdo falšuje -
> pančuje med třeba kukuřičným fruktózovým sirupem nebo jinými levnými cukry.
>
> Takže Český med, tak jak je definován, má podle mne svoje místo při prodeji
> přímo od včelařů, protože včelaři nemají (neměli by mít) ani vybavení, ani
> znalosti k přimíchávání dalších látek do medu a dále pouze v prodejnách
> zdravé výživy, protože tam jsou kupující zvyklí na potraviny vzhledově nic
> moc, takže prodávající nemají zájem medy ohřívat, rozpouštět a podobně. Ale
> chtít, aby se Český med ve smyslu kvality této obchodní značky prodával v
> běžných marketech a supermarketech, je lhaní do kapsy.
>
> To je asi tak zhruba můj názor tady k tomu.
>
> R. Polášek
>
> P.S. Asi to bude zajímavá diskuze.
>
> ----- Original Message -----
> From: "Ing. Arnošt Hrdina" <arnost.hrdina/=/ais.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, May 05, 2004 7:10 PM
> Subject: Re: Český med
>
>
Milý příteli,
Váš článek má báječnou úroveň a věřím,že by stálo zato ,aby jste se jej pokusil někde zveřejnit.Jistě by to prospělo nám všem.
Zdraví
J.Malý
,












z

,
> >

>
>

____________________________________________________________
Obchodní dům.cz - široký sortiment domácích spotřebičů a elektroniky, výrazné slevy. Navštivte
http://ad.seznam.cz/clickthru?spotId=73742&section=/

Máte někdo zkušenosti s prodejem medu do zahranici?? Konkretne me zajima nemecko, blizke vykupny... cena... atd. Diky za info. (nejlepe na mail)

Dnes som poslal softver pre evidenciu chovu vciel BeeKeeper 3.0.3
na www.vcely.sk je tam Hobby a Professional .
Su v sekcii Download http://www.vcely.sk/download/index.php
BeeKeeper 3.0.3 su iba trial verzie a k dispoziici je len anglicka verzia ,
ja som ich este netestoval , ak by niekto
mal teraz cas a par riadkov ohladom tychto programov napisal, moze mi to
poslat do redakcie www.vcely.sk , tak to potom hned zverejnim

S pozdravom Laco Sebosik
redakcia/=/vcely.sk



----- Original Message -----
From: "Pavel Benda" <pavel_benda/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 05, 2004 9:22 PM
Subject: Re: Včelařský software


> Ten program BeeKeeper3.0.3 Hobby mě docela zajímá. Také se přimlouvám za
> jeho umístění na webu(www.vcely.sk nebo www.vcely.or.cz) či jestli je ho
> možné stáhnout někde jinde. Mám několik otázek. Předpokládám, že verze
> Hobby je možno otestovat nějakou dobu zdarma. Pokud je to stabilní
> software, dalo by se uvažovat o jeho zakoupení. Je k tomu česká či
> slovenská lokalizace? Díky za informace.
> S pozdravem
> Pavel Benda
> PS: Dneska holky krásně létaly :-)
>


-=x=-
Skontrolované antivírovým programom NOD32
part000.txt - is OK

Dne čt 6. května 2004 18:02 Jiøí Matouek napsal(a):
> Máte někdo zkušenosti s prodejem medu do zahranici?? Konkretne me zajima
> nemecko, blizke vykupny... cena... atd. Diky za info. (nejlepe na mail)

Dobry den,

to by mne zajimalo take, a mozna i ostatni, dale by take asi byla zajimava
otazka, jestli je nutno pro obchod ze surovinou mit nejake zvlastni osveceni,
nebo je v EU opravdu volny obchod.

Honza

> to by mne zajimalo take, a mozna i ostatni, dale by take asi byla zajimava
> otazka, jestli je nutno pro obchod ze surovinou mit nejake zvlastni osveceni,
> nebo je v EU opravdu volny obchod.

Ted varim trochu z vody, ale volny obchod neznamena, ze si muzu delt co
chci. Urcita pravidla je treba dodrzovat a v Unii urcite prisneji, nez
to bylo dosud, viz clanek O.V. nedavno.

Zdravi PP.



>
> Honza

Nemohl jsem ten soft, tam odtud ani stáhnout - link na ten soubor
neexistuje - je někde jinde?

Marek M.

-----Original Message-----
From: Ivan Cerny [mailto:i_c/=/volny.cz]
Sent: Tuesday, May 04, 2004 4:43 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Včelařský software


S Jornem (autor software) jsem ve spojení a dělám něco jako
beta-testera na českých Windows. Problém je, že teď byl Jorn na 14 dní
v Rumunsku na včelařské exkursi, vrátit se má někdy dnes či zítra a já
na to budu mít čas až příští týden :-(
Jinak verze 7 celkem ujde, ale má ráda MSIE 6, na verzi 5 a nižší
není tak stabilní a některé funkce nefungují (část SW napsal Jornovi
někdo z JAR a bohužel používá šestkové knihovny). Osmička na tom asi
bude ještě víc závislá.

Připomínky je možné psát na mě (česky), nebo přímo Jornovi (anglicky,
německy) na adresu v programu.

Pro Radima: není to jen evidence včelstev. Je to databáze, která po
řádném nakrmení daty pomocí indexů hodnotí včelstva a matky. Těch
hodnotících položek je asi 60. Samozřejmě to má větší cenu pro velký
počet včelstev, kdy ve spojení se čtečkou čárového kódu v palmtopu a
nástavky tímto kódem olepenými to funguje rychle a pohodlně skoro
samo.

Domlouvali jsme s ČSV, že českou verzi (včetně návodů apod.) dáme na
web ČSV, ale nedopadlo to z kapacitních důvodů webu. Program má kolem
20 MB, měl by být ke stáhnutí na
http://apimo.dk/programs/beekeping_hivenote.exe
Kdo chce českou prezentaci pro Powerpoint, napište mi (2,2 MB), pošlu.

Ahoj Ivan

Máte někdo osvětšený recept jak "odradit" mravence. Úly mám na kovovách paletách a mravenci lezou přes nohy palet do úlů. Druh neznám, jsou malý a černý.

Ať to bzuří Riči

Nezná někdio osvědčený racept jak odpudit mravence. Úly mám na kovovách paletách a mravenci lezou do úlů. Druh neznám. Jsou malý a černí.

Ať to bzučí Riči

Med je název pro včelí produkt, z české a moravské krajiny je označen jako "Český med". Jedná se o značku kvality čistého včelího produktu. Nemám nic proti výrobě produktů z medu, ale ta věc již není med.
Z hlediska kvality krystalizace neni vadou, taktéž pylová zrnka nesnižují kvalitu medu.
Jedná se o názor včelaře amatéra.
S pozdravem Rozmánek.


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.516 / Virová báze: 313 - datum vydání: 1.9.2003

naliat do mravenisk vriacu vodu, alebo ak maju palety nohy postavit tieto
do plechovic s olejom

Matej




"R.imko"
<vcelar.rs/=/ti An: Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
scali.cz> Kopie:
Thema: Mravenci
08.05.2004
20:29
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Máte někdo osvětšený recept jak "odradit" mravence. Úly mám na kovovách
paletách a mravenci lezou přes nohy palet do úlů. Druh neznám, jsou malý a
ÄŤernĂ˝.

Ať to bzuří Riči

Protože máme Evropskou unii socialistickou a plnou byrokratů, tak volný obchod je téma nadpozemské. Předpisy jsou tvořeny tak, aby vyhovovaly pouze velkým firmám (které mají dost peněz na přehnané hygienické předpisy - obzvláště u nás, kde z nás "rádoby ochránci našeho zdraví=hygienici" dělají přecitlivělé tvory, kteří se za chvíli "sesypou" při doteku na např. lahvičku medu, kterou předtím držel v ruce nějaký bezdomovec :-)). Tento styl se zalíbil západoevropským mocipánům (kteří jsou napojeni na různé velké firmy), takže možnost nějakého obchodu pro drobného pěstitele bude spíš v oblasti podloudného obchodu..:-((.

Pokud je myslen vodni katr, tak ten na Veselem kopci je, ale nefunguje
(zatim).

Zdenek Cejka

-----Original Message-----
From: "havlík" <e-mail/=/nezadan>
Sent: 4.5.04 13:21:39
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Subject: Re: Dřevo na úly

Tak já jsem jeden takový katr viděl v Maďarsku v jednom skanzenu a
líbilo
se mi,jak to bylo jednoduché.Myslím ,že druhý takový je i ve skanzenu
Veselý kopec,ale to si už nejsem zase tak moc jistý.Mimochodem tam je
zcela
určitě krásný včelín i s medometem.

Nové články:
===========

Budeme krmit včely na zimu slámou?
Autor: Radim Polášek
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004051001

S pozdravem
redakce

Ústřední kontrolní revisní komise ÚKRKČSV
...Nedílnou součástí každé řídící a org.práce je kontrolní a revisní činnost...Zatím však stále ještě bývá kritický pohled zaměřen na ty druhé a pokud jde o vlastní chyby,jsou zvyklí přivírat nad mnohým oko.Odstranit za léta zakořeněné zlozvyky nebude snadné.To ostatně zdůraznilo i páté zasedání ÚVKSČ v březnu 1987.Bude k tomu potřeba velkého úsilí a času.Zlepšit kádrovou práci,vybrat a postavit na odpovědná místa schopné,smělé a socialismu oddané,politicky vyspělé lidi.Je také nezbytné,i když jde o zájmovou činnost,upevnit kázen,organisovanost a hospodárnost...Setkáváme se stím,že celá činnost komise spočívá v tom,že členové dvakrát do roka zkontrolují hospodaření organisace a domnívají se,že tím také svoje poslání splnili,ostatní činností se nezabývají.
V kontrole vždy pracovali pracovali politicky angažovaní lidé,kteří intenzivně žili problémy doby a svou prací usilovali být jejími aktivními účastníky.Každý z nás musí pocitovat osobní spoluzodpovědnost za to,aby závěry XVII.sjezdu KSČ,rozpracované na podmínky jednotlivých org.ČSV,byly důslednou prací a se skutečnou náročností bez odkladu naplnovány.
Včelařství 1988 předseda ÚKRK ČSV Zdeněk Dobišek


Hospodářská činnost byla je na posledním místě
na prvním místě je ideologie
Né volbou,ale kádrovou prací vybírat schopné,smělé,socialismu oddané,politicky vyspělé,s věrší inciativou v plnění přijatých usnesení strany a rozpracované do jednotlivých orgánů ČSV.

Pro členy včelařské organisace existence ÚKRK této zkameněliny trapná.
Pro členy nejvýše postavené v ČSV,dlouhodobé funkcionáře néé nezvolitelné je asi nutností.

Sebelepší komise účet nepředělá
Dobré účty dělají dobré přátele franta

Tomu nelepení desek na nástavky nerozumím, jak takový úl vypadá?

mp

>>Doporučuje se lepit spárovku z užších prken a střídat levou a pravou stranu.


S tím nesouhlasím, podle literatury i logiky je lepší dávat jednu (pravou) stranu při lepení nahoru a potom (na nástavku) ven. Při střídání pravé a levé strany vznikne velké prohnutí, asi jako sinusoida.

mp

Michal Pol napsal(a):
>>>Doporučuje se lepit spárovku z užších prken a střídat levou a pravou
>
> stranu.
>
>
> S tím nesouhlasím, podle literatury i logiky je lepší dávat jednu (pravou)
Ctem kazdy jine knizky :-)

> stranu při lepení nahoru a potom (na nástavku) ven. Při střídání pravé a
> levé strany vznikne velké prohnutí, asi jako sinusoida.
pri nestridani pak velika miska, potazmo oblouk

Zdravi PP.

--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
-------------------------

       

Dle chytré knihy je to s tím lepením ještě složitější:

-lepit dohromady by se měla zvlášť krajová, středová a dřeňová prkna, neboť
maji léta rozdílně orientovaná a dřevo pracuje v každém směru jinak
intenzivně
-u dřeňových prken (v kmeni ty úplně ze středu, které obsahují dřeň) by se
dřeň měla vyříznout, neboť ráda praská
-středová prkna (v kmeni těsně vedle dřeňových prken, léta napříč) by se
měla lepit k sobě vždy dřeň na dřeň a běl na běl
-krajová prkna (všechny ostatní prkna z kmene, léta víceméně podélně) bz se
měla lepit tak, že se otáčí střídavě pravá a levá strana proti sobě.

Lepení krajových prken, při kterém se prkna neotáčí pravou a levou stranou
střídavě by se mělo používat výhradně k dekoračním účelům, protože je jedna
strana na pohled hezčí. Ale v tom případě by měla být výsledná deska ještě
zvlášť přichycena, aby se nadměrně nedeformovala.

Milan

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 10, 2004 10:21 AM
Subject: Re: Dřevo na úly


> >>Doporučuje se lepit spárovku z užších prken a střídat levou a pravou
> stranu.
>
>
> S tím nesouhlasím, podle literatury i logiky je lepší dávat jednu (pravou)
> stranu při lepení nahoru a potom (na nástavku) ven. Při střídání pravé a
> levé strany vznikne velké prohnutí, asi jako sinusoida.
>
> mp
>

Teorie i praxe je taková, že dřevo pořezané na malé kousky a slepené na střídačku ("Dle chytré knihy" jak psal Milan) vzájemně vyruší své dílčí pohyby vyvolané změnou vlhkosti, teploty atd. tak, že se nehýbá = nepracuje. Správně slepené dřevo se chová jako mrtvé.
Ahoj
       Libor Jarolím
       Stará Bělá

Kdo prodá během května na Klatovsku včely?

Zkus se obrátit na přítele Tomana v Nýrsku, Nádražní ul. Běžně prodává
oddělky. Ale někdy je méně pružný, tak bych počítal spíš s červnem.

František

-----Original Message-----
From: Novotná Jindřika [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Monday, May 10, 2004 2:14 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Koupě včel


Kdo prodá během května na Klatovsku včely?

---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.677 / Virová báze: 439 - datum vydání: 4.5.2004


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.677 / Virová báze: 439 - datum vydání: 4.5.2004

Myslím si, že kritikou supermarketů a velkoobchodních řetězců pláčeme sice moc hezky, ále v podstatě jsme si spletli hrob a mám dojem, že i hřbitov.Je to celosvětový trend a nářek včelařů je prakticky směšný. Navíc nakupujeme v nich všichni.Já osobně, když potřebuji cukr dojednám si v takovém zařízení cenu i množství. Ceny vyjdou levněji než u výkupců "levný cukr", paletu mi šoupnou na vozík za auto a tak mi v celku nevadí. Co mě však silně vadí a také zde vidím silné pochybení spícího ˇvedení ČSV je nová a stále nesmyslně doplňovaná vyhláška o potravinách živočišného původu, která prakticky všechny drobné včelaře odstavuje od obchodní sítě. Žel jediný partner, který by pro nás jednodušší podmínky s Veterinární správou mohl vyjednat je právě ČSV, který tuto vyhlášku navíc vůbec nepřipomínkoval.

Vyráběl někdo Langstrothy podle plánku otištěného ve včelařství? Máte k němu nějaké výhrady nebo náměty na vylepšení?

mp

Doc. František Krčma prodá 12 včelstev - telefon: 543241374
Vše dobré,
VP

Co se dá dělat se včelstvem v němž je trubčice?

Podle mne nejlepší ochranou před mravenci je sucý dobře větraný úl, kde se
nevyskytují žádné plísně a jiné druhy hub. to je jejich hlavní potrava .
----- Original Message -----
From: "R.imko" <vcelar.rs/=/tiscali.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, May 08, 2004 8:33 PM
Subject: Mravenci


> Nezná někdio osvědčený racept jak odpudit mravence. Úly mám na kovovách
> paletách a mravenci lezou do úlů. Druh neznám. Jsou malý a černí.
>
> Ať to bzučí Riči
>

On Mon, 10 May 2004, Novotná Jindřika wrote:

> Kdo prodá během května na Klatovsku včely?

Soused má zdravotní potíže, omezuje včelaření, možná by odprodal včelstva
už teď. Stanoviště: Přešticko.

Jiří Bořík <jiri.borik/=/volny.cz>