Včelařská konference

Omlouvám se ještě jednou a čitelněji s mezerami mezi slovy..

> Ještě se znovu přidám kvůli hřebenům. Slyším často, že je potřeba, aby byl
> hřeben i dole, zvláště pro kočování. Slyším to samozřejmě od lidí, kteří hřebeny
> nemají, mezerníky nebo Hofmany je štvou a nechtějí si připustit, že udělali chybu,
> nešli s vývojem vpřed a nemají hřebeny. Pro mě bylo rozhodnutí pořídit hřebeny
> velmi snadné, měl jsem Hofmany i mezerníky 39x24 a nadával jsem na obojí. Pan
> Volejník mi nabídnul jako revanš za pomoc při vytáčení udělat přes zimu nějaké
> nástavky lacino a tak jsem se ho zeptal, jak by to dělal on, kdyby měl dnes
> začít. O rámcích nehodlal diskutovat, řekl jedině hřebeny, rámky bez mezerníků s rovnými bočními
> loučkami. Hřebeny mají zásadní výhodu a to, že lze snadno vyjmout kterýkoliv
> rámek z úlu a dále třeba že při vytáčení se nepletou jako mezerníky či Hofmany...
> Pozor je nutné dávat pouze při vkládání mezistěn do úlu, aby visely svisle a
> včely je vystavěly dobře. Po pár dnech včely prostaví jednotlivá patra v
> souvislý celek, který se ani při kočování nepohne a to ani po rozebrání včel,
> tedy pokud neodstraníte voskové nástavby z rámků, ale to by udělal jenom
> opravdový nepřítel včel - ničit jim, co si pro sebe vybudovaly...
> K příspěvku Pepy: Dva roky porovnávám 11 a 10 rámků ve stejném nástavku čtvercového půdorysu a
> dílčí závěr (myslím, že je třeba 3-5 let ověřování než něco budu prezentovat) je, že
> při užších rámcích je méně vody v květovém medu a méně víček na plástech. To
> považuji za zásadní výhodu. Samozřejmě pro Vás, kteří máte ještě dvouprostorové
> úly, nebo jinak malé úly na teplou stavbu, pro Vás to může být dobré řešení
> zmenšující práci menším počtem rámků, ale nevyhnete se mřížkám, matky kladou i do 40mm širokých
> plástů, což mám také ze své praxe..
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: hoffman bocni loucky
> > Datum: 08.1.2012 16:11:42
> > ----------------------------------------
> > Nejednodušší rámek na výrobu je klasiský uložený v hřebenech bez mezerníků.
> Pro
> > použití nožů k odvíčkování lze loučky mít 22mm nebo do nástavku umísti o
> jeden
> > rámek méně aby včely mohly buňky vytáhnout.
> >
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: hoffman bocni loucky
> > > Datum: 04.1.2012 19:58:32
> > > ----------------------------------------
> > > Díky za nabídku Radku, ale já bych se chtěl držet mít rámek co
> nejjednoušší
> > > na výrobu a neřešit rozdílné tloušťky louček. Jde mi u takového rámku o
> > > seřezávání víček nožem, tak že vedu nůž po horní a dolní loučce. U
> > > langstrothova rámku s hoffmann loučkami je spodní loučka široká 19mm a při
> > > seříznutí nožem toho moc dole na vytočení nezůstává. Na vytahování rámku z
> > > hřebenu spíš uvažuji o upraveném rozpěráku.
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Jak poznám, že mi prodejce nenamíchal do medu cukr?

Ještě se znovu přidám kvůli hřebenům. Slyším často, že je potřeba, aby byl hřeben i dole, zvláště prokočování. Slyším to samozřejmě od lidí, kteří hřebeny nemají, mezerníky nebo Hofmany ještvou anechtějísi připustit, že udělali chybu, nešli s vývojem vpřed a nemají hřebeny. Pro mě bylo rozhodnutí pořídit hřebeny velmi snadné, měl jsem Hofmany i mezerníky 39x24 a nadával jsem na obojí. Pan Volejník mi nabídnu revanš za pomoc při vytáčení udělat přes zimu nějaké nástavky lacino a tak jsem se ho zeptal, jak by to dělal on, kdyby měl dnes začít. Kategoricky začal hřebeny arámky bez mezerníků s rovnými bočními loučkami. Hřebeny mají zásadní výhodu a to, že lze snadno vyjmout kterýkoliv rámek z úlu adále třeba že při vytáčení se nepletou jako mezerníky či Hofmany... Pozor je nutné dávat pouze při vkládání mezistěn do úlu, aby visely svisle a včely je vystavěly dobře. Po pár dnech včely prostaví jednotlivá patra v souvislý celek, který se ani při kočování nepohne ato ani po rozebrání včel, tedy pokud neodstraníte voskové nástavby s rámků, ale to by udělal jenom opravdový nepřítel včel - ničit jim, co si pro sebe vybudovaly...
Dva roky porovnávám 11 a 10 rámků ve stejném nástavku čtvercového půdorysu a dílčí závěr (myslím, že je třeba 3-5 let ověřování než něcobudu tvrdit) je, že při užších rámcích je méně vody v květovém medu a méně víček na plástech. To považuji za zásadní výhodu. Samozřejmě pro Vás, kteří máte ještě dvouprostorové úly, nebo jinak malé úly na teplou stavbu, pro Vásto může být dobré řešení zmenšující práci menším počtem rámků, ale matky kladou i do 40mm širokých plástů, což mám také ze své praxe..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: hoffman bocni loucky
> Datum: 08.1.2012 16:11:42
> ----------------------------------------
> Nejednodušší rámek na výrobu je klasiský uložený v hřebenech bez mezerníků. Pro
> použití nožů k odvíčkování lze loučky mít 22mm nebo do nástavku umísti o jeden
> rámek méně aby včely mohly buňky vytáhnout.
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: hoffman bocni loucky
> > Datum: 04.1.2012 19:58:32
> > ----------------------------------------
> > Díky za nabídku Radku, ale já bych se chtěl držet mít rámek co nejjednoušší
> > na výrobu a neřešit rozdílné tloušťky louček. Jde mi u takového rámku o
> > seřezávání víček nožem, tak že vedu nůž po horní a dolní loučce. U
> > langstrothova rámku s hoffmann loučkami je spodní loučka široká 19mm a při
> > seříznutí nožem toho moc dole na vytočení nezůstává. Na vytahování rámku z
> > hřebenu spíš uvažuji o upraveném rozpěráku.
> >
> >
> >
>
>
>

Nejednodušší rámek na výrobu je klasiský uložený v hřebenech bez mezerníků. Pro použití nožů k odvíčkování lze loučky mít 22mm nebo do nástavku umísti o jeden rámek méně aby včely mohly buňky vytáhnout.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: hoffman bocni loucky
> Datum: 04.1.2012 19:58:32
> ----------------------------------------
> Díky za nabídku Radku, ale já bych se chtěl držet mít rámek co nejjednoušší
> na výrobu a neřešit rozdílné tloušťky louček. Jde mi u takového rámku o
> seřezávání víček nožem, tak že vedu nůž po horní a dolní loučce. U
> langstrothova rámku s hoffmann loučkami je spodní loučka široká 19mm a při
> seříznutí nožem toho moc dole na vytočení nezůstává. Na vytahování rámku z
> hřebenu spíš uvažuji o upraveném rozpěráku.
>
>
>

Závěr té poslední věty bych napsal takto "více než konečné zabalení v nesterilních podmínkách.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Technologick? vybaven? p?i pln?n? medu ze dvora
> Datum: 08.1.2012 13:50:14
> ----------------------------------------
> Tak to nebude o prostorech a drahou technologii lze nahradit důsledností,
> pečlivostí a pozorností při práci s teplotou. To překročení limitu HMF o
> 10mg/kg není podle mě nic fatálního a stát se to může. Měli bychom se toho
> vyvarovat a já si dávám při rozehřívání medu veliký pozor, ale myslím, že
> je to ve výsledku v porovnání s jinými prohřešky na potravinovém trhu
> docela banalita. Také si uvědomuji, že je zde obecně dobudoucna prostor pro
> zlepšení kvality, nicméně to podle mě vůbec nesouvisí s prostory a tedy
> "prodeji medu ze chléva", jak se zde píše. Neztotožňuji se z tím, když
> někdo klade nezměrný důraz na hygienické požadavky při finálním zabalení
> potraviny a neuvažuje přitom, že této fázi předchází množství úkonů při
> produkci medu, kdy se rámky s medem různě povalují všude možně a nikoho ani
> nenapadne to řešit. Stejně tak mě kolikrát zaráží naivita dnešních lidí,
> kteří nakupují ve velkých supráčích a megáčích zboží s odkazem na
> kontrolovanou kvalitu a hygienu, aniž by si uvědomovali, že med musel
> nejdříve někdo vyrobit, vytočit, zabalit do konve nebo sudu a odvézt do
> výkupu. Všechny tyto fáze se netýkají konečného spotřebitelského balení a
> přesto ovlivňují výsledný produkt více než konečné zabalení ve sterilních
> podmínkách.
>
>
>

"No na zimu jsem je chtel stahovat taky ( ten zbytek dneska, nebo behem tydne
presunu k domu) , ale nejak mi to nevyslo. Vlete na ne jem obcas nekdo hazi
kameny z dalky, ale v zime se osmeluji vic. "

Na druhé straně i na stanoviště včelstev přes léto v lese mám už dlouho ustálený názor. V žádném případě nesmí být v dohledu nějaké silnice, hlavně ne frekventovanější, kde jezdí plno lidí nebo být v dohledu nějaké cesty či pěšiny, kde chodí lidi z hospod či mládež z diskoték a podobně. Takové umístění kdysi bohužel "okořenilo" ukončení včelaření jednomu kolegovi 500 metrů od mého včelína v lese. Dokud cesta, u které měl včelín, byla obyčejná polní blátěná a kromě místních málokomu známá , byl v pohodě. Jak se tam na začátku 80 let položil asfalt a začalo se to využívat jako zkratka mezi vesnicemi a jako cesta pro mládež na diskotéku u vody kousek dál, měl tam nevítanou návštěvu tak každých půl roku. A protože ti chuligáni zřejmě čekali podle vnějšího vzhledu chatu s nádobím, potravinami a dalším vybavením, ne jenom čistě včelín , prováděli mu tam spousty nepříjemnosti, jako že vysypali a pomočili cukr připravený na krmení na zimu a podobně....Byl to totiž panelákový včelař, neměl kromě malé zahradní chatky v zahradkářské osadě žádné jiné prostory a tak všechno ke včelaření musel skladovat ve včelíně. Skončilo to tak, že les stát vrátil původnímu majiteli a ten ho tam nechtěl, tak včelaření ukončil. Měl už nějak přes 70 a už neměl energii začínat na nějakém jiném místě.
Mně vykradli včelín v té době jen jednou a to tehdy, když majitel lesa po restituci vysekal okraj lesa. Takže včelín začal být asi tři roky vidět z dálky z té cesty.

Tak to nebude o prostorech a drahou technologii lze nahradit důsledností, pečlivostí a pozorností při práci s teplotou. To překročení limitu HMF o 10mg/kg není podle mě nic fatálního a stát se to může. Měli bychom se toho vyvarovat a já si dávám při rozehřívání medu veliký pozor, ale myslím, že je to ve výsledku v porovnání s jinými prohřešky na potravinovém trhu docela banalita. Také si uvědomuji, že je zde obecně dobudoucna prostor pro zlepšení kvality, nicméně to podle mě vůbec nesouvisí s prostory a tedy "prodeji medu ze chléva", jak se zde píše. Neztotožňuji se z tím, když někdo klade nezměrný důraz na hygienické požadavky při finálním zabalení potraviny a neuvažuje přitom, že této fázi předchází množství úkonů při produkci medu, kdy se rámky s medem různě povalují všude možně a nikoho ani nenapadne to řešit. Stejně tak mě kolikrát zaráží naivita dnešních lidí, kteří nakupují ve velkých supráčích a megáčích zboží s odkazem na kontrolovanou kvalitu a hygienu, aniž by si uvědomovali, že med musel nejdříve někdo vyrobit, vytočit, zabalit do konve nebo sudu a odvézt do výkupu. Všechny tyto fáze se netýkají konečného spotřebitelského balení a přesto ovlivňují výsledný produkt více než konečné zabalení ve sterilních podmínkách.

Dne Saturday 07 of January 2012 16:09:29 R. Poláek napsal(a):
> To je jedna ze situací, kdy si člověk přeje, aby se tam ten pachatel
> objevil, za účelem vykonání příslušné tělesné újmy na obličeji pachatele
> nebo i jinde. I když v praxi by z toho asi nebylo nic jiného než problémy.

No presne tak, leda mit jeste vetsi problemy a nedej boze s rasovym podtextem
( a nemam na mysly rasu kranky ).


> Taky kvůli takovým věcem jsem před cca 20 - 15 lety začal omezovat
> včelaření, samostatně umístěné úly venku v lese přes zimu se mně zdály dost
> rizikové , včelíny či včelníky drahé a v létě mít úly v lese a v zimě doma
> na zahradě by šlo tak maximálně s 15 - 20 úly.


No na zimu jsem je chtel stahovat taky ( ten zbytek dneska, nebo behem tydne
presunu k domu) , ale nejak mi to nevyslo. Vlete na ne jem obcas nekdo hazi
kameny z dalky, ale v zime se osmeluji vic. Zena mi rikala , at zavolam
policii - tak jsem ji pripomel vysetrovani , kdyz nas vykradli doma. Strata
casu a jeste provedli zapis protokolu tak hezky, ze nam pojistovna nedala
nic.

No zrovna predelavam vysokozdvizny zarizeni z jesterky na traktor, takze budu
pro prevozy mobilnejsi a rychlejsi a na zimu pekne pred dum.



--



S pozdravem

Jan Cervenka

Není se ci divit. U nás to již začalo v roce 1991.
http://uloz.to-stahuj.cz/tomas-klus-panu-bohu-do-oken/
To je z dneška. Tak se nemůžeme divit.
JK

Bohuzel smutna realita dnesnich dnu,cimdal vic debilu,kteri si nevazi niceho.Nasi ZO jeden takovy vul rozebral spolkovy vuz,prva ukradl dvere,pak si koulel domu na topeni uly! Nastesti ho lupla policie..JosPr

Tohle je totální debilismus

To je jedna ze situací, kdy si člověk přeje, aby se tam ten pachatel objevil, za účelem vykonání příslušné tělesné újmy na obličeji pachatele nebo i jinde. I když v praxi by z toho asi nebylo nic jiného než problémy.
Taky kvůli takovým věcem jsem před cca 20 - 15 lety začal omezovat včelaření, samostatně umístěné úly venku v lese přes zimu se mně zdály dost rizikové , včelíny či včelníky drahé a v létě mít úly v lese a v zimě doma na zahradě by šlo tak maximálně s 15 - 20 úly.

Tak jsem byl v lese zkontrolovat , co se deje s uly, predevcirem jsem sbiral
vika a semtam nastavky , sice jsem videl i rozbite ramky, ale hned me to
netrklo.... Nejaky dobrak na Silvestra se zabavil tim, ze otvital vika ulu,
vyjmul 1-3 ramky a misto nich "zakrmoval" petardama. Neshorelo nic (jen
trochu plastvi okolo), byly to ty bouchavy.

Jako by nestacilo defakto 70% uhyn na varoa.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

"Jasmin nahokvětý je pro včely atraktivní.Ovšem jen tehdy,když se
sejde termín kvetení
s počasím vhodným k proletu.Z toho plyne,že kdo může sází. "

Já myslím, že takové ty "zimní" kytky moc velkou cenu pro včely nemají. Spíš naopak mohou i škodit, podnítit v době oblevy k většímu plodování.

Já mám dobré zkušenosti s lískou. Mám na zahradě více keřů více různých druhů, které práší v rozdílnou dobu a když se jejich prášení sejde s prvními prolety, je to hukot.
Potom mám dobré zkušenosti s ranými cibulovinami, sněženkami, bledulemi a potom krokusy. Téměř vždy se jejich doba květu kryje s prvními prolety. Zvláště krokusy jsou pro včely každý rok a včely na ně intenzívně létají.
A potom mám dobré zkušenosti s petrklíči. Taky velice spolehlivě kvetou v době tak týden až 3 týdny po prvním proletu. A na zahradě na ploše pod listnáči by neměl být problém je dělením trsů nebo i vyséváním semen poměrně rychle rozmnožit až do monokulturních záhonů. A z květů je kvalitní jarní čaj, přitom ve volné přírodě je problematické je sbírat, protože jsou chráněny.

Problém je v rozdílu technologie při prodeji medu ze dvora a při prodeji "průmyslově" zpracovaného medu vykupovaného od včelařů.

Včelař ze dvora rozehřeje vědro ztuhlého medu na 45 st C do polotuhého stavu, med naběračkou nacpe do sklenic a má hotovo. Poškození medu teplem je minimální.

Při výkupu včelař ohřeje med ve vědrech , aby ho mohl přelít do 200 litrového sudu, ve kterém se vykupuje. Už při tom ohřevu se nejspíš s tím medem nemazlí. Sudy potom jsou třeba venku na mrazu. Zpracovatel potom musí dávku od každého včelař individálně rozehřát, aby ji mohl rozmíchat a vzorek medu na kontrolu kvality a stanovené ceny byl stejnoměrný. Málo kvalitní medy odmítne, kvalitnější vezme. Pak možná med uloží do skladu a ten zase ztuhne, což je potom další rozehřívání. Nakonec musí vzít 5 či 20 tun či kolik je jedna technologická dávka toho zařízení, to všechno musí rozehřát a zhomogenizovat, neboli med z té dávky musí být ve všech sklenicích úplně stejný. Zároveň musí med přefiltrovat, jednak aby odstranil nečistoty od včelařů a taky bývá zvykem odfiltrovat pyl přítomný v medu. Na toto musí mít buďto med rozehřátý na poměrně vysokou teplotu, aby byl dostatečně řídký nebo musí mít speciální zařízení s velmi vysokými tlaky, aby mohl filtrovat med chladnější a hustší. Takže při zpracování vykupovaného medu med musí projít několika ohřevy, z toho ten technologický musí být na poměrně vysokou teplotu. Takže pravděpodobnost poškození medu je velká. Odhaduji taky, že zpracovatel přimíchává do takových medů med s vyšším obsahem vody nebo možná rovnou dolívá vodu proto, aby ta dávka měla obsah vody na horní hranici, potom by ten med měl být tekutější a nemusel by se při zpracovávání tolik ohřívat.

Je tady ještě možnost průmyslově zpracovávat med od velkovčelaře. Technologická dávka, třeba těch 5 - 20 tun, se může najednou vytočit a ihned ještě v tekutém stavu promíchat a přefiltrovat. Nasadit do medu krystalizační jádra pro řízenou krystalizaci do pastovitého stavu, nechat proces krystalizace rozběhnout a v polotuhém stavu dávkovat do sklenic k prodeji. Takový med by byl potom ohříván minimálně a kvalitou by tak mohl klidně konkurovat nejlepšímu medu prodávanému ze dvora.

Znám pana Kúta osobně, věřte že nemá problém s kvalitou jako takovou, ale s vlastním způsobem balení, resp. ohřívání- prostě med připálil.
Chybí mu správné stojové vybavení technologií.Ale kdo ji dnes má, všichni sice plníme med ale takněja na koleně. Pokud neumím kvalitně ztekutit a zabalit, pak to raději dělat nebudu.
Jak je ošetřeno dnešní plnění ze dvora- vyženu kozu s chlívku, odstavím motorku z garáže a mám ideální prostory ne???????? To je bohužel princip pravidel dnešní legislativy---------Prodej medu z Chléva..........

podrobnosti na http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/grafika/2012/01/05/seznam-nekvalitnich-potravin-vysledky-kontrol/?cid=727636

toto je komplet prehled

http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1034966&docType=ART&nid=11343

toto nieje prvy krat co jsg dodava falsovany med do obchodnej siete...a k tym medovinam,tie co zberaju zlate medaily po svete su medoviny sladke,pred kvasenim zarabane na 33 stupnov sladkosti..

http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/grafika/2012/01/05/seznam-nekvalitnich-potravin-vysledky-kontrol/?cid=727636

Ty návody jsou k dosažení skoro všude. Dají se získat od každého výrobce kvasinek, stáhnout z jejich webů, najít v knihách o kvašení a o potravinách. Postupy na medoviny se v podstatě liší jen složením koření či způsobem "vložení" těch příchutí do medoviny. Není nic jednoduššího pro první výrobu než si nějaké postupy stáhnout a řídit se jimi.
Co se týká koncentrace, z každých 2 kil cukrů vložených do 100 litrů nápoje vznikne kvašením zhruba 1 % lihu. U medu je toho potřeba o něco víc, protože med obsahuje vodu a pár procent nezkvasitelných příměsí. Co se týká lihu, kvasinky se bouřlivě množí a bouřlivě kvasí do cca 8 % koncentrace lihu. Do cca 12 % svoji činnost postupně zpomalují. Nad 12 % lihu se už nemnoží, jen pomalu dokvašují. Nad 14 - 16 % lihu kvasinky hynou, podle toho, jak hluboce prokvášející jsou vyšlechtěny.

Preposielam Vam clanok o vyrobe medoviny od mojho kamarata z Kosice, Gabiho Kominka, velkeho priatela pana Turcaniho, ktoreho zaroven srdecne pozdravujem. Clanok bol uverejneny davnejsie na www.vcely.sk

Nech sa dozvedia Tí, ktorých sa to týka, aby vyskúšali výrobu medovo sladkej medoviny. Medovina nie je destilát z medového vína, ale vzniká kvasením roztoku medu a vody, špecialne pred tým upraveným. Patent na výrobu medoviny nemožno žiadnemu výrobcovi zazlievať, pretože je to jeho duševné vlastníctvo.
Základné druhy medoviny :
Tradičná medovina- vyrobená za pomoci medu, vody a kvasiniek
Cýser –aplikacia medu a čistej jablčnej šťavy
Pyment – medovina vyrobená prídavkom hroznovej šťavy
Melomel – medovina s prídavkom nakrájaného ovocia, šťavy, okrem jablk
Metheglin – je medovina s koreninami a bylinkami / orechy a pod /

Tajomstvo výroby medoviny Metheglin podľa G.M.K . V prípade , že chceme urobiť suchú medovinu, koncentracia sacharidov má byť 20 – 25 NM.
Pri výrobe sladšej odporúčam koncentráciu 28 – 32 NM.
Príprava : týždeň pred varením medoviny typu Metheglin rozpustím 2 dcl medu v 1 litri vody. Povaríme cca 2 hod zberáme penu / vyzrážané bielkoviny/. Po vychladnutí pridáme jeden sáčok kvasiniek. Najlepšie sú špecialne na medovinu, nízkoteplotné, môžu sa použiť aj vinné Tokaj, Malaga. Odložíme na teplé miesto.
Prípravu samotnej medoviny začneme rozpúšťaním medu vo vode. Na 50 litrov vody 18 kg medu, alebo 3,5 kg medu rozpustíme vo vedre a dolejeme 10 litrov vody. Pridáme odviečkovance, trochu propolisu oškrabaného z rámikov. Varíme cca 2 hod. Miernym varom a stále zberáme penu. Pridáme do vriaceho roztoku v gáze zabalenú tyčinku škorice, 15 ks klinčekov, lyžicu suchej mäty priepornej, trochu paliny pravej / alebo drogy nahradíme 2 lyžicami suchého čaju Stomoran /.
Po vychladnútí odstranime vosk, stáčame cez gázu do demižona , pridáme s pred týždňa pripravený nálev s kvasiniek. Po vykvasení stáčeme do demižónov a odložime do tmavej miestnosti. Keď to urobíme koncom augusta na vianoce je medovina Meteglin dozretá. Potom ju stáčame do fliaš, je dobré do každej flašky pridať štamperlík liehu, alebo kalvadosu, tak vydrží aj 10 rokov.
Gabriel M.Kominek
< ------------ Pôvodná správa ------------
< Od: a.turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
< Predmet: Re: Re: medovina
< Dátum: 02.1.2012 14:29:04
< ----------------------------------------
< Pre J.B. medovina.sk/o-medovine
< Medovina musí byť primerane sladká, príjemná s vôňou po mede, má mať 14obj
< % alkoholu, ak ho nemá, musí byť podľa normy alkohol dodaný na 14 obj.%
<
<
<

Upřesni

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of ali a miri
Sent: Friday, January 06, 2012 9:52 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: kvalita medu

Staženo z centrum.cz,

Staženo z centrum.cz,

Med lesní 250g šarže L11.08.14
Kaufland, Svatoborská, Kyjov
Výrobce: JSG med, Na Roudné 443/18, Plzeň
Aktivita beta/gama/amylázy: zjištěno 32,9 jednotek/kg, limit je 5 jednotek/kg)

Med luční 500g šarže L.20.10.14
Penny Market, Brandlova, Kyjov
Výrobce: Grocery CZ, Praha 5
Delta d13C (max) - zjištěno -3,85 ‰, limit je max. +-2,1‰

Med horský 250g šarže L.21.12.13
Globus, Hradecká, Brno
Výrobce: JSG med, Plzeň
Aktivita beta/gama/amylázy: zjištěno 19,5 jednotek/kg, limit je 5 jednotek/kg

Med akátový 250g šarže L.29.11.13
Globus, Hradecká, Brno
Výrobce: JSG med, Plzeň
Delta d13C (max) zjištěno +4,3 ‰, limit je max. +- 2,1‰
Aktivita beta/gama/amylázy: zjištěno 33 jednotek/kg, limit je 5 jednotek/kg

Med lesní 500g
Tesco Stores, třída 3. května, Zlín
Výrobce: JSG med, Plzeň
Aktivita beta/gama/amylázy: zjištěno 23,2 jednotek/kg, limit je 5 jednotek/kg

Med květový 500g šarže L.16.09.14
Tesco Stores, třída 3. května, Zlín
Výrobce: JSG med, Plzeň
Delta d13C (max) zjištěno -3,8 ‰, limit je max. +- 2,1‰

Med květový - lipový 1000g šarže
L.18.12.13
Makro Cash & Carry, Zlín - Malenovice
Výrobce: JSG med, Plzeň
Aktivita beta/gama/amylázy: zjištěno 19,3 jednotek/kg, limit je 5 jednotek/kg

Med květový 1000g šarže L.01.08.14
Makro Cash & Carry, Zlín - Malenovice
Výrobce: JSG med, Plzeň
Delta d13C (max) zjištěno -5,96 ‰, limit je max. +- 2,1‰
Aktivivita bera-fruktofuranozidázy 12,5 % (limit max. 7%)
Aktivita beta/gama/amylázy: zjištěno 23,6 jednotek/kg, limit je 5 jednotek/kg

Med lesní 500 šarže L.08.03.14
Penny Market, Dvořákova, Hodonín
Výrobce: Grocery CZ, Praha 5
Delta d13C (max) zjištěno -2,92 ‰, limit je +-2,1%
Aktivita beta/gama/amylázy: zjištěno 12,4 jednotek/kg, limit je 5 jednotek/kg

Med luční 500g šarže L.01.04.13
Penny Market, Dvořákova, Hodonín
Výrobce: Grocery CZ, Praha 5
Delta d13C (max) zjištěno -2,22 ‰, limit je +-2,1‰
Aktivita beta/gama/amylázy: zjištěno 14,2 jednotek/kg, limit je 5 jednotek/kg

Pekařský med 900g (skleněná dóza) L.15.08.14
Makro Cash & Carry, Čestlice
Výrobce: JSG med, Plzeň
Delta d13C (max) zjištěno -3,84 ‰, limit je +- 2,1‰

STILLA FIORI Med květový akátový 500 g
Kaufland, Pilnáčkova, Hradec Králové
Distributor: Grocery CZ, Praha 5
Delta d13C (max) zjištěno 4,18 ‰, limit +- 2,1 ‰
Aktivita beta/gama/amylázy: zjištěn 24,2 jednotek/kg, limit je 5 jednotek/kg

ROYAL KITCHEN Med lesní 500 g šarže: L.30.03.14
Penny Market, Akademika Bedrny, Hradec Králové
Prodávající: Grocery CZ, Praha 5
Aktivita beta/gama/amylázy: zjištěno 21,8 jednotek/kg, limit je 5 jednotek/kg

Med luční 250 g L 15.04.2014
Tesco Stores, Rašínova třída 1669, Hradec Králové
Výrobce: JSG med Plzeň
Delta d13C (max) zjištěno -3,05 ‰, limit max. +-2,1 ‰)
Aktivita beta/gama/amylázy: zjištěno 25,7 jednotek/kg, limit je 5 jednotek/kg

Včelí med květový nektarový 250 g
Tesco Stores, Rašínova třída 1669, Hradec Králové
Výrobce: Moraviaprodukt - Češka, Lednice
Aktivivita beta-fruktofuranozidázy: zjištěno 101,5 jednotek/kg, limit je 20 jednotek/kg

Med včelí květový lesní 650g
AHOLD, třída Vítězství, Kunovice
Výrobce: Product Bohemia, Nová Ves u Chotěboře
Aktivivita beta-fruktofuranozidázy: zjištěno 182,2 jednotek/kg, limit je 20 jednotek/kg

Med květový 500g L14.10.13
Hruška, Mánesova, Bojkovice
Výrobce: JSG med, Plzeň
delta d13C (max.) zjištěno -2,52 ‰, limit je +-2,1 ‰

Květový smíšený med
Prodávající: Emil Rochl, Stánek na Tylově náměstí, Praha 2
Výrobce: Jaroslav Kůt, Zlatníky 60, Dolní Břežany
hydroxymethylfurfural zjištěno 50,3 mg/kg, limit je max. 40 mg/kg

Med květový akátový 900g L 1074
Prodávající: Eliška Soukupová, Gerská 2005/4, Plzeň
Výrobce: Včelpo, Obora 108, Skalice nad Svitavou
Aktivivita beta-fruktofuranozidázy: zjištěno 121,1 jednotek/kg, limit je 20 jednotek/kg

Med květový slunečnicový 900g L 1075
Prodávající: Eliška Soukupová, Gerská 2005/4, Plzeň
Výrobce: Včelpo, Obora 108, Skalice nad Svitavou
Hydroxymethylfurfural - zjištěno 52,6 mg/kg, limit je max. 40 mg/kg

Patram v pameti,ale taky jsem na nem vcelu nikdy nevidel.Kvete sice krasne,ale pro vcely vetsinou velmi brzy.JosPr

nevim nevim, ještě jsem u něj včelu neviděl
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Jasmin nahokvety
> Datum: 05.1.2012 14:28:24
> ----------------------------------------
> Jasmin nahokvětý je pro včely atraktivní.Ovšem jen tehdy,když se
> sejde termín kvetení
> s počasím vhodným k proletu.Z toho plyne,že kdo může sází.
>
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: "Jirka J." <jirka.junek/=/tiscali.cz>
> Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Předmět: Jasmin nahokvety
> Datum: 5.1.2012 - 11:22:24
>
> > Máte někdo zkušenosti, že by včely při zimním nebo
> > předjarním proletu
> > navštěvovaly Jasmín nahokvětý (jasminum
> > nudiflorum)? Dneska 5.ledna je u
> > nás na roudnicku v plném květu a včelky se
> > prolétávají, jak zde níže píše
> > JosPr. Jiné roky mi tento jasmín nakvétá někdy už
> > od poloviny prosince až
> > do konce března, podle počasí. Jirka
> >
>
>
>

Jasmin nahokvětý je pro včely atraktivní.Ovšem jen tehdy,když se
sejde termín kvetení
s počasím vhodným k proletu.Z toho plyne,že kdo může sází.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Jirka J." <jirka.junek/=/tiscali.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Jasmin nahokvety
Datum: 5.1.2012 - 11:22:24

> Máte někdo zkušenosti, že by včely při zimním nebo
> předjarním proletu
> navštěvovaly Jasmín nahokvětý (jasminum
> nudiflorum)? Dneska 5.ledna je u
> nás na roudnicku v plném květu a včelky se
> prolétávají, jak zde níže píše
> JosPr. Jiné roky mi tento jasmín nakvétá někdy už
> od poloviny prosince až
> do konce března, podle počasí. Jirka
>

Předně je třeba upozornit, že to chce mít možnost být u včel denně na odběr pylu. Chybou rozhodně nebude koupit bez pylochytu typ, ke kterému od výrobce můžeš dokoupit pylochyt později.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Odn?mate?n? dno s pe?ochytom alebo bez
> Datum: 05.1.2012 12:51:01
> ----------------------------------------
> To všem záleží jen na tobě, zda chceš od včel získávat i rouskový pyl Pokud ne
> tak je to zbytečný výdaj.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Stanislav <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Odn?mate?n? dno s pe?ochytom alebo bez
> > Datum: 05.1.2012 12:41:29
> > ----------------------------------------
> > AKO vieme pride nova sezona a aj nakup novych veci do sveta vcelstiev ako
> > nie este skuseny vcelar mam sancu zakupit odnimatelne dna s pelochytmi ak
> > mi niekto vie poradit v tejto veci ci mam zakupit dna s pelochytmi alebo
> > bez poprosim o radu mam 10 rodin dakujem
> >
> >
> >
>
>
>

To všem záleží jen na tobě, zda chceš od včel získávat i rouskový pyl Pokud ne tak je to zbytečný výdaj.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stanislav <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Odn?mate?n? dno s pe?ochytom alebo bez
> Datum: 05.1.2012 12:41:29
> ----------------------------------------
> AKO vieme pride nova sezona a aj nakup novych veci do sveta vcelstiev ako
> nie este skuseny vcelar mam sancu zakupit odnimatelne dna s pelochytmi ak
> mi niekto vie poradit v tejto veci ci mam zakupit dna s pelochytmi alebo
> bez poprosim o radu mam 10 rodin dakujem
>
>
>

AKO vieme pride nova sezona a aj nakup novych veci do sveta vcelstiev ako nie este skuseny vcelar mam sancu zakupit odnimatelne dna s pelochytmi ak mi niekto vie poradit v tejto veci ci mam zakupit dna s pelochytmi alebo bez poprosim o radu mam 10 rodin dakujem

http://hobby.idnes.cz/odhalili-musku-ktera-klade-vcelam-do-tela-vajicka-a-dela-z-nich-zombie-1gt-/hobby-zahrada.aspx?c=A120104_131438_hobby-mazlicci_mce

Máte někdo zkušenosti, že by včely při zimním nebo předjarním proletu navštěvovaly Jasmín nahokvětý (jasminum nudiflorum)? Dneska 5.ledna je u nás na roudnicku v plném květu a včelky se prolétávají, jak zde níže píše JosPr. Jiné roky mi tento jasmín nakvétá někdy už od poloviny prosince až do konce března, podle počasí. Jirka

Díky za nabídku Radku, ale já bych se chtěl držet mít rámek co nejjednoušší na výrobu a neřešit rozdílné tloušťky louček. Jde mi u takového rámku o seřezávání víček nožem, tak že vedu nůž po horní a dolní loučce. U langstrothova rámku s hoffmann loučkami je spodní loučka široká 19mm a při seříznutí nožem toho moc dole na vytočení nezůstává. Na vytahování rámku z hřebenu spíš uvažuji o upraveném rozpěráku.

http://www.rozhlas.cz/leonardo/zpravy/_zprava/998864

Ja jsem si jisty na beton,vcera rano jsem ty trosky z podlozek smetl...Nastesti,odpoledne na slunicku regulerni asi hodinovy prolet vcelstev,kdy vynosily vcelky z ulu mrtvolky a kdejake smeti..JosPr

Ja mám už dlhé roky šírku dolnej a hornej latky 21 mm a ešte k tomu do medníkov dávam len 9 plástov. Na hrote má otočný stojan, do ktorého plást upínam trojbodove, dva dole a tretím bodom je hrot otočnej skrutky s maticou, na ktorej je navarená priečna tyčka. Viečka zrezávam pílonožom. Aby som s nožom mohol stále pracovať, musím ho sem tam "pretiahnuť" a očistiť v drevenom hranole 4x4 cm so zárezom pre nôž. Obyčajná píla na drevo dlho asi 35-40 cm, zuby zaklepané do roviny a naostrené jednodnostranne a takisto naostrený rap píly. Ak na noži uschne med, tak ho očistím vodou a utriem.

Já mám horní loučky pouze 20mm, pokud chceš nějakou fotku, napiš e-mail adresu. Výhoda takového rámku je, že mohu kdykoliv bez obtíží vynadat kterýkoliv rámek z nástavku bez posunování ostatních, ušetří to hrozně moc času a nervů....
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: hoffman bocni loucky
> Datum: 04.1.2012 12:13:46
> ----------------------------------------
> Minulý rok jsem vyzkoušel v medníku hřebeny a je to asi o tom dostat do
> rukou naučený pohyb na vytahování toho prvního rámku. S hoffmanny mi to jde
> líp. Ale udělal jsem si do hřebenu rámky šířku 25mm a chtělo by spíš rámek
> tenčí tak 23mm. Začal jsem odvíčkovat nožem na hrotu a u šířky 25 občas
> musím vzít vidličku na pomoc. Ale asi si medníky na ty hřebeny předělám,
> ale na úplné rozhodnutí dám tomu ještě sezónu na zkoušku.
>
>
>

Minulý rok jsem vyzkoušel v medníku hřebeny a je to asi o tom dostat do rukou naučený pohyb na vytahování toho prvního rámku. S hoffmanny mi to jde líp. Ale udělal jsem si do hřebenu rámky šířku 25mm a chtělo by spíš rámek tenčí tak 23mm. Začal jsem odvíčkovat nožem na hrotu a u šířky 25 občas musím vzít vidličku na pomoc. Ale asi si medníky na ty hřebeny předělám, ale na úplné rozhodnutí dám tomu ještě sezónu na zkoušku.

Tak mě napadá, kdo si je jistý, že dnešní a zítřejší vítr nevyfouká z úlů vzorky měli pryč a tím je nezničí a proč si je jistý. Jaké opatření kdo využil?
Já jsem včera měl vybíral.

Nevím jestli jde o nízké nebo vysoké rámky, já svoje nízké hofmany
vyrábím bez horní drážky, proste od oka na střed boční loučky
prisponkuji horní a je to :)

Pokud bych chtěl dělat i horní drážku tak bych to zkusil nejdříve na
stolní pile, kde se dá nastavit hloubka prořezu......, ale to už tu
někdo popisoval.

petr j.



On 2.1.2012 20:31, vasek wrote:
> Dobry den,
> pochopil jsem jak na hoblovce vyrobit bocnice, ale jeste bych vas rad
> poprosil o radu jak upevnit horni frezku na vyrobu horni a spodni drazky,
> myslite, ze pujde frezka upevnit do skladaciho stolku na maflika. predem
> dekuji Kriz
>

Ještě bych k tomu dodal, že bych zvážil dělat užší rovné boční loučky a používat hřebeny místo Hoffmanských rámků...
S hřebeny jsem maximálně spokojený
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: hoffman bocni loucky
> Datum: 03.1.2012 10:07:56
> ----------------------------------------
> Asi je lepší přehodit operace - nejdříve udělat horní frézkou drážku do
> ohoblované naměřené fošny, pak rozřezat na loučky
> a udělat boky na hoblovce. Jinak jde o prsty.
> zdenek
>
> Dobry den,
> pochopil jsem jak na hoblovce vyrobit bocnice, ale jeste bych vas rad
> poprosil o radu jak upevnit horni frezku na vyrobu horni a spodni drazky,
> myslite, ze pujde frezka upevnit do skladaciho stolku na maflika. predem
> dekuji Kriz
>
>
>

Na horní frézky existují speciální stolky které z ní udělají spodní frézku. Dají se i podomácku vyrobit. Koupil jsem před lety hliníkový ASIST za cca 1500,- včetně poštovného. Nevýhodou je, že má dost krátké nohy.

Asi je lepší přehodit operace - nejdříve udělat horní frézkou drážku do ohoblované naměřené fošny, pak rozřezat na loučky
a udělat boky na hoblovce. Jinak jde o prsty.
zdenek

Dobry den,
pochopil jsem jak na hoblovce vyrobit bocnice, ale jeste bych vas rad poprosil o radu jak upevnit horni frezku na vyrobu horni a spodni drazky, myslite, ze pujde frezka upevnit do skladaciho stolku na maflika. predem dekuji Kriz

Například tady.
http://www.uni-max.cz/vrchni-frezky/drevoobrabeci-stroje/zpracovani-dreva/l/
JK

Vyrábět tyto drážky horní frézkou půjde hodně ztuha. Lepší je možnost dělat je na pile, pokud není spodní fréza. Místo kotouče se nasadí drážkovací fréza šířka min. 10mm. A prořezat drážky protažením kolem pravítka z obou stran.

Dobry den,
pochopil jsem jak na hoblovce vyrobit bocnice, ale jeste bych vas rad poprosil o radu jak upevnit horni frezku na vyrobu horni a spodni drazky, myslite, ze pujde frezka upevnit do skladaciho stolku na maflika. predem dekuji Kriz

Jo, kamarádíčci, máte pro tuto činnost používat svá zařízení, a protože se jedná prakticky o zájmovou činnost, tak zaměstnavatelé toto nemají rádi. Odvádí to od práce pro firmu a zatěžuje nejen jeho konto. Měli by to udělat všichni zaměstnavatelé, viděli bychom poté, jak by to tu prořídlo, možná by nebylo co číst. K zředění, by určitě došlo i na jiných portálech, což by celkově prospělo. Čauky.

J.P.

Pre J.B. medovina.sk/o-medovine
Medovina musí byť primerane sladká, príjemná s vôňou po mede, má mať 14obj % alkoholu, ak ho nemá, musí byť podľa normy alkohol dodaný na 14 obj.%

Vážení přátele včel a medu,
současná mailová komunikace v konferenci je na mém mailu, který mi poskytuje můj zaměstnavatel, neúnosná.
Žádám tedy administrátora o odhlášení ze včelařské konference.
Bohumil Horák

Není to tak jednoduché jak bychom si přáli.
1) med je hydroskopický, tudíž může přijímat vodu z ovzduší.
2) také ji ovšem za určitých podmínek může ztrácet.
3) jelikož je to směs cukrů a vody, má tendenci se v určité fázi dělit dle skupenství a specifické váhy jednotlivých cukrů.
4) některé látky v medu působí jako konzervanty a antibiotika.
Z toho všeho pak vyplývá ponaučení, že záleží na uskladnění , době vytáčení, venkovní vlhkosti, teplotě, době po kterou včely med zpracovávají, jeho původu, a jiných dalších faktorech které neumíme nijak ovlivnit. Proto je hranice nastavena na 20%. Jelikož v našem státě musíme být ještě papežštější, tak ČSV ji nastavil na 18% vody. Body 2 a 3 pak se zase využívají pro vysoušení medu. Bod 1 a 3 zase bývá první příčinou počátku zkvašení. Bod 4 pak za určitých podmínek působí jako ochrana medů s vysokým obsahem vody.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: medovina
> Datum: 02.1.2012 12:57:46
> ----------------------------------------
> Radek:rád bych měl pro každý závěr (např. návrh norem pro obsah vody v
> medu) tolik času jako měli dnešní "dědkové" před 50 lety
>
> J.B.Za 50 let co točím med mí zkvasil jej jednou.
> Vymyl jsem 3,5 l sklenici vylil a nevytřel, na dně zustalo trochu vody,půl
> kávové lžičky a po nalití medu voda vyběhla nahoru na povrch asi po 14
> dnech zkvasil a smrdělo to celé, dal jsem to do těsta nebo zpět do včel.
> Jinak mi nikdy nezkvasil
> V nizkonástavkových ulech mám med řidší, točit řidší med je i méně pracné.
> To při kolika procentech vody v medu med opravdu kvasí by mne
> zajímalo.Předpokládám však že i řídké medy třeba 25% vody ještě nekvasí.
> Existuje nějaká literatura která něco podobného uvádí? Nebo se jen
> dohadujeme nad dohady?
> J.B.
>
>
>

Samozřejmě se to najde v mnoha knihách a pokud si pamatuji, tak různé údaje. Pokud chceš konkrétní číslo, tak se uvádí, že med do 21% se považuje za zralý( zákonná norma). Výjimka je pro vřesový med 23%. Nechci mluvit o jedné konkrétní hodnotě, protože si myslím, že dle podmínek se skutečně různí, alespoň pro tuto diskuzi kolem vztahu %vody v medu a zkvasitelnosti medu během skladování. Záleží třeba na zralosti medu. Pokud do zralého medu včelky přinesou část sladiny před vytočením, kolikrát má med , jako v mém případě vloni ze slunečnice, pod 20% a může vykvasit. Stejně tak v případě krystalizace. O tom měl pěknou přednášku Přidal. Jde o to, že v krystalizovaném medu může klesnout v mezikrystalových prostorech koncentrace cukrů, často to můžete vidět i u pastovaného medu připraveného z květových medů s obsahem vody 20-21%, kdy se na jejich povrchu vytvoří tekutá vrstvička, která zkvasí. Pokud jde o nízké nástavky, částečně mám podobnou zkušenost, ale trochu jiné vysvetlení. U nás v nížině je krátká, ale výborná květová snůška, silné včely ve velkých úlech přinesou v krátké době překvapivě mnoho nektaru. Sám používám až 8NN 39*17 na včelstvo, včely umí za dva-3 týdny naplnit 4NN. Mám podezření, že větší vliv má hloubka buněk než výška nástavku. K Vaší poznámce na nízké rámky by Pan Volejník řekl, že jeho včelstva mají přes metr vysoké plásty v jeho 39*17, protože je v podstatě nerozebírá a včely je mají prostavěné. Já mám čtvercové nástavky na 10 a 11 rámků a právě med z těch 10 rámkových je opakovaně řidší. Částečně se tento handicap dá kompenzovat množstvím nástavků - dát více nástavků... V minulých sezónách, i když nebyla tak vydatná květová snůška jsem měl velké problémy s vodou i v zavíčkovaných plástech, když jsem používal 6NN na včelstvo. Vloni jsem dal i 8NN a problém nebyl. Chce to ale více prověřit, takže to nepovažujte za dogma. Každopádně k 8NN jako současnému optimu došel i pan Volejník....
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: medovina
> Datum: 02.1.2012 12:57:45
> ----------------------------------------
> Radek:rád bych měl pro každý závěr (např. návrh norem pro obsah vody v
> medu) tolik času jako měli dnešní "dědkové" před 50 lety
>
> J.B.Za 50 let co točím med mí zkvasil jej jednou.
> Vymyl jsem 3,5 l sklenici vylil a nevytřel, na dně zustalo trochu vody,půl
> kávové lžičky a po nalití medu voda vyběhla nahoru na povrch asi po 14
> dnech zkvasil a smrdělo to celé, dal jsem to do těsta nebo zpět do včel.
> Jinak mi nikdy nezkvasil
> V nizkonástavkových ulech mám med řidší, točit řidší med je i méně pracné.
> To při kolika procentech vody v medu med opravdu kvasí by mne
> zajímalo.Předpokládám však že i řídké medy třeba 25% vody ještě nekvasí.
> Existuje nějaká literatura která něco podobného uvádí? Nebo se jen
> dohadujeme nad dohady?
> J.B.
>
>
>

Radek:rád bych měl pro každý závěr (např. návrh norem pro obsah vody v medu) tolik času jako měli dnešní "dědkové" před 50 lety

J.B.Za 50 let co točím med mí zkvasil jej jednou.
Vymyl jsem 3,5 l sklenici vylil a nevytřel, na dně zustalo trochu vody,půl kávové lžičky a po nalití medu voda vyběhla nahoru na povrch asi po 14 dnech zkvasil a smrdělo to celé, dal jsem to do těsta nebo zpět do včel.
Jinak mi nikdy nezkvasil
V nizkonástavkových ulech mám med řidší, točit řidší med je i méně pracné.
To při kolika procentech vody v medu med opravdu kvasí by mne zajímalo.Předpokládám však že i řídké medy třeba 25% vody ještě nekvasí. Existuje nějaká literatura která něco podobného uvádí? Nebo se jen dohadujeme nad dohady?
J.B.

Vážení přátelé,
kdo by chtěl podpořit můj projekt v celstátním kole outěže T mobil , uvádím adresu kde je to možné.Díky


http://www.idnes.cz/rozjezdyroku

To je jen náhoda, že nekvasí, záleží na více faktorech např. zralost medu, teplota ve skladu, druh medu....
Mám doma trochu medu, který měl 19.5% vody po vytočení (pozdní květový s příměsí slunečnice) a už se na něm začíná vytěsňovat vrstvička, která se brzy rozkvasí. Pokud ten med rozpustím, tak se dalších x měsíců nerozkvasí a dá se normálně konzumovat. Chtěl bych požádat kritiky tohohle typu, aby nekritizovali na základě jedné zkušenosti způsobené souhrou náhod u jednoho začátečníka.... i když jsem mladší věkem, nemám rád "rychlost" součastnosti, rád bych měl pro každý závěr (např. návrh norem pro obsah vody v medu) tolik času jako měli dnešní "dědkové" před 50 lety...., ale prosit takové kritiky je asi taky hodně naivní, tak pardon, prostě, kdyby autor fakt, že med se nerozkvasil položil jako dotaz a nedělal hned takové závěry, bylo by to prima...
Radek Hubač

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: medovina
> Datum: 30.12.2011 14:34:09
> ----------------------------------------
> vytočil 40kg řepky na medovinu 24% vody tak 10kg mi v nádobě ještě zbylo a
> dnes po víc jak půl roce ten med nekvasí je jemný jak máslo a chutná líp
> než pastovaný.TAK TO ŽE MED KVASÍ NAD 20% VODY N E N Í P R A V D A!!!
>
> J.B. souhlasím
> Nízké procento vody v medu je jen tlak úředního šimla a výkupců.
>
>
>

Asi to chování úlétlých včelstev je víc rozmanitější než si myslíme.
Jeden extrém je to rojení každý rok až do úplného urojení, kdy v původní dutině zbude s poslední neoplozenou matkou jen minimální mnořství včel a zásob a druhý extrém je přetrvávání jedné matky bez rojení v dutině po dobi jejího života, což v podmínkách , kdy není včelař, který by podněcováním a krmením na zimu rušil plodové přestávky, by možná mohlo být až těch 5 let.

Vedle dispozice dutiny a snůškových podmínkách v okolí má nejspíš asi největší vliv to krmení včelařem na zimu v červenci a srpnu. V přírodě většinou v té době bývá velmi malá až žádná snůška, zvláště v srpnu, takže ulétlá včelstva v přírodě v té době plodují málo nebo vůbec a do zimy jdou znatelně slabší. V zimě potom díky tomu během oblev taky mnohem méně plodují, což znamená mimo jiné znatelně horší podmínky pro varoa. V předjaří potom taky rozjíždějí plodování později a množství včel a zásob kritické pro rozběh rojení dosahují až o měsíc později, třeba až v červnu. A v té době už rojová nálada včelstev není tak silná, takže se úlétlá včelstva mohou rojit málo.

Zatímco včelstva chovaná včelařem jsou v červenci až srpnu intenzívně krmena a jejich síla na zimu tak je tak maximální možná daná genetickým omezením velikosti zimního chumáče. Přes zimu díky tomu hodně plodují, na jaře se brzo a rychle rozvíjejí a rojového množství včel a donesených zásob dosahují už někdy na začátku května. Bez protirojových opatření, ke kterým tady počítám i prostý výběr medu, by se tyto včely mohutně rojily téměř každý rok už od začátku května.

Třeba 2011 byl takový rok, kdy červencová snůška hlavně z lip vyšla tady v okolí vesměs velice dobře. Případná ulétlá včelstva by tak vyšla prakticky nastejno jako chovaná včelstva krmená na zimu v červenci až srpnu, tudíž letos by se dalo čekat tady u nás u ulétlých včelstev žijících v přírodě mnohem intenzívnější rojení než jiné roky. Pokud počasí na jaře bude jen trochu na takové rojení příznivé.

Do toho zasahuje ještě jeden vliv a sice intenzita rojení včelstev je ovlivňovaná koncentrací jiných včelstev v okolí. Například existují záznamy, že když v roce jestli si dobře pamatuji 1983, kdy byla jako protivaroázní opatření odvčelena oblast někde mezi Pardubicemi a Ústím nad Orlicí včetně v přírodě žijících včelstev likvidovaných otrávenými cukernými návnadami, došlo další rok na jaře k znatelnému zvýšení intenzity rojení včelstev včelařů v okolí. A ulétlé roje přednostně směřovaly do této oblasti bez včel.

Volnou stavbou by snad šlo omezit rojivost, přece jenom si včely budou chovat poměr dělnic a trubců podle sebe.

Aleš, koľkokrát som už napísal na fórach vetu "chovám včely v kláte miesta na stavbu majú stále dosť a predsa sa každý rok trikrát vyroja! Nezasahujem do nich, robia si čo chcú! Rojenie ako také nie ja samoúčelné, včely v prírode prežili len preto, že sa rojili a roja sa aj teraz, ak majú vhodné podmienky, teplo a veľa potravy. Včely v kláte prežívajú, lebo jediné čo v nich dokážem urobiť, med z nich nevyberám, ale každý rok im podám menšie zásoby a nakoniec ich fumigujem. Anton

Asi to záleží hodně na místních podmínkách nebo na rojivosti nebo nakonec na snadnosti návratu matky z proletu do dutiny. Já jsem popsal zkušenosti, které jsem získal, když se mně kdysi "povedlo" párkrát nějaká včelstva nechat vyrojit vícekrát. Ještě v zadovácích.

Radime, prečo si vymýšľaš, žiadne prelety, boli to celkom normálne roje a pritom mali v kláte dostatok miesta. Začal som včeláriť v zadovákoch (úľ dvoják) a nikdy z nich roj nevyletel!

Mili vcelari,

omlouvame se za vypadek weboveho rozhrani konference zpusobeny necekanymi softwarovymi zmenami administratorem serveru. Novy server, kam jsme se presunuli, ma jeste obcasne kratkodobe vypadky, doufame vsak, ze pricinu problemu se podari brzy nalezt a vse bude brzy slapat, jak ma!

Prijemny novy rok,

Petr Baudis

mPol (178.72.192.120) --- 30. 12. 2011
Professor DV 2501

Va Včelařství, pravděpodobně v roce 2009, údajně vyšel článek o použití osobní váhy Professor DV 2501 pro vážení včelstev.

Má s tímto způsobem vážení někdo zkušenost?
.......
viz stránky Míry Pelikána:http://pupek73.blog.cz/1111/ulova-vaha

Va Včelařství, pravděpodobně v roce 2009, údajně vyšel článek o použití osobní váhy Professor DV 2501 pro vážení včelstev.

Má s tímto způsobem vážení někdo zkušenost?

Díky.