Archiv Včelařské konference

Samozřejmě, že někdy se to nepovede, ale dvojmatečné takto vzniklé včelstvo rychle dožene ty silné a pak mezi matkami zruším mřížku. Ze dvou slabochů kteří by stejně nic nedali mám obvykle jedno siné které se vyrovná těm ostatním. Ta silná to posílení nepotřebují, a mohou jen tratit.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> Datum: 23.11.2011 08:57:56
> ----------------------------------------
> Tak úplně bych nesouhlasil. Záleží na situaci, době a příčině slabých včelstev.
> Odborné doporučení, které u mě obvykle funguje je, spojením slabochů vznikne
> opět slaboch. Já bych dal výjimu, pokud spojíš slabá, ale jinak zdravá včelstva
> těsně před snůškou, může to pomoci oběma včelstvům. po 14 dnech je možné včely
> znovu rozhodit, jinak by se vyrojily.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: Re: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> > Datum: 23.11.2011 08:16:16
> > ----------------------------------------
> > Něco podobného se mně také stalo ale nikdy jsem nepřidával slabá k silným
> ale
> > vždy spojil 2 slabá a mezi ně dal mřížku obvykle jem s toho měl vždy silné
> > včelstvo. Vždy je lepší zesypat několik slabochů do sebe než zničit takto
> jedno
> > silné.
> >
> > Pepan
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > > Předmět: Re: Re: Re: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> > > Datum: 22.11.2011 18:44:16
> > > ----------------------------------------
> > > V předjaří jsem našel slábnoucí včelstva, nepamatuji se na začátku 3 možná
> 4..
> > v
> > > první chvíli jsem si myslel, že holt nějaká moje chyba př zazimování a
> slbá
> > > včelstva jsem spojil se silnými. Za 14 dní spojené včelstvo vypadalo, jako
> to
> > > původně slabé, pár rámků včel.. Dál jsem pro jistotu nespojoval, žádal jsem
> o
> > > pomoc tenkrát myslím Přidala a Kamlera, oba si mysleli nezávisle, že to
> byla
> > > nějaká viróza. Každopádně jsem přišel asi o 10-15 včelstev, už si to
> > nepamatuji
> > > přesně. Nosematóza to nebyla, varoáza taky ne otrava taky ne.
> > > Radek
> > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> > > > Předmět: Re: Re: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> > > > Datum: 22.11.2011 17:57:32
> > > > ----------------------------------------
> > > > Hubač: Na druhou stranu jsem jednou taky měl velký problém, když se mi
> > > > rozšířily na jaře viry, včelstva kolabovala a já nevěděl proč. Naštěstí
> > > > jsem to alespoň nezatáhl na sousední 100m vzdálené stanoviště... Tedy
> > > > každému se úhyn může přihodit
> > > >
> > > > J.B.
> > > > Můžeš, můžete       to , ty viry popsat.
> > > > Dík J.B.
> > > >
> > > >
> > > >
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Ahoj Josefe,
vůbec jsem nepochopil, jestli reaguješ na můj příspěvek, ale všechno, co jsi napsal a ještě mnoho dalšího je součástí surveillance (srvejláns) varoázy, což je to co potřebujeme. Varoamonitoring systém letos selhal, což neznamená, že nemůže být dopracován. Jinak slouží samozřejmě nejen "preventivně" ve významu, jak jsi ho použil, protože pro kontrolu varoázy by bylo optimální mít kompletní informace, ne tedy pouze do rozhodnutí o léčbě.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> Datum: 23.11.2011 09:07:32
> ----------------------------------------
> Já si myslím že tady došlo k nesmyslnému smíchání několika věcí
> 1) Kontrola spadu při léčení, kontroluje úspěšnost léčby.
> 2) Varoamonitoring má sloužit preventivně. Silně však o tom pochybuji.
> 3) Hlášení po použití Gabonu 92 - to však nemá nic společného s nákazou ale s
> řízením o jeho zařazení mezi léčiva pro celou EU Dalo se tomu vyhnout použitím
> Gabonu 90.
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> > Datum: 23.11.2011 07:59:49
> > ----------------------------------------
> > Mě docela hodně vadí, když se pomlouvá Dol a přitom jsou úplně jiní odpovědní
> za
> > metodiku. Kdo konkrétně metodiku a kterou verzi napsal není důležité, když na
> > svazu je komise v čele s MVDr. Krabcem odpovědná za danou problematiku a pak
> > taky nezapomínat na veterinu. Státní veterinární zpráva je placená za
> kontrolu
> > veterinárních nemocí. V praxi to znamená, že je hezky alibistické, když
> veterina
> > nařídí sledovat spad a hlásit a pak nic nedělá. Na rozdíl od svazu veterina
> jako
> > jediná má páky na vynucení vydaných nařízení. Jestli Vaše ZO nehlásí, je to
> > chyba ZO a ještě větší chyba odpovědného veterináře, kterému je to asi
> jedno.
> > To jsou základní mechanismy o těch nemusíme diskutovat. Jako zástupce
> hlavního
> > hygienika armády mně byli vojenští veterináři podřízení a tak samozřejmě vím,
> > jak to má být. Zdeněk Klíma jako veterinář by tomu měl rozumnět a hledat
> cesty
> > jak to napravit, neohánět se Dolem a svazem. Samozřejmě jsem to Zdeňkovi už
> taky
> > řekl, aby zase někdo neříkal, že ho tu pomlouvám.
> > Docela se mi líbilo to přirovnání s tím dominem, možná, když budeme tímhle
> > způsobem vysvětlovat včelařům situci, že se zapojí více z nich a přispějí do
> > jakéhosi systému varování. Myslím si, že na svazu jsou si toho dobře vědomí,
> že
> > by nejlépe od jara měl nějaký systém fungovat. Jestli PSNV stále nabízí VMS,
> > tak super, záleží ještě, kdo se toho na svazu uchopí, Pan Mandík odchází, tak
> > nový předseda bude mít snad možnost si vybrat lidi k sobě. Tak doufám, že
> když
> > někoho z Vás/nás třeba vyzve ke spolupráci, že se nebudete kroutit a
> přispějete.
> > A hlavně je třeba, aby k tomu včelaři v ZO přistoupili aktivně, v Praze nebo
> > Brně se informace o situaci v republice neposbírají. Taky doufám, že se
> zapojí
> > veterináři.... snad pochopili, že i když včely nejsou psi, koně, nebo krávy,
> že
> > si zaslouží pozornost, že je včely potřebují, že včely nejsou něco jako
> mouchy
> > ve stájích, které se mně zdá, že je kolikrát zajímají víc...
> > Radek
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> > > Datum: 23.11.2011 06:33:08
> > > ----------------------------------------
> > > Samozřejmě, že to bylo na příspěvek p. Holuba píše....určitě vina chybné
> > > metodiky.A metodiku sestavuje Dol. A to co by se jako mělo dělat co
> P.Holub
> > > popisuje a co v metodice není je co? Ten varovný signál je tam popsán min.
> > > 10 let. Včelaři mají kontrolovat spad, protože odjinud ten signál přijít
> > > nemůže, veterinář si ho z prstu nevycucne. Chyba většiny veterinářů je ta,
> > > ž na tom netrvá. Ona asi jiná cesta než jak dosáhnout aspoň základního
> > > plošného letního monitoringu nebude než nařídit a vyžadovat pod pohrůžkou
> > > pokuty a ty pokuty rozdávat. To, že to nefunguje dobrovolně se snad
> > > organizátoři VMS už sami přesvědčily.
> > > Že to je zaujatost proti Dolu jsem se přesvědčil na přednášce p.Klímy s
> > > těmi jeho vsuvkami jakože mimochodem. Ono je to, ale spíš trapné, když
> > > jedny s něčím krytizuje a sám přednáší o něčem co už dávno před léty ti
> > > krytizovaní přišly a napsaly a v době kdy PSNV řešila tak max. rozšiřování
> > > Lang. úlu. Kdybych byl doma mohl bych dohledat a vyjde z toho že jeho
> > > přednáška byla o tom jak Celý rok proti varroáze. Ale kdo chce kam,
> pomožme
> > > mu tam.
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Hubač: Na druhou stranu jsem jednou taky měl velký problém, když se mi> rozšířily na jaře viry, včelstva kolabovala a já nevěděl proč. Naštěstí > jsem to alespoň nezatáhl na sousední 100m vzdálené stanoviště... Tedy
> každému se úhyn může přihodit
>

J.B.: vyjádření k virům.
Nejhorší u virového onemocnění je že není vidět.
A pokud se jedná o jasné zjištění je jedinně jisté v případě kdy v průběhu října až prosince všechny včely opustí úl a nechají tam zásoby (jestliže to je pozdě slídilky to nezjistí a zásoby tam zůstanou, takto jednoznačně se mi to stalo asi před 5ti lety u jednoho včelstva a hrozně mne to vylekalo a bojím se tedy virů více než VD )tak tyto dopady jsou jednoznačné, byl to virus.

V ustním podání jsem slyšel popis situace kdy z titulu VD, nasledne viru odcházela 2006-7 včelstva ve vedlejší ZO organizaci. : v říjnu za teplejšího počasí kdy z výše uvedených důvodů VD+vir kolabovala včelstva.( rozpadla se socialni struktura včelstva, včelstev a včelstva se přestala bránit)včelstva s dobrou či lepší kondicí začala sousední včelstva vykrádat a tak se vykradl celý včelín. Protože to bylo v ulici ve vsi bylo to boží dopuštění protože včely napadaly vše kolem.
J.B.

hm, viry jsem pravděpodobně zaznamenal už před takovými 30 lety v kočovném včelíně v zadovácích. Projevovalo se to nápadně zpomaleným rozvojem od jara až do hlubokého léta, spojené i občas s vápěnatěním plodu, až potom nápadným zesílením včelstva v rozvinutém létě, kdy je hodně tepla. Dvakrát jsem zaznamenal vytracení nakrmeného včelsta v listopadu, jestli si dobře pamatuji, během teplot podobných jako byly nyní v listopadu. Zásoby zůstaly nedotčené zlodějkmi až do doby sběru zimních vzorků. Varaóza tehdy stoprocentně nebyla nebo pokud byla, bylo tam pár roztočů, ne jako dnes stovky až tisíce. Oboje dvoje včelstva se vyznačovala právě trvale menším počtem včel než jiná včelstva, mírností , menší spotřebou zásob, slabou jarní snůškou a na svou sílu bohatou letní medovicovou snůškou. Tehdy jsem si myslel, že matky tam jsou nějak geneticky přešlechtěné, protože tehdy jsem v každém úlu držel až 10 let linii, novou matku odchovával vždy z plodu stejného úlu, kde ta matka nakonec byla umístěna.

Obecně zadováky byly na viry horší i lepší než nástavkové úly. Lepší v tom, že když na jaře včelstvo případně oslabené viry zaostávalo v rozvoji, zadovák se prostě zůžil na obsazený počet plástů, uteplil a díky zůžení a teplu mohly včely slabší virovou nákazu překonat. Horší byly v tom, že zvláště úlové baterie nešly vyměňovat , včely v nich byly obvykle pořád a tak bylo problematické čištění a průběžná desinfekce. Řekl bych, že některé trvale osazené úly takhle mohly být rezervoárem virové nákazy.

A začínám si myslet, že některé moje neúpěchy, jak jsem kdysi začínal přecházet ze zadováků na nástavky, mohly být způsobeny včelami zamořenými viry. Zadovák se uteplil a tak to tam tak moc nevadilo, zatímco v nástavcích ano.
Skoro bych řekl, že některé brakování nebylo brakování geneticky horších včelstev, ale brakování včelstev víc zamořených viry než ostatní.

Důkaz ale přirozeně nemám.

>Varoamonitoring systém letos selhal, což neznamená, že nemůže být dopracován.<
------------------------------------------------------------
Neselhal varroamonitoring. Selhali včelaři, kteří se přihlásili k projektu a potom se na to z "různých" důvodů vybodli. Síť přihlášených je již tak hustá, že pokud by to všichni dodržovali, viděli bychom stupeň zamoření v celých oblastech či jak zamoření postupuje a odkud se šíří. Domnívám se a nechci nikomu sahat do svědomí, že to má dva možné důvody. Jeden možný důvod je lajdáctví, které vede k neplnění tohoto dobrovolného závazku. Druhý možný důvod je zbabělost, že budu ten špatný, když uvedu skutečný stav. Jak je vidět, dobrovolnost nefunguje a "nadšení" vyprchá. To jsou ty příčiny nefunkčnosti varroamonitoringu. To, že jsem se k něčemu přihlásil a zavázal, to, že jsem dal slovo, to se již v této společnosti nenosí. Podle mne je to ostuda těch, kterých se to týká.
JK

Na druhou stranu podle mě potřebujeme surveillance varoázy a dalších nemocí a jak jsem napsal Varoamonitoring je významnou, ale nikoliv jedinou důležitou součástí, která umožňuje sledování a kontrolu nemoci. Nerad bych sváděl vinu na včelaře, protože systém může fungovat pouze pokud na oplátku včelaři dostanou feedback,musí fungovat zpětná vazba, každý si neumí vyhodnotit data sám a dokud nevidí praktický význam systému, platí v plném rozsahu, co jsi napsal...
Já doufám, že už dozrála potřeba do fáze, že se funkční systém zprovozní, zkuste povzbudit své zástupce v okresu i ústředí...
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> Datum: 23.11.2011 11:47:20
> ----------------------------------------
> >Varoamonitoring systém letos selhal, což neznamená, že nemůže být
> dopracován.<
> ------------------------------------------------------------
> Neselhal varroamonitoring. Selhali včelaři, kteří se přihlásili k projektu
> a potom se na to z "různých" důvodů vybodli. Síť přihlášených je již tak
> hustá, že pokud by to všichni dodržovali, viděli bychom stupeň zamoření v
> celých oblastech či jak zamoření postupuje a odkud se šíří. Domnívám se a
> nechci nikomu sahat do svědomí, že to má dva možné důvody. Jeden možný
> důvod je lajdáctví, které vede k neplnění tohoto dobrovolného závazku.
> Druhý možný důvod je zbabělost, že budu ten špatný, když uvedu skutečný
> stav. Jak je vidět, dobrovolnost nefunguje a "nadšení" vyprchá. To jsou ty
> příčiny nefunkčnosti varroamonitoringu. To, že jsem se k něčemu přihlásil a
> zavázal, to, že jsem dal slovo, to se již v této společnosti nenosí. Podle
> mne je to ostuda těch, kterých se to týká.
> JK
>
>
>

Mám věcnou poznámku:
Nešlo by tady na konferenci ty anglická slova surveillance feedback atd opisovat česky.?
Tady nejsme na nějaké filiálce nějaké západní firmy nebo na nějakému summitu úředníků EU.
Já tomu víceméně rozumím, protže se s těmi slovy setkám i jinde, ale řekl bych, že spousta včelařů tomu nerozumí vůbec.

Souhlasím, ale samotné slovo summit také nezní příliš česky:-)...

promiň, surveillance(čti srvejláns) je české odborné slovo přejaté z francouzštiny znamenající soustavné shromažďování, vyhodnocování dat o onemocnění, nejen o výskytu nemoci, ale i nové poznatky, prostě všechny informace a dále na základě vyhodnocení zahájit opatření, které udrží onemocnění pod kontrolu to zahrnuje feedback (zpětné včasné informování všech zainteresovaných, především těch, kdo data poskytují, jinak by se na to příště vykašlali), dále těch kdo mají dělat nějaké opatření -v našem případě třeba léčit, sledovat pozorněji spad... a v neposlední řadě vyhodnocení nařízených opatření, úprava nařízených opatření, pokud je třeba, změna metodiky pro budoucnost atd.
Stručně je to všechno, co zabezpečí kontrolu onemocnění. Kontrola ve veterinárním významu neznamená kontrola jízdenek ve vlaku, ale udržení nemoci pod kontrolou v rozsahu reálně možném.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: V?cn? pozn?mka Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> Datum: 23.11.2011 12:06:32
> ----------------------------------------
> Mám věcnou poznámku:
> Nešlo by tady na konferenci ty anglická slova surveillance feedback atd
> opisovat česky.?
> Tady nejsme na nějaké filiálce nějaké západní firmy nebo na nějakému
> summitu úředníků EU.
> Já tomu víceméně rozumím, protže se s těmi slovy setkám i jinde, ale řekl
> bych, že spousta včelařů tomu nerozumí vůbec.
>
>
>

Mě zase pobavilo tady na zahraniční filiálce... Zrovna sedím tady ve svojem kanclu v Budapešti a dělám v angličtině něco pro jednu filiálku NATO z Holanska... k češtině jenom odskakuji.. opravdu mám občas problém se vyjádřit česky a srozumitelně pro každého -sorry
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k <waranek/=/email.cz>
> Předmět: Re: V?cn? pozn?mka Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: varidol -kalamita v
> ?ech?ch
> Datum: 23.11.2011 12:13:27
> ----------------------------------------
> Souhlasím, ale samotné slovo summit také nezní příliš česky:-)...
>
>
>

Já taky vím o co jde, ale zrovna v českém textu mně to nedává moc smysl, máme v češtině lepší možnosti.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: V?cn? pozn?mka Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> Datum: 23.11.2011 12:06:32
> ----------------------------------------
> Mám věcnou poznámku:
> Nešlo by tady na konferenci ty anglická slova surveillance feedback atd
> opisovat česky.?
> Tady nejsme na nějaké filiálce nějaké západní firmy nebo na nějakému
> summitu úředníků EU.
> Já tomu víceméně rozumím, protže se s těmi slovy setkám i jinde, ale řekl
> bych, že spousta včelařů tomu nerozumí vůbec.
>
>
>

"Neselhal varroamonitoring. Selhali včelaři, kteří se přihlásili k projektu a potom se na to z "různých" důvodů vybodli."
---------------------------
A to zase ne. Už pár let se zabývám návrhem a tvorbou sofwaru a troufám si říct, že problém není primárně v zadavatelích dat. Po dlouhých debatách o tom, jak má sotware fungovat, jsme dospěli k poměrně krátké formulaci. Musí fungovat rychle, být jednoduchý a každému, hlavně zapisovatelům dat přinášet jasně viditelný efekt, nějakou přidanou hodnotu (kterou sami nejsou předem schopni a mnohdy ani ochotni definovat). Cokoli chybí, projeví se citelně ve využívání, a to jak dobrovolném, tak povinném... To vybodnutí se tedy není pouze příčinou, z velké části je jen následkem nesplněných očekávání.

Naprostý souhlas až na to, že ta přidaná hodnota by neměla být schopnost software. Surveillance, jak jsem jí představil vypadá možná jako hloupá teorie, ale např. moji kolegové z naší pobočky v Mnichově surveillance systém aplikují pro vojenské použití v misích a testy, které proběhly ve Francouzské Guajaně, Kosovu a probíhají v Djibuty jasně prokázaly použitelnost v nejhorších možných podmínkách. V Guajaně byl systém schopen varovat 5 týdnů dříve než místní zdravotnictví před epidemií horečky Dengue. To co ten systém dělá funkční je odborník schopný posoudit všechny údaje pokaždé, když systém aktivuje signál "Varování". Následně odborník musí udělat svojí práci a vyhodnotit a ev. vyhlásit signál" poplach" a zahájit všechna opatření. Vypadá to možná trochu složitě, ale veterináři musí vědět co a jak. VMS umělo dodat údaje k tomu, že někdo hodně pozdě vyhlásil ručně to varování, nic víc.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> Datum: 23.11.2011 13:34:35
> ----------------------------------------
> "Neselhal varroamonitoring. Selhali včelaři, kteří se přihlásili k projektu
> a potom se na to z "různých" důvodů vybodli."
> ---------------------------
> A to zase ne. Už pár let se zabývám návrhem a tvorbou sofwaru a troufám si
> říct, že problém není primárně v zadavatelích dat. Po dlouhých debatách o
> tom, jak má sotware fungovat, jsme dospěli k poměrně krátké formulaci. Musí
> fungovat rychle, být jednoduchý a každému, hlavně zapisovatelům dat
> přinášet jasně viditelný efekt, nějakou přidanou hodnotu (kterou sami
> nejsou předem schopni a mnohdy ani ochotni definovat). Cokoli chybí,
> projeví se citelně ve využívání, a to jak dobrovolném, tak povinném... To
> vybodnutí se tedy není pouze příčinou, z velké části je jen následkem
> nesplněných očekávání.
>
>
>

"přidaná hodnota by neměla být schopnost software."
-----------------------
Může a nemusí. Podstatné je, aby uživatel věděl, že ta přidaná hodnota (Lhostejno, zda ji vydedukoval počítač, nebo je dílem člověka bádajícího v datech či kdekoli jinde) vznikla také díky jeho práci s tímto sofwarem a je mu užitečná.

2) Varoamonitoring má sloužit preventivně. Silně však o tom pochybuji.

Pepan
----------

Pokud máš na mysli varroamonitoring, který třeba u ná nařizuje veterina každému včelaři - tedy sledování plodu a spad - tak máš pravdu. Selhal, protože se nedělal.

POkud máš na mysli www.varroamonitoring.cz

pak to má dva pohledy:

Určitě působí preventivně. Ale pro ty co jsou do něj zapojení. Myslím, že ti co tam zadávají mají minimum úhynů.

To se dá dosledovat z dat ve VMS. Takže tam určitě působil preventivně.

Další funckí VMS kterou už asi těžko kdo zpochybní je, že spojila dost lidí a posunula je v poznání VD a soužití s ním.

A třetí požadavek - tedy ten že by to mělo dělat alarmy pro ty co si představují že budou sedět na zadku a čekat až jim někdo něco řekne.či přinese. To snad nikdo nesliboval.


Samozřejmě - tyto věci byli ve hře, pokud by jednala ČSV o spolupráci - mohl to být dobrý nástroj pro nákazové referenty, veterináře. Ale to by tam asi tak 5-10 lidí ze ZO muselo zadávat - a pak by tam byla nějaká relevantní data. Aby podle nich ten nákazový referent - tedy podle info ze své a sousedních ZO nastavil léčení, tak jak je leckdy ve vyhlášce - že se má gabon dávat plošně a najendou na území ZO.

!!!
OSObně si mylsím, že k hodnocení kdo kdy selhal je třeba si vzít v tom kterém kraji vyhlášku a přečíst si ji a vyhodnotit, kdo a jak splnil své úkoly.
!!!!
Karel

VMS umělo dodat údaje k tomu, že někdo hodně pozdě vyhlásil ručně to varování, nic víc.
Radek
--------
A kouká, že tady je už odpověď. :-)

Musí být data, musí být odborník a pak to musí být odborník s kompetencemi.

Karel

POCHYBUJI O TOM PROTO, ŽE KDYŽ MONITORING ZAZNAMENÁ SPAD, TAK JE JIŽ SILNĚ ZAMOŘENO. Zvláště u zimní generace je to velmi významná skutečnost. Prostě očekáváte od toho něco co již nemůže přijít. sledování spadu sledujete minulost a očekáváte budoucnost. To není stroj času. Masívnější spady se projeví kdy již včely omezují svůj počet a kleštíkovi se snižuje počet hostitelů Také se projevuje ta skutečnost, že samičky se vyplodovaly a přirozeně umírají. To však je včelstvo již nevratně poškozeno. Preventivní léčení je však nutné nastavit na celý vývojový cyklus včely od položení vajíčka až po líhnutí. Je pak úplně jedno jestli budete používat Gabon nebo dlouhodobý odpařovač. Na to musíte mít však již přípravky doma a ne je podle spadu teprv shánět. Pak záleží jen na vás jaká zvolíte. To jste si takto zajistili zimní generaci. Léčení varidolem je již pro zdárný vývoj včelstva v předjaří až po začátek snůšky. Tam je dobře rozvoj Varroázy znova přerušit použitím nátěru nebo formidolem před snůškou. Já osobně preferuji ten formidol. Monitoring mně jen ukáže zda jsem se tomu věnoval dobře. Pak ovšem z výsledku svého šetření musíte zvážit co za rok musíte udělat jinak, Letos to již nezpravíte.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> Datum: 23.11.2011 15:55:41
> ----------------------------------------
> 2) Varoamonitoring má sloužit preventivně. Silně však o tom pochybuji.
>
> Pepan
> ----------
>
> Pokud máš na mysli varroamonitoring, který třeba u ná nařizuje veterina
> každému včelaři - tedy sledování plodu a spad - tak máš pravdu. Selhal,
> protože se nedělal.
>
> POkud máš na mysli www.varroamonitoring.cz
>
> pak to má dva pohledy:
>
> Určitě působí preventivně. Ale pro ty co jsou do něj zapojení. Myslím, že
> ti co tam zadávají mají minimum úhynů.
>
> To se dá dosledovat z dat ve VMS. Takže tam určitě působil preventivně.
>
> Další funckí VMS kterou už asi těžko kdo zpochybní je, že spojila dost lidí
> a posunula je v poznání VD a soužití s ním.
>
> A třetí požadavek - tedy ten že by to mělo dělat alarmy pro ty co si
> představují že budou sedět na zadku a čekat až jim někdo něco řekne.či
> přinese. To snad nikdo nesliboval.
>
>
> Samozřejmě - tyto věci byli ve hře, pokud by jednala ČSV o spolupráci -
> mohl to být dobrý nástroj pro nákazové referenty, veterináře. Ale to by tam
> asi tak 5-10 lidí ze ZO muselo zadávat - a pak by tam byla nějaká
> relevantní data. Aby podle nich ten nákazový referent - tedy podle info ze
> své a sousedních ZO nastavil léčení, tak jak je leckdy ve vyhlášce - že se
> má gabon dávat plošně a najendou na území ZO.
>
> !!!
> OSObně si mylsím, že k hodnocení kdo kdy selhal je třeba si vzít v tom
> kterém kraji vyhlášku a přečíst si ji a vyhodnotit, kdo a jak splnil své
> úkoly.
> !!!!
> Karel
>
>
>

Pokud se dělá monitoring spadem dobře a v okolí nejsou kolapsy, tak je to ověřená a velmi spolehlivá metoda. Spad světlých (nevyvinutých) roztočů mě informuje o plodování. Z podložky se dá o včelstvu zjistit skoro vše. Pokud jsou v okolí kolapsy, mělo by se o tom vědět, DÁT VĚDĚT, neututlávat či se snažit o to, ať ten druhý z toho taky něco má. To už je jiný typ monitoringu, to není počítání na podložce, to je počítání včelstev na včelnici a i to je někomu na obtíž.
Nejlepší je monitoring roztoče na plodu jeho vytahováním s pečlivou kontrolou buňky.

To jsou obecné tvrzení, které nikam nevedou,nechci se přít, počítačům nerozumím, ale jsem epidemiolog což má hodně blízko k epizootologii.. Jako laik těžko dokážeš pochopit složitost surveillance. Kdyby se to dalo tak snadno už dávno by ten software existoval. I v rámci NATO pořád potřebujeme odborníky....Neobjevujme Ameriku, už je dávno objevena. Když se budeme dohadovat o obecnostech ani za deset let nic fungovat nebude. Nechci předjímat, počkáme koho nový předseda svazu osloví jako šéfa zdravotní komise, ten by to měl dělat, jinak samozřejmě lidi jako Ty jsou nenahraditelní pro vlastní realizaci nástroje... já neumím vymyslet co chtít po počítači, aby byl výsledek použitelný....
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> Datum: 23.11.2011 15:20:59
> ----------------------------------------
> "přidaná hodnota by neměla být schopnost software."
> -----------------------
> Může a nemusí. Podstatné je, aby uživatel věděl, že ta přidaná hodnota
> (Lhostejno, zda ji vydedukoval počítač, nebo je dílem člověka bádajícího v
> datech či kdekoli jinde) vznikla také díky jeho práci s tímto sofwarem a je
> mu užitečná.
>
>
>

A jak si tedy všichni vysvětlujete fakt, že mapa varroamonitoringu je ještě v červenci bílá, vyjma několika zelených a červených koleček. Pak se v listopadu dovídáme, že včelstva na mnoha místech republiky padají? Nemyslím si, že by varroáza na čistá stanoviště náhle napadala z nebe. Pokud by byly údaje o napadení na mapě varroamonitoringu zveřejněny podle "zjištěné skutečnosti", vypadala by mapa jinak a každý, kdo by do mapy jen nahlédl, by byl vyrován. Na to nemusíme mít žádný složitý "softvér". Na to stačí jen nebýt barvoslepý. Takže co řešíme? Opět řešíme důsledky a nikoli příčiny. Jsem zvědav, jak dopadne jarní sčítání včelstev. Nyní se však čeká s přiznáním úhynů až po výplatě D1. Nebo tomu tak není??
JK

Nechci se přít, myslel jsem to jako doplnění tvé myšlenky. Něco může vypočítat stroj a něco musí vymyslet člověk.

Dne 23.11.2011 19:46, Josef Křapka napsal(a):
> A jak si tedy všichni vysvětlujete fakt, že mapa varroamonitoringu je ještě
> v červenci bílá, vyjma několika zelených a červených koleček. Pak se v
> listopadu dovídáme, že včelstva na mnoha místech republiky padají? Nemyslím
> si, že by varroáza na čistá stanoviště náhle napadala z nebe. Pokud by byly
> údaje o napadení na mapě varroamonitoringu zveřejněny podle "zjištěné
> skutečnosti", vypadala by mapa jinak a každý, kdo by do mapy jen nahlédl,
> by byl vyrován. Na to nemusíme mít žádný složitý "softvér". Na to stačí jen
> nebýt barvoslepý....
>
Problém VMS podle mého letos bohužel nebyl až tak v tom, že by nebyly
údaje, jako v umění je vyhodnotit. Údajů je sice hodně málo, ale i z
toho mála se daly rozpoznat problematické oblasti. Sám jsem na toto téma
psal dva příspěvky do konference (15.6. a 17.9.). Tady selhalo hlavně to
vyhodnocování a následné varování. Ne, že by byl program ideální, ale
základní informace poskytuje, jen je potřeba je umět interpretovat.

Milan Čáp

Nemyslím to ve zlém. Je fakt, že se dokážu rozlobit, když si uvědomím, že nejsme schopni vytěžit z nabízených možností možné maximum. Vždyť není vše IÁ dokonalé. Je to jen o tom chtít. Možnost kterou současný varoamonitoring nabízí je v tom, že by dokázal odhalit možné lokality odkud se parazit šíří a bylo by možno včas provést opatření k jeho tlumení. Bylo by to i k prospěchu chovatelů v daných napadených lokalitách. Je jen škoda, že není vůle, možností které systém varoamonitoringu tak nezištně nabízí, využít.
JK

Ikdyž dnes už bylo na tohle téma vše podstatné řečeno, tak jen abych nezůstal dlužen odpověď.
Karle já vím kdo to psal, moje poznámka o zaujatosti je mířena k jednomu stolu a u něj sedí i P.Holub.
Veterinář rozhodne jak sám chce a co mu vyhovuje jakým způsobem chce dostávat informace. Já řeším veterinu přes email, to je cesta nejmenšího odporu jak nevolat nevhod. A potom si může dělat veterinář podle stanoviště puntíky do mapy na nástěnce. Stejným způsobem označují ohniska moru i s pásmem. Jednoduché a praktické.
Co si pamatuji o MG, proč nebyl schválen, tak p. Kamler to ve Včelařství zdůvodnil, že výrobce nedodal podklady k vlastnostem a složení nosiče. A můj názor je ten, že kdyby p. B. Růžička chtěl, tak mohl MG registrovat v rámci celé EU a platilo by to i v ČR. Pokud v tom by bylo to, že Dol klade překážky. A to platí pro všechny výrobce všech odpařovačů. Je to tedy na rozhodnutí výrobce. A nevím jak kde, ale např. Nass. je celkem na pultech dostupný, ale moc zájem ze strany včelařů není. To jsem se dozvěděl ve včel. prod. v OL. A jestli článek o odpařovačích by mohl vyjít ve Včelařství? Předpokládám, že doba pokročila a lidé co o tom rozhodují se obměnily, tak proč ne.
Celý rok proti varroáze je schéma s doporučenými zásahy, klade důraz na líhnoucí zimní generaci včel a s Gabonem až po skončení snůšky. Před tím jsou zásahy od jara až po léto jako tvorba oddělků, lákací plásty s odstraněním plodu, vyřezání trubčiny v podletí a nebo KM to všechno do srpna. A všechno je řešeno v závislosti na spadu. Takže nevím co je na Celý rok proti varroáze tak špatné, že není použitelné dnes a v rámci vlastního rozhodnutí včelaře na základě spadu. A je to knížka někdy ze začátku po r. 2000 a někdy z té doby mám registrované i první zmínky o šlechtění VT včely a ty informace byly z Dolu. V tý době PSNV teprve vznikala a Vojta zakládal tuhle konferenci a do MV chybělo ještě několik let.

Aleš M.

> ------------ Původní zpráva -----------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> Datum: 23.11.2011 07:44:30
> ----------------------------------------
> Dolu jsem se přesvědčil na přednášce p.Klímy s těmi jeho vsuvkami jakože
> mimochodem
> ----
> Tohle psal ale Holub. :-)
>
> Neznám přednášku Klímy, ale slyšel jsem zase pár přednášek Kramlera. :-)
> Ale tohle sem tahat nechci.
>
> A teď mi vysvětli, jak ten veterinář bude vědět o nákazové situaci. Včelaři
> mu budou denně telefonovat?
>
>
> A co budete dělat, když budou pata. Gabon je na 21dní.
>
> A ten Mitegon zatloukl kdo? To by jsi musel dohledat ve Včelařství. Klíma
> a PSNV asi ne.
> Myslíš, že ten článek o odpařovačích co vyšel teď (ale i mnohokrát předtím)
> v MV by mohl vyjít ve Včelařství?
>
> Nevím jak budete bojovat celý rok proti varoáze, když gabon budete moci
> použít jen 3 týdny.
> A formidol tě při kalamitě neochrání.
>
> Pokud je mi známo, tak první informaci o nelgálním léčení (jak přednáší
> ředitel Dolu - třeba v NASA) jsem četl v druhém ročníku MV - asi tak. Vojta
> Protivínský - jak si udělat Nasenheidera z ptaščího krmítka - kolega si jej
> tady dělal - odhad 2006. Hned druhý ročník MV.
>
> Takže já nevím co doporučuje oficiální metodika na léto kromě Gabonu. ALe
> léto a podletí je hrozně dlouhá doba. Co v té knížce píšou o létě? Když po
> celý rok, tak si myslím, že hlavně na jaře a v létě.
>
>
> Karel
>
>
>

Dne 23.11.2011 22:12, Josef Křapka napsal(a):
> Nemyslím to ve zlém. Je fakt, že se dokážu rozlobit, když si uvědomím, že
> nejsme schopni vytěžit z nabízených možností možné maximum. Vždyť není vše
> IÁ dokonalé. Je to jen o tom chtít. Možnost kterou současný varoamonitoring
> nabízí je v tom, že by dokázal odhalit možné lokality odkud se parazit
> šíří a bylo by možno včas provést opatření k jeho tlumení. Bylo by to i k
> prospěchu chovatelů v daných napadených lokalitách. Je jen škoda, že není
> vůle, možností které systém varoamonitoringu tak nezištně nabízí, využít.
> JK
>
Já to ani ve zlém neberu :-) . Jen jsem se snažil definovat co se letos
nepovedlo a musím souhlasit s Radkem, že je potřeba informace sbírat,
vyhodnocovat a správně s nimi pak naložit.

Další možnost využití systému by mohla být např. v podpoře (sběru dat a
jejich vyhodnocení) malých jednoduchých výzkumných projektů, které by
nám pomohly lépe poznat kleštíka a jeho soužití se včelami. Tak by mohlo
spolupracovat několik dobrovolníků na jednom projektu s tím, že by se
podchytil i vliv více stanovišť. Myslím, že nám dnes chybí spousta
takových informací, které by mohly naše chápání posunout dále.

Milan Čáp

Já si myslím, že problém nebude v tom, že by ti co přispívají do VMS údaje upravovaly, ale tady půjde spíš o problém v poměru procenta zavčelaní ku počtu monitorujících. Roztoč se nebude od někud šířit, protože je všude a ten náhlý vzrůst je způsoben lopeží v kolabujících včelstev okolních včelařů. Letos mi u dvou včelstev spad během týdne v pol. září vzrostl z 0,16 na 2,46, kousek ode mě padlo celé stanoviště s 16 včelstvy. Ten druhý včelař co je na cca 200m od toho zkolabovaného to všechno měl "díky loupeži" v úlech. Ještě padlo nám v ZO jedno stanoviště, v neděli je schůze tak se to bude řešit. Tedy prevence na příští rok.

Aleš M.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: varidol - kalamita v ?ech?ch
> Datum: 23.11.2011 22:13:02
> ----------------------------------------
> Nemyslím to ve zlém. Je fakt, že se dokážu rozlobit, když si uvědomím, že
> nejsme schopni vytěžit z nabízených možností možné maximum. Vždyť není vše
> IÁ dokonalé. Je to jen o tom chtít. Možnost kterou současný varoamonitoring
> nabízí je v tom, že by dokázal odhalit možné lokality odkud se parazit
> šíří a bylo by možno včas provést opatření k jeho tlumení. Bylo by to i k
> prospěchu chovatelů v daných napadených lokalitách. Je jen škoda, že není
> vůle, možností které systém varoamonitoringu tak nezištně nabízí, využít.
> JK
>
>
>

AM:
Co si pamatuji o MG, proč nebyl schválen, tak p. Kamler to ve Včelařství zdůvodnil, že výrobce nedodal podklady k vlastnostem a složení nosiče. A můj názor je ten, že kdyby p. B. Růžička chtěl, tak mohl MG registrovat v rámci celé EU a platilo by to i v ČR.


-------

To je jinak

http://www.vcely.or.cz/files/Reply_to_evaluationJune_08_E.pdf

on nám to nabízel aby jsme to využili. Registrace byla na nás. Jemu je do Evropy a našich problémů hovno.

Proboha, co se bavíme o nějaké zelené hmotě, když dodneška nesjou schváleny Gabony. Používání Gabonu jako léčiva je ilegální.
Nascanuj to Včelařství, kde je odpověď Dolu o tom, jak to nemůže fungovat a pošli to správci konference ať to vyvěsí vedle toho textu.




Tobě bude chybět MItegone, ne Růžičkovi.
Místo toho budeš dávat hobru do pytlíku.

Já mám Mitegony v zásobě když se dali ještě koupit než to někdo udal.

Karel

Jo je to tam:

Tohle ti asi utkvělo v paměti z Včelařství:
Eventualni pouziti v Cesku je podmineno uspesnym registracnim rizenim. Dosud je
problemem nasavaci-odparovaci hmota, jejiz slozeni neni zname, takze bude nutne vykonat
dalsi samostatne studie.
-----
Odpověď - ve Včelařství nepublikovaná:-)

Zadny problem, material je fenoliticka pena a ja samozrejme mam vsechnu potrebnou
dokumentaci. Ja jsem ujistil pana reditele Kamlera, ze muze ocekavat plnou spolupraci
ode mne a to dodnes plati I kdyz tomu budou rikat FOMIDOL II.
Drazi pratele, ja rad pomuzu, kdyz muzu ale registraci si musite zaridit sami. Tenhle clanek
me trval 25 hodin a musite mne odpustit nektere vyrazy, protoze pisu cestinou, kterou se
psalo pred 50 lety a o vcelach jsem v cestine nic nevedel. Tedy mejte nadherny vcelarsky rok
a at vam neulitnou vcely.

--------
Mně je jasné, že my v PSNV nemáme DOl v lásce jak je z našich přednášek jasné:-)

Tak nějak chápu tvé minulé příspěvky. Celkem se u mě nemýlíš, některých lidí si moc nevážím.

Karel

A kdo dodal potřebnou dokumentaci do Dolu? Jak z toho vyplívá měl to někdo zařídit. Pokud bylo vše splněno, tak to muselo být i to odmítnutí písemně vyřízeno. Reagovat budu až večer, teď musím do práce.

A kdo dodal potřebnou dokumentaci do Dolu? Jak z toho vyplívá měl to někdo zařídit. Pokud bylo vše splněno, tak to muselo být i to odmítnutí písemně vyřízeno. Reagovat budu až večer, teď musím do práce.

-------------
To je nepochopení, kdyby to chtěl Růžička vyrábět a prodávat, tak se nebude bavit s Dolem, ale bude si to registrovat aprodávat.

Ale z jeho pohledu to bylo spíše vlastenectví a nabízel to nám.
Z jeho pohledu je to jednodušší prodat pár US farmám co mjí jen 50000 až 300000 včelstev a je na tom stejně jao kdby si tokoupila celá ČR.

No a víš jaký je rozdíl mezi Mitegone a Formidolem Forte?

MG se dává vertikálně a Formidol Forte svisle.

Stejný rozdíl jako mezi feorem formidolu a Kamlerovou deskou.
Ta se dávala horizontálně a Formidol vodorovně. :-)

V tom je ten rozdíl, když to okopíruješ, nemusíš za to platit.

To že Dol MG odmítnul na sebe registrovat nic neznamená. Pokud byl výrobek MG pro včelaře v ČR dán k dispozici zdarma, tak ho mohla registrovat i PSNV když už propaguje takové nosiče. A byla by rychlejší než Dol s Forte, ten zatím není registrován, registrace probíhá.
Já za sebe mohu říct, že mě tyto svislé nosiče moc nezajímají. Protože si myslím, že je pro mě jednodušší dát desku na loučky horního nástavku než si připravovat rámky s nosičem.
Dol rezistenci na Gabon na některých místech ČR nepopírá, z toho mi vyjde, že to je začátek konce tohoto léčiva a přejít na KM už by mělo být na programu každé ZO, to je dáno, kdo to nepochopí příjde o včely, protože letní ošetření je základ úspěšné přípravy na zimu.
Když sleduji přes internet různé včelařské zahraniční diskuze, tak s roztočem mají letos problémy všude a je jedno jakým léčivem ošetřují, vždy to bylo o tom kolik kontrol spadu a hlavně v jaké době je včelař provádí, vyhodnocení a následné ošetření. Z Dolu letos vyšla informace, že pokud je v přirozeném spadu v červenci spad 1 roztoč na den, je třeba zahájit léčbu.

AM:
To že Dol MG odmítnul na sebe registrovat nic neznamená. Pokud byl výrobek MG pro včelaře v ČR dán k dispozici zdarma, tak ho mohla registrovat i PSNV když už propaguje takové nosiče. A byla by rychlejší než Dol s Forte, ten zatím není registrován, registrace probíhá.

----------


Hele zápatrej v paměti, v které pětiletce to bylo. Mám doje, že v té době měla PSNV asi desetinu členů a měli jsme skutečně spíš zájem jen na těch nástavkových úlech.

A moje zkušenost:
Je zbytečné dělat cokoli, když ti někdo hází klacky pod nohy a šlape po bábovičkách.

Vem si jen osud naprosto normální věci - dostat do dotací EU varroadna. I když je tam před 4 lety PSNV dostala, tak se někdo postaral a byla vyškrtnuta.

A MG dokonce někdo z PSNV prodával (sama PSNV nepodniká) a byl důrazně upozorněn aby od toho upustil. Takže to zase jen odsrali včelaři, co mají teď holý zadek, Gabon co přestává fungovat.

A i kdyby to chtěla, tak proti oboru, kde každý dostává zadarmo (snad z dotací) časopis, který si tiskne cokoli chce, a ani neotiskne odpověď napadeného kterého obchodně poškodil- viz linka na odpověď Růžičky - to jsem přeposlal do Křemencové - aby to otiskli - odpověď mám stále v poště:-) ) je naprosto zbytečné.

Jsou ZO které i dnes svyým novým členům vysvětlují, že Moderní včelař není vhodné čtení.
Tak to není zrovna oblast, kde by se dalo podnikat.

ABych řekl, to není můj problém,já členem už nejsem, je to tvůj - ty až si uděláš naalýzu příčin zjistíš, že v té analýze jsou mnohkrát 3písmenka. A vyřiď si to doma.


Karel

Omlouvám se za minuledlouhý příspěvek.

Stačilo ti odpovědět :

Proč by PSNV měl ařešit, že někod plival na nataženou ruku a podrážel nohy.

A na vysvětlenou pro ty co tolik nepatují.
A poplivat něčí nabídklu v článcích distribuovaných 97%, pak nedovolit otisknout odpověď aby pak - když něko o (z PSNV:-) ) udělá testy a prokáže že je to velmi účinné - tak vyvěsit na web, že nikdy nic o otm, že to nefunguje takového nežíkali, že to účinné je.
Aby jsi to pak okopíroval.

Na to mám takové pojmenování.

Karel

Vidím, že někteří se rádi odvolávají na paměť druhých a sami si nepamatují nebo pamatovat nechtějí.Tak pro její osvěžení. Jsem v Billem /Václavem/ Růžičkou ve styku od r. 2006 . Vždy říkal, že regitrace je na nás tady v Čechách. S Dolem společnou řeč skutečně nikdy nenašel z různých důvodů. Jeho reakce však měla možnost zveřejnit i PSNV v MV. Byl jsem tehdy v RR MV tak vím dobře, kdo a proč jeho článek odmítl vydat, je na Billově webu. VÚD vysokou funkčnost MG, myslím, nepopíral. Přístup k Billovi nebyl odpovídající ze strany PSNV i ČSV, to je třeba přiznat. To, že někteří prodávat MG mohli a neprovádali, není otázka házení klacků pod nohy,jak se tu někdo snaží lidem namluvit, ale jejich osobního přístupu,chcete-li statečnosti. Prostě stahli kalhoty dřív, než dorazili k brodu. Registrace mohla být dávno provedena, kdyby to vzal někdo na sebe. Jiní s ním ale po ty roky pracovali, dávali informace a také dávali včelařům. Ono je snadné být hrdina na internetu nebo někde, kde ho to nic nestojí. Když byla v polovině července 2008 schůzka na MZe, byl jsem tehdy jediný, který upozornil na to, že kritika na dlouhodobé odpařovače KM /Nassenheider/ byla postavena na nesprávně dodržené metodice. Ostatní mlčeli. Neměli tedy dostatečnné znalosti nebo se báli? To je věc každého z nich. Jsem přesvědčen, že MG se u nás registrován a distribuovat bude. Pokud ale vím, nečíní v tom žádné kroky nikdo z PSNV. Doufám, že názory KaJi nejsou jejími oficielními názory. Kdo ale hledá problémy, najde je, kdo hledá řešení, najde je také.
Ještě k porovnání Formidolu 80 a MG, protože se šíří různé fámy. Mám odzkoušeno oboje /Formidol 80 jen částečně letos/. Formidol se MG moc nepodobá, je z jiné látky a i funkčnost a použitelnost je jiná. V určitých momentech byl dokonce účinnější než MG. MG to ale dohání svou dlouhodobostí a považuji jej za jediný skutečně dostupný dlouhodobý odpařovač. Nassenheder, Formidol 80 jsou odpařovače střednědobé. Formidol, odpařovač kátkodobý. Všechny typy odpařovačů mají své opodstatnění a dají se velmi dobře využít. Jestli si někdo myslí, že bude jednotná metodika na používání KM, je na velkém omylu. Včera v ZO Dobřichovice jsem uvedl několik metodik ošetřování KM, které mají své opodstnění v různých situacích, krátce řečeno. Ono je potřeba nejprve pochopit základní věci, kdy, proč, jaký odpařovač, jaká koncentrace v jakém prostoru. To budou včelaři muset pochopit a naučit se, to je ta "metodika". Samozřejmě budou se muset naučit i větší obezřetnosti, aby se nestalo to, co jednomu "propagátorovi" KM. Při potřísnění KM si nenamočil ruce do kbelíku s vodou, ale znovu do kbelíku s KM. Nemyslím si, že je rozumné vstoupit z bláta do louže.
Bylo by pro všechny zde mnohem přínosnější, kdyby se vyměňovaly názory ,zkušenosti a hledali možnosti, než aby se lidé osočovali na vzájem. Svým příspěvkem jsem k tomu přispět nechtěl, jen jsem chtěl některým osvěžit trochu paměť. Leoš Dvorský

Když něco chci, tak vyhodí mě dveřmi a vrátím se oknem. Při schvalování něčeho nového jsou vždy nějaké připomínky a není tam prostor pro ješitnost. Mnohokrát ověřené co nikdy neprospělo nikomu.
Dotaz, název varroadna je oficiální pro celou EU? V té první pětiletce PSNV se tahle dna na začátku jmenovala kočovná dna.
Lysoň má víko na úly řešené tak, že je složené ze dvou částí a to vnitřní má větrací otvory s plastovou mřížkou do které když se vloží houbička nebo něco jiného savého a nakape kyselina tak to slouží jako odpařovač. Původně jde jen o větrací otvory a včelař ať si je využije jak chce a bez registrace.

Aleš M.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varidol - kalamita v ?ech?ch
> Datum: 25.11.2011 08:29:51
> ----------------------------------------
> AM:
> To že Dol MG odmítnul na sebe registrovat nic neznamená. Pokud byl výrobek
> MG pro včelaře v ČR dán k dispozici zdarma, tak ho mohla registrovat i PSNV
> když už propaguje takové nosiče. A byla by rychlejší než Dol s Forte, ten
> zatím není registrován, registrace probíhá.
>
> ----------
>
>
> Hele zápatrej v paměti, v které pětiletce to bylo. Mám doje, že v té době
> měla PSNV asi desetinu členů a měli jsme skutečně spíš zájem jen na těch
> nástavkových úlech.
>
> A moje zkušenost:
> Je zbytečné dělat cokoli, když ti někdo hází klacky pod nohy a šlape po
> bábovičkách.
>
> Vem si jen osud naprosto normální věci - dostat do dotací EU varroadna. I
> když je tam před 4 lety PSNV dostala, tak se někdo postaral a byla
> vyškrtnuta.
>
> A MG dokonce někdo z PSNV prodával (sama PSNV nepodniká) a byl důrazně
> upozorněn aby od toho upustil. Takže to zase jen odsrali včelaři, co mají
> teď holý zadek, Gabon co přestává fungovat.
>
> A i kdyby to chtěla, tak proti oboru, kde každý dostává zadarmo (snad z
> dotací) časopis, který si tiskne cokoli chce, a ani neotiskne odpověď
> napadeného kterého obchodně poškodil- viz linka na odpověď Růžičky - to
> jsem přeposlal do Křemencové - aby to otiskli - odpověď mám stále v
> poště:-) ) je naprosto zbytečné.
>
> Jsou ZO které i dnes svyým novým členům vysvětlují, že Moderní včelař není
> vhodné čtení.
> Tak to není zrovna oblast, kde by se dalo podnikat.
>
> ABych řekl, to není můj problém,já členem už nejsem, je to tvůj - ty až si
> uděláš naalýzu příčin zjistíš, že v té analýze jsou mnohkrát 3písmenka. A
> vyřiď si to doma.
>
>
> Karel
>
>
>

LD:
Jeho reakce však měla možnost zveřejnit i PSNV v MV. Byl jsem tehdy v RR MV tak vím dobře, kdo a proč jeho článek odmítl vydat, je na Billově webu.
--------
já si vzpomínám, že jsem jej od tebe dostal a polsla mimo jiné do redakce Včelařství - protože tam byla reakce na článek ve Včelařství i do archívu (downloudů) této konference.
Nevím, kdo byl proti v redakční radě proti, protože rada se řešila maily, ale mám dojem, že se šéfredakotr rozhodl tak jak se rozhodl. A pokud MV čteš, tak jsi si mohl přečíst myslím dva články, kdy je účinnost MG hodnocena.
Osobně si mylsím, že politika, že se přes MV nedopisuje s ČSV a Včelařstvím je správná - i v takovém případě jako byla věc MV. Negativní hodnocení MG otisklo Včelařství, bylo by slušné, kdby otiskli i reakaci.

----------------
LD:
Když byla v polovině července 2008 schůzka na MZe, byl jsem tehdy jediný, který upozornil na to, že kritika na dlouhodobé odpařovače KM /Nassenheider/ byla postavena na nesprávně dodržené metodice. Ostatní mlčeli. Neměli tedy dostatečnné znalosti nebo se báli? To je věc každého z nich.
.....
Mám takový utkvělý dojem, že na Mze jsi byl v delegaci PSNV a měl jsi mluvit za PSNV.

Takže pokud mě paměť neklame, jako kdyby to řekla PSNV.

ALe je to dost let, možná se mýlím.

Karel

AM:
Když něco chci, tak vyhodí mě dveřmi a vrátím se oknem.
.....
Tak si vem štafle a lez tam oknem.
Nikdo ti nebráné MG registrovat a domluvit se s autorem na výrobě. Mně je jedno od koho si jej koupím. Dokonce je mi jedno, jestli jej někdo schválí či ne. A většině včelařů taky. Jak čteš níže, je to odpařovač s nejdelším účinkem.
Tobě bude chybět, V.Růžička jich má dost.
--------------

Dotaz, název varroadna je oficiální pro celou EU?

----
Nevím a není to podstatné - to se jednalo o text českého nařízení. Tak jak se jej tam povedlo dostat nakonec do třetíhio kola. Takže každé dno které umožní monitoring to zřejmě splňuje. To se musíš zeptat tady u nás úředníků, jak se to vykládá.
Podle mě je to každé dno, které má systém na monitoring - tedy podložku řešenou tak aby na ní nemohl včely. Ale to si myslím já. Rozhoduje úředník.

Karel

V tom domluvit se s majitelem na registraci MG mi brání moje přesvědčení, že to zas takový trhák na varroázu a hlavně prodejnost nebude. Mě nezajímá délka ošetření, ale spíš jednoduchost aplikace a doplnění kyseliny. Pokud včelstva ošetřuji kyselinou, tak je stejně musím kontrolovat při změně počasí a nosič s kratší dobou účinosti mohu doplnit. To co bych si představoval na doplňovaní kyseliny jsem zatím u nikoho neviděl, takže si to vyrobím sám.
A u toho dna si myslím, že problém bude nejspíš v tom názvu, který v Bruselu neznají a odkud jdou peníze. To že je to pro Českou verzi nic nejspíš znamenat nebude, je to stejné jako s Rumem, Pomazánkovým máslem adt.

Jsem zvědav,jak Vám to dlouho vydrží Kadlíku,Alši a jak dlouho ještě budete zahlcovat tyto stránky těmi svými výplody,což nemáte mobily abyste si to vypovídali za své prachy? Odehnali jste z konference mnohé,i fundované včelaře,kteří by mohli svými příspěvky popohnat to naše včelaření více kupředu,protože to moc potřebuje.A příspěvky i Slov.včelařů jsou tu vítány.
Vaše dlouhotrvající naříkání, hodnocení a rady nad varidolem a jinými léčivy neobstojí,důkazem je stále zvyšující se počet včelstev v ČR a také ta letošní ubohá dotace o tom svědčí. Mandík to asi neustál a raději rezignoval.

Na MZe jsem porohlásil, že mluvím za včely, protože přítomní zástupci PSNV, VÚD, Mendelovy univerzity, MZe, ČSV, Cechu i Dadantklubu (snad jsem na nikoho nezapomněl) nemohli nalézt společnou řeč nebo spíše nechtěli a na včely se zapomnělo.Já se nevešel do tehdejšího vzorce zástupců ( správně jsem tam být asi neměl, ale nikdop mne nevyháněl).V PSNV jsem nazastával žádnou funkci (krom člena RR MV). Projekt VMS jsem posléze nabídl bez odslouhlasení s kýmkoliv jako společný projekt v domění, že to bude přijatelné pro všechny. Billův článek jsem odeslal, jak sám Kaji potvrzuje, členům RR MV s doporučnením.
Bill souhlasil i s jazykovou úpravou. Mám takový nepříjemný pocit, že se na Billa odvolávají mnozí jen tehdy, když je to pro ně výhodné nebo ho potřebují. Je to starý poctivec a nikomu nic neodmítne. Souhlasím ,že je třeba hledat východiska, jenže tady se povětšinou jen přete o ničem. Já jsem reagoval jen proto ,protože už něco bylo skutečně přes čáru. Od tehdejšího šéfredaktora Včelařství a i vedení ČSV nebylo možné očekávat jinou než zamítavou reakci, resp. žádnou. Za rok byla ale situace jiná. Bavme se o budoucnosti, pokud o to stojíme.
Ve čtvrtek jsem byl v ZO Dobřichovice, výsledek přednášky a hlavně vůle členů byl ten, že budou v sezoně 2 roky léčit KM a třetí Gabonem. Celkem dobrý kompromis, který nabízí členům řešení. Leoš Dvorský

Již v 60 letech min.století přítel mého otce si dal tu práci a v listopadu, když už nebyl žádný plod, označil barvou všechny včely ve včelstvu. Na jaře pak pozoroval jejich výlet. Poslední včely se dožily pouze poloviny dubna. Tento pokus jednoznačně dokázal, že zimní včely se květnové snůšky nedožívají, jak se všeobecně tvrdilo.

Již v 60 letech min.století přítel mého otce si dal tu práci a v listopadu, když už nebyl žádný plod, označil barvou všechny včely ve včelstvu. Na jaře pak pozoroval jejich výlet. Poslední včely se dožily pouze poloviny dubna. Tento pokus jednoznačně dokázal, že zimní včely se květnové snůšky nedožívají, jak se všeobecně tvrdilo.

Mistře, na Pražáka nemáte vůbec přehled co se děje přímo v centru dění. Zaskočte si někdy na Křemencovu ať se Vám chvíli věnují a vysvětlí třeba i proč odstoupil předseda a nebo proč hynou včely. A zkuste se někdy podepsat dvakrát stejně, aspoň ze slušnosti. Děkuji

P.S. IP adresa to je věc :-)

Mě čeká schůze zítra, máme v ZO jedno stanoviště co padlo celé. A majitel toho stanoviště se cítí být poškozen od jiného včelaře, protože za to mohou jeho včely, které loupily. Asi bude přednáška jak monitorovat a ošetřovat. Ono je to dobrá příležitost k osvětě, jak se říká vše zlé je k něčemu dobré.

Billův článek jsem odeslal, jak sám Kaji potvrzuje, členům RR MV s doporučnením.
....
Od tehdejšího šéfredaktora Včelařství a i vedení ČSV nebylo možné očekávat jinou než zamítavou reakci, resp. žádnou. Za rok byla ale situace jiná. Bavme se o budoucnosti, pokud o to stojíme.

Ve čtvrtek jsem byl v ZO Dobřichovice, výsledek přednášky a hlavně vůle členů byl ten, že budou v sezoně 2 roky léčit KM a třetí Gabonem. Celkem dobrý kompromis, který nabízí členům řešení. Leoš Dvorský
-----

No vidíš, a já to pak neposílal jen po redakční radě MV, ale i redakci Včelařství, do archivu této konfrence, a dále. A to jsem toho dobráka Bila ani neznal.
Jen mi není jansé, proč rok po tom, když byla situace jiná jsi to ve Včelařství nezařídil, aby to otiskli.

A kdy tedy bude ten Mitegone k mání a kdo tomu kromě té PSNV stál v cestě, že odpařovač s nejdelším účinkem není v ČR k mání.

Když je víc než srovnatelný s Gabonem - jak by jsi si mohl přečist v Moderním včelaři.

Karel Jiruš

Likvidaci varoa v minulých letech tzv. přípravkem taktik, v současnosti změna názvu. Mohu jen poděkovat VÚ v Dolech za tento dokonalý přípravek (jed). Nedostatečná účinnost nespočívá v kvalitě samotného přípravku, ale v jeho doporučené aplikaci s ohledem na naše úly.:
1. Použití se doporučuje a provádí v říjnu, kdy je ve včelstvech plod.
2. Aplikace je podřízena rozebráním včelstva, odstranění krajního plástu, tedy do teplot nad 12°C.
3.Místo umístění pásku je krajní rámek. Včelstvo má zatmelenu horní loučku a jediným průchodem pro kouř jsou boční mezery rámků. Koncentrace jedu se tak s každou následnou mezerou snižuje. V posledních mezerách je již koncentrace tak nízká, že nezabíjí, ale naopak zvyšuje odolnost vůči jedu.
4. Není zajištěn následný dozor nad vyhořením pásků. Při koupi státních včelstev v r.1991 jsem zjistil 6 nevyhořelých pásků ze 40 včelstev.
V roce 1987 jsem aplikoval za přítomnosti st. veterináře umístění pásku přímo pod hrozen včelstva. Zvýšený podmet a zadní dvířka. Kouř stoupal vzhůru přímo do středu hroznu a o spodní louče se rozrážel do všech uliček v plné své koncentraci. Následek : rozevření chomáče, zvýšené hučení, snaha odstranit kouř z úlu.Zkušební pootevření horní přední části úlu ukázalo hustý rovnoměrný kouř ve všech uličkách.
Rozdíl: Při doporučené aplikaci byl spad po 1,2 i 3 fumigaci. Při novém způsobu, byl spad v 1 fumigaci maximální, ve druhá fumigaci byl maximální spad 1-6 roztočů, při třetí byl nulový u všech včestev.
Další nutnou podmínkou je vyměnit podložky hned 2den ráno. Někteří roztoči spadnou omámeni na dno, kde není již koncentrace smrtelná. Nemají sílu se dostat do hroznu včelstva, ale mají dost síly se přichytit na včelu pobíhající po dně.
Nutnou podmínkou je dále začít provádět ošetření až počátkem listopadu, kdy ve včelstvu není prokazatelně žádný plod.

Protože jsem autorem této vize do budoucna, rád bych to dořekl. Také bychom odstranili hlavní nevýhodu dlouhodobých nosičů a to plnění. Zařídíme centrální plnírnu a v ní s pomocí všech ochranných pomůcek se napustí desky. Takže systém by fungoval tak, že kdo má zájem odnese svoje desky ke svému důvěrníkovi a ten asi v přesně danou sobotu je doveze naplnit a hned je předá včelařovi. Kdo nechce nemusí. Asi by byl 1 jarní termín a 3 letní včetně září. V ¨rokáchách kdy se léčí kyselinou by jiné léky nebyly kromě fumigací a aerosolu. V prvním dvouletém období bychom vytloukli roztoče odolné vůči amitrazu a další roky bychom pouze střídali kysalinu a gabony. Díky tomu by mohly Gabony viset až do října ve včelách.Nejjednodušší odpařovače jsou Mite gone i cenově to jde. Myslím, že s tímto systámem by se dalo hledět s nadějí do budoucna.

Stonjek:
Zařídíme centrální plnírnu a v ní s pomocí všech ochranných pomůcek se napustí desky.

----------
O tom se tady bavíme. Jaké desky?


Snad nechcete používat nelegální postupy:-////

To aby se Dr Kramler upřednášel o následcích nelegálních způsobů oěetřování. :-/ Nebude pak mít čas na výzkum.

Karel

"Protože jsem autorem této vize do budoucna, rád bych to dořekl. Také bychom odstranili hlavní nevýhodu dlouhodobých nosičů a to plnění. Zařídíme centrální plnírnu a v ní s pomocí všech ochranných pomůcek se napustí desky. Takže systém by fungoval tak, že kdo má zájem odnese svoje desky ke svému důvěrníkovi a ten asi v přesně danou sobotu je doveze naplnit a hned je předá včelařovi. Kdo nechce nemusí. Asi by byl 1 jarní termín a 3 letní včetně září. V ¨rokáchách kdy se léčí kyselinou by jiné léky nebyly kromě fumigací a aerosolu. V prvním dvouletém období bychom vytloukli roztoče odolné vůči amitrazu a další roky bychom pouze střídali kysalinu a gabony. Díky tomu by mohly Gabony viset až do října ve včelách.Nejjednodušší odpařovače jsou Mite gone i cenově to jde. Myslím, že s tímto systámem by se dalo hledět s nadějí do budoucna."

To by mě zajímalo, kdy přestanete myslet totalitně a vyrábět tady v diskuzi na dnešní dobu takové nesmysly. Plošné léčení a to zadarmo, bylo možné pouze v totalitě. A současný systém léčení je ještě pozůstatek té totality. Když ho nějak rozbijete, třeba lajdáckostí některých včelařů, jiný systém celoplošného léčení včelařů dnes už nikdo dohromady nedá.
Když ten systém bude zadarmo nebo jen za malé formální náhrady ztraceného času jako je to nyní, tak pořádně léčit budou jen mimořádně spolehliví důvěrníci nebo důvěrníci, kteří jsou na léčení sami osobně zainteresováni. Neboli včelaři s více včelstvy, pro které je zisk za med významnou položkou a kteří maji osobní finanční zájem na tom, aby včelstva v okolí jejich včelstev byla zdravá. Takových lidí je ale mezi včelaři menšina, takže ve spoustě ZO bude léčení všelijak šizeno.
A když budou ti "dobrovolní" léčitelé zaplaceni adekvátně, neboli peníze, které za to dostanou budou odpovídat vynaloženým hodinám práce a jejich úsilí a stanou se tak významnou součástí jejich rodinného rozpočtu, budou zase řvát zájmoví včelaři, kteří včely nechovají jen čistě kvůli penězům za med. Protože pro ně bude to povinné léčení příliš drahé. A budou to zase včelaři všelijak obcházet, sabotovat nebo obecně koumat, jak v první řadě ušetřit bez ohledu na skutečnou kvalitu toho léčení.

Ta doba byla pěkná, kdy včelař mohl svoje včelstva a mednou produkci rozšiřovat do aleluja, protože dobrovolní funkcionáři zadarmo léčili včelstva v širokém okolí jeho včelstev a tím mu zaručovali ty jeho výnosy medu, ale nejspíš ta doba už je pryč.

Ta doba uz je Radime opravdu na hrane,aby se par lidi staralo a behalo a ostatni si v klidku nedelali nic a jeste drzkovali,ze neco nedostali nebo jim to nekdo neudelal...O vcelare z lasky ke vcelam nemam vubec strach,Ti sahnou radi do vlastni kapsy,pro profiky je to nutnost a ten zbytek...Ten bude nadavat a mozna jim to docvakne.Nebo to zabali ku prospechu ostatnich.JosPr.

Aleš Molčík """"Mě čeká schůze zítra, máme v ZO jedno stanoviště co padlo celé. A majitel toho stanoviště se cítí být poškozen od jiného včelaře, protože za to mohou jeho včely, které loupily. Asi bude přednáška jak monitorovat a ošetřovat. Ono je to dobrá příležitost k osvětě, jak se říká vše zlé je k něčemu dobré."""
A majitel by měl pokorně držet ústa, neboť je právě on příčinou problémů dalších včelařů v pořadí padajícího domina, tedy toho, jehož neprávem obviňuje. Spíše by měl pátrat on, kde jeho včely loupily o tři týdny dříve a sáhnout si do svědomí, zda dělal monitoring.
Analfabetismus mezi včelaři je je živen pod heslem "dělejte to podle nařízení a víc nemyslete".

"Ta doba uz je Radime opravdu na hrane,aby se par lidi staralo a behalo a ostatni si v klidku nedelali nic a jeste drzkovali,ze neco nedostali nebo jim to nekdo neudelal...O vcelare z lasky ke vcelam nemam vubec strach,Ti sahnou radi do vlastni kapsy,pro profiky je to nutnost a ten zbytek...Ten bude nadavat a mozna jim to docvakne.Nebo to zabali ku prospechu ostatnich.JosPr."

Já spíš myslím to, aby se někdo nepokoušel přes práci ZO protáhnout řešení, která dnes už dávno nemají předpoklady k úspěchu. Ono je strašně snadné říct : Funkcionáři ZO udělají plošně to a to. Ono by to mohlo být i poměrně snadné prohlasovat přes ČSV. Jenže bude se to skutečně dělat tak kvalitně a plošně, jak je to třeba? Budou skutečně jen velmi vzácné výjimky těch, co to "ošulí" a roztoč se tam tak přemnoží nebo se to bude "ošulovat" hromadně? A když to někde prokazatelně ošidí a bude průšvih, je k dispozici nějaký nástroj, kterým se stoprocentně zaručí, že to už další rok bude v pořádku a přitom nedojde mezi zůčastněnými k nějaké zlé krvi, která tam další práci kolem včelaření ztíží nebo úplně znemožní ?

Ostatně podle mého názoru na toto dojel třeba varoamonitoring, já jsem si to vyzkoušel a jeví se mně to na čas, případně kvůli ochraně před zkreslováním údajů mravenci na prostředky poměrně náročné. Chtít to zavádět dobrovolnicky zadarmo, aby údaje byly dostatečně kvalitní a přitom vznikla dostatečně hustá síť včelařů asi bylo už dopředu odsouzeno k neúspěchu.
I když dopředu nemohl nikdo stoprocentně vědět, že to nezíská podporu třeba ČSV nebo státu a že do toho někdo nenapumpuje finance. No, nenapumpoval....

Teda, já tady chráním funkcionáře ZO, přitom jsem byl od funkcionářů ZO kdysi podivným způsobem vyhozen a skoro 20 let jsem byl v ZO s funkcionáři na kordy, to jsou paradoxy!!!

No asi nejsem ve své kůži, ale Radimovu příspěvku vůbec nerozumím.Možná na mě něco leze. Naše ZO si můj návrh odhlasuje na výročce. A protože i můj altruismus/ochota ostatním nezištně pomáhat/ má své pevné mantinely, přeji si, aby hlas. nedopadlo. Pak se pošle kolovat papír,kdo chce jaké léky na další sezonu, ty se seženou, to nepředstavuje žádný problém a je hotovo. Pro mě vlastně nejlepší řešení. Já si svoje včely v pohodě uchráním, konkurence ubyde, tím med podraží, nevidím budoucnost černě. Můj návrh asi neprojde, protože bude drahý. Mite Gone 36 Kč 3/4 l kys 60 Kč, to je cca 100 na včelstvo. Když se k tomu připočte, že zřejmě budou po odpadnutí dotací D1 vážné problémy s financováním spolků, ona ta budoucnost bude opravdu zajímavá! Zdraví R. Stonjek

"No asi nejsem ve své kůži, ale Radimovu příspěvku vůbec nerozumím.Možná na mě něco leze. Naše ZO si můj návrh odhlasuje na výročce."

Aha, vzhledem k "státotvorným" návrhům, které tady padaly. jako že by všichni včelaři měli nebo museli , jsem ten návrh automaticky považoval jako návrh pro celý Svaz. Jako že se to prosadí nahoře mezi papaláši a ZO pak jen dostanou příkaz to dělat.
Pokud to jen pro jednu ZO, tak to jo. To se tam odhlasuje a každý, kdo na té schůzi bude, se k tou může vyjádřit.

pěkně jsi si popovídal, ale hlavu a patu to nemá.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varidol - kalamita v ?ech?ch
> Datum: 27.11.2011 09:25:43
> ----------------------------------------
> "Protože jsem autorem této vize do budoucna, rád bych to dořekl. Také
> bychom odstranili hlavní nevýhodu dlouhodobých nosičů a to plnění. Zařídíme
> centrální plnírnu a v ní s pomocí všech ochranných pomůcek se napustí
> desky. Takže systém by fungoval tak, že kdo má zájem odnese svoje desky ke
> svému důvěrníkovi a ten asi v přesně danou sobotu je doveze naplnit a hned
> je předá včelařovi. Kdo nechce nemusí. Asi by byl 1 jarní termín a 3 letní
> včetně září. V ¨rokáchách kdy se léčí kyselinou by jiné léky nebyly kromě
> fumigací a aerosolu. V prvním dvouletém období bychom vytloukli roztoče
> odolné vůči amitrazu a další roky bychom pouze střídali kysalinu a gabony.
> Díky tomu by mohly Gabony viset až do října ve včelách.Nejjednodušší
> odpařovače jsou Mite gone i cenově to jde. Myslím, že s tímto systámem by
> se dalo hledět s nadějí do budoucna."
>
> To by mě zajímalo, kdy přestanete myslet totalitně a vyrábět tady v diskuzi
> na dnešní dobu takové nesmysly. Plošné léčení a to zadarmo, bylo možné
> pouze v totalitě. A současný systém léčení je ještě pozůstatek té totality.
> Když ho nějak rozbijete, třeba lajdáckostí některých včelařů, jiný systém
> celoplošného léčení včelařů dnes už nikdo dohromady nedá.
> Když ten systém bude zadarmo nebo jen za malé formální náhrady ztraceného
> času jako je to nyní, tak pořádně léčit budou jen mimořádně spolehliví
> důvěrníci nebo důvěrníci, kteří jsou na léčení sami osobně zainteresováni.
> Neboli včelaři s více včelstvy, pro které je zisk za med významnou položkou
> a kteří maji osobní finanční zájem na tom, aby včelstva v okolí jejich
> včelstev byla zdravá. Takových lidí je ale mezi včelaři menšina, takže ve
> spoustě ZO bude léčení všelijak šizeno.
> A když budou ti "dobrovolní" léčitelé zaplaceni adekvátně, neboli peníze,
> které za to dostanou budou odpovídat vynaloženým hodinám práce a jejich
> úsilí a stanou se tak významnou součástí jejich rodinného rozpočtu, budou
> zase řvát zájmoví včelaři, kteří včely nechovají jen čistě kvůli penězům za
> med. Protože pro ně bude to povinné léčení příliš drahé. A budou to zase
> včelaři všelijak obcházet, sabotovat nebo obecně koumat, jak v první řadě
> ušetřit bez ohledu na skutečnou kvalitu toho léčení.
>
> Ta doba byla pěkná, kdy včelař mohl svoje včelstva a mednou produkci
> rozšiřovat do aleluja, protože dobrovolní funkcionáři zadarmo léčili
> včelstva v širokém okolí jeho včelstev a tím mu zaručovali ty jeho výnosy
> medu, ale nejspíš ta doba už je pryč.
>
>
>

Nějak se ztrácím, roztoči odolní vůči amitrazu a používat Gabony? Není to obráceně roztoči odolní vůči Gabonu(rezistence je křížová na oba typy) a amitraz (Varidol) je zatím bez rezistence?
Plnírna kys. je nejlepší venku s větrem do zad. A ještě mi schází nějaký typ odpařovače, který by byl vhodný do včelínů a maringotek. Ti co mají včelnici, jako já, nemusí problém s výpary než se úl zavře řešit. Ale rozbalit něco s kyselinou v místnosti, i při otevřených dveří, je na min. ochranou masku.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varidol - kalamita v ?ech?ch
> Datum: 27.11.2011 07:25:45
> ----------------------------------------
> Protože jsem autorem této vize do budoucna, rád bych to dořekl. Také bychom
> odstranili hlavní nevýhodu dlouhodobých nosičů a to plnění. Zařídíme
> centrální plnírnu a v ní s pomocí všech ochranných pomůcek se napustí
> desky. Takže systém by fungoval tak, že kdo má zájem odnese svoje desky ke
> svému důvěrníkovi a ten asi v přesně danou sobotu je doveze naplnit a hned
> je předá včelařovi. Kdo nechce nemusí. Asi by byl 1 jarní termín a 3 letní
> včetně září. V ¨rokáchách kdy se léčí kyselinou by jiné léky nebyly kromě
> fumigací a aerosolu. V prvním dvouletém období bychom vytloukli roztoče
> odolné vůči amitrazu a další roky bychom pouze střídali kysalinu a gabony.
> Díky tomu by mohly Gabony viset až do října ve včelách.Nejjednodušší
> odpařovače jsou Mite gone i cenově to jde. Myslím, že s tímto systámem by
> se dalo hledět s nadějí do budoucna.
>
>
>

Proč by to měl být problém ve včelíně?? Odpařovače naplním venku před včelínem a plná vkládám do prázdného nástavku. A ab\ych neinhaloval, tak když udělám v úlu místo, tak se pro ten jeden odpařovač ven dojdu.

Tady jde o to běhání s nádechem jak při ponoru na lovu perel. To není pro každého, když je populace včelařů těch dříve narozených ve většině. Já těmto spíš doporučuji Formidol a strkat ho do úlu z venku česnem do podmetu. To není zavrhování ošetřování kyselinou, jen říkám, že mi chybý bezpečný odpařovač. Něco co je naplněno venku doma posadí se na otvor vnitřího víka odpařovací plochou dolů a odjistí odpar.
To po mě před léty chtěl jeden včelař sehnat Nass., jenže byl už horší na nohy a průdušky, tak jsem to odmítnul, abych ho neměl na svědomí já mu to dovezu a on by v tom včelíně zůstal.

tvůj příspěvek mi, Aleši, připomněl jeden fakt, který možná není obecně znám, že totiž toxicita methylalkoholu (obsahuje ho třeba úkap při destilaci slivovice) spočívá v tom, že methyl alkohol se v těle odbourává za vzniku jedovaté kyseliny mravenčí,. která je zodpovědná za následky. Proto taky otrava methylalkoholem se mimo nemocnici řeší podáním normálního alkoholu, který zaměstná játra a zpomalí tvorbu kys. mravenčí v játrech. Tedy obavy z kyseliny mravenčí jsou opravdu na místě!!
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varidol - kalamita v ?ech?ch
> Datum: 28.11.2011 06:22:42
> ----------------------------------------
> Tady jde o to běhání s nádechem jak při ponoru na lovu perel. To není pro
> každého, když je populace včelařů těch dříve narozených ve většině. Já
> těmto spíš doporučuji Formidol a strkat ho do úlu z venku česnem do
> podmetu. To není zavrhování ošetřování kyselinou, jen říkám, že mi chybý
> bezpečný odpařovač. Něco co je naplněno venku doma posadí se na otvor
> vnitřího víka odpařovací plochou dolů a odjistí odpar.
> To po mě před léty chtěl jeden včelař sehnat Nass., jenže byl už horší na
> nohy a průdušky, tak jsem to odmítnul, abych ho neměl na svědomí já mu to
> dovezu a on by v tom včelíně zůstal.
>
>
>

"tvůj příspěvek mi, Aleši, připomněl jeden fakt, který možná není obecně znám, že totiž toxicita methylalkoholu (obsahuje ho třeba úkap při destilaci slivovice) spočívá v tom, že methyl alkohol se v těle odbourává za vzniku jedovaté kyseliny mravenčí,. která je zodpovědná za následky. "

No, já si pamatuji ze školy, že odbourávání metanolu v organismu probíhá přes aldehyd a potom nakonec přes příslušnou kyselinu. U metanolu je to formaldehyd neboli formalín CH2O a kyselinu mravenčí CHOOH, u etanolu je to acetaldehyd CH3CHO a kyselina octová CH3COOH. Z toho je podstatně toxičtější vždy ten aldehyd. Formaldehyd tělo nějak obtížněji zpracovává, podrobnosti už nevím, oproti acetaldehydu, takže se v těle hromadí.

stonjek :
...KM...
Asi by byl 1 jarní termín a 3 letní včetně září. V ¨rokáchách kdy se léčí kyselinou by jiné léky nebyly kromě fumigací a aerosolu

J.B.:
Plánujete ...KM.. 1 jarní termín a 3 letní včetně září(bez Gabonu) ve spolupraci, schválení veteriny ?
J.B.

http://www.emulgatory.cz/seznam-ecek?prisada=E236

Bezpečná, ale zakázaná přísada :-)

Leoš Dvorský:
Na MZe jsem porohlásil, že mluvím za včely, protože přítomní zástupci PSNV, VÚD, Mendelovy univerzity, MZe, ČSV, Cechu i Dadantklubu (snad jsem na nikoho nezapomněl) nemohli nalézt společnou řeč nebo spíše nechtěli a na včely se zapomnělo.Já se nevešel do tehdejšího vzorce zástupců ( správně jsem tam být asi neměl, ale nikdop mne nevyháněl).V PSNV jsem nazastával žádnou funkci (krom člena RR MV).
----------

Tak jsme se včera zdržovali hledáním v archívu.

Byl jsi členem dvoučlené delegace PSNV - ty a předseda Texl.
Na schůzi, kterou po jednáních PSNV s ministrem nechal ministr svolat - o úhynech 2007/8 - do té doby se nikdo neměl k žádné akci.

Při představování jsi asi hned vytušil, že to nikam nepovede - jasnozřivě- a hned na úvod při představování jsi uvedl, že tam jseš za včely. A nebo ti už tehdy byla PSNV proti srsti.

Karel

Neustale se diskutuje o dopadech varoazy na kolaps vcelstev, ale sledoval nekdo letos dopady utoku vos?
Ja letos sledoval neskutecne najezdy a dokonce i u cesen zuzenych na "jednu vcelu" lezly vosy na podzim v chladnejsich dnech, kdy vcely moc neletaly, az do ulu.
Odhaduji, ze ztraty vcel od vos musely letos na podzim dosahovat extremni vyse.

Vosy? to je průvodní jev průseru. Vosy jsou tím nejlepším včelařem. Dokonale vycítí, jak na tom včelstvo je. Vosy tu jsou proto, aby decimovaly zesláblá včelstva. Taková je přirozenost přírody. Co zanedbá včelař, napraví vosy. Takže chvála vosám. Mám rád vosy. Miluji vosy.
Více vos, zdraví do úlu.

Byl jsme překvapen, jak včely poznaly kde můžou zaútočit.


Měl jsm jedno včelstvo, silné jako ostatní, v řadě asi 8 včelstev. Jdu tam a vidím na očku hrozen včel. Začátek srpna. Říkám si divné, vedro?
Najednou vlétne do chumlu vosa a dolů padá klubko, za chvíli další kamikaze.
Ale jen u jednoho včelstva. Navenek vypadalo jako početné, očka hustě obsazená. (já nemám jiný vlez do úlu - česna zavřená - jen pro podložku, očka pr.35mm).

Za týden je udělaly. I když jsem je ještě následující dny zůžil. Zůstal jen zav. plod a nějaké= zásoby. A u ostatních včelstev klid.
Na té pasece jsem přišel o 3 včelstva z mých 4 dosavadních ztrát. Ta paseka je blízko hustě zavč.oblasti. U dalšího včelstva jsem pak viděl varroázu. U prvních dvou jsem si ani nestačil všimnout.

Karel

Vidím, Karle, že jsi skutečně jen na to tlachání, než včelaření. Nyní k tobě a PSNV, skutečně naposled. Za PSNV byl na MZe Texl, Klíma, Rytina a já. V jakých pozicích si to kdo rozepsal nevím. Velice dobře ale vím ,jak a kdo opravoval zápis ing. Kovářové, který nám poslalo MZe k doplnění. Ale asi máš pravdu, odejít jsem se chystal již rok před a skutečným odchodem a někteří z tvých kolegů by ti to mohli potvrdit, neskrýval jsem to. Měl jsem z některých lidí a způsobu práce opravdu nepříjemné pocity.
Myslel jsem si, že v PSNV sdružuje lidi se zájem o včely a ne nenávist vůči někomu nebo něčemu. Přesto jsem do konce pracoval, to mi vyčítat nikdo nemůže. Z toho co a jak píšeš je vidět, že v tomto ohledu se asi nic nezměnilo. Definitivně se to zlomilo po té, co jsem se dozvídal, co se děje za zády mými, ale i členů. Důvody jsem ale popsal v článku, který je na mých webovkách. Sám uznáš, že jsem byl ještě zdrženlivý. Ostatně za jeho napsání můžeš ty, stačila jen jedna poctivá větička v MV, kterou jsi slíbil. Hezky jsi to ale přehrál s tím článkem Billa z PSNV na ČSV. Zapomínáš na jedno. ČSV je domokratická organizace a statutárem je předesnictvo, tedy 11 lidí. Nemůže tedy svévolně rozhodnout jeden člověk, jak to třeba chodí v jiných organizacích. Těžkopádné, někdy vyčerpávající,ale demokratické. V MV i Včelařství za obsah časopisu nebo spíš konečné slovo měl a má šéfredaktor, resp. redaktor. Ti za nezveřejnění nebo zveřejnění zodpovídají a bylo a je to v jejich pravomoci. Možná, že jsi ale zvyklý na jiné způsoby prosazování názorů. K Billovi jsem se hlásil a hlásím od okamžiku, kdy jsem ho poznal a komunikoval jsem s ním, což se o většině těch,kteří se k němu hlásí dnes, říci rozhodně nedá. MMj. je i odkaz na jeho stránky na mojich webovkách. Nevím o nikom dalším, ale třeba se pletu nebo to třeba někdo rychle někam dodělá, jak bývá u nás dobrým zvykem nebo jsem to skutečně přehlédl i to jemožné. MG jsem celých těch 5 let včelařům otevřeně ukazoval na přednáškách, zkoušel různé varianaty. Nesedl jsem si na zadek jako jiní. Např.ty 2 desky na jaře a jiné umístějí (například uprostřed nástavku nad plodem), tak to je, Karle, ode mne a mohu to na rozdíl od jiných i zdůvodnit. Kdo chtěl mohl ho ode mne i získat, což ti zase tví kolegové potvrdí. Přitom já si to od Billa vždy poctivě koupil, případné příjmy zdanil. Žádné levoty nebo dárečky.To by ses znovu musel obrátit na jinou adresu.
Tím si myslím, že jsem odpověděl. Ne tobě, ty to víš moc dobře a ti, co ti asi pomáhali vést ruku také. Pokud má někdo na toto téma dotazy, může se obrátit na můj soukromý mejl. Toto je konference o včelách a já ji takovu chci ponechat. Dál už je to jen na tobě, Karle. Leoš Dvorský

proč je místo dotace 180kč jen necelá stovka

Protože hold v kase na víc není :-).
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: roman
Sent: Monday, November 28, 2011 6:26 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: dotace

proč je místo dotace 180kč jen necelá stovka

Po rozbiti prasatka pro vcelare na vic nebylo...To co me fascinuje na letosnich dotacich je onen padesatnik,ktery bude ZO od vcelaru s lichym poctem vcelstev vracet zpet Mze! A kvuli tomuto paskvilu se vydal jeste metodicky pokyn bez podpisu autoru ze svazu.Na sobotni schuzi tento nesmysl vyvolal bujare veseli.Uredni siml rehta,svaz posila tuny papiru kvuli padesatniku,cosi zhnileho je ve state danskem...JosPr

Ne,omyl-českém a moc!

Peněz bylo stejně , byly schváleny rozpočtem v minulém roc.Ale přibylo na 50 tisíc včelstev i nějací včelaři. Proto je uvedeno do 180 tisíc. Kdyby naopak ubylo 50 tisíc včelstev, přiblížili b\ycjom se těm 180.V září se hlásí počty včelstev, v říjnu se bakula peněz vydělí počtem včelstev a v listopadu se proplatí.

Nevím, kde se v panu Dvorském bere tolik nenávisti k PSNV, resp. lidem ve vedení tohoto spolku. Proč věnuje toklik času napadání PSNV, občanského sdružení, kterého již delší dobu není členem. Je možné, že se opět schyluje k mocenskému boji ve vedení ČSV po ohlášeném odchodu předsedy a pan Dvorský opět stejně jako v předsjezdovém období před rokem potřebuje honit body pliváním na své dnes již bývalé přátele.

V radě PSNV převládá názor, že na demagogické příspěvky Leoše Dvorského nemá smysl v internetových diskusích reagovat, protože včelařská obec hodnotí PSNV především podle vykonané práce a tyto žabomýší spory jen zahlcují prostor určený pro odbornou a věcnou včelařskou diskusi. Historie nás ale učí, že stokrát opakovaná lež se někdy může stát "pravdou", proto považuji za povinnost alspoň takto reagovat. Konkrétně vyvracet lži a polopravdy LD zde dále nechci, nemá to smysl. Pokud kdokoliv, zejména ze členů PSNV, má nějaké otázky či pochybnosti, rád mu je kdokoliv z členů rady PSNV odpoví přes soukromý e-mail. Napsat můžete na kterýkoliv e-mai na webových stránkách PSNV http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=58&Itemid=65

Mgr. Bronislav Gruna, člen rady PSNV

No a ještě ty potvory roznáší varroázu. S tím vylupováním pokračují i v tomhle období, kdy nejsou očka obsazená a je nad nulou.

Proč předseda PSNV hodnotí ČSV nebo Dol když není členem ani majitelem. Zjevně stejný problém. Odvolávat se na včelařskou obec také není zrovna to v čem by jste byl v obraze, situace se mění. Také jsem byl člen PSNV a viděl jsem důvod proč odejít.

Ted jenom, jestli bylo driv vejce nebo slepice... Tedy jestli vosy utocily na oslabena vcelstva nebo zda byla vcelstva naopak oslabena utoky vcel. Letosni podzim byl poznamenany dlouhym obdobim, kdy byla teplota tak nizka, ze vcely uz moc neletaly, ale vosy radily jak stihacky...

Jen malá poznámka - peněz nebylo stejně, ale ubylo jich...
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: B.Tichý
Sent: Monday, November 28, 2011 9:19 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: dotace

Peněz bylo stejně , byly schváleny rozpočtem v minulém roc.Ale přibylo na
50 tisíc včelstev i nějací včelaři. Proto je uvedeno do 180 tisíc. Kdyby
naopak ubylo 50 tisíc včelstev, přiblížili b\ycjom se těm 180.V září se
hlásí počty včelstev, v říjnu se bakula peněz vydělí počtem včelstev a v
listopadu se proplatí.

Vosy přežily hodně dlouho do podzimu nejspíš proto, že nepršelo. Vosí hnízda jako společenstva by měla končit někdy v srpnu až září, vosy by měly přestat lovit hmyz, protože tím živí svůj plod , rozletět se z hnízd a jen venku přežívat a shánět nějaké krmení obsahující cukr. Dokud je nezničí deště a mrazy. Vosy totiž, na rozdíl od včel, nepotřebují k životu společenstvo a umí dlouhodobě přežívat i jako jedinci.
Někdy v říjnu jsem se letos dostal do koryta místní řeky a tam na velkých kamenech v korytu přežívalo docela velké společenstvo všelijakých vos a much. Podle všeho, protože tehdy byly ranní mrazíky, noci přežívaly na kamenech v korytu řeky blízko vody, kde bylo i přes mrazíky nad nulou, protože voda odspodu hřála a přes den se vyhřály na kamenech ohřátých sluncem tak, že mohly létat a zřejmě shánět po okolí nějaké cukerné krmení. Jestli nějakou pozdní medovici nebo květy nebo sály pozdní ostružiny, kterých tam je kolem vody dost, nevím.
Jinak doma jsem měl vosy kolem včel ještě před dvěma týdny.

"No a ještě ty potvory roznáší varroázu. S tím vylupováním pokračují i v tomhle období, kdy nejsou očka obsazená a je nad nulou."

Je to prokázané nějakými výzkumy, že vosy roznášejí varaózu? A to nějak v statisticky významném množství? Protože v statisticky nevýznamném množství přenáší varaózu v podstatě všechen hmyz, který létá na květy , který může fungovat jako mezinositel.
Vosy obvykle nelétají z úlu do úlu, ale z jednoho úlu létají všelijak, do vosího hnízda, kde kdoví jak dlouho je roztoč schopen přežít a teprve potom obvykle letí do jiného včelího úlu. Na rozdíl od včel třeba při zalétávání nebo loupeži.
Navíc vosa se mně zdá mnohem obratnější než včela, tudíž by měly být schopna se mnohem víc roztoče sama zbavit.
Ono jednu dobu, nějak před 20 - 30 lety, se vážně tvrdilo, že vosy jsou rezervoárem včelího moru a že když je na jaře hodně vos, bude hodně moru. A doporučovalo se vosy všude možně likvidovat....

"Měl jsm jedno včelstvo, silné jako ostatní, v řadě asi 8 včelstev. Jdu tam a vidím na očku hrozen včel. Začátek srpna. Říkám si divné, vedro?
Najednou vlétne do chumlu vosa a dolů padá klubko, za chvíli další kamikaze.
Ale jen u jednoho včelstva. Navenek vypadalo jako početné, očka hustě obsazená. (já nemám jiný vlez do úlu - česna zavřená - jen pro podložku, očka pr.35mm)."

Podle mých zkušeností to bývá u včelstev, kde z nějakého důvodu vypadla mladá generace třeba nějakou přestávkou v plodování. Včely mohou být zdánlivě hodně silné, téměř k nerozeznání od jiných, ale ta síla je tvořena ze starých včel a mladých tam je málo nebo žádné. A staré včely se právě zdržují na okraji úlu, zatímco uprostřed nejsou skoro žádné. Včelstvo v každém případě začne v následujících týdnech velice rychle ztrácet na síle, protože i kdyby tam byla kladoucí kvalitní matka, odchovaných včel bude málo, protože je tam málo ošetřovatelek plodu. A síla včelstva v optimálním případě spadne na sílu a teprve potom se odrazí a zase začne sílit.
Staré včely se hodí maximálně na snůšku nebo na zpracování zásob na zimu.

Totéž asi dělá varaóźa, včely poškozené roztoči nebo napadené viry se chovají už od vylíhnutí jako staré.

Výzkum vosy/roztoč jsem nazaznamenal, ale byl jsem se podívat na stanoviště které letos u nás padlo a vosy co létaly z úlů měly na sobě roztoče. Když se nějaká zastavila, tak byly ti roztoči vidět i po čtyřech si ji osedlaly. No a pokud není česno obsazené, včely jsou u očka v horním nástavku, vosa má nižší provozní teplotu tak nějakéto toho roztoče do včelstva donese.

Roztoči zřejmě umí rozeznat, snad podle pohybů, upracovanou starou včelu a pro ně mnohem perspektivnější hmyz v plné síle ,vosu nebo zlodělku z cizího úlu.
U vosy ale stejně má roztoč podstatně menší šanci, že se dostane do nějakého jiného včelstva, kde se dokáže pomnožit.

"A síla včelstva v optimálním případě spadne na sílu a teprve potom se odrazí a zase začne sílit. "

Oprava
A síla včelstva i v optimálním případě spadne na sílu oddělku a teprve potom se včelstvo odrazí a zase začne sílit.

Opravuji svůjk článek, který jsem si měl lépe přečíst. Správně mělo být že zlikvidujeme roztoče odolné vůči acrinatrinu /Gabon/ Amitráz je špatně. Zdraví R. S.

...a to i poštovné bude často dražší než co se bude zpět vracet. Proč
ono "zaokrouhlení" nemohlo zůstat v pokladně ZO? Nechápu...V.
> Po rozbiti prasatka pro vcelare na vic nebylo...To co me fascinuje na
> letosnich dotacich je onen padesatnik,ktery bude ZO od vcelaru s lichym
> poctem vcelstev vracet zpet Mze! A kvuli tomuto paskvilu se vydal jeste
> metodicky pokyn bez podpisu autoru ze svazu.Na sobotni schuzi tento nesmysl
> vyvolal bujare veseli.Uredni siml rehta,svaz posila tuny papiru kvuli
> padesatniku,cosi zhnileho je ve state danskem...JosPr


--

---------------------------------------------------------------------
Doc. Ing. Václav Čada, CSc.
http://www.kma.zcu.cz/vcada
katedra matematiky, oddělení geomatiky
Zapadoceska univerzita E-mail:cada/=/kma.zcu.cz
Univerzitni 22 Tel: +420-377632678
306 14 Plzeň Fax: +420-377632602
---------------------------------------------------------------------

Nevím jaký Vy jste dostali metodický pokyn k vyplácení dotace, ale my jsme k výši dotace a její vyplácení a vrácení padesátniků v organizaci dostali Věstník č.3/2011, který je podepsán jak předsedou tak tajemníkem.

Někdo kdo má kasu na dosah její obsah přemisťuje mimo dosah drobných
střadatelů. A drtivá většina k tomu jen přihlíží protože má pocit že nejde
o jejich peníze... Tolik ke kase. A k výši dotace snad jen že i kdyby
nedali ani korunu tak budu včelařit dál. :-)
Dne 28.11.2011 18:56 "lokvenc.petr" <lokvenc.petr/=/volny.cz> napsal(a):

> Protože hold v kase na víc není :-).
> Petr.
>
> -----Původní zpráva----- From: roman
> Sent: Monday, November 28, 2011 6:26 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: dotace
>
> proč je místo dotace 180kč jen necelá stovka
>

"Někdo kdo má kasu na dosah její obsah přemisťuje mimo dosah drobných
střadatelů."

Tak jestli chcete mluvit o kase, tak kvalifikovaní dělníci na východním pobřeží Číny nyní berou v přepočtu 10 - 15 tisíc Kč za měsíc. A když se to čínským fabrikantům zdá moc, tak přesunou výrobu do Vietnamu nebo Kambodže , kde dělníci berou měsíčně v přepočtu 1000 - 2000 Kč. To zboží se za pár šupů dováží do Evropy. V Evropě se vyrábět nedá, protože za evropských průměrných platů a všemožných předpisů a ceně evropské energie nejde stlačit výrobní cenu většiny zboží ani pod dvojnásobek prodejní ceny dovezeného azijského zboží.
Neboli kasa se stěhuje z Evropy do Azie. A ještě dlouho bude, než se to vyrovná.

A.Molčík:Proč předseda PSNV hodnotí ČSV nebo Dol když není členem ani majitelem.

Vyjadřuji se a hodnotím, protože jsem včelař a je hodně věcí v českém včelařství, které jsou určovány prostřednictvím osy ČSV,o.s.,VÚVč Dol s.r.o. a SVS, jež mají dopady na včelaře bez ohledu čeho a jestli vůbec jsou členy - tak se mě to také týká - pokud jste si všimli, k otázkám vedení, organizace a dalším se zásadně nevyjadřuji, protože mi do toho nic jako nečlenovi ČSV není. Držím se toho, čemu se věnuji - výuka, vzdělávání, nemoci včel.

Rozdíl je v tom, že nepoužívám polopravdy nebo dokonce lži v rámci nějaké své kampaně, bylo by mi to ostatně celkem k ničemu - jen tak pro zajímavost, předseda PSNV, není placená funkce.

S pozdravem MVDr. Zdeněk Klíma, předseda PSNV,o.s.

Přečtě si někdy po sobě forum. A nejen tam, často si protiřečíte od reziduí až po systém ošetřování a stejně vždy všechny debaty končí u zodpovědnosti včelaře. Já nevidím žádný význam tohle s Vámi nebo s někým jiným dál řešit a jediné řešení je nechat to tak, protože čas a vývoj to rozhodne. Každý strůjce svého štestí.

Já bohužel taky.
Tonda

>Proč předseda PSNV hodnotí ČSV nebo Dol když není členem ani majitelem. Zjevně stejný problém. Odvolávat se na včelařskou obec také není zrovna to v čem by jste byl v obraze, situace se mění. Také jsem byl člen PSNV a viděl jsem důvod proč odejít.

Jak může část nevyplacené dotace zůstat v ZO? Ta se musí vždy vrátit. Měli dvě možnosti. Ještě víc snížit dotaci a tím se dostat na celou částku. To samozdřejmě nechtěli. Těžko by se pak bojovalo o zvýšení a jakékoliv dotace. Ne jít touto cestou s tím, že budou zase reptat včelaři. Příští rok to prý zatím vypadá na 20 Kč/včelstvo. Tento týden budou bojovat o zvýšení na původní částku. Samozdřejmě ale kdo je proti dotacím, nemusí o ně žádat. Až včelaři přestanou žádat o dotace tak nebudou.
Tonda

>...a to i poštovné bude často dražší než co se bude zpět vracet. Proč
ono "zaokrouhlení" nemohlo zůstat v pokladně ZO? Nechápu...V.

Dotace není povinná takže neexistuje žádný právní nárok. To jestli bude a v jaké výši záleží na tom kdo platí. To že je psáno 180 a dostaneme 97.5 není nic co by se nestalo. 180 je žádost a 97.5 je skutečná výplata. Je to stejné jako žádost o dotaci na technickou pomoc, často se žádalo víc než byla skutečná výplata. Horší stav by byl žádat 100 a přitom by byla možná 180, ale když není v žádosti 180 tak má včelař smůlu.
A co si kdo za dotaci koupí ke včelám? Zůstalo mi něco přes 2tis. tak uvažuji doplatit si na jenter rámek. Ale nejsem ještě rozhodnut je to přece jenom taková přelarvovací lžička a mě jde hlavně o úsporu času. Zkoušel jsem i různé izolátory matky na rámku, abych měl stejně staré larvičky a nemusel je hledat. Ale moc se mi to zatím nedařilo vždy to včely někde u plástu prokously a matka byla venku.

Úchvatné: Napřed tady všichni dští oheň a síru jak je to špatné dávat dotaci! Pak však běda, jakmile je o nějakou tu korunu méně: :-))

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: dotace
> Datum: 29.11.2011 01:56:17
> ----------------------------------------
> Jen malá poznámka - peněz nebylo stejně, ale ubylo jich...
> Petr.
>
> -----Původní zpráva-----
> From: B.Tichý
> Sent: Monday, November 28, 2011 9:19 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: dotace
>
> Peněz bylo stejně , byly schváleny rozpočtem v minulém roc.Ale přibylo na
> 50 tisíc včelstev i nějací včelaři. Proto je uvedeno do 180 tisíc. Kdyby
> naopak ubylo 50 tisíc včelstev, přiblížili b\ycjom se těm 180.V září se
> hlásí počty včelstev, v říjnu se bakula peněz vydělí počtem včelstev a v
> listopadu se proplatí.
>
>
>
>

...Souhlas!!!Vaše slova by se měla tesat do kamene a nebo alespoň psát na tabule u včelnic....

V republice je cca 500 000 včelstev. 500 000x0,50 Kč je čtvrt milionu Kč. Zaokroulení dolů by znamenalo to vrátit. zaokrouhlení nahoru - odkud vzít čtrt milionu Kč?

Co je to za blbost??? Snad se vrací padesátník u včelařů, kteří mají lichý počet včelstev (vyplácí se celá částka). Počet včelařů je cca 50 tis. Dejme tomu, že polovina jich má lichý počet včelstev. Tj. 25tis x 0,5 = 12 500Kč. Aspoň tak jsem to pochopil já.

------------ Původní zpráva ------------
Od: Kapoun <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: dotace
Datum: 29.11.2011 17:08:58
----------------------------------------
V republice je cca 500 000 včelstev. 500 000x0,50 Kč je čtvrt milionu Kč.
Zaokroulení dolů by znamenalo to vrátit. zaokrouhlení nahoru - odkud vzít
čtrt milionu Kč?

Dejme tomu,ze nektera pidiZO ma 3 liche vcelare.3 x 0,5 =1,5 kc.Tudiz odesle preplatek korunu padesat,tudiz koruny 2.Vrati ji Mze preplatek 0,5 kc?Posle ji 1 kc zpet na ucet ZO,cimz vznikne Z0 preplatek 0,5 kc a bude ho zas posilat zpet...A do kolecka dokola do uplneho zblbnuti...JosPr

S tím tesáním bych počkal. To že propuká loupež nemusí jít jen o rozsáhlou varroázu, ikdyž letos se to hodně takhle vysvětluje a i vyskytuje. Loupež jsem pozoroval i u včelstev, kde je starší matka a s roztočem, podle spadu nejsou problémy, a včelstvo je silné. V tom bude hrát roli i to co není vidět, množství feromonu.

U nás budem naštěstí vracet 8Kč, ten příklad s 1,5Kč je děs.

Každá organizace má svůj účet, z kterého lze bez problému vrátit zpět ČSV i částku 0,01 Kč, neboť toto bezhotovostní styk samozřejmě umožňuje, taktéž i ČSV může vrátit zpět přebytek z dotace v řádu 0,01 Kč, neboť tak činí opět bezhotovostním převodem. A ještě nelze zapomenout na možnost zaslat dotaci 97,50 Kč od organizace přímo na účet konkrétního včelaře. Tudíž na Vámi zmiňované "kolečko" dojít nemusí...

Souhlasim s vami, ale pak vcelari porad (at jiz ZO ci primo vcelar) zaplati za transakci vic nez mnohdy vraci. My napriklad' budeme vracet 9 korun a min. 6 korun za transakci. Tento servis mohlo udelat ustredi, protoze dostal jmenny seznam a pocet vcelstev. Z toho jasne vyplyva, ze jsme mohli usetrit vsichni cas a penize, kdyby se vymyslel lepsi zpusob. Napr. Zaslat castku jiz upravenou a podepisovat jen seznam zaslany elektronicky z UV CSV na jednotliva ZO. Pro me to bylo daleko vice casu a kontroly nez minuly rok! ;-)
Tolik k tomu muj nazor.

Marek Medve

-původní zpráva-
Předmět: Re: dotace
Od: "Korousová" <ladislav.korous/=/email.cz>
Datum: 29.11.2011 21.33

Každá organizace má svůj účet, z kterého lze bez problému vrátit zpět ČSV i
částku 0,01 Kč, neboť toto bezhotovostní styk samozřejmě umožňuje, taktéž i
ČSV může vrátit zpět přebytek z dotace v řádu 0,01 Kč, neboť tak činí opět
bezhotovostním převodem. A ještě nelze zapomenout na možnost zaslat dotaci
97,50 Kč od organizace přímo na účet konkrétního včelaře. Tudíž na Vámi
zmiňované "kolečko" dojít nemusí...

Aby ZO mohla přijmout dotaci, musí již při podávání sumární žádosti
prokázat, že má někde zavedený bankovní účet. Tím pádem má možnost provádět
platby bezhotovostně, převodem. A převodem lze hradit i haléře, nejen
padesátníky. Naše měna nemá zrušené haléře jako takové, pouze byly zrušené
mince, které je představují. Je to svým způsobem podobná situace jako s
okresy. Ty také nebyly zrušeny, byly zrušeny jen okresní úřady.
S pozdravem
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: JosPr
Sent: Tuesday, November 29, 2011 6:46 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: dotace

Dejme tomu,ze nektera pidiZO ma 3 liche vcelare.3 x 0,5 =1,5 kc.Tudiz
odesle preplatek korunu padesat,tudiz koruny 2.Vrati ji Mze preplatek 0,5
kc?Posle ji 1 kc zpet na ucet ZO,cimz vznikne Z0 preplatek 0,5 kc a bude ho
zas posilat zpet...A do kolecka dokola do uplneho zblbnuti...JosPr

Byla to pouze úvaha, kdyby se navrhla k vyplácní částka zaokroulená na jednotky korun. Padesátník za jedno včelstvo je zanedbatelný, ale u 500 000 včelstev nikoli.

Teda ten padesátník je strašná věc. Nejspíš rozloží celé české včelřství!!!!!

Dotace může být vyplacena v plné výši na všechna včelstva, problém je akorát s posledním lichým včelstvem, kde hapruje ten padesátník. To je statisticky každý druhý včelař, takže se jedná o částku 25 haléřů na jednoho včelaře. A myslím si, jak už tady někdo napsal, že dotace by měla být vyplácena v plné výši , jinak úředníci na ministerstvu ji příští rok zkrouhnou víc.

To je takový problém si nechat odhlasovat na schůzi ZO, že třeba kdo má lichý počet včelstev, tak mu ten padesátník bude vyplacen z prostředků ZO? U ZO s 100 členy se jedná o cca 25 Kč!! To je zhruba jedno pivo, kolikrát pohoštění pro jednoho včelaře na výročce stojí víc! A když peníze pochybí, zvýší se vybíraný příspěvek od člena na chod ZO o korunu.
Nebo třeba to je takový problém si nechat odhlasovat příspěvek na léčení na včelstvo v ZO, ( kdy počet včelstev, na které se vybírá platba na léčení, by se rovnal počtu včelstev, na který je vyplácena dotace), kde ten padestník bude figurovat? Člen jako vyinkasuje dotaci i s tím padesátníkem a jako ihned z té dotace včetně toho padesátníku zaplatí ZO a bude to šul null. Akorát bude mít jeden doklad na dotaci s padesátníkem a druhý doklad pro platbu ZO taky s padesátníkem.
A určitě by se našla i spousta dalších řešení, formálně v pořádku, jak ten padesátník jakoby fyzicky vyplatit, i když ta mince už neexistuje.

S tím tesáním bych počkal. To že propuká loupež nemusí jít jen o rozsáhlou varroázu, i když letos se to hodně takhle vysvětluje a i vyskytuje. Loupež jsem pozoroval i u včelstev, kde je starší matka a s roztočem, podle spadu nejsou problémy, a včelstvo je silné. V tom bude hrát roli i to co není vidět, množství feromonu.
-----------------------------------------------------------
Asi to tak nějak bude. Mám včelstva, která měla abnormální spad roztočů vůči průměru na včelnici. Byla to včelstva dříve silná a měla dobré vlastnosti. Nechal jsem je ještě na příští rok na chov. Nyní jsou slabá, ale zásob mají dost.
Tak nevím. Co je teda horší, když je včelstvo loupené, nebo loupí? Předpokládám, že když je včelstvo loupené sousedovým včelstvem, protože ještě nekrmil, tak invaze roztočů je menší, než když loupí moje včelstvo sousedovi, protože se mu přemnožily roztoče. Do jaké vzdálenosti se takto včelstva napadají?
Na vosy používám vosolapky (pivo, nebo zkvašený medový roztok). H.

Honza:

? Předpokládám, že když je včelstvo loupené sousedovým včelstvem, protože ještě nekrmil, tak invaze roztočů je menší, než když loupí moje včelstvo sousedovi, protože se mu přemnožily roztoče. Do jaké vzdálenosti se takto včelstva napadají?

----

Příteli, nechci své názory nikomu vnucovat, ale představu, že na loupeži je vinen soused bych přehodnotil.

Od dob Marie Terezie se hodně změnilo i v poznání včel.

Já v takovém případě hledám chybu u sebe.

Karel

No široké česno ve dnu nástavkového úlu je konstruováno na silná včelstva a na silné snůšky v létě. Jak včelstvo v srpnu a později oslabuje na zimní počet včel, je potom do široka otevřené česno ve dnu pouze pozvánka pro zlodějky a vosy.

Loupež je jinak velice široký pojem. Může docházet jen k vzájemnému zalétávání, kdy si včel navzájem "vyměňují" zásoby a zřejmě i roztoče a viry. Nebo naopak dojde k prudkému útoku jen na jedno včelstvo, které je během pár dnů, týdne kompletně vyloupeno a zničeno. Dlouhodobě pak může docházet k dominovému efektu, kdy po úplném vyloupení a zničení jednoho včelstvo jsou nějakou dobu, hodinu, den a děle, zlodějkami testována všechna ostatní včelstva na stanovišti, dokud se z nich nevyloupne jedno, které brání nejhůř a na to se zlodějky zaměří a zase ho během někoka dnů vyloupí. Až ho vyloupí, zase zlodějky testují, až zase najdou další včelstvo s horší obranou.....

Vzdálenost, na kterou se loupí, podle mně závisí na počasí - teplotě a na intenzitě obrany napadeného včelstva.
Úplně nechráněný zdroj, třeba venku vyložené plásty, by podle mně mohlo vyloupit v létě i včelstvo 5 kilometrů vzdálené. V předjaří, kdy včely létají třeba jen hodinu kolem poledne, kdy je na slunci 12 - 15 st C, je ta vzdálenost 50 - 100 metrů, víc ne.
V létě a v podletí asi dojde k tomu, že pokud včelstva třeba kvůli varaóze slábnou as chopnost ochrany zásob u nich klesá, tak se postupně rozšiřuje vzdálenost, na kterou se včelám z cizího včelstva vyplatí loupit. Až se sousední včelstva dostanou do té vzdálenosti plus pár dnů zpoždění, kdy jsou oslabená včelstva nalezena pátračkami, (když zrovna není jiná dobrá snůška), tak dojde k loupeži.

Na podzim, od října po prosinec, dojde často k tomu, že jak včely zeslábnou na zimní sílu, některé zásoby uložené v podletí se stanou prakticky nechráněné. Když pak přijde nezvykle teplé počasí, rozšíří se vzdálenost pro loupež, takže začnou i zdravá včelstva být vylupovány ze sousedních stanovišť. Včelstva oslabená třeba varaózou ještě mnohem víc.

http://www.vcelarstvi.cz/clanky-oznameni-o-odstoupeni-predsedy-csv-o-s.html

To bylo projednáno již na zasedání republikového výboru 19-20.11.2011 viz usnesení
http://www.vcelarstvi.cz/files/pdf/usneseni_rv_listopad_2011.pdf
které tam visí už od začátku minulého týdne.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of (83.208.80.247)
Sent: Wednesday, November 30, 2011 10:29 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: předseda - kalamita ?

http://www.vcelarstvi.cz/clanky-oznameni-o-odstoupeni-predsedy-csv-o-s.html

Na dvou česnech jsem nalezl hrudky hlíny, bláta.
Velikost asi mezi 4 - 8 milimetry, počet cca 25 kusů
Pokud ji zmáčknu prstem, rozpadne se na jemný prach.
Hrudky jsou pěkně kulaté. Příště vezmu foťák a bych
to "zaarchivoval". Mám podezření na vosy.
Nadaleko měly hnízdo(a) pod plochým kamenem,
dva plásty, každý větší než dlaň. Jsou odpadlé, opuštěné.
Asi jim "pomohl" pes nebo kuna či jiné zvíře.
Je možné, že by vosy stěhovaly svůj plod do úlu?
Úly jsem neotevíral, asi bych tím stejně teď nic nevyřešil.
Jsem zvědavý co najdu při jarní prohlídce.
Má někdo podobnou zkušenost? Vašek.

Klasické vosy používají na stavbu papírovou hmotu a v tuto dobu už oplozené samičky spí někde v úkrytech ve štěrbinách a pod listím a běžné vosy dělnice nejspíš už dožily mimo hnízdo.
Jsou samotářské vosičky, co loví housenky a podobný hmyz, paralyzují je bodnutím a potom je uloží do schránek z bláta jako potravu pro své potomstvo. Ale teď na konci listopadu?

V této době jsou všechna vosí hnízda prázdná. Vosy mají jiný cyklus, než včely. V létě se v hnízdě vylíhnou samice, které se oplodní a přezimují někde v listí. Na jaře každá samice si sama zakládá nové hnízdo. Podobný cyklus mají i čmeláci. Pokud je v úle vosí hnízdo (v opuštěném úle to je možné), pak bude v tuto dobu prázdné. Na jaře se vosy do starých hnízd nevrací, staví si nové třeba hned vedle.
Při rozšiřování hnízda v zemi vynáší hrudky hlíny max. do několika metrů. Ale v této době by na česnech neměly již být, protože by je vítr dávno odvál.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Potužník Václav
Sent: Wednesday, November 30, 2011 11:33 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: asi vosy v ulech

Na dvou česnech jsem nalezl hrudky hlíny, bláta.
Velikost asi mezi 4 - 8 milimetry, počet cca 25 kusů Pokud ji zmáčknu prstem, rozpadne se na jemný prach.
Hrudky jsou pěkně kulaté. Příště vezmu foťák a bych to "zaarchivoval". Mám podezření na vosy.
Nadaleko měly hnízdo(a) pod plochým kamenem, dva plásty, každý větší než dlaň. Jsou odpadlé, opuštěné.
Asi jim "pomohl" pes nebo kuna či jiné zvíře.
Je možné, že by vosy stěhovaly svůj plod do úlu?
Úly jsem neotevíral, asi bych tím stejně teď nic nevyřešil.
Jsem zvědavý co najdu při jarní prohlídce.
Má někdo podobnou zkušenost? Vašek.

Vosy staví hnízdo váhradně z papíroviny , Zimují jen samičky někde pod kůrou a pod., na jaře zakládají vždy nové hnízdo kde položí první vajíčka se kterých se vylíhnou teprve smci a ti je oplodní.
Hnízdo z hlíny ve štšrbinách staví Kutilka její vývojový cyklus je stejný. jen s tím rozdílem že veškerá potravu pro larvu je již v uzavřené stavbě
Podobná hnízda staví i některé jiné včely samotářky.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: asi vosy v ulech
> Datum: 30.11.2011 12:04:35
> ----------------------------------------
> V této době jsou všechna vosí hnízda prázdná. Vosy mají jiný cyklus, než včely.
> V létě se v hnízdě vylíhnou samice, které se oplodní a přezimují někde v listí.
> Na jaře každá samice si sama zakládá nové hnízdo. Podobný cyklus mají i čmeláci.
> Pokud je v úle vosí hnízdo (v opuštěném úle to je možné), pak bude v tuto dobu
> prázdné. Na jaře se vosy do starých hnízd nevrací, staví si nové třeba hned
> vedle.
> Při rozšiřování hnízda v zemi vynáší hrudky hlíny max. do několika metrů. Ale v
> této době by na česnech neměly již být, protože by je vítr dávno odvál.
> Pepa
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Potužník
> Václav
> Sent: Wednesday, November 30, 2011 11:33 AM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: asi vosy v ulech
>
> Na dvou česnech jsem nalezl hrudky hlíny, bláta.
> Velikost asi mezi 4 - 8 milimetry, počet cca 25 kusů Pokud ji zmáčknu prstem,
> rozpadne se na jemný prach.
> Hrudky jsou pěkně kulaté. Příště vezmu foťák a bych to "zaarchivoval". Mám
> podezření na vosy.
> Nadaleko měly hnízdo(a) pod plochým kamenem, dva plásty, každý větší než dlaň.
> Jsou odpadlé, opuštěné.
> Asi jim "pomohl" pes nebo kuna či jiné zvíře.
> Je možné, že by vosy stěhovaly svůj plod do úlu?
> Úly jsem neotevíral, asi bych tím stejně teď nic nevyřešil.
> Jsem zvědavý co najdu při jarní prohlídce.
> Má někdo podobnou zkušenost? Vašek.
>
>
>
>
>

Vždy je tomu vinen sám včelař který ty podmínky pro loupež vytvořil. Avšak je také jeho egu miléjšíto svést na souseda.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varoaza vs. vosy
> Datum: 30.11.2011 10:13:29
> ----------------------------------------
> Honza:
>
> ? Předpokládám, že když je včelstvo loupené sousedovým včelstvem, protože
> ještě nekrmil, tak invaze roztočů je menší, než když loupí moje včelstvo
> sousedovi, protože se mu přemnožily roztoče. Do jaké vzdálenosti se takto
> včelstva napadají?
>
> ----
>
> Příteli, nechci své názory nikomu vnucovat, ale představu, že na loupeži je
> vinen soused bych přehodnotil.
>
> Od dob Marie Terezie se hodně změnilo i v poznání včel.
>
> Já v takovém případě hledám chybu u sebe.
>
> Karel
>
>
>

Ještě to doplním: česna jsou sklopná, kuličky hlíny jsou v prohlubni, takže
je vítr neshodí. Objevily se asi na přelomu října a listopadu. Ano, je
možné, že by materiál, přinesly samotářky, na to jsem nepomyslel. Pokud by
se jednalo o materiál, který byl z úlu vyklízen včelami očekával bych menší
kousky. V každém případě po jarní prohlídce sem dám info, co jsem zjistil.
Vašek.

Co si tak vzpomínám, občas nacházím na filcích na strůpkách nástavkových úlů pod krycími plechy taky takové buňky z bláta. Délka do 1 cm, průměr do půl cm, vždycky několik slepených k sobě. Uvnitř jsem nikdy nic nenašel. Na včely to podle mně nemá vůbec žádný vliv.

- Příteli, nechci své názory nikomu vnucovat, ale představu, že na loupeži je
> vinen soused bych přehodnotil.
>
> Od dob Marie Terezie se hodně změnilo i v poznání včel.
>
> Já v takovém případě hledám chybu u sebe.
>
> Karel
- Vždy je tomu vinen sám včelař který ty podmínky pro loupež vytvořil. Avšak je také jeho egu miléjšíto svést na souseda.

pepan
-----------------------------------------------------------
Nejde o to zda-li, jsem vinen, nebo ne. Samozřejmě jsem vinen. Když se něco nepovede, vždy je vinen včelař . V letošním roce jsem měl u některých včelstev mimořádně velké spady a proto hledám příčiny a opatření. Jde mi o to, co je z hlediska úhynů a zeslabení včelstev varroázou důležitější. Pokud loupí moje včely u souseda, kterému kolabují včelstva na varroázu, pak donesou do mého úlu roztoče. Za to asi moc nemůžu. Dá se udělat nějaké opatření? Pokud loupí sousedovy včely v mých úlech (protože ještě nenakrmil, nebo málo), pak mám asi větší vinu. Jedno opatření vidím v tom, že bychom se měli domluvit na krmení ve stejnou dobu. Domluvit se ale se všemi včelaři v okruhu 5 km je prakticky nemožné. Druhé opatření vidím v tom, zúžit česna v době krmení. Včelstva ale potřebují pořádně větrat, aby došlo k odpaření vody z cukerného roztoku. Nakolik zúžit u tří nástavků 39x24 a vysokého podmetu? Třetí opatření vidím v chovu ostřejších včelstev, které mají vyvinutý a neoslabený obranný pud. Budou zase ale potíže s okolními sousedy (nevčelaři), takže to nestojí za to. Máte nějaké další řešení? Jen ještě na doplnění. Krmím navečer, snažím se, aby roztok neukápnul. Zasíťované dno mám uzavřené. H.

V tomto ti moc neporadím, tady je málo včelařů a do 300 m od jiného včelaře bych už dneska včely ani nechtěl mít.

Najdi někde nějaký kus meze a přesuň včely tam. Bude tam líp jim i tobě.

AL eměl sjme jednou na stanovišti přes padesát včelstev, několik let, neměl jsem tolik lahví, takže sjem krmil postupně a problém nebyl, i když na zimu nezužuji. Ale to se odvíjí od snůšky. Letos byla melecitoza, ale jiné roky pokud není pozdní medovice nakrmím za snůšky někdy začátkem srpna.

Ale to může být kraj od kraje jiné.

Problém nákazové situace v ČR je podle mě převčelení, hlavně to, že s evčely drží u domů v intraviliánu.

MZe vydlao nějkaý přehled o včelách, a tam se dá dopočítat, že jsme velmoc - včelařská. N apočet včelařů, ani ne tak včelstev. A průměr je tím pádem nízký a každý to chce mít u domečku.

A zahuštění nemá příroda rád:-) Tak to naředí. Což asi teď právě dělá.

Karel

Karel

Nakrmení nemá s loupeží co dělat. Naopak, nenakrmené včely, pokud v podletí trpěly hladem, tak neplodovaly a tak jsou oslabené a naopak jsou často vylupovány nakrmenými včelstvy.
Jinak to je úplně jedno.
Vylupována jsou včelstva jakýmkoliv způsobem oslabená a potom jsou vylupována včelstva, kde majitel na podletí nezužuje česna. Stylem ,který už jsem popsal dříve, že se hledá na stanovišti včelstvo s nejslabší obranou před zlodějkami a že pokud je pro loupící včelstvo výhodnější získat ten med z vylupovaného včelstva než běžně z květů nebo medovice, tak prostě včelstvo loupí. Ostatně v přirodě je běžná dutina s vletem o průřezu jen pár centimetrů čtverečních, včelstva v dutinách s většími otvory jsou likvidovány v zimě ptáky , kunami a podobně....