Včelařská konference

Bodavost včely je velmi propracovaná vloha.

Jako primární vidím rozdíl teplot. Pokud se ošetřovatel oblékne tak, že při práci se hýbe, tak včely rozeznají pohybujícího predátora tak, že dokážou identifikovat mnoho aspektů. Patří mezi nimi i ten lem rukávu proto, že kdyby si KaJi vzal velmi citlivou termokameru, vidí rozdíl teplot už za polojasna, včela je vidí stejně ať je noc nebo den. Potom ta statická elektřina umělých vláken. Dále CO2 co jdou z plic. Dále odstín. Všeobecně vedle toho, že tmavý odstín za denního světla přijímá více tepla ze slunce, tak i odstín jako takový je pro včely někde zakódován jako odstín predátora. Zlom klimatu z teplého do studeného. To ví každý, že když včera byl krásný proletový den a dnes je zamračeno a navíc o hodně stupňů méně, létavky které by jinak byly zaměstnány prací se účastní ochotně obrany hnízda. Nakonec pohyb. Pohyb je pro včely startovní linií. Postřiky jsou dnes označeny jako systémové a to znamená, že ochranná chemie je účastna ochrany v celé rostlině od kořenu ke květu, ale v jisté variantě coby součást rostliny. Osobně bych to zařadil jako GM, protože ikdyž osivo není GM, samotná ochrana složení na bázi prvků v systému rostlin již není to samé proti rostlině nechráněné chemií. Známou účinnou látkou je neoniktinoid, kupříkladu imidacloprid, který se na řepku a jiné olejniny prostě používá.

No a při druhotný impuls vidím samotný označkovaný cíl jedem coby poplašným feromonem. Kupříkladu. Pokud po takovým včelstvu bododárném začneme rozebírat další včelstva, ty zpravidla okamžitě zareagují na označený oděv v místě kde je tzv. tepelný břeh a okamžitě se tak jinak mírné včelstvo může účastnit útoku na včelaře.
_gp_