Včelařská konference

Je třeba si najít celý příspěvek. To nejsou závěry DOLU ke skladování medu, ale pouze odpověď na jeden konkrétní dotaz.
Cituji dotaz : "Mám zkušenost, že květový med brzy krystalizuje. Letos mám med od přítele včelaře, a je stále velmi tekutý. Abych ho mohl používat, dávám si ho do mrazicího boxu lednice, a tak se ptám. Vadí medu podchlazení až na - 15 °C? Jaký je váš názor?"
Cituji odpověď : "Med v mrazničce
Přechovávání medu v nízkých teplotách naprosto nevadí. Není známo, že by se nějaká složka medu mrazem ničila nebo měnila. Nízké teploty zpomalují chemické reakce, proto se obecně potraviny přechovávají chlazené a mražené. Tekutost medu, respektive jeho sklon ke krystalizaci je dán původem medu. Protože včely připravují med z nektaru, případně z medovice z mnoha různých rostlin, vždycky vznikne „originál“, který se nemusí nepodobat tomu, jak jsme med dosud znali. K medům, které zůstávají velmi dlouho tekuté, se řadí med akátový, naopak v případech, kdy je v medu i jen malý podíl řepkového nektaru, med tuhne."

V tomto případě zřejmě někdo nerozlišil dvě různá doporučení. Dlouhodobě se med skladuje v chladu a temnu. med určený ke spotřebě se skladuje při pokojové teplotě, aby nebyl příliš tuhý. Je však pravdou, že právě u veteriny by se to stát nemělo.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: K V?v?
> Datum: 21.11.2011 19:37:30
> ----------------------------------------
> A ještě k Dolu. Jedna z oněch několika docela zajímavých zpráv, které z
> výzkumáku vzešly, se týkala skladování medu v mrazu. Citace: "Přechovávání
> medu v nízkých teplotách naprosto nevadí. Není známo, že by se nějaká
> složka medu mrazem ničila nebo měnila. Nízké teploty zpomalují chemické
> reakce, proto se obecně potraviny přechovávají chlazené a mražené."
> (http://www.beedol.cz/2009/med-v-mraznicce/)
>
> Přitom citace z měsíc staré odpověďi SVS týkající se veterinárních
> požadavků při zpracování a prodeji medu: "Vždy skladujte med v pokojové
> teplotě, nikdy ne v ledničce..."
>
> Tolik jen na druhou stranu pro příklad, jak závěry výzkumného ústavu
> respektují a začleňují do svých metodik státní instituce. Je to tady
> všechno trochu pakárna.
>
>
>

Právě účinnost gabonu JE dobrá. Jeho problémem je však to, že Je trvalejšího rázu a pozorovateli se to jeví jako neúčinné. Důvodem tohoto jevu je fakt že funguje preventivně při vývoji larev před kuklením a zabíjí roztoče kteří postupně opouštějí buňky se včelami které se právě líhnou, nebo které si včely donesou.
Jeho správné umístění je základem úspěchu. Již jsem viděl gabony jen tak položené v česnu ( autor toho zlepšováku se domníval že tak to včely stejně roznesou po úlu). Taky jsem je viděl Zavěšeny místo vyjmutého plástu v horním nástavku úplně mimo dosah včel (autor zlepšováku se domníval že se látka z něj vypařuje do prostoru úlu). V těchto případech je opravdu neúčinný. Málokdo také kontroluje jestli se plodové hnízdo nepřesunulo jinam, než byly pásky umístěny, aby je případně přesunul. Je to velmi častý jev. Dalším takovým jevem je jejich počet, mnozí si neuvědomují, že je to 2 kusy na zaplodovaný nástavek a dávají 2 na včelstvo. Pak také ti, co včely chovají na větších mírách, se netrápí s přepočtem na svoji míru, aniž by tušili že dávky jsou stanoveny pro adamcovu míru 39 x 24. Tohle platí samozřejmě i pro aplikaci varidolu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> Datum: 21.11.2011 18:44:17
> ----------------------------------------
> Martine ať je úhynů kolik chceš vina včelaře je to vždy. A to platí i pro
> letošní rok, kdy jsme zaznamenali zajímavý úkaz kdy zcela selhala Svazová
> informovanost a výstraha přes Včelařství, která dobře fungovala před 5 lety
> tak letos nic. Dále se dá stejně i mluvit o VMS, kde byly příznivé výsledky
> když už bylo u mnoha včelstev rozhodnuto. Takže se ukazuje, že nejlepší
> ochrana včelstev je vzdělaný včelař, schopný rychle reagovat a který nemá
> ruce svázané leností a výmluvami. Žel většina včelařů jsou mistry ve
> výmluvách, kdy hlavně přesvědčivě žvaní o tom, proč to nešlo a při otázce
> co udělali , aby to šlo, začnou trapně koktat. Žel roztoč nám ukázal, že
> musíme včely chránit až do 1/2 září. Jak to udělat je otázkou zvl, když
> účinnost Gabonu je mizerná a bude se nadále snižovat budem li pokračovat v
> jeho nepřetržitém používání. Ale dá se a nic není beznadějné. Chce to jen
> myslet, vykašat se na metodiku, použít něco z ciziny, myslím tím odpařovače
> vhodně věci zkombinovat apod. Ono třeba je doopravdy nebezpečné někde v
> lese mácat si ruce v kyselině, ale co vyrobit zcela bezpečnou centrální
> plnírnu a naplněné desky rozvézt zájemcům? To je v silách každé ZO. A proč
> to mám vymýšlet já ozdobený maturitou, když na svazu a v Dole máme
> odborníky s tituly před i za jménem, kteří nás zásobují hlody že v podstatě
> nic nejde, protože to není schváleno! A těch otázek k zamyšlení by bylo
> víc! Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Vím, že se to tu diskutovalo. Ale ptám se právě na konkrétní zkušenosti. Třeba KaJi psal v červenci roku 2009: "K Vánocům jsem dostal vloni kalové Extol 750W (! tedy ten výkonější typ, ale nejsem si jist watáží, musel bych se doma podívat). Rozpouštím v sudu 200litrů a tam mi zatím neshořelo." Tak by mě zajímalo, jestli za ty dva roky čerpadlo stále funguje a stále ještě neshořelo :o) Uvažoval jsem o čerpadlu Extol 1100W.
----

Viz vcelarskeforum.cz vlákno příprava sirupu
funguje,

ale ten výkon je na hraně.
Těch 1100W je lepší :-)
Karel

"Vím, že se to tu diskutovalo. Ale ptám se právě na konkrétní zkušenosti."

Na konkrétní zkušenosti bych moc nespoléhal. Ke konci, jak se zvyšuje viskozita roztoku, čerpadlo jede mimo určenou oblast použití v konstrukčních rezervách. A ty nebudou stoprocentně zaručeny ani v rámci jednoho typu různých výrobních sérií. Přirozeně nějaký typ bude obecně více vhodný, jiný méně vhodný.

čerpadlo HCP 01 (http://www.cerpadlo-cerpadla.cz/cerpadla-ok/eshop/0/0/5/151-cerpadlo-BF-01-F-230-V-s-plovakem-Kalove-cerpadlo-kalova-cerpadla-voda-pumpa) mám na dně 200 l sudu s nasazeným kolenem na výtlaku, naleju studenou vodu, poustím čerpadlo, během 5 - 10 minut nasypu potřebné množství cukru a asi hodinu nechám čerpadlo zapnuté. Potom ho nechám pár minut běžet v sudu s čistou vodou, aby sepropláchlo.

Vím, že se to tu diskutovalo. Ale ptám se právě na konkrétní zkušenosti. Třeba KaJi psal v červenci roku 2009: "K Vánocům jsem dostal vloni kalové Extol 750W (! tedy ten výkonější typ, ale nejsem si jist watáží, musel bych se doma podívat). Rozpouštím v sudu 200litrů a tam mi zatím neshořelo." Tak by mě zajímalo, jestli za ty dva roky čerpadlo stále funguje a stále ještě neshořelo :o) Uvažoval jsem o čerpadlu Extol 1100W.

"A ještě k Dolu. Jedna z oněch několika docela zajímavých zpráv, které z výzkumáku vzešly, se týkala skladování medu v mrazu. Citace: "Přechovávání medu v nízkých teplotách naprosto nevadí. Není známo, že by se nějaká složka medu mrazem ničila nebo měnila. Nízké teploty zpomalují chemické reakce, proto se obecně potraviny přechovávají chlazené a mražené." (http://www.beedol.cz/2009/med-v-mraznicce/)

Přitom citace z měsíc staré odpověďi SVS týkající se veterinárních požadavků při zpracování a prodeji medu: "Vždy skladujte med v pokojové teplotě, nikdy ne v ledničce..."

Tolik jen na druhou stranu pro příklad, jak závěry výzkumného ústavu respektují a začleňují do svých metodik státní instituce. Je to tady všechno trochu pakárna."

Když se dá tekutý, třeba čerstvě vytočený med rychle zmrazit do mrazničky na těch - 18 st C, je po vytažení a postupném rozmražení tekutý a chutný jako hned po vytočení. Jen mírně zakalený počínající krystalizací, takže podle druhu medu rychle či pomalu zkrystaluje. Mám vyzkoušeno.

Když se dá med do chladničky, kde je teplota 0 + 5 st C, měl by zůstatnějakou dobu tekutý, asi déle než za normální teploty a potom by měl zkrystalovat ještě důkladněji, než med mimo ledničku.

Ke konci míchání stoupne viskozita roztoku a tak stoupne odpor tekutiny při "protahování " čerpadlem proti čisté vodě až několikrát.

Takže čerpadlo musí mít předimenzovaný výkon a chlazení. Nebo dobrou tepelnou ochranu motoru. Nebo ke konci, jak stoupne odběr elektřiny čerpadlem , čerpadlo nechat běžet a stát tak půl na půl.

Vodu a cukr je třeba přesně odměřit, v rámci tolerance vody dávat víc.

Diskutovalo se tady o tom asi před třemi roky.

Chtěl bych se ještě zeptat, zda někdo z přítomných využívá k rozpouštění cukru kalové čerpadlo a mohl by se podělit o čerstvé zkušenosti. Jaké parametry by čerpadlo mělo mít, aby spolehlivě fungovalo a vydrželo? Máte někdo konkrétní výrobek, který máte ozkoušený? Tak najde-li se někdo ochotný, díky.

Nejsem doma, abych si podrobněji přečetl metodiku ošetření, ale zajímalo by mě o jakých termínech na ošetření je řeč? Pokud si pamatuji tak jediné termíny s datumem jsou u Varidolu od 15.10-31.12 a nátěr plodu je do konce března. A u Gabonu je termín 30 dnů aplikace, po ukončení snůšky a při spadu víc jak 5 roztočů na včelstvo, tam žádný datum nevidím.

Ani ne pakarna,spis takovy Kocourkov po cesku.JosPr.

A ještě k Dolu. Jedna z oněch několika docela zajímavých zpráv, které z výzkumáku vzešly, se týkala skladování medu v mrazu. Citace: "Přechovávání medu v nízkých teplotách naprosto nevadí. Není známo, že by se nějaká složka medu mrazem ničila nebo měnila. Nízké teploty zpomalují chemické reakce, proto se obecně potraviny přechovávají chlazené a mražené." (http://www.beedol.cz/2009/med-v-mraznicce/)

Přitom citace z měsíc staré odpověďi SVS týkající se veterinárních požadavků při zpracování a prodeji medu: "Vždy skladujte med v pokojové teplotě, nikdy ne v ledničce..."

Tolik jen na druhou stranu pro příklad, jak závěry výzkumného ústavu respektují a začleňují do svých metodik státní instituce. Je to tady všechno trochu pakárna.

Zcela souhlasím, že vina včelaře to je vždy. Přeci jen je ale myslím možné rozlišovat roky, kdy si včelař za to může zcela sám, protože se na něco vykašlal, nechtělo se mu, byl v daném termínu zrovna na dovolené, chtěl ušetřit peníze za léčivo, anebo zvítězila prostá lenost - a roky, které poskytnou shodu podmínek, jež jdou roztoči vyloženě k duhu a "je v ofenzivě". Pak i přes všemožnou snahu mohou jít včely do zimy minimálně citelně oslabené. Myslím, že je to i případ tohoto roku, ale to ještě uvidíme.
To s tím Dolem naprosto podtrhuji. Nechci jim křivdit, ale i když má člověk právě onu snahu sebevzdělávání a rád by se připravil na nasazení pestřejší palety prostředků, tak na jejich stránkách je víceméně pusto prázdno, informace o inovativních postupech, testech účinných látek a jejich praktické aplikovatelnosti chybějí. A svaz letos taky zaspal, to je pravda.

Martine ať je úhynů kolik chceš vina včelaře je to vždy. A to platí i pro letošní rok, kdy jsme zaznamenali zajímavý úkaz kdy zcela selhala Svazová informovanost a výstraha přes Včelařství, která dobře fungovala před 5 lety tak letos nic. Dále se dá stejně i mluvit o VMS, kde byly příznivé výsledky když už bylo u mnoha včelstev rozhodnuto. Takže se ukazuje, že nejlepší ochrana včelstev je vzdělaný včelař, schopný rychle reagovat a který nemá ruce svázané leností a výmluvami. Žel většina včelařů jsou mistry ve výmluvách, kdy hlavně přesvědčivě žvaní o tom, proč to nešlo a při otázce co udělali , aby to šlo, začnou trapně koktat. Žel roztoč nám ukázal, že musíme včely chránit až do 1/2 září. Jak to udělat je otázkou zvl, když účinnost Gabonu je mizerná a bude se nadále snižovat budem li pokračovat v jeho nepřetržitém používání. Ale dá se a nic není beznadějné. Chce to jen myslet, vykašat se na metodiku, použít něco z ciziny, myslím tím odpařovače vhodně věci zkombinovat apod. Ono třeba je doopravdy nebezpečné někde v lese mácat si ruce v kyselině, ale co vyrobit zcela bezpečnou centrální plnírnu a naplněné desky rozvézt zájemcům? To je v silách každé ZO. A proč to mám vymýšlet já ozdobený maturitou, když na svazu a v Dole máme odborníky s tituly před i za jménem, kteří nás zásobují hlody že v podstatě nic nejde, protože to není schváleno! A těch otázek k zamyšlení by bylo víc! Zdraví R. Stonjek

RH:
Mně se nedotkneš, :-)
v roce 2007 jsem nedával Gabon, protože ač byl nařízen, tak byl distribuován až ve druhém týdnu srpna.
My jsme s kolegou signalizivali a hlásili nebývale časný spad VD už v červenci. O napadení jsem měl tehdy představu, přesto jsem se tehdy špatně rozhodl.
Gabony jsem už nedával, protože podle mě už bylo pozdě a včely měly podle mých odhadů přežít. I některé roky předtím vyzimovaly i s tisícovým spadem po 1.fumigaci.

To jsem se ale ještě nesetkal s virozama.

Takže tehdy jsem byl v šoku, dokonce dvojitě, rok předtím jsem si koupil VAT a aerosoloval dokonce 3x.

takže od té doby na systém nespoléhám a je mi jendo jak tady kod nedistribuuje gabon.

Jen chci upozornit, že
za a:
obyčejný včelař pokud není rebel nebo anarchista a věří rozhodnutí funkcionářů, nemusí být na vině. Tedy je vinný tím, že něčemu věří. Respektive nesprávným lidem. :-)

za b:
Že termíny z Polabí lze těžko přesouvat do podhůří i do hor. Sám jsi jednou napsal že to je věda. Já si myslím, že je na čase ji začít používat i ve včelařině. Tedy o tom, zda nasadit gabon a kdy by se mělo rozhodovat kvalifikovaněš a na základě faktů a znalosti nákazové situace. Ne podle kalendáře, či plánu z loňského roku.

A rozhodně se necítím kvalifikován doporučovat termín nasazení G v Polabí. Třeba letos u mých včel tady stačila polovina srpna, naopak potřeboval jsem je tam mít dlouho, jak padaly v okolí včely, aby chránil před invazí.
Včely mám skoro všechny a v síle. Za rok to ale může být úplně jiné.

Karel

Ahoj Karle,
kolem toho roku 2007 jsem ještě včelařil v lese v 500m.n.m, kde byla snůška taky i v červenci a melecitóza každý rok. To co jsi napsal, beru, bez toho, abych se Tě chtěl dotknout, jako výmluvu. Samozřejmě, že v nížině jsou jiné podmínky a20 kg medovice nemá cenu včelam nechávat. Na druhou stranu na tehdejším stanovišti byly taky celkově jiné podmínky, ale i tam jsem byl první, kdo měl vytočeno a zaléčeno... Navíc jsem dělal oddělky, abych rozdělil populaci roztoče a i to pomáhalo. Základem je sledovat spad, situaci včelstev atd. a podle toho jednat. Když přišla ta hrozná melecitóza v roce 2007, okamžitě jsem je stáhl na max 2 nástavky 39x24 a nakrmil ve velkých dávkách většinu včelstev. Tím jsem zachránil včely, dosáhl toho, že neměli kam nosit a proti ostatním včelařům měl minimální ztráty. A takhle bychom mohli diskutovat dokola. Přesto, že jsem letos říkal kamarádovi z jižní Moravy pozor! a je to učitel včelařství, neuhlídal a z 11 včelstev mu možná přežijí kvůli varoáze pouze 3. Tedy je to o lidech a lenosti - on i umí. Na druhou stranu jsem jednou taky měl velký problém, když se mi rozšířily na jaře viry, včelstva kolabovala a já nevěděl proč. Naštěstí jsem to alespoň nezatáhl na sousední 100m vzdálené stanoviště... Tedy každému se úhyn může přihodit, to neříkám, ale vadí mně stížnosti na varoázu, která je z 99% chybou včelaře, stejně jako melecitóza. Chápu, že kvůli melecitóze se na mě někdo bude zlobit, bylo to hodně práce předejít negativním následkům melecitózy, ale jde to. Jenže každý druhý včelař doufá, že to půjde nakonec vytočit a budou korunky...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> Datum: 21.11.2011 16:12:05
> ----------------------------------------
> Karel: "A co jsi dělal lépe než on?"
> _______________________
>
> Nevím. Fakt je, že když se v březnu na výročce objednává formidol, jsme v
> naší ZO dva. Zpravidla si objednávám i gabon a nasazuji ho podle potřeby
> jak dopadne formidol (kontrola intenzity spadu). A když ho neupotřebím,
> nechám ho uzavřený ve sklepě do příštího roku (většinou tak vychází jeho
> použitelnost). Tím se vyvaruji toho, že bych ho v srpnu, když ho potřebuji,
> neměl. Už obehranou písničkou je léčení aerosolem, na které spousta včelařů
> úplně kašle. Pak přesejí měl a je spokojenost, jak dobře dopadly výsledky.
> Rozhodně se nesnažím říct, že mám patent na rozum. Nikdo nemáme vyhráno a
> uvidíme, jak dopadnou včelstva tuto zimu, ale ten rok 2007 jsem byl opravdu
> bez úhynu a nevidím za tím nějakou svoji genialitu, ale spíše to, že jsem
> léčení neodfláknul, nevýzkumničil jsem a nebyl jsem líný. (Samostatnou
> kapitolou pak je, že když se vyplácejí dotace na obnovu, zpravidla včelaři
> svoje ztráty uměle nadsadí).
>
>
>

Karel: "A co jsi dělal lépe než on?"
_______________________

Nevím. Fakt je, že když se v březnu na výročce objednává formidol, jsme v naší ZO dva. Zpravidla si objednávám i gabon a nasazuji ho podle potřeby jak dopadne formidol (kontrola intenzity spadu). A když ho neupotřebím, nechám ho uzavřený ve sklepě do příštího roku (většinou tak vychází jeho použitelnost). Tím se vyvaruji toho, že bych ho v srpnu, když ho potřebuji, neměl. Už obehranou písničkou je léčení aerosolem, na které spousta včelařů úplně kašle. Pak přesejí měl a je spokojenost, jak dobře dopadly výsledky. Rozhodně se nesnažím říct, že mám patent na rozum. Nikdo nemáme vyhráno a uvidíme, jak dopadnou včelstva tuto zimu, ale ten rok 2007 jsem byl opravdu bez úhynu a nevidím za tím nějakou svoji genialitu, ale spíše to, že jsem léčení neodfláknul, nevýzkumničil jsem a nebyl jsem líný. (Samostatnou kapitolou pak je, že když se vyplácejí dotace na obnovu, zpravidla včelaři svoje ztráty uměle nadsadí).

Martin:
Ovšem stejně mi dodneška není zcela jasné, jestli i na ty hromadné úhyny v roce 2007 na varroázu neměl vliv přístup včelařů, když mně tehdy uhynulo jen jedno včelstvo ze čtyřiceti a jiní včelaři hlásili třetinové úhyny.
---
A co jsi dělal lépe než on?

Karel

RH:
To tedy nesouhlasím!!!! Nesmíš je tam dávat pokud ten med chceš včelám odebírat.
----
Tady je velmi často v červenci hlavní snůška. To jsem chtěl napsat. Navíc včely nosí medovici a melecitozu - není zde tak vzácná- ještě začátkem srpna.
To není o lakotě. Vytáčet v červenci je normální ekonomika, dvacet kilomedu včelám nenechám. A jak dopadlo nechání medovice přelodni, mám nafoceno - pokálená včelstva - stalo se mi to prvně. A včelaři klasici si asi nemohli dovolit medovici v plodišti i dřív.

A co je myšleno tím, že ve včelách není med je na veterináři a dalších co o tom rozhodují. Argument, že Gabon ne, je ještě snůška je jejich argument a má opodstatnění.
A o tom co je psáno v návodu u Gabonu jsem se tady jíž jednou zbytečně hádal. (v 2007 se Gabon distribuoval k polovině srpna -pozdě)
Kdyby tam bylo napsáno - ochraná lhůta na med - jeden rok do příštího vytáčení - klídek - můžeš se hádat. Takhle si výrobce ušetřil práci a je to ....
Podle vyhlášky organizuje v létě léčbu ZO ČSV a přes to vlak nejede.

Karel

Hm, co mně uhynou přes zimu jednotlivá včelstva, tak vždycky z "nedotační" příčiny. Buď včelstva či oddělky, která jsem v podletí přecenil a měl správně včas vybrakovat a ony prostě nevytvoří dostatečnou zimní generaci nebo včelstva, která jdou do zimy z nějakého důvodu po ztrátě matky.

"Dotační" příčiny úhynu jsem ještě neznamenal. Kdyby byly a kdyby byly nějaké hodně katastrofální, a plošně by zasáhly i okolní včelaře, asi bych společně s nimi dotaci na obnovu žádal. jinak asi ne, nevím.

Mimochodem, jsem sice v Čechách, ale taky by mě nenapadlo tuto podporu žádat. Pokud by mi uhynula jednotlivá včelstva a nejednalo se o nějaký kalamitní stav, kdy chyba není na straně včelaře, tak myslím, že včelař si za stav včelstev odpovídá sám. V případě, že úhyny jsou plošné a je evidentní, že vina na straně včelaře není, je to něco jiného. Ovšem stejně mi dodneška není zcela jasné, jestli i na ty hromadné úhyny v roce 2007 na varroázu neměl vliv přístup včelařů, když mně tehdy uhynulo jen jedno včelstvo ze čtyřiceti a jiní včelaři hlásili třetinové úhyny.

Myslím, že v tomto případě byla myšlena dotace na obnovu, nikoliv D.1. Tak jsem to aspoň pochopil.

Jestli včelstva k 1 září splňovala podmínky na dotaci, tak proč by na ně dotace neměla být vyplacena, i kdyby v listopadu zbyly z těch včelstev jen prázdné nástavky?
V podmínkách pro dotaci se píše o síle k prvnímu září a nic se neříká o stavu včelstev třeba v tom listopadu. Kromě toho dotace D1 je za opylování v tomto roce, od dudna po začátek toho září, ne za zazimovaná včelstva na zimu v přelomu tohoto a dalšího roku.

Pokud někdo chtěl, aby se za včelstva uhynulá v září, říjnu a listopadu dotace nevyplácela, tak to měl do podmínek dotace uvést!

O dotacích nehodlám psát, protiví se mi kompletně a jestli to vyznělo jako důležitá informace, tak mě to mrzí, to byla jen omáčka vyjadřující přístup některých "takyvčelařů". jak jinak vysvětlit, že mnoho včelařů neléčí včas a pak brečí?
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> Datum: 21.11.2011 13:08:16
> ----------------------------------------
> Pane doktore jestli se u vás vyplácí dotace na uhynulá včestva na varoázu pak se
> nedivím těm úhynům U nás, ale nic nedostanem, tak se staráme. Ještě by mne
> zajímalo kde na to berete. Dotace na to nejsou. Ta byla jen jednou a to jen v
> některých krajích..
>
> Pepan
>
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Hubač &lt;<a href="mailto:drh/=/seznam.cz">drh/=/seznam.cz</a>>
> > Předmět: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> > Datum: 21.11.2011 12:44:10
> > ----------------------------------------
> > To tedy nesouhlasím!!!! Nesmíš je tam dávat pokud ten med chceš včelám
> odebírat.
> > Jelikož to nebylo o melecitóze, nebyl jediný důvod nenechat včelám med na
> zimu.
> > To jim jedině prospěje!! Chcěš raděj jednou vytočit pár kilo medu nebo mít
> včely
> > a zdravé? Já vím, když padou dostane "včelař" náhradu škody a jede se dál...
> > Navíc Ty jsi to napsal tak, jako že kvůli Gabonu je třeba vytočit včely
> napřed
> > do mrtě - takovou hroznou interpretaci jsem už taky slyšel od "včelařů".
> Takže
> > ne -med je přirozenou stravou včel a pokud v něm není moc
> medovice/melecitózy,
> > je pro včely mnohem zdravější i jako zimní zásoba.
> > Radek
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: KaJi &lt;e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> > > Datum: 21.11.2011 12:32:18
> > > ----------------------------------------
> > > Řekněte mi ale, kolik včelařů z těch co dneska pláčou léčilo a krmilo v
> > > červenci!!! Nesvádějte to na počasí, průměrnou teplotu, když jste opatření
> > > naprosto nutná udělali moc pozdě. Někde mohlo býi i 10 července už pozdě!
> > > Podotýkám, že jsem opět dělal haldu oddělků a tedy populace roztočů byly
> > > nižší, než bez oddělků.
> > > Radek
> > > ---------
> > > Když máš ještě začátkem srpna snůšku, nesmíš dávat Gabon. Alespoň podle
> > > výkladu - ve včelstvu je med.
> > >
> > > Karel
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Pane doktore jestli se u vás vyplácí dotace na uhynulá včestva na varoázu pak se nedivím těm úhynům U nás, ale nic nedostanem, tak se staráme. Ještě by mne zajímalo kde na to berete. Dotace na to nejsou. Ta byla jen jednou a to jen v některých krajích..

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač &lt;<a href="mailto:drh/=/seznam.cz">drh/=/seznam.cz</a>>
> Předmět: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> Datum: 21.11.2011 12:44:10
> ----------------------------------------
> To tedy nesouhlasím!!!! Nesmíš je tam dávat pokud ten med chceš včelám odebírat.
> Jelikož to nebylo o melecitóze, nebyl jediný důvod nenechat včelám med na zimu.
> To jim jedině prospěje!! Chcěš raděj jednou vytočit pár kilo medu nebo mít včely
> a zdravé? Já vím, když padou dostane "včelař" náhradu škody a jede se dál...
> Navíc Ty jsi to napsal tak, jako že kvůli Gabonu je třeba vytočit včely napřed
> do mrtě - takovou hroznou interpretaci jsem už taky slyšel od "včelařů". Takže
> ne -med je přirozenou stravou včel a pokud v něm není moc medovice/melecitózy,
> je pro včely mnohem zdravější i jako zimní zásoba.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: KaJi &lt;e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> > Datum: 21.11.2011 12:32:18
> > ----------------------------------------
> > Řekněte mi ale, kolik včelařů z těch co dneska pláčou léčilo a krmilo v
> > červenci!!! Nesvádějte to na počasí, průměrnou teplotu, když jste opatření
> > naprosto nutná udělali moc pozdě. Někde mohlo býi i 10 července už pozdě!
> > Podotýkám, že jsem opět dělal haldu oddělků a tedy populace roztočů byly
> > nižší, než bez oddělků.
> > Radek
> > ---------
> > Když máš ještě začátkem srpna snůšku, nesmíš dávat Gabon. Alespoň podle
> > výkladu - ve včelstvu je med.
> >
> > Karel
> >
> >
> >
>
>
>

Pane doktore jestli se u vás vyplácí dotace na uhynulá včestva na varoázu pak se nedivím těm úhynům U nás, ale nic nedostanem, tak se staráme. Ještě by mne zajímalo kde na to berete. Dotace na to nejsou. Ta byla jen jednou a to jen v některých krajích..

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> Datum: 21.11.2011 12:44:10
> ----------------------------------------
> To tedy nesouhlasím!!!! Nesmíš je tam dávat pokud ten med chceš včelám odebírat.
> Jelikož to nebylo o melecitóze, nebyl jediný důvod nenechat včelám med na zimu.
> To jim jedině prospěje!! Chcěš raděj jednou vytočit pár kilo medu nebo mít včely
> a zdravé? Já vím, když padou dostane "včelař" náhradu škody a jede se dál...
> Navíc Ty jsi to napsal tak, jako že kvůli Gabonu je třeba vytočit včely napřed
> do mrtě - takovou hroznou interpretaci jsem už taky slyšel od "včelařů". Takže
> ne -med je přirozenou stravou včel a pokud v něm není moc medovice/melecitózy,
> je pro včely mnohem zdravější i jako zimní zásoba.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> > Datum: 21.11.2011 12:32:18
> > ----------------------------------------
> > Řekněte mi ale, kolik včelařů z těch co dneska pláčou léčilo a krmilo v
> > červenci!!! Nesvádějte to na počasí, průměrnou teplotu, když jste opatření
> > naprosto nutná udělali moc pozdě. Někde mohlo býi i 10 července už pozdě!
> > Podotýkám, že jsem opět dělal haldu oddělků a tedy populace roztočů byly
> > nižší, než bez oddělků.
> > Radek
> > ---------
> > Když máš ještě začátkem srpna snůšku, nesmíš dávat Gabon. Alespoň podle
> > výkladu - ve včelstvu je med.
> >
> > Karel
> >
> >
> >
>
>
>

To tedy nesouhlasím!!!! Nesmíš je tam dávat pokud ten med chceš včelám odebírat. Jelikož to nebylo o melecitóze, nebyl jediný důvod nenechat včelám med na zimu. To jim jedině prospěje!! Chcěš raděj jednou vytočit pár kilo medu nebo mít včely a zdravé? Já vím, když padou dostane "včelař" náhradu škody a jede se dál... Navíc Ty jsi to napsal tak, jako že kvůli Gabonu je třeba vytočit včely napřed do mrtě - takovou hroznou interpretaci jsem už taky slyšel od "včelařů". Takže ne -med je přirozenou stravou včel a pokud v něm není moc medovice/melecitózy, je pro včely mnohem zdravější i jako zimní zásoba.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: varidol -kalamita v ?ech?ch
> Datum: 21.11.2011 12:32:18
> ----------------------------------------
> Řekněte mi ale, kolik včelařů z těch co dneska pláčou léčilo a krmilo v
> červenci!!! Nesvádějte to na počasí, průměrnou teplotu, když jste opatření
> naprosto nutná udělali moc pozdě. Někde mohlo býi i 10 července už pozdě!
> Podotýkám, že jsem opět dělal haldu oddělků a tedy populace roztočů byly
> nižší, než bez oddělků.
> Radek
> ---------
> Když máš ještě začátkem srpna snůšku, nesmíš dávat Gabon. Alespoň podle
> výkladu - ve včelstvu je med.
>
> Karel
>
>
>

Řekněte mi ale, kolik včelařů z těch co dneska pláčou léčilo a krmilo v červenci!!! Nesvádějte to na počasí, průměrnou teplotu, když jste opatření naprosto nutná udělali moc pozdě. Někde mohlo býi i 10 července už pozdě! Podotýkám, že jsem opět dělal haldu oddělků a tedy populace roztočů byly nižší, než bez oddělků.
Radek
---------
Když máš ještě začátkem srpna snůšku, nesmíš dávat Gabon. Alespoň podle výkladu - ve včelstvu je med.

Karel

zdravím, taky trochu přispěji do mlýna.
Když jsem četl příspěvky níže, uvědomil jsem si, že mnoho faktorů bylo zmíněných, proč letos zrovna je tolik spadu a úhynů, jeden ale zatím zmíněn nebyl. Včelařím sice krátce(11let), ale letos v létě poprvé jsem zažil v nížině situaci, kdy nebylo sucho už v červnu a naopak přišlo dlouhé deštivé období a začátkem srpna se obnovila celkem slušná snůška třeba u mě ze slunečnic. I já osobně kvůli množství slunečnice okolo jsem oproti jiným rokům čekal co kdyby něco bylo k vytáčení. Pak přišlo to ochlazení a najednou byl konec července, přijel jsem domů na dovolenou a musel jsem připravit včely na zimu. Měl jsem problém odebírat přebytečné nástavky se zbytky medu, protože i ráno v 6.00 z rámků stříkala sladina a med měl 19.5% vody, ale pak jsem zase odjížděl do ciziny, tak jsem to musel udělat bez ohledu na snůšku. Jiné roky léčím a krmím začátkem července! Pak nemám problém s roztoči, pokud nedojde k loupežím jako vloni. Letos to bylo opravdu na hraně, myslím si, že kdybych počkal ještě týden nebo dva až snůška skončí, už by nebylo co zachraňovat. Včely mám zatím, až na jedno vyloupené, které měnilo matku celé podletí a neúspěšně, všechny, ale myslím si, že jsou malinko slabší! Řekněte mi ale, kolik včelařů z těch co dneska pláčou léčilo a krmilo v červenci!!! Nesvádějte to na počasí, průměrnou teplotu, když jste opatření naprosto nutná udělali moc pozdě. Někde mohlo býi i 10 července už pozdě! Podotýkám, že jsem opět dělal haldu oddělků a tedy populace roztočů byly nižší, než bez oddělků.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varidol
> Datum: 20.11.2011 10:42:42
> ----------------------------------------
> POLÁŠEK:... kalamitu v Čechách....
>
> Tak sakra v čem je rozdíl? Že by v onom půl stupni průměrné roční teploty
> rozdílu mezi severní Moravou a Čechami?
>
> J.B.:
> Jestli se bude jednat o kalamitu teprve zjistíme.
>
> 6.11. jsem asistoval při prvním aerosole nejbližšího souseda u 6ti
> včelstev.( včelstva mela v červenci Gabon a Formidol)spady byly 10-400
> roztočů.
> 19.11 při druhem aerosolu, když jsem se ptal na spady jsem se dozvěděl že
> jsme jedny včely ošetřovali když už tam nebyly. Po středně silném včelstvu
> nakrmených asi 15ti kg zůstal prázdný úl s několika asi 50ti bunkami
> nevyběhnutého plodu. (podle těch kroužků plodu to vypadá spíše na vytratění
> se včel a náslené vyloupení než jen čisté vyloupení)
>
> Tak jako je sto různých příčin výnosu medu na různých stanovištích, v
> různých letech, Tak jsou i různé příčiny vyššího napadení VD v jednotlivých
> letech. Průměrné teploty jistě mají vliv na počet generaci včel i VD.
> Protože tyto teploty klesaji o 1°C na 100m výšky je 2 km odemne u Berounky
> průměrně o 1 tepleji než u mne(to si přečíst na teploměru v autě když těch
> 100m výšky vyjíždím.)
> Mělo by tam teoreticky být vyšší napadení. aLE TAK JEDNODUCHÉ TO NENÍ.
>
> Polašek:
> Začínám si čím dál víc myslet, že jste si tu kalamitu roztoče v Čechách
> způsobili sami.
> Teď ty roztoče došlechtíte obrovským používáním Gabonu a pak se to rozšíří
> i k nám a my to nebudeme mít čím zlikvidovat, protože to už bude od vás
> vyšlechtěné na odolnost a současná léčiva nebudou zabírat!!!!!
>
> J.B.
> To vyšší používání chemie je již asi jisté a léčiva ztrácejí účinnost
> postupně. Všechny informace jsou ale jen ustní ,,, že ten a ten tam a tam
> již dělal šesté ošetření varidolem a ten má již xxx padlých...
>
> Když se podíváte na mapu varroamonitorinku také tam nic , myslím žádné
> souvislosti nenajdete. Osobně si myslím že zamoření je místně vyšší ale
> zájem o tento monitoring upadá a že uváděné udaje jsou nedostatečné.
>
> Žádné shrnutí neumím.
> Podle mne je nejdůležitější vlastní ječdnotlivý monitoring včelaře ale (v
> naší ZO monitoring provádí tak 10-15%) a dále co nejpřesnější dodržování
> technických a technologických podmínek léčení.
> Podle mne experimentovat výzkumničit s jedy-léky se rovná při nejmenším
> hazardu.
>
> J.B.
>
>
>

" Osobně si myslím, že je to hlavně problém domácích kompresorů zhotovených na koleně "

Lidé, co doma kutí, mají všelijaké znalosti. Domácí kompresory, co jsem pochytil, se obvykle snaží dělat s akumulační tlakovou nádobou a ta sama o sobě funguje docela dobře jako odlučovač. Pokud má dole vypouštění vody. Kdo ten kompresor bez odlučovače používá častěji, tak brzy na problém s vodou sám narazí.

Osobně si myslím, že je to hlavně problém domácích kompresorů zhotovených na koleně
Pro školenou obsluhu kompresorů v majetku ČSV by to asi mělo být samozřejmostí.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: zamrz?n? aerosl.oet?en?
> Datum: 21.11.2011 11:28:04
> ----------------------------------------
> " Toby snad mělobýt v návodu o bsluze kompresoru jako takového"
>
> Určitě.
>
> Ale na druhé straně by to vědět hlavně ten co přístroj v ZO dohromady
> smontovává a udržuje. Běžní léčitelé, kteří s ním léčí a kteří si ho
> předávají z ruky do ruky, to nepotřebují.
> Ti musí mít akorát v nějakém návodu, vedle jiných věcí, jen pokyn, jakým
> způsobem a jak často odlučovač vypouštět a starat se o něho.
>
>
>

" Toby snad mělobýt v návodu o bsluze kompresoru jako takového"

Určitě.

Ale na druhé straně by to vědět hlavně ten co přístroj v ZO dohromady smontovává a udržuje. Běžní léčitelé, kteří s ním léčí a kteří si ho předávají z ruky do ruky, to nepotřebují.
Ti musí mít akorát v nějakém návodu, vedle jiných věcí, jen pokyn, jakým způsobem a jak často odlučovač vypouštět a starat se o něho.

autor však srovnával světové včelařství s naším.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varidol
> Datum: 21.11.2011 10:30:14
> ----------------------------------------
> "On je tam také rozdíl v zimním plodování jednotlivých plemen (vlašské,
> přímořské a kraňské)."
>
> V ČR je ale jen jedno plemeno, vyšlechtěná kraňka a rozdíly v zimním
> plodování jsou posledních 20 - 30 let, aspoň na mých včelstev, malé.
>
>
>

Toby snad mělobýt v návodu o bsluze kompresoru jako takového

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: zamrz?n? aerosl.oet?en?
> Datum: 21.11.2011 10:45:04
> ----------------------------------------
> "Je součástí kompresoru a používá se k vysoušení vzduchu na všechny práce s
> komresorem. Od foukání pneumatik přes stříkání a pod."
>
> Odlučovač vody, aby fungoval dobře, musí jít do něho už studený ochlazený
> vzduch. U stabilního kompresoru je proto nejdřív za kompresorem chladič
> stlačeného vzduchu a teprve potom je odlučovač.
> U "kompresorku" na aerosol by měl být odlučovač namontovaný na vyvíječ
> aerosolu. Stlačený vzduch se pak chladí v přívodní hadici. Namontovat
> odlučovač vody přímo na kompresor je chyba. Může to fungovat, když se na
> jedno stanovišti ošetří 2 - 5 včelstev a pak se vypne a jde 15 - 30 minut
> jinde, ale když jejich najednou víc, výstup kompresoru se ohřeje a přes
> odlučovač jde horký vzduch. Dokonce potom se voda odloučená předtím v
> odlučovači může naopak do toho horkého vzduchu ještě navíc vypařovat.
>
>
>

"Je součástí kompresoru a používá se k vysoušení vzduchu na všechny práce s komresorem. Od foukání pneumatik přes stříkání a pod."

Odlučovač vody, aby fungoval dobře, musí jít do něho už studený ochlazený vzduch. U stabilního kompresoru je proto nejdřív za kompresorem chladič stlačeného vzduchu a teprve potom je odlučovač.
U "kompresorku" na aerosol by měl být odlučovač namontovaný na vyvíječ aerosolu. Stlačený vzduch se pak chladí v přívodní hadici. Namontovat odlučovač vody přímo na kompresor je chyba. Může to fungovat, když se na jedno stanovišti ošetří 2 - 5 včelstev a pak se vypne a jde 15 - 30 minut jinde, ale když jejich najednou víc, výstup kompresoru se ohřeje a přes odlučovač jde horký vzduch. Dokonce potom se voda odloučená předtím v odlučovači může naopak do toho horkého vzduchu ještě navíc vypařovat.

"On je tam také rozdíl v zimním plodování jednotlivých plemen (vlašské, přímořské a kraňské)."

V ČR je ale jen jedno plemeno, vyšlechtěná kraňka a rozdíly v zimním plodování jsou posledních 20 - 30 let, aspoň na mých včelstev, malé.

"I přes svou rozlohu cca 1100 km2 okresu Břeclav a přibližné množství včelstev 8t. nic vyjímečného v číslech,... že, jenže skutečná koncentrace nastává v intraviánu obcí, kde je soustředěna jedna půlka včelstev a do 1,5-2 km od nich je druhá půlka. Znamená to, že jsou tu plochy absolutně bez včel a jsou tu plochy převčelené natolik, že prostě reinvaze zákonitě je. Dvě stanoviště v doletu do 1km je opravdové štěstí. Já mám v doletu do 1km od stanoviště v průměru cca 200 včelstev."


To by mohl být ten rozdíl mezi včelaři.
Já mám od mých na zahradě cca 150 - 200 metrů další dvoje, ale teprve od léta, včelař obnovil včelaření. Potom dalších cca 800 metrů přes baráky a údolí dalších cca 5 - 10 , aspoň předpokládám, nemám přehled když už dávno nedělám léčitele. A přes kopec, odhadem 1200 - 1500 metrů na severoseverovýchod jeden včelín, tam bude takových 10 - 15 a na druhou stranu přes kopec a les kolem řeky dalších cca 10 - 20 na nejméně dvou stanovištích.
A když včely nakočuji do lesa na svůj pozemek, tak ten včelín na severoseverovýchod od zahrady bude od mých nakočovaných včel přes údolí a les cca 800 - 1000 metrů západozápadoseverním směrem.
A když včely nakočuji do nyní prázdného včelína zas jinde v lese, budou včely v mé vesnici nejblíž asi kilometr a půl přes les a holý kopec s poli, jinde nejblíž kilometr až dva kilometry přes les , zalesněný kopec či jiným směrem zase holý kopec s poli.
Pole beru pro dolet včel jako teoretickou překážku, protože kvetoucí plevely jsou dnes na polích spolehlivě likvidovány, takže pro včely je to pustina, kde nemají důvod létat a když tam je řepka, nemají zas důvod létat hlouběji přes pole, když vysoká nabídka sladiny začíná hned na začátku pole.

V tom máš pravdu Ta láce je klamná protože to ostaní potřebné musíš dokoupit, Já jsem si k dolskému koupil za další 2000 celou sadu příslušenství ke kompresoru a u té to bylo také Takže mám teď 1 do foroty.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: zamrz?n? aerosl.oet?en?
> Datum: 21.11.2011 09:03:43
> ----------------------------------------
> Je součástí kompresoru a používá se k vysoušení vzduchu na všechny práce s
> komresorem. Od foukání pneumatik přes stříkání a pod.
> ------
> Vím jak to vypadá:-) ALe u běžných laciných el. kompresorů co se prodávají
> v obchodech většinou nejsou.
>
> Karel
>
>
>

Je součástí kompresoru a používá se k vysoušení vzduchu na všechny práce s komresorem. Od foukání pneumatik přes stříkání a pod.
------
Vím jak to vypadá:-) ALe u běžných laciných el. kompresorů co se prodávají v obchodech většinou nejsou.

Karel

Je součástí kompresoru a používá se k vysoušení vzduchu na všechny práce s komresorem. Od foukání pneumatik přes stříkání a pod.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: zamrz?n? aerosl.oet?en?
> Datum: 20.11.2011 22:21:15
> ----------------------------------------
> Vždyť k tomu je olučovač vody je dodávaný.
>
> Pepan
> -------------
> S čím jedodávaný? Já jej u Vatu neměl. A nevzpomínám si, že by v návodu o
> jeho nutnosti byla zmíňka.
>
> Karel
>
>
>

On je tam také rozdíl v zimním plodování jednotlivých plemen (vlašské, přímořské a kraňské).

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varidol
> Datum: 20.11.2011 22:25:58
> ----------------------------------------
> Polašek:
> Začínám si čím dál víc myslet, že jste si tu kalamitu roztoče v Čechách
> způsobili sami.
> -----
> Ona asi ani jižní Morava na tom nebude lépe.
>
> Holt je to o jedné dvou generaci VD navíc, teplejší zima bez mrazů a s
> plodem a je zaděláno na problém.
>
> Možná nám svět nezáviděl náš systém, ale naší mrazivou zimu bez plodování.
>
> Karel
>
>
>

Já tam ten odkalovač dávám a divil by ses co je tam vody když těch 30 zmáknu.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: zamrz?n? aerosl.oet?en?
> Datum: 20.11.2011 22:55:25
> ----------------------------------------
> Odkalovač by měl být na vývodu z kompresoru. Já ho tam nemám, ale po každém
> použití vyvíječ vysouším. Ta vatelínová plst hned za regulačním ventilem je
> plná vody. A zamznutí vyvíječe se mi zatím nestalo a stanoviště s 30/40
> včelstvy v pohodě.
>
>
>

Ony umíraly i před varoázou. Za 50 let včelařen,í nevidím v tom množství žádný rozdíl.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varidol
> Datum: 20.11.2011 23:03:06
> ----------------------------------------
> No nevím jak na jižní Moravě, ale na střední a cca 220m.n.m. včelstva hynou
> těm co podceňují ošetření. A není to ani tak o množství chemie jako spíš o
> včasném a max. účinném zásahu. Pro mě je to pořád chyba včelařů, kdo se
> stará má včely.
>
>
>

No nevím jak na jižní Moravě, ale na střední a cca 220m.n.m. včelstva hynou těm co podceňují ošetření. A není to ani tak o množství chemie jako spíš o včasném a max. účinném zásahu. Pro mě je to pořád chyba včelařů, kdo se stará má včely.

Odkalovač by měl být na vývodu z kompresoru. Já ho tam nemám, ale po každém použití vyvíječ vysouším. Ta vatelínová plst hned za regulačním ventilem je plná vody. A zamznutí vyvíječe se mi zatím nestalo a stanoviště s 30/40 včelstvy v pohodě.

I přes svou rozlohu cca 1100 km2 okresu Břeclav a přibližné množství včelstev 8t. nic vyjímečného v číslech,... že, jenže skutečná koncentrace nastává v intraviánu obcí, kde je soustředěna jedna půlka včelstev a do 1,5-2 km od nich je druhá půlka. Znamená to, že jsou tu plochy absolutně bez včel a jsou tu plochy převčelené natolik, že prostě reinvaze zákonitě je. Dvě stanoviště v doletu do 1km je opravdové štěstí. Já mám v doletu do 1km od stanoviště v průměru cca 200 včelstev.

Polašek:
Začínám si čím dál víc myslet, že jste si tu kalamitu roztoče v Čechách způsobili sami.
-----
Ona asi ani jižní Morava na tom nebude lépe.

Holt je to o jedné dvou generaci VD navíc, teplejší zima bez mrazů a s plodem a je zaděláno na problém.

Možná nám svět nezáviděl náš systém, ale naší mrazivou zimu bez plodování.

Karel

Vždyť k tomu je olučovač vody je dodávaný.

Pepan
-------------
S čím jedodávaný? Já jej u Vatu neměl. A nevzpomínám si, že by v návodu o jeho nutnosti byla zmíňka.

Karel

Vždyť k tomu je olučovač vody je dodávaný.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: zamrz?n? aerosl.oet?en?
> Datum: 19.11.2011 22:13:09
> ----------------------------------------
> To co zde sdělujete - namrzání v hadičkách by mohlo být zapříčiněno vodními
> parami v přívodu tlakového vzduchu (voda v kompresoru). Zkuste do okruhu
> zařadit vhodný odkalovač. Popřípadě se obráťte na nejbližšího opraváře
> aerosolových vyvíječů. Od klávesnice to nevyřešíme. To je divné, to je
> divné....
> JK
>
>
>

Gusti, čo Ti mám k tomu dodať, náš okres je takisto zavčelnený ako tvoj. Je pravdou, že do 500m od včelnice nie je žiadno včelstvo, možno v lese (ale to len hádam), ale do 1 km sú 2-3 včelnice, jedna viem, že je v rozpade, majiteľ na ňu chodí málo, pretože má choré koleno.

Reinvázia Vd z týchto včelníc môže ale i nemusí byť ak by bola musel by som to zistiť. Niektoré včelstvá pri druhej odľahčujúcej fum. 30.9 nemali nárast VD pri poslednej fum. 5.11. Takže ja reinvázii Vd do včiel neverím, ak sú včelstvá pri poslednej fumigácii správne ošetrené. To je v mojich podmienkach.

U vás sa spoliehate na KM (po biologickej stránke je to v poriadku), ale podľa všetkého ju nerobíte správne, alebo napriek jej účinku, veľa klieštikov prežíva a postupne sa ich množstva navyšuje, až to vyvrcholí ich prevahou. Pritom sa stále zdôrazňuje, že okrem pôsobenia na Vd na včelách, pôsobí na Vd v bunke pod porézny viečkom, takže nie je všetko pravda čo sa od nej píše.

POLÁŠEK:... kalamitu v Čechách....

Tak sakra v čem je rozdíl? Že by v onom půl stupni průměrné roční teploty rozdílu mezi severní Moravou a Čechami?

J.B.:
Jestli se bude jednat o kalamitu teprve zjistíme.

6.11. jsem asistoval při prvním aerosole nejbližšího souseda u 6ti včelstev.( včelstva mela v červenci Gabon a Formidol)spady byly 10-400 roztočů.
19.11 při druhem aerosolu, když jsem se ptal na spady jsem se dozvěděl že jsme jedny včely ošetřovali když už tam nebyly. Po středně silném včelstvu nakrmených asi 15ti kg zůstal prázdný úl s několika asi 50ti bunkami nevyběhnutého plodu. (podle těch kroužků plodu to vypadá spíše na vytratění se včel a náslené vyloupení než jen čisté vyloupení)

Tak jako je sto různých příčin výnosu medu na různých stanovištích, v různých letech, Tak jsou i různé příčiny vyššího napadení VD v jednotlivých letech. Průměrné teploty jistě mají vliv na počet generaci včel i VD. Protože tyto teploty klesaji o 1°C na 100m výšky je 2 km odemne u Berounky průměrně o 1 tepleji než u mne(to si přečíst na teploměru v autě když těch 100m výšky vyjíždím.)
Mělo by tam teoreticky být vyšší napadení. aLE TAK JEDNODUCHÉ TO NENÍ.

Polašek:
Začínám si čím dál víc myslet, že jste si tu kalamitu roztoče v Čechách způsobili sami.
Teď ty roztoče došlechtíte obrovským používáním Gabonu a pak se to rozšíří i k nám a my to nebudeme mít čím zlikvidovat, protože to už bude od vás vyšlechtěné na odolnost a současná léčiva nebudou zabírat!!!!!

J.B.
To vyšší používání chemie je již asi jisté a léčiva ztrácejí účinnost postupně. Všechny informace jsou ale jen ustní ,,, že ten a ten tam a tam již dělal šesté ošetření varidolem a ten má již xxx padlých...

Když se podíváte na mapu varroamonitorinku také tam nic , myslím žádné souvislosti nenajdete. Osobně si myslím že zamoření je místně vyšší ale zájem o tento monitoring upadá a že uváděné udaje jsou nedostatečné.

Žádné shrnutí neumím.
Podle mne je nejdůležitější vlastní ječdnotlivý monitoring včelaře ale (v naší ZO monitoring provádí tak 10-15%) a dále co nejpřesnější dodržování technických a technologických podmínek léčení.
Podle mne experimentovat výzkumničit s jedy-léky se rovná při nejmenším hazardu.

J.B.

Aceton.

Antoni: Moje výsledky sú za 11 rokov veľmi dobré a to vďaka poslednej fumigácii v novembri-listopadu.
........
Obávám se, že podle toho jak popisuješ zavčelenost oblasti a hlavně její morfologii, jsi v naprosto odlišné včelařské oblasti než včelaří dalších 80% jiných včelařů. To znamená, že ani kolektivní plošné zaléčení podle tvého postupu nedává záruku toho co píšeš. Bohužel tomu tak je a nevím co by jsi mi k tomu mohl napsat více. Nebo by byl nějaký nápad?_gp_

To co zde sdělujete - namrzání v hadičkách by mohlo být zapříčiněno vodními parami v přívodu tlakového vzduchu (voda v kompresoru). Zkuste do okruhu zařadit vhodný odkalovač. Popřípadě se obráťte na nejbližšího opraváře aerosolových vyvíječů. Od klávesnice to nevyřešíme. To je divné, to je divné....
JK

Jíra:
To můžu číst 10x a stejně to namrzá,namrzají i hadičky a poté kondesuje i roztok v trubce,tudíž zpočátku dodáváte mlhu intenzivněji,po delší době méně.
----
Ani v jednom příspvku nepíšeš, co máš v tom vyvíječi. Aceton, nebo vodu?

Bez této informace je to řeč jak rozprávka. .-)

Karel

AT:
Fumigant prenikne aj do zomknutého chumáča, ak doňho prenikne vzduch a aerosol pri -3-5°C, tak tam sa dostane i fumigant, veď chumáč navyše i dýcha a kde prenikne vzduch, musí i fumigant. Moje výsledky sú za 11 rokov veľmi dobré a to vďaka poslednej fumigácii v novembri-listopadu.
-----

ANton, svatá prvada, a to říká já, macher co fumigoval teprve jednou. Na fumigáciju je času dosť.
:-)

Dým má menší částice než kapičky aerosolu s VAT.


Ale když má někdo absťák a potřebuje fetovat aceton, proč ne.:-)

Karel

To můžu číst 10x a stejně to namrzá,namrzají i hadičky a poté kondesuje i roztok v trubce,tudíž zpočátku dodáváte mlhu intenzivněji,po delší době méně.

Pokud umíte číst, přečte si metodický návod
teplota 10°C-15°C 45 sec., nad 15 °C 30 sec. vodní roztok
-5°C až +10°C acetonpvý roztok - a ten při této teplotě nezamrzá, stejně jako vodní nad 10
Při spuštění vyvíječe nechat běžet chvíli naprázdno než se ochladí a další pokyny...

Nepíšu že to zamrzá uvnitř.

Nepíšu voda do aerosolu.