- Radek Hubač (e-mailem) --- 29. 3. 2012
Re: Pro pana Brennera (56574)
Vážený pane Brennere, děkuji za Váš příspěvek. Jestli jsem pochopil, považujete aerosol za nadbytečný. Když jsem se zamýšlel nad tím, jak bych rád ošetřoval já, kdybych o tom mohl rozhodovat, tak mně by se líbilo červen a červenec 80% kys. mravenčí nebo případně Gabon u nás obvykle začátkem července a potom, pokud by včelstva nedonesla moc roztočů na podzim, tak až aerosol, nebo jedna fumigace, ale v bezplodém období, tedy pouze 2 ošetření, při loupežích na podzim 3 ošetřetření. Podle mého názoru stran selekce varoatolerantních včelstev není ve Vašich postupech s/bez aerosolu žádný rozdíl. Souhlasím s tvrdou selekcí v daných konkrétních podmínkách, to znamená udělat větší množství stejných oddělků s různými matkami za optimálních podmínek (dostatek zásob, nové dílo, snůška nebo pokrmování..) a sledovat. koncem sezóny porovnat a brakovat včelstva, která budou mít roztočů víc. Problém je, že většina včelařů nedělá ani ty oddělky, o chovu matek nemluvím a oddělky, které jsem viděl obvykle trpěly hlady...... Tedy metodika je dělaná tak, aby přežilo co nejvíce včelstev.... a ne aby se selektovaly varoatolerantní včely. Stav včelstva na jaře, pokud ošetřujete správně i bez aerosolování Vám řekne spíše, která včelstva netrpí nosematózou a ne která jsou varoatolerantní. Pokud léčíte předepsaným způsobem, je přes zimu ve včelstvech minimum roztočů, kteří nemají negativní vliv a tudíž nemůžete poznat odolnější včelstva. Pokud by jste chtěl poznat včelstva odolná na varoázu, nesměl by jste v létě a na podzim léčit a pak třeba provést aerosolové ošetření pro kontrolu populace roztoče. Tento postup Vám, ale důrazně nedoporučuji, protože většina včelstev u nás je varoasenzitivních a většina včelstev by Vám pravděpodobně uhynula. To předpokládám pro nížinu, ve vysokých nadmořských výškách by k úhynu možná došlo až v průběhu druhé sezóny. Radek Hubač
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Brenner <v.brenner/=/seznam.cz> > Předmět: Pro pana dr. Huba?e. > Datum: 29.3.2012 11:28:56 > ---------------------------------------- > Vážený pane doktore. Velmi oceňuji Vaši snahu jak zde na diskusi, tak ve > Včelařství. Varroa je bezesporu problém, a je nutno nalézt co nejúčinnější > metodiku. Ale stále se mi vkrádá na mysl, že pokud je pravda (a já tomu > věřím), že existují včelstva, která udrží napadení roztočem na uzdě, tak > Vaším způsobem nemáte šanci takové včelstvo objevit. Má zkušenost: mám 40 > včelstev na území ZO, která povinně aerosoluje a 30 včelstev na území ZO, > která tak povinně nečiní. Obě stanoviště logicky obhospodařuji stejně a po > několikaleté zkušenosti mohu prohlásit, že žádný rozdíl mezi oběma > stanovišti neexistuje. Ani ve spadu, ani ve výnosu, prostě v ničem. Pak > usuzuji, že aerosol je zbytečný... Ovšem každopádně sázím na matky > včelstev, které přezimují ve vynikajícím stavu a ty - a jenom ty- > rozchovávám. Domnívám se totiž, že stav včelstva na jaře mi řekne, jak se > včelstvo umí vypořádat s roztočem. Pochopitelně provádím fumigaci a > považuji ji za dostačující. > Mám dojem, že co se týče roztoče, je příliš mnoho způsobů používaných a jen > zlomek z nich ověřených. Prostě sázím na to, že geneticky dobré včelstvo, > silné a na mladém díle, zná způsob, jak omezit vliv kleštíka a soustavné > "léčení" jim v tom dělá zmatky. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 56575
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |