Včelařská konference

Propagátor polystyrenových úlů pražský včelař přítel Smělý, snad si to jméno pamatuji dobře, tvrdil, že v jeho úlech i ta troška tepla uvolněná chumáčem v zimě dokáže vyhřát celý nástavek. Takže zóna kondenzace vlhkosti měla být u něho až někde dole, kde vlhká voda neškodí. Ale ten měl úly nějak z 8 - 10 cm silných polystyrenových desek. Pokud měl takhle silný i strůpek, bylo by to teoreticky možné. U tenčích desek a navíc kde je pěnová hmota uzavřena do nějakých dřevěných rámů to asi možné není.

Já bych sázel na propustný stůpek. Na strůpku silonové síto a v době, kdy včely nemají mít plod, na podzim, v zimě na sítu centimetr, půl centimetru silné filcové uteplivky nebo odpovídající izolační a vlhkosti propustný materiál. Nad ním přirozeně volno a možnost větrání. To by mělo spolehlivě zaručit odchod veškeré vlhkosti. V době, kdy je třeba využít teplodržností polystyrénového úlu, ušetřit včelám enegii potřebnou na udržení teploty plodu, v předjaří a na jaře strůpek pořádně utěsnit a nějaké plesnivění prostě přejít. Podmínky se v té době dají vylepšit zase těmi vlhkosti propustnými uteplivkami, které do sebe v té době natahují vodu. Je třeba v pravidelných krátkých intervalech, třeba co týden, uteplivky obracet, aby se suchá horní část dostala dolů a spodní nasáklá vlhkostí nahoru, kde proschne.