Včelařská konference

Aleš Molčík napsal:
„To musíte dál, mnohem dál a hledat a dát si s tím práci. A zjistíte kolik peněz takové projekty stojí a s nulovým výsledkem nebo aspon s poznáním, že tudy cesta nevede. Ale u nás to není o cestě, tady to je hladání naivních lidí aby se ta malá skupinka rozrostla a snaze provokovat a kritizovat práci druhých. Tomu chce nechat čas na zánik a ten zánik se blíží s každou změnou názoru na postup.“
………………………..

Aleši, abych pravdu řekl, tak jsem úplně nepochopil, co jste těmi posledními příspěvky chtěl vlastně říct. Jako bychom žili každý v nějaké jiné realitě.
Když si vezmeme tu naivitu, tak si myslím, že naivní není ten, kdo se chce zajímat o odolnost svých včelstev, ale ten, kdo ji nechce řešit. Na zánik je zřejmě odsouzen stávající postup, který na světě nemá obdoby. Vždyť první překvapení z roku 2007 nebylo poslední, jak napovídá právě letošní zima.
A teď je otázka, jestli v souladu s dosavadním trendem se ještě přitvrdí, nařídí další chemická válka a budou se hledat další viníci u sousedů, nebo bude snaha najít postupy, které postupně pomohou vyhledávat odolnější včelstva. Abychom nebyli naivní, potom by asi měl jít další vývoj tudy – jaké postupy dostávat do včelařské praxe, aby se používalo stále méně chemie, a nebyly při tom hromadné úhyny. Ovšem trend je zřejmě opačný – když stávající množství chemie zabírá málo, musíme chemicky přitvrdit, a včely se neřeší. Každý si může sám dosadit, který postup má jakou perspektivu. Tady je zřejmá i logika postupu třeba Rudolfa Stonjeka. Když vidím, že jako první nevydrží nápor kleštíků inseminované matky chované a dotované podle chovatelského řádu a jejich dcery, potom je už zřejmě nekoupím a budu hledat jinde (třeba tam, kde si včelstva s náporem poradila dobře). Myslím, že každý, kdo tu nevidí logický postoj Rudolfův, má problém s analýzou a logickou, ne že Rudolf, a ti kdo se snaží přemýšlet podobně, jsou naivní.
A už i zmíněné pokusy, ve kterých přežívají včelstva třeba hospodářsky nevyužitelná, dávají jasnou informaci, že i naše evropská plemena mají v genech vlastnosti, které se dají využít k hledání odolnějších včelstev. Problém je ten, že současná nařízení veteriny to, když už ne zcela znemožňují, tak velmi účinně ztěžují. Třeba letošní rok, kdy by se mohlo v postižených lokalitách vyhledat poměrně dost včelstev, která zamoření vydržela bez větších problémů, a rozchovat z nich matky, z neznalosti projde opět bez užitku. Ztráty se doplní neodolnými chemicky opečovávanými včelstvy ale s rodokmenem. A z těch, kdo nepopírají možnost zvyšování odolnosti včelí populace, se udělají podivíni. :)
Nejde tu přece o to, že by nějaká skupinka naivů kritizovala úspěchy dosavadní včelařské praxe, ale o to, že když se někdo chce zajímat o možnost, jaké postupy použít aby minimalizoval množství chemie a zvyšoval odolnost svých včelstev, tak mu z oficiálních míst (veterina, státní správa, ani ČSV) nikdo neodpoví, udělají z něho naivu či podivína, když ne už škoditele sousedových včelstev.
Možná se tajemně dozví, že takové postupy nejsou pro běžné včelaře, že je to velmi složité a musíme to nechat na výzkumníky někdy v budoucnu, až znalecky někdo vyhodnotí zkušenosti, které tu máme zakázáno získávat. :)
S těmi skupinkami naivů bych doporučil všem jednu, která možná právě vzniká, přidejte se. Zkusme se navzájem podpořit v postupech, které jsou co nejpřirozenější a postupně mohou vést i ke snižování chemie a návratu včel do volné přírody. :)
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Sance-pro-vcely

Radek Krušina