Archiv Včelařské konference

Očka v nástavku odvod par nevyřeší, protože očko není umístěno pod strůpkem, kde se vodní pára sdržuje nejvíce. Očka mám u všech včelstev.

Gusto, něco podobné dělám jako protirojovku a navíc ještě beru včelám zavíčkovaný plod a podle síly včelstva setřesu i další včely. Jde o to, že tímto způsobem napodobím rojení. Pokud bych včely a plod neodebral, tak by roj vyletěl. Včelstva dodaný zavíčkovaný matečník přijmou vždy, přesněji ještě se mi nestalo, že by matečník nepřijaly. A pokud mají už nějaký matečník vlastní, tak platí, že která matka se vylíhne první ta ostatní matečníky zruší.

Možné to je. Ale matka se v tomto stavu hledá velmi špatně a nemá li značku tak to nikomu nezávidím. Matečník jde chránit staniolem, akorát se musí nechat volná opancéřovaná špička. Ovšem zasahujete v době kdy už většina medu je stejně pryč, a kterou matku si nakonec včely vyberou je velká neznámá. Nevylámete li jejich matečníky je i pravděpodobné, že stejně frnknou. Prostě už jsou naprogramovány a tak bych volil něco daleko razatnějšího. Zdraví R. Stonjek

Dne Monday 16 of January 2012 19:06:25 Ale Mol?ík napsal(a):
> Ve včel. prodejnách je k dostání DVD Profesionální včelařské provozy. A je
> to sestřih z dvou farem z Francie a ti mají dřevěné palety na 4 včelstva.
> Ta paleta je zároveň i dno úlu. Na nakládání vidlema na valník je to
> nejjednodušší.
> Já mám stojánky dřevěné na 4 úly a nohy mám našroubované z boku. Ikdyž nohy
> jsou natřeny barvou a podloženy betonovou dlažbou, tak stejně od spodu
> uhnívají. Ale stačí vyměnit pouze nohy a zbytek stojánku funguje dál. A s
> paletou by to snad šlo udělat podobně. Přitlouct dospod další hranolky a po
> čase vyměnit.

kdyz je rec o Francii - hezky je i kompromis - na 3
http://www.youtube.com/watch?v=RtlrDvSVgZE&list=PLC378D19B9CFF50DB&index=4&feature=plpp_video
http://www.familleriche.fr/pages/galeries-photos.htm
ten to ma i se zvedakem - ale ja doufam, ze ty palety budou rychlejsi, ovsem
takhle bych nemusel resit ten zvedak.

To DVD jsem videl a defakto jsem vyhodil 200, na youtube je toho 1000x vic a
zadara.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Mam dojem,ze paletovy zpusob pouziva vceli farma Rokytnik s nakladkou destou nebo uncem,palety kladene primo na zem.Treba tam bude ta spravna inspirace.JosPr

Dne Monday 16 of January 2012 20:55:54 JosPr napsal(a):
> Mam dojem,ze paletovy zpusob pouziva vceli farma Rokytnik s nakladkou
> destou nebo uncem,palety kladene primo na zem.Treba tam bude ta spravna
> inspirace.JosPr

na webu jsem na to koukal, ale tam to maji 1. na drevenejch paletach, 2 je
maji nahnacany tesne na sobe - jak je osetruji nepisou, asi po staru ruco. Ja
bych rad pouzil zvedak.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

ono,ja uz 10r praktizujem sposob odstranovania matiek na zac rojovej nalady,robim to trocha extenzivne(pouzivam nahodne matecniky)priblizny postup:cca 1.maja(kvetna)vyhladam vsetky matky a zaklietkujem v plodisku..za cca 8-9dni matky vyberam,s naslednou prehliadkou plodiska-ak su tam matecniky tak uz su vsetky zavieckovane ak M nestihla polozit do misiek vajicka predtym nez putovala do klietky tak tam matecniky niesu..kde su,vylamem vsetky a necham jeden a kde niesu tam dam z ineho vcelstva..Skusenosti mam ale opacne nez vy:ak necham vo vcelstve len jeden,ak aj bolo uz na vrchole rojovej nalady-tak sa mi to vcelstvo nevyroji..ale ak tam omylom zostanu dva,tak roj leti..toto je metoda ktorou zvladam rojenie vciel,ine sposoby mi zlyhavali(ku vcelam sa nemam moznost castejsie dostat ako na vikend) Ako nevyhodu vidim ze matecniky pouzivam rojove a aj to ze niesu rovnakeho veku..od tejto sezony to chcem zmenit,preto aj ta moja otazka na fore(nerojove matecniky si pripravit dopredu a aj sa vyhnut klietkovaniu matiek-cize matku von a matecnik dnu,ako som spominal v otazke) ako vyhodu vidim prerusenie plodovania a tym aj narusenie cyklu kliestika.. na repke mavam medniky nabite a na agate su vcelstva uplne bez plodu a nosia nektar ako dive.po agate prichadza kvoli vypadku plodovania zoslabnutie (nikdy nie take ako je po vyrojeni)a na slnecnicu su uz vcelstva celkom skonsolidovane a medniky zaplnaju ako na jar...Inak,ako priatel Stonjek spominal,M musia byt oznacene(ja ich znacim kazdy rok bielou) a prehliadam len 10plastov rm 42x35(plodisko na ktorom je mriezka)..Chlapi, vdaka za vase postrehy,ak vas este nieco napadne,budem rad.Gusto.

"

pisu - traktor s vydlema , mozno brat jako tereni destu, alorat se musi couvat

prevazeni - valnikem za traktor ( mozna podvalnikem, ale ten nemam).
Napad z lyzinama si promyslim, ale to uz bude lepsi dat ze strany dovnitr
treba i listu , aby byla mezi uly na palete mezera a zvedak kolem celeho
nastavku.

zivotnost v lese tak 2-3 roku, pak se to zacalo rozpadat, za 5 let schnilo.
Pokud by se s tim hejbalo , asi by se rozpadly rychlejc.

Jeste k tomu, proc to chci delat - nechci byt nejaky extra velkovcelar, ale
treba normalne jsem vybiral med cele dopoledne, loni jsem pouzil vykluzi a
kdyz jsem prijel domu asi za hodinu, tak manzelka myslela, ze je nejakej
problem. cesta trva 2x15 min.

Ted mi zdrzuje to zvedani nastavku - a taky bych si nerad oddelal zada.
A odvickovani a tam uz taky pracuji na zlepsovaku."

No, já to vidím tak, že pokud se kočuje a je k dispozici ten traktor s vidlemi ( po v má být měkké i ) , tak je nejlepší řešení ta paleta. Buďto běžná univerzální , která je snadno sehnatelná a levná a která se pravidelně mění dříve než její pevnost klesne pod bezpečnou hranici. Nebo speciální paleta, která využívá naplno ložnou plochu a nosnost těch vidlí a urychluje tak manipulaci. To přirozeně poníženo o charakter kočovných stanovišť, protože na svažitém nebo bahnitém nebo přes les a podobně stanovišti asi nebude možné plnou nosnost využít.

Pokud se používá pevné stanoviště, kde jsou včelstva pořád, tam to vidím na nemobilní podstavce. Kde se nekrade železo, kovové, úly mohou být výš a dno déle vydrží, kde ano podstavce třeba z pražců nebo z kmenů , z kamenů, prostě co je k sehnání. Obecně asi dřevo pod úly, pokud není pod střechou, větší životnost než 3 -5 let mít nebude. A pokud se bude hýbat s úly, tak se bude manipulovat s jednotlivými úly. Anebo podstavce, na ně běžná paleta a než ta paleta shnije, odveze se v podletí někde domů na zahradu , na jaře, kdy jsou včelstva v úlech nejlehčí, se úly přehodí na novou paletu a odvezou zpátky.

Co se týká obecně vymýšlení všelijakých ulehčení, u velkovčelaře je to jasné, musí to být rentabilní. Námaha, zvedání nástavků a podobně je automaticky stanovena na úroveň zdravého zaměstnaného člověka. Tam je to přenositelné z provozu na provoz.
Kde je požadováno ulehčování, zmenšování námahy a podobně, tam to u každého včelaře na úplně jiné úrovni. Takže tam něco, co používá jeden, nemusí být vůbec použitelné pro jiného.

"Včelstva dodaný zavíčkovaný matečník přijmou vždy, přesněji ještě se mi nestalo, že by matečník nepřijaly. A pokud mají už nějaký matečník vlastní, tak platí, že která matka se vylíhne první ta ostatní matečníky zruší."

Včelky občas dokáží první matku v matečníku blokovat, bránit ji ve vylíhnutí .Tak den až dva dny, déle asi ne. Pokud první matka se zdá včelám znatelně méně kvalitní než druhá matka.

"...tak platí, že která matka se vylíhne první ta ostatní matečníky zruší."
To jsem si kdysi myslel také. Ještě když jsem vylamoval matečníky, narazil jsem na vyrojené včelstvo s mnoha zavíčkovanými matečníky. Neměl jsem čas je přebírat, tak jsem dal do česna kus mateří mřížky, aby nemohl vyletět poroj a ona ta první matka ostatní matečníky zruší, že?
Po týdnu, když jsem otevřel úl (dřív jsem se k nim nemohl dostat) jsem si nebyl jistý, zda tam je víc matek nebo včel.
Takže jak kdy. Při chovu matek, pokud včas neškolkujeme, samozřejmě podle zákona schválnosti ta první matka zaručeně zlikviduje zbytek série.

Pepa

mozete si pozriet video na stranke www.vcelarstvoirha.estranky.sk ,maju palety na 2 ule,priamo na zemi a vcelstva premiestnuju takym 4kolesovym vysokozdviznym vozikom,nieco ako apilift,ale hodne vacsi..Niektori chlapi hovorili,ze rucne by to nalozili skor,ale ved posudte sami.Gusto.

Přesně tak, jak kdy. Já jsem na to narazil, když jsem odchovával matky z vlastního plodu včelstva a z nějakých důvodů jsem nestihl odstranit matečníky založené na nejstarších larvičkách. Ty byly vykousány, zatímco vylíhnutý byl matečník z mladšího plodu. Ale zase, jak kdy....

Matečníky utvářené třeba přelarvováním nebo vkládané včelařem podle mně mají velice často drobné odlišnosti od matečníků zakládaných samotným včelstvem, pro které je včelstvo většinou považuje za méněcenné.

se včelami to souvisí jen okrajově, ale jistě jsou tu nějací sadaři. kde se dají koupit podnože jabloní a hrušní na roubování? u nás v přírodě nic nenajdu (šumava, 700m) vše poškozené od zvěře.
něco vhodného pro polokmen, vysokokmen. chci sesbírat rouby starých odrůd z okolí...
na zahrádkářských diskuzích je mrtvo, tady to víc žije, proto se ptám zde.
díky

To rušení platí jen u tiché výměny.
Jakmile jsou však v rojové náladě tak vyletí x porojů. ož do úplného zrojení včelstva kdy zůstane úl prázdný.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: výměna matky za matečník
> Datum: 17.1.2012 10:37:00
> ----------------------------------------
> "...tak platí, že která matka se vylíhne první ta ostatní matečníky zruší."
> To jsem si kdysi myslel také. Ještě když jsem vylamoval matečníky, narazil jsem
> na vyrojené včelstvo s mnoha zavíčkovanými matečníky. Neměl jsem čas je
> přebírat, tak jsem dal do česna kus mateří mřížky, aby nemohl vyletět poroj a
> ona ta první matka ostatní matečníky zruší, že?
> Po týdnu, když jsem otevřel úl (dřív jsem se k nim nemohl dostat) jsem si nebyl
> jistý, zda tam je víc matek nebo včel.
> Takže jak kdy. Při chovu matek, pokud včas neškolkujeme, samozřejmě podle zákona
> schválnosti ta první matka zaručeně zlikviduje zbytek série.
>
> Pepa
>
>
>

Tak tedy:
Staré krajové odrůdy jabloní i hrušní je nejlepší roubovat na pláňku jabloně (Malus silvestis) a hrušeň rovněž (Pyrus communis).
Kámen úrazu je ovšem v tom že se v přírodě velmi sporadicky dnes vyskytují. Dají se částečně nahradit semenáči daných druhů.
jinak koupit typové podnože by určitě šlo v běžných ovocných školkách. Chtít však podnože pro kmenné tvary, polokmen (60 - 160 cm), nejlépe však pro vysokokmen (160 - 250cm) Na nízkých tvarech tyto odrůdy obvykle špatně prospívají. Plodnost na vysokokmenech nastupuje od 12 let.
U jabloně Panenské české pečlivě vybírat matečný strom. Tato odrůda je velmi geneticky nestabilní, je dobré i tak vysadit jich několik a až po prvních úrodách rozhodnout který strom ponechat.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: podnoe
> Datum: 17.1.2012 13:14:11
> ----------------------------------------
> se včelami to souvisí jen okrajově, ale jistě jsou tu nějací sadaři. kde se
> dají koupit podnože jabloní a hrušní na roubování? u nás v přírodě nic
> nenajdu (šumava, 700m) vše poškozené od zvěře.
> něco vhodného pro polokmen, vysokokmen. chci sesbírat rouby starých odrůd z
> okolí...
> na zahrádkářských diskuzích je mrtvo, tady to víc žije, proto se ptám zde.
> díky
>
>
>

Dne Tuesday 17 of January 2012 10:39:06 gusto napsal(a):
> mozete si pozriet video na stranke www.vcelarstvoirha.estranky.sk ,maju
> palety na 2 ule,priamo na zemi a vcelstva premiestnuju takym 4kolesovym
> vysokozdviznym vozikom,nieco ako apilift,ale hodne vacsi..Niektori chlapi
> hovorili,ze rucne by to nalozili skor,ale ved posudte sami.Gusto.

diky za odkaz, ale tomu se rika efektivita prace - jsou tam 3, maj vybaveni
za stovky tisic , no ta pak ale nemohou vyprodukovat levny med. A
pravdepodobne jeste vysali EU o dotace. Na tom vozejku maji cca 20 vcelstev,
ja pocitam valnik nalozeny ve dvou radach, aby se to vyplatilo .

--



S pozdravem

Jan Cervenka

nechcel som to tak tvrdo napisat :-)..suhlas..

Podkrkonošské potlachy v pohodě.

Tuto sobotu, od rána cca 9:00 v Gymnáziu v Hostinné,

Téma Medovina a medová vína, trochu do hloubky a jako obyvkle na PPP podrobně s diskusí.

Přednáší Ing. Lstibůrek

http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=254&catid=67:vizitka&Itemid=114
http://www.medovevino.cz/


Příspěvek na konání - nekontroluje se zaplacení :-) 50Kč.

Pořádá PSNV-CZ

Karel Jiruš

Zdravim. Je na diskusi nekdo, kdo vyzkousel funkce medomatu na hlavnim nadrazi v Brne? http://instagr.am/p/iIhxR/ resp. primo provozovatel http://www.apkom.cz/inovace-prodej-medu-ze-dvora/
Zajimalo by me, v jakem baleni a za jakou cenu z toho med pada a pripadne s jakymi etiketami. Podle toho co pise Apkom Group na strankach, tak prodavajicim by meli byt sami vcelari, tj. asi forma prodeje ze dvora. Pokud se najde pokusny odvazlivec ochotny vyzkouset a odkazat sem s fotku produktu, budu vdecen.

Trochu to cele pripomina animovanou automatovou scenku od Vladimira Jiranka, ale pokrok jde stremhlav a nezadrzielne kupredu.

Prosím má někdo zkušenosti s motůčkem (kolečko s elektrickým pohonem) - co to zkutečně vyjede (né co říká reklama). Mám 30 včelstev ve svahu a vše k ním a od nich musím vozit cca 200m - cca 50m dost strmé. Už nejsem nejmladší a navozit např. 350 kg roztoku při krmení mi již dává zabrat.
Díky za reakci.

Pokud vím, vyrábí je p. Vodička - Apidomia.

http://www.apidomia.cz/produkty/automaty-na-med-medomaty/
http://www.youtube.com/watch?v=uZHrWyKReuI
http://www.youtube.com/watch?v=tpW4KBE72Jk&feature=related

Pavel

Motůčko mám zatím půl roku, nástavbu na dva štosy nástavků jsem si
udělal sám. Není problém. že by něco nevyjelo, táhne do kopce i mne,
spíš se "zahrabe". Nejvíc mi vadí, že jede nebo nejede, tedy zapnuto -
vypnuto. Po rovině to jede pěkně svižně a když by mělo brzdit motorem z
kopce tak skoro za ním běžet, rozjezd je pěkné škubnutí. S výdrží
baterie není problém, za den jsem ji nevybil. Zatím jsem s ním svážel
dřevo a jsem spokojen.
Jaromír Marek

Dne 18.1.2012 6:33, Ale napsal(a):
> Prosím má někdo zkušenosti s motůčkem (kolečko s elektrickým pohonem) - co
> to zkutečně vyjede (né co říká reklama). Mám 30 včelstev ve svahu a vše k
> ním a od nich musím vozit cca 200m - cca 50m dost strmé. Už nejsem
> nejmladší a navozit např. 350 kg roztoku při krmení mi již dává zabrat.
> Díky za reakci.
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 6804 (20120117) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>

Podnože by měly jít v domácích podmínkách namnožit kořenovými řízky. To znamená z nějaké jabloně s vhodnou podnoží kousky kořenů o průměru od 1,5 cm a dlouhými tak 15 - 20 centimetrů. Ještě by to mělo jít letos stihnout po stání sněhu stihnout. Při jakémkoliv řízkování je ale třeba dávat pozor na zdravotní stav, protože se jimi šíří virové choroby. Takže ze stromů s neobvyklým růstem, podivnými výhony a listy zásadně nebrat. Jinak pěstitelé jabloní množí podnože pod jabloně obvykle řízkováním, což je ale u některých podnoží poměrně obtížné.
Jinak jako semenné podnože pod staré odrůdy se s výhodou dříve používalo semen Jaderničky moravské. V tuto dobu už asi tyto jablka nebudou k sehnání, ale na podzim by bylo v případě potřeby určitě možné sehnat nějaké kilo těchto jablek na internetu. Semena jabloně vyžadují pro klíčení 2 - 3 měsíce stratifikace, to znamená uložení ve vlhku jakožto imitaci přezimování semen. U semen je potom ten problém, že matka je jistá, zatímco otec ne. Je tedy třeba vypěstovat víc podnoží a před roubováním vyřadit ty s nevhodným růstem a vzhledem.
Od oka se mně zdá, že by se na podnože pod staré odrůdy ještě hodila semena z Parmény zlaté zimní. Ale tam si nejsem jistý mrazuvzdorností, je to sice stará odrůda, ale původem z Anglie, kde větší mrazy obvykle nejsou. Ale zase u mně na zahradě jsem u Parmény žádný problém s mrazy nezaznamenal.
Co se týká pláněte, tak pláně nebo jabloň blízká pláňce tady v okolí jedna roste. Už jsem z ní posílal semena jednomu amatérskému pěstiteli a podle fotek, co jsem mu poslal, je to podle něho pláňka. Každopádně všechny znaky odpovídají. Akorát že to asi nebude moc vzrůstná podnož, třeba proti jaderničce, protože minimálně 50letý stron je vysoký jen asi 6 metrů, jadernička nebo jiná jabloň na semnné podnoži je klidně dvakrát vyšší.

Ahoj sadaři pokusníku,
jsem taky takový sadař pokusník. Moc nesouhlasím s tím co napsal Polšek, napíšu tedy rovnou svůj názor.
nejdůležitější jsou podmínky do kterých to chceš dát. V žádné případě nedoporučuji M9, ta se hodí ke mně do nížiny. MM106 je podstatně vzrůstnější, nemám ale zkušenost ze 700m n.m. Pokud chcešvysoké stromy, A2,H a další podnože jsou k dispozici, semenáče jakýchkoliv jablek vyrostlých u Vás (pravokořenných). Doporučuji najít nejbližší zahradnictví, ne překupnictví a požádat o vhodné podnože do Tvých podmínek. Pokud jde o staré odrůdy, není žádný důvod se vyhýbat novým podnožím. Sám pár starých odrůd mám(panenské, Matčino..) a další hledám a dávám to u nás na M9 nebo MM106., nebo na obě a podle přírustků zjistíš, co Ti vyhovuje na čem.. Zahradníci nechtějí podnože nechávat jen kvůli tomu, že jsou levné a nic na tom nemají.
Radek

Hm, nějak nevidím odlišnosti svého příspěvku od toho, co napsal Radek Hubač.
Jinak trochu ještě doplním, slabě vzrůstné podnože nejsou automaticky podnože pro nížiny. Tyto podnože za prvé vyžadují slabě až středně vzrůstnou odrůdu a za druhé vyžadují kvalitní půdu. Hodně vzrůstná odrůda, jako jsou obvykle staré odrůdy, na nich má tenký kmínek od podnože a přerostlou těžkou korunu, která ten kmínek přetěžuje. Dále slabě vzrůstné podnože vyžadují hlubokou a prohnojenou půdu, nejlépe každý rok hnojenou a obdělávanou, rytou na podzim. Původně byly tyto podnože vyvinuty pro malé intenzívně obdělávané zahrádky, aby se do nich vešlo víc odrůd jabloní. A je víceméně jedno, jestli se jedná o nížinu nebo nějakou vysočinu, důležitá je ta kvalitní půda. Na starých zahradách, pastvinách a podobných travních porostech, jen sekaných a prakticky nehnojených, tyto slabě vzrůstné podnože , na nich zákrsky, jabloně do 2 metrů výšky, jen živoří a rychle odumírají. Tam je třeba středně až silně vzrůstné podnože anebo rovnou semenáčky a jabloně na nich pustit do výšky aspoň polokmenu 6 - 8 metrů. Slabě vzrůstnou starou orůdu, pokud taková bude, naroubovat na středně vzrůstnou podnož a silně vzrůstnou odrůdu na středně či silně vzrůstnou podnož nebo semenáč. Vzácnou odrůdu naroubovat třeba na víc různých podnoží pro jistotu, protože je určitá malá pravděpodobnost, že odrůda a podnož nebudou mít afinitu. Nebo použít ve speciálních případech horší afinity roubování na zeleno....

Co se týká výběru odrůdy jako zdroj semen pro podnože, doporučované odrůdy jsou doporučované proto, že je kdysi někdo vybral z tehdejších běžných odrůd, ony se osvědčily, dávaly stejnoměrné životaschopné podnože a tak je začala používat většina. Ostatní nejsou vyzkoušené. Mohou být taky dobré, ale nemusí. Co se týká vylidněných oblastí, pokud tam doteď nějaké polozplanělé jabloně přežily, asi budou odolné a jejich semena podle mně taky vhodné na podnože. Zvláště pokud budou plodné a pokud to budou podzimní a zimní odrůdy,ne letní, protože podnož tím trochu ovlivňuje naroubovanou odrůdu.

Nemám v podstatě co dodat, jen zmíním, že sadaři mají trochu jiné zdůvodnění ke šlechtění...slabě rostoucí podnože byly samozřejmě vyšlechtěny z důvodu dosažení časné, stálé plodnosti a v neposlední řadě k dosažení kvalitnější sklizně a vyšších hektarových výnosů.. K těm "slaboučkým kmínkům " mám taky jeden zlepšovák. Jde o to, že M9 mají většinu kořenů mělko a proto se snadno vyvrátí a potřebují podporu, zvláště ve větrných lokalitách. Odkoukal jsem od starých profíků roubování-očkování cca 30cm nad zemí ve školce a zasazení do větší hloubky na trvalé stanoviště. Stromky lépe kotví v půdě a mají lepší výživu více kořeny. Nepotřebují tak úplně nutně tak silnou oporu.
Pokud je tu nějaký podobný blázen, mám i hodně nových odrůd(biogolden, orion, sirius, Rosela, Rosana, Lipno, Ametist, Admirál....), rád vyměním, ale preferuji další korespondenci mimo konferenci.
Pokud neseženete podnože, mohl bych se poptat, velké zkušenosti z tvrdších klimatických podmínek mají v Horní Bělé okr. Plzeň sever.Snad si ještě nevzpomenu na nějaké další zajímavosti, aby to nevypadalo, že chci některým diskutujícím odporovat jejich zkušenosti ze zahrádek. Za dvě hodinky musím na letiště, tak pro dnešek se mějte. Doufám, že máte doma lépe než tady v Bruselu...
Radek
PS: jenom vloni jsem osobně narouboval asi 50 podnoží, úspěšně mimo jabloní pár angreštů odolných plísni americké i velké slívy také jedné staré odrůdy, zasadil jsem na svojí zahrádku přes 100 stromků a založil matečnice bezvirózních M9 a MM106. Tyhle podnože budu schopen tak za 2-3 roky kamarádům zajistit z vlastních zdrojů.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 18.1.2012 15:43:13
> ----------------------------------------
> Hm, nějak nevidím odlišnosti svého příspěvku od toho, co napsal Radek
> Hubač.
> Jinak trochu ještě doplním, slabě vzrůstné podnože nejsou automaticky
> podnože pro nížiny. Tyto podnože za prvé vyžadují slabě až středně
> vzrůstnou odrůdu a za druhé vyžadují kvalitní půdu. Hodně vzrůstná odrůda,
> jako jsou obvykle staré odrůdy, na nich má tenký kmínek od podnože a
> přerostlou těžkou korunu, která ten kmínek přetěžuje. Dále slabě vzrůstné
> podnože vyžadují hlubokou a prohnojenou půdu, nejlépe každý rok hnojenou a
> obdělávanou, rytou na podzim. Původně byly tyto podnože vyvinuty pro malé
> intenzívně obdělávané zahrádky, aby se do nich vešlo víc odrůd jabloní. A
> je víceméně jedno, jestli se jedná o nížinu nebo nějakou vysočinu, důležitá
> je ta kvalitní půda. Na starých zahradách, pastvinách a podobných travních
> porostech, jen sekaných a prakticky nehnojených, tyto slabě vzrůstné
> podnože , na nich zákrsky, jabloně do 2 metrů výšky, jen živoří a rychle
> odumírají. Tam je třeba středně až silně vzrůstné podnože anebo rovnou
> semenáčky a jabloně na nich pustit do výšky aspoň polokmenu 6 - 8 metrů.
> Slabě vzrůstnou starou orůdu, pokud taková bude, naroubovat na středně
> vzrůstnou podnož a silně vzrůstnou odrůdu na středně či silně vzrůstnou
> podnož nebo semenáč. Vzácnou odrůdu naroubovat třeba na víc různých podnoží
> pro jistotu, protože je určitá malá pravděpodobnost, že odrůda a podnož
> nebudou mít afinitu. Nebo použít ve speciálních případech horší afinity
> roubování na zeleno....
>
> Co se týká výběru odrůdy jako zdroj semen pro podnože, doporučované odrůdy
> jsou doporučované proto, že je kdysi někdo vybral z tehdejších běžných
> odrůd, ony se osvědčily, dávaly stejnoměrné životaschopné podnože a tak je
> začala používat většina. Ostatní nejsou vyzkoušené. Mohou být taky dobré,
> ale nemusí. Co se týká vylidněných oblastí, pokud tam doteď nějaké
> polozplanělé jabloně přežily, asi budou odolné a jejich semena podle mně
> taky vhodné na podnože. Zvláště pokud budou plodné a pokud to budou
> podzimní a zimní odrůdy,ne letní, protože podnož tím trochu ovlivňuje
> naroubovanou odrůdu.
>
>
>

Ne ze bych se vyznal moc v podnozich,na zahrade mam porad stare vysokokmeny,Renety,Matcino,Gronselske,jsou to hodne stare stromy,prorez je kolikrat fuska a sklidit je je taky narez.Ale kdyz rozkvetou,je to parada a vcely jenom huci v korunach.1 strom obzvlast bohate kvete a plodi,nesklizim ho,nechavam ho kosum a kvicalam.Je to zimni odruda a rika se ji kozuch.Nevi nekdo,jak se tato odruda jmenuje spravne? JosPr.

Dobrý den
kolečko mám 3roky je vynikající vyjede každý kopec ale
musí být naložené čím víc tím líp,prázdné hrabe jezdí
dost rychle ,nemá regulaci ani ukazatel stavu baterie
a cena pořadná.Je to vyníkající rehabilitační pomůcka,
když mě ho dovezli tak mě špatně chodila noha od páteře
a tůčkem sem to rozběhal.Ta baterie potřebuje automatickou
nabíječku,teď ji nabízel Lidl za 499kč.Na ježdění po
rovině je lepší normální kolečko.
Ať vám to bzučí s pozdravem Děda Pepa

Podle literatury to muze byt bud, Parkerovo, Boskoopske, Kozena reneta
podzimni nebo zimni, nebo take nejaka jina odruda.

2012/1/18 JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>

> Ne ze bych se vyznal moc v podnozich,na zahrade mam porad stare
> vysokokmeny,Renety,Matcino,Gronselske,jsou to hodne stare stromy,prorez je
> kolikrat fuska a sklidit je je taky narez.Ale kdyz rozkvetou,je to parada a
> vcely jenom huci v korunach.1 strom obzvlast bohate kvete a plodi,nesklizim
> ho,nechavam ho kosum a kvicalam.Je to zimni odruda a rika se ji kozuch.Nevi
> nekdo,jak se tato odruda jmenuje spravne? JosPr.
>

Dříve de na kmenná tvary nejvíce cenilo Groncelké a pak Francouzké šedé.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>
> Předmět: Re: podnoe -doplnění
> Datum: 18.1.2012 18:55:13
> ----------------------------------------
> Podle literatury to muze byt bud, Parkerovo, Boskoopske, Kozena reneta
> podzimni nebo zimni, nebo take nejaka jina odruda.
>
> 2012/1/18 JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
>
> > Ne ze bych se vyznal moc v podnozich,na zahrade mam porad stare
> > vysokokmeny,Renety,Matcino,Gronselske,jsou to hodne stare stromy,prorez je
> > kolikrat fuska a sklidit je je taky narez.Ale kdyz rozkvetou,je to parada a
> > vcely jenom huci v korunach.1 strom obzvlast bohate kvete a plodi,nesklizim
> > ho,nechavam ho kosum a kvicalam.Je to zimni odruda a rika se ji kozuch.Nevi
> > nekdo,jak se tato odruda jmenuje spravne? JosPr.
> >
>
>
>

Dříve de na kmenná tvary nejvíce cenilo Groncelké a pak Francouzké šedé.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Paprna Paprna &lt;<a href="mailto:paprna/=/gmail.com">paprna/=/gmail.com</a>>
> Předmět: Re: podnoe -doplnění
> Datum: 18.1.2012 18:55:13
> ----------------------------------------
> Podle literatury to muze byt bud, Parkerovo, Boskoopske, Kozena reneta
> podzimni nebo zimni, nebo take nejaka jina odruda.
>
> 2012/1/18 JosPr &lt;<a href="mailto:JozaProchazka/=/seznam.cz">JozaProchazka/=/seznam.cz</a>>
>
> > Ne ze bych se vyznal moc v podnozich,na zahrade mam porad stare
> > vysokokmeny,Renety,Matcino,Gronselske,jsou to hodne stare stromy,prorez je
> > kolikrat fuska a sklidit je je taky narez.Ale kdyz rozkvetou,je to parada a
> > vcely jenom huci v korunach.1 strom obzvlast bohate kvete a plodi,nesklizim
> > ho,nechavam ho kosum a kvicalam.Je to zimni odruda a rika se ji kozuch.Nevi
> > nekdo,jak se tato odruda jmenuje spravne? JosPr.
> >
>
>
>

Chodim kolem toho dvakrat tydne a libi se mi to. (Nic jsem ale nekoupil,
sam mam vlastniho medu dost :)

Jsou tam na patra kruhove disky s vysecemi, ve kterych jsou flasky
s medem - kilo, resp. pul kila, propolis, plasteckovy med, pyl,
propolisova mast. Do vsech pater je videt skrze sklo na ty disky,
clovek si vybere, ktere patro = ktery produkt chce, zaplati, disk se mu
otoci
o jednu vysec a bocnimi dvirky si produkt vezme.

Za toho pul roku nebo jak dlouho to tam je, jsem to jeste nevidel vybrane
'do mrte',
ale sortiment se zlehka obmenuje. Takze pocitam, ze to prodava.

Martin

-----Original Message-----

Zdravim. Je na diskusi nekdo, kdo vyzkousel funkce medomatu na hlavnim
nadrazi v Brne?

Motůčko jsem celé překopal pro včelařské účely. Prakticky jsem vyrobil rudl se zdvihacím zařízením a dodělal pojezd. Kamarád ještě přidělal zpátečku. Ozvi se na stonjek/=/seznam.cz, pošlu fotky. Vystavoval jsem ho na setkání Dadant klubu. Něco jsem i o tom napsal, možná, že to i vyjde. Já s ním potřebuji vyjet po fošně přesně na vlek se 4 nástavky a to zvládá skvěle. Každý se s ním musí naučit jezdit, zvl ho při rozjezdu brzdit. Dále by nebyl velký problém udělat z něj vozítko pro děti, proorávačku brambor a jistě by se i další našlo. Výhodou je, že pohon jde odšroubovat velmi lehce a výměna kola na jiný stroj je tak na 5 minut. Jsou to dva imbus šrouby M8 a povolit na svorce /čokoládě/ 2 šroubky.El instalace musí být na stroji nová. Jsou to v podstatě 2 relé a kolébkový spinač, když se přidává zpátečka, trocha drátů a kastlík na baterku. Nabíječku je lépe koupit originál od prodejce za 700- gelová baterka potřebuje malé nabíjecí proudy! Skvělý pomocník a i když M. stojí kolem 10 000, stačí si zjistit za kolik se sem dováží originál Apilifty s pojezdem! A tak na závěr: Opravdu jsme tak hloupí abychom kupovali předražené věci když nemusíme??? Zdraví R. Stonjek

Kožuch je obecný název pro spoustu starých odrůd. My jsme doma měli velký kožuch a malý kožuch. Velký kožuch jsem identifikoval pravděpodobně jako Francouzské kožené nebo Kanadskou renetu. Zvláště Francouzské kožené by bylo zajímavé, protože podle mých informací by to měla být v podstatě první doložená pěstovaná odrůda jabloně, stará tak 800 let.
Malý kožuch byla jedna z mála starých málo vzrůstných odrůd. A s velmi vysokou plodností a velkou odolností proti pozdním mrazíkům, kvetla týden až 14 dní po všech ostatních jabloních, u nás někdy okolo poloviny května. Jabko mělo zvláštní sladkokyselou chuť a bylo hodně mechanicky odolné, mělo hodně vlákniny. Ne jako ty dnešní, s prominutím přešlechtěné jablečné sr...y. Bohužel před dvěma roky odešla stará jabloň a loni i naroubovaný stromek a nevím, že by ještě tato odrůda někde rostla v okolí. Nejblíž popisu by snad ze starých odrůd odpovídala Železná jeptiška, asi ji zkusím zakoupit.
U těch starých odrůd ještě stojí za zaznamenání, že co stará odrůda, to výrazně jiná chuť moštu z ní. Případně vyrobeného jablečného vína. Jsou to prakticky stejné rozdíly, jako jsou rozdíly mezi odrůdami hroznového vína. Vyplatí se je tedy sbírat a lisovat zvlášť, pokud se jedná o trochu lepší úrodu i na jednom stromu, polokmenu nebo vysokomenu.
A některé hodně vzrůstné staré odrůdy, pokud by se je podařilo levně namnožit, pravděpodobně vegetativně, by se hodily k osázení nějakého pozemku na produkci kvalitního jabloňového dřeva pro truhláře. Z odrůd, co mám na zahradě, by to mohl být ten "velký kožuch" a potom ještě "štrůdlák". Rentabilita takového pěstování by se pak dala vylepšit sběrem opadaných jablek na mošt a využitím květů na jaře pro včely.
Co se týká roubování, nemám žádné dobré skóre, protože před cca 20 lety jsem už definitivně zaplnil zahradu , takže už takových 20 let bych neměl nové odrůdy kde dát. Akorát letos v květnu, když "pánbů dá" plánuji roubovat nějaké vlašské ořešáky, co mně v posledních letech vyklíčily na zahradě. Jinak preferuji u jabloní roubování na vybraný semenáček s menší vzrůstností vysetý přímo na místo. Protože chci využít toho, že u nepřesazovaných semenáčků funguje dlouhý hlavní kůlovitý kořen, který zvyšuje životaschopnost a odolnost. I když to na mé zahradě není zas tak úplně nutné, půdní podmínky nejsou zas tak špatné.

Co se týká toho, jestli něco o pěstování jabloní patří do včelařského fóra, domnívám se, že tak trochu patří. Hlavně dříve byla snůška z ovocných stromů dohromady z snůškou z květů z trávníků první spolehlivou jarní snůškou včelstev umístěných uvnitř obcí. Takový med byl mnohem kvalitnější než řepkový. Měl mnohem jemnější chuť a podstatně lepší složení pro krystalizaci, v jemnou roztíretelnou hmotu časty krystalizoval už sám od sebe bez pastování.
Dneska už ta snůška zmizela, protože lidi většinu ovocných stromů ze zahrad zlikvidovali. Nicméně já myslím, že se to bude trochu vracet. Jak jsou čím dál víc odmítány průmyslové dovezené jabka a jiné ovoce v supermarketech a lidi hledají místní bez chemikálií pěstované ovoce, tak si myslím, že se v menším množství jako doplněk kupovaných začnou ovocné stromy na zahrady vracet.
Třeba u jabloní zákrsky jsou na ošetřování a podmínky náročné a jablek na nich moc není, ale třeba takové vyšší tvary, 4 - 6 metrů vysoké, správná odolná podnož a na ní správná odolná odrůda jsou v podstatě bezúdržbové ovocné stromy. Jak se to zasadí a vypěstuje korunka, potom stačí jen na jaře ořezávat nesprávně rostlé větve a na podzim uklízet listí a špatné zhnilé plody a jinak nic. A za to se jabloň odmění každoroční produkcí kvalitních jablek, mnohem chutnějších a lepších než jsou ty supermarketové.

>>>A některé hodně vzrůstné staré odrůdy, pokud by se je podařilo levně
namnožit, pravděpodobně vegetativně,<<<
1) Všechny druhy jabloní se množí vegetativně patří tam i roubování, De to ovšem i řízkováním je však nízká ujímatelnost a velmi krátká životnost.
To platí i pro množení meristyrény. To se používá jen pro rychlé namnožení novošlechtěnců.
Hřížením a odkopky se množí jen podnože.
2) Generativně se pak množí jen semenáče a nová křížení.
Staré odrůdy se dnes používají hlavně ve šlechtění ke zvýšení odolnosti a snížení chemie.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: podnoe -dopln?n?
> Datum: 19.1.2012 09:39:32
> ----------------------------------------
> Kožuch je obecný název pro spoustu starých odrůd. My jsme doma měli velký
> kožuch a malý kožuch. Velký kožuch jsem identifikoval pravděpodobně jako
> Francouzské kožené nebo Kanadskou renetu. Zvláště Francouzské kožené by
> bylo zajímavé, protože podle mých informací by to měla být v podstatě první
> doložená pěstovaná odrůda jabloně, stará tak 800 let.
> Malý kožuch byla jedna z mála starých málo vzrůstných odrůd. A s velmi
> vysokou plodností a velkou odolností proti pozdním mrazíkům, kvetla týden
> až 14 dní po všech ostatních jabloních, u nás někdy okolo poloviny května.
> Jabko mělo zvláštní sladkokyselou chuť a bylo hodně mechanicky odolné, mělo
> hodně vlákniny. Ne jako ty dnešní, s prominutím přešlechtěné jablečné
> sr...y. Bohužel před dvěma roky odešla stará jabloň a loni i naroubovaný
> stromek a nevím, že by ještě tato odrůda někde rostla v okolí. Nejblíž
> popisu by snad ze starých odrůd odpovídala Železná jeptiška, asi ji zkusím
> zakoupit.
> U těch starých odrůd ještě stojí za zaznamenání, že co stará odrůda, to
> výrazně jiná chuť moštu z ní. Případně vyrobeného jablečného vína. Jsou to
> prakticky stejné rozdíly, jako jsou rozdíly mezi odrůdami hroznového vína.
> Vyplatí se je tedy sbírat a lisovat zvlášť, pokud se jedná o trochu lepší
> úrodu i na jednom stromu, polokmenu nebo vysokomenu.
> A některé hodně vzrůstné staré odrůdy, pokud by se je podařilo levně
> namnožit, pravděpodobně vegetativně, by se hodily k osázení nějakého
> pozemku na produkci kvalitního jabloňového dřeva pro truhláře. Z odrůd, co
> mám na zahradě, by to mohl být ten "velký kožuch" a potom ještě "štrůdlák".
> Rentabilita takového pěstování by se pak dala vylepšit sběrem opadaných
> jablek na mošt a využitím květů na jaře pro včely.
> Co se týká roubování, nemám žádné dobré skóre, protože před cca 20 lety
> jsem už definitivně zaplnil zahradu , takže už takových 20 let bych neměl
> nové odrůdy kde dát. Akorát letos v květnu, když "pánbů dá" plánuji
> roubovat nějaké vlašské ořešáky, co mně v posledních letech vyklíčily na
> zahradě. Jinak preferuji u jabloní roubování na vybraný semenáček s menší
> vzrůstností vysetý přímo na místo. Protože chci využít toho, že u
> nepřesazovaných semenáčků funguje dlouhý hlavní kůlovitý kořen, který
> zvyšuje životaschopnost a odolnost. I když to na mé zahradě není zas tak
> úplně nutné, půdní podmínky nejsou zas tak špatné.
>
> Co se týká toho, jestli něco o pěstování jabloní patří do včelařského fóra,
> domnívám se, že tak trochu patří. Hlavně dříve byla snůška z ovocných
> stromů dohromady z snůškou z květů z trávníků první spolehlivou jarní
> snůškou včelstev umístěných uvnitř obcí. Takový med byl mnohem kvalitnější
> než řepkový. Měl mnohem jemnější chuť a podstatně lepší složení pro
> krystalizaci, v jemnou roztíretelnou hmotu časty krystalizoval už sám od
> sebe bez pastování.
> Dneska už ta snůška zmizela, protože lidi většinu ovocných stromů ze zahrad
> zlikvidovali. Nicméně já myslím, že se to bude trochu vracet. Jak jsou čím
> dál víc odmítány průmyslové dovezené jabka a jiné ovoce v supermarketech a
> lidi hledají místní bez chemikálií pěstované ovoce, tak si myslím, že se v
> menším množství jako doplněk kupovaných začnou ovocné stromy na zahrady
> vracet.
> Třeba u jabloní zákrsky jsou na ošetřování a podmínky náročné a jablek na
> nich moc není, ale třeba takové vyšší tvary, 4 - 6 metrů vysoké, správná
> odolná podnož a na ní správná odolná odrůda jsou v podstatě bezúdržbové
> ovocné stromy. Jak se to zasadí a vypěstuje korunka, potom stačí jen na
> jaře ořezávat nesprávně rostlé větve a na podzim uklízet listí a špatné
> zhnilé plody a jinak nic. A za to se jabloň odmění každoroční produkcí
> kvalitních jablek, mnohem chutnějších a lepších než jsou ty supermarketové.
>
>
>

Kožuch; je souhrné označení pro jabjoně s matnou až drsnou slupkou, hlavně pozdních odrůd. Je tam zastoupeno až několik desítek, hlavně krajových odrůd. Dnej jsou opomíjeny právě pro svůj vzhled.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: podnoe -dopln?n?
> Datum: 18.1.2012 18:02:21
> ----------------------------------------
> Ne ze bych se vyznal moc v podnozich,na zahrade mam porad stare
> vysokokmeny,Renety,Matcino,Gronselske,jsou to hodne stare stromy,prorez je
> kolikrat fuska a sklidit je je taky narez.Ale kdyz rozkvetou,je to parada a
> vcely jenom huci v korunach.1 strom obzvlast bohate kvete a plodi,nesklizim
> ho,nechavam ho kosum a kvicalam.Je to zimni odruda a rika se ji kozuch.Nevi
> nekdo,jak se tato odruda jmenuje spravne? JosPr.
>
>
>

Dobré zprávy o motůčku!!!

Dne Wednesday 18 of January 2012 14:53:43 Radek Hubač napsal(a):
> Ahoj sadaři pokusníku,
> jsem taky takový sadař pokusník. Moc nesouhlasím s tím co napsal Polšek,
> napíšu tedy rovnou svůj názor. nejdůležitější jsou podmínky do kterých to
> chceš dát. V žádné případě nedoporučuji M9, ta se hodí ke mně do nížiny.
> MM106 je podstatně vzrůstnější, nemám ale zkušenost ze 700m n.m. Pokud
> chcešvysoké stromy, A2,H a další podnože jsou k dispozici, semenáče
> jakýchkoliv jablek vyrostlých u Vás (pravokořenných). Doporučuji najít
> nejbližší zahradnictví, ne překupnictví a požádat o vhodné podnože do Tvých
> podmínek. Pokud jde o staré odrůdy, není žádný důvod se vyhýbat novým
> podnožím. Sám pár starých odrůd mám(panenské, Matčino..) a další hledám a
> dávám to u nás na M9 nebo MM106., nebo na obě a podle přírustků zjistíš, co
> Ti vyhovuje na čem.. Zahradníci nechtějí podnože nechávat jen kvůli tomu,
> že jsou levné a nic na tom nemají. Radek

Dobry den,

pokud by jste nekdo chtel podnoze - muzu mit semenac jablone (planka uznana ze
semene) 1 rok, cena za kus 5 kc , ale musi se jich vzit baleni po 100 ks. Ja
potrebuji asi 30-50 . Tak pokud by nekdo chtel, idealne ze stredoceskeho
kraje - vychod.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

> Dobry den,
>
> pokud by jste nekdo chtel podnoze - muzu mit semenac jablone (planka uznana
> ze semene) 1 rok, cena za kus 5 kc , ale musi se jich vzit baleni po 100
> ks. Ja potrebuji asi 30-50 . Tak pokud by nekdo chtel, idealne ze
> stredoceskeho kraje - vychod.

a nebo , pokud by nekdo mel zajimave stare odrudy a poslal mi rouby, poslal
bych mu podnoze. Pac ja mam v umyslu roubovat stromy , co jsou zde podel cest
a je jich cimdal tim min.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Zdravím ,ještě
když přijede vnuk tak hodíme do korby deku a jedem
na okruh po osadě a do lesa, nemůžou na něj mravenci
a dědo proč nejedeš?já to svádím na kolečko ale špíš
nemůže řidič.
Děda Pepa

Psal jsem výrobci s myšlenou el. rudlu a posílal odkazy na apilift asi před rokem. Odpověděli mi, že na to mrknou, nicméně to asi vyhodnotili jako nerentabilní...sem tam mrknu na stránky výrobce, a žádné vozítko pro včelaře pořád není v nabídce :-(
Tom

Pane Červenka, ozvěte se mi prosím na e-mail. Rouby Vám poslat můžu, ale odrůdu neurčím, nevyznám se v tom tak, abych mohl něco tvrdit. Jsou to vesměs stromy, které zbyly v ruinách po odsunutých Němcích. Jablka jsou letního charakteru, u nás ale dozrají až v září. Jedlé jsou, ale nečekejte nějakou extra třídu, zajímavé jsou hlavně tím, že v našich podmínkách vůbec plodí :-)

Psal jsem výrobci s myšlenou el. rudlu a posílal odkazy na apilift asi před rokem....

-----
Já jim tam psal hned jak se to dostalo do televize.
Stačila by mi verze "japonka", vidle bych si uělal.

Odpověděli že se zamyslí, ale že dvojkolku už dělají a je to pravda. Ale ta měla malý rozchod a pro mé potřeby malou stabilitu.

Toto čeká na někoho, kdo od nich koupí pohon atd a udělá k tomu stavebnici.
A v té chvíli se toho chopí oni a zlikvidují ho :-)

Karel

Teplá zima nepřeje bohužel ani včelám

Dlouhé období relativně vysokých teplot může být pro letošní sezonu fatální i pro včelaře. "Teplota v úlech se zvyšuje, roztoči mají pré, přestože úl dezinfikujete, a včely pomírají," konstatuje se smutkem v hlase Dušková.

Roztoči, kterým teplo vyhovuje, včely výrazně oslabují. Jako by to nestačilo, jsou včely z nezvyklého tepla i zmatené. "Pokud začnou vylétávat už teď v lednu, nebudou mít ani sílu se do úlu vrátit, protože v tomto období nic nekvete. Takže zahynou," vidí to letos s včelami bídně zahradnice a včelařka v jedné osobě.

Zdroj: http://hobby.idnes.cz/diky-teple-zime-se-snadneji-zbavite-plevelu-rika-zahradnice-p49-/hobby-zahrada.aspx?c=A120118_114018_hobby-zahrada_mce

Z hodně starých odrůd můžu poslat předtím zmíněný "kožuch", potom něco jako "štrůdlák" jablka o hmotnosti běžně půl kila, potom místní ostravskou odrůdu Major a Jaderničku moravskou. Z novějších potom Parménu zlatou zimní, Jonatan, Krasokvět a snad i Sudetskou renetu , tu budu asi brzo likvidovat.
Z ranějších potom jednu starší zářijovou odrůdu , zraje cca 14 dní před hlavní sklizní, v druhé polovině září a potom ještě dvě podzimní odrůdy, jméno neznám. Potom ještě běžné odrůdy 60 a 70 let....
Pokud nemáte obavu z přenesení nějakých virů.... ale vzhledově ty jabloně vypadají normálně.
můj mail je polasek(zav)e-dnes.cz .

Oprava
Major - prohledal jsem internet a našel, že je to stará anglická odrůda, která byla někdy na začátku 20 století dovezena do Slezska a odtud se rozšířila na Ostravsko.

...mate niekto skusenosti s original apiliftom?Ake?Diky..

Nemusíte nic amatersky roubovat, ekologické centrum Meluzína se m.j. zabývá i hledáním archivních odrůd ovoce a jejich opětovným rozšiřováním a tím i zachováním pro budoucnost. Mají již podchyceno solidní množství starých jabloní, hrušní a třešní. kotakt mají ec.meluzina/zav./volny.cz Sám mám u nich objednanou třešeň Ladeho pozdní.

Děkuji za typ
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jirka J. <berberis/=/tiscali.cz>
> Předmět: op?t podnoe
> Datum: 20.1.2012 10:20:10
> ----------------------------------------
> Nemusíte nic amatersky roubovat, ekologické centrum Meluzína se m.j. zabývá
> i hledáním archivních odrůd ovoce a jejich opětovným rozšiřováním a tím i
> zachováním pro budoucnost. Mají již podchyceno solidní množství starých
> jabloní, hrušní a třešní. kotakt mají ec.meluzina/zav./volny.cz Sám mám u
> nich objednanou třešeň Ladeho pozdní.
>
>
>

Dne Friday 20 of January 2012 10:19:50 Jirka J. napsal(a):
> Nemusíte nic amatersky roubovat, ekologické centrum Meluzína se m.j. zabývá
> i hledáním archivních odrůd ovoce a jejich opětovným rozšiřováním a tím i
> zachováním pro budoucnost. Mají již podchyceno solidní množství starých
> jabloní, hrušní a třešní. kotakt mají ec.meluzina/zav./volny.cz Sám mám u
> nich objednanou třešeň Ladeho pozdní.

No tak konkretne ty tresne - v mem okoli kdysi prosperovali lide, kteri se
specializovali na tresne, pokud jedu autem, podel silnice jsou tresne od
zacatku cervna do cervence, co strom to pomalu unikat.

Proste stejne jako se vcelarstvim - kdyz clovek nekouri, nepije , nechodi do
hospod, tak mu zbyva cas na takoveto "zbytecnosti" .



Dalsi stare odrudy maji treba na :
http://www.stareodrudy.org/cenik-odrudy.html
http://gengel.webzdarma.cz/katalog/katalog.html#11.OVOCE,%20D%C5%98EVINY|
outline
http://www.prodejstromku.cz/katalog/stare-odrudy-jablone/



--



S pozdravem

Jan Cervenka

I ty volnočasové zbytečnosti je třeba dělat s rozumem. Málokdo ví, že roub může získat některé vlastnosti podnože, čím výše se roubuje, tím je větší pravděpodobnost. Naroubujete-li nějakou vzácnou odrůdu na nějakou nahodilou podnož, můžete ve finále získat zpotvořence s odlišnými vlastnostmi, než měl ten vzácný roub. kdysi jsem narouboval Starcrimsona na "cosi" za pár let to zaplodilo. 1. rok byly malé zelené plody, 2. rok byly malé červené a oboje nepoživatelné. Pak jsem strom vykopal.

S originálním apiliftem nemám zkušenost, ale něco hodně podobného jsem už měl, ještě v době, kdy jsem ani nevěděl, že nějaký apilift existuje. Vyrobil jsem si to sám a jestli jsem to používal jednu sezónu tak to je moc. Pokud jsem měl vidle dole a měl naložený nějaký ten plný nástavek, tak s tím šlo jezdit v pohodě, stejně jako s běžným rudlíkem. Ale sdělávat medník nebo z vozíku už vyžadovalo trochu zabrat, aby mě to nepřevážilo dopředu. Když se to těžiště přesune od středové osy kol výše, tak už to pohodlné není vůbec.
Naopak kočovný rudlík Jana Jindry můžu doporučit. Nezvedá to nijak vysoko, ale naložit i několik plných nástavků nebo úl při kočování na vozík jde pohodlně a velká kola v terénu mají dost velkou výhodu.
A mimo jiné na stavbě se na něj vlezlo víc cihel než na kolečeko a jelo se s ním mnohem pohodlněji.
Teď jsem ve fázy, kdy zvažuji mechanickou nebo hydraulickou ruku na oje vozíku něco se i prodává za cca 5tis. Ale nemá dostatečný dosah asi jen 180 cm a já potřebuji tak 250cm.

Tak tohle obvykle zase způsobují virózy Staré odrůdy na ně bývaly málo citlivé. A pláňky jsou vůči ni odolnější. najcitlivější jsou na ně podnože typů AA. Pak také co na jakou podnož je opravdu velká věda.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jirka J. <berberis/=/tiscali.cz>
> Předmět: Re: op?t podnoe
> Datum: 20.1.2012 11:40:12
> ----------------------------------------
> I ty volnočasové zbytečnosti je třeba dělat s rozumem. Málokdo ví, že roub
> může získat některé vlastnosti podnože, čím výše se roubuje, tím je větší
> pravděpodobnost. Naroubujete-li nějakou vzácnou odrůdu na nějakou nahodilou
> podnož, můžete ve finále získat zpotvořence s odlišnými vlastnostmi, než
> měl ten vzácný roub. kdysi jsem narouboval Starcrimsona na "cosi" za pár
> let to zaplodilo. 1. rok byly malé zelené plody, 2. rok byly malé červené a
> oboje nepoživatelné. Pak jsem strom vykopal.
>
>
>

Starcrimsona na "cosi" za pár let to zaplodilo. 1. rok byly malé zelené plody, 2. rok byly malé červené a oboje nepoživatelné
Nevěřím.
J.B.

Tím "cosi" byla samozřejmě míněna jabloň, starší neidentifikovaná.

Podnož je taky jen jabloň. Sice vybraná pro kvalitní kořenovou soustavu a kmen, ale ostatní vlastnosti jabloní má taky. Takže automaticky naroubovanou odrůdu ovlivňuje. Třeba co se týká vzrůstnosti, rannosti či pozdnosti plodů, velkou či malou plodností, odolností, možná kyselostí či sladkostí plodů... Ale cca tak v řádu procent. Rozdíl je vidět mezi dvěma jabloněmi s různou podnoží vedle sebe, jinak ne.
S nějakou zásadní deformací plodů jsem se setkal jen u skomírajících jabloní na slabě vzrůstných podnožích zasazených do nehnojených trávníků. Což odpovídá teorii virové nákazy oslabených jedinců.

Dobrý večer Pane Stojnek.Mohl by jste mě poslat avizovanou dokumentaci včetně fotek jak nabízíte.Já Vám psal na váši adresua vrátilo se mě to jako nedoručitelné.Pošlete mě to na adresu www.karel.stajer/-/atlas.cz.Děkuji

Pošlu, asi kombinace já a PC, není nejideálnější. R. S.

Zdravímm Rudo, mě to přišlo anglicky,já se domníval že jsi
náš??tak dík Děda Pepa.

Ahoj, pošli mě znova adresu, já smazal vše odeslané abych v tom neměl b..... . PC je zákeřná potvora, tak prosím o shovívavost. R. S.

Moje adresa je karel.stajer/=/seznam.cz

Pane Stojínek, také jsem Vám minuly týden psal (jak jste mi nabídl), ale zatím nic. Pokud to budete posílat přiklepněte mne do adresáře: ales.linka/=/preciosa.com.
Děkuji.

mne tie fotky prisli..a musim priznat,prvy zdvihak z mnozstva tych ktore som videl,ma hlavu aj patu..(myslim z tych svojpomocne vyrobenych)ale inak aj to motucko,o ktorom som sa dozvedel az tu,by mi velmi pomohlo..uz mam chrobaka v hlave..

Ahoj Rudo
jokubr/=/centrum.cz
deda pepa

Jestli bych taky mohl poprosit o foto, děkuju !!!

lesoj/=/centrum.cz

Dobrý den, včelařská prodejna v Pardubicích je již otevřena ve Štrossově ulici u nemocnice. Otevřeno mají úterý a čtvrtek od 14 do 17 hodin nebo se můžete podívat na www.trubec.cz Jsou zde komplet včelařské potřeby a další výrobky.

Pane Stojínek,jestli můžu poprosit o foto a dokumentaci na ZDVIHÁK (motučko ? ) moc děkuji za ochotu !!!!

Zdenku nejde mi rozkliknout tvoje adresa,jinak není problém, pošli jí mě na seznam. Dík R. S.

...nebylo by prosím možné poslat fotografie nebo link na stránky s
dokumentací do konference?
Děkuji
Václav Čada
> Zdenku nejde mi rozkliknout tvoje adresa,jinak není problém, pošli jí mě na
> seznam. Dík R. S.


--

---------------------------------------------------------------------
Doc. Ing. Václav Čada, CSc.
http://www.kma.zcu.cz/vcada
katedra matematiky, oddělení geomatiky
Zapadoceska univerzita E-mail:cada/=/kma.zcu.cz
Univerzitni 22 Tel: +420-377632678
306 14 Plzeň Fax: +420-377632602
---------------------------------------------------------------------

Ahoj Rudo
držím palce možná by ty fotky bylo jednodušší poslat
na :vcelarskeforum a nebo ty strojky vyrobit a rozeslat
na dobírku?
Deda pepa

moje adresa Zdeněk GAZDÍK Nivnice Závodí 161

Zdravím všechny, kdo se u včelaření nechtějí udřít a protože tam patřím i já, tak motůčko předělané na Apík je toho výsledkem. Nechci ho vyrábět a tak všem přeji hodně úspěchů. Podle informací výrobce by koupě kola byla stejně drahá jako celé motůčko. Já potřebuji obojí! Jestli někdo dodá nějaké výrazné vylepšení, rád bych o něm věděl!
Takže hodně štěstí při odstraňování námahy, nikdo jiný to za vás neudělá a racionalizační komise při UVČSV už vůbec ne! Zdraví R. Stonjek

Pro ty, kteří se spokojí s menší nosností rudlíku, mám typ na skládací elektrovozík. Více informací na: www.homeplus.cz.
Zdraví Vás Šíma

Včera jsem posílal zprávu ze seznamu, snad to došlo.
Dík.

Dobrý den
o ten pohon sem výrobce motůčka také žádal ale
nešlo to.TEN jejich stroj má krátká držadla a je
na ruce dost velká zátěž.Na internetu sem objevil
e pohony určené na bycikl, je to el motor v náboji
baterie a el regulace a vyšlo to na cca 5000kc ale přesnou
adresu už nevím_?
Děda pepa

Můžete někdo prosím popsat výrobu.Děkuji

Rád bych poznal víc názorů na cukromedové těsto,jeho složení a použití.děkuji

Smíchám cukr s medem napjagám to špachtlou nahoru mezi rámky a je to. Použil bych ho jen vyjímečně na záchranu včelstva bez zásob, nebo na krmení oddělku. Jako podněcování z jara to považuji za zbytečnost, nezjistil jsem žádný rozdíl mezi podněcovaným a bez. Jen práce navíc.

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=36308&

Nasyp 10 kg moučkového cukru do uzavíratelného hrnce, smíchej 1 kg tekutého
medu s 1 litrem vody, nalej na cukr a hrnec uzavři. Nic víc nemusíš dělat a
za 14 dní máš medocukrové těsto k použití.
Honza

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
fiala
Sent: Wednesday, January 25, 2012 8:55 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: V?ela?stv?

Rád bych poznal víc názorů na cukromedové těsto,jeho složení a
použití.děkuji

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
fiala
Sent: Wednesday, January 25, 2012 8:55 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: V?ela?stv?

Rád bych poznal víc názorů na cukromedové těsto,jeho složení a
použití.děkuji

Med a jemný cukr se nahřejí na cca 35 - 45 st C a potom pořádně promíchají. Na 5 kilo cukru půl až jedno kilo medu. Hotové těsto se nechá ustát pár hodin při těch 35 st C, potom se může případně nadávkovat do obalů a nechat zchladit.
Na nahřívání menšího množství se s úspěchem dá použít kvalitní trouba. Která tu teplotu 35 - 45 st C udrží a nepřepaluje.

Kdysi se používalo hodně na jarní podněcování, protože tehdy nebyl problém se s jednotlivými včelstvy piplat.
Dneska už snad jen na krmení odělků a oplodňáčků.
Při použití příslušných strojů se dá udělat rychle ve velkém množství, například za socíku se medocukrové těsto prodávalo běžně v železářstvích nadávkované v silných igelitových zatavených sáčcích v oddělení včelařských potřeb. A vyrábělo se prý v obyčejné, jen pořádně vyčištěné míchačce na beton.

Dneska by se snad za určitých podmínek mohla uplatnit odrůda medocukrového těsta, mač, na málo pracné doplňování zásob na zimu.

ošem oproti dřívěšku dnes se do mletého cukru přidává škrob aby tento neztvrdl.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: cukromedov? t?sto
> Datum: 26.1.2012 07:32:58
> ----------------------------------------
> Med a jemný cukr se nahřejí na cca 35 - 45 st C a potom pořádně promíchají.
> Na 5 kilo cukru půl až jedno kilo medu. Hotové těsto se nechá ustát pár
> hodin při těch 35 st C, potom se může případně nadávkovat do obalů a nechat
> zchladit.
> Na nahřívání menšího množství se s úspěchem dá použít kvalitní trouba.
> Která tu teplotu 35 - 45 st C udrží a nepřepaluje.
>
> Kdysi se používalo hodně na jarní podněcování, protože tehdy nebyl problém
> se s jednotlivými včelstvy piplat.
> Dneska už snad jen na krmení odělků a oplodňáčků.
> Při použití příslušných strojů se dá udělat rychle ve velkém množství,
> například za socíku se medocukrové těsto prodávalo běžně v železářstvích
> nadávkované v silných igelitových zatavených sáčcích v oddělení včelařských
> potřeb. A vyrábělo se prý v obyčejné, jen pořádně vyčištěné míchačce na
> beton.
>
> Dneska by se snad za určitých podmínek mohla uplatnit odrůda medocukrového
> těsta, mač, na málo pracné doplňování zásob na zimu.
>
>
>

"ošem oproti dřívěšku dnes se do mletého cukru přidává škrob aby tento neztvrdl."

Řekl bych, že se tam přidával i tehdy. Pro včely to není žádný problém, jen to nesmí do zimních zásob.

Ještě jsem si vzpomněl, med do medocukrového těsta, pokud byl čerstvý , rozložil po nějaká době enzymaticky hodně cukru sacharózy na glukózu a fruktózu, těsto pak bylo kvalitnější i mechanicky i lepší pro včely.

Jednoduše se spatlé med s mletým cukram. na dostatečně hustou hmotuReceptů je přehršel i s různými přísadami. Někdo med rozpouští úplně někdo jej jen zahřeje jen tak aby se sním dalo pracovat. je to v podstatě úplně jedno. Já osobně v době nejvaší nouze včel jim naberu kilo zpastovaného medu prdnu jim ho na rámky a basta. Dnes je to jen součástí technologie těch co zimují na ještě 7 rámcích. I oddělkům dám raděj rámek s medem než bych se patlal s těstem.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: fiala <fialjo/=/seznam.cz>
> Předmět: V?ela?stv?
> Datum: 25.1.2012 20:54:46
> ----------------------------------------
> Rád bych poznal víc názorů na cukromedové těsto,jeho složení a
> použití.děkuji
>
>
>

Taky se přidávaly kvasnice, sušené mléko, sojová mouka, a co vím ještě.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: cukromedov? t?sto
> Datum: 26.1.2012 09:19:23
> ----------------------------------------
> "ošem oproti dřívěšku dnes se do mletého cukru přidává škrob aby tento
> neztvrdl."
>
> Řekl bych, že se tam přidával i tehdy. Pro včely to není žádný problém, jen
> to nesmí do zimních zásob.
>
> Ještě jsem si vzpomněl, med do medocukrového těsta, pokud byl čerstvý ,
> rozložil po nějaká době enzymaticky hodně cukru sacharózy na glukózu a
> fruktózu, těsto pak bylo kvalitnější i mechanicky i lepší pro včely.
>
>
>

Zkoušel jsem před pár dny rozemlet krystal na mlýnku na mák a jde to dobře. říkám si, že je zbytečné platit tolik peněz za moučku..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: cukromedov? t?sto
> Datum: 26.1.2012 09:17:59
> ----------------------------------------
> ošem oproti dřívěšku dnes se do mletého cukru přidává škrob aby tento neztvrdl.
>
> pepan
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: cukromedov? t?sto
> > Datum: 26.1.2012 07:32:58
> > ----------------------------------------
> > Med a jemný cukr se nahřejí na cca 35 - 45 st C a potom pořádně promíchají.
> > Na 5 kilo cukru půl až jedno kilo medu. Hotové těsto se nechá ustát pár
> > hodin při těch 35 st C, potom se může případně nadávkovat do obalů a nechat
> > zchladit.
> > Na nahřívání menšího množství se s úspěchem dá použít kvalitní trouba.
> > Která tu teplotu 35 - 45 st C udrží a nepřepaluje.
> >
> > Kdysi se používalo hodně na jarní podněcování, protože tehdy nebyl problém
> > se s jednotlivými včelstvy piplat.
> > Dneska už snad jen na krmení odělků a oplodňáčků.
> > Při použití příslušných strojů se dá udělat rychle ve velkém množství,
> > například za socíku se medocukrové těsto prodávalo běžně v železářstvích
> > nadávkované v silných igelitových zatavených sáčcích v oddělení včelařských
> > potřeb. A vyrábělo se prý v obyčejné, jen pořádně vyčištěné míchačce na
> > beton.
> >
> > Dneska by se snad za určitých podmínek mohla uplatnit odrůda medocukrového
> > těsta, mač, na málo pracné doplňování zásob na zimu.
> >
> >
> >
>
>
>

"Taky se přidávaly kvasnice, sušené mléko, sojová mouka, a co vím ještě."

Kvůli bílkovinám, měly včelám nahradit pyl. Pak se přišlo na to, že to těsto konzumují i staré létavky, kterým jsou pyl a bílkoviny na nic a u kterých ty bílkoviny podporovaly rozvoj nosematózy. Takže tyto přísady prokazatelně škodily.

Byly kdysi všelijaké domácí recepty, uveřejněné i ve Včelařství. Podle jejich autorů ovšem vždycky účinné.

Nebo se měl vařit cukr s troškou vody, voda se měla z většiny odpařit a zbylý cukr odlít a nechat ztuhnout jako pevná deska. Ideálně ve velikosti plástu, takže na jaře se to mělo strkat do úlu za okýnko místo plástu. A jak se to postupně rozpouštělo úlovou vlhkostí, včelky tekutý cukr měly odebírat.

Stará dobrá dávno překonaná minulost!!!!!!!

Typická ukázka, jak něco dělat složitě.Necelý kýbl cukru, co dům dá a na to nalít i kg horkého medu rozmíchaného v 1 l horké vody. no a za 24 h se jde krmit! Když je dole sucho, přidat vodu a i opačně. Jdou tím krmit i silná včelstva na zimu, když máme dost času. Slováci tomu říkají mač. Je potřeba to ale dávat do krmítek, jinak včely nepatrné% vynesou. Zdraví R. S.

Slováci to nepoužívajú, slovo "mač" ani nepoznajú, toto slovo pochádza skôr z krajín hovoriaci nemecky. Ja som to skúšal vyroniť vlani a zdalo sa mi, že to odoberajú, ale hrozí tu nebezpečenstvo, že včely kryštalky cukru, ak sú už nie obalené medom, tak ich včely vynášajú z úľa ako odpad. Včelár to ani nezbadá a teší sa, že včely to doberajú!
CMC je najlepšie, hlavne pri odložencoch, do oplodniačikov, záchrana včelstva a pod.

Já dělám medocukrové těsto,ne cukromedové,

dělám ho poměrně málo protože je to podle mne pracné, těžké ruční míchání ( nemám míchačku) je pro oplodnáčky jež používám jen vyjimečně pro klícky s matkami. A při malérech nedostatku potravy vyjimečně.
Na jaře nepodněcuji a v podletí krmím tekutým cukrem
a tak jako pan Stonjek do něj přidávám med rozředěný asi 1:1 a horky a ohřívám i práškový cukr v troubě.

Medocukrové těsto se dělá z práčkového cukru tak že v něm nejsou krystalky . Protože je v něm med je i těsto hydroskopické přijímá vodu ze vzduchu a včela ho olizuje, nedělá si kuličku nebo krystalek aby ho mohla vynést, tak že podle mne medocukrové těsto včely nevynáší. Nechápu co to tu o vynášení píšete.

J.B.

Jan, niečo si naznačil, ale nemenoval (máš menovať), nuž aj tak Ti odpoviem. Som rá, že robí medocukrové cesto, ale pokiaľ dáš do práškového cukru 1/5 medu, tak prevládajúcou zložkou v ceste je cukor, preto musí byť cukromedové cesto (CMC-CMT)! Ak si však myslíš, že je to tak správne, nebudem Ti brániť ako to pomenuješ.

No ak by si bol pozornejšie čítal, tak by si bol zbadal, že ja v úvode komentáru píšem o tzv. mač-i a ten sa vždy robí z kryštálového cukru. Preto v tomto prípade môžu byť kryštalky bez medu.

Dobrý den vážení přátelé včelaři,máte někdo nějaké informace o letošních úhynech? Podle kamarádů jsou dost velké někomu už pala polovina včelstev.

Dobrý den,se zaujetím jsem četl rozbor na téma podnože.
Pokud má někdo zájem nějaké volné podnože by byly.
Standartně děláme na M9,M26,MM106,M7,semenáč.
Přeji vše dobré-J.Tlapa-ovocná školka Vodňany.
tlapa.pepa/=/seznam.cz

Dobrý den, měl bych s dovolením otázku. Já sice neroubuji, zatím, stromky si kupuji už hotové. Ale zajímalo by mě to rozdělení podnoží. S označením se setkávám běžně a nemám problém ani s orientací, která podnož jak se chová a jak ovlivňuje úrodu. Ale z čeho jsou ty různé druhy podnoží vypěstovány?
Semenáč je jasný a prý jako podnož pro jablka na uskladnění nic lepšího není. A ty ostatní bych poprosil někoho o objasnění. Děkuji.

Podívejte např. na
http://www.zahrada.zjev.cz/jablone-podnoze.html

Základem pro typové podnože se staly semenáče některých odrůd jabloní Jako bylo Jánče, Zelený duzén a td..Které se dříve používaly jako podnože. Ty se však projevovali různými vlastnostmi. Jelikož se objevil požadavek nastejný vzhled výpěstkú tak se v ovocmé školce East Malling v anglii ujali tohoto problému a z různých semenáčů provedli výběr 26 typů, schopných hlavně vegetativního množení a pak označených EM 1 - 26 Později výběrem z nich byly vybrány podnože M 1 a td. původní číslování bylo ponecháno. Z nich pak dalším křížením byly vpěstovány podnože typů MM 1xx.
Viz: http://www.garten.cz/a/cz/4690-podnoze-pro-ovocne-dreviny/

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: podnoe
> Datum: 29.1.2012 07:14:01
> ----------------------------------------
> Dobrý den, měl bych s dovolením otázku. Já sice neroubuji, zatím, stromky
> si kupuji už hotové. Ale zajímalo by mě to rozdělení podnoží. S označením
> se setkávám běžně a nemám problém ani s orientací, která podnož jak se
> chová a jak ovlivňuje úrodu. Ale z čeho jsou ty různé druhy podnoží
> vypěstovány?
> Semenáč je jasný a prý jako podnož pro jablka na uskladnění nic lepšího
> není. A ty ostatní bych poprosil někoho o objasnění. Děkuji.
>
>
>

Dobře jim tak!!!Aerosolové vyvýječe naházet do popelnic a zaměřit se na důkladné ošetření fumigací dýmem důsledně dle metodiky!Nic to nechce,jen tohle.A nepadne nikomu nic.
Jak je to možné,že někteří mají mají na stanovištích kolem padesáti,šedesáti kil medu v průměru a druzí včelstva pět set metrů dál a tak tak že s bídou přežívají a včelstva rok co rok nahrazují??To je jen můj poznatek a raději se už ani nepodepisuji.

Celkem souhlasim s predchozim prispevkem,az na ty vyvijece do popelnic.Chlubime se poctem vcelaru,nekdy mam ale spis pocit,ze kdyby to par "patlu" vzdalo,prospeji vcelarstvi vic,nez kdyz drzi vcely...Co se tyce uhynu u nas,dalo by se rici 0,na podlozkach par mrtvolek,vcelstva se zdaji ve skvele kondici.JosPr

Podnože jsou obecně řečeno další vypěstované odrůdy nebo další ovocné druhy. Jen jsou vybírány podle jiných kritérií. V první řadě podle kvalitního kořenového systému a kvalitního kmene. Pro dané prostředí, od hluboké kvalitní na živiny bohaté obdělávané půdy po nějakou kamenitou chudou, přírodní trávník a podobně , od vlhké po půdu trpící občasným suchem. Potom podle afinity, rouby dané odrůdy se na ní musí dobře ujímat a v místě srůstu netrpět všelijakými poruchami. A nkonec nesmí negativně ovlivňovat na ní naroubovanou odrůdu. stran třeba plodnosti, vzrůstu, doby skladovatelnosti, odolnosti proti různým nepřiznivým vlivům. U komerčního prodeje sazenic je ještě třeba, aby podnože byly získatelné ve větším množství. Takže snadné možení třeba vegetativně řízky. V případě generativního množení musí být strom plodný a výsledné rostlinky jednotné bez ohledu na pyl, kterým byly květy opyleny. U amatérského získávání podnoží jsou vhodné zvláště pro horší podmínky semenáčky vyrostlé ze semene přímo na místě. Takové semenáčky nemají přesazováním zničený kůlovitý kořen, který tak dosahuje hodně hluboko a umožňuje v případě nedostatku čerpat z té hloubky vodu a živiny.
Záleží druh od druhu. Jabloňové podnože jsou , pokud je mi známo, defakto odrůdy vlastní jabloně, třešeň se dá třeba naroubovat na višeň, mezi slivoněmi je několik vzájemně blízkých druhů, na které se dá roubovat, pokud k ní má odrůda afinitu, taky se dají naroubovat na obyčejnou trnku, tu lesní, ne valaškou , meruňka se vedle meruňkového semenáče dá naroubovat i na slivoně, myrobalán nebo semenáč renklódy či i švestky domácí, hruška se dá údajně naroubovat na kdouloň nebo hloh, broskev na mandloň.....

Některé odrůdy na některou podnož jdou naroubovat dobře, jiné třeba velice špatně....

Teť jsi to popsal jak novinář z Novy a přec nic neřekl.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: podnoe
> Datum: 29.1.2012 18:39:46
> ----------------------------------------
> Podnože jsou obecně řečeno další vypěstované odrůdy nebo další ovocné
> druhy. Jen jsou vybírány podle jiných kritérií. V první řadě podle
> kvalitního kořenového systému a kvalitního kmene. Pro dané prostředí, od
> hluboké kvalitní na živiny bohaté obdělávané půdy po nějakou kamenitou
> chudou, přírodní trávník a podobně , od vlhké po půdu trpící občasným
> suchem. Potom podle afinity, rouby dané odrůdy se na ní musí dobře ujímat a
> v místě srůstu netrpět všelijakými poruchami. A nkonec nesmí negativně
> ovlivňovat na ní naroubovanou odrůdu. stran třeba plodnosti, vzrůstu, doby
> skladovatelnosti, odolnosti proti různým nepřiznivým vlivům. U komerčního
> prodeje sazenic je ještě třeba, aby podnože byly získatelné ve větším
> množství. Takže snadné možení třeba vegetativně řízky. V případě
> generativního množení musí být strom plodný a výsledné rostlinky jednotné
> bez ohledu na pyl, kterým byly květy opyleny. U amatérského získávání
> podnoží jsou vhodné zvláště pro horší podmínky semenáčky vyrostlé ze semene
> přímo na místě. Takové semenáčky nemají přesazováním zničený kůlovitý
> kořen, který tak dosahuje hodně hluboko a umožňuje v případě nedostatku
> čerpat z té hloubky vodu a živiny.
> Záleží druh od druhu. Jabloňové podnože jsou , pokud je mi známo, defakto
> odrůdy vlastní jabloně, třešeň se dá třeba naroubovat na višeň, mezi
> slivoněmi je několik vzájemně blízkých druhů, na které se dá roubovat,
> pokud k ní má odrůda afinitu, taky se dají naroubovat na obyčejnou trnku,
> tu lesní, ne valaškou , meruňka se vedle meruňkového semenáče dá naroubovat
> i na slivoně, myrobalán nebo semenáč renklódy či i švestky domácí, hruška
> se dá údajně naroubovat na kdouloň nebo hloh, broskev na mandloň.....
>
> Některé odrůdy na některou podnož jdou naroubovat dobře, jiné třeba velice
> špatně....
>
>
>

co se týká krádeží,
pokud v okolí 1-2km nemáte kolegy včelaře,které při vytáčení medu nenapadne nic lepšího než že víčka s pláství dají na tác před česna a vytočí med skoko do poslední kapky a nenakrmí s hláškou však je léto oni si něco nasbírají,tak pak začne boj o přežití a zúžení nemá žádný význam,jelikož včely co se vrhly na zbytky medu na víčkách a donesly ho do úlu nabudí ostatní včely na vůni medu a už nehledaji květy s nektarem ale med,to samé platí o tom když nědko začne krmit cukrem (roztok)před úly.
Zúžení pomůže je pro indikaci kde se krade a kde ne.
Pokud máte podezření na krádeže,uzavřete najednou všechny česna,v úlech kde se krade začnou tuhé boje a na česně také,je to jako by jste na česno vyklopili kbelík včel,které se chtějí dostat dovnitř.Po 15 -30 min stačí česno otevřít, kde máte podezření a sledovat co se stane,včely se zběsile pohrnou ven a pokud zůstanou na česně ta jsou to domácí,ale pokud budou odlétat pryč tak sledujte kam? eventuelně do kterého úlu pokud to jsou vaše včely je dobré je odvézt na jiné vzdálené stanovište, alespoň na týden aby zapoměly cestu k úlu.V případe že to nejsou vaše včely pak je to zlé a je nutné vyklizení stanoviště na déle jak 14 i déle dnů,ptotože včely ostatních včelařú k Vám začnou chodit jak do bufetu zvlášť pokud v polovině srpna již krmíte a ostatní to nechávají až na září.pokud je krádež tichá tak to zjístíte jen takto,ale pokud přeroste v hromadnou tak k vydrancování stačí 15- 30 min a plásví je na dně úlu hromada drtiny a v úle zbyde jen pár včel zbytek odletěl se zlodějkyma.
Matka je někde na dně úlu mezi mrtvolkama a drtinou.
Pokud se vám podaří matku s pár včelami zachránit dá se utvořit oddělek a matku přidat přes klícku,ale to už je jiné téma.
Při podezření krádeže je nejlepš uzavřít česna 1/2hodiny před západem slunce a otevřít až po západu.
Včely co se vrací do úlu se usadí na úle a budou tvořit hrozen,po západu slunce až otevřete česno si nalezou dovnitř je dobré česno otevřít na maximum ,včely co u vás kradly budou odlétat domů a vaše již nikam nepoletí jen se prolétnou před úlem a vrátí se zpět.
pokud u vás dochází s soustavnému vylupování je nutný přesun včelstev na vzálené stanoviště(mimo dolet),alespoň po dobu jedné generace a sousedům poděkovat!
Jako včelař který se zabývá tvorbou ddělků mám tyto zkušenosti v mé doletové vzdálenosti se nachází přes 100 včelstev cizích včelařů a není problém denně přijít i o 10 mladých včelstev(10r.)
Ke krádežím dochází hlavně v odpoledních a vpodvečerních hodinách,kdy už není na květech nektar a včely slídí.
Tento příspěvek berte pouze jako informativní.

Co se týká krádeží,
teď na konci ledna za třeskutého mrazu, venku je teď večer - 14 a to u nás je jen cca 4 centimetry sněhu,
stačí mít včely přiměřeně silné a v dostatečně velkých či vlastně malých úlech a přiměřeně zůžená česna a není žádný problém. I včelstvo, které mám v podletí rozebrané třeba půl hodiny a za tuto dobu jsou odkryté plásty masívně napadené zlodějkami, po složení a zavření úlu si do 15 - 30 minut udělá pořádek. Cizí včely vyžene a další do úlu nepustí.

Problém je akorát nástavkový úl. Česno ve dnu je obvykle problém zůžit na potřebnou šířku několik nebo až jednu včelu a navíc je obvykle daleko od plodu včelstva, takže ho včely špatně chrání.

Spíš jak je kdo na tom se spadem VD.Já jsem měsíc po odběru měli se byl dívat na podložky a u jednoho včelstva jsem našel 1ks.
V březnu to zkontroluji ještě jednou a když to bude v pohodě tak do další kontroly v květnu vydržím určitě. A potom co 14 dní spad za dva dny.
Zajímalo by mě jak jsou na tom se spadem ti co neřeší Gabon a Varidol a ošetřují jen KM. Jen pro informaci s jakými čísly vlastně v tomto období pracují.

Já na jaře natřu plod a potom mě žádná kyselina mravenčí ani Gabon ( pokud jeho použití nenařídí na jaře veterina ) nezajímají. Až potom zase fumigace v říjnu. Měl či plod kontroluji jen informativně a příležitostně.

Ale na druhé straně u mně včelky ukončily plodování během listopadu, protože i přes slunečný listopad bylo u nás tak chladno, že neplodovaly. A stejně tak bylo u nás přiměřeně chladno ne neplodování v prosinci i v té první polovině ledna.
V teplejších oblastech Čech nebo na Jižní Moravě bych podle teplot tipoval, že tam včelky mohly plodovat po celou dobu až v podstatě doteď do současných mrazů.

Zdravím. Chtěl bych na jaře přeléčit KM, nikdy jsem kyselinu nepoužíval. Proto prosím o radu. Použit KM 65% a akrátkodobý odpařovač-houbičky, nebo KM 85% a dlouhodobý odpařovač.Kdo má skušenost, poraďte. U nás střed. morava od konce října zima po celou dobu, nejvíce 5 stupňů, plus. Včely venku nebili. Dík.

Také by mne zajímal vývoj úhynů.

A proto jsem se ptal ve vlastní Z organizaci a vedlejší Z organizaci ale nic konkrátního jsem se nedozvěděl.
" Leze to z každého jak z chlupaté deky. "

Začnu u sebe, 25 včelstev,Praha, přez poměrně vysoké spady roztočů průměrně přes 1000 mi nic nepadlo ale asi čtvrtina včelstev zeslábla a sedí na 4 uličkách.

Nejbližšímu kolegovi postupně se vytratilo z 34 včelstev 14 včelstev.
Jeho poslední komentář asi před týdnem : u dvou včelstev včely opustily kroužek vybíhajícího plodu a hrstka se jich přesunula ke stropu.( jako by se toho plodu bály.)
U dalších členů naší ZO odešlo asi 1-2 včelstva z pěti.

Na schůzi vedlejší organizace jsem se dozvěděl o uhynech z dalších vedlejších organizací a to počty 2x50 včelstev

Objednával si u mne 20 oddělků včelař kterému padlo 100 včelstev na Havličko-brodsku. Když jsem se ptal zda na varoazu řekl že né že mu na podložce zůstaly mrtvé včely, že to byla asi otrava.

Mimo vlastní organizace jsou to však jen nepotvrzené nepřesné informace.

Teplý listopad prosinec a polovina ledna bude mít vliv na vyšší spotřeu zásob a tím i na úhyny z hladu.
J.B.
Do jara se asi nic přesného nemůžeme dovědět.

Já k velké spokojenosti používám Formidol před nasazováním medníku. Není třeba řešit shánění kyseliny, aplikátoru a je nato dotace. Jednoduchá aplikace. Výsledek je ve svém důsledku stejný. Samozřejmě patříte li mezi obdivovatele všeho západního tak všechno krom toho formidolu je lepší ( u nás máme jen blbce :-)) ).

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Hric M. <hric.m/=/seznam.cz>
> Předmět: Kyselina mraven??
> Datum: 30.1.2012 09:16:42
> ----------------------------------------
> Zdravím. Chtěl bych na jaře přeléčit KM, nikdy jsem kyselinu nepoužíval.
> Proto prosím o radu. Použit KM 65% a akrátkodobý odpařovač-houbičky, nebo
> KM 85% a dlouhodobý odpařovač.Kdo má skušenost, poraďte. U nás střed.
> morava od konce října zima po celou dobu, nejvíce 5 stupňů, plus. Včely
> venku nebili. Dík.
>
>
>

Já si myslím, že se s tím příliš patláte. Jedno rčení říká " čím víc se do hovna štárá, tím víc smrdí" Dejte jim přes zimu pohov a klid, a co nedokázalo přežít do jara, stejně nestálo za nic. Nechte taky něco na přirozeném výběru. Rozmnožujte pak s toho co vám zbylo. Jeto sice hodně zastaralá metoda ale stále ta nejlepší. Ještě mně tak napadlo kdybych chtěl rychle zvednou stavy, Tak bych asi dal přednost skupováním včelstev po těch dědulech. Určitě bych tak svýšil biodiverzitu na stanovišti mnohem lépe jak nákupem oddělků s pochybnými matkami. Pro mne je každá matka která nepřežila zimu neprověřená tudíž pochybná.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: leton? ?hyny v?elstev
> Datum: 30.1.2012 10:03:17
> ----------------------------------------
> Také by mne zajímal vývoj úhynů.
>
> A proto jsem se ptal ve vlastní Z organizaci a vedlejší Z organizaci ale
> nic konkrátního jsem se nedozvěděl.
> " Leze to z každého jak z chlupaté deky. "
>
> Začnu u sebe, 25 včelstev,Praha, přez poměrně vysoké spady roztočů průměrně
> přes 1000 mi nic nepadlo ale asi čtvrtina včelstev zeslábla a sedí na 4
> uličkách.
>
> Nejbližšímu kolegovi postupně se vytratilo z 34 včelstev 14 včelstev.
> Jeho poslední komentář asi před týdnem : u dvou včelstev včely opustily
> kroužek vybíhajícího plodu a hrstka se jich přesunula ke stropu.( jako by
> se toho plodu bály.)
> U dalších členů naší ZO odešlo asi 1-2 včelstva z pěti.
>
> Na schůzi vedlejší organizace jsem se dozvěděl o uhynech z dalších
> vedlejších organizací a to počty 2x50 včelstev
>
> Objednával si u mne 20 oddělků včelař kterému padlo 100 včelstev na
> Havličko-brodsku. Když jsem se ptal zda na varoazu řekl že né že mu na
> podložce zůstaly mrtvé včely, že to byla asi otrava.
>
> Mimo vlastní organizace jsou to však jen nepotvrzené nepřesné informace.
>
> Teplý listopad       prosinec a polovina ledna bude mít vliv na vyšší spotřeu
> zásob a tím i na úhyny z hladu.
> J.B.
> Do jara se asi nic přesného nemůžeme dovědět.
>
>
>

Hlavne u formidolu mosis do vcel 3 krat.

2012/1/30 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>

> Já k velké spokojenosti používám Formidol před nasazováním medníku. Není
> třeba řešit shánění kyseliny, aplikátoru a je nato dotace. Jednoduchá
> aplikace. Výsledek je ve svém důsledku stejný. Samozřejmě patříte li mezi
> obdivovatele všeho západního tak všechno krom toho formidolu je lepší ( u
> nás máme jen blbce :-)) ).
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Hric M. <hric.m/=/seznam.cz>
> > Předmět: Kyselina mraven??
> > Datum: 30.1.2012 09:16:42
> > ----------------------------------------
> > Zdravím. Chtěl bych na jaře přeléčit KM, nikdy jsem kyselinu nepoužíval.
> > Proto prosím o radu. Použit KM 65% a akrátkodobý odpařovač-houbičky, nebo
> > KM 85% a dlouhodobý odpařovač.Kdo má skušenost, poraďte. U nás střed.
> > morava od konce října zima po celou dobu, nejvíce 5 stupňů, plus. Včely
> > venku nebili. Dík.
> >
> >
> >
>

Porad mi unika u prispevku R.Polaska zuzovani cesen u nastavkoveho ulu.Horni nastavek plny zasob,spodni plny plodu a zasobnich vencu nad plodem,vcely porad jeste v podmetu.Jake zuzovani?Co toto nesplnuje,nema narok na zazimovani.Pak nemusim mit strach,ze bude neco vyloupeno.

Mám dotaz na pana Dvorského k odpařovačům Nass....Pokud si dobře pamatuji, tak před časem jste někde uváděl, že na výrobu náhradních knotů používáte pivní tácky. Lze použít livoblné, nebo se nějak liší a máte odzkoušený konkrétní druh (třeba bez potisku, nebo postisk jen z jedné strany, konkrétní výrobce a pod). Předem dík za odpověď.

proč by to měl být problém? Mám česno 3,5 cm po celé šířce dna. Není přece problém vyrobit ze dřeva česnovou vložku. Na to stačí pila, pilka a dláto nebo ještě lépa pila se stavitelnou výškou řezu. Pak není problém průlez pro jednu včelu do vložky "vyfrézovat". U zasíťovaného dna není problém s nedostatkem vzduchu.

Ahoj, oceňuji, konečně někdo otevřený.... Tak se přidám. Kamarád učitel včelařství Jižní Morava přežívají asi 3 z10 včelstev a ještě slabé - důvod jeho chyba, varoáza. U mě u Pardubic zatím kusé informace od včelařů, že mají slabší včely. U mě padlo 1 včelstvo, které dlouho měnilo matku - celé podletí a nevychovaly zimující generaci. Jinak zesláblo varoázou jedno včelstvo už někdy v říjnu, zimující pouze na medu. Jinak jsou nějaké rozdíly v síle, ale většinou zdůvodnitelné: Na jednom stanovišti řádily rejsci, o víkendu jsem rozebral 2 včelstva (-3 st. teplota) jedno měnilo matku tichou výměnou v srpnu, ale už v sezóně jsem měl určité výhrady. jelikož mám tiché výměny rád, nechal jsem je, včelstvo stažené asi na 7 rámcích, ale jen 1.5 nástavku 39*17. Včelstvo vedle, taky v 5ti nástavcích, rejska jsem vyhnal a dal kus mateří mřížky do česna, akorát jsem sundal 2 nástavky a včely všude(i na zemi....hrůza). Včelstvo obsedá 3.5 NN 39*17 8-9 rámků... nádhera. Už se těším, jak mně zase někdo napíše, že to není možné a co s tím, že se stejně na jaře vyrojí. Nevyrojí a od takového bude 50-70kg +2 pěkné oddělky... Roztoči dobré, pár jsem jich našel, ale málo. U silných včelstev se může stát, že někde jeden dva zůstanou a pak při oteplení spadnou. Mírný prolet byl 31.12.2011.
I když většinu ztrát by měli včelaři již vědět, protože úhyn na silnou varoázu je typický v měsících září- říjen, na jaře budou bojovat se slabochy, pokud napadení nebylo kritické. Samozřejmě bude prospěšné se podělit o informace, jak to vypadá před rozkvětem třešně...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: leton? ?hyny v?elstev
> Datum: 30.1.2012 10:03:15
> ----------------------------------------
> Také by mne zajímal vývoj úhynů.
>
> A proto jsem se ptal ve vlastní Z organizaci a vedlejší Z organizaci ale
> nic konkrátního jsem se nedozvěděl.
> " Leze to z každého jak z chlupaté deky. "
>
> Začnu u sebe, 25 včelstev,Praha, přez poměrně vysoké spady roztočů průměrně
> přes 1000 mi nic nepadlo ale asi čtvrtina včelstev zeslábla a sedí na 4
> uličkách.
>
> Nejbližšímu kolegovi postupně se vytratilo z 34 včelstev 14 včelstev.
> Jeho poslední komentář asi před týdnem : u dvou včelstev včely opustily
> kroužek vybíhajícího plodu a hrstka se jich přesunula ke stropu.( jako by
> se toho plodu bály.)
> U dalších členů naší ZO odešlo asi 1-2 včelstva z pěti.
>
> Na schůzi vedlejší organizace jsem se dozvěděl o uhynech z dalších
> vedlejších organizací a to počty 2x50 včelstev
>
> Objednával si u mne 20 oddělků včelař kterému padlo 100 včelstev na
> Havličko-brodsku. Když jsem se ptal zda na varoazu řekl že né že mu na
> podložce zůstaly mrtvé včely, že to byla asi otrava.
>
> Mimo vlastní organizace jsou to však jen nepotvrzené nepřesné informace.
>
> Teplý listopad       prosinec a polovina ledna bude mít vliv na vyšší spotřeu
> zásob a tím i na úhyny z hladu.
> J.B.
> Do jara se asi nic přesného nemůžeme dovědět.
>
>
>

Nevíte, čím se dá vyčistit zašlá hliníková konev

My máme v ZO dva včelaře co přišly o včelstva, jeden to svedl na druhého včelaře, že mu je včely vyloupily, přišel o cca 30 včelstev a druhý našel mrtvolky v podmetu, tak říká, že mu je někdo otrávil, měl cca 15 včelstev.
Toho druhého mám cca 800m a ještě jeden včelař je mezi námi. No a já jsem měl u jednoho včelstva náhlý nárust spadu v září a na tom stanovišti co je mezi námi to bylo podobné u všech včelstev. Takže bych to tipnul na varroázu a následnou loupež, proto ty mrtvolky.

V obchodech s barvy-laky jde koupit ocelová vlna na broušení. Je to hodně jemná vlna prodávana v takovém chomáči. Známí s obchodem se starožitnostmi to používá na čištění stříbra a podobného zboží.
A nebo ovčí rouno na kotouč na vrtačku nebo uhlovou brusku a brousící pastu.

Zvlastni na co vsechno dokazi vcelari zimni uhyny na varoazu svalit...Bude li to takhle s nemohoucnosti vcelaru pripravit od srpna poradna a zdrava vcelstva k zazimovani,nejspis se v brzke dobe vyprofiluje skupina vcelaru,kteri dokazi zazimovat velky pocet kvalitnich oddelku a na jare je vyhodne prodat ostatnim...JosPr.

Záleží, jak moc je zašlá. Jestli jen povrchově, nemusí se podle mně nic zvláštního shánět, stačí dávka kvalitnějšího písku na nádobí, kvalitní hadřík a půlhodinka práce někde v koupelně nad vanou.
Pokud v konvi zkvasily zbytky medu a ty se zažraly do kovu do hloubky, je to něco jiného. Tam bude nutné ubrat určitou vrstvu kovu . Třeba šmirglem nebo tou drátěnkou. Možná by šlo strčit tam pár kilo větších kamínků a delším otáčením nebo vibrací vnitřek konve omlít.

Každopádně to bude pěkně špinavá práce, broušený hliník silně špiní.

Já to hravě vyřešil novým 40l sudem z Pastimexu v Prostějově za 116 kč a konev jsem prodal ve sběru za 12kč/kg
Tak, že z toho vyplývá že se takové pracné čištění nevyplatí. Konev + čistící prostředek a jste na nule

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Hlin?kov? konev
> Datum: 31.1.2012 08:33:06
> ----------------------------------------
> Záleží, jak moc je zašlá. Jestli jen povrchově, nemusí se podle mně nic
> zvláštního shánět, stačí dávka kvalitnějšího písku na nádobí, kvalitní
> hadřík a půlhodinka práce někde v koupelně nad vanou.
> Pokud v konvi zkvasily zbytky medu a ty se zažraly do kovu do hloubky, je
> to něco jiného. Tam bude nutné ubrat určitou vrstvu kovu . Třeba šmirglem
> nebo tou drátěnkou. Možná by šlo strčit tam pár kilo větších kamínků a
> delším otáčením nebo vibrací vnitřek konve omlít.
>
> Každopádně to bude pěkně špinavá práce, broušený hliník silně špiní.
>
>
>

Na broušení se jinak dají koupit vedle kovové vlny všelijaké brusné utěrky a podušky. Vedle obchodů s barvy a laky taky v obchodech s nádobím, v Kauflandu v příslušných regálech je takových věcí plno. Nebo v levném zboží.

Nedávno jsem koupil v sezónním výprodeji levných šuntů v levném zboží , spíš ze zvědavosti, balení asi 10 brusných podušek na nádobí. Houbička molitanu asi 4 x 8 cm a na ní zespodu nalepena brusná poduška. Zaujalo mě, že je vzhledem i barvou velice podobná brusným utěrkám, které jsme asi před 10 roky brali od firmy 3M na přebrušování barvy v lakovně. U té utěrky je proti brusnému papíru velká výhoda v tom, že má větší kapacitu.
Vyzkoušel jsem teď a skutečně hliník cídí velice dobře.