Včelařská konference

Dlouho jsem přemýšlel, zda se mám ozvat k diskusi, která tu v posledních dnech proběhla. Patřím mezi ty, kteří měli velký úhyn včelstev, takže mám zkušenost, kterou bych nikomu nepřál. Nejprve jedno upřesnění - příspěvek byl poskytnut na obnovená včelstva a nikoli za uhynulá. Navíc o tom, že nějaký příspěvek bude, se včelaři dozvěděli až v polovině prosince, takže obnova včelstev probíhala bez jakékoli vidiny fin. náhrady.
Nyní k mé zkušenosti. Ze 40 včelstev zůstalo 5 a musím odmítnout názory, že se jednalo o nedbalost či jiné názvy, které zde padaly. V mém případě se totiž nejednalo o přezimování na melecitóze. Tu jsem v pohodě odstranil, i když jí bylo více než jindy, sundal jsem medníky a začal krmit. Jenže včely krmení nebraly a okolo 10. září byl na váze denní přírůstek 3-4 kg. Včely totiž nosily čistou medovici. Matky neměly kam klást a já se dopustil jediné chyby. Měl jsem okamžitě nasadit znovu medníky. Místo toho jsem se snažil plodiště "vysušit" s tím, že každým dnem to musí přestat. Bohužel to skončilo až na přelomu září a října, velmi rychle se ochladilo a i když jsem se snažil ještě dokrmit, nebylo to nic platné. Mám svědky na to, že když v to září svítilo sluníčko, tak pod jívami viditelně pršel "déšť medovice". Dodnes jsou na jívách, kterých mám v okolí včelína hodně, znát holožír z podzimu 2002. Můj otec i můj děda včelařili celý život, děda dokonce jako včelmistr, ale něco takového nepamatují. A už na podzim bylo jasné, že pokud včelky nevyletí zač. února, bude to katastrofa. A pocity, když na jaře vymetáte včely na zavíčk. zásobách (melecitózu nevíčkují), bych nikomu nepřál. Pro informaci o uteplení - včelařím v mor. universálech v 800m.n.m. v údolí u potoka. Omlouvám se za dlouhý referát. Všem přeji radost ze včeliček.