Archiv Včelařské konference

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: H-COOH
> Datum: 16.2.2012 08:23:36
> ----------------------------------------
> listuju únorovým Včelařstvím,a zjišťuju ,že konečně pan Dr. Ing. Kramler
> uznal ,že gabon je minulost!!!
>
> ,proč bychom měli podstupovat TO ,jestli je gabon učinnej nebo není a
> nasledně ho nahrazovat Formidolem?Mezi tím mi poškodí varoa zimní
> generace...
>
> ano,pan Kramler ,používám kyselinu jenom jak se začne odpařovat(uvádíte
> 15.dubna),vynechám snůšky(medobraní)a dolívám kyselinu do síta na talíři až
> zas do te doby než se fumiguje,protože kyselina se přestává odpařovat ve
> stejnou dobu kdy přestávaj matky plodovat,když je teplý podzim první
> fumigace je po kyselině nulová!
>
> Bud je to utkvělá představa,kterou si nedokážu vysvětlit,nebo je to byznys
> provázanej s SVS
>
> chtěl bych odpověď na otázku: proč testovat neúčinnost gabonu?
>
> nátěr plodu je řešení katastrofální situace,ke kterému bych přidal pokutu
> za nedodržení nařízeni SVS z předešlého roku!!
>
> Zdravím, tento způsob aplikace KM neznám,prosím, jaké používáte síto,jakou velikost,jaký materiál?Znamená to že od cca 15/4 až do podzimu (s výjímkou medobraní)máte ve včelstvu permanentně KM? Kolika %. Nemá to rizika hlavně pro matku?
Díky
>

Předně bych chtěl dalšího, přispěvovatele, který se neumí podepsat (P.K.) požádat o jistou základní slušnost. Za druhé nemám rád kritiky, kteří sami ničím nepřispívají. Proto se zeptám přímo. Jste schopen předložit výsledky svého sledování prokazující neúčinnost Gabonu? Na kolika včelstvech? Jaký byl spad po Gabonu, jak jste ověřil, že byl problém v Gabonu, jaký byl spad po kontrolním ošetření provedeném po vyjmutí Gabonu? Vzhledem k tomu, že bych rád přispěl k realizaci nařízení SVS ze 4.5.2011 číslo jednací SVS / 2476 / 2011 , které je možno stáhnou na webu svazu v sekci články, předpokládám vzhledem k Vašemu příspěvku, že se se svými včelstvy aktivně účastníte programu VMS a že tedy pro Vás nebude problém rozšířit sledování o požadavky SVS k monitoringu varoázy. Tím samozřejmě přispějete i k otázce zavádění kyseliny mravenčí do naší praxe. V březnovém včelařství vyjde můj článek o léčení varoázy, kde se dozvíte mé stanovisko.
S pozdravem Radek Hubač

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 16.2.2012 08:57:22
> ----------------------------------------
> cože ???,kde to kua jsme...., čekal jsem že gabon budem za sebou ještě
> nějakej rok tahat,ale že se dostane do nařízení SVS je sprostej
> lobbismus,to už můžem nehledě na praxi prosadit i třeba jedlou sůl...
>
>
>

když bude fungovat tak proč ne. Odzkoušej to, třebas se napakuješ a budeš slavný, při hejhorším dokážeš ,že tudy cesta nevade. Vkaždém případě to bude užitečné..

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 16.2.2012 08:57:23
> ----------------------------------------
> cože ???,kde to kua jsme...., čekal jsem že gabon budem za sebou ještě
> nějakej rok tahat,ale že se dostane do nařízení SVS je sprostej
> lobbismus,to už můžem nehledě na praxi prosadit i třeba jedlou sůl...
>
>
>

P.K. zaspal zimním spánkem a teď se začíná probouzet. Ing.Kamler se ke sníženému účinku Gabonu na některých místech v ČR vyjádřil ve Včelařství o několik měsíců dřív, ještě před nástupem vrcholu rozvoje roztoče v roce 2011 a nabádal včelaře k potřebě monitorovat spad. A v případě zjištění sníženého účinku Gabonu tuto skutečnost NAHLÁSIT. Jde o to hlášení, že je problém a použití Formidolu je další rada jak postupovat a ochránit si včely od přemnožení roztoče a úhynu.

K čemu to bude stanovisko a bude dostupné na internetu? Rád bych si přečetl odborný pohled na problém v době kdy jsou ztráty včelstev opravdu velké.

Ty grafy v příloze Včelařství[1] jsou pěkné. Nedočetl jsem to zatím do konce, ale pochybuji, že ukazují vzhledem k různým návodům na internetu [2]jak zbavit vzorky měli roztoče spíše na koumavé včelaře v různých oblastech. Ty data jsou opravdu pouze orientační a nespolehlivá. Takže lidi nesoutěžte o prvenství ve výsledcích ale chovejte včely tak, abychom měli med a naše děti dobré dědictví ve formě znalostí a umu.

Ty Gabony jsou tam pochopitelné, asi by bylo nemožné tu mít výrobce drahého léku a neměl by tu správnou propagaci a odbyt. Ona variabilita roztoče VD je oblast od oblasti jiná, takže zatím ještě někde může fungovat. Rozhodně ale nesouhlasím s indikací Gabonu SVS podle výsledku spadu.

Přispěvovateli P.K. bych jen zkusil napsat, že napravo je odkaz pro odpověď a řazení příspěvku.(Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo) Ono se to na webu třeba čte postupně, ale v mailu se to ukazuje jako reakce a příspěvky bez hlavy a paty. Dále že kuchyňská sůl je pro včely ve spojení s cukerným sirupem jed. Takže opatrně, nebo zvolit jiný způsobindikace, kdy se nedostane "násilím" do potravního řetězce hnízda.
_gp_

[1]http://www.vcelarstvi.cz/files/pdf/varroa_11_07.pdf
[2]http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Flotace

........
Radek Hubač (e-mailem) --- 16. 2. 2012
Re: (55975)
Předně bych chtěl dalšího, přispěvovatele, který se neumí podepsat (P.K.) požádat o jistou základní slušnost. Za druhé nemám rád kritiky, kteří sami ničím nepřispívají. Proto se zeptám přímo. Jste schopen předložit výsledky svého sledování prokazující neúčinnost Gabonu? Na kolika včelstvech? Jaký byl spad po Gabonu, jak jste ověřil, že byl problém v Gabonu, jaký byl spad po kontrolním ošetření provedeném po vyjmutí Gabonu? Vzhledem k tomu, že bych rád přispěl k realizaci nařízení SVS ze 4.5.2011 číslo jednací SVS / 2476 / 2011 , které je možno stáhnou na webu svazu v sekci články, předpokládám vzhledem k Vašemu příspěvku, že se se svými včelstvy aktivně účastníte programu VMS a že tedy pro Vás nebude problém rozšířit sledování o požadavky SVS k monitoringu varoázy. Tím samozřejmě přispějete i k otázce zavádění kyseliny mravenčí do naší praxe. V březnovém včelařství vyjde můj článek o léčení varoázy, kde se dozvíte mé stanovisko.
S pozdravem Radek Hubač

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.K.
> Předmět:
> Datum: 16.2.2012 08:57:22
> ----------------------------------------
> cože ???,kde to kua jsme...., čekal jsem že gabon budem za sebou ještě
> nějakej rok tahat,ale že se dostane do nařízení SVS je sprostej
> lobbismus,to už můžem nehledě na praxi prosadit i třeba jedlou sůl...
>
>
>

u nas sa predava par rokov uz len pf 90(fluvalinat), a zacina byt vyrazne priepustny,ja som ho dal 5.augusta,a pri vyberani 30sept.sa mi stalo ze som sem tam zbadal kliestika na vcelach,co uz je pruser..aj vcelari ktorí dymili par dni po vybrati gabonu potvrdili ze tie spady boli vysoke..na druhej strane, jednemu vcelarovi padli vcelstva aj ked mal v lete baywarol,po ktorom ked dymil tak spady mal nizke..cize pricina moze byt inde..u nas sa strieka aj slnecnica v poslednych rokoch,neonikotinoidmi proti voskam,priamo do rozkvitnuteho porastu,ked tymto pelom nakrmia zimnu generaciu,tak tam toho bohviekolko nezostane..vidim to ked sa liahne generacia vychovana z repkoveho pelu ktory bol osetreny podobnymi pripravkami..

Potrebujem náčrt koša radialného medometu.

stačí to napsat do vyhledávače a najdeš třebas toto
http://jjvcela.sweb.cz/soubory/VCELY150.html

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: andrej <andrej.fedkov/=/gmail.com>
> Předmět: radialn? medomet
> Datum: 16.2.2012 12:31:55
> ----------------------------------------
> Potrebujem náčrt koša radialného medometu.
>
>
>

Pepan:


To je ovšem jen pravdou pro případ zařazení. Doteď byl dabon jen doplněk a má být nebo již je zařazen mezi léčiva. Takže končí jako doplněk a postupuje o třídu výš mezi léčiva.

dle p. Kamlera Dol pracuje na vývoji dalšího gabonu na bazi pyretroidů,
J.B.

Zajímavá videa na tomto linku:
http://www.youtube.com/watch?v=v05mBn89T7A&feature=relmfu

a mám k tomu na zkušené dotaz: nevíte někdo něco bližšího o zimování včelstev v těchto skladech? Mám na mysli teplotu, při které se zimuje? V jiném videu jsem zaslechl cosi i o regulaci teploty v těchto skladech ale nic konkrétního. Včely jsou zavřené od konce října do poloviny května, bez proletu, docela mě to překvapilo...

AM:
Ing.Kamler se ke sníženému účinku Gabonu na některých místech v ČR vyjádřil ve Včelařství o několik měsíců dřív, ještě před nástupem vrcholu rozvoje roztoče v roce 2011 a nabádal včelaře k potřebě monitorovat spad. A v případě zjištění sníženého účinku Gabonu tuto skutečnost NAHLÁSIT.

---
a napsla tam kam nahlásit? :-)

A beze srandy, je tam i návod jak poznat ze spadu že je Gabon neúčinný?

Karel

Kvůli registraci Gabohu 92 se provádělo monitorování při jeho použití a byly k tomu dodány také příslušné formuláře i s údaji jak je použít a kam to pak odeslat.
U nás jsme se toho ale nezůčastnili protože jsme měly právě nasazen a schválen výborem ZO gabon 90.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 16.2.2012 13:53:45
> ----------------------------------------
> AM:
> Ing.Kamler se ke sníženému účinku Gabonu na některých místech v ČR vyjádřil
> ve Včelařství o několik měsíců dřív, ještě před nástupem vrcholu rozvoje
> roztoče v roce 2011 a nabádal včelaře k potřebě monitorovat spad. A v
> případě zjištění sníženého účinku Gabonu tuto skutečnost NAHLÁSIT.
>
> ---
> a napsla tam kam nahlásit? :-)
>
> A beze srandy, je tam i návod jak poznat ze spadu že je Gabon neúčinný?
>
> Karel
>
>
>

"a mám k tomu na zkušené dotaz: nevíte někdo něco bližšího o zimování včelstev v těchto skladech? Mám na mysli teplotu, při které se zimuje? V jiném videu jsem zaslechl cosi i o regulaci teploty v těchto skladech ale nic konkrétního. Včely jsou zavřené od konce října do poloviny května, bez proletu, docela mě to překvapilo..."

Slabý mráz, regulovaný mezi 5 - 15 st pod nulou, k tomu řízené větrání kvůli obsahu oxidu uhličitého a možná i vodní páry. Proti počasí venku, mrazy až - 50 st C nebo silný vítr a sněhové bouře, ucpání česen sněhem atd to jsou uvnitř takové optimální podmínky, že tam těch půl roku vydrží. Někdy před 15 - 20 lety byl o takovém zimování v Kanadě článek ve Včelařství.

Teplota asi závisí na izolační schopnosti úlů a síle včelstev.

Dr.Ing.F.Kamler:"vcelar pri monitoringu na stanovisti zjisti prirozeny spad v poctu 2-5 roztocu za 24 hod(bez pritomnosti mravencu) a nasadi pasky Gabonu.Spad v prvnich dvou dnech cita desitky roztocu.To je naznak,ze z ucinosti pasku neni neco v poradku.Aplikujeme do nekolika ulu Formidol a sledujeme spad.Pokud se zvysi na stovky za den,je to dukaz neucinosti Gabonu na stanovisti."tolik z Vcelarstvi 2/2012 pro ty,kdo ho nemaji.J

Ma nekdo zkusenost s timto pripravkem na bazi tymolu?(nedodava Dol) J.

Karle je úplně jedno kam to kdo nahlásí, Dol, veterina nebo Olomouc, nemyslím si, že by to dál neposlaly tam kam to má dojít. Protože vědět o tom musí všechny tři společnosti či jak je společně nazvat. A návod jak poznat, že je Gabon neůčinný tam je také viz. JosPro níže, tak nějak to bylo popsáno.

Myslím že za výlohou u p.Loefelmana v Počernicích je jeho nabídka.
J.B.

Naprostá blbost KM Zabíjí Samičky roztoče a gabon hlavně zabraňuje rozvoji jejich potomstva na kuklách, Každý ten přípravek funguje jinak a nejde proto takto srovnávat. Ve svém důsledku však dosahují oba přípravky stejného výsledku. a jsou srovnatelně účinné. Jen tě nesmí klamat viditelný výsledek po dobu aplikace.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re:
> Datum: 16.2.2012 14:26:41
> ----------------------------------------
> Dr.Ing.F.Kamler:"vcelar pri monitoringu na stanovisti zjisti prirozeny spad
> v poctu 2-5 roztocu za 24 hod(bez pritomnosti mravencu) a nasadi pasky
> Gabonu.Spad v prvnich dvou dnech cita desitky roztocu.To je naznak,ze z
> ucinosti pasku neni neco v poradku.Aplikujeme do nekolika ulu Formidol a
> sledujeme spad.Pokud se zvysi na stovky za den,je to dukaz neucinosti
> Gabonu na stanovisti."tolik z Vcelarstvi 2/2012 pro ty,kdo ho nemaji.J
>
>
>

Thimol se všeobesně považuje za drobek méně účinný jako KM.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Apigard
> Datum: 16.2.2012 14:29:08
> ----------------------------------------
> Ma nekdo zkusenost s timto pripravkem na bazi tymolu?(nedodava Dol) J.
>
>
>

Tehdy také psali o zimování ve stepnících v bývalém SSSR.

J.P.

Naprostá blbost KM Zabíjí Samičky roztoče a gabon hlavně zabraňuje rozvoji jejich potomstva na kuklách, Každý ten přípravek funguje jinak a nejde proto takto srovnávat. Ve svém důsledku však dosahují oba přípravky stejného výsledku. a jsou srovnatelně účinné. Jen tě nesmí klamat viditelný výsledek po dobu aplikace.

Pepan
----------------

Pepane, to nenapsal Procházka, ale Dr. Kramler.

50 dřepů, a přestaň pochybovat.

Karel

Vyzkoušel jsem i u nás.
http://leteckaposta.cz/194792561
V pokoji byla nastavena stabilní teplota 5°C a včely přezimovaly v pohodě. Pokud už nešlo udržet nízkou teplotu v pokoji,a začaly vyletovat, přemístil jsem kufr do včelína.
B.V.

tuším, že správně se to jmenuje stébniky, ty se používaly dříve i u nás. Sklepy či spíše v zemi "bunkry". U nás je snad od tohoto slova odvozen název jedné vesnice. Tak se píše v jedné knize před sto léty.

apiguard-na svk robil pokusy myslim mvdr Staron,deklarovana ucinnost sa ani omylom nepriblizovala realite..a zapach ochotne prechadzal do medu..nebolo doprucene jeho pouzivanie..ale ako vidim reklamy u nas,tak sa ponuka ako ozivot...

Je to úplně jedno jde o princip a o pohled na věc. Já viděl třebas u jednoho, co si naříkal na neúčinnost, zavěšené dva gabony v horním nástavku v uličce po vyjmutém rámku.Přitom mu včelstvo plodovalo dole. No prostě tam se Krmička nedostane ani omylem aby přípravek roznášela po plodišti. Zrovna tak ty případy kdy se nasazuje gabon pozdě, až podle spadu, je již aplikován z křížkem po funuse.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re:
> Datum: 16.2.2012 19:53:57
> ----------------------------------------
> Naprostá blbost KM Zabíjí Samičky roztoče a gabon hlavně zabraňuje rozvoji
> jejich potomstva na kuklách, Každý ten přípravek funguje jinak a nejde
> proto takto srovnávat. Ve svém důsledku však dosahují oba přípravky
> stejného výsledku. a jsou srovnatelně účinné. Jen tě nesmí klamat viditelný
> výsledek po dobu aplikace.
>
> Pepan
> ----------------
>
> Pepane, to nenapsal Procházka, ale Dr. Kramler.
>
> 50 dřepů, a přestaň pochybovat.
>
> Karel
>
>
>

Také se včely na zimu ukládali na půdu do sena, nebo do zemních jam do sklepů. Jenže ty úly byli mnohem nenší a skladnější. V té kanadě také ale jde nejen o chranu včel ale i o ochranu proti zvěři a někdy jsou tak chráněny i celé návěsy před vlivem počasí. U nás to za chvíli budeme muset praktikovat taky, jako ochranu před zběrači kovů.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zimov?n? v Kanad?
> Datum: 16.2.2012 20:08:40
> ----------------------------------------
> Vyzkoušel jsem i u nás.
> http://leteckaposta.cz/194792561
> V pokoji byla nastavena stabilní teplota 5°C a včely přezimovaly v pohodě.
> Pokud už nešlo udržet nízkou teplotu v pokoji,a začaly vyletovat, přemístil
> jsem kufr do včelína.
> B.V.
>
>
>

Josef Menšík:
"Naprostá blbost KM Zabíjí Samičky roztoče a gabon hlavně zabraňuje rozvoji jejich potomstva na kuklách, Každý ten přípravek funguje jinak a nejde proto takto srovnávat."
xxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Je pravda, že KM a gabony fungují jinak.
Gabony fungují kontaktně - z pásků se přenášejí na včely a samičky jsou zasaženy účinnou látkou na kontaminovaných včelách.
KM zabíjí roztoče odpařená svými výpary.
Ale na plodu gabony roztoče nezabíjí.
Viz návody z dolu

RK

U nás se ukládání včelstev do sklepů nebo do sena snad jen maximálně zkoušelo.

Co o tom vím, bylo zimování v podzemních nebo polopodzemních prostorách, stébnících, dříve běžné v Rusku. S používáním velkoprostorových úlů, silných včelstev a krmení na zimu cukrem se někdy před 50 lety zjistilo, že zimování takových včelstev venku je v tehdejších ruských včelařských oblastech i přes kontinentální silné mrazy výhodnější než v podzemí. Aspoň tolik si pamatuji z všelijaké tehdejší přeložené sovětské včelařské literatury.
To zimování v Kanadě, se jedná o severní oblasti Kanady nebo o Aljašku. Tam v tundře či někde v severních částech tajgy má růst místně ještě mnohem víc maliní, borůvčí a dalších podobných včelařských rostlin než v včelařsky dobrých oblastech u nás. A to, co u nás vykvete a vyplodí za 6 měsíců, se tam musí stihnout za 2 - 3 měsíce severského léta, tudíž tam má být v tuto dobu ohromně intenzívní snůška. Nadšenci tam původně včelařili tak, že si na začátku léta nechávali dovézt včely letecky z jihu a na konci léta je zlikvidovali, protože se považovalo za nemožné, že by včely přežily těch 6 - 8 měsíců zimy.
Ten článek, který jsem tehdy četl, popisoval to, jak jeden včelař někdy v 8 letech minulého století to přežití včelstev přes zimu zkoušel. Patrně bez znalostí ruského zvyku zimovat včelstva ve sklepě. Původně zkoušel úly maximálně utěsnit, tak metrem slámy nebo snad několika desítky cm polystyrenu, ale přežívalo mu jen procenta včelstev a to ještě ve zbídačelém stavu. Tak vymyslel ty zimovací prostory s řízenou teplotou a větráním a tam už ty včely zimovat šlo.
Ty dnešní ohlasy o kanadském zimování jsou patrně o tom, že se tento způsob zimování v těchto severních oblastech za takových cca 20 let osvědčil a rozšířil.
V podstatě se tak díky technickému rozvoji, výstavbě oněch zimovacích skladů s řízenou teplotou a výměnou vzduchu rozšířila hranice včelaření o hodně dost dál do studených oblastí na sever.

Oprava
jak jeden včelař někdy v 80 letech minulého století to přežití včelstev přes zimu zkoušel.

ne v 8 letech...

To máš pravdu že je v již zavíčkovaných buňkách nezabíjí. Jeho účinkem je však zabránění kontaminace plodu těsně před zavíčkováním kdy je plod právě napadán. Pokud se tam nějaká ta samička VD dostane tak nebude mít potomstvo a nedochází k sání na plodu a jeho poškození. Formidol je sice pozabíjí i v buňkách jeho nevíhodou je prátká doba působení. odpařovače působí dlouhodobě, Jejich nevýhodou je však nebezpečná manipulace s kyselinou. Při výchově zimní generace je pak nejméně účinný varidol protože působí jen nárazově a jen na včelách.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Re:
> Datum: 17.2.2012 08:50:16
> ----------------------------------------
> Josef Menšík:
> "Naprostá blbost KM Zabíjí Samičky roztoče a gabon hlavně zabraňuje rozvoji
> jejich potomstva na kuklách, Každý ten přípravek funguje jinak a nejde
> proto takto srovnávat."
> xxxxxxxxxxxxxxxxxxx
>
> Je pravda, že KM a gabony fungují jinak.
> Gabony fungují kontaktně - z pásků se přenášejí na včely a samičky jsou
> zasaženy účinnou látkou na kontaminovaných včelách.
> KM zabíjí roztoče odpařená svými výpary.
> Ale na plodu gabony roztoče nezabíjí.
> Viz návody z dolu
>
> RK
>
>
>

Zdravim,

jak jsem tu jiz drive psal, v cele nasi vesnici doslo k hromadnemu uhynu
vcelstev ( bez 1 ks celkem skoro 45) - v okoli je to co jsem se doslechl
20-70% (nekdo i 100, domnivam se, ze nekteri to jeste netusi). To co mi
nevzala varoaza mi zlikvidoval nejaky vandal tim, ze mi nastrkal (a odpalil)
petardy v ulech. Ted po tech mrazech odesli i ty chudinky na 2 ulickach, co
zbyvaly (zasoby mely).

Vzhledem k tomu, ze tu pisete, ze situace nebyla vsude stejna, pokud by jste
nekdo mel na prodej 1-2 vcelstva, idealne na r.m. 448 x cokoli, nebo i 39x24,
bez ulu - tech mam dost. Nejlepe okres Praha-Vychod, Kolin, Nymburk, Mlada
Boleslav .... Bez moru.

Abych mel z ceho udelat alespon oddelky - v tech co jeste prezivaji mam
inseminovanou matku.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Kolín, Nymburk.... to znamená polabskou nížinu, teplé zimy a v nich asi mnohem častější zimní plodování než třeba u nás. Jestli to není ten rozdíl mezi úhyny i při léčení předepsaném veterinou a u nás spolehlivé udržování varoa v mezích při stejném léčení.

A Já jsem tomuto způsobu zimování přidal před česno zasítovanou předsíňku, teplota byla v místnosti větší kolem cca 15°C a včely co vyletěly se vyprázdnily a vracely pěšky zpět do úlku. Ale chce to obden tu předsíňku umít, nevoní to včelí nadělení vůbec. Zatím jsem to dělal jako jediný pokus, ale vyšlo to, ikdyž je to potřeba technicky dořešit pro větší jednoduchost.

A ten výrazný zápach co přejde do medu má také vliv na větší loupež, aspoň tak se to dočítám z různých zdrojů kde s přípravky s Thymolem pracovaly. Doufám, že nic takového potřebovat nebudu.

Dne Friday 17 of February 2012 11:45:03 Ale Mol?ík napsal(a):
> A Já jsem tomuto způsobu zimování přidal před česno zasítovanou předsíňku,
> teplota byla v místnosti větší kolem cca 15°C a včely co vyletěly se
> vyprázdnily a vracely pěšky zpět do úlku. Ale chce to obden tu předsíňku
> umít, nevoní to včelí nadělení vůbec. Zatím jsem to dělal jako jediný
> pokus, ale vyšlo to, ikdyž je to potřeba technicky dořešit pro větší
> jednoduchost.

A co svetlo ? Bylo tam okno, nebo byly potme?

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Vcely sice nabidnout nemohu,ale opet plati,ze nam tu chybi skupina vcelaru se specializaci na zazimovani velkeho poctu oddelku a vcelstev pro jarni prodej.Myslim,ze do budoucna je to hodne perspektivni smer vcelarske cinnosti nezavisly na pocasi a vynosech medu.J

Dne Friday 17 of February 2012 12:42:52 JosPr napsal(a):
> Vcely sice nabidnout nemohu,ale opet plati,ze nam tu chybi skupina vcelaru
> se specializaci na zazimovani velkeho poctu oddelku a vcelstev pro jarni
> prodej.Myslim,ze do budoucna je to hodne perspektivni smer vcelarske
> cinnosti nezavisly na pocasi a vynosech medu.J

priznam se bez muceni, ze jsem si pro sebe loni udelal jen 2 oddelky, jeden
padnul a v druhym mam tu inseminovanou matku. jak tu bylo zmineno, asi jim
udelam volieru a dam je domu a budu je krmit medovou vodou. Pokud by nekdo
mel nejake vetsi zkusenosti, tak prosim sem s nimi. Sklenik nemam.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Stál ten miniúlek přimo naproti okna. Měl jsem obavu, že včely ve snažení dostat se směrem k oknu se utlučou, ale nestalo se tak, jak je přestalo bavit se dostat ven, vrátili se zpět do česna. Ta předsíňka nesmí být nejspíš moc velká, Já jsem ji měl tak 15x15cm a 10cm na hloubku od česna. A po celou zimu neplodovaly až když se na jaře začal den prodlužovat tak to plodování na ně přišlo, ale to už jsem je dal na stanoviště ven. Bylo to, ale také o tom, že jsem pořád něco předělával, při tomto zimování se tvoří dost vlhkosti v úlku, protože jsem je i přikrmoval. Jde to, ale potřeba doladit technicky.

Nemusíte hned zveřejňovat takové věci, rád bych se tomu věnoval....
Jinak nedoporučuji žádné šílenosti, ale dvě možnosti. Po proletu přidat zdravé včely bez matky k posílení, nebo naopak zničit někde matku (jestli máš nějakého kamaráda) a přidat tam tu inseminovanou. Nedoporučuji žádné opičárny se skleníky a pod.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
> Předmět: Re: Koupim vcely
> Datum: 17.2.2012 12:54:45
> ----------------------------------------
> Dne Friday 17 of February 2012 12:42:52 JosPr napsal(a):
> > Vcely sice nabidnout nemohu,ale opet plati,ze nam tu chybi skupina vcelaru
> > se specializaci na zazimovani velkeho poctu oddelku a vcelstev pro jarni
> > prodej.Myslim,ze do budoucna je to hodne perspektivni smer vcelarske
> > cinnosti nezavisly na pocasi a vynosech medu.J
>
> priznam se bez muceni, ze jsem si pro sebe loni udelal jen 2 oddelky, jeden
> padnul a v druhym mam tu inseminovanou matku. jak tu bylo zmineno, asi jim
> udelam volieru a dam je domu a budu je krmit medovou vodou. Pokud by nekdo
> mel nejake vetsi zkusenosti, tak prosim sem s nimi. Sklenik nemam.
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
>

nejnovější poznatky osetřování vcelstev

Silně připomíná nejstarší způsob hospodaření ve včelstvech V období klátů (podřez) její předností je právě ten návrat k přirozené dynamice vývoje včelstva. V moderním včelařství lze toto dobře využít právě v nástavkovém včelaření.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: klobasa <klobasa.vaclav/=/seznam.cz>
> Předmět: raovsk? metoda
> Datum: 17.2.2012 14:23:33
> ----------------------------------------
> nejnovější poznatky osetřování vcelstev
>
>
>

Přátelé, nevíte kde se dají v Česku sehnat desky MITEGONE™?? V medocentru nejsou skladem, vastoil je v nabídce taky nemá. Děkuji Zdenek

Tak to mame Alesi podobne informace.Zatim o thymolu nic extra pozitivniho.Tezko rict,proc ho pan reditel Vuvc zminil v onom testu na funkcnost a nefunkcnost gabonu...Zvlast pri 60% uhynu vcelstev ve Slovinsku po aplikaci statem zakoupeneho Apiguardu.I kdyz je to castecne pripisovano malym vetracim otvorum slovinskych ulu....(Vcelarstvi 1/2012).J.

Dodré je to že ho zmínil a dobré je i to, že ho zkoušejí, protože se určitě najdou včelaři, co by naříkali, že nemají možnost ošetřovat včely přípravky s Thymolem. Tak ať ho mají podle vlastního uvážení dostatek.

Co takhle koupit v zahrádkařských potřebách Florex a nařezat si na kráječi na chleba plátky do zásoby? A Vast-oil prodává odpařovač za 40Kč kde ten Florex uvnitř je, vejde se do něj 120ml KM a má navíc i regulaci odparu. Je ovšem pro použití pod strůpek a možná i do podmetu.

Taky jsem o florexu přemýšlel, ale ještě nemám s odpařovači moc zkušeností a ani času zkoušet jakou velikost.
Nevím kolik kyseliny jaká velikost nasaje a jak velké otvory v plastových pytlíkách udělat. U mitegonu je to odskoušené. Pokud by však někdo poradil , budu rád.
Díky Zdenek

Nevím kolik kyseliny jaká velikost nasaje a jak velké otvory v plastových pytlíkách udělat. U mitegonu je to odskoušené. Pokud by však někdo poradil , budu rád.
Díky Zdenek
-------

Tady ti bude spíš vysvětleno, že máš použít formidol a neexperimtovat a pokukovat po západu.

Zkus třeba zde:
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Aplikace-kyseliny-mravenci

Zdeňku, rozměr MG je 250x100x10mm a na www.mitegone.com máš ostatní co potřebuješ vědět. Vpravo nahoře si překlikni na češtinu.

Ať si hraje, jak si hraje, hlavně, když nezlobi!

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: MITEGONE
> Datum: 17.2.2012 21:04:18
> ----------------------------------------
> Nevím kolik kyseliny jaká velikost nasaje a jak velké otvory v plastových
> pytlíkách udělat. U mitegonu je to odskoušené. Pokud by však někdo poradil
> , budu rád.
> Díky Zdenek
> -------
>
> Tady ti bude spíš vysvětleno, že máš použít formidol a neexperimtovat a
> pokukovat po západu.
>
> Zkus třeba zde:
> http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Aplikace-kyseliny-mravenci
>
>
>

Proti formidolu nic nemám, jen jsem chtěl zkusit léčit v části sezony dlouhodobým odpařovačem a formidol využít při větší invazi na rychlou redukci. Ale rozumím, díky. Zdenek

Díky Aleši, proštuduju to. Už sem na těch stránkách byl při hledání miteg. pomocí goglu. Vím že to je možné poslat z Kanady, ale to se mě zdá složité. Myslel jsem, že se desky dají koupit v Česku.
Chtěl jsem mit. vyzkoušet kvuli jednoduchosti použití, ale kdyžtak vemu Nassenheider.
Zdenek

Tu buničinu stačí do KM vložit, ona si natáhne kolik unese a vložit do odpařovače. Podle množství odebrané KM se pak určí jak dlouho se při daných teplotách bude asi odpařovat. Ty odpařovače od Vastoilu mám a můžu doporučit.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: MITEGONE
> Datum: 17.2.2012 22:10:12
> ----------------------------------------
> Díky Aleši, proštuduju to. Už sem na těch stránkách byl při hledání miteg.
> pomocí goglu. Vím že to je možné poslat z Kanady, ale to se mě zdá složité.
> Myslel jsem, že se desky dají koupit v Česku.
> Chtěl jsem mit. vyzkoušet kvuli jednoduchosti použití, ale kdyžtak vemu
> Nassenheider.
> Zdenek
>
>
>

Proti formidolu nic nemám, jen jsem chtěl zkusit léčit v části sezony dlouhodobým odpařovačem a formidol využít při větší invazi na rychlou redukci. Ale rozumím, díky. Zdenek
------------

Pokud nebudeš shánět podloudně nelegální MG, :-)
v Moderním včelaři pár čísel zpět byl článek jak si dlouhodobý odpařovač udělat z Hobry a sáčku - vyzkoušeno dlouhodobě ve větším provozu.

A udrželo to včely při zdraví i bez klasického ošetřování.

Karel

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Lekki <Josef.Lekki/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: MITEGONE
> Datum: 18.2.2012 00:09:41
> ----------------------------------------
> Tu buničinu stačí do KM vložit, ona si natáhne kolik unese a vložit do
> odpařovače. Podle množství odebrané KM se pak určí jak dlouho se při daných
> teplotách bude asi odpařovat. Ty odpařovače od Vastoilu mám a můžu doporučit.
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: MITEGONE
> > Datum: 17.2.2012 22:10:12
> > ----------------------------------------
> > Díky Aleši, proštuduju to. Už sem na těch stránkách byl při hledání miteg.
> > pomocí goglu. Vím že to je možné poslat z Kanady, ale to se mě zdá složité.
> > Myslel jsem, že se desky dají koupit v Česku.
> > Chtěl jsem mit. vyzkoušet kvuli jednoduchosti použití, ale kdyžtak vemu
> > Nassenheider.
> > Zdenek
> >
> > Aleši a zdenku,hledal jse na stránkách vast-oilu,jsou tam sice dobré a laciné věci pro včelař, ale odpařovač žádný,ledaže by se skrýval pod nějakým matoucím názvem.Můžete poradit?
Děkuji,Ivo
> >
>
>
>

kolík stoji jedno včelství

kolik stojí jedno včelství.

Já mám stažený katalog a mají ho uvedený pod názvem "Zásobník na kyselinu mravenčí" a prodávají i kys. mravenčí 85% za 148Kč/l. Letos jsem si objednal KM i ten odpařovač a budu zkoušet, takže jsem rád, že př. Lekki ho doporučuje. Z dostupných systémů na mě tenhle odpařovač dělá dobrý dojem a za ty peníze by to šlo. Takže když mě to letos přesvědčí tak doobjednám.

Zdravím, u vastoilu mají odpařovač v kolonce "ostatní nářadí" na poslední stránce, pod číslem 3024 . /je to uváděno jako zásobník, nebo tak nějak. Zdenek

Kyselinu tam mají za 140 kč/l, 85%. U vcestu ji mají za 90 kč/l, ale nepíší v jaké koncentraci.
http://www.vcest.cz/obchod/index.php?p=productsMore&iProduct=479&sName=Kyselina-mravenci

Tak to mě teda záhadným způsobem uniklo, zítra to pořádně pročtu ! Díky !!

Není mě vůbec jasné co řešíte Do vyhledávače napište včelařské potřeby
Já jsem hned v prvním odkazu Našel
http://www.vcelarskaprodejna.cz/cs/eshop/442-odparovac-kyseliny-mravenci-proti-varroaze.html
Za 144 kč
Už jse zřejmě tak zblblí těmi negativními příspěvky, že nejste schpní ani použít vyhladávač.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: MITEGONE
> Datum: 17.2.2012 21:04:18
> ----------------------------------------
> Nevím kolik kyseliny jaká velikost nasaje a jak velké otvory v plastových
> pytlíkách udělat. U mitegonu je to odskoušené. Pokud by však někdo poradil
> , budu rád.
> Díky Zdenek
> -------
>
> Tady ti bude spíš vysvětleno, že máš použít formidol a neexperimtovat a
> pokukovat po západu.
>
> Zkus třeba zde:
> http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Aplikace-kyseliny-mravenci
>
>
>

Dobrý den vážení přátelé včelaři,jaké jsou nejlepší kvasinky na výrobu medoviny? Já používám dolské hluboko prokvášející a nějak moc to nekvasí,jen to trochu šumí a to jak za tepla tak i za studena.

Kvasinky Power, které jsem pro medovinu vyselektoval. Dodává www.schimanski.cz, distribuují včelařské prodejny. stačí teplota kolem 21 st.C
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: kvasinky do medoviny
> Datum: 18.2.2012 14:06:31
> ----------------------------------------
> Dobrý den vážení přátelé včelaři,jaké jsou nejlepší kvasinky na výrobu
> medoviny? Já používám dolské hluboko prokvášející a nějak moc to
> nekvasí,jen to trochu šumí a to jak za tepla tak i za studena.
>
>
>

"Já používám dolské hluboko prokvášející a nějak moc to nekvasí,jen to trochu šumí a to jak za tepla tak i za studena."

Z kvasinek se udělá zákvas a teprve až je jasné, že ten zákvas začíná bouřlivě kvasit, připravuje se medovina. Takže když kvasinky selžou, vyhazuje se pouze takových půl - 2 litry či kolik se rozdělá zákvasu.
Když už je celý demižón několik dnů připravený a nic nekvasí, i kdyby se to napravilo, kvalita jde s každám dnem dolů.

Krásná to věta i když krátká,kdyby byla delší,možná by to byl pamlsek.Reminiscence - za svého času přítel Václ....,který používal podobné slogany- na př.souvčelsví a pod výrazy jako racionalizaci zdar,do té doby jsme to neznali a jak vidno,že se neuchytily,možná škoda.
Prosím abyste se na mne nezlobil,věděl jsem,že časem zmoudříte,že to dlouho nepotrvá,že ze svého mladického elánu trochu slevíte.Ale asi jste slevil víc,než se očekávalo.Vaše nynější příspěvky jsou jenom sporadické.
Ale mnohým zde chybíte a přiznám taky , že i mě.Taky věřím,že jste dnes dobrý včelař,staráte se dobře o své včely a sousedy už tak neberete v potaz.Protože sousedé včelaři jsou různí,různě se starají o své včely,ale jak se starám já o své,to je základ mého úspěšného včelařského provozu.Zdravím a přeji hlavně zdraví...

Moje zkušenost s medovinou.První vařená Dolské kvasinky dobrá medovina.Další dvě dávky po 15L nevyšli šlo to přes šnek.Od té doby sem udělal 3 várky za studena a medovina výborná.Do 15L sem dal půl kostky obyčejných kvasnic a přidal kávovou lžičku dolských,vše sem nasypal rovnou do demižonku a bylo to. Už jinak madovinu dělat nebudu.Rekové v 15století taky neměli dolské kvasnice.Tohle sem si řekl udělal a vyšlo to.

Podle mně je pro začátek jako kompromis mezi cenou, dostupností a kvalitou nejlepší použít obyčejné kvasinky Vinka. Prodávají v každé lepší drogerii.
Teprve až po několikáté várce, až se postup dostatečně ozkouší a kvalita bude neměnná a vysoká, přijdou na řadu všelijaké značkové speciální kvasinky.
Stejně pokud se postup nezmrší, má největší vliv na chuť medoviny použité koření, potom použitý med a až nakonec použité kvasinky.
Ta obrovská nabídka různých druhů kvasinek je podle mně z velké části spíš marketing, stačí aspoň takových 10 let jedny kvasinky držet ve sklepě a neustále množit a používat a speciální originální kvasinky přizpůsobené konkrétnímu sklepu a technologii jsou na světě. Pak stačí zvládnut technologii sušení živých kvasinek či jiné prodejní balení a obchodní artikl s minimálními výrobními náklady je na světě.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: MITEGONE
> Datum: 18.2.2012 13:31:31
> ----------------------------------------
> Není mě vůbec jasné co řešíte Do vyhledávače napište včelařské potřeby
> Já jsem hned v prvním odkazu Našel
> http://www.vcelarskaprodejna.cz/cs/eshop/442-odparovac-kyseliny-mravenci-proti-varroaze.html
> Za 144 kč
> Už jse zřejmě tak zblblí těmi negativními příspěvky, že nejste schpní ani použít
> vyhladávač.
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: MITEGONE
> > Datum: 17.2.2012 21:04:18
> > ----------------------------------------
> > Nevím kolik kyseliny jaká velikost nasaje a jak velké otvory v plastových
> > pytlíkách udělat. U mitegonu je to odskoušené. Pokud by však někdo poradil
> > , budu rád.
> > Díky Zdenek
> > -------
> >
> > Tady ti bude spíš vysvětleno, že máš použít formidol a neexperimtovat a
> > pokukovat po západu.
> >
> > Zkus třeba zde:
> > http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Aplikace-kyseliny-mravenci
> >
> >Pane Josefe nejsme tak úplně zblblí,spíše jde o to,že my o voze a vy o koze.Na tom Včelpo sice nabízejí odpařovač KM,bohužel vyobrazení i popis chybí,cenově to ale odpovídá Nasenheideru, odpařovač nabízený Vast-oilem je ovšem za 40 Kč a myslím že i pro "většího malovčelaře" je to citelný rozdíl.A to již nemluvím o ceně za 1l KM
> >Zdravím,Ivo
>
>
>

Ten od Vastoilu má poměrně dobré reference, jen je trochu vyšší, ale zase se nevyndavá žádný rámek. A je regulovatelný.

A v Křemencové prý Včelpo prodává Nasenhaidera, takže jej má zřejmě i na webu.

A ani optimista by neduofal, že se bude jednou prodávat přímo v Křemencové.

Za chvíli tam budou prodávat i Moderního včelaře .-)

Karel

Dnes jsem s vnučkou pozoroval první včelky.

Pepan

Podle mého na trhu jsou nejlepší Mite Gone, už jen díky pohodové páci. Jelikož jsem díky své sestře a jejím přátelům silně alergický na všechny české emigranty, předpokládající, že jsme včera slezli z palmy tak z těchto důvodů děkuji nechci. Vím, že tím Billovi asi ubližuju, ale co s tím nadělám. Tak jsem si musel poradit. Osobně začnu používat vlastní řešení napasované přesně do mých podmínek a odstraňující některé nevýhody řešení z MV. Ty jsou jasné. Musel bych nasadit nad medníky ještě nějaký mezikus aby si víko přesně sedlo a určitě by mě nebavilo asi po týdnu hobru otáčet. Takže mám vertikální zavěšení do prázdného rámku. Odpařují dvě hobry o tl. 8 mm, mezi nimi je mezera tak asi 2 mm. Celé je to v igel. pytlíku svařeném na míru a to celé zasunuto do taštičky, svařené z polynetové síťky. Síť na mouchy je špatná! Taštička visí na dvou háčkách z hřebíků kterými je protlučena horní loučka. A to je vše. Výrobní cena bez rámku asi 3 Kč. V umělých podmínkách funguje super, jak ve včelách čeká na odzkoušení. Opravdu jsme tak hloupí, abychom si kupovali drahé věci když nemusíme? Nevýhodou celé řady odpařovačů i mého je zvýšené nebezpečí při manipulaci z kyselinou. Tam je Formidol bezkonkurenční. Zdraví R. S.

Je tu prosím někdo, kdo zná rozměr knotu u Nassenheideru? Já jen pro porovnání velikosti plochy odparu s jinými odpařovači. Děkuji

Závidím -tedy včelky,vnuček mám dost a pod okny metr sněhju
Ivo

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: prvni vcelky
> Datum: 18.2.2012 20:56:21
> ----------------------------------------
> Dnes jsem s vnučkou pozoroval první včelky.
>
> Pepan
>
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: odpa?ova?e
> Datum: 18.2.2012 21:25:19
> ----------------------------------------
> Podle mého na trhu jsou nejlepší Mite Gone, už jen díky pohodové páci.
> Jelikož jsem díky své sestře a jejím přátelům silně alergický na všechny
> české emigranty, předpokládající, že jsme včera slezli z palmy tak z těchto
> důvodů děkuji nechci. Vím, že tím Billovi asi ubližuju, ale co s tím
> nadělám. Tak jsem si musel poradit. Osobně začnu používat vlastní řešení
> napasované přesně do mých podmínek a odstraňující některé nevýhody řešení z
> MV. Ty jsou jasné. Musel bych nasadit nad medníky ještě nějaký mezikus aby
> si víko přesně sedlo a určitě by mě nebavilo asi po týdnu hobru otáčet.
> Takže mám vertikální zavěšení do prázdného rámku. Odpařují dvě hobry o tl.
> 8 mm, mezi nimi je mezera tak asi 2 mm. Celé je to v igel. pytlíku svařeném
> na míru a to celé zasunuto do taštičky, svařené z polynetové síťky. Síť na
> mouchy je špatná! Taštička visí na dvou háčkách z hřebíků kterými je
> protlučena horní loučka. A to je vše. Výrobní cena bez rámku asi 3 Kč. V
> umělých podmínkách funguje super, jak ve včelách čeká na odzkoušení.
> Opravdu jsme tak hloupí, abychom si kupovali drahé věci když nemusíme?
> Nevýhodou celé řady odpařovačů i mého je zvýšené nebezpečí při manipulaci z
> kyselinou. Tam je Formidol bezkonkurenční. Zdraví R. S.
>
> Jen mi zde chybí nějaké otvůrky pro odpařování KM,asi to bude otázka pokusu.S kolika a jak velkými tedy začnete?
Ivo
>

Mám jen dva lehce ustřižené růžky, kvůli dokonalému napouštění kyselinou. Ta se odpařuje dolní hranou tj 2 x 8 x 150mm. vzdálenost mezi hobrami zvětšuje plocho odparu, ale čeká to vše ještě doladění. R.S.

Já sepřidám.

Zatímmi tady fungoval Gabon, hlavně proto, že zde není používán.

ALe toto s leností sobě vlastní sleduji. Když vynechám odpařování kyseliny štavelové která mi přijde nejmíňpracná (ať už by fungoval OXALGRIF, nebo podobně jednoduchý co představil Slovenský výzkumák na VMS v Brně) tak je to o tom, jak dostat KM co nejblíž k plodu.

Tak mám v hlavě myšlenku použít ty velká očka co mám ještě z dob kdy jsem je dimenzoval na průměr VATu. 35mm.

Udělat NAsenhaidera tak aby se zasunul tím očkem mezi plásty dovnitř. Tedy dovnitř žlábek, v něm knot ať už z čehokoli a venku by byl "sifon". Něco jako napaječka. Přišel bych, zasunul dovnitř, třeba i dvěma vruty upevnil a pak bych jen chodil překlápět lahvičky.

A možná by se tím dalo i krmit:-)
Takže pokud nekdo che využít počasí k bastlení, třeba se nad tím může zamyslet úplně od začátku a jinak.

A inspirující je video z Kanady, co jsem někde našel, kde chodí s kanystrem, hadice s dávkovací pistolí a jen povysunou zásuvku - v jejich případě jako u VD dna, tam leží buničina a do něj stříknou KM. Poměrně bezpečná manipulace ve výši kolen, dál od očí a rychle jim to odsýpalo.

Karel

Taky jsem byl u mikroproletu.Neodpustil jsem si pohled do ulu pres strupkovou folii.Ziji vsechna vcelstva.Pulka vcelstev v siri nastavku,ale ta druha nekde jen na 5 ramcich 39x24.Letosni zimu si za ramecek nedam.Uz ted je jasne,ze budu spojovat slabsaky.J

Závidím oboje pane doktore. Mám jen vnuky, šest kousků. Rozpětí 6 až 24 let, hmotnostně od pár kil do metráku, výškově do190cm. O včely zájem téměř nulový + alergie. Je nějaká šance se alespoň z alergie dostat.

J.P.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: 1.1628620073.1301340050.1305527235.1305567494.145;       vcely_identify
> <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: prvni vcelky
> Datum: 19.2.2012 10:46:41
> ----------------------------------------
> Závidím oboje pane doktore. Mám jen vnuky, šest kousků. Rozpětí 6 až 24
> let, hmotnostně od pár kil do metráku, výškově do190cm. O včely zájem téměř
> nulový + alergie. Je nějaká šance se alespoň z alergie dostat.
>
>                J.P.
>
Zdravím, pokud za poslední větou má být otazník, alergie sice nejsou moje parketa,ale obecně lze jistě provádět desenzibilizaci řízenou aplikací postupně se zvyšující koncentrace včelího jedu.Začátek asi pod kontrolou na příslušném oddělení,později,možná by to šlo i ambulantně.Záleží jistě na tom,zda se chce vnuk věnovat včelám a také jak intenzivní projevy alergie má -tedy je-li případně život ohrožující.Možnosti jistě jsou,ale chce to poradit se s alergologem,k němuž bY vás měl doporučit váš obvodní lékař.
Hezký večer
>
>

Dobrý večer,
včelařím již přes 20 let a asi před 10 lety jsem si vybudoval silnou alergii
na včelí jed.
Jelikož se projevy alergie dále zhoršovaly a skončit se včelařením jsem
rozhodně neměl v plánu, rozhodl jsem se před 6 lety pro desenzibilizační
léčbu u alergologa.
Moje zkušenost s léčbou je taková, že alergie se sice už nikdy nazbavím, ale
když dostanu žihadlo, tak alergická reakce je daleko snesitelnější než před
zahájením léčby. Musím však chodit na udržovací injekce po 6-8 týdnech.
Ročně dostanu průměrně 3 žihadla.

S pozdravem,
František Škrob


----- Original Message -----
From: "Ivo Dragoun MUDr" <IDragounMUDr/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 19, 2012 6:30 PM
Subject: Re: prvni vcelky



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: 1.1628620073.1301340050.1305527235.1305567494.145; vcely_identify
> <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: prvni vcelky
> Datum: 19.2.2012 10:46:41
> ----------------------------------------
> Závidím oboje pane doktore. Mám jen vnuky, šest kousků. Rozpětí 6 až 24
> let, hmotnostně od pár kil do metráku, výškově do190cm. O včely zájem
> téměř
> nulový + alergie. Je nějaká šance se alespoň z alergie dostat.
>
> J.P.
>
Zdravím, pokud za poslední větou má být otazník, alergie sice nejsou moje
parketa,ale obecně lze jistě provádět desenzibilizaci řízenou aplikací
postupně se zvyšující koncentrace včelího jedu.Začátek asi pod kontrolou na
příslušném oddělení,později,možná by to šlo i ambulantně.Záleží jistě na
tom,zda se chce vnuk věnovat včelám a také jak intenzivní projevy alergie
má -tedy je-li případně život ohrožující.Možnosti jistě jsou,ale chce to
poradit se s alergologem,k němuž bY vás měl doporučit váš obvodní lékař.
Hezký večer
>
>

Dobrý večer, můžete mi poradit, kterou kyselinu mravenčí koupit? Jestli Kyselina mravenčí 85 % p.a. nebo Kyselina mravenčí 85 % č. ?
Zdroj http://eshop.merci.cz/detail15937/chemikalie-k-n/kyselina-mravenci-85-

Díky za radu.

Taky jsem nalezl první včelky , na sněhu.
Jinak u nás je nyní asi 10 cm sněhu, nejvíc letos v zimě bylo před pár dny asi 15 cm, během těch silných mrazů bylo sněhu tak 0 - 2 - 5 cm. Mráz jen jednou, ráno 12 února, klesl pod - 20, bylo - 21 st C. Jinak bylo mezi - 10 až - 18 st C. Ale třeba barák promrzal jako při - 30, protože letos značná část mrazu šla dovnitř spodem přes promrzlou půdu.
Teď je venku nějak půl stupně pod nulou a na stromě zpívá jarní písničku kos.
Podle předpovědi počasí nejspíš tento týden staje i těch zbylých 5 cm sněhu.

"Dobrý večer, můžete mi poradit, kterou kyselinu mravenčí koupit? Jestli Kyselina mravenčí 85 % p.a. nebo Kyselina mravenčí 85 % č."

Měla by stačit kyselina čistoty č.(čistá).

Pane doktore, díky za informaci. Bez otazníku je to ze dvou důvodů, a to, že část účasníků je na tyto znaménka alergická a v poučení je někde napsáno, že se jich a velkých písmen pro zdůraznění, máme vystříhat, setkal jsem se na jiném webu, dalo by se říct s určitou lezckou disciplinou a jejím vyžadování. Ale začnu je hojně používat!!

Jiří Pala

p.a. pure absolute

Také jsem měl ten případ,asi po 15 letech jsem měl taky problémy. Začal mne svrbět krk vzadu,svědila třísla a doprovázeno to bylo zčervenáním pokožky.Doktor mi předepsal Thiamin a již si nepamatuji co ještě,prostě antialergické léky.Bylo to dost nepříjemné,protože i pod očima mi to zarudlo a mne to trápilo.Dodnes nevím,zda to bylo žihadly , spíš si myslím,že to u mne bylo po otevření úlú kterých je více a včely začnou větrat a vyvětrávají tu atmosféru z úlu a včelaři se to dostane do plic a dále do krve.Tady bych viděl tu hlavní příčinu mé včelařské alergie po mnoho let včelaření.Za tu dobu si myslím,že si včelař na jed zvykl,ačkoliv je to asi složitější.Něco jiného je,když to včelař není a dostane žihadlo.
Jak jsem to řešil,inu jednoduše,i když to bylo nepříjemné,
vydržel jsem to a asi za 2-3 roky to úplně odeznělo. Znám případ jednoho přítele,který asi po roce začal mít taky potíže,jezdil do Prahy za specialistou alergologem,stálo ho to nemalé peníze a stejně mu nic nepomohlo.Pomohl mu skafandr a rukavice.Na takovou včelařinu se tedy nejlépe vykašlat a skončit. Přeji pěkné jaro...

Včelařím již hodně dlouho, něco přes pět desetiletí. Před několika léty jsem začal mít podobné příznaky se svěděním- na obličeji ne velkém, ale nepříjemném, kolem očí a snad i jinde. Pracuji s kloboukem a vždy v rukavicích. Pravděpodobně to byl propolis na rukách a kam jsem sáhl, svědělo to. Dnes mám opět pokoj i když ne vždy pracuji v rukavicích. Ruce si však pravidelně a častěji myji, oči by to ihned pocítily. Propolisová tinktura a mast mi nevadí.

Taky jsem se byl dnes podívat na včelky.V nadm.výšce 550 m ještě 40-50 cm sněhu.Teplota ve stínu 2°C na slunci 12°C.Ze všech 16-ti úlů vyletovaly celkem solidně.Ty které jsou volně byly venku hned těm ve včelníkách to trvalo o něco déle.Neuteplné nástavky síla 25 mm.

Zdravím,
já zkoušel medovinu letos poprvé. Měl jsem hodně medu s víčky a taky několik rámků s melicitózním medem. Použil jsem Dolské kvasinky z včelařské prodejny (dle zeleného návodu - a až později jsem zjistil, že to nebyly ty hlubokoprokvášecí, protože jsem později kupoval ještě jedny a na těch bylo přímo napsáno hluboko... a měly žlutou barvu návodu, tak buď došla barva nebo jsou jiné), ale i přesto to kvasilo, jak divé. Ale výsledek nebyl pitelný, asi díky tomu máchání rámků a asi i pylu to mělo ve finále divný "čmuch". Bylo cítit, že cukr zkvasil v alkohol, ale mělo to "pivní ocas"....myslel jsem, že to poletí do kanálu, ale nakonec to proletělo kotlem a práce byla zúročena ;-) R

Dnes jsem u tech zeslabenych prosel podlozky,spousta vytahanych kukel.Asi dan teplemu pocasi nez dosly silne mrazy...Snad uz je po zime,ptaci mizi od krmitek a zpivaji jak na jare,snih mizi pred ocima.J

Mám také alergii na propolis. Vadí mi i tinkura. Odnášeli to hlavně ruce. Začak jsem mít problémy náhle, v průběhu květa 1998. Otelké zaulé prsty na rukou, silné svědění. Vyšetření u doktora to potvrdilo. Do té doby jsem včelařil holíma rukama. Poměrně rychle jsem došel k snesitelnému řešení. Používám latexové zdravotnické rukavice. Spotřebuji za rok tak 3 až 4 krabice. Včelařské kožené rukavice mi nevyhovují, jsou moc silné a neohrabané. To mi vadí, chov matek by byl asi velký problém. V latexových rukavicích mám v rukou dostatečný cit. Dá se v nich vydržet i celý den, i když se v létě ruce celkem zapotí.

Když svatý Josef nenajde led, zrobí ho hned

Svatý Josef byl tesař. Ten mosty (led) bourá, nebo i staví

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: prvni vcelky
> Datum: 20.2.2012 19:41:39
> ----------------------------------------
> Dnes jsem u tech zeslabenych prosel podlozky,spousta vytahanych kukel.Asi
> dan teplemu pocasi nez dosly silne mrazy...Snad uz je po zime,ptaci mizi od
> krmitek a zpivaji jak na jare,snih mizi pred ocima.J
>
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: prvni vcelky
> Datum: 21.2.2012 07:18:51
> ----------------------------------------
> Když svatý Josef nenajde led, zrobí ho hned
>
> Svatý Josef byl tesař. Ten mosty (led) bourá, nebo i staví
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: prvni vcelky
> > Datum: 20.2.2012 19:41:39
> > ----------------------------------------
> > Dnes jsem u tech zeslabenych prosel podlozky,spousta vytahanych kukel.Asi
> > dan teplemu pocasi nez dosly silne mrazy...Snad uz je po zime,ptaci mizi od
> > krmitek a zpivaji jak na jare,snih mizi pred ocima.J
> > Vážený Josefe,já nevím,kdy slavíš Ty (nebo jsi už začal?) ale podle kalendáře to vypukne až za 3 týdny.Myslím, že i včely to vědí. Ivo
> >
> >
>
>
>

Zajímalo by mě, jestli ty rukavice nedráždí včely k bodání?
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. imko <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: alergie
> Datum: 20.2.2012 22:23:42
> ----------------------------------------
> Mám také alergii na propolis. Vadí mi i tinkura. Odnášeli to hlavně ruce.
> Začak jsem mít problémy náhle, v průběhu květa 1998. Otelké zaulé prsty na
> rukou, silné svědění. Vyšetření u doktora to potvrdilo. Do té doby jsem
> včelařil holíma rukama. Poměrně rychle jsem došel k snesitelnému řešení.
> Používám latexové zdravotnické rukavice. Spotřebuji za rok tak 3 až 4
> krabice. Včelařské kožené rukavice mi nevyhovují, jsou moc silné a
> neohrabané. To mi vadí, chov matek by byl asi velký problém. V latexových
> rukavicích mám v rukou dostatečný cit. Dá se v nich vydržet i celý den, i
> když se v létě ruce celkem zapotí.
>
>
>

"já zkoušel medovinu letos poprvé. Měl jsem hodně medu s víčky a taky několik rámků s melicitózním medem. Použil jsem Dolské kvasinky z včelařské prodejny (dle zeleného návodu - a až později jsem zjistil, že to nebyly ty hlubokoprokvášecí, protože jsem později kupoval ještě jedny a na těch bylo přímo napsáno hluboko... a měly žlutou barvu návodu, tak buď došla barva nebo jsou jiné), ale i přesto to kvasilo, jak divé. Ale výsledek nebyl pitelný, asi díky tomu máchání rámků a asi i pylu to mělo ve finále divný "čmuch". Bylo cítit, že cukr zkvasil v alkohol, ale mělo to "pivní ocas"....myslel jsem, že to poletí do kanálu, ale nakonec to proletělo kotlem a práce byla zúročena"

No když se dá kvasit hnus, tak po kvašení bude výsledek jen trochu menší hnus. Kvašení tu chuť akorát trochu otupí a rozestře. Roztok na kvašení medoviny musí být sám o sobě pitelný, maximálně jen s trochou nežádoucí příchutě. Totéž vlastně platí i na pálenku, akorát tam je ten posun chuti k lepšímu po vypálení podstatně výraznější.

Nějaké výluhy plástů nebo oškrábaného voští s melecitózním medem bych asi potřebovaly minimálně převařit a vznikající pěnu sebrat anebo přímo trochu vyčistit bílkem z vajíčka.

". Poměrně rychle jsem došel k snesitelnému řešení. Používám latexové zdravotnické rukavice. Spotřebuji za rok tak 3 až 4 krabice."

Lékaři zase občas trpí alergiemi na latex. Právě z těch rukavic. Takže i na latex je třeba trochu dávat pozor.

Zdravím Radku, dovolím si Ti odpovědět možná ještě dříve než autor přéspěvku. Vzhledem k tomu, že jsem se v začátcích bál žihadel,zkusil jsem rukavice používat.Snad ten den bylo před bouřkou nebo jsem použil špatné mýdlo,ale útočily ať jsem měl rukavice nebo ne.Takže to nedokáži nějak vyhodnotit.Spíše se o tom zmiňuji proto,že jako ochrana před žihadlem byly rukavice naprosto nedostatečné,zvláště,když pěkně obepínaly ruku.Vzhledem k tomu,že naštěstrí nejsem alergický a změnil jsem mýdlo, nepoužívám nyní rukavice žádné.
Přeji hezké jarní probouzení.Ivo

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: alergie
> Datum: 21.2.2012 08:22:52
> ----------------------------------------
> Zajímalo by mě, jestli ty rukavice nedráždí včely k bodání?
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: R. imko <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: alergie
> > Datum: 20.2.2012 22:23:42
> > ----------------------------------------
> > Mám také alergii na propolis. Vadí mi i tinkura. Odnášeli to hlavně ruce.
> > Začak jsem mít problémy náhle, v průběhu květa 1998. Otelké zaulé prsty na
> > rukou, silné svědění. Vyšetření u doktora to potvrdilo. Do té doby jsem
> > včelařil holíma rukama. Poměrně rychle jsem došel k snesitelnému řešení.
> > Používám latexové zdravotnické rukavice. Spotřebuji za rok tak 3 až 4
> > krabice. Včelařské kožené rukavice mi nevyhovují, jsou moc silné a
> > neohrabané. To mi vadí, chov matek by byl asi velký problém. V latexových
> > rukavicích mám v rukou dostatečný cit. Dá se v nich vydržet i celý den, i
> > když se v létě ruce celkem zapotí.
> >
> >
> >
>
>
>

Alergickou reakci jsem také jednou dostal na posekanou trávu ze sekačky. Během cca 1hod. po práci jsem se celý opupínkoval a trošku otekl hlavně na rukou. Za několik málo dní to za pomocí prášků slezlo. Nikdy jsem na nic alergický nebyl a nikdy potom už se u mě nic podobného nebylo. Prý se to někdy tak stává a jde o momentální stav. Takže si myslím, že chytnout alergickou reakci na včelí bodnutí i u člověka, který s tím nikdy neměl problém je možné.

Tak pánové, z takového proletu nemám nikdy radost.Spousta včel zůstane ve sněhu.Oni totiž během čtvrt hodiny zmizí,protože jsou tmavé a teplem se zavrtají.Pak to vypadá jako prolet bez ztrát.Když se půjdete projít kolem 20-30m.od stanoviště,dáte mně za pravdu.Tyto včelky by se za vyšších teplot normálně vrátily.Já se snažím tomu zabránit zastíněním černou netkanou textílií.To jsou problémy vyšších poloch.M.H.

Ahoj Ivo,
bohužel s tím nepoužíváním rukavic nemůžu souhlasit. U starších včelařů, řekl bych po 30-40 letech včelaření jsem viděl tolik alergií na propolis, že jsem opatrný. Chronická forma se projevovala obvykle fisurami (prasklinami) na prstech a dlaních -samozřejmě bolestivými a nehojitelnými. Přes zimu lepší..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ivo Dragoun MUDr <IDragounMUDr/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: alergie
> Datum: 21.2.2012 09:52:51
> ----------------------------------------
> Zdravím Radku, dovolím si Ti odpovědět možná ještě dříve než autor přéspěvku.
> Vzhledem k tomu, že jsem se v začátcích bál žihadel,zkusil jsem rukavice
> používat.Snad ten den bylo před bouřkou nebo jsem použil špatné mýdlo,ale
> útočily ať jsem měl rukavice nebo ne.Takže to nedokáži nějak vyhodnotit.Spíše se
> o tom zmiňuji proto,že jako ochrana před žihadlem byly rukavice naprosto
> nedostatečné,zvláště,když pěkně obepínaly ruku.Vzhledem k tomu,že naštěstrí
> nejsem alergický a změnil jsem mýdlo, nepoužívám nyní rukavice žádné.
> Přeji hezké jarní probouzení.Ivo
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: alergie
> > Datum: 21.2.2012 08:22:52
> > ----------------------------------------
> > Zajímalo by mě, jestli ty rukavice nedráždí včely k bodání?
> > Radek
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: R. imko <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: alergie
> > > Datum: 20.2.2012 22:23:42
> > > ----------------------------------------
> > > Mám také alergii na propolis. Vadí mi i tinkura. Odnášeli to hlavně ruce.
> > > Začak jsem mít problémy náhle, v průběhu květa 1998. Otelké zaulé prsty na
> > > rukou, silné svědění. Vyšetření u doktora to potvrdilo. Do té doby jsem
> > > včelařil holíma rukama. Poměrně rychle jsem došel k snesitelnému řešení.
> > > Používám latexové zdravotnické rukavice. Spotřebuji za rok tak 3 až 4
> > > krabice. Včelařské kožené rukavice mi nevyhovují, jsou moc silné a
> > > neohrabané. To mi vadí, chov matek by byl asi velký problém. V latexových
> > > rukavicích mám v rukou dostatečný cit. Dá se v nich vydržet i celý den, i
> > > když se v létě ruce celkem zapotí.
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

"Chronická forma se projevovala obvykle fisurami (prasklinami) na prstech a dlaních -samozřejmě bolestivými a nehojitelnými. Přes zimu lepší.."

Tyhlety nehojitelné a bolestivé praskliny byly jako tehdejší "nemoc z povolání" u všech, kdo se pořád rýpali v hlíně. Kdysi to byla velká část drobných a středních zemědělci. Kdo měl k tomu náběh. Potom zelináři, zahrádkáři, všichni, kdo měli po většinu roku rukama stálý kontakt s půdou. Hlavně když museli "do půdy" v období , kdy bylo chladno a vlhko, na jaře a na podzim. Pamatuji takové ruce u starých zemědělských důchodců v 70 letech (ročník asi 1880- 1900) Matka třeba taky, nějak do 80 let věku skákala na zahradě kolem kytek. Se včelami tito lidí skoro nic společného neměli. Taky když v zimě topím uhlím, tak ruce dostávají zabrat, od popela, přes časté mytí až po vystavování rukou nízkým teplotám. Topit takhle nepřetržitě i přes léto pár let, kdoví jestli by k těm prasklinám taky nedošlo.

Předpokládám, že jak kůže jednou praskne a pohybem prstů a kontaktem třeba s mokrou studenou půdou nebo i tím propolisem se tam rozběhnutý hojivý proces párkrát po sobě vrátí na začátek, tak se na tom místě rychlost hojení výrazně zpomalí až možná úplně zastaví, kolem praskliny kůže zesílí a bolestivá chronická rána je na světě.
Nevím, jestli zrovna toto je projeven alergie.

...no byl to spíš experiment, zda to půjde, než očekávání nějakého zázraku a chuťového požitku ;-) Převařoval jsem to a pěnu sbíral, ale bylo mi jasné, že kdyby to bylo z čistého medu, bylo by to úplně o něčem jiném. Kdyby ty melicitózní rámky byly všechny aspoň na panenském díle, ale byly tam právě i některé tmavé a i s pylem, proto asi ten čmuch.....ale hlavně jsem potřeboval získat vosk z těch plných betonových rámků...ta nepovedená medovina byl jen vedlejší produkt ;-) .... i když prolet kotlem to ve finále zachránil ;-)
R

To co jsi napsal nemůžu jako lékař komentovat jinak, než že to je jako, když laik řekne, že chytil chřipku (ještě lépe skřipku) jednou je to virus chřipky, po drhé jiný. těch virů způsobujících "chřipku" je asi 300. Stejně tak je to s prasklinami na rukou. Zapomněl jsi přidat uklízečky, které to mají alergického původu ze saponátů a dalších x zaměstnání...
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: alergie
> Datum: 21.2.2012 11:48:03
> ----------------------------------------
> "Chronická forma se projevovala obvykle fisurami (prasklinami) na prstech a
> dlaních -samozřejmě bolestivými a nehojitelnými. Přes zimu lepší.."
>
> Tyhlety nehojitelné a bolestivé praskliny byly jako tehdejší "nemoc z
> povolání" u všech, kdo se pořád rýpali v hlíně. Kdysi to byla velká část
> drobných a středních zemědělci. Kdo měl k tomu náběh. Potom zelináři,
> zahrádkáři, všichni, kdo měli po většinu roku rukama stálý kontakt s půdou.
> Hlavně když museli "do půdy" v období , kdy bylo chladno a vlhko, na jaře a
> na podzim. Pamatuji takové ruce u starých zemědělských důchodců v 70 letech
> (ročník asi 1880- 1900) Matka třeba taky, nějak do 80 let věku skákala na
> zahradě kolem kytek. Se včelami tito lidí skoro nic společného neměli. Taky
> když v zimě topím uhlím, tak ruce dostávají zabrat, od popela, přes časté
> mytí až po vystavování rukou nízkým teplotám. Topit takhle nepřetržitě i
> přes léto pár let, kdoví jestli by k těm prasklinám taky nedošlo.
>
> Předpokládám, že jak kůže jednou praskne a pohybem prstů a kontaktem třeba
> s mokrou studenou půdou nebo i tím propolisem se tam rozběhnutý hojivý
> proces párkrát po sobě vrátí na začátek, tak se na tom místě rychlost
> hojení výrazně zpomalí až možná úplně zastaví, kolem praskliny kůže zesílí
> a bolestivá chronická rána je na světě.
> Nevím, jestli zrovna toto je projeven alergie.
>
>
>

Radku souhlasím,ale neříká se uklízeřka ale "kosmetička podlahových krytin"
Ivo

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: alergie
> Datum: 21.2.2012 12:54:12
> ----------------------------------------
> To co jsi napsal nemůžu jako lékař komentovat jinak, než že to je jako, když
> laik řekne, že chytil chřipku (ještě lépe skřipku) jednou je to virus chřipky,
> po drhé jiný. těch virů způsobujících "chřipku" je asi 300. Stejně tak je to s
> prasklinami na rukou. Zapomněl jsi přidat uklízečky, které to mají alergického
> původu ze saponátů a dalších x zaměstnání...
> Radek
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Re: Re: alergie
> > Datum: 21.2.2012 11:48:03
> > ----------------------------------------
> > "Chronická forma se projevovala obvykle fisurami (prasklinami) na prstech a
> > dlaních -samozřejmě bolestivými a nehojitelnými. Přes zimu lepší.."
> >
> > Tyhlety nehojitelné a bolestivé praskliny byly jako tehdejší "nemoc z
> > povolání" u všech, kdo se pořád rýpali v hlíně. Kdysi to byla velká část
> > drobných a středních zemědělci. Kdo měl k tomu náběh. Potom zelináři,
> > zahrádkáři, všichni, kdo měli po většinu roku rukama stálý kontakt s půdou.
> > Hlavně když museli "do půdy" v období , kdy bylo chladno a vlhko, na jaře a
> > na podzim. Pamatuji takové ruce u starých zemědělských důchodců v 70 letech
> > (ročník asi 1880- 1900) Matka třeba taky, nějak do 80 let věku skákala na
> > zahradě kolem kytek. Se včelami tito lidí skoro nic společného neměli. Taky
> > když v zimě topím uhlím, tak ruce dostávají zabrat, od popela, přes časté
> > mytí až po vystavování rukou nízkým teplotám. Topit takhle nepřetržitě i
> > přes léto pár let, kdoví jestli by k těm prasklinám taky nedošlo.
> >
> > Předpokládám, že jak kůže jednou praskne a pohybem prstů a kontaktem třeba
> > s mokrou studenou půdou nebo i tím propolisem se tam rozběhnutý hojivý
> > proces párkrát po sobě vrátí na začátek, tak se na tom místě rychlost
> > hojení výrazně zpomalí až možná úplně zastaví, kolem praskliny kůže zesílí
> > a bolestivá chronická rána je na světě.
> > Nevím, jestli zrovna toto je projeven alergie.
> >
> >
> >
>
>
>

Pro mně za mně, když to chcete nazývat alergií....
Nikdy jsem se s takovým projevem alergie, praskání kůže na mechanicky exponovaných místech nesetkal ani jsem o takovém projevu alergi neslyšel. A jako projev alergie na propolis už vůbec ne. Znám jedině alergii na barvy a tam se to projevuje vyrážkou anebo otoky v obličeji a dušností.
Řekl bych selským rozumem, že kde se pracuje manuálně a s takovým prostředím, které nějak fyzikálně či chemicky narušuje kůži a snižuje její pevnost, tam může při intenzívní práci dojít prostě k mechanickému selhání kůže a při chronickém působení i k selhání hojivých procesů. Na co jsou potom alergie rozpraskané ruce třeba kdysi zemědělců či zelinářů ručně obdělávajících záhony, alergie na půdu nebo na co?
Ale pokud toto alergie jsou, tak se nedivím, že takových alergií máte na pár stovek druhů, ono co prostředí nějak ovlivňující kůži, to potom bude automaticky příslušná alergie. V každém baráku všelijakých mycích a čisticích prostředků jsou desítky, v průmyslu stovky až tisíce všelijakých chemických lázní a činidel.... Inu každý si shání práci tak jak umí.
Ještě tady chybí alergie na práci nebo na učení, třeba na matematiku a kdoví na co ještě....

Kneska máme hodně takových nových názvů.
př.
Cikán = rom
Kurva = sexuální pracovnice
Bordel = nait club


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ivo Dragoun MUDr <IDragounMUDr/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: alergie
> Datum: 21.2.2012 13:52:05
> ----------------------------------------
> Radku souhlasím,ale neříká se uklízeřka ale "kosmetička podlahových krytin"
> Ivo
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: Re: Re: alergie
> > Datum: 21.2.2012 12:54:12
> > ----------------------------------------
> > To co jsi napsal nemůžu jako lékař komentovat jinak, než že to je jako, když
> > laik řekne, že chytil chřipku (ještě lépe skřipku) jednou je to virus
> chřipky,
> > po drhé jiný. těch virů způsobujících "chřipku" je asi 300. Stejně tak je to
> s
> > prasklinami na rukou. Zapomněl jsi přidat uklízečky, které to mají
> alergického
> > původu ze saponátů a dalších x zaměstnání...
> > Radek
> >
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: Re: Re: alergie
> > > Datum: 21.2.2012 11:48:03
> > > ----------------------------------------
> > > "Chronická forma se projevovala obvykle fisurami (prasklinami) na prstech
> a
> > > dlaních -samozřejmě bolestivými a nehojitelnými. Přes zimu lepší.."
> > >
> > > Tyhlety nehojitelné a bolestivé praskliny byly jako tehdejší "nemoc z
> > > povolání" u všech, kdo se pořád rýpali v hlíně. Kdysi to byla velká část
> > > drobných a středních zemědělci. Kdo měl k tomu náběh. Potom zelináři,
> > > zahrádkáři, všichni, kdo měli po většinu roku rukama stálý kontakt s
> půdou.
> > > Hlavně když museli "do půdy" v období , kdy bylo chladno a vlhko, na jaře
> a
> > > na podzim. Pamatuji takové ruce u starých zemědělských důchodců v 70
> letech
> > > (ročník asi 1880- 1900) Matka třeba taky, nějak do 80 let věku skákala na
> > > zahradě kolem kytek. Se včelami tito lidí skoro nic společného neměli.
> Taky
> > > když v zimě topím uhlím, tak ruce dostávají zabrat, od popela, přes časté
> > > mytí až po vystavování rukou nízkým teplotám. Topit takhle nepřetržitě i
> > > přes léto pár let, kdoví jestli by k těm prasklinám taky nedošlo.
> > >
> > > Předpokládám, že jak kůže jednou praskne a pohybem prstů a kontaktem
> třeba
> > > s mokrou studenou půdou nebo i tím propolisem se tam rozběhnutý hojivý
> > > proces párkrát po sobě vrátí na začátek, tak se na tom místě rychlost
> > > hojení výrazně zpomalí až možná úplně zastaví, kolem praskliny kůže zesílí
> > > a bolestivá chronická rána je na světě.
> > > Nevím, jestli zrovna toto je projeven alergie.
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: alergie
> Datum: 21.2.2012 14:06:17
> ----------------------------------------
> Pro mně za mně, když to chcete nazývat alergií....
> Nikdy jsem se s takovým projevem alergie, praskání kůže na mechanicky
> exponovaných místech nesetkal ani jsem o takovém projevu alergi neslyšel. A
> jako projev alergie na propolis už vůbec ne. Znám jedině alergii na barvy
> a tam se to projevuje vyrážkou anebo otoky v obličeji a dušností.
> Řekl bych selským rozumem, že kde se pracuje manuálně a s takovým
> prostředím, které nějak fyzikálně či chemicky narušuje kůži a snižuje její
> pevnost, tam může při intenzívní práci dojít prostě k mechanickému selhání
> kůže a při chronickém působení i k selhání hojivých procesů. Na co jsou
> potom alergie rozpraskané ruce třeba kdysi zemědělců či zelinářů ručně
> obdělávajících záhony, alergie na půdu nebo na co?
> Ale pokud toto alergie jsou, tak se nedivím, že takových alergií máte na
> pár stovek druhů, ono co prostředí nějak ovlivňující kůži, to potom bude
> automaticky příslušná alergie. V každém baráku všelijakých mycích a
> čisticích prostředků jsou desítky, v průmyslu stovky až tisíce všelijakých
> chemických lázní a činidel.... Inu každý si shání práci tak jak umí.
> Ještě tady chybí alergie na práci nebo na učení, třeba na matematiku a
> kdoví na co ještě....
>
> Bohužel pletete hruštičky s jablíčkama, já bych si asi takto netroufal "odborně" rozebírat problematiku třeba škodlivosti emisí pro mouchu domácí
>

Prosim o nějaké zkušenosti se včelstvy s matkou blondynou.Mám jedno včelstvo s touto matkou 2 roky. Včelstva po srovnání s jinými mám cekem 12 včelstev sou abnormálně silná,plný horní nástavek dolu sem se nedíval.Medovali víc než ostatní a síla byla taky nejvyší po celý rok.

Zkušenosti s blondýnou mám už 15 let, vaří dobře, prádlo vypere, vyžehlí já si myslím, že si nemám na co stěžovat.
A nebo by to chtělo tu blond matku víc specifikovat. To že jsou některé matky světlé a jiné tmavé jsem už zjistil také a ty světlejší mám raději. Včelstva jsou mírnější a mají lepší jarní rozvoj a větší sílu. A to když je matka světlá se projevuje i na barvě dělnic, většina dělnic má první dva články zadečku světlejší.

Myslím Radime, že ty popraskané ruce při práci s půdou je o vysušení pokožky. Já se tomu bráním tak, že si ruce pořádně namažu krémem a funguje to. Stejný problém mám, když brousím dřevo, dřevěný prach také hodně vysušuje, ale u dřeva si ty ruce namazat nemůžu. S propolisem to je určitě o něčem jiném.

ja mam matky aj tmavsie aj svetlejsie,paria sa volne,nejake rozdiely nebadam,akurat v r 2011 som postrehol jedno vcelstvo kde su robotnice s prvymi dvomi clankami bruska zvlastne zafarbene,takmer oranzove,bije to do oci oproti inym vcelstvam,ktore maju aj tmavsie aj svetlejsie robotnice..bohvie akeho truda ta matka chytila:-)

Sikovna bloncka doma je k nezaplaceni,lepsi nez ztrestena zrzka,ktera ma kazdy tyden jinak barevnou hlavu...Co se tyka vcelich matek,vetsinu jich mam jak uhel,par svetlejsich pruhovanych,jedna byla zluta,matka z ktere si chovam ma vinovou barvu a je to poradny macek(ticha vymena).Jeji dcery jsou tmave,ale ne zas uplne cerne.Letos chci zkusit potomstvo pruhovane singrovky.Asi cert vi,kde se berou rozdily v barve.No blondynu-matku jsem nemel tu cest potkat.J.

Na rozpraskanou kůži neexiostuje lepší přírodní dá se říct i zdravý prostředek jak včelařova mast. Vezme se 1 díl sádla, jeden díl panenského vosku, rozpustí se a zhomogenizuje tyčovým mixerem. Pak se přidá jeden díl propolisové tinktury a může se přidat i trochu kalu a 1 díl medu a opět se mixuje. Kdo má doma Aloe vera může pár listů přihodit. Pak se jenom maže a uschovává nahoře v lednici, vydrží do spotřebování. Prakticky na kůži léčí vše. Kdo je někdo na něco z ingred. alergický tak tu věc vynechá. Tento recept nám zanechal př. Pernica a bylo by dobré mu tam nahoru za něj poslat velký dík!!!!Zdraví R. S.

"Myslím Radime, že ty popraskané ruce při práci s půdou je o vysušení pokožky. Já se tomu bráním tak, že si ruce pořádně namažu krémem a funguje to. Stejný problém mám, když brousím dřevo, dřevěný prach také hodně vysušuje, ale u dřeva si ty ruce namazat nemůžu. S propolisem to je určitě o něčem jiném."

To je mně jasné, že při práci s půdou jde o vysušení pokožky. Respektive kombinaci opakovaného navlhání a vysušování pokožky. Stejně jako při práci s propolisem jde o nasáknutí pokožky těkavějšími složkami propolisu. V kombinaci s mechanickým namáháním pokožky daným lepivostí propolisu. Místo propolisu potom klidně může být smrková či jiná jehličnatá pryskyřice, pokud by byla v kontaktu s rukama hodiny denně. Nebo úplně totéž je při přímém působení barev , pokud by někdo hrabal v barvách holýma rukama. Dojde k nasáknutí ředidel či jiných těkavých složek do kůže a následně k ovlivnění pevnosti kůže. V kombinaci s lepkavýmn účinkem a při dlouhodobém působení pak k praskání kůže.
Alergie je z definice nadměrná reakce na něco. ne prostě jen reakce na něco. To alergie není. Bral bych jako alergii, kdyby někdo sáhnul na propolis špičkou prstu a popraskala mu celá dlaň. Nebo si znečistil celou dlaň a popraskala mu kůže třeba na lokti.
Př. Hubač , pokud to je skutečně alergie, mohl jakožto lékař a zřejmě odborník uvést skutečná fakta o nadměrné reakci na propolis v případě těch popraskaných dlaní. Ale neuvedl nic, jen pořád stále tvrdil, že je to alergie a nic víc.
Jakoby prostě kdysi nějaký "slovutný věhlasný prošedivělý" odborník ( na prahu demence nebo tak nějak ) prohlásil, že to prostě alergie je, a protože to byl nějaký "věhlasný vyhlášený odborník", kterému by uvěřili, kdyby to řekl, že 2 a 2 se rovná pěti , tak od té doby se automaticky papouškuje, že toto je alergie. Přirozeně bez jakýchkoliv důkazů.

S takovou logikou budu, když strčím do 98 procentní kyseliny sírové prst a včas ho neopláchnu a kyselina mně ho poleptá, mít alergii na kyselinu sírovou a když strčím prst do cirkuly a přijdu o něho, budu mít alergii třeba na cirkulárku.

"Na rozpraskanou kůži neexiostuje lepší přírodní dá se říct i zdravý prostředek jak včelařova mast."

V obchodech jsou běžně masti na ruce typu indulona s obsahem propolisu a včelího vosku. Občas je na umyté ruce používám, kůže je po nich hebká a přitom se z takhle ošetřených rukou mastnota uvolňuje mnohem méně než při používání běžných mastí bez propolisu.

Při likvidaci starých rámků jsem za několik let nasbíral poměrně dost velké množství mezerníků z plastu, které jsou více či méně znečištěné voskem a propopolisem.
Má někdo praktické zkušenosti s čištěním a dezifekcí těchto mezerníků tak, aby mohly být použity při výrobě rámků opakovaně ?

Pokud stojí za to se s tím piplat....

Čištění - zahřát na takových 50 - 60 st C, v teplé vodě nebo v létě na slunci a otřít měkký propolis a vosk do hadru nebo pucvolu.

Desinfekce, pokud se zaručeně nejedná o kontaminaci morem, podle mně stačí povařit ve vodě.
Pokud by bylo pravděpodobné nebezpečí moru plodu, dřevěné by se mohly desinfikovat třeba v troubě takových půl hodiny při takových 150 st C. Plastové by to asi nepřežily.

Ale asi to má význam jenom pro mezerníky získané z nějakých jiných zrušených chovů, kde není jistota stran nákaz. Pokud se jedná o stejný chov, já třeba staré rámky i s mezerníky jen oškrabuji. Speciálně mezerníky na rámcích se potom dají okartáčovat nějakým hrubším silonovým kartáčem nebo kotoučem ve vrtačce.

Dobré je mezerníky nahrubo proprat v té teplé vodě a když chceme dezinfikovat, tak bych je nechal klidně den ponořené v roztoku louhu a sava (zastudena, v poměru 1 litr vody, 100ml SAVA, 50g peciček hydroxidu sodného; pozor žíravina, pracovat v rukavicích). Docela dobře to rozpouští i propolis. Pak bych to přecedil přes síto a mezerníky ještě namočil v naředěném octu (aby neutralizoval žíravý louh). Není to tak složité, v podstatě otázka pár minut.

obdobně jako použité rámečky vyvařit 15 minut v 10 % roztoku sody

Vyvařování mezerníků, bych se držel jen v mezích stupnů tak, aby se rozpustil vosk, ne varem. Jednou jsem vyvařoval mateří misky a zdeformovaly se. A na dezinfekci je možné použít Dismozon koupený v lékarně.
Ale spíš si myslím, že vyhazovat rámky, bez technického poškození je naprostá zbytečnost. Hodně včelařů to zdůvodňuje větší hygienou, ale jak často ve jménu hygieny vyhazuje úl a nebo další pomůcku to už žádný neřekne.