Včelařská konference

Možná o ty lesy lidi pečovali. V kancelářích.
Za socialismu páchnul lesák do lesa jen tehdy, když byl les v mýtném věku a bylo ho třeba vytěžit. A potom když ho bylo třeba do roku, dvou let zalesnit. Okamžikem, jak tam dosázeli sazenice , bylo hotovo a lesáka už to dál nezajímalo. A to se ještě muselo jednat o smrkovou čistou monokulturu, kde byl listnatý nebo smíšený les, to socialistického lesáka nezajímalo vůbec. Nesmí se soudit z tendenčních socialistických filmů , jako třeba Za trnkovým keřem s Tomášem Holým nebo z Přátel údolí či jak se to jmenovalo s Vlado Mulerem.

2/3 majitelů, jak jim vrátili les, začali jeho vykácením , protože to byly všechno lesy už dávno v mýtném věku, ovšem kromě ploch pokrytých přírodními nálety. Jinak státní lesy jsou jen v horách a my nejsme v horách. Pár hektarů je u nás ještě státních, a to jen proto, protože tam by měly ještě trvat jakési soudní spory a tak les nebylo možné vrátit. A nějaký lesík je státní, protože to byl původně církevní majetek a je rezervován pro církevní restituce. Jinak je u nás všechno soukromé a rozparcelované vlastnictvím různých majitelů od pár stovek metrů po 1 - 2 hektary. Málokdo má víc a to když má víc, tak to jsou lesy rozdílné skladby poskládané tak z půlhektarových či hektarových celků. Přes 80 %majitelů místních lesů jsou lidi z naší nebo vedlejších vesnic, takže pro ně není problém si ty sazenice na ten svůj půlhektar vykáceného lesa vysadit a ty sazenice potom obžínat, natírat na zimu před zvěří a i jinak se o ně starat. Stejně tak jako tam každý rok dělat palivové dřevo a opravdu důkldně ten les čistit. Ke smůle včel od včelařských dřevin a rostlin a na rozdíl od socialistických lesáků.
Vím přesně, jak ty lesy vypadají a vypadaly, pár let jsem dělal jednatele místního honebního společenstva a viděl jsem seznamy vlastníků jednotlivých kousků toho lesa a polí a ještě dřív, jako kluk v 70 letech i později jsem většinu těch lesů prochodil křížem krážem.