Včelařská konference

V první řadě bych řekl, že základem pro toho, kdo se ptá bude rozhodnutí kam chce patřit. Jestli mezi schopné včelař, jimž koníček produkuje i docela zajímavý zisk a nebo mezi neschopné, hloupé a Internet zamořující spoustou nesmyslů. v kterých si přímo rochní. Jestli do té první skupiny, zásadou je nic nespojovat. Zde je zásadou množit to nejlepší a likvidovat to špatné. Malý včelař, navíc začínající, by se asi měl ona slabá včelstva pokusit zachránit a srovnat během jara do figury. Začal bych nátěrem plodu a fumigací. Tím zbavím z velké části chcípáčky problémů z roztoči a tím i virózami. Dále bych ve stavebninách koupil styrodurovou desku a včelstva zakomoroval. Za přepážkou bych včechny zásobní plásty rozškrábal. Tím zbavím včelstva problémů z podchlazení a omezím silně rozvoj nosemy, navíc je silně podnítím. Za měsíc vše zkouknu a bude li plod od stěny ke stěně, začnu rozšiřovat. Až bude zaplněno cca 80% plodiště pokusím se vyměnit matky. Předpokládám, že to náš tazatel neumí a tak bych volil to nejjednodušší a přitom prakticky nejspolehlivější. U včelstva, která dalko v minulosti dost medu bych zašlápl matku a za cca 9 dní bych zužitkoval ty nejhezčí matečníky. Jestli takovou minulost včelstvo nemá, musím matku někde sehnat. Možností je dost, jen si vybrat. Rychle bych se ale na množení včelstev zařídil, protože bez něj není možné být úspěšný. Jestli mohu doporučit tak Liebigova metoda sběrných oddělků v koémbinaci se styrodurovými plemenáči je super, není složitá a je velmi spolehlivá! Hodně úspěchů!! Zdraví R. Stonjek