Včelařská konference

Tak úplně bych nesouhlasil. Záleží na situaci, době a příčině slabých včelstev. Odborné doporučení, které u mě obvykle funguje je, spojením slabochů vznikne opět slaboch. Já bych dal výjimu, pokud spojíš slabá, ale jinak zdravá včelstva těsně před snůškou, může to pomoci oběma včelstvům. po 14 dnech je možné včely znovu rozhodit, jinak by se vyrojily.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> Datum: 23.11.2011 08:16:16
> ----------------------------------------
> Něco podobného se mně také stalo ale nikdy jsem nepřidával slabá k silným ale
> vždy spojil 2 slabá a mezi ně dal mřížku obvykle jem s toho měl vždy silné
> včelstvo. Vždy je lepší zesypat několik slabochů do sebe než zničit takto jedno
> silné.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: Re: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> > Datum: 22.11.2011 18:44:16
> > ----------------------------------------
> > V předjaří jsem našel slábnoucí včelstva, nepamatuji se na začátku 3 možná 4..
> v
> > první chvíli jsem si myslel, že holt nějaká moje chyba př zazimování a slbá
> > včelstva jsem spojil se silnými. Za 14 dní spojené včelstvo vypadalo, jako to
> > původně slabé, pár rámků včel.. Dál jsem pro jistotu nespojoval, žádal jsem o
> > pomoc tenkrát myslím Přidala a Kamlera, oba si mysleli nezávisle, že to byla
> > nějaká viróza. Každopádně jsem přišel asi o 10-15 včelstev, už si to
> nepamatuji
> > přesně. Nosematóza to nebyla, varoáza taky ne otrava taky ne.
> > Radek
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: Re: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> > > Datum: 22.11.2011 17:57:32
> > > ----------------------------------------
> > > Hubač: Na druhou stranu jsem jednou taky měl velký problém, když se mi
> > > rozšířily na jaře viry, včelstva kolabovala a já nevěděl proč. Naštěstí
> > > jsem to alespoň nezatáhl na sousední 100m vzdálené stanoviště... Tedy
> > > každému se úhyn může přihodit
> > >
> > > J.B.
> > > Můžeš, můžete       to , ty viry popsat.
> > > Dík J.B.
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

To jedíné je společné jak pro tuny tak kilo na kredenci.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vuv Dol- skladov?n? medu
> Datum: 22.11.2011 20:58:19
> ----------------------------------------
> Ještě k tomu skladování, ono důležitější než teplota bude vlhkost vzduchu.
>
>
>

Problém u sledování toho spadu je ten, že se projeví až jsou včely poškozeny, to pak je již veškeré léčení na hov...!
Výchovu zimní generace je nutné zajišťovat prevencí a ne řešit následek. Sledování spadu je dobrá věc jako kontrola ale jako signál je to pochybné.
Po vložení léčiva zkontroluji spad - pokud padá jsem spokojen (zabralo). Pokud nepadá - mám obavy! Asi nezabralo,- ???
Druhý by řekl padá to je hrůza - nepadá jsem jednička. Záleží jen na výkladu.


Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varidol -kalamita v cechach
> Datum: 22.11.2011 20:38:23
> ----------------------------------------
> Mohu potvrdit vybavuji si, že v nejdůležitějším čísle z celého ročníku
> Včelařství č.7 je zmínka o tom, že včelaři si mají kontrolovat spady po
> vložení Gabonu, protože ne všude fungují. A v případě, že se spad nemění
> mají včelaři použít KM. A podepsán je p.Kamler.
> A jeho poznámky, jak jsem zde četl, že to mají včelaři za to že
> nemonitorují, jsou naprosto opodstatněné. Protože Gabon se má vkládat až
> při spadu nad 5 roztočů a přiznejme si, že praxe je taková, že se Gabony
> dávaly a dávají plošně bez ohledu kolik padá.
>
>
>

Ta otázka nebyla moc jasná a proto na ní musí být také 2 odpovědi. Vy diskutujete o skladování v tunách a tazatel zřejmě o 1 právě koupeném kilu k večeři. Vidíte ten rozdíl?

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: K V?v?
> Datum: 22.11.2011 18:49:23
> ----------------------------------------
> "Je třeba si najít celý příspěvek. To nejsou závěry DOLU ke skladování
> medu, ale pouze odpověď na jeden konkrétní dotaz."
> ______________________________
>
> Je to uveřejněno na stránkách výzkumného ústavu a i když je to odpověď na
> dotaz, tak je ta věta zcela jasná. Týká se skladování medu a je jedno,
> jestli byla pronesena v souvislosti s problematikou krystalizace. Tímto
> příkladem jsem jen chtěl říct, že když SVS stanovuje své požadavky na
> skladovací prostory i na přesvědčení, že med je nutné skladovat při
> pokojové teplotě, nikdy ne v ledničce, stojí toto tvrzení v rozporu se
> stanoviskem výzkumného ústavu, který považuje nízké teploty (a dokonce i
> pod bodem mrazu) za vyhovující (neřeším krystalizaci). Ekonomicky je totiž
> dost podstatné, jestli se med skladuje v místnosti s požadovanou teplotou
> 4°C, anebo nějakých 13-20°C. Tvrzení SVS a Dolu prostě stojí proti sobě,
> ale byl to jen příklad.
>
>
>

Něco podobného se mně také stalo ale nikdy jsem nepřidával slabá k silným ale vždy spojil 2 slabá a mezi ně dal mřížku obvykle jem s toho měl vždy silné včelstvo. Vždy je lepší zesypat několik slabochů do sebe než zničit takto jedno silné.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> Datum: 22.11.2011 18:44:16
> ----------------------------------------
> V předjaří jsem našel slábnoucí včelstva, nepamatuji se na začátku 3 možná 4.. v
> první chvíli jsem si myslel, že holt nějaká moje chyba př zazimování a slbá
> včelstva jsem spojil se silnými. Za 14 dní spojené včelstvo vypadalo, jako to
> původně slabé, pár rámků včel.. Dál jsem pro jistotu nespojoval, žádal jsem o
> pomoc tenkrát myslím Přidala a Kamlera, oba si mysleli nezávisle, že to byla
> nějaká viróza. Každopádně jsem přišel asi o 10-15 včelstev, už si to nepamatuji
> přesně. Nosematóza to nebyla, varoáza taky ne otrava taky ne.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Re: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> > Datum: 22.11.2011 17:57:32
> > ----------------------------------------
> > Hubač: Na druhou stranu jsem jednou taky měl velký problém, když se mi
> > rozšířily na jaře viry, včelstva kolabovala a já nevěděl proč. Naštěstí
> > jsem to alespoň nezatáhl na sousední 100m vzdálené stanoviště... Tedy
> > každému se úhyn může přihodit
> >
> > J.B.
> > Můžeš, můžete       to , ty viry popsat.
> > Dík J.B.
> >
> >
> >
>
>
>

Problémem této konference je, že není vidět celé vlákno. Pak se nereaguje na celou původní otázku ale jen na její útržky. V původní otázce autor srovnával včelaře a vliv léčení ve světě a tam se nechová jen Kraňka.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varidol
> Datum: 22.11.2011 17:38:51
> ----------------------------------------
> polasek:
> On je tam také rozdíl v zimním plodování jednotlivých plemen (vlašské,
> přímořské a kraňské)."
>
> V ČR je ale jen jedno plemeno, vyšlechtěná kraňka a rozdíly v zimním
> plodování jsou posledních 20 - 30 let, aspoň na mých včelstev, malé.
>
> J.B.
> Vlašku ani primorskuju jsem posledních 30 let neviděl.
>
> Domnívám se že vigorka proto že zimuje v menším společenství, ...
> požádám vás o vyjádření ...
> ukončuje i trochu dříve, plodování v zimě= moc neploduje (to si ale
> vymýšlím.) a na jaře začína později zato rychle, raketově.
> Jsou to ale niance.
> Největší vliv má stanoviště.
>
>
>

Mě docela hodně vadí, když se pomlouvá Dol a přitom jsou úplně jiní odpovědní za metodiku. Kdo konkrétně metodiku a kterou verzi napsal není důležité, když na svazu je komise v čele s MVDr. Krabcem odpovědná za danou problematiku a pak taky nezapomínat na veterinu. Státní veterinární zpráva je placená za kontrolu veterinárních nemocí. V praxi to znamená, že je hezky alibistické, když veterina nařídí sledovat spad a hlásit a pak nic nedělá. Na rozdíl od svazu veterina jako jediná má páky na vynucení vydaných nařízení. Jestli Vaše ZO nehlásí, je to chyba ZO a ještě větší chyba odpovědného veterináře, kterému je to asi jedno. To jsou základní mechanismy o těch nemusíme diskutovat. Jako zástupce hlavního hygienika armády mně byli vojenští veterináři podřízení a tak samozřejmě vím, jak to má být. Zdeněk Klíma jako veterinář by tomu měl rozumnět a hledat cesty jak to napravit, neohánět se Dolem a svazem. Samozřejmě jsem to Zdeňkovi už taky řekl, aby zase někdo neříkal, že ho tu pomlouvám.
Docela se mi líbilo to přirovnání s tím dominem, možná, když budeme tímhle způsobem vysvětlovat včelařům situci, že se zapojí více z nich a přispějí do jakéhosi systému varování. Myslím si, že na svazu jsou si toho dobře vědomí, že by nejlépe od jara měl nějaký systém fungovat. Jestli PSNV stále nabízí VMS, tak super, záleží ještě, kdo se toho na svazu uchopí, Pan Mandík odchází, tak nový předseda bude mít snad možnost si vybrat lidi k sobě. Tak doufám, že když někoho z Vás/nás třeba vyzve ke spolupráci, že se nebudete kroutit a přispějete. A hlavně je třeba, aby k tomu včelaři v ZO přistoupili aktivně, v Praze nebo Brně se informace o situaci v republice neposbírají. Taky doufám, že se zapojí veterináři.... snad pochopili, že i když včely nejsou psi, koně, nebo krávy, že si zaslouží pozornost, že je včely potřebují, že včely nejsou něco jako mouchy ve stájích, které se mně zdá, že je kolikrát zajímají víc...
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> Datum: 23.11.2011 06:33:08
> ----------------------------------------
> Samozřejmě, že to bylo na příspěvek p. Holuba píše....určitě vina chybné
> metodiky.A metodiku sestavuje Dol. A to co by se jako mělo dělat co P.Holub
> popisuje a co v metodice není je co? Ten varovný signál je tam popsán min.
> 10 let. Včelaři mají kontrolovat spad, protože odjinud ten signál přijít
> nemůže, veterinář si ho z prstu nevycucne. Chyba většiny veterinářů je ta,
> ž na tom netrvá. Ona asi jiná cesta než jak dosáhnout aspoň základního
> plošného letního monitoringu nebude než nařídit a vyžadovat pod pohrůžkou
> pokuty a ty pokuty rozdávat. To, že to nefunguje dobrovolně se snad
> organizátoři VMS už sami přesvědčily.
> Že to je zaujatost proti Dolu jsem se přesvědčil na přednášce p.Klímy s
> těmi jeho vsuvkami jakože mimochodem. Ono je to, ale spíš trapné, když
> jedny s něčím krytizuje a sám přednáší o něčem co už dávno před léty ti
> krytizovaní přišly a napsaly a v době kdy PSNV řešila tak max. rozšiřování
> Lang. úlu. Kdybych byl doma mohl bych dohledat a vyjde z toho že jeho
> přednáška byla o tom jak Celý rok proti varroáze. Ale kdo chce kam, pomožme
> mu tam.
>
>
>

Dolu jsem se přesvědčil na přednášce p.Klímy s těmi jeho vsuvkami jakože mimochodem
----
Tohle psal ale Holub. :-)

Neznám přednášku Klímy, ale slyšel jsem zase pár přednášek Kramlera. :-)
Ale tohle sem tahat nechci.

A teď mi vysvětli, jak ten veterinář bude vědět o nákazové situaci. Včelaři mu budou denně telefonovat?


A co budete dělat, když budou pata. Gabon je na 21dní.

A ten Mitegon zatloukl kdo? To by jsi musel dohledat ve Včelařství. Klíma a PSNV asi ne.
Myslíš, že ten článek o odpařovačích co vyšel teď (ale i mnohokrát předtím) v MV by mohl vyjít ve Včelařství?

Nevím jak budete bojovat celý rok proti varoáze, když gabon budete moci použít jen 3 týdny.
A formidol tě při kalamitě neochrání.

Pokud je mi známo, tak první informaci o nelgálním léčení (jak přednáší ředitel Dolu - třeba v NASA) jsem četl v druhém ročníku MV - asi tak. Vojta Protivínský - jak si udělat Nasenheidera z ptaščího krmítka - kolega si jej tady dělal - odhad 2006. Hned druhý ročník MV.

Takže já nevím co doporučuje oficiální metodika na léto kromě Gabonu. ALe léto a podletí je hrozně dlouhá doba. Co v té knížce píšou o létě? Když po celý rok, tak si myslím, že hlavně na jaře a v létě.


Karel

Metodika Dolu je podle mého názoru velmi dobrá, za předpokladu, že funguje Gabon na 100% a máme dlouhodobé odpařovače kys. mravenčí. Dolské nemáme a ani v dohledné době je mít nebudeme a tak je to s metodikou problematické. Pro naší ZO jsem vymyslel novou ochranu včelstev s návratností léčivosti Gabonů. Zítra na schůzi při vyplácení dotací má u nás přednášku Ing Dvorský, tak to s ním chci probrat, víc hlav víc ví. Jinak vyrobit neschválený dlouhodobý odpařovač nemůže být nic těžkého, viz. posl. MV. Zatímco většina zvás zde brečí na nesprávném hrobě, tento článek zřejmě ve vás stopy nezanechal. Já ho hodnotím jako jeden z nejlepších za dobu trvání MV a mohu klidně dodat i když si s tím moc přátel nenadělám. "Jsme opravdu tak neschopní pitomci¨, aby nám zcela zbytečně umírala včelstva?" Každý ať si odpoví sám.
Zdraví R. Stonjek

Samozřejmě, že to bylo na příspěvek p. Holuba píše....určitě vina chybné metodiky.A metodiku sestavuje Dol. A to co by se jako mělo dělat co P.Holub popisuje a co v metodice není je co? Ten varovný signál je tam popsán min. 10 let. Včelaři mají kontrolovat spad, protože odjinud ten signál přijít nemůže, veterinář si ho z prstu nevycucne. Chyba většiny veterinářů je ta, ž na tom netrvá. Ona asi jiná cesta než jak dosáhnout aspoň základního plošného letního monitoringu nebude než nařídit a vyžadovat pod pohrůžkou pokuty a ty pokuty rozdávat. To, že to nefunguje dobrovolně se snad organizátoři VMS už sami přesvědčily.
Že to je zaujatost proti Dolu jsem se přesvědčil na přednášce p.Klímy s těmi jeho vsuvkami jakože mimochodem. Ono je to, ale spíš trapné, když jedny s něčím krytizuje a sám přednáší o něčem co už dávno před léty ti krytizovaní přišly a napsaly a v době kdy PSNV řešila tak max. rozšiřování Lang. úlu. Kdybych byl doma mohl bych dohledat a vyjde z toho že jeho přednáška byla o tom jak Celý rok proti varroáze. Ale kdo chce kam, pomožme mu tam.

AM:
Zaujatost vedená proti Dolu. Jestli je metodika špatná, tak ji rozeberte prosím bodově a napište proč. Nebudu tvrdit, že se nic nedá vylepšit, ale tady je problém u samotných včelařů. A to že je problém s VD někde plošný na celém okrese? Stačí vyměnit veterináře a je známo, že nové koště dobře mete.
----
To je na příspěvek Pavla Holuba?

To první je citace někoho jiného.
Já tam nevidím kritiklu DOlu, ale metodiky. A přesně je v příspěvku psáno, co by se mělo dělat jinak.



Paradoxně nejtvrdší kritiku přednesl na VMS př. Seldáček z Bučovic když stávající systém bránil.

I on tam přednesl, že na vině jeoho úhynů byli okolní včleaři, kteří k němu přinášeli vyřezané souše nevarovali jej, že v okolí plošně kolabují včelstva už v červnu a červenci. Jinak bylo vše v pořádku.

Když v tvém okolí padne 30 včelstev - jak to poznáš? Pokud zrovna nemáš ve včelstvu Gabon, nebo KM, nebo něco dlouhodobého.
Existuje nějaký varovný systém?

U nás na rozdíl od vás ano - na papíře. SVS takvý úkol dává ZO - vyhodnocovat a organizovat - včelařům monitorovat a hláasit ZO.

Na papíře to tady u nás již dva roky existuje.
To co PH popisuje.
Karel

Zaujatost vedená proti Dolu. Jestli je metodika špatná, tak ji rozeberte prosím bodově a napište proč. Nebudu tvrdit, že se nic nedá vylepšit, ale tady je problém u samotných včelařů. A to že je problém s VD někde plošný na celém okrese? Stačí vyměnit veterináře a je známo, že nové koště dobře mete.

""""Zcela souhlasím, že vina včelaře to je vždy. Přeci jen je ale myslím možné rozlišovat roky, kdy si včelař za to může zcela sám, protože se na něco vykašlal, nechtělo se mu, byl v daném termínu zrovna na dovolené, chtěl ušetřit peníze za léčivo, anebo zvítězila prostá lenost - a roky, které poskytnou shodu podmínek, jež jdou roztoči vyloženě k duhu a "je v ofenzivě". Pak i přes všemožnou snahu mohou jít včely do zimy minimálně citelně oslabené. Myslím, že je to i případ tohoto roku, ale to ještě uvidíme.
To s tím Dolem naprosto podtrhuji. Nechci jim křivdit, ale i když má člověk právě onu snahu sebevzdělávání a rád by se připravil na nasazení pestřejší palety prostředků, tak na jejich stránkách je víceméně pusto prázdno, informace o inovativních postupech, testech účinných látek a jejich praktické aplikovatelnosti chybějí. A svaz letos taky zaspal, to je pravda. """"
Vina včelaře? spíše vina včelařů, určitě vina chybné metodiky!
Když padá domino a okolí není informováno, tak ten včelař, pokud neměl vnuknutí a ošetřil naslepo, nemá šanci. Spad se při imigraci nijak moc nezvedne, zato se zvedne za tři týdny rapidně, to už může být na zásah pozdě, to už je zaseto na další vývojový cyklus roztoče. Prakticky 1 měsíc plodování je v tahu. Na konci toho je loupež a emigrace s loupeží na další krok domina. Bez kvalitního varroamonitoringu (spad, plod) na noname stanicích se školeným personálem a na stanicích nadšenců ve VMS to nepůjde. Monitoring odhalí zvýšené spady a hlavně výskyt parazita na plodu (aktuální stav) tam, kde hrozí výskyt prvních kolapsů a těm je pak možné předejít. Stanice mohou sloužit i pro monitoring a prevenci ostatních nákaz. V tomto případě by musely peníze shora přesunout do nejnižších pater včelařství a v tom to bude vždycky drhnout.

Ještě k tomu skladování, ono důležitější než teplota bude vlhkost vzduchu.

V prvních letech, kdy by začaly monitorovat všichni by určitě zvýšil spotřebu KM, protože už při spadu např. 3-4 roztočů by dostaly včelaři vítr a podle metodiky by veterinář pořád nemohl Gabon předepsat.

AM:
Protože Gabon se má vkládat až při spadu nad 5 roztočů a přiznejme si, že praxe je taková, že se Gabony dávaly a dávají plošně bez ohledu kolik padá.
-----
Ale HUŠ,

tady vládne přesvědčení že Gabon dává každý pořádný včelař v červenci každoročně.

A monitoring zvyšuje spotřebu léčiv. :-)

Karel

Mě by zajímalo z čeho vychází Dol a z čeho SVS. Který z těchto dvou dělal rozbor?

Mohu potvrdit vybavuji si, že v nejdůležitějším čísle z celého ročníku Včelařství č.7 je zmínka o tom, že včelaři si mají kontrolovat spady po vložení Gabonu, protože ne všude fungují. A v případě, že se spad nemění mají včelaři použít KM. A podepsán je p.Kamler.
A jeho poznámky, jak jsem zde četl, že to mají včelaři za to že nemonitorují, jsou naprosto opodstatněné. Protože Gabon se má vkládat až při spadu nad 5 roztočů a přiznejme si, že praxe je taková, že se Gabony dávaly a dávají plošně bez ohledu kolik padá.

Karle, to je zase naprosto nedostačující poplašná zpráva. Co, kde, v jaké situaci? U nás mám zprávy, že Gabony fungoaly velmi dobře. Sám spad kontrolovat nemůžu, ale i moje včely se bez problémů připravily na zimu. Jen je letos víc nosemy..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi
> Předmět: Re: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> Datum: 22.11.2011 16:12:43
> ----------------------------------------
> Právě účinnost gabonu JE dobrá.
> Pepan
> --------------
>
> Pan ředitel Kramler byl v Lysé jiného názoru.
>
> Asi by to měl vědět.
>
> Karel
-----------------
No já si ldi nenahrávám takže takto asi:

K: ...... Gabony leckde zrácejí účinnost ...

Dotaz: Kde se dozvím, kde a jak účinkují?
¨
K: To vám nikdo neřekne, to si musíte zjistit sám, monitorovat a sledovat spad.

Dotaz: a co tedy?

K: máte kysleinu mravnečí, my máme Formidol Forte a až si vyhodnotím nějaké pokusy tak bude další.


------
Spíš jsem si připadal jak v Brně na VMS :-)

A pokud je nová informace, že Gabony ztrácejí účinnost, tak se dost divím.
To samé Ing.Veselý v NASA - asi rok zpět. To mám z doslechu, tam mě nezvou :-)

Mgr Gruna, Moderní včelař a referát na VMS - myslím - asi rok zpět - výsledek hodnocení účinnosti Gab.

Ruda Stonjek - asi týden zpět zde.

Mně Gabony letos účinkovaly, tady se nedávají každý rok.
No a pokud se někde dávají dlouhodobé nosiče každý rok, je to jen otázka času. A pro zbytek jen do té doby, než někdo okolo nakoupí nějaký oddělek.

Karel

"Je třeba si najít celý příspěvek. To nejsou závěry DOLU ke skladování medu, ale pouze odpověď na jeden konkrétní dotaz."
______________________________

Je to uveřejněno na stránkách výzkumného ústavu a i když je to odpověď na dotaz, tak je ta věta zcela jasná. Týká se skladování medu a je jedno, jestli byla pronesena v souvislosti s problematikou krystalizace. Tímto příkladem jsem jen chtěl říct, že když SVS stanovuje své požadavky na skladovací prostory i na přesvědčení, že med je nutné skladovat při pokojové teplotě, nikdy ne v ledničce, stojí toto tvrzení v rozporu se stanoviskem výzkumného ústavu, který považuje nízké teploty (a dokonce i pod bodem mrazu) za vyhovující (neřeším krystalizaci). Ekonomicky je totiž dost podstatné, jestli se med skladuje v místnosti s požadovanou teplotou 4°C, anebo nějakých 13-20°C. Tvrzení SVS a Dolu prostě stojí proti sobě, ale byl to jen příklad.

V předjaří jsem našel slábnoucí včelstva, nepamatuji se na začátku 3 možná 4.. v první chvíli jsem si myslel, že holt nějaká moje chyba př zazimování a slbá včelstva jsem spojil se silnými. Za 14 dní spojené včelstvo vypadalo, jako to původně slabé, pár rámků včel.. Dál jsem pro jistotu nespojoval, žádal jsem o pomoc tenkrát myslím Přidala a Kamlera, oba si mysleli nezávisle, že to byla nějaká viróza. Každopádně jsem přišel asi o 10-15 včelstev, už si to nepamatuji přesně. Nosematóza to nebyla, varoáza taky ne otrava taky ne.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> Datum: 22.11.2011 17:57:32
> ----------------------------------------
> Hubač: Na druhou stranu jsem jednou taky měl velký problém, když se mi
> rozšířily na jaře viry, včelstva kolabovala a já nevěděl proč. Naštěstí
> jsem to alespoň nezatáhl na sousední 100m vzdálené stanoviště... Tedy
> každému se úhyn může přihodit
>
> J.B.
> Můžeš, můžete       to , ty viry popsat.
> Dík J.B.
>
>
>

Hubač: Na druhou stranu jsem jednou taky měl velký problém, když se mi rozšířily na jaře viry, včelstva kolabovala a já nevěděl proč. Naštěstí jsem to alespoň nezatáhl na sousední 100m vzdálené stanoviště... Tedy každému se úhyn může přihodit

J.B.
Můžeš, můžete to , ty viry popsat.
Dík J.B.

polasek:
On je tam také rozdíl v zimním plodování jednotlivých plemen (vlašské, přímořské a kraňské)."

V ČR je ale jen jedno plemeno, vyšlechtěná kraňka a rozdíly v zimním plodování jsou posledních 20 - 30 let, aspoň na mých včelstev, malé.

J.B.
Vlašku ani primorskuju jsem posledních 30 let neviděl.

Domnívám se že vigorka proto že zimuje v menším společenství, ...
požádám vás o vyjádření ...
ukončuje i trochu dříve, plodování v zimě= moc neploduje (to si ale vymýšlím.) a na jaře začína později zato rychle, raketově.
Jsou to ale niance.
Největší vliv má stanoviště.

Karle, to je zase naprosto nedostačující poplašná zpráva. Co, kde, v jaké situaci? U nás mám zprávy, že Gabony fungoaly velmi dobře. Sám spad kontrolovat nemůžu, ale i moje včely se bez problémů připravily na zimu. Jen je letos víc nosemy..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> Datum: 22.11.2011 16:12:43
> ----------------------------------------
> Právě účinnost gabonu JE dobrá.
> Pepan
> --------------
>
> Pan ředitel Kramler byl v Lysé jiného názoru.
>
> Asi by to měl vědět.
>
> Karel
>
>
>

Právě účinnost gabonu JE dobrá.
Pepan
--------------

Pan ředitel Kramler byl v Lysé jiného názoru.

Asi by to měl vědět.

Karel

Je třeba si najít celý příspěvek. To nejsou závěry DOLU ke skladování medu, ale pouze odpověď na jeden konkrétní dotaz.
Cituji dotaz : "Mám zkušenost, že květový med brzy krystalizuje. Letos mám med od přítele včelaře, a je stále velmi tekutý. Abych ho mohl používat, dávám si ho do mrazicího boxu lednice, a tak se ptám. Vadí medu podchlazení až na - 15 °C? Jaký je váš názor?"
Cituji odpověď : "Med v mrazničce
Přechovávání medu v nízkých teplotách naprosto nevadí. Není známo, že by se nějaká složka medu mrazem ničila nebo měnila. Nízké teploty zpomalují chemické reakce, proto se obecně potraviny přechovávají chlazené a mražené. Tekutost medu, respektive jeho sklon ke krystalizaci je dán původem medu. Protože včely připravují med z nektaru, případně z medovice z mnoha různých rostlin, vždycky vznikne „originál“, který se nemusí nepodobat tomu, jak jsme med dosud znali. K medům, které zůstávají velmi dlouho tekuté, se řadí med akátový, naopak v případech, kdy je v medu i jen malý podíl řepkového nektaru, med tuhne."

V tomto případě zřejmě někdo nerozlišil dvě různá doporučení. Dlouhodobě se med skladuje v chladu a temnu. med určený ke spotřebě se skladuje při pokojové teplotě, aby nebyl příliš tuhý. Je však pravdou, že právě u veteriny by se to stát nemělo.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: K V?v?
> Datum: 21.11.2011 19:37:30
> ----------------------------------------
> A ještě k Dolu. Jedna z oněch několika docela zajímavých zpráv, které z
> výzkumáku vzešly, se týkala skladování medu v mrazu. Citace: "Přechovávání
> medu v nízkých teplotách naprosto nevadí. Není známo, že by se nějaká
> složka medu mrazem ničila nebo měnila. Nízké teploty zpomalují chemické
> reakce, proto se obecně potraviny přechovávají chlazené a mražené."
> (http://www.beedol.cz/2009/med-v-mraznicce/)
>
> Přitom citace z měsíc staré odpověďi SVS týkající se veterinárních
> požadavků při zpracování a prodeji medu: "Vždy skladujte med v pokojové
> teplotě, nikdy ne v ledničce..."
>
> Tolik jen na druhou stranu pro příklad, jak závěry výzkumného ústavu
> respektují a začleňují do svých metodik státní instituce. Je to tady
> všechno trochu pakárna.
>
>
>

Právě účinnost gabonu JE dobrá. Jeho problémem je však to, že Je trvalejšího rázu a pozorovateli se to jeví jako neúčinné. Důvodem tohoto jevu je fakt že funguje preventivně při vývoji larev před kuklením a zabíjí roztoče kteří postupně opouštějí buňky se včelami které se právě líhnou, nebo které si včely donesou.
Jeho správné umístění je základem úspěchu. Již jsem viděl gabony jen tak položené v česnu ( autor toho zlepšováku se domníval že tak to včely stejně roznesou po úlu). Taky jsem je viděl Zavěšeny místo vyjmutého plástu v horním nástavku úplně mimo dosah včel (autor zlepšováku se domníval že se látka z něj vypařuje do prostoru úlu). V těchto případech je opravdu neúčinný. Málokdo také kontroluje jestli se plodové hnízdo nepřesunulo jinam, než byly pásky umístěny, aby je případně přesunul. Je to velmi častý jev. Dalším takovým jevem je jejich počet, mnozí si neuvědomují, že je to 2 kusy na zaplodovaný nástavek a dávají 2 na včelstvo. Pak také ti, co včely chovají na větších mírách, se netrápí s přepočtem na svoji míru, aniž by tušili že dávky jsou stanoveny pro adamcovu míru 39 x 24. Tohle platí samozřejmě i pro aplikaci varidolu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> Datum: 21.11.2011 18:44:17
> ----------------------------------------
> Martine ať je úhynů kolik chceš vina včelaře je to vždy. A to platí i pro
> letošní rok, kdy jsme zaznamenali zajímavý úkaz kdy zcela selhala Svazová
> informovanost a výstraha přes Včelařství, která dobře fungovala před 5 lety
> tak letos nic. Dále se dá stejně i mluvit o VMS, kde byly příznivé výsledky
> když už bylo u mnoha včelstev rozhodnuto. Takže se ukazuje, že nejlepší
> ochrana včelstev je vzdělaný včelař, schopný rychle reagovat a který nemá
> ruce svázané leností a výmluvami. Žel většina včelařů jsou mistry ve
> výmluvách, kdy hlavně přesvědčivě žvaní o tom, proč to nešlo a při otázce
> co udělali , aby to šlo, začnou trapně koktat. Žel roztoč nám ukázal, že
> musíme včely chránit až do 1/2 září. Jak to udělat je otázkou zvl, když
> účinnost Gabonu je mizerná a bude se nadále snižovat budem li pokračovat v
> jeho nepřetržitém používání. Ale dá se a nic není beznadějné. Chce to jen
> myslet, vykašat se na metodiku, použít něco z ciziny, myslím tím odpařovače
> vhodně věci zkombinovat apod. Ono třeba je doopravdy nebezpečné někde v
> lese mácat si ruce v kyselině, ale co vyrobit zcela bezpečnou centrální
> plnírnu a naplněné desky rozvézt zájemcům? To je v silách každé ZO. A proč
> to mám vymýšlet já ozdobený maturitou, když na svazu a v Dole máme
> odborníky s tituly před i za jménem, kteří nás zásobují hlody že v podstatě
> nic nejde, protože to není schváleno! A těch otázek k zamyšlení by bylo
> víc! Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Vím, že se to tu diskutovalo. Ale ptám se právě na konkrétní zkušenosti. Třeba KaJi psal v červenci roku 2009: "K Vánocům jsem dostal vloni kalové Extol 750W (! tedy ten výkonější typ, ale nejsem si jist watáží, musel bych se doma podívat). Rozpouštím v sudu 200litrů a tam mi zatím neshořelo." Tak by mě zajímalo, jestli za ty dva roky čerpadlo stále funguje a stále ještě neshořelo :o) Uvažoval jsem o čerpadlu Extol 1100W.
----

Viz vcelarskeforum.cz vlákno příprava sirupu
funguje,

ale ten výkon je na hraně.
Těch 1100W je lepší :-)
Karel

"Vím, že se to tu diskutovalo. Ale ptám se právě na konkrétní zkušenosti."

Na konkrétní zkušenosti bych moc nespoléhal. Ke konci, jak se zvyšuje viskozita roztoku, čerpadlo jede mimo určenou oblast použití v konstrukčních rezervách. A ty nebudou stoprocentně zaručeny ani v rámci jednoho typu různých výrobních sérií. Přirozeně nějaký typ bude obecně více vhodný, jiný méně vhodný.

čerpadlo HCP 01 (http://www.cerpadlo-cerpadla.cz/cerpadla-ok/eshop/0/0/5/151-cerpadlo-BF-01-F-230-V-s-plovakem-Kalove-cerpadlo-kalova-cerpadla-voda-pumpa) mám na dně 200 l sudu s nasazeným kolenem na výtlaku, naleju studenou vodu, poustím čerpadlo, během 5 - 10 minut nasypu potřebné množství cukru a asi hodinu nechám čerpadlo zapnuté. Potom ho nechám pár minut běžet v sudu s čistou vodou, aby sepropláchlo.

Vím, že se to tu diskutovalo. Ale ptám se právě na konkrétní zkušenosti. Třeba KaJi psal v červenci roku 2009: "K Vánocům jsem dostal vloni kalové Extol 750W (! tedy ten výkonější typ, ale nejsem si jist watáží, musel bych se doma podívat). Rozpouštím v sudu 200litrů a tam mi zatím neshořelo." Tak by mě zajímalo, jestli za ty dva roky čerpadlo stále funguje a stále ještě neshořelo :o) Uvažoval jsem o čerpadlu Extol 1100W.

"A ještě k Dolu. Jedna z oněch několika docela zajímavých zpráv, které z výzkumáku vzešly, se týkala skladování medu v mrazu. Citace: "Přechovávání medu v nízkých teplotách naprosto nevadí. Není známo, že by se nějaká složka medu mrazem ničila nebo měnila. Nízké teploty zpomalují chemické reakce, proto se obecně potraviny přechovávají chlazené a mražené." (http://www.beedol.cz/2009/med-v-mraznicce/)

Přitom citace z měsíc staré odpověďi SVS týkající se veterinárních požadavků při zpracování a prodeji medu: "Vždy skladujte med v pokojové teplotě, nikdy ne v ledničce..."

Tolik jen na druhou stranu pro příklad, jak závěry výzkumného ústavu respektují a začleňují do svých metodik státní instituce. Je to tady všechno trochu pakárna."

Když se dá tekutý, třeba čerstvě vytočený med rychle zmrazit do mrazničky na těch - 18 st C, je po vytažení a postupném rozmražení tekutý a chutný jako hned po vytočení. Jen mírně zakalený počínající krystalizací, takže podle druhu medu rychle či pomalu zkrystaluje. Mám vyzkoušeno.

Když se dá med do chladničky, kde je teplota 0 + 5 st C, měl by zůstatnějakou dobu tekutý, asi déle než za normální teploty a potom by měl zkrystalovat ještě důkladněji, než med mimo ledničku.

Ke konci míchání stoupne viskozita roztoku a tak stoupne odpor tekutiny při "protahování " čerpadlem proti čisté vodě až několikrát.

Takže čerpadlo musí mít předimenzovaný výkon a chlazení. Nebo dobrou tepelnou ochranu motoru. Nebo ke konci, jak stoupne odběr elektřiny čerpadlem , čerpadlo nechat běžet a stát tak půl na půl.

Vodu a cukr je třeba přesně odměřit, v rámci tolerance vody dávat víc.

Diskutovalo se tady o tom asi před třemi roky.

Chtěl bych se ještě zeptat, zda někdo z přítomných využívá k rozpouštění cukru kalové čerpadlo a mohl by se podělit o čerstvé zkušenosti. Jaké parametry by čerpadlo mělo mít, aby spolehlivě fungovalo a vydrželo? Máte někdo konkrétní výrobek, který máte ozkoušený? Tak najde-li se někdo ochotný, díky.

Nejsem doma, abych si podrobněji přečetl metodiku ošetření, ale zajímalo by mě o jakých termínech na ošetření je řeč? Pokud si pamatuji tak jediné termíny s datumem jsou u Varidolu od 15.10-31.12 a nátěr plodu je do konce března. A u Gabonu je termín 30 dnů aplikace, po ukončení snůšky a při spadu víc jak 5 roztočů na včelstvo, tam žádný datum nevidím.

Ani ne pakarna,spis takovy Kocourkov po cesku.JosPr.

A ještě k Dolu. Jedna z oněch několika docela zajímavých zpráv, které z výzkumáku vzešly, se týkala skladování medu v mrazu. Citace: "Přechovávání medu v nízkých teplotách naprosto nevadí. Není známo, že by se nějaká složka medu mrazem ničila nebo měnila. Nízké teploty zpomalují chemické reakce, proto se obecně potraviny přechovávají chlazené a mražené." (http://www.beedol.cz/2009/med-v-mraznicce/)

Přitom citace z měsíc staré odpověďi SVS týkající se veterinárních požadavků při zpracování a prodeji medu: "Vždy skladujte med v pokojové teplotě, nikdy ne v ledničce..."

Tolik jen na druhou stranu pro příklad, jak závěry výzkumného ústavu respektují a začleňují do svých metodik státní instituce. Je to tady všechno trochu pakárna.

Zcela souhlasím, že vina včelaře to je vždy. Přeci jen je ale myslím možné rozlišovat roky, kdy si včelař za to může zcela sám, protože se na něco vykašlal, nechtělo se mu, byl v daném termínu zrovna na dovolené, chtěl ušetřit peníze za léčivo, anebo zvítězila prostá lenost - a roky, které poskytnou shodu podmínek, jež jdou roztoči vyloženě k duhu a "je v ofenzivě". Pak i přes všemožnou snahu mohou jít včely do zimy minimálně citelně oslabené. Myslím, že je to i případ tohoto roku, ale to ještě uvidíme.
To s tím Dolem naprosto podtrhuji. Nechci jim křivdit, ale i když má člověk právě onu snahu sebevzdělávání a rád by se připravil na nasazení pestřejší palety prostředků, tak na jejich stránkách je víceméně pusto prázdno, informace o inovativních postupech, testech účinných látek a jejich praktické aplikovatelnosti chybějí. A svaz letos taky zaspal, to je pravda.

Martine ať je úhynů kolik chceš vina včelaře je to vždy. A to platí i pro letošní rok, kdy jsme zaznamenali zajímavý úkaz kdy zcela selhala Svazová informovanost a výstraha přes Včelařství, která dobře fungovala před 5 lety tak letos nic. Dále se dá stejně i mluvit o VMS, kde byly příznivé výsledky když už bylo u mnoha včelstev rozhodnuto. Takže se ukazuje, že nejlepší ochrana včelstev je vzdělaný včelař, schopný rychle reagovat a který nemá ruce svázané leností a výmluvami. Žel většina včelařů jsou mistry ve výmluvách, kdy hlavně přesvědčivě žvaní o tom, proč to nešlo a při otázce co udělali , aby to šlo, začnou trapně koktat. Žel roztoč nám ukázal, že musíme včely chránit až do 1/2 září. Jak to udělat je otázkou zvl, když účinnost Gabonu je mizerná a bude se nadále snižovat budem li pokračovat v jeho nepřetržitém používání. Ale dá se a nic není beznadějné. Chce to jen myslet, vykašat se na metodiku, použít něco z ciziny, myslím tím odpařovače vhodně věci zkombinovat apod. Ono třeba je doopravdy nebezpečné někde v lese mácat si ruce v kyselině, ale co vyrobit zcela bezpečnou centrální plnírnu a naplněné desky rozvézt zájemcům? To je v silách každé ZO. A proč to mám vymýšlet já ozdobený maturitou, když na svazu a v Dole máme odborníky s tituly před i za jménem, kteří nás zásobují hlody že v podstatě nic nejde, protože to není schváleno! A těch otázek k zamyšlení by bylo víc! Zdraví R. Stonjek

RH:
Mně se nedotkneš, :-)
v roce 2007 jsem nedával Gabon, protože ač byl nařízen, tak byl distribuován až ve druhém týdnu srpna.
My jsme s kolegou signalizivali a hlásili nebývale časný spad VD už v červenci. O napadení jsem měl tehdy představu, přesto jsem se tehdy špatně rozhodl.
Gabony jsem už nedával, protože podle mě už bylo pozdě a včely měly podle mých odhadů přežít. I některé roky předtím vyzimovaly i s tisícovým spadem po 1.fumigaci.

To jsem se ale ještě nesetkal s virozama.

Takže tehdy jsem byl v šoku, dokonce dvojitě, rok předtím jsem si koupil VAT a aerosoloval dokonce 3x.

takže od té doby na systém nespoléhám a je mi jendo jak tady kod nedistribuuje gabon.

Jen chci upozornit, že
za a:
obyčejný včelař pokud není rebel nebo anarchista a věří rozhodnutí funkcionářů, nemusí být na vině. Tedy je vinný tím, že něčemu věří. Respektive nesprávným lidem. :-)

za b:
Že termíny z Polabí lze těžko přesouvat do podhůří i do hor. Sám jsi jednou napsal že to je věda. Já si myslím, že je na čase ji začít používat i ve včelařině. Tedy o tom, zda nasadit gabon a kdy by se mělo rozhodovat kvalifikovaněš a na základě faktů a znalosti nákazové situace. Ne podle kalendáře, či plánu z loňského roku.

A rozhodně se necítím kvalifikován doporučovat termín nasazení G v Polabí. Třeba letos u mých včel tady stačila polovina srpna, naopak potřeboval jsem je tam mít dlouho, jak padaly v okolí včely, aby chránil před invazí.
Včely mám skoro všechny a v síle. Za rok to ale může být úplně jiné.

Karel

Ahoj Karle,
kolem toho roku 2007 jsem ještě včelařil v lese v 500m.n.m, kde byla snůška taky i v červenci a melecitóza každý rok. To co jsi napsal, beru, bez toho, abych se Tě chtěl dotknout, jako výmluvu. Samozřejmě, že v nížině jsou jiné podmínky a20 kg medovice nemá cenu včelam nechávat. Na druhou stranu na tehdejším stanovišti byly taky celkově jiné podmínky, ale i tam jsem byl první, kdo měl vytočeno a zaléčeno... Navíc jsem dělal oddělky, abych rozdělil populaci roztoče a i to pomáhalo. Základem je sledovat spad, situaci včelstev atd. a podle toho jednat. Když přišla ta hrozná melecitóza v roce 2007, okamžitě jsem je stáhl na max 2 nástavky 39x24 a nakrmil ve velkých dávkách většinu včelstev. Tím jsem zachránil včely, dosáhl toho, že neměli kam nosit a proti ostatním včelařům měl minimální ztráty. A takhle bychom mohli diskutovat dokola. Přesto, že jsem letos říkal kamarádovi z jižní Moravy pozor! a je to učitel včelařství, neuhlídal a z 11 včelstev mu možná přežijí kvůli varoáze pouze 3. Tedy je to o lidech a lenosti - on i umí. Na druhou stranu jsem jednou taky měl velký problém, když se mi rozšířily na jaře viry, včelstva kolabovala a já nevěděl proč. Naštěstí jsem to alespoň nezatáhl na sousední 100m vzdálené stanoviště... Tedy každému se úhyn může přihodit, to neříkám, ale vadí mně stížnosti na varoázu, která je z 99% chybou včelaře, stejně jako melecitóza. Chápu, že kvůli melecitóze se na mě někdo bude zlobit, bylo to hodně práce předejít negativním následkům melecitózy, ale jde to. Jenže každý druhý včelař doufá, že to půjde nakonec vytočit a budou korunky...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> Datum: 21.11.2011 16:12:05
> ----------------------------------------
> Karel: "A co jsi dělal lépe než on?"
> _______________________
>
> Nevím. Fakt je, že když se v březnu na výročce objednává formidol, jsme v
> naší ZO dva. Zpravidla si objednávám i gabon a nasazuji ho podle potřeby
> jak dopadne formidol (kontrola intenzity spadu). A když ho neupotřebím,
> nechám ho uzavřený ve sklepě do příštího roku (většinou tak vychází jeho
> použitelnost). Tím se vyvaruji toho, že bych ho v srpnu, když ho potřebuji,
> neměl. Už obehranou písničkou je léčení aerosolem, na které spousta včelařů
> úplně kašle. Pak přesejí měl a je spokojenost, jak dobře dopadly výsledky.
> Rozhodně se nesnažím říct, že mám patent na rozum. Nikdo nemáme vyhráno a
> uvidíme, jak dopadnou včelstva tuto zimu, ale ten rok 2007 jsem byl opravdu
> bez úhynu a nevidím za tím nějakou svoji genialitu, ale spíše to, že jsem
> léčení neodfláknul, nevýzkumničil jsem a nebyl jsem líný. (Samostatnou
> kapitolou pak je, že když se vyplácejí dotace na obnovu, zpravidla včelaři
> svoje ztráty uměle nadsadí).
>
>
>

Karel: "A co jsi dělal lépe než on?"
_______________________

Nevím. Fakt je, že když se v březnu na výročce objednává formidol, jsme v naší ZO dva. Zpravidla si objednávám i gabon a nasazuji ho podle potřeby jak dopadne formidol (kontrola intenzity spadu). A když ho neupotřebím, nechám ho uzavřený ve sklepě do příštího roku (většinou tak vychází jeho použitelnost). Tím se vyvaruji toho, že bych ho v srpnu, když ho potřebuji, neměl. Už obehranou písničkou je léčení aerosolem, na které spousta včelařů úplně kašle. Pak přesejí měl a je spokojenost, jak dobře dopadly výsledky. Rozhodně se nesnažím říct, že mám patent na rozum. Nikdo nemáme vyhráno a uvidíme, jak dopadnou včelstva tuto zimu, ale ten rok 2007 jsem byl opravdu bez úhynu a nevidím za tím nějakou svoji genialitu, ale spíše to, že jsem léčení neodfláknul, nevýzkumničil jsem a nebyl jsem líný. (Samostatnou kapitolou pak je, že když se vyplácejí dotace na obnovu, zpravidla včelaři svoje ztráty uměle nadsadí).

Martin:
Ovšem stejně mi dodneška není zcela jasné, jestli i na ty hromadné úhyny v roce 2007 na varroázu neměl vliv přístup včelařů, když mně tehdy uhynulo jen jedno včelstvo ze čtyřiceti a jiní včelaři hlásili třetinové úhyny.
---
A co jsi dělal lépe než on?

Karel

RH:
To tedy nesouhlasím!!!! Nesmíš je tam dávat pokud ten med chceš včelám odebírat.
----
Tady je velmi často v červenci hlavní snůška. To jsem chtěl napsat. Navíc včely nosí medovici a melecitozu - není zde tak vzácná- ještě začátkem srpna.
To není o lakotě. Vytáčet v červenci je normální ekonomika, dvacet kilomedu včelám nenechám. A jak dopadlo nechání medovice přelodni, mám nafoceno - pokálená včelstva - stalo se mi to prvně. A včelaři klasici si asi nemohli dovolit medovici v plodišti i dřív.

A co je myšleno tím, že ve včelách není med je na veterináři a dalších co o tom rozhodují. Argument, že Gabon ne, je ještě snůška je jejich argument a má opodstatnění.
A o tom co je psáno v návodu u Gabonu jsem se tady jíž jednou zbytečně hádal. (v 2007 se Gabon distribuoval k polovině srpna -pozdě)
Kdyby tam bylo napsáno - ochraná lhůta na med - jeden rok do příštího vytáčení - klídek - můžeš se hádat. Takhle si výrobce ušetřil práci a je to ....
Podle vyhlášky organizuje v létě léčbu ZO ČSV a přes to vlak nejede.

Karel

Hm, co mně uhynou přes zimu jednotlivá včelstva, tak vždycky z "nedotační" příčiny. Buď včelstva či oddělky, která jsem v podletí přecenil a měl správně včas vybrakovat a ony prostě nevytvoří dostatečnou zimní generaci nebo včelstva, která jdou do zimy z nějakého důvodu po ztrátě matky.

"Dotační" příčiny úhynu jsem ještě neznamenal. Kdyby byly a kdyby byly nějaké hodně katastrofální, a plošně by zasáhly i okolní včelaře, asi bych společně s nimi dotaci na obnovu žádal. jinak asi ne, nevím.

Mimochodem, jsem sice v Čechách, ale taky by mě nenapadlo tuto podporu žádat. Pokud by mi uhynula jednotlivá včelstva a nejednalo se o nějaký kalamitní stav, kdy chyba není na straně včelaře, tak myslím, že včelař si za stav včelstev odpovídá sám. V případě, že úhyny jsou plošné a je evidentní, že vina na straně včelaře není, je to něco jiného. Ovšem stejně mi dodneška není zcela jasné, jestli i na ty hromadné úhyny v roce 2007 na varroázu neměl vliv přístup včelařů, když mně tehdy uhynulo jen jedno včelstvo ze čtyřiceti a jiní včelaři hlásili třetinové úhyny.

Myslím, že v tomto případě byla myšlena dotace na obnovu, nikoliv D.1. Tak jsem to aspoň pochopil.

Jestli včelstva k 1 září splňovala podmínky na dotaci, tak proč by na ně dotace neměla být vyplacena, i kdyby v listopadu zbyly z těch včelstev jen prázdné nástavky?
V podmínkách pro dotaci se píše o síle k prvnímu září a nic se neříká o stavu včelstev třeba v tom listopadu. Kromě toho dotace D1 je za opylování v tomto roce, od dudna po začátek toho září, ne za zazimovaná včelstva na zimu v přelomu tohoto a dalšího roku.

Pokud někdo chtěl, aby se za včelstva uhynulá v září, říjnu a listopadu dotace nevyplácela, tak to měl do podmínek dotace uvést!

O dotacích nehodlám psát, protiví se mi kompletně a jestli to vyznělo jako důležitá informace, tak mě to mrzí, to byla jen omáčka vyjadřující přístup některých "takyvčelařů". jak jinak vysvětlit, že mnoho včelařů neléčí včas a pak brečí?
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> Datum: 21.11.2011 13:08:16
> ----------------------------------------
> Pane doktore jestli se u vás vyplácí dotace na uhynulá včestva na varoázu pak se
> nedivím těm úhynům U nás, ale nic nedostanem, tak se staráme. Ještě by mne
> zajímalo kde na to berete. Dotace na to nejsou. Ta byla jen jednou a to jen v
> některých krajích..
>
> Pepan
>
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Hubač &lt;<a href="mailto:drh/=/seznam.cz">drh/=/seznam.cz</a>>
> > Předmět: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> > Datum: 21.11.2011 12:44:10
> > ----------------------------------------
> > To tedy nesouhlasím!!!! Nesmíš je tam dávat pokud ten med chceš včelám
> odebírat.
> > Jelikož to nebylo o melecitóze, nebyl jediný důvod nenechat včelám med na
> zimu.
> > To jim jedině prospěje!! Chcěš raděj jednou vytočit pár kilo medu nebo mít
> včely
> > a zdravé? Já vím, když padou dostane "včelař" náhradu škody a jede se dál...
> > Navíc Ty jsi to napsal tak, jako že kvůli Gabonu je třeba vytočit včely
> napřed
> > do mrtě - takovou hroznou interpretaci jsem už taky slyšel od "včelařů".
> Takže
> > ne -med je přirozenou stravou včel a pokud v něm není moc
> medovice/melecitózy,
> > je pro včely mnohem zdravější i jako zimní zásoba.
> > Radek
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: KaJi &lt;e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> > > Datum: 21.11.2011 12:32:18
> > > ----------------------------------------
> > > Řekněte mi ale, kolik včelařů z těch co dneska pláčou léčilo a krmilo v
> > > červenci!!! Nesvádějte to na počasí, průměrnou teplotu, když jste opatření
> > > naprosto nutná udělali moc pozdě. Někde mohlo býi i 10 července už pozdě!
> > > Podotýkám, že jsem opět dělal haldu oddělků a tedy populace roztočů byly
> > > nižší, než bez oddělků.
> > > Radek
> > > ---------
> > > Když máš ještě začátkem srpna snůšku, nesmíš dávat Gabon. Alespoň podle
> > > výkladu - ve včelstvu je med.
> > >
> > > Karel
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Pane doktore jestli se u vás vyplácí dotace na uhynulá včestva na varoázu pak se nedivím těm úhynům U nás, ale nic nedostanem, tak se staráme. Ještě by mne zajímalo kde na to berete. Dotace na to nejsou. Ta byla jen jednou a to jen v některých krajích..

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač &lt;<a href="mailto:drh/=/seznam.cz">drh/=/seznam.cz</a>>
> Předmět: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> Datum: 21.11.2011 12:44:10
> ----------------------------------------
> To tedy nesouhlasím!!!! Nesmíš je tam dávat pokud ten med chceš včelám odebírat.
> Jelikož to nebylo o melecitóze, nebyl jediný důvod nenechat včelám med na zimu.
> To jim jedině prospěje!! Chcěš raděj jednou vytočit pár kilo medu nebo mít včely
> a zdravé? Já vím, když padou dostane "včelař" náhradu škody a jede se dál...
> Navíc Ty jsi to napsal tak, jako že kvůli Gabonu je třeba vytočit včely napřed
> do mrtě - takovou hroznou interpretaci jsem už taky slyšel od "včelařů". Takže
> ne -med je přirozenou stravou včel a pokud v něm není moc medovice/melecitózy,
> je pro včely mnohem zdravější i jako zimní zásoba.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: KaJi &lt;e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> > Datum: 21.11.2011 12:32:18
> > ----------------------------------------
> > Řekněte mi ale, kolik včelařů z těch co dneska pláčou léčilo a krmilo v
> > červenci!!! Nesvádějte to na počasí, průměrnou teplotu, když jste opatření
> > naprosto nutná udělali moc pozdě. Někde mohlo býi i 10 července už pozdě!
> > Podotýkám, že jsem opět dělal haldu oddělků a tedy populace roztočů byly
> > nižší, než bez oddělků.
> > Radek
> > ---------
> > Když máš ještě začátkem srpna snůšku, nesmíš dávat Gabon. Alespoň podle
> > výkladu - ve včelstvu je med.
> >
> > Karel
> >
> >
> >
>
>
>

Pane doktore jestli se u vás vyplácí dotace na uhynulá včestva na varoázu pak se nedivím těm úhynům U nás, ale nic nedostanem, tak se staráme. Ještě by mne zajímalo kde na to berete. Dotace na to nejsou. Ta byla jen jednou a to jen v některých krajích..

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> Datum: 21.11.2011 12:44:10
> ----------------------------------------
> To tedy nesouhlasím!!!! Nesmíš je tam dávat pokud ten med chceš včelám odebírat.
> Jelikož to nebylo o melecitóze, nebyl jediný důvod nenechat včelám med na zimu.
> To jim jedině prospěje!! Chcěš raděj jednou vytočit pár kilo medu nebo mít včely
> a zdravé? Já vím, když padou dostane "včelař" náhradu škody a jede se dál...
> Navíc Ty jsi to napsal tak, jako že kvůli Gabonu je třeba vytočit včely napřed
> do mrtě - takovou hroznou interpretaci jsem už taky slyšel od "včelařů". Takže
> ne -med je přirozenou stravou včel a pokud v něm není moc medovice/melecitózy,
> je pro včely mnohem zdravější i jako zimní zásoba.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> > Datum: 21.11.2011 12:32:18
> > ----------------------------------------
> > Řekněte mi ale, kolik včelařů z těch co dneska pláčou léčilo a krmilo v
> > červenci!!! Nesvádějte to na počasí, průměrnou teplotu, když jste opatření
> > naprosto nutná udělali moc pozdě. Někde mohlo býi i 10 července už pozdě!
> > Podotýkám, že jsem opět dělal haldu oddělků a tedy populace roztočů byly
> > nižší, než bez oddělků.
> > Radek
> > ---------
> > Když máš ještě začátkem srpna snůšku, nesmíš dávat Gabon. Alespoň podle
> > výkladu - ve včelstvu je med.
> >
> > Karel
> >
> >
> >
>
>
>

To tedy nesouhlasím!!!! Nesmíš je tam dávat pokud ten med chceš včelám odebírat. Jelikož to nebylo o melecitóze, nebyl jediný důvod nenechat včelám med na zimu. To jim jedině prospěje!! Chcěš raděj jednou vytočit pár kilo medu nebo mít včely a zdravé? Já vím, když padou dostane "včelař" náhradu škody a jede se dál... Navíc Ty jsi to napsal tak, jako že kvůli Gabonu je třeba vytočit včely napřed do mrtě - takovou hroznou interpretaci jsem už taky slyšel od "včelařů". Takže ne -med je přirozenou stravou včel a pokud v něm není moc medovice/melecitózy, je pro včely mnohem zdravější i jako zimní zásoba.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> Datum: 21.11.2011 12:32:18
> ----------------------------------------
> Řekněte mi ale, kolik včelařů z těch co dneska pláčou léčilo a krmilo v
> červenci!!! Nesvádějte to na počasí, průměrnou teplotu, když jste opatření
> naprosto nutná udělali moc pozdě. Někde mohlo býi i 10 července už pozdě!
> Podotýkám, že jsem opět dělal haldu oddělků a tedy populace roztočů byly
> nižší, než bez oddělků.
> Radek
> ---------
> Když máš ještě začátkem srpna snůšku, nesmíš dávat Gabon. Alespoň podle
> výkladu - ve včelstvu je med.
>
> Karel
>
>
>

Řekněte mi ale, kolik včelařů z těch co dneska pláčou léčilo a krmilo v červenci!!! Nesvádějte to na počasí, průměrnou teplotu, když jste opatření naprosto nutná udělali moc pozdě. Někde mohlo býi i 10 července už pozdě! Podotýkám, že jsem opět dělal haldu oddělků a tedy populace roztočů byly nižší, než bez oddělků.
Radek
---------
Když máš ještě začátkem srpna snůšku, nesmíš dávat Gabon. Alespoň podle výkladu - ve včelstvu je med.

Karel

zdravím, taky trochu přispěji do mlýna.
Když jsem četl příspěvky níže, uvědomil jsem si, že mnoho faktorů bylo zmíněných, proč letos zrovna je tolik spadu a úhynů, jeden ale zatím zmíněn nebyl. Včelařím sice krátce(11let), ale letos v létě poprvé jsem zažil v nížině situaci, kdy nebylo sucho už v červnu a naopak přišlo dlouhé deštivé období a začátkem srpna se obnovila celkem slušná snůška třeba u mě ze slunečnic. I já osobně kvůli množství slunečnice okolo jsem oproti jiným rokům čekal co kdyby něco bylo k vytáčení. Pak přišlo to ochlazení a najednou byl konec července, přijel jsem domů na dovolenou a musel jsem připravit včely na zimu. Měl jsem problém odebírat přebytečné nástavky se zbytky medu, protože i ráno v 6.00 z rámků stříkala sladina a med měl 19.5% vody, ale pak jsem zase odjížděl do ciziny, tak jsem to musel udělat bez ohledu na snůšku. Jiné roky léčím a krmím začátkem července! Pak nemám problém s roztoči, pokud nedojde k loupežím jako vloni. Letos to bylo opravdu na hraně, myslím si, že kdybych počkal ještě týden nebo dva až snůška skončí, už by nebylo co zachraňovat. Včely mám zatím, až na jedno vyloupené, které měnilo matku celé podletí a neúspěšně, všechny, ale myslím si, že jsou malinko slabší! Řekněte mi ale, kolik včelařů z těch co dneska pláčou léčilo a krmilo v červenci!!! Nesvádějte to na počasí, průměrnou teplotu, když jste opatření naprosto nutná udělali moc pozdě. Někde mohlo býi i 10 července už pozdě! Podotýkám, že jsem opět dělal haldu oddělků a tedy populace roztočů byly nižší, než bez oddělků.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varidol
> Datum: 20.11.2011 10:42:42
> ----------------------------------------
> POLÁŠEK:... kalamitu v Čechách....
>
> Tak sakra v čem je rozdíl? Že by v onom půl stupni průměrné roční teploty
> rozdílu mezi severní Moravou a Čechami?
>
> J.B.:
> Jestli se bude jednat o kalamitu teprve zjistíme.
>
> 6.11. jsem asistoval při prvním aerosole nejbližšího souseda u 6ti
> včelstev.( včelstva mela v červenci Gabon a Formidol)spady byly 10-400
> roztočů.
> 19.11 při druhem aerosolu, když jsem se ptal na spady jsem se dozvěděl že
> jsme jedny včely ošetřovali když už tam nebyly. Po středně silném včelstvu
> nakrmených asi 15ti kg zůstal prázdný úl s několika asi 50ti bunkami
> nevyběhnutého plodu. (podle těch kroužků plodu to vypadá spíše na vytratění
> se včel a náslené vyloupení než jen čisté vyloupení)
>
> Tak jako je sto různých příčin výnosu medu na různých stanovištích, v
> různých letech, Tak jsou i různé příčiny vyššího napadení VD v jednotlivých
> letech. Průměrné teploty jistě mají vliv na počet generaci včel i VD.
> Protože tyto teploty klesaji o 1°C na 100m výšky je 2 km odemne u Berounky
> průměrně o 1 tepleji než u mne(to si přečíst na teploměru v autě když těch
> 100m výšky vyjíždím.)
> Mělo by tam teoreticky být vyšší napadení. aLE TAK JEDNODUCHÉ TO NENÍ.
>
> Polašek:
> Začínám si čím dál víc myslet, že jste si tu kalamitu roztoče v Čechách
> způsobili sami.
> Teď ty roztoče došlechtíte obrovským používáním Gabonu a pak se to rozšíří
> i k nám a my to nebudeme mít čím zlikvidovat, protože to už bude od vás
> vyšlechtěné na odolnost a současná léčiva nebudou zabírat!!!!!
>
> J.B.
> To vyšší používání chemie je již asi jisté a léčiva ztrácejí účinnost
> postupně. Všechny informace jsou ale jen ustní ,,, že ten a ten tam a tam
> již dělal šesté ošetření varidolem a ten má již xxx padlých...
>
> Když se podíváte na mapu varroamonitorinku také tam nic , myslím žádné
> souvislosti nenajdete. Osobně si myslím že zamoření je místně vyšší ale
> zájem o tento monitoring upadá a že uváděné udaje jsou nedostatečné.
>
> Žádné shrnutí neumím.
> Podle mne je nejdůležitější vlastní ječdnotlivý monitoring včelaře ale (v
> naší ZO monitoring provádí tak 10-15%) a dále co nejpřesnější dodržování
> technických a technologických podmínek léčení.
> Podle mne experimentovat výzkumničit s jedy-léky se rovná při nejmenším
> hazardu.
>
> J.B.
>
>
>

" Osobně si myslím, že je to hlavně problém domácích kompresorů zhotovených na koleně "

Lidé, co doma kutí, mají všelijaké znalosti. Domácí kompresory, co jsem pochytil, se obvykle snaží dělat s akumulační tlakovou nádobou a ta sama o sobě funguje docela dobře jako odlučovač. Pokud má dole vypouštění vody. Kdo ten kompresor bez odlučovače používá častěji, tak brzy na problém s vodou sám narazí.

Osobně si myslím, že je to hlavně problém domácích kompresorů zhotovených na koleně
Pro školenou obsluhu kompresorů v majetku ČSV by to asi mělo být samozřejmostí.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: zamrz?n? aerosl.oet?en?
> Datum: 21.11.2011 11:28:04
> ----------------------------------------
> " Toby snad mělobýt v návodu o bsluze kompresoru jako takového"
>
> Určitě.
>
> Ale na druhé straně by to vědět hlavně ten co přístroj v ZO dohromady
> smontovává a udržuje. Běžní léčitelé, kteří s ním léčí a kteří si ho
> předávají z ruky do ruky, to nepotřebují.
> Ti musí mít akorát v nějakém návodu, vedle jiných věcí, jen pokyn, jakým
> způsobem a jak často odlučovač vypouštět a starat se o něho.
>
>
>

" Toby snad mělobýt v návodu o bsluze kompresoru jako takového"

Určitě.

Ale na druhé straně by to vědět hlavně ten co přístroj v ZO dohromady smontovává a udržuje. Běžní léčitelé, kteří s ním léčí a kteří si ho předávají z ruky do ruky, to nepotřebují.
Ti musí mít akorát v nějakém návodu, vedle jiných věcí, jen pokyn, jakým způsobem a jak často odlučovač vypouštět a starat se o něho.

autor však srovnával světové včelařství s naším.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varidol
> Datum: 21.11.2011 10:30:14
> ----------------------------------------
> "On je tam také rozdíl v zimním plodování jednotlivých plemen (vlašské,
> přímořské a kraňské)."
>
> V ČR je ale jen jedno plemeno, vyšlechtěná kraňka a rozdíly v zimním
> plodování jsou posledních 20 - 30 let, aspoň na mých včelstev, malé.
>
>
>

Toby snad mělobýt v návodu o bsluze kompresoru jako takového

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: zamrz?n? aerosl.oet?en?
> Datum: 21.11.2011 10:45:04
> ----------------------------------------
> "Je součástí kompresoru a používá se k vysoušení vzduchu na všechny práce s
> komresorem. Od foukání pneumatik přes stříkání a pod."
>
> Odlučovač vody, aby fungoval dobře, musí jít do něho už studený ochlazený
> vzduch. U stabilního kompresoru je proto nejdřív za kompresorem chladič
> stlačeného vzduchu a teprve potom je odlučovač.
> U "kompresorku" na aerosol by měl být odlučovač namontovaný na vyvíječ
> aerosolu. Stlačený vzduch se pak chladí v přívodní hadici. Namontovat
> odlučovač vody přímo na kompresor je chyba. Může to fungovat, když se na
> jedno stanovišti ošetří 2 - 5 včelstev a pak se vypne a jde 15 - 30 minut
> jinde, ale když jejich najednou víc, výstup kompresoru se ohřeje a přes
> odlučovač jde horký vzduch. Dokonce potom se voda odloučená předtím v
> odlučovači může naopak do toho horkého vzduchu ještě navíc vypařovat.
>
>
>

"Je součástí kompresoru a používá se k vysoušení vzduchu na všechny práce s komresorem. Od foukání pneumatik přes stříkání a pod."

Odlučovač vody, aby fungoval dobře, musí jít do něho už studený ochlazený vzduch. U stabilního kompresoru je proto nejdřív za kompresorem chladič stlačeného vzduchu a teprve potom je odlučovač.
U "kompresorku" na aerosol by měl být odlučovač namontovaný na vyvíječ aerosolu. Stlačený vzduch se pak chladí v přívodní hadici. Namontovat odlučovač vody přímo na kompresor je chyba. Může to fungovat, když se na jedno stanovišti ošetří 2 - 5 včelstev a pak se vypne a jde 15 - 30 minut jinde, ale když jejich najednou víc, výstup kompresoru se ohřeje a přes odlučovač jde horký vzduch. Dokonce potom se voda odloučená předtím v odlučovači může naopak do toho horkého vzduchu ještě navíc vypařovat.